Zobrazení zdroje stránky C

{{Infobox - latinka
 | vunicode = 0043
 | municode = 0063
 | hlasc = Cyril
 | hlasm = Charlie
 | hláskování mezinárodní IPA=ˈtʃɑɹliː
 | morse = −·−·
 | morseslovo = cí-lov-ní-ci
 | morse audio = C morse code.ogg
 | braille = &#x2809;
 | vebcdich = C3
 | mebcdich = 83
 | prsty = Sign language C.svg
 | vlajka = ICS Charlie.svg
 | semafor = Semaphore Charlie.svg
}}

{{Technické důvody|C#|programovací jazyk C#|C Sharp}}
{{Různé významy|druhý=programovacím jazyce|stránka=C (programovací jazyk)|tento=písmeni}}
'''C'''&nbsp;je třetí písmeno [[Latinka|latinské]] i&nbsp;české [[Abeceda|abecedy]]. Vzniklo z písmene [[gama]] Γ [[řecká abeceda|řecké abecedy]]. V [[čeština|češtině]] označuje [[Neznělá alveolární afrikáta|neznělou alveolární afrikátu]].

Písmeno původně označovalo [[Latina|latinské]] hlásky [g] i [k], potřebou jejich grafického rozlišení vzniklo později písmeno [[G]]. V období pozdního Říma se výslovnost latinského písmene C v pozici před hláskami [e] a [i] změnila na [c]. Např. jméno [[Marcus Tullius Cicero|Cicero]] se pak místo [kikero] četlo [cicero]. Tato výslovnost byla přejata i do českého pravopisu, kde doplněním [[Háček (diakritika)|háčku]] vzniklo písmeno [[Č]] pro hlásku, která se v latině nevyskytuje.

== Významy ==
=== C ===

; [[Biochemie]]
: [[aminokyselina]] [[cystein]]
: [[DNA báze]] [[cytosin]]
; [[Elektrotechnika]]
: označení standardní velikosti [[Galvanický článek|elektrického článku]] ve tvaru [[Válec|válce]] o&nbsp;[[Průměr (geometrie)|průměru]] 23&nbsp;[[Metr|mm]] a&nbsp;délce 43&nbsp;mm (tzv. „malý buřt“)
; [[Formát papíru]]
: normalizovaná pomocná řada
; [[Fyzika]]
: značka [[Veličina|veličiny]] [[elektrická kapacita]]
: označení kvantového čísla [[Půvab (částice)|půvabu]]
; [[Hromadná doprava]]
: [[Linka C]]
; [[Chemie]]
: značka [[uhlík]]u
; [[Informatika]]
: <code>C:\</code> je konvenční označení prvního [[Pevný disk|pevného disku]] (resp. prvního [[Logický disk|logického disku]] na primární [[diskový oddíl]]) v&nbsp;[[Operační systém|operačních systémech]] založených na [[CP/M]], jako třeba [[DOS]]
: [[C (programovací jazyk)|programovací jazyk C]] – [[programovací jazyk]], od něhož byly odvozeny i&nbsp;další ([[C++]], [[C Sharp|C#]], [[Objective-C]])
; Jednotky
: v&nbsp;[[Soustava SI|soustavě SI]] značka odvozené jednotky [[Elektrický náboj|elektrického náboje]] – [[coulomb]]
; [[Mezinárodní poznávací značka]]
: [[Kuba]]
; [[Nutriologie]]
: [[vitamín C]]
; [[Potravinářství]]
: [[vejce]] – druhá nejmenší velikost slepičích vajec
; [[Sport]]
: C se používá jako označení pro kapitána týmu (-C-)
; [[Šestnáctková soustava]] (a&nbsp;další [[Číselná soustava|číselné soustavy]] o&nbsp;základu větším než 12)
: číslice 12
; [[Vzdělávání]]
: průměrná známka (v anglosaském školství, odpovídající českému stupni ''dobře'')
; [[Železnice]]
: označení vozů třetí třídy

=== c ===
; [[Fyzika]]
: značka [[Konstanta|konstanty]] pro [[rychlost světla]]
: jednotka [[Aktivita (chemie)|aktivity]] – [[curie]]
: značka pro [[měrné teplo]]
: označení [[kvark c|kvarku c]] ([[kvark#Vůně|půvabného]])
; [[Geometrie]]
: při aplikaci [[Pythagorova věta|Pythagorovy věty]] ve tvaru c<sup>2</sup> = a<sup>2</sup> + b<sup>2</sup> [[Přepona|přeponu]] pravoúhlého trojúhelníku
: v&nbsp;[[trojúhelník]]u stranu protilehlou k&nbsp;vrcholu&nbsp;C
: v&nbsp;[[Mnohoúhelník|mnohoúhelnících]] o&nbsp;4&nbsp;a&nbsp;více vrcholech stranu mezi vrcholy C&nbsp;a&nbsp;D
; [[Hudba]]
: [[nota]]
; Jednotky
: v&nbsp;[[Soustava SI|soustavě SI]] značka [[Předpona|předpony]] pro jednu setinu ([[Centi|centi-]])
; [[Železnice]]
: označení lehátkových vozů
: označení vozů s&nbsp;oddíly s&nbsp;místy k&nbsp;sezení, která jdou upravit na místa k&nbsp;ležení – lehátkový vůz

=== Ⅽ ===
{{Charmap
| 216D
  |name1=Roman numeral one hundred
  |name1cs=Římská číslice sto
}}
; [[Římské číslice]]
: symbol pro 100 (z&nbsp;[[latina|latinského]] ''centum''); též psáno jako obyčejné&nbsp;C

=== ℂ ===
{{Charmap
| 2102
  |name1=Double-struck capital C
  |name1cs=Zdvojené velké písmeno C
}}
; [[Matematika]]
: [[Množina]] [[Komplexní číslo|komplexních čísel]] <math>\mathbb{C}</math>

=== ₡ ===
{{Charmap
| 20A1
  |name1=Colon sign
  |name1cs=Znak pro colón
}}
; [[Měnová jednotka]]
: značka pro měnovou jednotku [[colón (měna)|colón]]

{{Clear}}
=== ℃ ===
{{Charmap
| 2103
  |name1=Degree Celsius
  |name1cs=Stupeň Celsia
}}
; Jednotky
: v&nbsp;[[Soustava SI|soustavě SI]] je ℃ (též psáno jako [[°]]C) značka vedlejší jednotky [[Teplota|teploty]] – [[stupeň Celsia]]

=== ¢ ===
{{Charmap
| 00A2
  |name1=Cent sign
  |name1cs=Znak centu
}}
; [[Měnová jednotka]]
: značka pro měnovou jednotku [[Cent (měna)|cent]]

=== © ===
{{Charmap
| 00A9
  |name1=Copyright sign
  |name1cs=Znak copyrightu
}}
; [[Typografie]]
: značka pro [[Autorské právo|copyright]]

=== Ↄ ===
: Ↄ: ROMAN NUMERAL REVERSED ONE HUNDRED; Unicode: U+2183; html: &amp;#8579;
: ↄ: LATIN SMALL LETTER REVERSED C; Unicode: U+2184; html: &amp;#8580;

Písmeno Ↄ (antisigma) bylo jedním ze tří tzv. [[klaudiánská písmena|klaudiánských písmen]] přidaných do latinské abecedy císařem [[Claudius|Claudiem]] a vyjadřovalo dvojhlásku BS či PS (podobně jako X se již dříve používalo pro KS či GS). V běžném písmu se klaudiánská písmena neuchytila a používala se řídce pouze za Claudiova života. Mnohem déle se znak Ↄ udržel v římských číslech pro vyjádření vyšších řádů než stovky. 
[[File:Westerkerk MDCXXX.jpg|thumb|left|upright|Číslo 1630 (MDCXXX) klasickým způsobem zápisu]]
[[File:Roman numerals Bungus 1584-1585.png|thumb|left|Příklad zápisu ze 16. století]]
<br clear=all />

== Historie ==
Písmeno C v [[Latina|latině]] označovalo neznělou souhlásku [{{IPA|[[Neznělá velární ploziva|k]]}}]. Vyvinulo se spolu s písmenem G (označujícím znělý protějšek [{{IPA|[[Znělá velární ploziva|g]]}}]) z [[Etruština|etruského]] znaku zvaného gimmel, který pocházel z řeckého písmene [[Gama|gamma]]. Etruština na rozdíl od latiny nerozlišovala znělou a neznělou výslovnost této hlásky, proto pro ni měla pouze jeden znak.

V nejstarších latinských textech se pro zápis {{IPA|[k]}} i {{IPA|[g]}} používala písmena C, [[K]] a [[Q]]: Q před zaokrouhlenými samohláskami, K před A a C v jiných pozicích. Ve 3. století před n. l. bylo vytvořeno písmeno G a pro zápis neznělého {{IPA|[k]}} zcela převládlo používání C nad K a Q. C se tedy stalo ekvivalentem řeckého písmena [[kappa]] a G ekvivalentem písmena gamma. Podle tohoto pravidla pak byla řecká slova přepisována do latinky.

V pozdějším období se ve vulgární latině původní {{IPA|[k]}} před předními samohláskami změnilo na [{{IPA|[[Neznělá alveolární afrikáta|t͡s]]}}], resp. [{{IPA|[[Neznělá postalveolární afrikáta|t͡ʃ]]}}], což ovlivnilo výslovnost psaného C v různých jazycích psaných latinkou.

== Výskyty v&nbsp;současných jazycích ==
[[Soubor:Pronunciation of C in Europe.png|thumb|Výslovnost psaného <c> v evropských jazycích]]
Písmeno C je součástí abeced různých jazyků zapisovaných latinkou, má však různé využití a různou zvukovou platnost, danou různým historickým vývojem. C je často součástí různých spřežek, jako například [[Ch|CH]].

Ve všech [[slovanské jazyky|slovanských jazycích]] psaných latinkou (čeština, slovenština, polština, lužická srbština, slovinština, chorvatština) se písmeno C vyslovuje jako '''[[neznělá alveolární afrikáta]]''' {{IPA|[t͡s]}}. K zápisu {{IPA|[k]}} slouží písmeno K.

Stejná situace je i v [[Maďarština|maďarštině]], [[Litevština|litevštině]], [[Lotyština|lotyštině]] a [[albánština|albánštině]].

V [[Románské jazyky|románských jazycích]] je základní výslovnost [[neznělá velární ploziva]] {{IPA|[k]}}. Před předními samohláskami (I, E) se však výslovnost mění. Ve [[Francouzština|francouzštině]] a [[Portugalština|portugalštině]] se vyslovuje jako [[neznělá alveolární frikativa]] {{IPA|[s]}}. V italštině a rumunštině se měkčí na '''[[neznělá postalveolární afrikáta|neznělou postalveolární afrikátu]]''' {{IPA|[t͡ʃ]}} (jako české č). Ve španělštině se vyslovuje jako '''[[neznělá dentální frikativa]]''' {{IPA|[θ]}} (jako neznělé anglické th), v některých oblastech se však vyslovuje {{IPA|[s]}}.

Písmeno K se v těchto jazycích využívá jen zřídka, především v cizích slovech. Hláska {{IPA|[t͡s]}} se v italštině zapisuje jako [[Z]] a v rumunštině [[Ț]]. V ostatních románských jazycích se spojení /ts/ nepovažuje za samostatnou hlásku, tedy pro něj nemají zvláštní znak.

V [[Angličtina|angličtině]] se C čte podle stejných pravidel jako ve francouzštině, tedy jako {{IPA|[k]}} nebo {{IPA|[s]}}. Angličtina kromě toho používá i písmeno K. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V [[Němčina|němčině]] se {{IPA|[k]}} zapisuje zpravidla písmenem K a {{IPA|[t͡s]}} jako Z. Písmeno C se používá v cizích slovech a čte se buď {{IPA|[k]}}, nebo {{IPA|[t͡s]}} (před předními samohláskami).

V ostatních [[Germánské jazyky|germánských jazycích]] se rovněž používá písmeno K. Písmeno C je (s výjimkou spřežek) pouze v cizích slovech, kde se před předními samohláskami vyslovuje {{IPA|[s]}}. Spojení /ts/ není samostatnou hláskou.

V angličtině, němčině a [[Švédština|švédštině]] se namísto zdvojeného KK píše CK.

V [[Turečtina|turečtině]] se C čte jako [[znělá postalveolární afrikáta]] {{IPA|[d͡ʒ]}} (jako české dž).

=== Tvary s&nbsp;diakritikou ===
<span style="font-size: smaller; font-style: italic; line-height: 100%;">řazeno podle pořadí v&nbsp;[[Unicode]]</span>
<div class="netucneterminy">
;[[Ç|Çç]] (cedilla)
:[[albánština]], [[francouzština]], [[katalánština]], [[portugalština]], [[turečtina]]
;Ćć (čárka nad vpravo)
:[[chorvatština]], [[polština]], [[srbština]]
;Ĉĉ (vokáň)
:[[esperanto]]
;Ċċ (tečka nad)
:[[maltština]], [[staroangličtina]]
;[[Č]]č (háček)
:[[čeština]], [[estonština]], [[chorvatština]], [[litevština]], [[lotyština]], [[slezština (lechický jazyk)|slezština]], [[slovenština]], [[slovinština]]
;Ḉḉ (cedilla a čárka nad vpravo)
:???
</div>

=== Znaky jiných abeced ===
<div class="netucneterminy">
;Сс ([[cyrilice]] – výslovnost [s]; pochází z řeckého písmena [[sigma]])
:[[ruština]], [[srbština]], [[bulharština]] aj.
</div>

==Externí odkazy==
* {{Otto|C}}
* {{Commons|C}}
* {{Commonscat|C}}

{{Latinka
|varianta písmena = C}}

[[Kategorie:Písmena latinky| ]]
[[Kategorie:Zkratky]]
[[Kategorie:Značky]]