Kosočtverec

Kosočtverec je rovnoběžník, který má všechny strany stejně dlouhé. Někdy bývá přidáván požadavek, že se nesmí jednat o čtverec, tedy jeho strany nesmí svírat pravý úhel, někdy bývá čtverec považován za zvláštní případ kosočtverce. V kontextu heraldiky a umění též označovaný jako routa.
Vlastnosti

- Kosočtverec má shodné strany označené a protilehlé strany jsou rovnoběžné.
- Kosočtverec má dvě úhlopříčky , které se navzájem půlí a jsou na sebe kolmé.
- Kosočtverec má dvě osy souměrnosti, kterými jsou úhlopříčky, a jeden střed souměrnosti, kterým je průsečík úhlopříček.
- Protilehlé úhly mezi stranami jsou shodné, součet sousedních úhlů je 180° (vedlejší úhly):
- Výška kosočtverce ( je libovolný z úhlů ):
- Obvod kosočtverce se vypočítá stejně jako u čtverce, protože má všechny strany stejně dlouhé:
- (odvození plyne z Pythagorovy věty pro pravoúhlý trojúhelník o odvěsnách a a přeponě )
- Obsah kosočtverce:
- (za použití vztahu pro výšku )
- Vepsaná kružnice má střed v průsečíku úhlopříček a její poloměr je polovina výšky:
Konstrukce
K sestrojení je třeba znát dva z následujících údajů:
- délka strany,
- úhel sousední dvojice stran nebo úhel strany a úhlopříčky,
- délka úhlopříčky,
- délka výšky kosočtverce.
Kulturní souvislosti
Na území Česka, Slovenska a Litvy je vertikálně nakreslený kosočtverec se svislou čárou uprostřed považován za symbol znázorňující ženské přirození.[1] Na území Evropy byl ve starověku pro ženské pohlaví či přirození používán znak v podobě písmene V,[2] někdy doplněný svislou čárkou. Stylizovaný kosočtverec použil v Česku v roce 1930 básník T. R. Field na obálce knihy Kosočtverce na ohradách,[3] přičemž tento symbol se u nás používal již v 19. století.[1]