Kinetická energie při rotaci

Z testwiki
Verze z 19. 1. 2025, 18:21, kterou vytvořil imported>Pepek66 (growthexperiments-addlink-summary-summary:2|0|0)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Šablona:Upravit Soubor:08. Магнусов ефект.ogv Kinetická energie rotujícího tělesa je energie tělesa, které rotuje. Je dána součtem kinetických energií všech jeho částic.

Odvození vzorce

Ze skutečnosti, že energie rotujícího tělesa je dána součtem kinetických energií všech jeho částic (číslujeme horním indexem i), vyplývá, že celková energie tělesa bude

EK=iEKi=i12mi(𝐯i)2

Pomůžeme si vyjádřením rychlosti, pro kterou pro těleso rotující kolem počátku platí

𝐯i=ω×𝐫i

kde ω je vektor úhlové rychlosti a 𝐫i je polohovým vektorem i-té částice.

Dosadíme a získáme

EK=i12mi(ω×𝐫i)2=i12mi(ω2(𝐫i)2(ω𝐫i)2)

Tento výraz lze zapsat i ve složkách a to takto:

EK=i,k,l12mi(δkl(ri)2rkirli)ωkωl

Využijeme-li definice tenzoru momentu setrvačnosti Ikl

Ikl=imi(δkl(ri)2rkirli),

lze pak energii rotujícího tělesa vyjádřit v kompaktním tvaru:

EK=12klIklωkωl

Protože je tenzor setrvačnosti symetrický existuje vždy taková soustava souřadnic, ve které je diagonální. Jeho složky na diagonále v této soustavě označme Jx, Jy, Jz, pak tedy platí:

EK=12(Jxωx2+Jyωy2+Jzωz2)

Kde ωx,ωy,ωz jsou složky vektoru úhlové rychlosti v této soustavě.

Často se zajímáme pouze o rotaci vůči pevné ose, tedy ose jejíž poloha se v tělese nemění. V tomto případě definujeme skalární moment setrvačnosti J vůči této ose jako

J=klIklnknl,

kde 𝐧=(n1,n2,n3) je jednotkový vektor mířící do směru osy. Tato definice se po dosazení za jednotlivé částice dá zapsat i jako

J=imi(si)2,

kde si je vzdálenost i-té částice od osy rotace.

Použitím definice J má pak výraz pro kinetickou energii velmi jednoduchý tvar

EK=12Jω2.

Je tedy zřejmé, že J představuje analogii hmotnosti při rotaci kolem pevné osy.

Související články

Šablona:Pahýl Šablona:Autoritní data