Alotropické modifikace kyslíku

Chemický vzorec dikyslíku – nejběžnější modifikace kyslíku v plynném skupenství

Kyslík vytváří řadu alotropických modifikací:

• volné kyslíkové radikály (O^•)
• dikyslík (O₂)
• ozon (O₃)
• tetrakyslík (oxozon) (O₄)
• pevný kyslík

O₂ – dvouatomová molekula kyslíku

Šablona:Podrobně Nejrozšířenější alotropickou modifikací kyslíku je dvouatomová molekula kyslíku, někdy zvaná dikyslík. Kyslík v této formě tvoří 21 % zemské atmosféry. O₂ má délku vazby 121 pm a vazebnou energii 498 kJ/mol.

Kyslík je bezbarvá látka s bodem varu −183 °C. V běžných podmínkách je proto plynný.

O₃ – ozon

Šablona:Podrobně Tříatomový kyslík je velmi reaktivní alotrop kyslíku. Má silné oxidační vlastnosti. Objeven byl německým chemikem Christianem Fridrichem Schönbeinem roku 1840. Ve stratosféře slouží k absorbování UV záření. Vzniká rozkladem O₂ na radikály $\mathrm{O}{\phantom{A}}_2\stackrel{\mathrm{U}\mathrm{V}}{\to }2\mathrm{O}{\phantom{A}}^{\bullet }$ a ty reagují s plynným kyslíkem z vzniku ozonu $\mathrm{O}{\phantom{A}}^{\bullet }+\mathrm{O}{\phantom{A}}_2⟶\mathrm{O}{\phantom{A}}_3$.

O₄ – tetrakyslík

Šablona:Podrobně Existence tetrakyslíku byla předpovězena už na začátku 20. století. Prokazatelně byl detekován roku 2001 pomocí hmotnostní spektrometrie, jako sloučenina s dobou života 1 μs.

Pevný kyslík

Pevný kyslík vzniká za normálního tlaku při teplotách pod −218,79 °C (54,36 K). Je to, podobně jako kapalný kyslík, čirá látka s lehce namodralou barvou způsobenou absorpcí červeného záření.

Odkazy

Externí odkazy

• Šablona:Commonscat