Signatura (logika)

Z testwiki
Verze z 14. 3. 2025, 13:11, kterou vytvořil imported>InternetArchiveBot (Robot: Opravuji 4 zdrojů a označuji 0 zdrojů jako nefunkční) #IABot (v2.0.9.5)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Signatura v logice, především v matematické logice, udává a popisuje mimologické symboly formálního jazyka. V univerzální algebře signatura udává operace, které charakterizují algebraickou strukturu. V teorii modelů se signatury používají pro oba účely. Ve filozofičtějších pojednáních o logice se signatury zřídka uvádějí explicitně.

Definice

Formálně lze signaturu (s jednou sortou) definovat jako čtveřici σ=(Sfunc,Srel,Sconst,ar), kde Sfunc a Srel jsou disjunktní množiny neobsahující jiné základní logické symboly, nazývané po řadě

a funkce ar:SfuncSrel, která každému funkčnímu nebo relačnímu symbolu přiřazuje přirozené číslo nazývané arita operace. Funkční nebo relační symbol se nazývá n-ární, pokud jeho arita je n. Někteří autoři definuje nulární (0-ární) funkční symboly jako konstantní symboly, jiní definují konstantní symboly odděleně.

Signatura bez funkčních symbolů se nazývá Šablona:Kotvarelační signatura, signatura bez relačních symbolů se nazývá Šablona:Kotvaalgebraická signatura.[1] Šablona:KotvaKonečná signatura je taková signatura, že množiny Sfunc a Srel jsou konečné. Obecněji se kardinalita signatury σ=(Sfunc,Srel,Sconst,ar) definuje jako |σ|=|Sfunc|+|Srel|+|Sconst|.

Šablona:KotvaJazyk signatury je množina všech dobře utvořených vět vytvořených ze symbolů v této signatuře a symbolů logického systému.

Jiné konvence

V univerzální algebře se slovo Šablona:Kotvatyp nebo Šablona:Kotvatyp podobnosti často používá jako synonymum pro „signaturu“. V teorii modelů se signatura σ často nazývá Šablona:Kotvaslovník nebo se identifikuje s jazykem (prvního řádu) L, pro který poskytuje mimologické symboly. Mohutnost jazyka L však bude vždy nekonečná; pokud σ je konečná, pak |L| bude mít kardinalitu nejmenší nekonečné množiny, 0 (alef-nula).

Protože formální definice je těžkopádná pro každodenní použití, definice určité signatury se často neformálně zkracuje, např.

„Standardní signatura abelovských grup je σ=(+,,0), kde je unární operátor.“

Někdy je algebraická signatura považována pouze za seznam arit:

„Typ podobnosti abelovských grup je σ=(2,1,0).

Formálně by to znamenalo definovat funkční symboly v signatuře jako něco jako f0 (binární), f1 (unární) a f2 (nulární), ale ve skutečnosti se používají obvyklá jména dokonce ve spojení s touto konvencí.

V matematické logice jsou velmi často zakázané nulární symboly,Šablona:Doplňte zdroj takže konstantní symboly se musí definovat zvlášť, ne jako nulární funkční symboly. Tvoří množinu Sconst disjunktní s Sfunc, na které aritní funkce ar není definována. Tím se však věci pouze zbytečně komplikují, zvláště v důkazech indukcí podle složitosti formule, kde se zbytečně musí probírat další případ. Libovolný nulární relační symbol, který takové definice nepovolují, lze napodobit unárním relačním symbolem a slovním vyjádřením, že jeho hodnota je pro všechny prvky stejná. To selhává pro prázdné struktury, které se však obvykle vynechávají. Výhodou je, že pokud nulární symboly nejsou povoleny, pak každá formule výrokové logiky je také formulí predikátové logiky prvního řádu.

Příklad použití nekonečné signatury je Sfunc={+}{fa:aF} a Srel={=}, která formalizuje výrazy a rovnice pro vektorový prostor nad nekonečným skalárním tělesem F, kde každá fa označuje unární operaci násobení skalárem a. Tímto způsobem lze signaturu a logiku omezit na jednosortovou, v níž jedinou sortou jsou vektory.[2]

Použití signatur v logice a algebře

V predikátové logice prvního řádu se symboly signatury také nazývají mimologické symboly, protože spolu s logickými symboly tvoří podkladovou abecedu, nad kterou jsou induktivně definovány dva formální jazyky: Množina členů nad signaturou a množina (dobře utvořených) formulí nad signaturou.

V nějaké struktuře svazuje interpretace funkční a relační symboly s matematickými objekty, což ospravedlňuje jejich jména: Interpretace n-árního funkčního symbolu f ve struktuře 𝐀 s doménou A je funkce f𝐀:AnA, a interpretace n-árního relačního symbolu je relace R𝐀An. Zde An=A×A××A označuje n-násobný Kartézský součin definičního oboru A, takže f je tak vlastně n-ární funkce a R n-ární relace.

Signatury s mnoha sortami

Pro logiku s mnoha sortami a pro struktury s mnoha sortami musí signatury kódovat informace o sortách. Nejjednodušším způsobem, jak to udělat je použít Šablona:Kotvatypy symbolů, které hrají roli zobecněných arit.[3]

Typy symbolů

Nechť S je množina (sort) neobsahující symboly × ani .

Typy symbolů nad S jsou určitá slova nad abecedou S{×,}: symboly relačního typy s1××sn, a symboly funkčního typu s1××sns, pro nezáporná celá čísla n a s1,s2,,sn,sS. (Pro n=0 je výraz s1××sn prázdné slovo.)

Signatura

Signatura (s mnoha sortami) je trojice (S,P,type) tvořená

  • množina S sort,
  • množina P symbolů, a
  • zobrazení type, které přiřazuje každému symbolu z P typ symbolu nad S.

Odkazy

Poznámky

Reference

Šablona:Překlad

Související články

Externí odkazy

Šablona:Matematická logika Šablona:Autoritní data