Sjednocení

Sjednocení dvou množin ($A\cup B$)

V matematice se jako sjednocení dvou nebo více množin označuje taková množina, která obsahuje každý prvek, který se nachází alespoň v jedné ze sjednocovaných množin, a žádné další prvky. Sjednocení množin $A$ a $B$ se označuje symbolem $A\cup B$.

Formální definice

Pro všechna $x$ platí, že $x\in A\cup B$ právě tehdy, když $x\in A$ nebo $x\in B$. (Jedná se o matematické nebo, tzn. prvek patří do sjednocení i tehdy, nachází-li se v obou množinách.)

V případě, že se jedná o sjednocení více množin, je možno je chápat jako několik postupných sjednocení (viz asociativita níže), nebo tak, že prvek je součástí sjednocení právě tehdy, je-li prvkem alespoň jedné z množin. Např. pro sjednocení tří množin platí, že $x$ $A\cup B\cup C$ právě tehdy, když $x\in A$ nebo $x\in B$ nebo $x\in C$. Sjednocení $n$ množin $A_1,A_2,...,A_n$ lze zkráceně psát

$A_1\cup A_2\cup \dots \cup A_n=\bigcup _{i=1}^n{A}_i$

Příklad: Sjednocením množin { 1, 2, 4, 8, 9 } a { 3, 4, 7, 9 } je množina { 1, 2, 3, 4, 7, 8, 9 }. Sjednocením množiny všech prvočísel { 2, 3, 5, 7, 11, ... } s množinou všech sudých kladných čísel { 2, 4, 6, … } je množina, jejímiž prvky jsou např. čísla 17, 18, 19, 20, ale nepatří do ní např. čísla 9, 15, 27, 63, 121.

V axiomatické teorii množin je sjednocení (také označované jako suma) libovolného (i nekonečného) počtu množin definováno následující konstrukcí vyplývající z axiomu sumy:

$\bigcup A=\{x:(\mathrm{\exists }y)(x\in y\wedge y\in A)\}$

Z této definice pak jako speciální případ dvouprvkové množiny $A=\{b,c\}$ vyplývá i klasické sjednocení dvou množin:

$b\cup c=\bigcup A=\bigcup \{b,c\}=\{x:x\in b\vee x\in c\}$

Vlastnosti

Operace sjednocení dvou množin (jakožto binární operace) je asociativní, tzn. $(A\cup B)\cup C=A\cup (B\cup C)$. Současné sjednocení všech množin – $A\cup B\cup C$ – je oběma těmto výrazům rovno, proto je možno psát sjednocení libovolného množství množin bez použití závorek.

Sjednocení je komutativní operace, platí tedy, že $A\cup B=B\cup A$, sjednocované množiny je tedy možno psát v libovolném pořadí.

Neutrálním prvkem pro operaci sjednocení je prázdná množina, tzn. $A\cup \mathrm{\varnothing }=A$. Prázdná množina se tak dá chápat jako výsledek sjednocení prázdné množiny množin.

Sjednocením s univerzální množinou získáme opět univerzální množinu, tzn. $A\cup I=I$.

Vzhledem k definici sjednocení vyplývají všechny tyto skutečnosti z obdobných skutečností o logické spojce nebo.

Mohutnost sjednocení dvou množin je přinejmenším rovna mohutnosti větší z obou množin, nejvýše pak součtu obou mohutností. Pro konečné množiny platí konkrétně: $|A\cup B|=\left|A\right|+\left|B\right|-|A\cap B|$.

Sjednocení množin je idempotentní, tzn. platí $A\cup A=A$.

Související články

• Množinové operace
• Disjunktní sjednocení
• UNION

Externí odkazy

• Šablona:Commonscat
• Šablona:Wikislovník