Orthodusičnany

Rezonanční struktury orthodusičnanového iontu

Orthodusičnany jsou solemi kyseliny orthodusičné, ionty orthodusičnanů mají vzorec NOŠablona:Su. Poprvé byly identifikovány v roce 1977 a aktuálně známé jsou pouze dvě jejich sloučeniny: orthodusičnan draselný (K₃NO₄) a sodný (Na₃NO₄). Kyselina orthodusičná, od které jsou orthodusičnany (H₃NO₄) odvozeny, nebyla nikdy pozorována. Známé orthodusičnany mohou být připraveny tavením dusičnanu prvku a jeho oxidu za vysoké teploty a ideálně vysokého tlaku (několik GPa) po dobu 3 dní:

$\mathrm{N}\mathrm{a}\mathrm{N}\mathrm{O}{\phantom{A}}_3+\mathrm{N}\mathrm{a}{\phantom{A}}_2\mathrm{O}\stackrel{\text{300 °C}}{\to }\mathrm{N}\mathrm{a}{\phantom{A}}_3\mathrm{N}\mathrm{O}{\phantom{A}}_4$

Výsledné orthodusičnany jsou bílé pevné látky, které jsou citlivé na vlhkost a oxid uhličitý, po vystavení vzduchu se během několika minut rozkládají na dusičnan prvku a hydroxid či uhličitan prvku:

Na₃NO₄ + CO₂ → NaNO₃ + Na₂CO₃

Na₃NO₄ + H₂O → NaNO₃ + 2 NaOH

Orthodusičnanový ion je tetraedrického tvaru s délkou vazby mezi kyslíkem a dusíkem 139 pm.