Kvartická rovnice

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Kvartická rovnice je algebraická rovnice čtvrtého stupně o jedné neznámé. Lze ji vyjádřit v obecném tvaru

ax4+bx3+cx2+dx+e=0,

kde a0.

U kvartických rovnic se používá následující terminologie:

  • ax4 – kvartický člen
  • bx3 – kubický člen
  • cx2 – kvadratický člen
  • dx – lineární člen
  • e – absolutní člen

Bikvadratická rovnice

Speciálním případem kvartické rovnice je rovnice bikvadratická, která má tvar

ax4+bx2+c=0

Řešení bikvadratické rovnice

Bikvadratickou rovnici lze řešit pomocí substituce z=x2, čímž vznikne kvadratická rovnice

az2+bz+c=0

Řešení této kvadratické rovnice lze vyjádřit ve tvaru

z1,2=b±b24ac2a

Toto řešení použijeme pro získání hodnot x, které jsou řešením původní bikvadratické rovnice, přičemž platí

x1,2=±z1
x3,4=±z2

Obecné řešení kvartické rovnice

Obecné řešení kvartické rovnice lze najít analyticky jen velmi obtížně, jedná se o nejvyšší (čtvrtý) stupeň algebraické rovnice, která je řešitelná algebraicky ("v radikálech", tj. pomocí 4 základních aritmetických operací a odmocňování). Jako první nalezl řešení Ital Lodovico Ferrari v polovině 16. století, veden svým učitelem Girolamem Cardanem. Dnes existuje více metod řešení, např. následující postup Reného Descarta.

1. Obecnou kvartickou rovnici

ax4+bx3+cx2+dx+e=0.

Normujeme, tj. vydělíme rovnici vedoucím koeficientem a0 a získáme rovnici s vedoucím koeficientem 1:

x4+Bx3+Cx2+Dx+E=0

2. Zbavíme se kubického členu substitucí (posunutí proměnné)

x=yB4

a rovnice získá tzv. redukovaný tvar:

y4+py2+qy+r=0(1)

3. Rozložíme čtyřčlen na dva (normované) kvadratické trojčleny. Označme koeficienty K,L, M, N. Má tedy platit:

y4+Py2+Qy+R=(y2+Ky+L)(y2+My+N).

Aby rovnost mnohočlenů platila, musí mít stejné koeficienty, což zjistíme roznásobením:

K+M=0.

KM+L+N=p

KN+LM=q

LN=r

4. První nejjednodušší lineární rovnice M=K je důsledkem požadavku na vymizení kubického členu. Dosadíme za M do následujících rovnic

K2+L+N=p,

KNKL=q,

LN=r.

5. První dva z těchto vztahů ještě upravíme, aby vlevo zůstaly jen neznámé L,N:

L+N=p+K2,

LN=qK,

LN=r.

6. Následuje nejsložitější obrat. Zaměříme se nyní na neznámé L,N. Pro součet, rozdíl a součin dvou libovolných čísel X,Y platí vztah

(X+Y)2(XY)2=4XY,

který použijeme na neznámé L a N v rovnicích 5. kroku:

(p+K2)2(qK)2=4r.

7. Rovnici pro jedinou neznámou K snadno upravíme:

K6+2pK4+K2(p24r)q2=0

8. Rovnice obsahuje pouze sudé mocniny neznámé K. Substitucí s=K2 získáme kubickou rovnici, tzv. kubickou resolventu

s3+2ps2+(p24r)sq2=0,

kterou vyřešíme.

9. Zjistili jsme neznámou s a tedy i K. Po dosazení číselné hodnoty K do vztahů z 5. kroku snadno zjistíme hodnoty L, N. Tím jsme nalezli konkrétní číselné koeficienty obou trojčlenů

(y2+Ky+L)(y2Ky+N)=0.

10. Kořeny y1,2 získáme vyřešením kvadratické rovnice y2+Ky+L=0, zatímco kořeny y3,4 vyřešením kvadratické rovnice y2Ky+N=0.

11. Známe-li kořeny y1,2,3,4, pomocí vztahu z 2. kroku již snadno nalezneme kořeny původní rovnice x1,2,3,4.

Analytické řešení je sice přesné, ale někdy je výhodné hádat některé kořeny nebo se pokusit z hlavy rozložit aspoň částečně pětičlen, je-li řešení vidět hned, a tím zredukovat rovnici na nižší stupně.

Např. rovnici x4+6x3x6=0 lze snadno rozložit na (x+6)(x31)=0, popř. ještě dál na: (x+6)(x1)(x2+x+1)=0, a tak uhodnout z hlavy kořeny x1=6, x2=1.


Obrázky

Vzorce, které ukazují obecné řešení redukovaného tvaru rovnice (1).

Ještě složitější vzorce by vycházely pro normovaný tvar kvartické rovnice.

Související články

Externí odkazy

Šablona:Portály