Lifting

Z testwiki
Verze z 11. 1. 2024, 13:47, kterou vytvořil imported>InternetArchiveBot (Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20240109)) #IABot (v2.0.9.5) (GreenC bot)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Blokové schéma schématu lifting.

Lifting je výpočetní schéma diskrétní vlnkové transformace (DWT). Toto schéma je obvykle rychlejší než naivní výpočet pomocí konvoluce se dvěma zrcadlovými filtry. Tento algoritmus poprvé předvedl Wim Sweldens.

Jakákoli DWT s konečnými filtry může být faktorizována (např. pomocí Eukleidova algoritmu) do posloupností N párů predikčních Pn a aktualizačních Un konvolučních operátorů. Každý predikční operátor Pn odpovídá filtru pi(n) a každý aktualizační operátor Un filtru ui(n).

Pn(z)=ipi(n)zi
Un(z)=iui(n)zi

Tato faktorizace není unikátní. Pro symetrické filtry může být tato neunikátnost využita k udržení symetrie kroků liftingu.

Prvním krokem při výpočtu liftingu je rozdělení signálu na sudé a liché vzorky (s(0),d(0)). Následuje sekvence predikcí a aktualizací pomocí výše definovaných operátorů. Predikce Pn v kroku n se počítá nad vzorky s(n) a její výsledek se odečte od d(n), čímž vzniká d(n+1). Následná aktualizace Un s počítá nad upravenými d(n+1) a přičte se k s(n), čímž vzniká s(n+1). Výsledkem jsou prokládané koeficienty podpásem L (odpovídá s(n)) a H (odpovídá d(n)) diskrétní vlnkové transformace.

Využití

Příklad

Standard JPEG 2000 definuje reverzibilní aproximaci transformace s vlnkou CDF 5/3, která mapuje celá čísla na celá čísla, pomocí schématu lifting následovně.

x(2n+1)=x(2n+1)x(2n)+x(2n+2)2 (predikce)
x(2n)=x(2n)+x(2n1)+x(2n+1)+24 (aktualizace)

Po těchto dvou krocích budou sudé vzorky x(2n) odpovídat podpásmu L a liché vzorky x(2n+1) podpásmu H.

Související články

Reference

Externí odkazy

Šablona:Autoritní data