Mezon

Z testwiki
Verze z 1. 12. 2024, 14:43, kterou vytvořil imported>David V. (reference)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mezonový nonet (spin 0)
Mezonový nonet (spin 1)

Mezon je částice, která reaguje na silnou interakci a má nulový nebo celočíselný spin. Mezony jsou tedy současně hadronybosony. Někdy se nazývá jako středně těžká částice.

Název

Hideki Jukawa, který částici v roce 1935 předpověděl a v roce 1949 za tento objev obdržel Nobelovu cenu, pro ni navrhl název mesotron. Tento název, vycházející z řeckého mesos (střední), měl vyjadřovat, že jeho hmotnost je mezi hmotností elektronuprotonu, čemuž vyhovoval i mion (mezotron,[1] poté zvaný i jako mí mezon), který se ale podle nynější definice mezi mezony neřadí. Název skupiny částic upravil Werner Heisenberg vypuštěním „tr“, které přebývalo proti řeckému vzoru.

Vlastnosti

Mezony jsou složené částice, které obsahují vždy jeden kvark a jeden antikvark. Výsledný mezon však musí být bezbarvý, tzn. musí být barevně neutrální částicí.

Podle vzájemné orientace spinů kvarku a antikvarku, z nichž je daný mezon složen, se mezony s nulovým orbitálním momentem hybnosti rozlišují mezony skalární (spin kvarku je orientován opačně než spin antikvarku, takže výsledný spin mezonu je s=0) a vektorové mezony (spiny kvarku a antikvarku mají stejný směr, takže výsledný spin mezonu je s=1). Existují i mezony s vyšším celočíselným výsledným spinem, spiny kvarků se v nich skládají i s orbitálním momentem hybnosti (např. mezony a4(2040) a f4(2050) mají spin 4).

Antičásticemi mezonů jsou částice, v nichž je původní kvark zaměněn odpovídajícím antikvarkem a původní antikvark zaměněn odpovídajícím kvarkem, tedy také mezony, v některých případech totožné s částicí (např. mezony η, h, ω, φ, f, J/ψ). V případě mezonů nelze proto hovořit o antihmotě.

Rozdělení

Reference

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl

Šablona:Částice Šablona:Autoritní data