Cantorova věta

Z testwiki
Verze z 30. 5. 2023, 03:06, kterou vytvořil imported>KPX8 (typografie)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cantorova věta je jedním ze silných výsledků teorie množin, který je přitom dosažen jejími nejjednoduššími prostředky. Její znění je následující:
Pro libovolnou množinu xpotenční množina (x) obsahující všechny podmnožiny množiny x vyšší mohutnost než x.

Význam a důsledky

Tato věta má zajímavé důsledky především pro nekonečné množiny: pro každou nekonečnou množinu existuje množina s větší mohutností (tj. množina ještě o hodně „nekonečnější“ než původní množina). Například množina všech množin přirozených čísel má větší mohutnost, než samotná množina přirozených čísel.

K důkazu sporem je použita obdoba Cantorovy diagonální metody – pro každé myslitelné vzájemně jednoznačné zobrazení množiny x na množinu (x) lze sestrojit prvek množiny (x), který do tohoto zobrazení nepatří.

Cantorova věta a její důsledky pro nekonečné množiny stojí na poměrně silných předpokladech – potřebují axiomaticky zaručenou existenci nekonečné množiny a existenci potenční množiny (x) ke každé množině, jak je tomu například v Zermelově–Fraenkelově teorii množin s jejím axiomem nekonečna a axiomem potence. Například v alternativní teorii množin není díky odlišné axiomatické soustavě podobný výsledek dosažitelný.

V klasické intuitivní teorii množin, která nestála na axiomatických základech, ale chápala množiny jako libovolné dobře definované soubory objektů, vedla Cantorova věta ke Cantorovu paradoxu: Pokud je 𝕍 množina všech množin, pak množina (𝕍) všech jejích podmnožin má větší mohutnost než 𝕍, což je spor.

Důkaz

Nechť X je libovolná množina a P(X) množina všech podmnožin X (potenční množina). Tvrzení, že P(X) má větší mohutnost než X, je ekvivalentní tomu, že neexistuje zobrazení z X do P(X), které by bylo na (surjektivní). Toto ukážeme sporem:

Nechť existuje zobrazení f:XP(X), které je na. Tedy pro každý prvek AP(X) (A je množina!) existuje nějaké xX tak, že f(x)=A.

Nyní definujme podmnožinu YX

Y={xX:xf(x)}.

Y obsahuje ty prvky X, které nejsou ve svém obrazu daném zobrazením f. Y je zřejmě podmnožina X a tedy musí existovat yX tak, že Y=f(y). Mohou tedy nastat dvě možnosti:

  1. yY, to je ale spor s definicí Y, podle které yf(y), ale f(y)=Y,
  2. yY, jenže pak z definice Yplyne yf(y) a podle předpokladu Y=f(y) musí platit yY, což je opět spor.

Existence zobrazení f:XP(X), které je na, vede ke sporu a tedy P(X) má vždy větší mohutnost než X.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Teorie množin Šablona:Autoritní data