Usměrňovací můstek

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Usměrňovací můstek je elektrické zařízení, soustava čtyř a více diod v můstkovém obvodu, které vytváří výstup stejné polarity pro jakoukoliv polaritu vstupu. V nejběžnější aplikaci se můstkové usměrňovače používají k převádění střídavého proudu na stejnosměrný proud.

Můstkový usměrňovač byl vynalezen polským elektrotechnikem Karlem Pollakem, který si jej patentoval v prosinci 1895 ve Velké Británii a v lednu 1896 v Německu.[1] V roce 1897 nezávisle objevil a publikoval Leo Graetz podobné zapojení. Dnes je diodový můstek často označován jako Graetzův obvod či Graetzův můstek.

Jednofázový můstek

Zapojení jednofázového můstku
Výstupní napětí jednofázového můstku

Jednofázový můstek využívá spojení čtyř diod, z nichž v každé půlvlně vedou dvě diody. Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem:[2]

UDC=22πUAC0,9UAC

kde:

  • UDC – střední hodnota výstupního napětí
  • UAC – efektivní hodnota vstupního napětí


Třífázový můstek

Zapojení trojfázového můstku
Výstupní napětí třífázového mústku

Třífázový můstek využívá spojení šesti diod, z nichž v každém okamžiku vedou dvě. Velikost usměrněného napětí (zanedbá-li se úbytek napětí na diodách) je dána vzorcem:[3]

UDC=32πUAC1,35UAC

kde:

  • UDC – střední hodnota výstupního napětí
  • UAC – efektivní hodnota sdruženého vstupního napětí

Galerie

Odkazy

Reference

Externí odkazy

Šablona:Pahýl

Šablona:Autoritní data