Biokybernetika
Biokybernetika (z řeckých βίο, život a κυβερνητική, kormidelník), též biologická kybernetika, je aplikací kybernetiky v přírodních vědách, např. ve fyziologii, ve farmakologii nebo v neurovědách. Biokybernetika hraje klíčovou roli v systémové biologii, která se snaží zahrnout různé úrovně informací o biologickém objektu do modelu umožňujícího pochopit funkci objektu.
Biokybernetika jako abstraktní věda je součástí teoretické biologie.
Příklad aplikace

Termoregulace u savců
Jako příklad kybernetického přístupu ke studiu biologických systémů lze uvést zjednodušené schéma regulace tělesné teploty u savců. Regulační centrum se nachází v hypothalamu (oranžový obdélník). Vstup představuje (vlevo nahoře) především referenční hodnota (Šablona:Vjazyce2), která může být měněna prostřednictvím signálních molekul (např. prostaglandinů a cytokinů). Referenční hodnota je porovnávána (prvek ) jednak s aktuální hodnotou (Šablona:Vjazyce2) tělesné teploty (což je regulovaná veličina – Šablona:Vjazyce2) organizmu (z prvku odpovídající senzorům) a jednak s hodnotou vyjadřující odhad vývoje (z prvku – viz dopředná regulace). Takto vzniklá regulační odchylka je pak regulátorem (prvek , Šablona:Vjazyce2) transformována na signál pro změnu produkce tepla (akční veličina, Šablona:Vjazyce2) do vlastního akčního členu (na obrázku je označen ). Do regulačního obvodu zasahují poruchy (Šablona:Vjazyce2), což jsou fyziologické i patologické děje ovlivňující teplotu organizmu.
Velkou výhodou takovéhoto modelu je poměrně snadný matematický zápis a tím i snadný převod do počítače. Na počítači je pak možné testovat shodu modelu se skutečností a provádět další experimenty.
Související články
Literatura
- Vladimír Eck: Bionika. Nakladatelství ČVUT 1998
- Holčík J: Modelování a simulace biologických systémů. Nakladatelství ČVUT 2006
- Mařík V et al.: Umělá inteligence 1, Academia 2000
- Mařík V et al.: Umělá inteligence 2, Academia 2001
- Mařík V et al.: Umělá inteligence 3, Academia 2001
- Mařík V et al.: Umělá inteligence 4, Academia 2003
- Mařík V et al.: Umělá inteligence 5, Academia 2007
- Wünsch Z, Dostál C, Veselý A: Základy lékařské kybernetiky. Avicenum 1977 (polovina k ničemu, ale hezky základy)