Relativistická hmotnost

Z testwiki
Verze z 2. 11. 2023, 17:51, kterou vytvořil imported>B.mertlik (Odvození: cs)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Jedním z důsledků speciální teorie relativity je fakt, že hmotnost tělesa není neměnný parametr, ale musí se měnit v závislosti na pohybu vůči pozorovateli. Čím rychleji se těleso vůči pozorovateli pohybuje, tím větší má z pohledu pozorovatele hmotnost.

Relativistickou hmotnost lze spočítat podle vzorce[1]

m=m0γ,

kde m je hmotnost změřená pozorovatelem, m0 je klidová hmotnost pohybujícího se tělesa (nebo také invariantní či vlastní hmotnost) a γ je Lorentzův faktor.

Použití Lorentzova faktoru zobecňuje Newtonovskou mechaniku – při běžných rychlostech se jeho hodnota limitně blíží jedné (a je tedy možné jej zanedbat), začne se projevovat až u rychlostí, které se řádově blíží rychlosti světla ve vakuu (a kde je proto fyzikální popis Newtonovské mechaniky nedostatečný).

Odvození

Uvažujme nepružnou srážku dvou těles popsanou ve dvou vztažných soustavách popsaných kartézskými souřadnicemi, přičemž boost, jehož rychlost je ω, probíhá podél osy x. Rozepíšeme zákon zachování energie a zákon zachování hybnosti v nečárkované a čárkované soustavě jako

m1+m2=M,
v1m1+v2m2=VM,
m'1+m'2=M,
v'1m'1+v'2m'2=VM.

A doplníme relativistické vztahy pro skládání rychlostí

v'1=v1ω1v1ωc2,
v'2=v2ω1v2ωc2,
V=Vω1Vωc2.

Pro jednoduchost popišme srážku ze dvou vztažných soustav, ve kterých je vždy jedno těleso v klidu. V první vztažné soustavě S volíme v1=0 (první těleso je v klidu a druhé přilétá rychlostí v2 zleva). Ve druhé vztažné soustavě S má být druhé těleso v klidu, a proto musí platit, že

v2=ω

Při této transformaci v soustavě S pozorujeme, že druhé těleso je v klidu a první letí rychlostí ω vlevo.

v1=ω

v2=0

Nyní dosadíme zákon zachování hmotnosti do zákona zachování hybnosti v obou soustavách a získáme

v1m1+v2m2=V(m1+m2),

v'1m'1+v'2m'2=V(m1+m2).

Po dosazení rychlostí se rovnice zjednoduší na tvar

ωm2=V(m1+m2),

ωm'1=V(m1+m2).

Z první rovnice vyjádříme V a do druhé dosadíme transformační vztah pro V

V=ωm2m1+m2,

ωm'1=Vω1Vωc2(m1+m2).

Nyní dosadíme první rovnici do druhé a získáme

ωm'1=ωm2m1+m2ω1m2m1+m2ω2c2(m1+m2).

Tato rovnice říká, jak souvisí hmotnost těles v různých soustavách s vzájemnou rychlostí těchto soustav ω, a proto následující úpravy budou mířit na separaci hmotností a rychlostí.

ωm'1=ωm1m1+m2m1+m2m2ω2c2m1+m2(m1+m2)

ωm'1=ωm1m1+m2m2ω2c2(m1+m2)

m'1=m1m1+m2(1ω2c2)(m1+m2)

m1+m2(1ω2c2)=m1m1(m1+m2)

m2(1ω2c2)=m1m1m2

1ω2c2=m1m2m1m2

Nyní zaveďme m01 klidovou hmotnost prvního tělesa a m02 klidovou hmotnost druhého tělesa. (Klidovou hmotnost tělesa pozoruje pozorovatel, který je vůči tělesu v klidu.) V našem případě tedy můžeme psát, že

m1=m01

m2=m02

Nyní předpokládejme, že se hmotnost mění jen v závislosti na velikosti rychlosti daného objektu vůči pozorovateli. To je dobře odůvodněný předpoklad, protože kvůli homogenitě prostoru nemůže hmotnost záviset na poloze a kvůli rotační symetrii ani na směru rychlosti. Zkusme modifikovat hmotnost násobením neznámou funkcí f(v) závisející na velikosti rychlosti tělesa vůči pozorovateli v. V našem případě proto můžeme psát

m2=m02f(ω),m1=m01f(ω).Protože v soustavě S se pohybuje druhé těleso rychlostí o velikosti ω a v soustavě S se pohybuje první těleso rychlostí o velikosti ω.

Dosazením vztahů pro hmotnosti do původní rovnice získáme

1ω2c2=m01m02m01m02f(ω)2

f(ω)=11ω2c2

Těleso, které se pohybuje vůči pozorovateli rychlostí v má proto z pohledu pozorovatele hmotnost o velikosti

m=m0f(v)=m01v2c2=m0γ

kde jsme v původně neznámé funkci škálující hmotnost tělesa rozpoznali Lorentzův faktor.

Reference

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data