Kostel svaté Máří Magdaleny (Svatá Maří)
Šablona:Infobox - kostel Kostel svaté Máří Magdaleny ve Svaté Maří je barokně přestavený původně gotický kostel, který je farním kostelem farnosti Svatá Maří.[1][2] Kostel je zároveň kulturní památkou[1] a nachází se v nadmořské výšce asi 770 m n. m.
Historie
.jpg)
Kostel má gotický původ, již v roce 1359 byla v kostele doložena biřmování, v roce 1360 je zde uváděna plebánie (zmínka o osadě „Ad S. Marie in Laz“ s kostelem je z roku 1352), k roku 1414 je uváděn u kostela kaplan.[1][3][4] V 17. století místní fara zanikla a obec byla přifařena k Malenicím.[3] V první polovině 18. století došlo k barokní přestavbě kostela, v té samé době byla obnovena i fara.[3] Ještě později byla dostavěna západní věž a kruchta se schodištěm.[3] Barokní přestavba byla prováděna podle plánů Antona Erharda Martinelliho.[5]
Popis
.jpg)
Kostel, který leží na severozápadním okraji vesnice, díky vyvýšené poloze tvoří dominantu obce a její urbanistické jádro.[1] Kostel je jednolodní a v jeho západním průčelí stojí hranolová neslohová věž, kostel je orientován k východu.[1][3]
Presbytář je zaklenut křížovou klenbou bez žeber, která stejně jako plochý rákosovaný strop lodi pochází z 1. poloviny 18. století.[1][3] V lodi byl původně trámový strop.[3] Presbytář má pravoúhlý půdorys, jeho šířka činí 5,74 m, délka je 5,3 m, uzavřený je do půlkruhu sklenutým vítězným obloukem o šířce 1,3 m.[1][3] V presbytáři se dochovaly stopy starých oken – některá z nich byla později zazděna, jiná byla rozšířena.[3] Nad presbytářem ční sanktusník. Sakristie, která se nachází severně od presbytáře, je zaklenuta valenou klenbou a má malé kruhové okénko.[1][3]
Loď je dlouhá 16,2 m a široká 8 m, původní tvar oken v lodi je neznámý.[3] Na jižní straně kostela se směrem ke schodům na náves nachází předsíň.[1] Kostel má též hodnotnou konstrukci krovů.[1]
Z gotické stavby se dochovalo hrubé zdivo presbytáře, sakristie a lodi i původní klenby sakristie a presbytáře.[1][3] Z vnitřního vybavení to je kamenná gotická křtitelnice, drobná kamenná gotická kropenka u postranního vchodu a gotický sanktuář s vimperkem z období okolo roku 1500.[1][3] Kamenná křtitelnice nacházející se v lodi je desetistranná a nese čtyři erby, z nichž jsou identifikované znaky Budkovských z Budkova (břevno ve štítě), Nebřehovských (dva klíče) a pánů z Čestic (růžice a kapr).[3][6]
Další vnitřní zařízení kostela, zejména oltářní obrazy, je rokokové a pochází z 19. století.[3][7] Výjimkou jsou kromě zmíněné křtitelnice sochy sv. Cecílie a sv. Barbory z 18. století a také starší socha Panny Marie s Ježíškem z 16. století, která je 1,18 m vysoká.[3] Kostelní varhany byly postaveny Františkem Jüstlem z Českého Krumlova.[3]
Areál kostela s přilehlým hřbitovem a márnicí je obehnán hřbitovní zdí, před branou ve hřbitovní zdi stojí kříž. S areálem kostela sousedí fara a škola.[1] Na jaře 2020 byly obnoveny schody vedoucí ke kostelu.[8]
Zvony
V kostele se nacházejí (dle soupisu z roku 1913) tři staré gotické zvony,[pozn. 1] které patří spolu se zvony ze Zdíkovce k nejstarším jihočeským zvonům vůbec. Jedná se o tyto zvony:[3]
- Velký zvon o průměru 0,86 m, výšky 0,68 m s výškou koruny 0,12 m je kromě nápisu gotickou minuskulí u koruny hladký. Nápis vzývá jména evangelistů a Panny Marie: .
- Prostřední zvon o dolním průměru 0,58 m, horním průměru 0,27 m, výšce 0,48 m a korunou vysokou 0,11 m má táhlou formu a je hladký. Koruna má pět ramen, šesté rameno je ulomené, každé rameno nese jedno písmeno psané gotickou majuskulí: .
- Malý zvon má průměr 0,54 m, výšku 0,45 m, koruna je 0,12 m vysoká. Je rovněž hladký a u koruny nese nápis psaný gotickou miniskulí opět vzývající čtyři evangelisty: . Na spodní ploše srdce je vysekaný křížek.
Bohoslužby
Bohoslužby v kostele slouží administrátor excurrendo z Vimperka, R.D. Mgr. Jaromír Stehlík.
| Den | Hodina |
|---|---|
| neděle | 10.45 |
Fotogalerie
-
Věž kostela -
Jihovýchodní pohled na kostel -
Jihozápadní pohled -
Socha Panny Marie -
Kříž před kostelem -
Letecké foto kostela (Mapy.cz)
.JPG)
.JPG)
.jpg){kind=small}
.jpg)
Odkazy
Poznámky
- ↑ Z dostupných zdrojů nelze zjistit, které zvony byly během světových válek rekvírovány – je možné, že díky svému starobylému původu rekvírovány nebyly, i když u menších zvonů není rekvizice vyloučena.
Reference
- ↑ 1,00 1,01 1,02 1,03 1,04 1,05 1,06 1,07 1,08 1,09 1,10 1,11 1,12 Šablona:Citace elektronické monografie
- ↑ https://katalog.bcb.cz/Katalog/Kostely/Svata-Mari-sv-Marie-MagdalenyŠablona:Nedostupný zdroj
- ↑ 3,00 3,01 3,02 3,03 3,04 3,05 3,06 3,07 3,08 3,09 3,10 3,11 3,12 3,13 3,14 3,15 3,16 3,17 Sv. Maří, Láz. Laziště, Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913), str. 135–137, cit dle: http://depositum.cz/knihovny/pamatky/strom.clanek.php?clanek=7411 Šablona:Wayback (2021)
- ↑ https://www.svatamari.cz/obec/historie-obce
- ↑ Šablona:Citace monografie
- ↑ https://www.jiznicechy.cz/tipy-na-vylet/159-po-stopach-keltu
- ↑ http://www.kostelycz.cz/okresy/prachatice.htm
- ↑ Šablona:Citace elektronického periodika
- ↑ Šablona:Citace elektronické monografie