Goodsteinova posloupnost

Z testwiki
Verze z 6. 11. 2021, 12:49, kterou vytvořil imported>Lukša (nesloučeno – přes 2 roky bez odezvy)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Goodsteinova posloupnost je matematický pojem označující jistý druh posloupnosti přirozených čísel. Goodsteinovy posloupnosti a s nimi související Goodsteinova věta jsou dobrým příkladem toho, jak mohou vlastnosti nekonečných množin (v tomto případě konkrétně ordinálních čísel) ovlivňovat pravdivost tvrzení o přirozených číslech, tedy o objektech konečných.

O vlastnostech Goodsteinových posloupností totiž nelze rozhodnout v běžné Peanově aritmetice z jejích axiomů - Goodsteinova věta je na těchto axiomech nezávislá. Teprve s použitím transfinitní rekurze a výsledků ordinální aritmetiky je tato věta dokazatelná.

Definice

Goodsteinova posloupnost m0,m1,m2, je tvořena rekurzivně ze svého prvního členu následujícím způsobem:

1.Zvolme si jako první člen posloupnosti nějaké přirozené číslo (například m0=21).

2.Vyjádřeme toto číslo jako mocninný rozvoj čísla 2 a totéž proveďme i s exponenty jednotlivých členů rozvoje:
m0=21=24+22+1=2(22)+22+1

3. Další člen posloupnosti vznikne z předchozího vždy tak, že všechna čísla základu rozvoje nahradíme číslem o 1 vyšším, od výsledku odečteme 1 a vzniklé číslo opět vyjádříme způsobem popsaným ve 2, ale tentokrát pro vyšší základ:
m1=(3(33)+33+1)1=3(33)+33
m2=(4(44)+44)1=4(44)+43.3+42.3+4.3+3
m3=(5(55)+53.3+52.3+5.3+3)1=5(55)+53.3+52.3+5.3+2

Vlastnosti Goodsteinových posloupností

Je na první pohled vidět, že taková posloupnost zpočátku velice rychle roste - doporučuji zkusit si vypočítat hodnotu prvních pár členů - i pro malý první člen. Co teprve v případě, že bychom se nedrželi při zdi a místo 21 začali například s 1021!

Velice překvapující je proto tvrzení Goodsteinovy věty, která říká:
Pro každou Goodsteinovu posloupnost existuje takové přirozené číslo n, pro které je mn=0.

Goodsteinova posloupnost tedy na počátku velice rychle roste, ale dříve nebo později se zarazí, začne klesat, a nakonec skončí na nule. I pro velmi malý první člen však může být doba po níž se posloupnost dostane na nulu ohromná - například pro m0=4 je mk poprvé rovné nule až pro k=324026532113, což je číslo, které má 121 210 700 číslic.

Související články

Šablona:Portály