Analytická geometrie

Z testwiki
Verze z 27. 11. 2023, 23:19, kterou vytvořil imported>Miroslav Ličko (+ odkazy)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Neověřeno Analytická geometrie (také souřadnicová geometrie nebo kartézská geometrie) je část geometrie, která zkoumá geometrické útvary v euklidovské geometrii pomocí algebraických a analytických metod.

V analytické geometrii jsou geometrické útvary v prostoru vyjadřovány čísly a rovnicemi ve zvolených souřadnicových soustavách. Mnohé problémy analytické geometrie jsou úzce svázány s lineární algebrou.

Historie

Za zakladatele analytické geometrie je považován René Descartes, který publikoval základní metody v roce 1637 ve svém spisu La Géométrie.

Analytická geometrie v Euklidovském prostoru

V euklidovském prostoru obvykle máme danou soustavu souřadnic {x1,x2,,xn} bodů i vektorů. Velikost vektoru (v1,v2,,vn) je v12++vn2 a skalární součin vektorů (v1,v2,,vn)(w1,,wn)=v1w1+vnwn. Přímky jsou dány jako množiny {a+t𝐯;t} kde a je bod a v vektor. V dvourozměrném prostoru je navíc definována kružnice jako množina bodů v rovině, které mají stejnou vzdálenost od jednoho bodu (x0,y0) (středu kružnice). Její rovnice je (xx0)2+(yy0)2=r2. Takto popsaný prostor, ve kterém můžeme definovat přímky, body, úhly a vzdálenosti pomocí rovnic a souřadnic, tvoří model pro euklidovské geometrie.

Vzájemná poloha geometrických útvarů

Vzájemnou polohu geometrických útvaru popsaných rovnicemi lze obvykle určit z vlastností těchto rovnic, resp. z (ne)existence jejich řešení.

Vzájemná poloha bodu a křivky

Bod může ležet buď mimo křivku, nebo na ní.
Bod A leží na křivce p pokud dosazením souřadnic bodu do rovnice křivky získáme rovnost.

A[x1,,xn],p(y1,,yn)=0,App(x1,,xn)=0

Vzájemná poloha bodu a přímky

Pokud bod leží na přímce, rozděluje ji takto na dvě polopřímky. Bod ležící mimo přímku s ní určuje jednu rovinu.
Obdobně jako u obecné křivky, bod A leží na přímce p pokud dosazením souřadnic bodu do rovnice přímky získáme rovnost.

A[x1,,xn],p:a1y1++anyn+d=0,Apa1x1++anxn+d=0

Leží-li bod mimo přímku, je možno určit jejich vzájemnou vzdálenost.

Vzájemná poloha bodu a kružnice

Obecný bod může ležet

Vzájemnou polohu bodu a kružnice určuje tzv. mocnost m bodu ke kružnici. Máme-li kružnici určenou vztahem (xx0)2+(yy0)2=r2, pak mocnost bodu [x,y] k této kružnici se určí jako

m=(xx0)2+(yy0)2r2

Pro m=0 leží bod na kružnici, pro m>0 leží bod vně kružnice a pro m<0 uvnitř kružnice.

Vzájemná poloha dvou přímek

V rovině

Rovnoběžky v rovině jsou přímky, které mají stejný směr a nemají žádný společný bod. Speciálním případem je totožnost. Dále různoběžky jsou přímky, které se protínají právě v jednom boděprůsečíku. Ten je tedy jejich jediným společným bodem.

Dvě přímky v rovině se dají popsat jako množina bodů x,y splňujících rovnice

y=k1x+q1
y=k2x+q2

Podmínka rovnoběžnosti je k1=k2. Přímky jsou kolmé, pokud jejich směrnice k1,k2 splňují podmínku k1k2+1=0.

Průsečík dvou přímek získáme řešením této soustavy, čímž dostaneme souřadnice průsečíku

xP=q1q2k2k1yP=q1k2q2k1k2k1

V třírozměrném prostoru

Rovnoběžky v prostoru jsou přímky, které mají stejný směr. Speciálním případem jsou totožné přímky. Dále různoběžky jsou přímky, které se protínají právě v jednom bodě, tedy mají právě jeden společný bod. Mimoběžky jsou přímky, které neleží ve stejné rovině a proto se neprotínají i když mají různý směr.

Dvě přímky mohou být zadané rovnicemi

a1x+b1y+c1z+d1=0,a2x+b2y+c2z+d2=0.

a

a3x+b3y+c3z+d3=0,a4x+b4y+c4z+d4=0

(předpokládejme, že první i druhá dvojice rovnic opravdu určuje přímku a ne rovinu nebo prázdnou množinu). Tyto dvě přímky se protínají, pokud matice

A=(a1b1c1d1a2b2c2d2a3b3c3d3a4b4c4d4)

je singulární. Přímky jsou totožné, pokud tato maticehodnost 2. Přímky jsou rovnoběžné, pokud matice tvořená prvními třemi sloupci A má hodnost 2.

Vzájemná poloha dvou kružnic

Jako vzájemná poloha dvou kružnic se v geometrii označuje počet průsečíků a poloha dvou kružnic. Tato poloha je závislá na velikosti poloměrů jednotlivých kružnic r1, r2 a vzdálenosti jejich středů s.

Vzájemné polohy dvou kružnic.

Kružnice

  • jsou soustředné, pokud s = 0 (viz kružnice k a k1)
    • pokud zároveň r1=r2, pak jsou kružnice totožné a mají nekonečně mnoho společných bodů
    • v ostatních případech (r1r2) nemají společný bod.
  • nemají společný bod (menší kružnice leží celá uvnitř větší), pokud 0<s<|r1r2| (viz kružnice k a k2)
  • mají vnitřní dotyk, pokud s=|r1r2| (viz kružnice k a k3)
  • se protínají (mají 2 společné průsečíky), pokud |r1r2|<s<r1+r2 (viz kružnice k a k4)
  • mají vnější dotyk, pokud s = r1 + r2 (viz kružnice k a k5)
  • nemají společný bod (leží vně), pokud s > r1 + r2 (viz kružnice k a k6)

Jsou-li kružnice zadány svými rovnicemi, lze jejich vzájemnou polohu určit řešením odpovídající soustavy rovnic.

Vzájemná poloha přímky a kružnice

Vzájemná poloha přímky a kružnice.

Vzájemná poloha přímky a kružnice (ležící v téže rovině) závisí na vzdálenosti s středu kružnice od přímky a poloměru r.

  • s>r: přímka nemá s kružnicí žádný společný bod (tzv. vnější přímka kružnice nebo nesečna)
  • s=r: přímka se nazývá tečnou ke kružnici a má s ní 1 společný bod dotyku
  • s<r: přímka se nazývá sečna a má s kružnicí 2 společné body (průsečíky) a úsečka s krajními body v průsečících se nazývá tětiva (nejdelší tětiva je průměr)

Přímka tedy může kružnici protínat ve dvou, v jednom nebo v žádném bodě.

Mějme přímku zadanou směrnicovou rovnicí y=kx+q a kružnici se středem v počátku a rovnicí x2+y2=r2, pak souřadnice průsečíků, které získáme řešením této soustavy rovnic, jsou

[qk1+k2±11+k2r2(1+k2)q2,q1+k2±k1+k2r2(1+k2)q2]

O poloze přímky vzhledem ke kružnici rozhoduje člen D=r2(1+k2)q2. Pro D>0 protíná přímka kružnici ve dvou různých bodech (přímka je sečnou kružnice). Pro D=0 mají přímka a kružnice společný právě jeden bod, tzn. přímka se kružnice pouze dotýká (přímka je tečnou kružnice). Pro D<0 přímka kružnici neprotíná v žádném bodě (jde o tzv. vnější přímku kružnice).

Vzájemná poloha dvou rovin v třírozměrném prostoru

Dvě různé roviny ρ,σ v trojrozměrném prostoru, které mají společnou přímku p, se nazývají různoběžné a značí ρσ. Přímka p se nazývá průsečnice obou rovin ρ a σ.

Dvě různé roviny, které nemají v prostoru žádný společný bod anebo jsou identické (totožné), se označují jako rovnoběžné.

Pokud jsou roviny popsány rovnicemi a1x+b1y+c1z+d1=0 a a2x+b2y+c2z+d2=0, pak se protínají, pokud tyto dvě rovnice mají společné řešení, jsou rovnoběžné pokud nemají řešení a jsou totožné, pokud druhá rovina je násobkem první rovnice.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data Šablona:Portály