Omočený obvod

Omočený obvod je v hydraulice délka styku kapaliny s pevnými stěnami (např. koryta nebo potrubí) na průřezu všude kolmém na směr proudnic. Jako pevná stěna se uvažuje i povrch pískového či štěrkového dna toků, v nichž dochází k pohybu splavenin. Základní jednotkou je metr. Pro jednoduchá koryta (zpravidla umělá) ji lze určit analyticky, pro koryta přirozená (vodní toky) je obvykle nutné ji stanovit na základě zaměření tvaru koryta a polohy hladiny

Příklady jednoduchých koryt

Obdélníkové koryto	Pro obdélníkové koryto je omočený obvod dán vztahem: $O=b+2y$
Lichoběžníkové koryto	Pro lichoběžníkové koryto je omočený obvod dán vztahem: $O=b+2y\sqrt{1+m^2}$
Trojúhelníkové koryto	Pro trojúhelníkové koryto je omočený obvod dán vztahem: $O=2y\sqrt{1+m^2}$
Potrubí	Pro částečně plněný kruhový průřez je omočený obvod dán vztahem: $O=\frac{D}{2}\frac{\pi \phi }{180}$

Přirozené koryto

Ve vytyčeném příčném řezu se v řadě bodů vhodným způsobem (např. technickou nivelací nebo sondováním) zjistí poloha dna, současně je nutné stanovit horizontální vzdálenost $b_i$ tohoto měřeného bodu od břehové hrany. V případě, že je příčný profil zaměřen nivelací, je nutné současně zaměřit polohu hladiny vody, pokud možno u obou břehů. Pokud se v měrném profilu vyskytují ojedinělé větší balvany (častý případ zejména horských řek), nebere se na ně zřetel (v hydraulických výpočtech je jejich výskyt zahrnut např. v součiniteli drsnosti).

Sondování koryta

Pokud je koryto zaměřeno nivelací, z polohy hladiny a dna vypočteme hloubky vody $y_i$ v jednotlivých měrných bodech, pokud bylo sondováno, jsou výsledkem měření přímo hloubky v jednotlivých bodech.

Máme-li zaměřeno $N$ bodů dna o souřadnicích $b_i,y_i$, omočený obvod se pak vypočte jako$O=\sqrt{{b_1}^2+{y_1}^2}+\sum _{k=1}^{N-1}\sqrt{(b_{i+1}-b_i{)}^2+(y_{i+1}-y_i{)}^2}+\sqrt{(b_N-b_{N-1}{)}^2+y_{N-1}^2}$