Ciolkovského rovnice

Z testwiki
Verze z 28. 2. 2025, 05:26, kterou vytvořil imported>MinimChladnyj
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Ciolkovského rovnice nebo též Základní raketová rovnice popisuje pohyb tělesa (rakety), které se řídí základním principem: raketový motor, který pracuje na principu akce a reakce, je naplněn nějakým palivem, které je zažehnuto a prudce vyvrhnuto ven s výtokovu rychlostí. Na základě zákona o zachování hybnosti se raketa pohybuje.[1] Poprvé ji popsal britský matematik William Moore. Nezávisle na něm ji však objevil koncem 19. století ruský vědec Konstantin Eduardovič Ciolkovskij, po němž je pojmenována.

Podle Ciolkovského rovnice platí pro každý manévr volného tělesa prováděný pomocí raketového motoru:

Δv =velnm0m1      nebo ekvivalentně: m1=m0eΔv /ve       případně také       m0=m1eΔv /ve

kde Δv je rozdíl mezi počáteční a konečnou velikostí rychlosti rakety, m0 je počáteční hmotnost rakety, m1 je hmotnost rakety po spotřebování paliva na manévr, ve výtoková rychlost zplodin z raketového motoru a e je Eulerovo číslo.

1m1m0=1eΔv /ve je hmotnostní poměr (mezi počáteční hmotností a hmotností paliva).


Ciolkovského rovnice je platná, když na raketu nepůsobí žádné vnější síly. Kdybychom jej chtěli zobecnit pro použití v silovém poli (typicky v zemském tíhovém poli), stačí využít poznatku 2. Newtonova pohybového zákona, který říká, že změna hybnosti je rovna vnějším působícím silám. Získáme tím Měščerského rovnici.

Odvození

Rovnice lze odvodit ze zákonu zachování hybnosti. [2]

V čase t má raketa o hmotnosti m a rychlosti v hybnost p=mv. Za nějaký malý interval dt z rakety vyletí malý kousek paliva o hmotnosti dm. Jeho rychlost vůči raketě v inerciální vztažné soustavě je rovna vve. Raketa sama je o tuto hmotnost dm lehčí. Zároveň se rychlost rakety zvýší o dv díky 3. Newtonovu pohybovému zákonu. Hybnost se zachovává, je v čase t a čase t+dt stejná, tedy pt=pt+dt.

mv=(mdm)(v+dv)+dm(vve).

Při roznásobování lze diferenciální člen 2. řádu dmdv zanedbat, jeho vliv je malý. Po úpravě získáme tvar

dv=vedmm.

Protože je rychlost výtoku spalin v ideální raketě (tzv. Ciolkovského hypotéza) stálá, je konstantou. Nyní stačí rovnici integrovat. Dolní mezí je nějaký libovolný okamžik, horní mezí je po manévru, pro který se změna rychlosti počítá. Tyto meze označíme dolním indexem 0, resp. 1.

v0v1dv=vem0m1dmm,

Δv=v1v0=velnm0m1.

Odkazy

Reference

Literatura


Externí odkazy

Šablona:Autoritní data