Galileiho princip relativity: Porovnání verzí
imported>Harold m delink |
(Žádný rozdíl)
|
Aktuální verze z 18. 2. 2025, 18:44
Galileiho princip relativity (též klasický princip relativity) je fyzikální princip, který říká, že zákony mechaniky mají stejný tvar ve všech inerciálních vztažných soustavách.
Na základě tohoto principu se v klasické mechanice při transformaci souřadnic (poloha a čas) mezi různými inerciálními vztažnými soustavami zachová tvar fyzikálních zákonů.
V rámci klasické mechaniky vychází Galileiho princip relativity z těchto postulátů:
- čas je absolutní (plyne ve všech vztažných soustavách stejně),
- pro skládání rychlostí platí vždy vektorový součet v = v1 + v2,
- hmotnost tělesa je stálá a nezávisí na rychlosti.
Galileiho transformace
Transformace (Galileiho transformace) z jedné vztažné soustavy do druhé soustavy , která se vzhledem k první pohybuje konstantní rychlostí je dána vztahy
Odvození
Uvažujme hmotný bod o hmotnosti , pak jeho pohybové rovnice můžeme psát jako
- .
Pro rozdíl těchto sil dostáváme
- .
Uvážíme-li, že je hmotnost nenulová, pak předchozí výraz bude nulový jen za předpokladu, že
- ,
z čehož vyplývá, že síly jsou si rovny jen v případě, že se obě souřadnicové soustavy vůči sobě pohybují konstantní rychlostí a stejným směrem. Předpokládáme-li, že je první soustava inerciální, pak musí být za těchto podmínek inerciální i soustava druhá, odkud plyne Galileiho princip relativity.
Důsledky
Galileiho princip relativity vyhovuje pohybům s rychlostí velmi nízkou v porovnání s rychlostí světla, tj. dějům klasické mechaniky.
Důsledky tohoto principu, např. možnost neomezeného růstu rychlosti, však odporují experimentům s pohyby, jejichž rychlost se blíží rychlosti světla. Pro takové děje je nutno použít Einsteinův princip relativity.