Fenylměď

Šablona:Infobox - chemická sloučenina Fenylměď je organická sloučenina mědi se vzorcem C₆H₅Cu.

Příprava

Fenylměď byla, jako první organoměďná sloučenina, připravena v roce 1923 z fenylmagnesiumjodidu a jodidu měďného; v roce 1936 ji Henry Gilman získal transmetalační reakcí fenylmagnesiumjodidu s chloridem měďným.

Další možnost představuje reakce fenyllithia s bromidem měďným v diethyletheru.

${\mathrm{C}}_{\mathrm{6}}{\mathrm{H}}_{\mathrm{5}}\mathrm{L}\mathrm{i}\mathrm{+}\mathrm{C}\mathrm{u}\mathrm{B}\mathrm{r}\mathrm{⟶}{\mathrm{C}}_{\mathrm{6}}{\mathrm{H}}_{\mathrm{5}}\mathrm{C}\mathrm{u}\mathrm{+}\mathrm{L}\mathrm{i}\mathrm{B}\mathrm{r}$

Vlastnosti

Fenylměď je bezbarvá pevná látka, rozpustná v pyridinu. Lze ji skladovat po několik dnů v dusíkové atmosféře; na vzduchu se rychle rozkládá. S vodou reaguje za vzniku oxidu měďného a směsi benzenu a bifenylu. Vytváří stálé komplexy s tributylfosfinem a trifenylfosfinem.

Fenylměď rozpuštěná v dimethylsulfidu vytváří dimer a trimer.

Podobné sloučeniny

Známe také fenylměďnanový anion, který tvoří lithnou sůl (Li⁺[Cu(C₆H₅)₂]⁻).

Odkazy

Související články

• Organické sloučeniny mědi

Externí odkazy

• Šablona:Commonscat