Derivace množiny

Z testwiki
Verze z 10. 5. 2022, 18:01, kterou vytvořil imported>InternetArchiveBot (Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20220509)) #IABot (v2.0.8.7) (GreenC bot)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Derivace množiny S v topologickém prostoru je v obecné topologii (odvětví matematiky) množina všech limitních bodů množiny S. Obvykle se značí S.

Derivaci množiny zavedl v roce 1872 Georg Cantor, který rozvinul teorii množin především pro studium derivovaných množin na reálné ose.

Příklady

Intuitivní: Na množině všech reálných čísel s její obvyklou eukleidovskou topologií je derivací polootevřeného intervalu 0,1) uzavřený interval 0,1.

Neintuitivní: Uvažujme s topologií tvořenou prázdnou množinou a jakoukoli podmnožinou , která obsahuje 1 (což je hodně neintuitivní pojetí otevřených množin). Derivace množiny A={1} je A={1}.Šablona:Sfn

Vlastnosti

Pokud A a B jsou libovolné podmnožiny topologického prostoru (X,), pak derivace má následující vlastnosti:Šablona:Sfn

  • =
  • aAa(A{a})
  • (AB)=AB
  • ABAB

Podmnožina S topologického prostoru je uzavřená právě tehdy, když SS,Šablona:Sfn, neboli když S obsahuje všechny své limitní body. Pro jakoukoli podmnožinu S je množina SS uzavřená a je rovna uzávěru množiny S (tj. množině S).Šablona:Sfn

Derivace podmnožiny prostoru X obecně nemusí být uzavřená. Pokud vezmeme například X={a,b} s triviální topologií, množina S={a} má derivaci S={b}, která v X není uzavřená. Derivace uzavřené množiny je však vždy uzavřená. (Důkaz: Předpokládejme, že S je uzavřená podmnožina X, což znamená, že SS. Aplikací derivace na obě strany dostaneme SS, takže S je uzavřená v X.) Pokud X je navíc T1 prostor, pak derivace každé podmnožiny X je uzavřená v X.Šablona:Sfn[1]

Dvě podmnožiny S a T jsou oddělené právě tehdy, když jsou disjunktní a každá z nich je disjunktní s derivací druhé (derivace množin vzájemně disjunktní být nemusí). Tato podmínka se často zapisuje pomocí uzávěrů:

(ST¯)(S¯T)=,

a nazývá se Hausdorffova-Lennesova oddělovací podmínka.Šablona:Sfn

Bijekce mezi dvěma topologickými prostory je homeomorfismem právě tehdy, když derivace obrazu (v druhém prostoru) jakékoli podmnožiny prvního prostoru je stejná jako obraz derivace této podmnožiny.Šablona:Sfn

Prostor je T1 prostor, pokud každá množina obsahující pouze jeden bod je uzavřená.Šablona:Sfn V T1 prostoru je derivace jednoprvkové množiny vždy prázdná (prostor ve druhém příkladě není T1 prostor). Z toho plyne, že v T1 prostorech je derivace jakékoli konečné množiny prázdná, a že pro jakoukoli podmnožinu S a jakýkoli bod p prostoru platí

(S{p})=S=(S{p}).

Jinými slovy, derivace se nezmění, pokud výchozí množinu změníme přidáním nebo odstraněním konečného počtu bodů.Šablona:Sfn Je možné také ukázat, že v T1 prostoru platí (S)S pro jakoukoli podmnožinu S.Šablona:Sfn

Množina S taková, že SS, se nazývá hustá v sobě a nemůže obsahovat žádné izolované body. Množina S taková, že S=S, se nazývá dokonalá.Šablona:Sfn Dokonalá množina je tedy uzavřená a hustá v sobě, neboli jinak řečeno, je to uzavřená množina bez izolovaných bodů. Dokonalé množiny jsou obzvláště důležité při aplikaci Baireovy věty o kategoriích.

Cantorova–Bendixsonova věta říká, že jakýkoli polský prostor lze zapsat jako sjednocení spočetné množiny a dokonalé množiny. Protože jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je opět polský prostor, z této věty také plyne, že jakákoli Gδ podmnožina polského prostoru je sjednocením spočetné množiny a množiny, které je dokonalá vzhledem k indukované topologii.

Topologie definovaná pomocí derivovaných množin

Protože homeomorfismy lze úplně popsat pomocí derivovaných množin, byly derivované množiny v topologii používány jako primitivní pojem. Množině bodů X lze přiřadit operátor SS*, který zobrazuje podmnožiny X na podmnožiny X tak, že pro jakoukoli množinu S a jakýkoli bod a platí:

  1. *=
  2. S**S*S
  3. aS* implikuje a(S{a})*
  4. (ST)*S*T*
  5. ST implikuje S*T*.

Množinu S nazveme uzavřenou, pokud S*S definuje topologii na prostoru, ve kterém SX* je operátorem derivace, tj. S*=S.

Cantorova–Bendixsonova hodnost

Pro libovolné ordinální číslo α definujeme α-tou Cantorovu–Bendixsonovu derivaci topologického prostoru opakovanou aplikací operace derivace pomocí transfinitní indukce takto:

Transfinitní posloupnost Cantorových–Bendixsonových derivací X musí být od jistého bodu konstantní. Nejmenší ordinál α takový, že Xα+1=Xα se nazývá Cantorův–Bendixsonův stupeň X.

Odkazy

Poznámky

Reference

Šablona:Překlad

Literatura

Související články

Externí odkazy

  • Tento článek obsahuje materiál ze stránky Cantor–Bendixson derivative na PlanetMath, jejíž licence umožňuje dále šířit publikované texty.

Šablona:Autoritní data