Modální μ-kalkulus

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

V teoretické informatice modální μ-kalkulus (, L μ, někdy jen μ-kalkulus) označuje rozšíření výrokové modální logiky (s více modalitami). Toho je dosaženo přidáním operátoru s nejmenším pevným bodem μ a operátoru s největším pevným bodem ν. Jde tedy o logiku pevného bodu.

μ-kalkul vytvořili Dany Scotta a Jaca de Bakkera a dále jej rozvinul Dexter Kozen[1] do dnes nejpoužívanější formy. Využívá se k popisu vlastností značených přechodových systémů a k verifikaci těchto vlastností. V μ-kalkulu lze zapsat mnoho jiných temporálních logik, včetně CTL* a dalších jeho používaných fragmentů — lineární temporální logiky (LTL) a výpočetní stromové logiky (CTL).[2]

Algebraický pohled říká, že se jedná o algebru monotónních funkcí nad úplným svazem, s operátory sestávajících ze skládání funkcí a nejmenšími a největšími fixními bodovýmy operátory; z tohoto hlediska je modální μ-kalkulus nad svazem potenčně množinové algebry.[3] Herní sémantika μ-kalkulu souvisí s hrami dvou hráčů s úplnou informací, zejména s nekonečnými paritovými hrami.[4]

Syntax

Nechť P (množina výroků) a A (množina akcí) jsou dvě konečné množiny symbolů a nechť Var je spočetně nekonečná množina proměnných. Množina formulí (výrokového, modálního) μ-kalkulu je definován následovně:

  • každý výrok a každá proměnná je formule;
  • jsou-li ϕ a ψ formule, potom ϕψ je formule;
  • je-li ϕ formule, potom ¬ϕ je formule;
  • je-li ϕ je formule a a je akce, potom [a]ϕ je formule; (vyslovuje se buď: a box ϕ nebo po a nutně ϕ)
  • je-li ϕ formule a Z proměnná νZ.ϕ je formule, za předpokladu, že každý volný výskyt Z ve ϕ se vyskytuje pozitivně, tj. v rámci sudého počtu negací.

(Pojmy volné a vázané proměnné jsou míněny standardně, kde ν je jediným vázacím operátorem.)

Vzhledem k výše uvedeným definicím můžeme syntaxi obohatit o:

  • ϕψ znamenající ¬(¬ϕ¬ψ)
  • aϕ (vyslovuje se buď a diamant ϕ, nebo po a možná ϕ) znamenající ¬[a]¬ϕ
  • μZ.ϕ znamenající ¬νZ.¬ϕ[Z:=¬Z], kde ϕ[Z:=¬Z] značí substituci ¬Z za Z ve všech volných výskytech Z ve ϕ .

První dvě formule jsou známé z klasického výrokového počtu, respektive minimální multimodální logiky K.

Notace μZ.ϕ (a opak tohoto) jsou inspirovány lambda kalkulem. Záměrem je označit nejmenší (a respektive největší) pevný bod formule ϕ kde "minimalizace" či "maximalizace" jsou v proměnné Z, podobně jako v lambda kalkulu λZ.ϕ je funkce se vzorcem ϕ ve vázané proměnné Z.[5] Podrobnosti viz denotační sémantika níže.

Denotační sémantika

Modely modálního μ-kalkulu jsou dány jako označované přechodové systémy (S,R,V) kde:

  • S je množina stavů;
  • R mapuje ke každému štítku a binární relaci na S ;
  • V:P2S, mapuje každý výrok pP k množině stavů, kde je tvrzení pravdivé.

Vzhledem k označenému přechodovému systému (S,R,V) a interpretaci i proměnných Z μ-kalkulu, [[]]i:ϕ2S, je funkce definovaná následujícími pravidly:

  • [[p]]i=V(p) ;
  • [[Z]]i=i(Z) ;
  • [[ϕψ]]i=[[ϕ]]i[[ψ]]i ;
  • [[¬ϕ]]i=S[[ϕ]]i ;
  • [[[a]ϕ]]i={sStS,(s,t)Rat[[ϕ]]i} ;
  • [[νZ.ϕ]]i={TST[[ϕ]]i[Z:=T]}, kde i[Z:=T] mapuje Z na T při zachování mapování i všude jinde.

Z důvodu duality, interpretace ostatních základních formulí je dána:

  • [[ϕψ]]i=[[ϕ]]i[[ψ]]i ;
  • [[aϕ]]i={sStS,(s,t)Rat[[ϕ]]i} ;
  • [[μZ.ϕ]]i={TS[[ϕ]]i[Z:=T]T}

Méně formálně, toto znamená, že pro daný systém přechodů (S,R,V) :

  • p platí v množině stavů V(p) ;
  • ϕψ platí v každém stavu, kde ϕ a ψ oba platí;
  • ¬ϕ platí v každém stavu, kde ϕ neplatí.
  • [a]ϕ platí ve stavu s pokud každý a-přechod vedoucí ven z s vede do stavu, kde ϕ platí.
  • aϕ platí ve stavu s pokud existuje a-přechod vedoucí ven z s, který vede ke stavu, kdy ϕ platí.
  • νZ.ϕ platí v libovolném stavu v libovolné množině T tak, že když proměnná Z je nastaveno na T, pak ϕ platí pro všechny T . (Z Knaster-Tarského věty vyplývá, že [[νZ.ϕ]]i je největším pevným bodem T[[ϕ]]i[Z:=T], a [[μZ.ϕ]]i jeho nejmenší pevný bod.)

Interpretace formulí [a]ϕ a aϕ jsou de-facto ony "klasické" z dynamické logiky. Navíc operátor μ lze vyjádřit jako živost („něco dobrého se někdy stane“) a ν jako bezpečnost ("nic špatného se nikdy nestane") v neformální klasifikaci dle Leslie Lamportové.[6]

Příklady

  • νZ.ϕ[a]Z se vykládá jako "ϕ je platná pro každou cestu."[6] Myšlenka je taková, že "ϕ je pravdivá podél každé cesty z akcí" lze definovat axiomaticky jako (nejslabší) větu Z která implikuje ϕ a která zůstane pravdivá po zpracování jakéhokoli a-označení.[7]
  • μZ.ϕaZ se interpretuje jako existence cesty podél a-přechodů do stavu, kde ϕ platí.[8]
  • Vlastnost stavu bez deadlocku, což znamená, že žádná cesta z tohoto stavu nedosáhne slepé uličky, je vyjádřena formulí[8] νZ.(aAaaA[a]Z)

Problémy s rozhodnutelností

Splnitelnost modálního formule μ-kalkulu je EXPTIME-úplná.[9] Stejně jako pro lineární temporální logiku (LTL)[10] jsou model checkingu, splnitelnosti a platnosti lineárního modálního μ-kalkulu PSPACE-úplné.[11]

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

  1. Šablona:Citace sborníku
  2. Clarke p.108, Theorem 6; Emerson p. 196
  3. Arnold and Niwiński, pp. viii-x and chapter 6
  4. Arnold and Niwiński, pp. viii-x and chapter 4
  5. Arnold and Niwiński, p. 14
  6. 6,0 6,1 Bradfield and Stirling, p. 731
  7. Bradfield and Stirling, p. 6
  8. 8,0 8,1 Šablona:Citace monografie
  9. Šablona:Citace monografie
  10. Šablona:Cite journal
  11. Šablona:Citace monografie

Literatura

Související články

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data