Prvek množiny

Prvky množiny (také členy nebo elementy množiny) jsou v matematice takové objekty, které jsou obsaženy v dané množině.

Prvkem množiny může být i jiná množina, ale nesmí obsahovat sama sebe jako prvek. Také výraz „množina všech množin“ vede ke sporu – není to množina.

Příslušnost prvku k množině

Prvky (také elementy) množiny se značí obvykle malými písmeny, např. $a;b;x;y$.

Skutečnost, že určitý prvek $a$ patří do množiny $A$ zapisujeme symbolem ∈ (stylizované E z latinského označení prvku – elementum; někdy se slovně označuje jako „patří do“): $a\in A$, skutečnost, že $a\in A$ lze také vyjádřit tak, že $a$ je prvkem $A$, náleží do ní, nebo že množina $A$ obsahuje prvek $a$.

Pokud prvek $a$ do množiny $A$ nepatří, píšeme ∉ (tento symbol se někdy slově označuje jako „nepatří do“): $a\notin A$

Prvky každé množiny musí být jednoznačně určeny. Pokud nějaký soubor matematických objektů nesplňuje tuto podmínku, není množinou.

Např. „MĚSTO“ může být množina „jeho domů“; nebo množina „jeho obyvatel“; nebo množina „jeho škol“ atd. (Tyto množiny se nerovnají, mají i různé počty prvků...).

Vlastnosti prvků

Šablona:Viz též Počet prvků v množině může být konečný nebo nekonečný. Též nemusí obsahovat prvek žádný, poté mluvíme o prázdné množině.

Množina obsahuje neuspořádaný soubor prvků. Nechť jsou dvě množiny A = {1, 2, 3} a B = {3, 2, 1} tak jsou stejné. Na pořadí prvků v množině nezáleží.

Množina obsahuje více stejných prvků (čísel), tak se uvažuje pouze jediný výskyt daného prvku. Dvě množiny A = {1, 1, 2, 2, 2} a B = {2, 1} považujeme za stejné. Nevadí, že množina A obsahuje "více" prvků, protože obsahuje zdvojené či ztrojené prvky.