Síran železnatý

Šablona:Infobox - chemická sloučenina Síran železnatý (FeSO₄) je anorganická sloučenina, železnatá sůl kyseliny sírové. Jeho heptahydrát FeSO₄·7H₂O je znám také pod triviálním názvem zelená skalice, dříve i jako zelený vitriol. Tvoří jemné světle zelené krystalky, které při delším skladování na vzduchu ztrácejí vodu (větrají), postupně tvrdnou a vlivem povrchové oxidace dvojmocného železa na trojmocné mění barvu do žlutého až hnědého odstínu. Roztoky této látky delším stáním taktéž hnědnou kvůli vznikající železité soli.

Výroba a výskyt

Vyrábí se rozpouštěním železných odpadů ve zředěné kyselině sírové, jak je vidět na této rovnici:

Fe + H₂SO₄ + 7 H₂O → FeSO₄·7 H₂O + H₂

Dá se také získat z roztoku modré skalice pomocí železa, které z ní vytěsní měď, protože má zápornější standardní elektrodový potenciál:

Fe + CuSO₄ → FeSO₄ + Cu

Je obtížným (a ekologicky nebezpečným) odpadem například při výrobě titanové běloby (TiO₂) z ilmenitu (FeTiO₃).

V přírodě vzniká samovolně zvětráváním pyritu (FeS₂), kde se pak nachází v několika stupních hydratace.

• FeSO₄·H₂O (minerál: szomolnokit)
• FeSO₄·4H₂O (minerál: rozenit)
• FeSO₄·5H₂O (minerál: siderotil)
• FeSO₄·6H₂O (minerál: ferohexahydrit)
• FeSO₄·7H₂O (minerál: melanterit)

Použití

Kádinka s duběnkami (vlevo) a sklenice se síranem železitým (vpravo). Jedná se o hlavní ingredience pro výrobu inkoustu.

Dezinfekce

Používá se k úpravě pitných, povrchových a technologických vod (nejúčinněji v zásadité oblasti pH) a k čištění odpadních vod.

Lze použít i jako dezinfekci při onemocnění paznehtů dobytka

Doplněk stravy

Zelená skalice se někdy podává při anémii z nedostatku železa, ale taková léčba má několik vedlejších příznaků, jako je nevolnost a zvracení

Barvení

Tato látka poskytuje při reakcích barevné sloučeniny, čehož se využívá k barvení. Organokovová sloučenina s kyselinou gallovou se v minulosti používala jako inkoust. Reakcí s vápenným mlékem vzniká tzv. tereziánská žluť, používaná zejména během 18. století k nátěrům fasád (často u veřejných budov).

Proti mechu v trávnících

Rozpustit, přecedit a aplikovat nejlépe postřikovačem na chemickou ochranu.Šablona:Fakt/dne

Historie

Zelená skalice je prokazatelně známá od prvního století našeho letopočtu, nejstarší rozdělení skalic ale pochází ze šestého století před naším letopočtem ze sumerského slovníku. (Sumerský jazyk byl v té době chrámovým jazykem.) Skalice se získávala především z dolů, kde se zvětráváním uvolňovala z hornin a vytvářela bílé povlaky. Síran železnatý se v přírodě vyskytuje i jako minerál melanterit.

Odkazy

Literatura

• Šablona:Citace monografie

Související články

• Železo
• Síran železitý
• Duběnkový inkoust
• Síran měďnatý

Externí odkazy

• Šablona:Commonscat