Usměrňovací můstek
Usměrňovací můstek je elektrické zařízení, soustava čtyř a více diod v můstkovém obvodu, které vytváří výstup stejné polarity pro jakoukoliv polaritu vstupu. V nejběžnější aplikaci se můstkové usměrňovače používají k převádění střídavého proudu na stejnosměrný proud.
Můstkový usměrňovač byl vynalezen polským elektrotechnikem Karlem Pollakem, který si jej patentoval v prosinci 1895 ve Velké Británii a v lednu 1896 v Německu.[1] V roce 1897 nezávisle objevil a publikoval Leo Graetz podobné zapojení. Dnes je diodový můstek často označován jako Graetzův obvod či Graetzův můstek.
Jednofázový můstek


Jednofázový můstek využívá spojení čtyř diod, z nichž v každé půlvlně vedou dvě diody. Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem:[2]
kde:
- UDC – střední hodnota výstupního napětí
- UAC – efektivní hodnota vstupního napětí
Třífázový můstek


Třífázový můstek využívá spojení šesti diod, z nichž v každém okamžiku vedou dvě. Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem:[3]
kde:
- UDC – střední hodnota výstupního napětí
- UAC – efektivní hodnota sdruženého vstupního napětí
Galerie
-
Diodový můstek z diskrétních součástek
-
Integrovaný diodový můstek 1000VX4A
-
Různé můstky
-
Výkonový diodový usměrňovač s chladičem
Odkazy
Reference
- ↑ Britský patent 24398 Šablona:De
- ↑ Šablona:Citace monografie
- ↑ Šablona:Citace elektronické monografie