Zobrazení zdroje stránky Čas

{{Různé významy|tento=fyzikální veličině}}
{{Infobox - fyzikální veličina
  | název = Čas
  | značka = t
  | jednotka = [[sekunda]]
  | značka jednotky = s
  | obrázek = 
  | velikost obrázku = 
  | popisek = 
  | dělení dle složek = klas.: [[skalár]]ní
  | soustava SI = základní
  | vzorec = 
  | rozměrový symbol = T
}}
'''Čas''' (značka ''t'') je jednou ze základních [[fyzikální veličina|fyzikálních veličin]] [[Soustava SI|soustavy SI]], která se měří v [[Sekunda|sekundách]] (s) pomocí [[Hodiny|hodin]]. Čas označuje '''dobu''', která uplyne mezi dvěma okamžiky. V jiném chápání je čas pojímán jako [[čtvrtý rozměr]] 3D [[Prostor (fyzika)|prostoru]], v [[Teorie relativity|teorii relativity]] součást [[časoprostor]]u.

Pojem „čas“ může také označovat '''časový údaj''', určitý okamžik na [[Časová osa|časové ose]], která má počátek ve zvoleném nulovém referenčním bodě. Událost trvající dobu ''t'' začala v čase ''t''{{sub|1}} a skončila v čase ''t''{{sub|2}} = ''t''{{sub|1}} + ''t'', kde hodnoty ''t''{{sub|1}} a ''t''{{sub|2}} označují dobu, která v okamžiku začátku a konce události uplynula od referenčního okamžiku ''t''{{sub|0}} = 0&nbsp;s. V běžné praxi například čas „jedna hodina“ může označovat nejen dobu trvání události, ale také okamžik, kdy hodinová ručička ukazuje „1“, tedy 1&nbsp;h po [[půlnoc]]i nebo 1&nbsp;h po [[Poledne|poledni]] – podle toho, co je tím referenčním okamžikem.

Pro lidský život má zásadní význam střídání [[Den|dne]] a [[noc]]i vlivem [[rotace Země]]. Proto se základem časového systému stal [[sluneční čas]], který lze měřit [[Sluneční hodiny|slunečními hodinami]]. Z něj byly odvozeny jednotky času a z praktických důvodů jsou mu přizpůsobovány časové systémy jako je [[koordinovaný světový čas]] a [[Časové pásmo|časová pásma]]. Delší období [[Kalendářní měsíc|měsíc]] a [[rok]] vycházejí z dalších [[Astronomické cykly|astronomických cyklů]], dle typu [[kalendář]]e z doby [[Tropický rok|oběhu Země kolem Slunce]] a [[Měsíční fáze|Měsíce kolem Země]].

== Definice ==
{{Upravit část|Uvést zdroje k tvrzením}}
[[Soubor:Prague - Astronomical Clock Detail 1.JPG|náhled|upright=1.3|Ciferník [[pražský orloj|pražského orloje]]]]
Čas se dá také definovat jako [[Eukleidovský prostor|neprostorové]] [[linearita|lineární]] [[kontinuum]], v němž se události stávají ve zjevně nevratném pořadí. Jako takový je podstatnou složkou struktury [[vesmír]]u. Je velmi obtížné, až nemožné, si čas nějak představit. [[Čas (filozofie)|Pokusy o pochopení času]] byly po dlouhou dobu především doménou [[filozofie|filozofů]], později i [[přírodní věda|přírodovědců]]. Na povahu a smysl času existuje množství silně odlišných náhledů, a je proto obtížné nabídnout jeho nekontroverzní a jasnou definici. Důležitým pojmem je tzv. [[šipka času]], která určuje smysl (směr) plynutí času a odpovídá směru rozpínání [[vesmír]]u. Čas se od starověku také měří, nejčastěji počítáním pravidelně se opakujících pohybů, například Slunce nebo kyvadla. Základní myšlenku tohoto měření využil [[Aristotelés]] k definici:
{{Citát|Čas je počet pohybu ve vztahu k před a po.|Aristotelés<ref>{{Citace monografie
 | příjmení1 = Anzenbacher
 | jméno1 = Arno
 | titul = Úvod do filozofie
 | url = https://ndk.cz/view/uuid:54cb6170-501f-11e3-ad8c-005056827e52?page=uuid:2c461430-530c-11e3-9ea2-5ef3fc9ae867&fulltext=%22%C4%8Das%20je%22%20%22d%C5%99%C3%ADve%20a%20pozd%C4%9Bji%22
 | vydavatel = SPN
 | místo = Praha
 | rok = 1990
 | strany = 106
 | isbn = 80-04-25414-4
 | jazyk = cs
 | poznámka = dostupné online po registraci
}}</ref>}}

== Měření času a doby ==
[[Soubor:Wooden hourglass 3.jpg|náhled|upright=0.7|Sypání písku v [[přesýpací hodiny|přesýpacích hodinách]] se někdy užívá k odměřování uplynulého času]]
{{viz též|Měření času}}
Stejně jako všechna jiná [[měření]] je stanovování času založeno na srovnávání s jednotkou, v případě času s dobou opakovaného děje. Podmínkou měření je stanovení částí, jednotek jevů, rozdělení času na vhodné stupně, původně nutně podle přírodních jevů.

O [[měření času]] a doby se lidé pokoušejí již tisíciletí počítáním (pravidelných) pohybů, a to tradičně na více úrovních, zejména pak:
* pro delší intervaly – ode dne [[datování]]. Systém uspořádání těchto jevů se nazývá [[kalendář]] a jevy a jednotky bývají nazývány jako kalendářní.
* pro kratší intervaly – počítáním rychlejších pravidelných jevů na jevech menšího měřítka na [[hodiny|hodinách]] – slunečních, objemových (vodních, přesýpacích) a kyvadlových. Tyto kratší jevy a jejich měření, tedy čas v užším významu, nemají zvláštní název.
Obě tyto úrovně předvádí např. pražský staroměstský orloj s horním ciferníkem hodinovým a dolním kalendářovým, kde se delší jednotky času odvozují rovněž z pohybu kyvadla a ne z astronomických jevů.

K určování doby mohou být použity kromě hodin i různé nepřímé metody vhodné s ohledem na charakteristický děj, jehož dobu je potřeba určit, což umožňuje překonat i samotné schopnosti [[#Hodiny|aktuálně nejpřesnějších hodin]]. Detekcemi interakcí [[foton]]u s frekvencí v [[rentgenové záření|rentgenové části spektra]], prolétajícího molekulou [[vodík]]u, s [[elektron]]y jejího obalu tak byl v r. 2020 určen vůbec nejkratší kdy naměřený časový úsek v historii, 247 zeptosekund, tj. 247&nbsp;×&nbsp;10<sup>−21</sup>&nbsp;[[sekunda|sekundy]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Mihulka
 | jméno1 = Stanislav
 | titul = 247 zeptosekund: Nejkratší naměřený časový úsek v historii
 | periodikum = OSEL.cz
 | vydavatel = Osel,s.r.o.
 | datum_vydání = 18. říjen 2020
 | url = https://www.osel.cz/11415-247-zeptosekund-nejkratsi-namereny-casovy-usek-v-historii.html
 | issn = 1214-6307
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Grundmann
 | jméno1 = Sven
 | příjmení2 = Trabert
 | jméno2 = Daniel
 | příjmení3 = Fehre
 | jméno3 = Kilian
 | příjmení4 = Strenger
 | jméno4 = Nico
 | příjmení5 = Pier
 | jméno5 = Andreas
 | příjmení6 = Kaiser
 | jméno6 = Leon
 | příjmení7 = Kircher
 | jméno7 = Max
 | příjmení8 = Weller
 | jméno8 = Miriam
 | příjmení9 = Eckart
 | jméno9 = Sebastian
 | příjmení10 = Schmidt
 | jméno10 = Lothar
 | příjmení11 = Trinter
 | jméno11 = Florian
 | příjmení12 = Jahnke
 | jméno12 = Till
 | příjmení13 = Schöffler
 | jméno13 = Markus S.
 | příjmení14 = Dörner
 | jméno14 = Reinhard
 | titul = Zeptosecond birth time delay in molecular photoionization
 | periodikum = Science
 | vydavatel = American Association for the Advancement of Science
 | ročník = 370
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 6514
 | datum_vydání = 16. říjen 2020
 | strany = 339–341
 | url = https://science.sciencemag.org/content/370/6514/339
 | url2 = https://www.researchgate.net/publication/344684390_Zeptosecond_birth_time_delay_in_molecular_photoionization
 | issn = 1095-9203
 | doi = 10.1126/science.abb9318
 | pmid = 33060359
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Měřením času a doby se zabývají hlavně vědci (jeden z hlavních úkolů [[fyzika|fyziky]] a [[astronomie]]) a technici.

== Datování a kalendář ==
{{Podrobně|Kalendář}}
Základ dělení času vznikl sledováním ročních období a roků, vývoje měsíce, dnů a částí dnů (noc, světlý den, rozbřesk (východ slunce, svítání), ráno, dopoledne, poledne, odpoledne, západ slunce (stmívání, soumrak), večer) sledováním astronomických jevů, zejména zdánlivého oběhu [[slunce]] a změny tvaru osvětlené viditelné části [[Měsíc (satelit)|Měsíce]]. Už z doby kamenné ([[neolit]]u) jsou známy stavby, které sloužily ke stanovení [[slunovrat]]u a [[rovnodennost]]i (např. [[Stonehenge]]). O pokročilejších způsobech kalendářního měření patrně svědčí nedávno nalezený [[disk z Nebry]]. Také zdánlivý roční pohyb některých hvězd (např. [[Sirius|Siria]]) se užíval ke stanovení správného okamžiku pro polní práce.

Jednotky doby [[kvantita|kvantifikují]] [[trvání]] dějů a [[interval (matematika)|intervalů]] mezi událostmi proto vycházely z dějů vyvolaných [[pravidelnost|pravidelnými]] pohyby. Nejvýznamnějším takovým dějem je jistě stmívání a svítání, střídání světlého dne a noci a roční střídání částí roku. Dlouho sloužily jako standardy pohyb [[Slunce]] po obloze, fáze [[Měsíc]]e a kmit [[kyvadlo|kyvadla]]. Z nich se vyvinuly a postupně ustálily jednotky nakonec nyní již bez přímé vazby na astronomické jevy a naopak se občas upravují tak, aby se zmenšil rozdíl od astronomických jevů.

== Hodiny ==
{{Podrobně|Hodiny}}
První mechanické hodiny se podle nejistých zpráv objevily snad ve [[12. století]], spolehlivé zprávy jsou však až z přelomu [[13. století|13.]] a [[14. století]] z&nbsp;anglických a&nbsp;francouzských klášterů. Mechanické hodiny se skládají ze tří částí: 1) oscilátoru, 2) zdroje energie a 3) počítacího a indikačního zařízení. První hodiny užívaly jako oscilátor poměrně nepřesný [[lihýř]], jako zdroj energie závaží a měly i bicí zařízení. Od 14. století se vyráběly přenosné a kapesní hodiny s&nbsp;pružinou, byly však málo přesné. Při pokusech s volným pádem měřil snad [[Galileo Galilei]] dobu počítáním srdečního tepu a krátce před smrtí zkonstruoval velmi důmyslné hodiny s využitím [[kyvadlo|kyvadla]] jako oscilátoru (prvku určujícího rychlost chodu hodin).

Kyvadlové hodiny však poprvé realizoval až roku [[1657]] holandský fyzik [[Christiaan Huygens]], který také o něco později vybavil lihýř pružinou, čímž vznikl [[nepokoj]], přesnější oscilátor, který se hodil i do přenosných a velmi malých hodinek. Přesnost mechanických hodin se dále zvyšovala a v 18. století se podařilo změřit nerovnoměrnosti v pohybu Země. Tím byl zdánlivý pohyb Slunce jako časový normál nahrazen mechanickými oscilátory a hodinami.

Ve [[20. století]] se začaly používat i jiné pohony a oscilátory. Nejrozšířenější jsou dnes hodiny s elektrickým pohonem a [[piezoelektrický jev|piezoelektrickým]] oscilátorem, např. [[křemen]]ným (quartz crystal). Ten má vysokou přesnost, nízké výrobní náklady a snadno se propojuje s [[elektronika|elektronickými]] obvody. Pro nejpřesnější měření času (doby trvání) i jako standard pro sekundu se užívají [[atomové hodiny]], využívajících frekvence [[mikrovlny|mikrovlnného]] záření při stavovém přechodu v [[atom]]u [[Cesium|cesia]]. Nejpřesnější světový čas se určuje statistickým průměrem několika set césiových hodin po celém světě.

Nepřesnost (lépe nerovnoměrnost čili variace chodu) hodin, která činila u prvních lihýřových hodin asi 100 s/den (0,1%), se u nejlepších kyvadlových hodin snížila na sekundu za rok, u křemenných hodin na sekundu za tisíc let a u césiových hodin na sekundu za 158 milionů let (2×10<sup>−16</sup>).<ref>Accuracy of the NPL caesium fountain clock further improved. ''PhysOrg'', 19. únor 2014. [http://phys.org/news/2014-02-accuracy-npl-caesium-fountain-clock.html Dostupné online] (anglicky)</ref>

Jako ještě slibnější se jeví nové typy tzv. optických atomových hodin, tedy hodin založených na kvantových přechodech s energiemi odpovídajícími frekvencím spektrálního pásma [[světlo|viditelného]] či [[ultrafialové záření|ultrafialového]] záření, u kterých proběhne za 1 sekundu o zhruba 4 až 6 řádů více oscilací a potenciálně tak umožňují řádově vyšší přesnosti než nejpřesnější hodiny cesiové. Mohou to být optické atomové hodiny založené na přechodu v iontu [[ytterbium|ytterbia]] <sup>171</sup>Yb<sup>+</sup><ref>The tick-tock of the optical clock. ''PhysOrg'', 29. březen 2012. [http://www.physorg.com/news/2012-03-tick-tock-optical-clock.html Dostupné online] (anglicky)</ref>, [[stroncium|stroncia]] <sup>88</sup>Sr<sup>+</sup><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Campbell
 | jméno1 = Gretchen K
 | příjmení2 = Ludlow
 | jméno2 = Andrew D
 | příjmení3 = Blatt
 | jméno3 = Sebastian
 | příjmení4 = Thomsen
 | jméno4 = Jan W
 | příjmení5 = Martin
 | jméno5 = Michael J
 | příjmení6 = de Miranda
 | jméno6 = Marcio H G
 | příjmení7 = Zelevinsky
 | jméno7 = Tanya
 | příjmení8 = Boyd
 | jméno8 = Martin M
 | příjmení9 = Ye
 | jméno9 = Jun
 | příjmení10 = Diddams
 | jméno10 = Scott A
 | příjmení11 = Heavner
 | jméno11 = Thomas P
 | příjmení12 = Parker
 | jméno12 = Thomas E
 | příjmení13 = Jefferts
 | jméno13 = Steven R
 | odkaz_na_autora1 = Gretchen Campbell
 | titul = The absolute frequency of the <sup>87</sup>Sr optical clock transition
 | periodikum = Metrologia
 | ročník = 45
 | číslo = 5
 | datum_vydání = 2008-10
 | strany = 539–548
 | url = https://iopscience.iop.org/article/10.1088/0026-1394/45/5/008
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1088/0026-1394/45/5/008
 |issn=0026-1394 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Madej
 | jméno = Alan A.
 | spoluautoři = Pierre Dubé, Zichao Zhou, John E. Bernard, Marina Gertsvolf
 | titul = <sup>88</sup>Sr<sup>+</sup> 445-THz Single-Ion Reference at the 10<sup>−17</sup> Level via Control and Cancellation of Systematic Uncertainties and Its Measurement against the SI Second
 | periodikum = Phys. Rev. Lett.
 | rok vydání = 2012
 | ročník = 109
 | číslo = 203002
 | url = http://physics.aps.org/featured-article-pdf/10.1103/PhysRevLett.109.203002
 | doi = 10.1103/PhysRevLett.109.203002
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Riehle
 | jméno = Fritz
 | titul = Viewpoint: Optical Atomic Clocks Could Redefine Unit of Time (popularizační článek k předchozí referenci)
 | periodikum = Physics
 | den vydání = 12
 | měsíc vydání = listopad 
 | rok vydání = 2012
 | ročník = 5
 | číslo = 126
 | url = http://physics.aps.org/articles/pdf/10.1103/Physics.5.126
 | doi = 10.1103/Physics.5.126
 | jazyk = anglicky
}}</ref>, [[vápník]]u <sup>40</sup>Ca<sup>+</sup>, [[rtuť|rtuti]] <sup>199</sup>Hg<sup>+</sup> či [[hliník]]u <sup>27</sup>Al<sup>+</sup>.<ref name="CCTF_2016">CCTF Strategy Document, květen 2016. [http://www.bipm.org/utils/en/pdf/CCTF-strategy-document.pdf Dostupné online (PDF)] (anglicky)</ref><ref name="Huntemann_2017">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Huntemann
 | jméno = Nils 
 | titul = Trapped Ions Stopped Cold
 | periodikum = Physics
 | vydavatel = American Physical Society
 | rok vydání = 2017
 | měsíc vydání = leden
 | den vydání = 30
 | ročník = 10
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 9
 | datum přístupu = 2017-02-07
 | strany = 1–3
 | url = http://physics.aps.org/articles/v10/9
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = http://physics.aps.org/articles/pdf/10.1103/Physics.10.9
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Jinou slibnou metodou je využití přechodů v neutrálních atomech v optické mřížce, tedy zachycených v potenciálu [[Mechanické vlnění#stojaté vlnění|stojaté]] [[elektromagnetické vlny]] ze dvou protichůdných [[laser]]ových paprsků. Limitující fundamentální (neodstranitelná) kvantová nepřesnost tak může být zredukována zprůměrováním a zvýšena tak stabilita a přesnost.<ref name="Jirsa_2017">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Jirsa
 | jméno = Jakub
 | titul = Ultrastabilní optické hodiny
 | periodikum = Aldebaran bulletin
 | rok vydání = 2017
 | měsíc vydání = únor
 | den vydání = 3
 | ročník = 15 (2017)
 | číslo = 5
 | datum přístupu = 2017-02-08
 | url = http://www.aldebaran.cz/bulletin/2017_05_nis.php
 | issn = 1214-1674
}}</ref><ref name="Wogan_2013">WOGAN, Tim. New atomic clock sets the record for stability. PhysicsWorld.com, 27. srpen 2013. [http://physicsworld.com/cws/article/news/2013/aug/27/new-atomic-clock-sets-the-record-for-stability Dostupné online] (anglicky)</ref> Mohou to být hodiny využívající přechodu v atomech stroncia <sup>87</sup>Sr, ytterbia <sup>171</sup>Yb či rtuti <sup>199</sup>Hg.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Middelmann
 | jméno = Thomas
 | příjmení2 = Falke
 | jméno2 = Stephan
 | příjmení3 = Lisdat
 | jméno3 = Christian
 | spoluautoři = STERR, Uwe.
 | titul = High Accuracy Correction of Blackbody Radiation Shift in an Optical Lattice Clock
 | periodikum = Physical Review Letters
 | rok vydání = 2012
 | měsíc vydání = prosinec
 | den vydání = 27
 | ročník = 109
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 26, 263004 
 | strany = 
 | url = http://prl.aps.org/abstract/PRL/v109/i26/e263004
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = http://arxiv.org/pdf/1208.2848v2
 | issn = 1079-7114
 | doi = 10.1103/PhysRevLett.109.263004
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>Optical strontium clock to become much more accurate (popularizační článek k předchozí referenci). ''Phys.Org'', 9. leden 2013. [http://phys.org/news/2013-01-optical-strontium-clock-accurate.html Dostupné online] (anglicky)</ref><ref name="Hinkley_2013">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Hinkley
 | jméno = N.
 | spoluautoři = SHERMAN, J. A.; PHILLIPS, N. B.; SCHIOPPO, M.; LEMKE, N. D.; BELOY, K.; PIZZOCARO, M.; OATES, C. W.; LUDLOW, A. D.;
 | titul = An Atomic Clock with 10<sup>−18</sup> Instability
 | periodikum = Science Express
 | odkaz na periodikum = Science
 | rok vydání = 2013
 | měsíc vydání = srpen
 | den vydání = 22
 | ročník = 
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 
 | strany = 
 | poznámky = online před tiskem
 | url = http://www.sciencemag.org/content/early/2013/08/21/science.1240420
 | dostupnost2 = 
 | url2 = 
 | issn = 1095-9203
 | doi = 10.1126/science.1240420
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Wogan_2013" /><ref>NIST ytterbium atomic clocks set record for stability. ''PhysOrg'', 22. srpen 2013. [http://phys.org/news/2013-08-nist-ytterbium-atomic-clocks-stability.html Dostupné online] (anglicky)</ref><ref>[http://www.physorg.com/news/2011-08-atomic-clock-world-long-term-accuracy.html The atomic clock with the world's best long-term accuracy is revealed after evaluation], ''PhysOrg'', 26. srpen 2011 (anglicky)</ref><ref name="Bloom">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Bloom
 | jméno = B. J.
 | příjmení2 = Nicholson
 | jméno2 = T. L.
 | příjmení3 = Williams
 | jméno3 = J. R.
 | spoluautoři = CAMPBELL, S. L.; BISHOF, M.; ZHANG, X.; ZHANG, W.; BROMLEY, S. L.; YE, J.
 | titul = An Optical Lattice Clock with Accuracy and Stability at the 10<sup>−18</sup> Level
 | periodikum = Nature
 | odkaz na periodikum = Nature
 | rok vydání = 2014
 | měsíc vydání = leden
 | den vydání = 22
 | ročník = 
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 
 | strany = 
 | poznámky = online před tiskem 
 | url = http://www.nature.com/nature/journal/vaop/ncurrent/full/nature12941.html
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = http://arxiv.org/pdf/1309.1137v2
 | issn = 1476-4687
 | doi = 10.1038/nature12941
 | jazyk = anglicky 
}}</ref><ref name="CCTF_2016" /> Rekordní relativní přesnost hodin tohoto typu, dosažená v r. 2018, je 2,5×10<sup>−19</sup>, tedy 1 sekunda za cca 120 miliard let.<ref name="Marti_2018">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Marti 
 | jméno = G. Edward
 | příjmení2 = Hutson 
 | jméno2 = Ross B.
 | příjmení3 = Goban 
 | jméno3 = Akihisa
 | příjmení4 = Campbell 
 | jméno4 = Sara L.
 | příjmení5 = Poli 
 | jméno5 = Nicola
 | příjmení6 = Ye
 | jméno6 = Jun
 | titul = Imaging Optical Frequencies with 100  μHz Precision and 1.1  μm Resolution
 | periodikum = Physical Review Letters
 | vydavatel = American Physical Society
 | rok vydání = 2018
 | měsíc vydání = březen
 | den vydání = 3
 | ročník = 120 
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 10: 103201
 | url = https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.120.103201
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = https://physics.aps.org/featured-article-pdf/10.1103/PhysRevLett.120.103201
 | issn = 1079-7114
 | doi = 10.1103/PhysRevLett.120.103201
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Vengalattore_2018">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Vengalattore
 | jméno = Mukund
 | titul = A Boost in Precision for Optical Atomic Clocks
 | periodikum = Physics
 | vydavatel = American Physical Society
 | rok vydání = 2018
 | měsíc vydání = březen
 | den vydání = 5
 | ročník = 11: 22
 | typ ročníku = svazek
 | kapitola = Viewpoint
 | url = https://physics.aps.org/articles/v11/22
 | dostupnost2 = PDF
 | jazyk = anglicky
}}</ref>

Od r. 2011 je znám princip tzv. jaderných hodin, založených na přechodu mezi energetickými stavy jádra [[ion]]tu [[thorium|thoria]], který by umožňoval dosažení ještě řádově nižší nepřesnosti.<ref>Campbell C. J., Radnaev A. G., Kuzmich A., Dzuba V. A., Flambaum V. V., Derevianko A.: [http://arxiv.org/PS_cache/arxiv/pdf/1110/1110.2490v1.pdf A Single-Ion Nuclear Clock for Metrology at the 19th Decimal Place]. ''ArXiv'':1110.2490v1, 11. října 2011 (anglicky)</ref><ref>Bob Yirka: [http://www.physorg.com/news/2011-11-team-nuclear-clock-accurate-atomic.html Research team shows nuclear clock could be 60 times more accurate than atomic clock]. ''PhysOrg'', 9. listopadu 2011 (anglicky) – popularizační článek k předchozí referenci</ref><ref>Bob Beale: [http://www.physorg.com/news/2012-03-nuclear-clock-universe.html Proposed nuclear clock may keep time with the Universe]. ''PhysOrg'', 8. března 2012 (anglicky)</ref> Jaderné hodiny mají i další výhody. Jsou ze své podstaty robustnější než atomové, protože jádro a jeho energetické přechody jsou méně citlivé k vnějšímu rušení než jsou přechody v orbitálních elektronech u atomových hodin.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | autor1 = (Editorial)
 | titul = Progress on nuclear clocks shows the benefits of escaping from scientific silos
 | periodikum = Nature
 | ročník = 633
 | číslo = 8028
 | datum_vydání = 2024-09-05
 | strany = 7
 | datum_přístupu = 2024-10-08
 | jazyk = anglicky
 | doi = 10.1038/d41586-024-02829-0
 | pmid = 39232155
}}</ref> V r. 2024 již byly zkonstruovány všechny důležité technické prvky nutné pro plně funkční jaderné hodiny, které by principiálně mohly dosáhnout stability 10<sup>−20</sup>, tedy nepřesnosti pouhých 10 [[sekunda#milisekunda|ms]] za celý předpokládaný věk vesmíru (14 mld let).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení1 = Dumé
 | jméno1 = Isabelle
 | titul = Nuclear clock ticks ever closer
 | periodikum = PhysicsWorld
 | vydavatel = IOP Publishing
 | datum_vydání = 2024-10-02
 | datum_přístupu = 2024-10-08
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
 
Během staletí od vynálezu hodin se tedy přesnost zlepšila o 19 desetinných řádů a nadále se zlepšuje. Měření doby a kmitočtu patří dnes k&nbsp;nejpřesnějším měřením vůbec.

== Čas a doba jako veličiny ==
'''Čas''' je společné označení pro několik fyzikálních pojmů - objektů a veličin, zejména pro:
* okamžik<ref>ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-08</ref>: bod na časové ose. V tomto smyslu ("čas daného okamžiku") je veličinou [[fyzikální veličina#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní|protenzivní]], jejíž okamžitá hodnota (datum, časový údaj – viz níže) se stanovuje jako doba trvání (viz níže) od dohodnutého počátečního okamžiku k tomuto okamžiku. V prostoru odpovídá poloze;
* [[datum]], časový údaj<ref>ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-12</ref>: značka přiřazená okamžiku pomocí uvedené časové stupnice; v prostoru odpovídá souřadnicím polohy v daném souřadném systému;
* doba trvání (pro spojité časové stupnice)<ref>ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-13</ref>: rozsah časového intervalu<ref>ČSN IEC 60050-113:2014, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., pol.113-01-10</ref>, tedy části časové osy mezi dvěma okamžiky. Je to veličina [[fyzikální veličina#Veličiny extenzivní, intenzivní a protenzivní|extenzivní]]. V&nbsp;prostoru odpovídá vzdálenosti.

Čas, ''doba'' jsou [[fyzikální veličina#Základní veličiny a základní jednotky|základní veličinou]] všech běžně používaných [[fyzikální veličina#Soustavy fyzikálních veličin a jednotek|soustav veličin]], tedy i [[soustava SI|soustavy SI]]. V klasické fyzice je čas absolutní, tedy doba je invariantní při [[Galileovy transformace|Galileově transformaci]] a jde o skalár. V relativitě je čas relativní a je třeba odlišit [[vlastní čas]] (vlastní doba je invariantem [[Lorentzova transformace|Lorentzovy transformace]]) a&nbsp;lokální, [[souřadnicový čas]] (transformuje se jako 4. složka čtyřvektoru).

'''Doporučená značka veličiny (doby):''' ''t'' ([[angličtina|angl.]] ''time'', [[latina|lat.]] ''tempus'')
:Běžně se ve fyzikální literatuře takto značí i čas daného okamžiku (zpravidla s identifikačním indexem), pak se pro označení doby trvání používá značka Δ''t'' nebo zápis pomocí rozdílu (tedy např. ''t'' − ''t''<sub>0</sub>).

'''Doporučený zápis data a časového údaje''' pro vědecké a technické účely je např. 2014-08-14T09:25:10,33 pro 14. srpen 2014, v 9 h, 25 min a&nbsp;10,33 sekundy<ref>ČSN ISO 8601, zprac. ing. Miroslav Kyncl, "extended format"</ref>

V běžných písemnostech se v ČR za správný považuje i vzestupný zápis pouhého data (14. 8. 2014 nebo 14.08.2014) a zápis časového údaje zaokrouhleného na minuty s rozdělující tečkou a bez nuly u jednomístných hodin (9.25),<ref group="pozn.">Tento způsob může být ale matoucí, protože neznačí desetinnou tečku, která se používá hlavně v anglofonních zemích.</ref> přípustný je i zápis s dvojtečkou (9:25 či 09:25), způsob zápisu by však měl být v rámci dokumentu jednotný.<ref>ČSN 01 6910 (2014)</ref><ref>[http://www.ujc.cas.cz/csn016910/#otazka_20 Otázky a odpovědi k ČSN 01 6910 (2014)] {{Wayback|url=http://www.ujc.cas.cz/csn016910/#otazka_20 |date=20140813042032 }}. Ústav pro jazyk český, 2014</ref>

==={{Kotva|Jednotka|Jednotky}}Jednotky času ===
{| class="wikitable" style="float:right; margin: 0.5em 0 0.5em 1em; font-size:85%; clear:right;"
|+ Běžné jednotky času
|-
! Jednotka !! zn. !! velikost
|-
| Atto[[sekunda]] || as || 10<sup>−18</sup> s
|-
| Femto[[sekunda]] || fs || 10<sup>−15</sup> s
|-
| Piko[[sekunda]] || ps || 10<sup>−12</sup> s
|-
| Nano[[sekunda]] || ns || 10<sup>−9</sup> s
|-
| [[Mikrosekunda]] || μs || 10<sup>−6</sup> s
|-
| [[Milisekunda]] || ms || 10<sup>−3</sup> s 
|-
| '''[[Sekunda]]''' || s || '''zákl. jednotka [[Soustava SI|SI]]''' 
|-
| [[Minuta]] || min || 60 sekund 
|-
| [[Hodina]] || h || 60 minut, 3600 s
|-
| [[Den]] || d || 24 hodin, 86 400 s
|-
| [[Týden]] ||  || 7 dní
|-
| [[Kalendářní měsíc|Měsíc]] ||  || 28 až 31 dní
|-
| [[Rok]] ||  || 12 měsíců
|-
| Rok ||  || 52 týdnů + 1–2 dny
|-
| Běžný rok ||  || 365 dní
|-
| [[Přestupný rok]] ||  || 366 dní
|-
| [[Tropický rok]] ||  || ⌀ 365,24219 dní 
|-
| [[Dekáda|Desetiletí]] ||  || 10 let
|-
| [[Generace]] ||  || 25 až 30 let 
|-
| [[Století]] ||  || 100 let
|-
| [[Tisíciletí]] ||  || 1000 let
|}

'''Základní jednotkou''' času (doby) je v [[Soustava SI|soustavě SI]] '''[[sekunda]]''' (mezinárodní značka '''s'''), která je definována jako doba trvání 9&nbsp;192&nbsp;631&nbsp;770&nbsp;[[perioda (fyzika)|period]] [[elektromagnetické záření|záření]], které odpovídá přechodu mezi dvěma hladinami hyperjemné struktury základního stavu [[atom]]u [[cesium|cesia]] 133. Tato definice předpokládá cesiový atom v klidu při teplotě [[absolutní nula|absolutní nuly]].<ref name="si">[http://www.bipm.org/en/si/si_brochure/chapter2/2-1/second.html Definice sekundy v brožuře SI, oddíl 2.1.1.3] (anglicky)</ref>{{#tag:ref|Definice je založena na cesiovém standardu. Protože jsou vyvíjeny [[#Hodiny|hodiny s řádově lepší stabilitou a přesností]], uvažuje se již dnes o budoucí [[Nové definice SI#Uvažovaná budoucí redefinice sekundy|redefinici sekundy]], ke které by mohlo dojít v roce 2026.<ref name="CCTF_2016">CCTF Strategy Document, květen 2016. [http://www.bipm.org/utils/en/pdf/CCTF-strategy-document.pdf Dostupné online (PDF)] (anglicky)</ref><ref name="Riehle_2018">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Riehle
 | jméno = Fritz
 | příjmení2 = Gill
 | jméno2 = Patrick
 | příjmení3 = Arias
 | jméno3 = Felicitas
 | příjmení4 = Robertsson
 | jméno4 = Lennart
 | titul = The CIPM list of recommended frequency standard values: guidelines and procedures
 | periodikum = Metrologia
 | vydavatel = IOP Publishing
 | rok vydání = 2018
 | měsíc vydání = únor
 | den vydání = 14
 | ročník = 55
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 2
 | kapitola = 5. Towards a new definition of the SI second
 | strany = 196–197
 | url = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aaa302
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aaa302/pdf
 | issn = 1681-7575
 | doi = 10.1088/1681-7575/aaa302
 | jazyk = anglicky
}}</ref>|group="pozn."}} Jedná se tedy o [[vlastní čas]].

V běžném hovorovém jazyce se pro označení této jednotky používá výraz ''vteřina''. Ve [[fyzika|fyzice]] a [[technika|technických oborech]] to však není vhodné kvůli nejednoznačnosti a neexistenci standardizované značky<ref group="pozn.">namísto ní se tak v tisku obvykle používá zkratka ''vt.''</ref>; nedoporučuje to ani odborná norma.<ref name="ISO80000" /><ref group="pozn.">Někdy uváděné zdůvodnění, že [[vteřina]] je jednotkou [[rovinný úhel|úhlu]] je pochybná – minuta je bez obtíží názvem jednotek času i úhlu a název „sekunda“ se užívá i&nbsp;mezinárodně pro obě veličiny.</ref>

[[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] (CIPM) dovoluje používat v SI souběžně se základní jednotkou sekunda a&nbsp;jejími dekadickými násobky a díly, s názvy odvozenými standardními předponami (zejména milisekundou (značka ''ms''), mikrosekundou (''µs''), nanosekundou (''ns'') a pikosekundou (''ps'') ) také následující jednotky:<ref name="ISO80000">ČSN ISO 80000-1:2001, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., odst. 6.5.6 Jiné jednotky, tab. 5 Jednotky užívané spolu s SI</ref>
* '''[[minuta]]''', značka '''min''', 1 min = 60 s
* '''[[hodina]]''', značka '''h''', 1 h = 60 min = 3600 s
* '''[[den]]''', značka '''d''', 1 d = 24 h = 86 400 s.

Větší mimosoustavové jednotky než den se používají např. v [[kalendář]]i. Nejsou však již definovány jednoznačně:
* '''kalendářní den''', vzhledem k přechodu na [[letní čas]] se jeho velikost může lišit o ± 1 hodinu, vzhledem ke korekci [[Koordinovaný světový čas|koordinovaného světového času (UTC)]] na reálnou rotaci Země o ± 1 [[Přestupná sekunda|přestupnou sekundu]]
* '''[[týden]]''' je 7 kalendářních dní
* '''[[Kalendářní měsíc|měsíc]]''' je 28 až 31 kalendářních dní,
* '''[[rok|(kalendářní) rok]]''' (značka '''a'''<ref name="rok">ČSN ISO 80000-3:2007, zprac. doc. RNDr. Jan Obdržálek, CSc., Příloha C, pol. 3-7.C.a</ref> nebo též '''r''' nebo '''y''', '''yr''' z anglického ''year'') je 365 dní (366 dní, je-li rok přestupný).

Jednotky [[den]] a [[rok]] jsou odvozeny z astronomických časových charakteristik otáčení [[Země]] kolem své osy a jejího oběhu kolem [[Slunce]], astronomové proto od kalendářního dne a roku důsledně rozlišují přesně definované pojmy [[Sluneční čas#Pravý sluneční čas|pravý sluneční den]], [[Sluneční čas#Střední sluneční čas|střední sluneční den]], [[Hvězdný čas|hvězdný den]], [[tropický rok]] a [[siderický rok]].

I některé přírodní vědy, zabývající se dlouhými časovými obdobími ([[astrofyzika]], [[kosmologie]], [[geologie]]), však potřebují větší jednotky, ale exaktně definované. Používají proto jednotku definovanou jako přesný násobek sekundy:
* '''rok''' ('''''[[annum|annus]]''''', často i ve tvaru '''''annum'''''), značka '''a''', v různých verzích<ref name="Biever_2011">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Biever
 | jméno = Celeste 
 | titul = Push to define year sparks time war
 | periodikum = NewScientist
 | rok vydání = 2011
 | měsíc vydání = duben
 | den vydání = 2007
 | kapitola = Daily News
 | url = https://www.newscientist.com/article/dn20423-push-to-define-year-sparks-time-war/
 | jazyk = anglicky
}}</ref> (vzhledem k použití pro velmi velké doby charakterizovaných jevů, jejichž nepřesnost určení je řádově vyšší než rozdíl daný odlišnou definicí, nejsou zpravidla tyto rozdíly podstatné):
** 1 a = 31 556 926 [[sekunda|s]], definice doporučovaná mezinárodní normou ISO 80000-3:2006 i její českou mutací ČSN ISO 80000-3:2007<ref>ČSN ISO 80000-3:2007, Příloha C, pol. 3-7.C.a</ref>; nebo
** 1 a = 31 556 925,445 s (trvání ''[[tropický rok|tropického roku]]'' v r. 2000), definice společně doporučovaná [[Mezinárodní unie pro čistou a užitou chemii|Mezinárodní unií pro čistou a užitou chemii]] (IUPAC) a&nbsp;[[Mezinárodní unie geologických věd|Mezinárodní unií geologických věd]] pro užívání v chemii a geologii<ref name="Holden_2011">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Holden
 | jméno = Norman E. 
 | příjmení2 = Bonardi
 | jméno2 = Mauro L. 
 | příjmení3 = De Bièvre
 | jméno3 = Paul 
 | příjmení4 = Renne
 | jméno4 = Paul R. 
 | příjmení5 = Villa
 | jméno5 = Igor M. 
 | titul = IUPAC-IUGS common definition and convention on the use of the year as a derived unit of time (IUPAC Recommendations 2011)
 | periodikum = Pure and Applied Chemistry
 | vydavatel = Walter de Gruyter GmbH
 | rok vydání = 2011
 | měsíc vydání = duben
 | den vydání = 8
 | ročník = 83
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 5
 | strany = 1159–1162
 | url = https://www.degruyter.com/view/j/pac.2011.83.issue-5/pac-rec-09-01-22/pac-rec-09-01-22.xml
 | issn = 0033-4545
 | doi = 10.1351/PAC-REC-09-01-22
 | jazyk = anglicky
}}</ref>; nebo
** 1 a = 31 600 000 s, zaokrouhlená hodnota tradičně používaná zpravidla v geologii, též v jaderné fyzice pro pomalu se rozpadající atomy.<ref>{{Citace sborníku
 | příjmení = Holden
 | jméno = N. E.
 | titul = Table of isotopes
 | sborník = CRC Handbook of Chemistry and Physics
 | vydavatel = CRC Press
 | místo = Boca Raton
 | rok vydání = 2001
 | kapitola = 11
 | typ kapitoly = sekce
 | strany = 50–197
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |titul=EarthTime: On using the correct units for geological time |url=http://www.earth-time.org/renne_and_villa.pdf |datum přístupu=2010-11-04 |url archivu=https://web.archive.org/web/20110913101420/http://www.earth-time.org/renne_and_villa.pdf |datum archivace=2011-09-13 |nedostupné=ano }}</ref>
** '''(střední) [[juliánský rok]]''', značka '''a<sub>j</sub>''' nebo též pouze '''a'''<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=The Unified Code for Units of Measure, ver. 1.8.2, 2009, §31 (anglicky) |url=http://aurora.regenstrief.org/%7Eucum/ucum.html#para-31 |datum přístupu=2010-11-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20100613135639/http://aurora.regenstrief.org/~ucum/ucum.html#para-31 |datum archivace=2010-06-13 |nedostupné=ano }}</ref>, 1 a<sub>j</sub> = 365,25 dne = 31 557 600 s (v astronomii a astrofyzice - dle [[Mezinárodní astronomická unie|IAU]])
:a z jejich násobků nejčastěji
:* 1 Ma = 10<sup>6</sup> a
:* 1 Ga = 10<sup>9</sup> a.

Naopak mimosoustavovou jednotkou menší než sekunda je
* '''[[Planckův čas]]''' (jakožto jednotka ve smyslu doby trvání, i když se "doba" v názvu neužívá; v kosmologii používaný i pro čas okamžiku po [[velký třesk|velkém třesku]]), obvykle značený ''t''<sub>P</sub>, a jeho obdoby v jiných [[přirozená soustava jednotek|soustavách přirozených jednotek]]. Takto stanovené jednotky závisejí na znalosti hodnot univerzálních fyzikálních konstant a jejich velikost je stanovena experimentálně. Planckův čas se užívá v teoretické fyzice a kosmologii, pro malou přesnost není však v metrologii použitelný. Podle současné adjustace konstant je hodnota této jednotky:<ref name="CODATA_2022">''Fundamental Physical Constants; 2022 CODATA recommended values''. NIST, květen 2024. [https://physics.nist.gov/cuu/Constants/index.html Dostupné online], [https://physics.nist.gov/cgi-bin/cuu/Category?view=pdf&All+values.x=89&All+values.y=19 PDF] (anglicky); standardní odchylka vyznačená závorkou se týká posledních dvou platných číslic</ref>
:''t''<sub>P</sub> = 5,391&nbsp;247(60)×10<sup>−44</sup> s.
Mezinárodní úřad pro míry a váhy (BIMP) uvádí jako přirozené jednotky času mnohem přesněji stanovené (a proto pro metrologické účely vhodnější) konstanty (ve vztazích <math>\hbar</math> je [[redukovaná Planckova konstanta]], <math>m_\mathrm{e}</math> [[hmotnost]] [[elektron]]u, <math>c</math> [[rychlost světla]] ve vakuu a <math>\alpha</math> [[konstanta jemné struktury]]):<ref>[http://www.bipm.org/en/publications/si-brochure/table7.html Tabulka mimosoustavových jednotek s experimentálně určovanou hodnotou v příručce SI]</ref>
* '''"přirozená jednotka času"''' <math>\tfrac{\hbar}{m_\mathrm{e}c^2}</math> s aktuální hodnotou 1,288 088 666 44(40)×10<sup>−21</sup> s<ref name="CODATA_2022"/>
* '''"atomová jednotka času"''' <math>\tfrac{\hbar}{\alpha^2 m_\mathrm{e}c^2}</math> s aktuální hodnotou 2,418 884 326 5864(26)×10<sup>−17</sup> s<ref name="CODATA_2022"/> (jednotka času [[přirozená soustava jednotek#Hartreeova („Bohrova“) soustava atomových jednotek|Hartreeovy („Bohrovy“) soustavy atomových jednotek]]).

'''(Swatch) beat''' (česky překládaná jako ''takt'', případně ''zavináč''), 1 beat = 1/1000 dne je příklad mimosoustavové jednotky používané konkrétním výrobcem hodinek pro udávání tzv. [[Swatch Internet Time|internetového času]], nikoli pro dobu trvání děje.

=== Příbuzné veličiny ===
Fyzikální charakter doby má několik dalších fyzikálních veličin.
Nejpoužívanější jsou:

* '''[[perioda (fyzika)|perioda]]''', doporučená značka ''T'', udávající nejkratší časový interval opakování periodického děje,
* '''[[poločas přeměny]]''', doporučená značka ''T<sub>½</sub>'', a
* '''[[střední doba života]]''', doporučená značka ''τ'', obě používané v jaderné fyzice jako charakteristiky nestabilních atomů a částic.

=== Zápis času ===
Zápis času stanovují české<ref>ČSN ISO 8601, zprac. ing. Miroslav Kyncl</ref> i mezinárodní<ref>ISO 8601:2004, extended form</ref> normy. Hodiny a minuty se standardně („extended form“) oddělují dvojtečkou (např. 12:35) – většinou ve vědeckých a technických oborech (jako jsou například počítače), protože v jiných státech, kde se jako [[desetinná značka]] používá tečka (v Československu se do 30. let 20. století také používala desetinná tečka),<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Početnice pro čtvrtou třídu obecných škol pětitřídních až osmitřídních
 | url = https://ndk.cz/view/uuid:38eb22b4-be6e-4f24-8f6a-69734af91575?page=uuid:53693e20-46c1-11ea-ab2e-005056825209
 | datum_vydání = 1921
 | datum_přístupu = 2023-12-28
}}</ref><ref>{{Citace monografie
 | titul = Logaritmické pravítko popis a návod k jeho použití
 | url = https://ndk.cz/view/uuid:86b4c7c0-6f89-11ec-8ca2-005056827e52?page=uuid:e50e0e98-2d33-4062-a371-d77ead4e6b51
 | rok = 1938
}}</ref> by mohlo dojít k&nbsp;nejednoznačnostem. Pouze [[pravidla českého pravopisu]] v ČSN 01 6910 (ale i slovenského v STN 01 6910)<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Pomlčka, spojovník, dátum a čas – ako ich správne písať?
 | url = https://www.lexika.sk/blog/pomlcka-spojovnik-datum-a-cas-ako-ich-spravne-pisat/
 | datum_přístupu = 2023-08-28
}}</ref> uvádějí (v jistých případech) jako oddělovač tečku (např. 12.35),<ref>http://prirucka.ujc.cas.cz/en/?id=820 - Časové údaje</ref> to se však používá spíše v literatuře a typografii (československá norma ČSN 01 6910 Úprava písemností psaných strojem  z roku 1954 nahradila normu ČSN 1409:1949 Psaní na stroji). Tyto normy totiž sloužily i k rychlému psaní na psacím stroji,<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Je ČSN 01 6910 určena výhradně pro úpravu obchodní a úřední korespondence?
 | url = https://ujc.avcr.cz/expertni-cinnost/csn016910/faq.html
 | datum_přístupu = 2023-12-28
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20231228074721/https://ujc.avcr.cz/expertni-cinnost/csn016910/faq.html
 | datum archivace = 2023-12-28
 | nedostupné = ano
 }}</ref> kde se tečka psala rychleji než dvojtečka.

V mezinárodním zápisu času i s datem v kompletním, rozšířeném formátu se dle normy [[ISO 8601]] rok, měsíc a den (v tomto pořadí) navzájem oddělují spojovníkem, od hodiny písmenem T, např. 1982-02-28T12:00:00 v poledne 28. února 1982 (v základním formátu se spojovníky a dvojtečky vynechávají).<ref>ISO/TC 154: Processes, data elements and documents in commerce, industry and administration. 2000. Oddíl 5.4.1 Complete representation, s. 18-19. [http://lists.ebxml.org/archives/ebxml-core/200104/pdf00005.pdf Dostupné online] (anglicky)</ref>

== Geologický čas ==
Velmi obtížným konceptem pro lidskou představivost je [[geologický čas]] (také „hluboký čas“, angl. deep time), který zahrnuje řádově stovky tisíc až jednotky miliard let. Právě v těchto časových jednotkách zkoumají vývoj planety [[Země]] a života na ní [[geolog]]ové a [[paleontolog]]ové. Tento čas si můžeme přiblížit pouze vhodnými matematickými modely a přirovnáními.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = SOCHA
 | jméno = Vladimír
 | odkaz na autora = Vladimír Socha
 | titul = Geologický čas pod pravítkem
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2015
 | měsíc vydání = září
 | den vydání = 7
 | url = https://www.osel.cz/8411-geologicky-cas-pod-pravitkem.html
}} {{cs}}</ref>

== Poznámky ==
<references group="pozn." />

== Reference ==
<references />

== Literatura ==
* M. Brennan, ''Kameny času''. Praha 1997
* M. Hajn, ''Základy jemné mechaniky a hodinářství''. Praha 1953
* S. Hawking, ''Stručná historie času''. Praha
* S. Michal, ''Hodiny''. Praha 1980
* J. Sokol, ''Čas a rytmus''. 2. vyd. Praha 2004
* N. Máčová, ''Čas''. 1. vyd. Nová forma 2012

== Související články ==
* [[Hodiny]]
* [[Universal Time]] (UT - ''univerzální čas'')
* [[Time management]]
* [[Geologický čas]]
* [[Rok]], [[měsíc]], [[den]]
* [[Kalendář]], [[Letopočet]]
* [[Čas (filozofie)]]
* [[ISO 8601]]

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Time}}
* {{Otto|heslo=Čas}}
* {{Wikislovník|heslo=čas}}
* {{Wikicitáty|téma=Čas}}
* {{cs}} [http://home.zcu.cz/~poupa/cas.html Vše o času]
* {{de}} [http://www.uhrzeit.org/atomuhr.html Aktuální středoevropský čas (atomové hodiny)] {{Wayback|url=http://www.uhrzeit.org/atomuhr.html |date=20060613005858 }}
* {{cs}} [http://www.aktualnicas.cz/ Aktuální středoevropský čas]

=== O měření času ===
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20151016211032/http://tycho.usno.navy.mil/systime.html Různé systémy měření času]
* {{en}} [http://physics.nist.gov/cuu/Units/outside.html Jednotky mimo SI]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20120611083237/http://tycho.usno.navy.mil/leapsec.html Přestupná sekunda]

=== Přesný čas a časové zóny ===
* {{en}} [http://www.timeanddate.com/worldclock/ The World Clock - Time Zones]
* {{en}} [http://www1.bipm.org/en/scientific/tai/time_server.html UTC/TAI Timeserver]
* {{en}} [http://24timezones.com Interactive Map of World Time]
* {{en}} [http://wwp.greenwichmeantime.com/ GMT and all other timezones…]
* {{en}} [http://www.timeticker.com/ TimeTicker and the time tickers…]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20180522031726/https://www.time.gov/ Official US time]
* {{en}} [http://www.timehubzone.com/time/zones Time Zones ] with UTC Offset and Abbreviation

=== Fyzika ===
* {{en}} [http://physics.nist.gov/GenInt/Time/world.html A walk through Time] {{Wayback|url=http://physics.nist.gov/GenInt/Time/world.html |date=19970729054246 }}
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070305001035/http://pages.britishlibrary.net/lobster/tmx/ Time Travel and Multi-Dimensionality]
* {{en}} [http://arxiv.org/abs/physics/0310055 Time and classical and quantum mechanics: Indeterminacy vs. discontinuity]
* {{en}} [http://www.sankey.ws/time.html Time as a universal consequence of quanta]
* {{en}} [http://www.thekeyboard.org.uk/What%20is%20Time.htm Theories With Problems: What Is Time?]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070901172405/http://www.sugartreeridge.com/Docs/Exploring_the_Nature_of_Time.php Exploring the Nature of Time]
* {{en}} [http://www.ted.com/talks/sean_carroll_on_the_arrow_of_time.html Sean Carroll on the arrow of time (Part 1)] {{Wayback|url=http://www.ted.com/talks/sean_carroll_on_the_arrow_of_time.html |date=20140218035634 }}, ''The origin of the universe and the arrow of time'', Sean Carroll, video z přednášky, CHAST 2009, Templeton, Faculty of science, University of Sydney, listopad 2009, TED.com

=== Chronologické společnosti na internetu ===
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20070208125221/http://www.ahsoc.demon.co.uk/ Stránka Antiquarian Horological Society GB]
* {{en}} {{fr}} {{de}} [http://www.chronometrophilia.ch/ Stránka Chronometrophilia CH]
* {{de}} [http://www.dg-chrono.de Stránka Deutsche Gesellschaft für Chronometrie D]
* {{fr}} [http://www.afaha.com Stránka Association Francaise des Amateurs d'Horlogerie Ancienne F] {{Wayback|url=http://www.afaha.com/ |date=20120421020103 }}

{{Autoritní data}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Čas| ]]
[[Kategorie:Fyzikální veličiny]]