Trigonometrický polynom: Porovnání verzí

Z testwiki
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
imported>InternetArchiveBot
Přidání 1 knihy pro ověřitelnost (20240809)) #IABot (v2.0.9.5) (GreenC bot
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 19. 8. 2024, 02:39

Trigonometrický polynom je v matematice konečná lineární kombinace funkcí sin(nx) a cos(nx) pro přirozená n. Při omezení se na reálné funkce lze pracovat s reálnými koeficienty; v případě komplexních koeficientů není žádný rozdíl mezi takovou funkcí a konečnou Fourierovou řadou.

Trigonometrické polynomy se často používají v numerické matematice a matematické analýze, například při interpolaci periodických funkcí pomocí trigonometrické interpolace. Používají se také pro diskrétní Fourierovu transformaci.

V oboru reálných čísel lze termín trigonometrický polynom považovat za použití analogie: funkce sin(nx) a cos(nx) jsou obdobou jednočlenné báze polynomů. V komplexním případě se za trigonometrické polynomy označují výrazy s kladnými i zápornými mocninami eix.

Formální definice

Libovolnou funkci T tvaru

T(x)=a0+n=1Nancos(nx)+n=1Nbnsin(nx)(x)

s an,bn pro 0nN, nazveme komplexním trigonometrickým polynomem stupně N.Šablona:Sfn Pomocí Eulerova vzorce lze takový polynom přepsat do tvaru

T(x)=n=NNcneinx(x).

Obdobně výraz

t(x)=a0+n=1Nancos(nx)+n=1Nbnsin(nx)(x)

pro an,bn,0nN a aN0 nebo bN0, nazýváme reálným trigonometrickým polynomem stupně N.Šablona:Sfn

Vlastnosti

Trigonometrický polynom lze považovat za periodickou funkci na reálné ose, s periodou rovnou celočíselnému násobku 2π nebo za funkci na jednotkové kružnici.

Důležitou vlastností trigonometrických polynomů je, že jsou husté v prostoru spojitých funkcí na jednotkové kružnici, se supremovou normouŠablona:Sfn; jde o speciální případ Stoneovy–Weierstrassovy věty. Přesněji: pro každou spojitou funkci f a každé ε > 0, existuje trigonometrický polynom T takový, že pro všechna z |f(z) − T(z)| < ε. Fejérova věta říká, že aritmetické průměry částečných součtů Fourierovy řady funkce f konvergují rovnoměrně k f, za předpokladu, že f je spojitá na kružnici, což nám dává explicitní metodu pro nalezení aproximačního trigonometrického polynomu T.

Pokud trigonometrický polynom stupně N není nulová funkce, pak má v jakémkoli intervalu a,a+2π) reálných čísel nejvýše 2N kořenů.Šablona:Sfn

Odkazy

Reference

Šablona:Překlad

Literatura

Šablona:Autoritní data