Dusičnan ceritý

Šablona:Infobox - chemická sloučenina Dusičnan ceritý je anorganická sloučenina s chemickým vzorcem Ce(NO₃)₃. Nejčastěji se vyskyuje jako hexahydrát.

Výroba

Dusičnan ceritý lze připravit rozpuštěním ceru v kyselině dusičné,

$C e + 4 H N O_{3} ⟶ C e (N O_{3})_{3} + N O + 2 H_{2} O$

rozpuštěním oxidu nebo hydroxidu ceritého v kyselině dusičné:

$C e_{2} O_{3} + 6 H N O_{3} ⟶ 2 C e (N O_{3})_{3} + 3 H_{2} O$

$C e (O H)_{3} + 3 H N O_{3} ⟶ C e (N O_{3})_{3} + 3 H_{2} O$

Vlastnosti

Dusičnan ceritý jako hexahydrát je pevná látka, která je ve formě bezbarvých fólií nebo velmi malých hranolů. Má triklinickou krystalovou strukturu s krystalovou skupinou P 1 (skupina č. 2) . Při 100 °C se přemění na trihydrát, který se sám rozkládá při teplotách nad 200 °C.^[1]^[2]

Bezvodá sůl se získá sušením krystalického hydrátu:

$C e (N O_{3})_{3} \cdot 6 H_{2} O \overset{2 0^{o} C, P_{4} O_{10}}{\to} C e (N O_{3})_{3} + 6 H_{2} O$

Rozkládá se při zahřívání:

$4 C e (N O_{3})_{3} \overset{700 - 75 0^{o} C}{\to} 2 C e_{2} O_{3} + 12 N O_{2} + 3 O_{2}$

Krystalický hydrát se při zahřátí změní:

$2 C e (N O_{3})_{3} \cdot 6 H_{2} O \overset{200 - 25 0^{o} C}{\to} 2 C e (N O_{3}) O + 4 N O_{2} + O_{2} + 12 H_{2} O$

Reaguje se zásadami:

$C e (N O_{3})_{3} + 3 N a O H ⟶ C e (O H)_{3} ↓ + 3 N a N O_{3}$

Reaguje s kyselinou sírovou:

$2 C e (N O_{3})_{3} + 3 H_{2} S O_{4} ⟶ C e_{2} (S O_{4})_{3} ↓ + 6 H N O_{3}$

Reakce s uhličitany alkalických kovů:

$2 C e (N O_{3})_{3} + 3 K_{2} C O_{3} ⟶ C e_{2} (C O_{3})_{3} ↓ + 6 K N O_{3}$

Využití

Hexahydrát se používá jako součást krémů na ošetření spálenin, obsahujících také sulfadiazin stříbrný. U velmi vážných popálenin snižuje riziko úmrtí.^[3]^[4]

Reference

Šablona:Překlad

↑ Latimer, Wendell M.; Hildebrand, Joel H. (1951). Reference Book of Inorganic Chemistry (3 ed.). New York: Macmillan. p. 581.
↑ R. Blachnik: . Springer-Verlag, 2013, Šablona:ISBN, S. 372
↑ Gerd Anger, Jost Halstenberg, Klaus Hochgeschwender, Christoph Scherhag, Ulrich Korallus, Herbert Knopf, Peter Schmidt, Manfred Ohlinger, "Chromium Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.
↑ Wassermann, D.; M. Schlotterer, F. Lebreton, J. Levy, M.C. Guelfi (1989). "Use of topically applied silver sulphadiazine plus cerium nitrate in major burns". Burns. 15 (4): 257–260. doi:10.1016/0305-4179(89)90045-4. ISSN 0305-4179. PMID 2765148.

Externí odkazy

Šablona:Commonscat

Šablona:Anorganické soli cerité

Šablona:Portály

[1] Latimer, Wendell M.; Hildebrand, Joel H. (1951). Reference Book of Inorganic Chemistry (3 ed.). New York: Macmillan. p. 581.

[2] R. Blachnik: . Springer-Verlag, 2013, Šablona:ISBN, S. 372

[3] Gerd Anger, Jost Halstenberg, Klaus Hochgeschwender, Christoph Scherhag, Ulrich Korallus, Herbert Knopf, Peter Schmidt, Manfred Ohlinger, "Chromium Compounds" in Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry, Wiley-VCH, Weinheim, 2005.

[4] Wassermann, D.; M. Schlotterer, F. Lebreton, J. Levy, M.C. Guelfi (1989). "Use of topically applied silver sulphadiazine plus cerium nitrate in major burns". Burns. 15 (4): 257–260. doi:10.1016/0305-4179(89)90045-4. ISSN 0305-4179. PMID 2765148.

[1]

[2]

[3]

[4]

Dusičnan ceritý

Obsah

Výroba

Vlastnosti

Využití

Reference

Externí odkazy

Navigační menu

Dusičnan ceritý

Výroba

Vlastnosti

Využití

Reference

Externí odkazy

Navigační menu

Hledat