Hammingův kód

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Grafické zobrazení Hammingova kódu pro 4 datové bity (d1,d2,d3,d4) a 3 paritní bity (p1,p2,p3)

Hammingův kód, pojmenovaný po Richardu Hammingovi, je lineární kód používaný v oblasti telekomunikací pro detekci až dvou chybných bitů nebo pro opravu jednoho chybného bitu. Základem je Hammingův kód (7,4), ale lze jej zobecnit i na jiné počty datových a paritních bitů.

Binární kód se nazývá Hammingův, jestliže má kontrolní matici, jejíž sloupce jsou všechna nenulová slova dané délky nk=r a žádné z nich se neopakuje.

Jedná se o speciální případ lineárních dvojkových (n,k) kódů. Tyto kódy opravují jednu chybu při vzdálenosti kódových slov dmin(bi,bj)=3 a v rozšířené variantě dmin(bi,bj)=4.

Generování Hammingova kódu

Algoritmus pro generování Hammingova kódu:

  1. Všechny bitové pozice, jejichž číslo je rovné mocnině 2, jsou použity pro paritní bit (1, 2, 4, 8, 16, 32, …).
  2. Všechny ostatní bitové pozice náleží kódovanému informačnímu slovu (3, 5, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 17, …).
  3. Každý paritní bit je vypočítán z některých bitů informačního slova. Pozice paritního bitu udává sekvenci bitů, které jsou v kódovém slově zjišťovány a které přeskočeny.

Pro paritní bit p1 (pozice 1) se ve zbylém kódovém slově 1 bit přeskočí, 1 zkontroluje, 1 bit přeskočí, 1 zkontroluje, atd.
Pro paritní bit p2 (pozice 2) se přeskočí první bit, 2 zkontrolují, 2 přeskočí, 2 zkontrolují, atd.
Pro p3 (pozice 4) se přeskočí první 3 bity, 4 zkontrolují, 4 přeskočí, 4 zkontrolují, atd.

Hammingův kód (7,4)

Pro kód (7,4) platí b=(p1(20),p2(21),a13,p3(22),a25,a36,a47):

  • p1a1a2a4=0 (podle bodu 3 sestaveno z b1,b3,b5,b7),
  • p2a1a3a4=0 (b2,b3,b6,b7),
  • p3a2a3a4=0 (b4,b5,b6,b7).

Generující matice 𝔾H Hamming. kódu (7,4) se sestrojí tak, že se postupně zakóduje posloupnost 10001,01002,00103,00014 (proto, aby řádky byly lineárně nezávislé a tvořily bázi prostoru).

𝔾H=(12345671p11p211p310002p12p220p321003p13p230p330104p14p240p34001)=(123456711110000210011003010101041101001)

Kontrolní matice H Hamming. kódu (7,4) se určí následovně. Po přijetí kódového slova b víme, že bity b3,b5,b6,b7 obsahují informační slovo a zbylé redundantní bity jsou určeny tak, aby

s1=b4b5b6b7=0s2=b2b3b6b7=0s3=b1b3b5b7=0H=(1234567000111101100111010101).

Vektor s=(s1,s2,s3) se nazývá syndrom a pokud byla informace přijata bezchybně, jeho hodnota je s=(0,0,0).

Rozšířený Hammingův kód (8,4)

Rozšíření binárního Hammingova kódu vychází z toho, že přidáme na začátek každého kódového slova nový symbol určený pro kontrolu parity celého kódového slova. Bit p0 je zvolen tak, aby p0b1b2b3b4b5b6b7 vycházelo jako sudé číslo. Rozšířený kód dovoluje, tak jako předchozí opravit jednu chybu a navíc je schopen detekovat dvě chyby.

Generující matice 𝔾H rozšířeného Hamming. kódu (8,4) se sestrojí tak, že se postupně zakóduje posloupnost 10001,01002,00103,00014.

𝔾H=(012345671p01p11p211p310002p02p12p220p321003p03p13p230p330104p04p14p240p34001)=(01234567111110000211001100310101010401101001)

Dekódování a kontrola

Nejprve se po přijetí kódového slova b určí syndrom s=HbT. Například pro přijaté slovo b=(1010111) je syndrom

HbT=(000111101100111010101)(1010111)=(110)

Vidíme, že syndrom s je nenulový, tj. při přenosu došlo k chybě. Syndrom, který vyšel s=(1,1,0) odpovídá sloupci 6 kontrolní matice H a z toho vyplývá, že je třeba opravit šestý bit kódového slova b'=(101010_1). Pro rozšířený Hammingův kód (8,4) kontrolní matici H přidáme jednotkový řádek a nulový sloupec

H =(00011110011001101010101011111111)

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data