Dusičnan rtuťnatý

Z testwiki
Verze z 2. 9. 2024, 22:43, kterou vytvořil imported>OndraMix (číslo EC → EINECS v infoboxu (zaměnění čísla EC pro enzymy za číslo EC pro látky v EU))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Infobox - chemická sloučenina Dusičnan rtuťnatý je toxická, bezbarvá nebo bílá sůl rtuti a kyseliny dusičné, rozpustná ve vodě, s chemickým vzorcem Hg(NO3)2.

Výroba

Roztoky dusičnanu rtuťnatého lze připravit reakcí elementární rtuti s horkou koncentrovanou kyselinou dusičnou. Aby se zabránilo vysrážení produktů hydrolýzy, musí být roztok udržován kyselý.[1]

3Hg +8HNOA33Hg(NOA3)A2 +2NO +4HA2O

Lze jej také připravit reakcí dusičnanu rtuťného s kyselinou dusičnou.[2]

HgA2(NOA3)A2+4HNOA32Hg(NOA3)A2+2NOA2+2HA2O

Vlastnosti

Dusičnan rtuťnatý tvoří bílé krystaly s teplotou tání 79 °C. Obvykle je dostupný jako monohydrát.[3] Kromě toho existuje také oktahydrát a hemihydrát.[4] Reaguje s neutrálními roztoky chloritanů za vzniku chloritanu rtuťnatého.[5]

Využití

Dusičnan rtuťnatý se dříve používal při výrobě plstěných klobouků a pro ošetření kožešin. Byl často vypouštěn do životního prostředí prostřednictvím odpadních vod z procesů praní. Vzhledem k vysoké toxicitě a vlivu na životní prostředí se pro tyto účely již nepoužívá.[6][7] Také se dříve používal jako insekticid.[8]

Dnes se používá na přípravu jiných sloučenin rtuti.[8][9]

Bezpečnost

Jako každá ve vodě rozpustná sůl rtuti se dusičnan rtuťnatý při požití rychle absorbuje, a proto je klasifikován jako velmi toxický. I v případě malého kontaktu, vdechování prachu nebo kontaktu s kůží je nutná lékařská pomoc.

Dusičnan rtuťnatý je velmi škodlivý pro biologickou rovnováhu ve vodě. Proto se nesmí dostat do životního prostředí.

Jako mnoho anorganických dusičnanů je dusičnan rtuťnatý oxidačním činidlem. Může proto reagovat prudce nebo dokonce výbušně při styku s hořlavinami, organickými látkami, například uhlovodíky, alkoholem, ale také s redukčními činidly.[10]

Reference

  1. Egon Wiberg: . Walter de Gruyter, 1952, Šablona:ISBN, S. 464
  2. Hans Bode, Hans Ludwig: . Springer-Verlag, 2013, Šablona:ISBN, S. 70
  3. Datenblatt Quecksilber(II)-nitrat (PDF) bei Merck, abgerufen am 18. Januar 2011.
  4. L. F. Kozin, S. C Hansen: . Royal Society of Chemistry, 2013, Šablona:ISBN, S. 115
  5. W. Fresenius: . Springer-Verlag, 2013, Šablona:ISBN, S. 28
  6. Maria Csuros, Csaba Csuros: . CRC Press, 2002, Šablona:ISBN, S. 55
  7. Kristi Lew: . The Rosen Publishing Group, 2008, Šablona:ISBN, S. 5
  8. 8,0 8,1 EPA: Report to Congress - Potential Export of Mercury Compounds from the United States for Conversion to Elemental Mercury, abgerufen am 25. Juli 2015.
  9. Datenblatt Mercury(II) nitrate monohydrate bei Sigma-Aldrich, Citováno 22. April 2011 (PDF).
  10. Richard J. Lewis, Sr.: . John Wiley & Sons, 2008, Šablona:ISBN, S. 879

Externí odkazy

Šablona:Překlad Šablona:Autoritní data

Šablona:Portály