Protolýza

Z testwiki
Verze z 10. 12. 2024, 10:50, kterou vytvořil imported>BobM (přidána Kategorie:Acidobazické reakce)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Možná hledáte

Protolýza (protolytická reakce) je výměna jednoho protonu (iont H+) mezi dvěma částicemi při chemické reakci. Tento děj probíhá mezi kyselinou a zásadou. Podle teorie, kterou vypracoval chemik Johannes Nicolaus Brønsted je kyselina částice, která může odštěpovat proton a naopak zásada je schopna proton vázat. Sloučenina nazývaná kyselina tedy působí jako dárce protonu, zásada (často voda) působí jako akceptor protonu. Mezi reakčními látkami dojde k chemické rovnováze, která je vyjádřena iontovým součinem.

Při výměně protonu mezi totožnými částicemi dochází k autoprotolýze. Nejznámější je autoprotolýza (autoionizace) vody. Je to chemická reakce, během níž se dvě molekuly vody přemění na hydroxoniový kation H3O+ a hydroxidový anion OH:

2 H2O (aq) ⇌ H3O+ (aq) + OH (aq)

Tento stav je popsán iontovým součinem vody, tedy veličinou vystihující rovnovážný stav vody. Stejně lze popsat i další polární rozpouštědla, ve kterých probíhá autoprotolýza.

Protolytické reakce

Příkladem protolytické reakce je zavádění chlorovodíku (HCl) do vody, kdy dojde ke vzniku kyseliny chlorovodíkové.

HCl + H2O  H3O+ + Cl

V této rovnovážné reakci jsou molekula HCl a iont H3O+ protonoví dárci (kyseliny), H2O a Cl působí jako protonové akceptory (zásady).

Dalším příkladem je čistá kyselina octová (H3C–COOH) rozpuštěná ve vodě. H3CCOOH + H2O  H3CCOO + H3O+

https://wikimedia.org/api/rest_v1/media/math/render/svg/fb03385d004b0dad29fc6ae38f716e64384f2248

V této rovnovážné reakci jsou molekula H3C–COOH a iont H3O+ protonoví dárci (kyseliny), H3C–COO a H2O působí jako protonové akceptory (zásady).

Stejně lze popsat rozpouštění kyseliny sírové ve vodě. Protože kyselina sírová obsahuje dva protony, dojde k reakci se dvěma molekulami vody:

H2SO4 + 2 H2O  H3O+ + H2O + HSO4 2 H3O+ + SO42

V této rovnovážné reakci jsou molekula H2SO4 a ionty H3O+ protonoví dárci (kyseliny), SO42− a H2O působí jako protonové akceptory (zásady).

Při zavádění plynného amoniaku NH3 do vody se vytvoří ionty amonné NH4+ a ionty hydroxidové OH.

NH3 + H2O NH4+ + OH

Dárci protonu jsou NH4+ a H2O (kyseliny), zatímco NH3 a OH jsou protonové akceptory (zásady).

Autoprotolytické reakce

Při výměně protonu mezi totožnými částicemi dochází k autoprotolýze. Příkladem je čistá voda, která může reagovat jako kyselina i jako zásada, neboť podléhá autoprotolýze podle rovnice:

2 H2O  H3O+ + OH

V této rovnovážné reakci jsou ionty H3O+ protonoví dárci (kyseliny), hydroxidové ionty OH působí jako protonové akceptory (zásady). Autoprotolýza vody je důvodem, proč i chemicky čistá voda má alespoň nízkou elektrickou vodivost. Autoprotolýza vody je rovnovážná reakce, která je určena iontovým produktem vody a hodnotou pH. Při 25 °C má voda hodnotu pH = 7.

Autoprotolýze podléhají i jiné sloučeniny, například:

2 NH3  NH4+ + NH2

2 H2SO4  H3SO4+ + HSO4

3 HF  H2F+ + HF2

Související články

Reference

Šablona:PřekladŠablona:Kyseliny a zásady