Velký mollový septakord

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Velký mollový septakord je pojem z oboru hudební teorie označující typ čtyřhlasého akordu - septakordu.

Jedná se o akord obsahující kromě svého základního tónu ještě malou tercii, čistou kvintu a velkou septimu. Z hlediska terciového systému je velký mollový septakord rozšířením mollového kvintakordu.

Značení

Velký mollový septakord je značen velkým písmenem názvu základního tónu s příponou mi pro označení mollového charakteru, který je doplněn o horní index 7maj (ten se obecně používá ke značení velké septimy):

  • Cmi7maj od základního tónu c
  • F#mi7maj od základního tónu fis
  • Ebmi7maj od základního tónu es

Existují také některá alternativní značení, nejčastěji:

  • Cm7maj
  • Cmimaj7
  • Cmi/maj
  • Cm7+
  • Cmi7+

Složení

Následující tabulka obsahuje složení velkého mollového septakordu od jednotlivých základních tónů:

Značka akordu Základní tón Malá tercie Čistá kvinta Velká septima
Cmi7maj c es g h
Gmi7maj g b d fis
Dmi7maj d f a cis
Ami7maj a c e gis
Emi7maj e g h dis
Hmi7maj h d fis ais
F#mi7maj fis a cis eis (=f)
C#mi7maj cis e gis his (=c)
Abmi7maj as ces (=h) es g
Ebmi7maj es ges b d
Bbmi7maj b des f a
Fmi7maj f as c e

Význam

Velký mollový septakord lze použít v mollových skladbách ve funkci tóniky, pokud za základ slouží nikoliv diatonická mollová stupnice, ale stupnice harmonická moll nebo melodická moll. Vzhledem k neakordicky „ostrému“ půltónovému intervalu mezi velkou septimou a základním tónem (přeloženým o oktávu výš) se v klasické a lidové hudbě tento akord příliš nepoužívá - častější je tónika ve formě trojzvuku - mollového kvintakordu. Ze stejného důvodu je naopak akord s oblibou a často používán v jazzu.

Související články