Slaterův determinant

Z testwiki
Verze z 12. 2. 2024, 03:46, kterou vytvořil imported>InternetArchiveBot (Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20240209)) #IABot (v2.0.9.5) (GreenC bot)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V kvantové mechanice je Slaterův determinant výraz, který popisuje vlnovou funkci multi-fermionového systému, který splňuje antisymetrický princip. Tento princip uvádí, že pro systém fermionů musí být vlnová funkce antisymetrická vzhledem k záměně všech (prostorových a spinových) souřadnic jednoho fermionu s jinými. Pauliho vylučovací princip je přímým důsledkem antisymetrického principu.

John C. Slater představil determinant jako prostředek k zajištění antisymetrie vlnové funkce v roce 1929 [1] a takovýto determinant tedy nese jeho jméno, i když se vlnová funkce ve tvaru determinantu už objevila nezávisle v článcích Heisenberga [2] a Diraca [3] tři roky předtím.

Slaterův determinant vychází z vlnové funkce pro systém elektronů, kde každý má vlnovou funkci ve tvaru spinorbitalu, χ(𝐱), kde (𝐱) označuje polohu a spin jednoho elektronu. Slaterův determinant obsahující dva elektrony se stejným spinorbitalem odpovídá vlnové funkci, která je všude nulová.

Antisymetrie

Přestože nerelativistický hamiltonián nezahrnuje spin, musíme jej brát v úvahu. Důvodem je, aby elektronová vlnová funkce mohla splnit velmi důležitý požadavek, kterým je princip antisymetrie. Tento princip uvádí, že pro systém fermionů musí být vlnová funkce antisymetrická vzhledem k záměně všech (prostorových a spinových) souřadnic jednoho fermionu s jinými.

Pauliho vylučovací princip je přímým důsledkem antisymetrického principu. Pauliho vylučovací princip lze obecněji vyjádřit pro fermiony a bosony následovně: Celková vlnová funkce musí být antisymetrická při záměně libovolné dvojice identických fermionů a symetrická při záměně libovolné dvojice identických bosonů [4].

Matematicky záměnu můžeme definovat jako permutační operátor P^ij, což je operátor, který zaměňuje souřadnice elektronů i a j. Zápis Pauliho principu pro systém N elektronů je

P^ijΨel(𝐪1,,𝐪i,,𝐪j,𝐪N)=Ψel(𝐪1,,𝐪j,,𝐪i,𝐪N),

kde 𝐪 zahrnuje jak prostorové souřadnice, tak i spinovou funkci [5].

Řešení

Dvou-elektronový systém

Aby vlnová funkce splňovala princip antisymetrie, pak například pro dvou elektronový systém musí mít tvar

Ψ(𝐱1,𝐱2)=12[χ1(𝐱1)χ2(𝐱2)χ1(𝐱2)χ2(𝐱1)],

kde 12 je normalizační faktor. Uvedené řešení předcházející rovnice lze zapsat pomocí determinantu. V případě dvou elektronů můžeme přepsat funkční formu rovnice výše jako

Ψ(𝐱1,𝐱2)=12|χ1(𝐱1)χ2(𝐱1)χ1(𝐱2)χ2(𝐱2)|.

Pokud se pokusíme dát současně dva elektrony do stejné orbity (tj. χ1=χ2), jsou dva sloupce determinantu stejné, a to odpovídá situaci, ve které jsou dva elektrony ve stejném stavu. Determinant je pak rovný nule

Ψ(𝐱1,𝐱2)=0,

a pravděpodobnost tohoto stavu je taktéž nulová. Determinant splňuje Pauliho vylučovací princip, který je důsledkem antisymetrického principu.

Zobecnění

Obecně můžeme pro N elektronů zavést determinant ve tvaru

Ψ(𝐱1,𝐱2,,𝐱N)=1N!|χ1(𝐱1)χ2(𝐱1)χN(𝐱1)χ1(𝐱2)χ2(𝐱2)χN(𝐱2)χ1(𝐱N)χ2(𝐱N)χN(𝐱N)|.

Všechny prvky v daném sloupci determinantu zahrnují stejný spin-orbital, zatímco prvky ve stejném řádku zahrnují stejný elektron. Vzhledem k tomu, že výměna řádků a sloupců neovlivňuje hodnotu determinantu, mohli bychom napsat determinant v jiné, ekvivalentní formě. Záměna dvou řádků tedy záměna dvou částic jen změní znaménko determinantu podle antisymetrického principu [6].

Reference

Šablona:Autoritní data