Ekvivalence (matematika)

Z testwiki
Verze z 16. 1. 2025, 01:35, kterou vytvořil imported>MartinVitVavrik (Příklad rozkladu: konzistentní formátování matematiky, pravopis, irrelevantní odkazy)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Charmap Pojem ekvivalence je v matematice používán pro binární relaci, která množinu, na které je definována, rozděluje na vzájemně disjunktní podmnožiny. Obvyklé značení relace je pomocí infixu ≡ nebo ~.

Zápis "a ~R b" vyjadřuje, že v relaci ekvivalence R jsou a a b v relaci. Tedy že aRb nebo (a,b)R.

Relací ekvivalence nad množinou {a,b,c} může být například {(a,a),(b,b),(c,c),(b,c),(c,b)}. Rozkladem pak bude {{a},{b,c}}, přičemž množiny {a} a {b,c} nazýváme třídy rozkladu.

Definice

Binární relace R na množině X je ekvivalencí, pokud je R na X

Rozklad a třídy ekvivalence

Relace ekvivalence určuje jednoznačně rozklad (faktormnožinu) množiny X na třídy ekvivalence.

Rozkladem zde rozumíme takovou množinu Y𝒫(X) podmnožin množiny X, že sjednocením této množiny je X a každé dva prvky množiny Y jsou disjunktní:

  • Y𝒫(X), kde 𝒫(X) je potenční množina množiny X
  • Y=X
  • (a,bYab)ab=

Třídy ekvivalence jsou právě podmnožiny X, přičemž každá třída ekvivalence obsahuje právě všechny takové prvky z množiny X , že každé dva v rámci této třídy jsou navzájem ekvivalentní ve smyslu dané relace. Každý z těchto prvků je ekvivalentní i se sebou samým (reflexivita). Třídu ekvivalence, do které patří právě nějaký prvek aX, značíme [a]R. Z definice je tedy patrné, že tento prvek a[a]R je ekvivalentní s každým jiným prvkem náležícím do [a]R. Rozklad množiny X podle ekvivalence R je následující množina:
X/R={[a]R:aX}

Platí to i naopak – každý rozklad Y množiny X určuje jednoznačně právě jednu relaci ekvivalence: [a,b]R(yY)(ayby)

Příklad rozkladu

  • Nechť X a Y jsou v relaci, pokud mají stejný zbytek po dělení deseti XY(mod10). Rozkladem celých čísel podle této relace je pak deset množin, například {,28,18,8,2,12,22,} nebo {,27,17,7,3,13,23,}.
  • Nechť státy X a Y jsou v relaci, pokud se v nich platí stejnou měnou. Potom v jedné množině bude {Česká republika}, protože pouze zde se platí českou korunou, v jiné {Rakousko, Slovensko, Francie, Belgie…}, protože zde se platí eurem, atd.

Vlastnosti a příklady

Identita jako ekvivalence

Na každé množině X je identická relace idX ekvivalence. Všechny její třídy ekvivalence jsou jednoprvkové, takže rozklad podle identické relace obsahuje stejný počet prvků, jako původní množina:
X/idX={{a}:aX}

Kartézský součin jako ekvivalence

Na každé množině X je kartézský součin X×X (tj. největší možná binární relace na množině X ) ekvivalence. Její rozklad má pouze jeden prvek – celou množinu X:
X/(X×X)={X}

Zbytkové třídy jako ekvivalence

Uvažujme nyní o množině ω všech přirozených čísel a relaci R:
[a,b]R právě když a,b mají stejný zbytek po dělení číslem 7

Tato relace je ekvivalence (jedná se dokonce o speciální algebraickou ekvivalenci, která je nazývána kongruence). Její rozklad má sedm tříd ekvivalence:
ω/R={{0,7,14,},{1,8,15,},{2,9,16,},}

Souvislé komponenty grafu jako ekvivalence

Uvažme neorientovaný graf G=(V,E). Na množině vrcholů V lze definovat relaci ρ jako
v1v2V:v1 ρ v2 existuje cesta z v1 do v2

Rozklad třídy ρ/V definuje souvislé komponenty grafu

Odkazy

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data Šablona:Portály