Zobrazení zdroje stránky Wolfram Language

<!-- {{Infobox - software}} -->
{{Infobox - programovací jazyk
| název = Wolfram Language
| logo = <!-- logo na en wiki podleha autorskym pravum spolecnosti Wolfram Research -->
| popisek loga = 
| paradigma = [[multiparadigmatický programovací jazyk|multiparadigmatický]]
| vznik = [[1988]]
| autor = [[Stephen Wolfram]]
| vývojář = [[Wolfram Research]]

| první vydání = [[1988]]
| poslední verze = 13.1.0 ([[2022]])
| typování = dynamická
| implementace = [[Mathematica]], [https://github.com/mathics/Mathics Mathics], [https://github.com/corywalker/expreduce Expreduce]
| dialekty = 
| ovlivněno = [[Lisp]]<ref name="faq" />, [[APL (programovací jazyk)|APL]]<ref name="faq" />, [[Symbolic Manipulation Program|SMP]]<ref name="faq" />, [[C (programovací jazyk)|C]]
| ovlivnil = [[Jupyter]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Somers
| jméno = James
| titul = The Scientific Paper Is Obsolete
| periodikum = The Atlantic
| url = https://www.theatlantic.com/science/archive/2018/04/the-scientific-paper-is-obsolete/556676/
| datum vydání = 2018-04-05
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-17
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Horton
| jméno = William
| titul = A Brief History of Jupyter Notebooks
| periodikum = av.tib.eu
| url = https://av.tib.eu/media/49958
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-18
}}</ref>
| operační systém = [[Multiplatformní software|multiplatformní]]
| licence =  [[Proprietární software|proprietární licence]]
| web = [https://www.wolfram.com/language/ wolfram.com/language], [http://wolframlanguage.org/ wolframlanguage.org]
| poslední testovací verze = 
| datum poslední testovací verze = 
| přípona = .nb, .wl, .wls; dříve též .cdf, .m
}}
{{Viz též|Mathematica}}

'''Wolfram Language''' či jen '''Wolfram''' (dále jen WL; dříve též '''Mathematica''', pro podrobnosti viz oddíl [[#Pojmenování|"Pojmenování"]]) je [[Univerzální jazyk (informatika)|univerzální]] [[Vyšší programovací jazyk|vyšší]]<ref name="experts" /> [[programovací jazyk]] vyvíjený společností [[Wolfram Research]]. Ústředním konceptem jazyka jsou [[Výraz (programování)|výrazy]] — výrazem jsou reprezentovány i takové části jazyka jako [[podmíněný příkaz]] či [[cyklus (programování)|cykly]], jež jsou obvykle v jiných jazycích jako [[C (programovací jazyk)|C]] či [[Python]] vyjadřovány pomocí [[Příkaz (programování)|příkazů]]. Kód tak má přirozenou [[Strom (datová struktura)|stromovou strukturu]] složenou z vnořených výrazů, jež lze přitom upravovat podobně jako data. Dalším ústředním konceptem jazyka jsou vzory (angl. ''patterns''), které umožňují pružné vyhledávání a nahrazování částí kódu či dat pomocí nahrazovacích pravidel. WL je [[Interpretovaný jazyk|interpretovaný]] [[deklarativní jazyk]]<ref name="experts" />, jenž umožňuje [[symbolické programování|symbolické]], [[funkcionální programování|funkcionální]] i [[procedurální programování]] s velkou mírou [[abstrakce]]<ref name="experts" />.

WL obsahuje množství funkcí z různých oblastí [[matematika|matematiky]], [[statistika|statistiky]], [[zpracování dat]] či [[strojové učení|strojového učení]]. Jazyk umožňuje tvorbu [[Počítačová 2D grafika|2D]] i [[3D grafika|3D grafiky]], manipulaci se zvukem či videem, tvorbu interaktivních uživatelských rozhraní, tvorbu [[webové rozhraní|webových rozhraní]] apod. Integrální součástí jazyka jsou funkce pro přímý přístup k datům různého druhu uloženým na vzdálených serverech{{Poznámka|Viz oddíl [[#Repozitáře a databáze|"Repozitáře a databáze"]].}}. Podporovány jsou [[symbolický výpočet|symbolické]] i [[numerický výpočet|numerické výpočty]], [[paralelní výpočty]] i napojení na jiné jazyky jako [[Java (programovací jazyk)|Java]], [[Python]] či [[Julia (programovací jazyk)|Julia]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = External Language Interfaces—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/guide/ExternalLanguageInterfaces.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref>. Kód ve WL lze pro zvýšení efektivity [[kompilace kódu|zkompilovat]] do jazyka [[C (programovací jazyk)|C]] či do nízkoúrovňové reprezentace [[LLVM]].

V současnosti jedinou plnohodnotnou implementací jazyka WL je systém [[Mathematica]]{{Poznámka|Existuje ale i iniciativa Mathics<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mathics
| periodikum = mathics.org
| url = https://mathics.org/
| datum přístupu = 2022-09-19
}}</ref> vyvíjející [[Otevřený software|open sourceovou]] variantu WL založenou na knihovnách jazyka [[Python]].}}. WL samotný je vyvíjený v jazycích [[C (programovací jazyk)|C]] a [[Java (programovací jazyk)|Java]] jako [[Multiplatformní software|multiplatformní jazyk]]<ref name="experts">{{Citace elektronického periodika
| titul = Notes for Programming Language Experts about Wolfram Language
| periodikum = www.wolfram.com
| url = https://www.wolfram.com/language/for-experts/index.html.en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-21
| url archivu = https://web.archive.org/web/20221004001524/https://www.wolfram.com/language/for-experts/index.html.en
| datum archivace = 2022-10-04
}}</ref> běžící na systémech [[Microsoft Windows|Windows]], [[macOS]] a [[Linux]]. Rozšíření jazyka WL mezi uživateli je spíše omezené. Podle žebříčku [[TIOBE]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = TIOBE Index
| periodikum = TIOBE
| url = https://www.tiobe.com/tiobe-index/
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-09-17
}}</ref> se jazyk WL nedostává do první stovky nejpoužívanějších jazyků. Žebříček [[IEEE Spectrum]] k roku 2022<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Top Programming Languages 2022
| periodikum = IEEE Spectrum
| url = https://spectrum.ieee.org/top-programming-languages-2022
| datum vydání = 2022-08-23
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-17
}}</ref> vypisuje 57 nejoblíbenějších jazyků, přičemž WL mezi nimi nefiguruje. Podobně není WL v seznamu nejoblíbenějších jazyků na projektu RedMonk<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = O'Grady
| jméno = Stephen
| titul = The RedMonk Programming Language Rankings: January 2022
| periodikum = tecosystems
| url = https://redmonk.com/sogrady/2022/03/28/language-rankings-1-22/
| datum vydání = 2022-03-28
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-09-17
}}</ref> a v žebříčku [[PYPL index]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = PYPL PopularitY of Programming Language index
| periodikum = pypl.github.io
| url = https://pypl.github.io/PYPL.html
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-17
}}</ref> není WL ani zahrnut do seznamu sledovaných jazyků.

== Pojmenování ==

Firma [[Wolfram Research]] od roku 1988 vyvíjí program [[Mathematica]], který zpočátku uživateli umožňoval provádět různé [[matematika|matematické]] operace v závislosti na zadaných příkazech. Samotné jméno "Mathematica" bylo navrženo [[Steve Jobs|Stevem Jobsem]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Steve Jobs: A Few Memories—Stephen Wolfram Writings
| periodikum = writings.stephenwolfram.com
| url = https://writings.stephenwolfram.com/2011/10/steve-jobs-a-few-memories/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> a tento produkt byl inzerován sloganem ''"A System for Doing Mathematics by Computer"''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Legacy documentation - Mathematica 1 (1988)
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/legacy/v1/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref>, to jest ''"systém pro dělání matematiky počítačem"''. S postupem času se sada příkazů rozšiřovala, čímž vzniknul [[programovací jazyk]] s funkčností přesahující rámec [[matematika|matematiky]], přičemž se pro tento jazyk též ustálilo pojmenování "Mathematica". Tento název tak označoval jak konkrétní softwarový produkt, tak programovací jazyk, který tento produkt implementuje.

S verzí 10.0.0 došlo k oddělení těchto dvou konceptů<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Something Very Big Is Coming: Our Most Important Technology Project Yet—Stephen Wolfram Writings
| periodikum = writings.stephenwolfram.com
| url = https://writings.stephenwolfram.com/2013/11/something-very-big-is-coming-our-most-important-technology-project-yet/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> spolu s přejmenováním některých produktů společnosti a změnou jejich inzerování. Jméno "Mathematica" tak označuje [[vývojové prostředí]] určené pro tvorbu kódu v jazyce, jež nese jméno "Wolfram language", to jest "jazyk Wolfram". Zavedené změny nicméně nejsou zcela dobře vymezeny, což vedlo k rozporuplnému přijetí mezi stávajícími uživateli a zmatení v užívaném názvosloví<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = system - List of Mathematica related acronyms and their real meaning
| periodikum = Mathematica Stack Exchange
| url = https://mathematica.stackexchange.com/questions/104593/list-of-mathematica-related-acronyms-and-their-real-meaning
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-18
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Is Mathematica an Implementation of the Wolfram Language?
| periodikum = Mathematica Stack Exchange
| url = https://mathematica.stackexchange.com/questions/37557/is-mathematica-an-implementation-of-the-wolfram-language
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Compare/contrast Wolfram{{!}}One, Development Platform, Mathematica Online, etc - Online Technical Discussion Groups—Wolfram Community
| periodikum = community.wolfram.com
| url = https://community.wolfram.com/groups/-/m/t/1096129
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Can Wolfram Engine do more than Mathematica? - Online Technical Discussion Groups—Wolfram Community
| periodikum = community.wolfram.com
| url = https://community.wolfram.com/groups/-/m/t/1697210
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref>. Na oficiálních stránkách<ref name="faq" /> je rozdíl mezi Wolfram language a Mathematicou popsán slovy: ''"V prvním přiblížení, Wolfram Language = Mathematica + Wolfram|Alpha + Cloud + víc. Je kompatibilní s Mathematicou, ale je jejím podstatným rozvinutím, včetně znalostí, použití a mnoha nových myšlenek,"''{{Poznámka|1=V originále: ''"How is it different from Mathematica? - In a first approximation, the Wolfram Language = Mathematica + Wolfram{{!}}Alpha + Cloud + more. It's compatible with Mathematica, but it's a significant evolution, including knowledge, deployment and many new ideas."''<ref name="faq" />}} kde [[Wolfram Alpha|Wolfram&#124;Alpha]] je služba poskytovaná firmou Wolfram Research založená zčásti na [[zpracování přirozeného jazyka]] a slovem ''Cloud'' jsou myšleny [[Cloud computing|cloudové služby]] a s tím související funkce nabízené téže firmou.

== Design ==
{{Časová osa dat vydání
| název = Seznam verzí<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mathematica Latest Version and Quick Revision History
| periodikum = www.wolfram.com
| url = https://www.wolfram.com/mathematica/quick-revision-history.html.en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-04
}}</ref>
| podnázev = 
| sloučit prázdné = ano
| 1988 = '''1.0''' (červen)
| 1989 = 1.2 (srpen)
| 1991 = '''2.0''' (leden)
| 1992 = 2.1 (červen)
| 1993 = 2.2 (červen)
| 1996 = '''3.0''' (září)
| 1999 = '''4.0''' (květen)
| 2000 = 4.1 (listopad)
| 2002 = 4.2 (červen)
| 2003 = '''5.0''' (červen)
| 2004 = 5.1 (listopad)
| 2005 = 5.2 (červenec)
| 2007a = '''6.0''' (květen)
| 2007b = 6.0.1 (červenec)
| 2008a = 6.0.2 (únor)
| 2008b = 6.0.3 (červen)
| 2008c = '''7.0''' (listopad)
| 2009 = 7.0.1 (březen)
| 2010 = '''8.0''' (listopad)
| 2011a = 8.0.1 (březen)
| 2011b = 8.0.4 (říjen)
| 2012 = '''9.0.0''' (listopad)
| 2013 = 9.0.1 (leden)
| 2014a = '''10.0.0''' (červenec)
| 2014b = 10.0.1 (září)
| 2014c = 10.0.2 (prosinec)
| 2015a = 10.1 (březen)
| 2015b = 10.2 (červenec)
| 2015c = 10.3 (říjen)
| 2015d = 10.3.1 (prosinec)
| 2016a = 10.4 (březen)
| 2016b = 10.4.1 (duben)
| 2016c = '''11''' (srpen)
| 2016d = 11.0.1 (září)
| 2017a = 11.1 (březen)
| 2017b = 11.1.1 (duben)
| 2017c = 11.2 (září)
| 2018 = 11.3 (březen)
| 2019 = '''12''' (duben)
| 2020a = 12.1 (březen)
| 2020b = 12.1.1 (červen)
| 2020c = 12.2 (prosinec)
| 2021a = 12.3 (květen)
| 2021b = 12.3.1 (červenec)
| 2021c = '''13''' (prosinec)
| 2022a = 13.0.1 (únor) 
| 2022b = 13.1 (červen)
}}

{{Viz též|Mathematica}}

WL je [[symbolický jazyk]], kde je s kódem nakládáno stejným způsobem jako s daty — přístup známý jako [[homoikonicita]]<ref name="experts" />, který se uplatňuje i v jiných jazycích jako třeba [[Lisp]]. 
Kniha ''"Mathematica programming — an advanced introduction"''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Mathematica programming - an advanced introduction
| periodikum = www.mathprogramming-intro.org
| url = http://www.mathprogramming-intro.org/
| datum přístupu = 2022-09-19
}}</ref> uvádí tři základní principy, na nichž je WL vybudován. Prvním z nich jsou symbolické výrazy jako stavební blok jazyka. Druhým jsou vzory<ref name="experts" /> a jejich použití pro úpravu výrazů s pomocí nahrazovacích pravidel. Třetím principem je pak způsob, jakým jsou výrazy a jejich úpravy vyhodnocovány. Každý princip je podrobněji představen v samostatné podsekci níže. WL je [[interpretovaný jazyk]] využívající [[Just-in-time kompilace|JIT kompilace]]<ref name="experts" />. Ze symbolického charakteru jazyka plyne jeho [[dynamicky typovaný jazyk|dynamické typování]]<ref name="faq" /> a [[funkcionální programování|funkcionální přístup k úpravě kódu]]<ref name="experts" />. Ačkoli [[objektově orientované programování]] není ve WL přímo podporováno, existují různé způsoby jak ho emulovat{{Poznámka|Viz <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = The Mathematica Programmer: Object-Oriented Programming -- from Wolfram Library Archive
| periodikum = library.wolfram.com
| url = https://library.wolfram.com/infocenter/Articles/3243/
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref> anebo uživateli vytvořené knihovny jako <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = b3m2a1/mathematica-ObjectFramework
| url = https://github.com/b3m2a1/mathematica-ObjectFramework
| datum vydání = 2021-03-03
| poznámka = original-date: 2017-08-04T22:09:55Z
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>, <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = MTools
| url = https://github.com/faysou/MTools
| datum vydání = 2022-08-29
| poznámka = original-date: 2016-07-02T21:16:41Z
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref> či <ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Object Oriented Programming
| periodikum = mresources.github.io
| url = https://mresources.github.io/tutorial/mathematica-programming/assorted-tricks/object-oriented-programming.html
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>. Příklady lze nalézt i v oficiální dokumentaci např. ve způsobu, jakým je z WL přistupováno k třídám a objektům jazyka [[Java (programovací jazyk)|Java]] pomocí knihovky J/Link<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Calling Java from the Wolfram Language—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/JLink/tutorial/CallingJavaFromTheWolframLanguage.html.en
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>.}}.

Výpočetní systém, na kterém běží WL, se skládá ze dvou hlavních částí — výpočetního jádra (angl. ''kernel'') a front endu (angl. ''front end''). Výpočetní jádro se stará o samotné výpočty, zatímco front end slouží k interakci s uživatelem. Vkládání vstupů uživatelem a jejich formátování stejně jako pokročilé funkce vykreslování výstupů včetně [[matematická sazba|matematické sazby]], [[Počítačová grafika|grafiky]] či přehrávání zvuku má na starosti front end. S tím je svázán i fakt, že mnoho funkcí WL bez front endu nefunguje. Jádro komunikuje s front endem pomocí protokolu WSTP (Wolfram Symbolic Transfer Protocol<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = WSTP: Wolfram Symbolic Transfer Protocol
| periodikum = www.wolfram.com
| url = https://www.wolfram.com/wstp/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref>, dříve známý pod jménem MathLink). Tento protokol lze použít i pro komunikaci mezi jádrem a externí aplikací vyvinutou v jiném jazyce, přičemž oficiálně jsou takto podporována mimo jiné propojení s jazyky [[Java (programovací jazyk)|Java]] (knihovna J/Link<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = J/Link User Guide—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/JLink/tutorial/Overview.html.en
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>), [[R (programovací jazyk)|R]] (knihovna RLink<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = RLink—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/RLink/guide/RLink.html.en
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>) či s [[.NET]] [[framework]]em (knihovna .NET/Link<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = .NET/Link User Guide—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/NETLink/tutorial/Overview.html.en
| datum přístupu = 2022-09-21
}}</ref>).

Při vývoji WL se klade důraz na jeho [[zpětná kompatibilita|zpětnou kompatibilitu]]<ref name="experts" />. V minulosti byly hlavní verze WL vydávány zhruba jednou za tři roky, viz přehled vpravo.

=== Vše je výraz ===
[[Soubor:Mathematica Treeform example.svg|vlevo|náhled|Výše je vyobrazena hierarchická struktura výrazu <code>a + Sin[b*c]</code> ve formě [[Syntaktický strom|syntaktického stromu]]. Tuto reprezentaci výrazu lze získat funkcí <code>TreeForm</code>.]]

Každý objekt ve WL, to jest kód, data, obrázky, dokumenty, rozhraní, programy atd., je představován symbolickým výrazem (angl. ''expression'')<ref name="experts" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Expressions—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/Expressions.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref>. Výrazy mohou být dvojího druhu, a to buď atomární anebo normální. Atomárních výrazů je omezené množství, jedná se (především) o [[číslo|čísla]], [[textový řetězec|řetězce]] a symboly{{Poznámka|Za atomární výrazy jsou ale např. brána i videa představovaná výrazy s hlavičkou <code>Video</code>, jejichž <code>FullForm</code> má tvar normálního výrazu. Zda-li je daný objekt atomárním výrazem lze zjistit pomocí funkce <code>AtomQ</code>.}}. Všechno ostatní jsou normální výrazy, které mají obecnou strukturu následujícího tvaru:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
hlava[arg1, arg2, ...]
</syntaxhighlight>
kde <code>hlava</code> je hlavička výrazu, jež samotná je buď symbol anebo normální výraz, a kde dále objekty <code>arg1</code>, <code>arg2</code>, atd. tvoří tělo výrazu a samy mohou být buď atomárními či normálními výrazy. Tímto přirozeně vzniká stromová struktura výrazů<ref name="experts" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Find the Underlying Tree Structure of an Expression—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/workflow/FindTheUnderlyingTreeStructureOfAnExpression.html.en
| datum přístupu = 2022-10-26
}}</ref> a následně i celého kódu, viz obrázek vlevo. S touto strukturou lze nakládat jako s daty — lze například přistupovat k jejím částem pomocí indexů{{Poznámka|Indexace probíhá od nuly, kde index 0 odpovídá hlavičce výrazu a argumenty v těle jsou indexovány od jedničky.}}, podobně jako lze přistupovat k prvkům vícerozměrného pole. Příkladem normálního výrazu je i samotné volání funkce. Například <code>Sin[x]</code> je nejen volání funkce [[sinus]] na [[Proměnná (programování)|proměnnou]] <code>x</code>, ale současně i výraz s hlavičkou <code>Sin</code> a tělem obsahujícím argument <code>x</code>. Každý konstrukt má ve WL reprezentaci výše uvedeného tvaru, která se nazývá <code>FullForm</code>, takže například součet dvou čísel <code>1 + 2</code> je interně reprezentován jako <code>Plus[1,2]</code>, to jest výraz s hlavičkou <code>Plus</code>. Výrazy jsou ve WL [[Immutable object|imutabilní]] struktury, kde jen vyhrazené funkce mohou výraz měnit "in place"<ref name="experts" />.

=== Vzory a nahrazovací pravidla ===

Vzory (angl. ''patterns'')<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Patterns—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/Patterns.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref> jsou svým způsobem šablony, kterým může vyhovovat současně vícero různých výrazů. Tyto šablony lze použít pro vyhledání nějaké části výrazu, či pro zkontrolování, zda je daný výraz správného tvaru. Tak například výraz <code>Sin[x]</code> je sice odlišný od výrazu <code>Sin[y]</code>, oba bychom ale mohli popsat slovy "funkce [[sinus]] volaná na nějakou proměnnou". Takovýto krátký popis lze formalizovat pomocí vzoru ve tvaru <code>Sin[_]</code>, kde [[podtržítko]] <code>_</code> je znak představující "cokoliv". Tyto a podobné vzory lze uplatnit při definicích funkcí. [[Konstantní funkce|Konstantní funkci]] <code>konst</code>, která na jakýkoliv vstup vrátí číslo 42, lze definovat způsobem: <code>konst[_] = 42</code>. Pokud je nutno se na vstup odkazovat jako na [[proměnná (programování)|proměnnou]], lze mu dát jméno. Například <code>x_</code> označuje "cokoliv, čemuž jsme dali jméno x". Funkci, jež má pro jakoukoliv vstupní hodnotu vrátit její [[druhá mocnina|druhou mocninu]], tak lze definovat následovně:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
f[x_] := x^2
</syntaxhighlight>
Ve výše uvedeném vzoru přitom není vůbec řečeno, že vstupní hodnotou musí být [[číslo]] — lze použít skutečně cokoliv:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
{f[2], f["retez"], f[Sin]} (* vrátí: {4, "retez"^2, Sin^2} *)
</syntaxhighlight>
Ačkoliv to třeba nemusí dávat smysl, funkce <code>f</code> aplikovala druhou mocninu i na [[Textový řetězec|řetězec]] "retez" a [[identifikátor]] funkce <code>Sin</code>. Tímto způsobem WL implementuje [[Polymorfismus (programování)|polymorfizmus]]<ref name="experts" />.

Vzory mohou mít velmi složitou strukturu. Způsob, jakým WL určí, zda daný výraz vyhovuje zadanému vzoru, se v angličtině nazývá ''pattern matching''. Úpravy výrazů pak probíhají pomocí nahrazovacích pravidel (angl. ''(transformation) rules'')<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Patterns and Transformation Rules—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/PatternsAndTransformationRules.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref> tvaru <code>vzor->vyraz</code>, které danou část výrazu vyhovující vzoru <code>vzor</code> nahradí novým (pod)výrazem tvaru <code>vyraz</code>. Výše uvedenou funkci <code>f</code> lze vyjádřit jako nahrazovací pravidlo <code>x_ -> x^2</code>{{Poznámka|Lepší je v tomto případě užít odloženého pravidla <code>x_ :> x^2</code>.}}. Aplikace pravidla se zapisuje jako <code>/.</code> a tak výše uvedený kód lze přepsat do tvaru:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
{2 /. x_ -> x^2, "retez" /. x_ -> x^2, Sin /. x_ -> x^2} (* vrátí: {4, "retez"^2, Sin^2} *)
</syntaxhighlight>
Ve skutečnosti je jakákoliv funkce vyjádřena interně jako sada odpovídajících nahrazovacích pravidel.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Transformation Rules and Definitions—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/TransformationRulesAndDefinitions.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref>{{Poznámka|Tato pravidla lze pro danou funkci <code>f</code> získat voláním <code>DownValues[f]</code>.}}

=== Vyhodnocování ===

Výpočetní jádro WL si udržuje interní databázi [[globální proměnná|globálních]] nahrazovacích pravidel, v nichž jsou obsaženy jak [[definice]] vestavěných i uživatelem definovaných [[funkce (programování)|funkcí]], tak přiřazení do [[Proměnná (programování)|proměnných]]. Jakmile je výraz ve WL odeslán do výpočetního jádra, prochází jádro tuto databázi a zjišťuje, zda levé strany některých pravidel vyhovují zadanému výrazu či některé jeho části. Je-li takové pravidlo nalezeno, je na výraz aplikováno, čímž dojde k jeho změně. Tato změna odstartuje další prohledávání téže databáze, kde jsou nyní hledána pravidla vyhovující novému tvaru výrazu. Tento proces probíhá tak dlouho, dokud už nelze výraz žádným z existujících pravidel upravit. Tento výsledný výraz je následně vrácen uživateli<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Evaluation of Expressions—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/EvaluationOfExpressions.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Evaluation—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/Evaluation.html.en
| datum přístupu = 2022-10-08
}}</ref>. 

Pořadí, ve kterém jsou výrazy takto vyhodnocovány, lze nicméně upravovat, a to buď pomocí funkcí <code>Evaluate</code>, <code>Unevaluated</code>, <code>Hold</code> apod., anebo pomocí atributů funkcí <code>HoldAll</code>, <code>HoldFirst</code>, atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Evaluation Control—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/guide/EvaluationControl.html.en
| datum přístupu = 2022-10-06
}}</ref> Máme-li například funkci, jež má vrátit hlavičku výrazu, na který je volána, můžeme obdržet neočekávané výsledky:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
f[h_[x_]] := h; (* definice *)
f[hlava[telo]] (* vrátí: hlava *)
f[Sin[x]] (* vrátí: Sin *)
f[Sin[Pi/2]] (* vrátí: f[1] *)
</syntaxhighlight>
Ačkoli bychom chtěli, aby i v posledním řádku vrátila funkce symbol <code>Sin</code>, obdržíme výsledek <code>f[1]</code>. Důvod je ten, že se nejprve vyhodnotil výraz <code>Sin[Pi/2]</code> na hodnotu 1 a teprve tato hodnota byla vložena do funkce <code>f</code>. Protože funkce <code>f</code> ale nemá přiřazenu definici pro případ argumentů, které nemají tvar normálního výrazu, zůstává funkce nevyhodnocena, čímž obdržíme <code>f[1]</code>. Toto chování lze napravit tak, že argument zabalíme do výrazu <code>Unevaluated</code>, který zabrání tomu, aby se daný výraz vyhodnotil:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
f[Unevaluated[Sin[Pi/2]]] (* vrátí: Sin *)
</syntaxhighlight>
Téhož chování lze dosáhnout i tak, že funkci <code>f</code> nastavíme atribut <code>HoldAll</code>, který zamezí tomu, aby k vyhodnocování argumentů docházelo obecně a <code>Unevaluated</code> tak není potřeba:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
SetAttributes[f, HoldAll]
f[Sin[Pi/2]] (* vrátí: Sin *)
</syntaxhighlight>

== Přehled jazyka ==

{{Podrobně|Syntaxe a sémantika programovacího jazyka Wolfram Language}}
{{Viz též|Srovnání Pythonu a Wolfram Language}}

Níže je podán krátký výběr nejzákladnějších prvků jazyka WL. Důraz je ve WL obecně kladen na [[funkcionální programování|funkcionální přístup]], kdy například místo [[for cyklus|for cyklů]] pro úpravu [[Pole (datová struktura)|polí]] prvek po prvku lze použít funkci <code>Map</code>, která má jako první parametr funkci, jež se má na prvky uplatnit, a jejímž druhým parametrem je upravované pole. Dalším specifikem je používání vzorů, což jsou obdoby [[regulární výraz|regulárních výrazů]], které lze použít například pro vyhledávání prvků v poli se zadanými vlastnostmi či v definicích [[Funkce (programování)|funkcí]].

[[Syntaxe (programovací jazyk)|Syntaxe]] se v mnohém podobá známým jazykům jako je jazyk [[C (programovací jazyk)|C]]. Až na speciální znaky a znaky, jež mají ve WL předdefinovanou funkci, lze pro [[identifikátor]]y použít ve WL celou sadu [[Unicode]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Use the Full Range of Unicode Characters: New in Wolfram Language 12
| periodikum = www.wolfram.com
| url = https://www.wolfram.com/language/12/networking-and-system-operations/use-the-full-range-of-unicode-characters.html.en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-20
}}</ref> včetně písmen české abecedy, přičemž identifikátory nemohou začínat číslicí. V praxi se přesto většinou používají jen písmena anglické abecedy. Některé předdefinované interní konstanty a proměnné navíc začínají znakem dolaru <code>$</code>. Na rozdíl od mnoha jiných jazyků nelze však v identifikátoru použít [[podtržítko]], které v WL hraje funkci zástupného symbolu ve vzorech. WL je [[case sensitive]].

V sekci [[#Ukázky|"Ukázky"]] níže je vypsána řada příkladů ilustrující různou funkcionalitu jazyka WL. V článku "[[Syntaxe a sémantika programovacího jazyka Wolfram Language]]" lze pak nalézt další podrobnosti.

=== Základy ===

Nápověda se programově vyvolá zapsáním [[otazník]]u na začátek řádky, po němž následuje dotazovaný symbol, např. <code>?Sin</code>. Komentáře jsou vloženy mezi závorky s hvězdičkami způsobem <code>(* toto je komentář *)</code>. Znak procenta <code>%</code> je používán pro vyvolání posledního výsledku:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
a = 1; (* do proměnné a ulož hodnotu 1 *)
b = a + 2; (* proměnná b obsahuje hodnotu 3 *)
% (* vrátí: 3 *)
</syntaxhighlight>

Čísla mohou být jednoho z následujících typů: <code>Integer</code> ([[Celé číslo|celá čísla]], nekonečná přesnost), <code>Rational</code> ([[racionální čísla]], nekonečná přesnost), <code>Real</code> ([[reálná čísla]] s [[Pohyblivá řádová čárka|plovoucí řádovou čárkou]], libovolně zvolitelná přesnost<ref name="experts" />), <code>Complex</code> ([[komplexní čísla]], jejichž reálná a imaginární část může být celá, racionální či reálná). Navíc je podporována řada konstant jako [[číslo pí]] <code>Pi</code> či [[Eulerovo číslo]] <code>E</code>. S čísly lze provádět obvyklé [[aritmetická operace|aritmetické operace]]:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
3 + 4 (* sčítání; vrátí: 7 *)
3 - 4 (* odčítání; vrátí: -1 *)
3 * 4 (* násobení; vrátí: 12 *)
3 / 4 (* podíl dvou celých čísel; vrátí: 3/4 *)
3.0 / 4.0  (* podíl dvou reálných čísel; vrátí: 0.75 *)
Quotient[3, 4] (* celočíselné dělení; vrátí: 0 *)
Mod[3, 4] (* modulo operace; vrátí: 3 *)
3^4 (* mocnina; vrátí: 81 *)
2.3 + 4 I  (* komplexní číslo; I označuje imaginární jednotku *)
</syntaxhighlight>

[[Textový řetězec|Řetězce]] se zapisují pomocí dvojitých uvozovek a speciální znaky lze [[Escapování|escapovat]] lomítkem. Dva a více řetězců lze spojit operátorem <code><></code>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
"toto je řetězec"
"řekla: \"tak či onak\" \\ následuje\nnový řádek a\ttabulátor"
(* vypíše:
řekla: "tak či onak" \ následuje
nový řádek a       tabulátor
*)
"první"<>" a "<>"druhý"
(* vrátí: "první a druhý" *)
</syntaxhighlight>

Proměnné, konstanty či pojmenované funkce jsou reprezentovány symboly. Obecně jsou konstrukty ve WL reprezentovány jako ''výrazy'' (angl. ''expressions''), které mají hlavičku, za níž v hranatých závorkách následuje tělo výrazu. Například volání funkce [[sinus]] <code>Sin[0.2]</code> lze chápat jako výraz s hlavičkou <code>Sin</code>, v jehož těle je reálné číslo <math>0,2</math>. Podobně například komplexní číslo <math>1 + 2 i</math> lze reprezentovat jako výraz <code>Complex[1,2]</code>, jehož hlavičkou je <code>Complex</code> a tělo tvoří dvě čísla 1 a 2.

=== Operátory ===

Ve WL existují dva základní druhy [[přiřazení]]: přímé <code>=</code> a odložené <code>:=</code><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Assignments—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/guide/Assignments.html.en
| datum přístupu = 2022-10-05
}}</ref>. [[Odložené vyhodnocování|Odložené přiřazení]] vyhodnocuje pravou stranu až ve chvíli, kdy je symbol na levé straně volán. Rozdíl mezi oběma přiřazeními lze nejsnáze nahlédnout, je-li na pravé straně generováno náhodné číslo. Zatímco do proměnné <code>a</code> níže je uloženo jedno dané číslo, které je při volání této proměnné vráceno, v případě proměnné <code>b</code> je funkce <code>RandomReal</code> vždy znova zavolána při každém volání této proměnné:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
a  = RandomReal[]; (* přímé přiřazení *)
b := RandomReal[]; (* odložené přiřazení *)
{a,b} (* vrátí: {0.86258,0.480284} *)
{a,b} (* vrátí: {0.86258,0.705826} *)
</syntaxhighlight>

Podporovány jsou standardní porovnávací operátory, přičemž nerovnost se zapisuje jako vykřičník následovaný rovnítkem <code>!=</code>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
1 < 2 (* ostrá nerovnost; vrátí: True *)
1 >= 2 (* neostrá nerovnost; vrátí: False *)
1 == 1. (* rovnost; vrátí: True *)
1 != 2 (* nerovnost; vrátí: True *)
</syntaxhighlight>

Logické operátory implementují [[zkrácené vyhodnocení]], a tak je-li např. v operátoru [[Konjunkce (logika)|AND]] z prvního argumentu zřejmé, že je výsledek <code>False</code>, další argumenty se již nevyhodnocují. Negace se zapisuje [[vykřičník]]em:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
10 < 12 && "ret" != "aha" (* AND; vrátí: True *)
10 < 12 || (Print["druhý argument"];False) (* OR; vrátí: True; nic nevypíše, protože již první argument je True a celý výraz tak musí být True *)
!True (* negace; vrátí: False *)
</syntaxhighlight>

=== Řídicí struktury ===

[[Podmíněný příkaz]] je představován funkcí <code>If</code>, jejímž prvním parametrem je podmínka, druhým parametrem je výraz, který se vyhodnotí, je-li podmínka pravdivá, a třetím parametrem je výraz vyhodnocený, je-li podmínka nepravdivá. Funkce <code>If</code> má ještě nepovinný čtvrtý parametr, který je vyhodnocen, nelze-li určit [[pravdivostní hodnota|pravdivostní hodnotu]] podmínky:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
If[1 < 2, "mensi", "vetsi"] (* vrátí: "mensi" *)
If[x < y, "mensi", "vetsi", "nevim"] (* vrátí: "nevim" *)
</syntaxhighlight>
Protože proměnné <code>x</code> a <code>y</code> nemají v kódu výše přiřazenu žádnou hodnotu, nelze vyhodnotit nerovnost a funkce <code>If</code> tak vrátí čtvrtý argument.

Ačkoli WL podporuje tradiční cykly jako [[for cyklus]] <code>For</code>, [[Cyklus while-do|while cyklus]] <code>While</code> a [[repeat-until cyklus]] <code>Until</code>, není používání for cyklu kvůli jeho pomalé implementaci doporučeno<ref name="faq">{{Citace elektronického periodika
| titul = Wolfram Language Q&A
| periodikum = www.wolfram.com
| url = https://www.wolfram.com/language/faq/index.html.en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-21
| url archivu = https://web.archive.org/web/20220920170542/https://www.wolfram.com/language/faq/index.html.en
| datum archivace = 2022-09-20
}}</ref>. Místo toho se doporučuje používání funkcí jako <code>Do</code> pro opakované provádění kódu, <code>Table</code> pro tvorbu polí či <code>Nest</code> pro tvorbu vnořených struktur. Další alternativou je používání funkce <code>Map</code>, jež aplikuje danou funkci na každý prvek pole:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
pole = {0, 0, 0, 0, 0};
For[i = 1, i <= 5, i++, pole[[i]] = i^2];
pole (* vrátí: {1, 4, 9, 16, 25} *)

Table[i^2, {i, 5}] (* vrátí: {1, 4, 9, 16, 25} *)

Map[#^2 &, {1, 2, 3, 4, 5}] (* vrátí: {1, 4, 9, 16, 25} *)
</syntaxhighlight>

Standardní vyhodnocování kódu lze programově přerušit funkcemi <code>Throw</code> či <code>Confirm</code>, jejichž volání musí být po řadě zachyceno funkcemi <code>Catch</code> či <code>Enclose</code>. Chybové hlášky a varování lze vypsat voláním funkce <code>Message</code>. Například:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
Catch[
    a = 1;
    Throw[chyba];
    a = 3;
] (* vrátí: chyba; proměnná a má hodnotu 1 *)
</syntaxhighlight>

=== Datové struktury ===

Základními dvěma [[datová struktura|datovými strukturami]] ve WL jsou [[Pole (datová struktura)|pole]] neboli ''seznamy'' (<code>List</code>)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Lists—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/Lists.html.en
| datum přístupu = 2022-10-05
}}</ref> a [[asociativní pole]] (<code>Association</code>)<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Associations—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/guide/Associations.html.en
| datum přístupu = 2022-10-05
}}</ref>. Pole jsou [[Immutable object|imutabilní]] datové struktury, které lze indexovat a lze do nich ukládat jako prvky libovolné další výrazy, které nemusejí být stejného typu. Do jednoho pole tak lze uložit čísla, řetězce, obrázky, zvukové nahrávky apod. Indexování se provádí pomocí dvojitých [[hranatá závorka|hranatých závorek]], přičemž počáteční index je roven jedné a pro indexování od konce lze použít záporných čísel. Pole jsou zapisována do [[složená závorka|složených závorek]]:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
pole = {5, -14, 42., "řetězec", Sin}; (* v poli lze ukládat i funkce *)
pole[[2]] (* vrátí: -14 *)
pole[[-2]] (* vrátí: "řetězec" *)
pole[[3]] = 1; (* do třetího prvku uloží číslo 1; výjimka z imutability *)
pole (* vrátí: {5, -14, 1, "řetězec", Sin} *)
</syntaxhighlight>

Asociativní pole se zapisují do speciálních závorek skládajících se ze [[Svislá čára|svislic]] a [[úhlová závorka|úhlových závorek]], kde je každý pár (klíč, hodnota) propojen pomocí šipky <code>-></code>. Asociativní pole podporují jednak vyhledání hodnoty pomocí klíče, který se vkládá do jednoduchých hranatých závorek, jednak i indexování známé z normálních polí, a to pomocí dvojitých hranatých závorek. Klíčem může být libovolný výraz:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
asoc = <|"a" -> 5, var -> -14, 345 -> 42., "klic" -> Sin|>;
asoc["a"] (* vrátí: 5 *)
asoc[[2]] (* vrátí: -14 *)
asoc[[3]] = 1; (* do třetí hodnoty uloží číslo 1 *)
asoc (* vrátí: <|"a" -> 5, var -> -14, 345 -> 1, "klic" -> Sin|> *)
</syntaxhighlight>

=== Funkce ===

[[Funkce (programování)|Funkce]] lze definovat dvěma způsoby a to buď jako symboly, anebo jako [[anonymní funkce]], které se ve WL označují jako ''ryzí funkce'' (angl. ''pure functions'')<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Work with Pure Functions—Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/howto/WorkWithPureFunctions.html.en
| datum přístupu = 2022-10-05
}}</ref>. První způsob přiřazuje k danému symbolu definici, jejíž standardní syntaxe zní následovně:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
umocni[x_] := x^2
</syntaxhighlight>
kde <code>umocni</code> je [[identifikátor]] funkce, <code>x_</code> je vzor odpovídající vstupnímu parametru a znak <code>:=</code> vyjadřuje odložené vyhodnocení, na jehož pravé straně je tělo funkce. Volání takové funkce probíhá pomocí hranatých závorek:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
umocni[3] (* vrátí: 9 *)
umocni[y] (* vrátí: y^2 *)
</syntaxhighlight>
Jak vidno, pracovat lze i se symboly, které nemají přiřazenu hodnotu, jako v případě symbolu <code>y</code> výše.

Tělo funkce může být značně složitější a vynucovat si tak [[lokální proměnná|lokální proměnné]]. V takovém případě lze použít například blokové struktury <code>Block</code> či <code>Module</code>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
složitějšíFunkce[x_, y_] := Module[{z = 0}, (* z je lokální proměnná *)
    If[x < 0, z = 1];
    Return[y^z]; (* příkaz Return lze vynechat a psát jen y^z bez koncového středníku *)
];
složitějšíFunkce[1, 2] (* vrátí: 1 *)
složitějšíFunkce[-1, 2] (* vrátí: 2 *)
z (* vrátí: z; mimo tělo funkce totiž z nemá přiřazenu žádnou hodnotu *)
</syntaxhighlight>

Funkce jsou ve WL [[First-class objekt|first-class objekty]] a tak lze s nimi manipulovat jako s běžnými proměnnými:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
mojeFunkce = umocni;
mojeFunkce[3] (* vrátí: 9 *)
</syntaxhighlight>

Ryzí funkce lze zapisovat speciální syntaxí používající [[Křížek (znak čísla)|křížek]] <code>#</code> k označení nepojmenovaných vstupů, přičemž ke konci těla funkce se připojuje [[ampersand]] <code>&</code>. Výše definovanou funkci umocni tak lze přepsat jako ryzí funkci do tvaru:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
umocni = (#^2) &;
umocni[3] (* vrátí: 9 *)
</syntaxhighlight>

=== Vzory a nahrazovací pravidla ===

Velkou kapitolu tvoří ve WL ''vzory'' (angl. ''patterns'')<ref name="patterns" /><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Patterns (guide) — Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/guide/Patterns.html.en
| datum přístupu = 2022-10-05
}}</ref> a ''nahrazovací pravidla'' (angl. ''rules''), jež umožňují flexibilní manipulaci s daty či kódem a poskytují tak jistou alternativu ke standardním funkcím. Máme-li například [[Pole (datová struktura)|pole]] čísel, kde chceme každý výskyt čísla 3 nahradit řetězcem <code>"tři"</code>, lze toto učinit následujícím zápisem:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
{1, 2, 3, 4, 3, 2, 1} /. 3->"tři" (* vrátí: {1, 2, "tři", 4, "tři", 2, 1} *)
</syntaxhighlight>
Tento zápis se skládá z výrazu, v němž chceme provést [[substituce|substituci]], v příkladu výše tedy číselné pole <code>{1, 2, 3, 4, 3, 2, 1}</code>, a zápisu <code>/. 3->"tři"</code>{{Poznámka|V tomto konkrétním případě je nutno ponechat mezeru mezi <code>/.</code> a <code>3->"tři"</code>, protože je jinak tento zápis vyhodnocen jako <code>/ 0.3->"tři"</code>, to jest dělení výrazem <code>0.3->"tři"</code>, což vede k neočekávanému výsledku.}}, kde <code>3->"tři"</code> je samotné nahrazovací pravidlo, jež udává, jaká substituce se má provést. Konečně znaky <code>/.</code> jsou [[syntaktický cukr]] pro funkci <code>ReplaceAll</code>, která provádí samotné nahrazení. Je-li nahrazovacích pravidel udáno více, je nutno je zabalit do [[složená závorka|složených závorek]], v případě jediného pravidla toto nutné není:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
{1, 2, 3, 4, 3, 2, 1} /. {2->"dva", 3->"tři"} (* vrátí: {1, "dva", "tři", 4, "tři", "dva", 1} *)
</syntaxhighlight>

Stejně tak lze upravovat další výrazy, například [[algebraický výraz|algebraické výrazy]] či části kódu:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
x^3 + 3 x^2 + 5 x + 1 /. x->y (* vrátí: y^3 + 3 y^2 + 5 y + 1 *)
x^2 /. x->2 (* vrátí: 4 *)
</syntaxhighlight>

Podobně jako u přiřazení, i u nahrazovacích pravidel existuje [[Odložené vyhodnocování|odložená varianta]], která se zapisuje symboly <code>:></code>, kde se pravá strana pravidla vyhodnotí až ve chvíli volání. Chceme-li každý výskyt celého čísla v poli nahradit jeho druhou mocninou, lze toto provést následovně{{Poznámka|Poznamenejme, že níže uvedený kód by fungoval i pro pravidlo se šipkou <code>-></code> za předpokladu, že do [[globální proměnná|globální proměnné]] <code>x</code> není uložena žádná hodnota.}}:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
{2, 3, x, y} /. x_Integer:>x^2 (* vrátí: {4, 9, x, y} *)
</syntaxhighlight>
Způsob, jakým jsou vzory používány pro nalezení odpovídající části kódu, se anglicky nazývá ''pattern matching''<ref name="patterns">{{Citace elektronického periodika
| titul = Patterns (tech note) — Wolfram Language Documentation
| periodikum = reference.wolfram.com
| url = https://reference.wolfram.com/language/tutorial/Patterns.html.en
| datum přístupu = 2022-10-05
}}</ref>, což lze přeložit jako ''porovnávání se vzorem''.

== Repozitáře a databáze ==

Součástí WL je kromě funkcí a interních proměnných i přístup k datům uchovávaným na serverech společnosti Wolfram Research. Tato firma označuje WL jako ''knowledge based''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Notes for Programming Language Experts about Wolfram Language
| periodikum = www.wolfram.com
| url = https://www.wolfram.com/language/for-experts/index.html.en
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-16
| url archivu = https://web.archive.org/web/20221004001524/https://www.wolfram.com/language/for-experts/index.html.en
| datum archivace = 2022-10-04
}}</ref>, to jest ''založený na znalostech''. Jedná se například o [[astronomie|astronomická]], [[Podnebí|klima]]tická či [[finance|finanční]] data, jež lze získat funkcemi jako <code>WeatherData</code>, <code>FinancialData</code> atd. Alternativním přístupem je vyjádření znalostí pomocí [[Ontologie (informatika)|ontologie]], v níž je každý objekt představován výrazem <code>Entity</code>. Například počet obyvatel [[Česko|České republiky]] lze získat voláním
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
Entity["Country", "CzechRepublic"]["Population"]
</syntaxhighlight>

Obsah stránek na [[Wikipedie|Wikipedii]] lze obdržet funkcí <code>WikipediaData</code>, položky z projektu [[Wikidata]] lze získat voláním funkce <code>WikidataData</code>. Podklady funkcí jako <code>GeoGraphics</code>, jež slouží pro práci s [[geografie|geografickými]] daty, jsou založeny na mapách tvořených v rámci projektu [[OpenStreetMap]]. Přímo z editoru WL lze vyvolat i funkcionalitu projektu [[Wolfram Alpha|Wolfram&#124;Alpha]] a to buď funkcí <code>WolframAlpha</code>, anebo speciální syntaxí, kdy je [[kurzor]] přesunut na začátek prázdného řádku a poté je dvakrát zmáčknuta klávesa pro [[rovnítko]]. Vyvolá se tak speciální řádka, do níž lze vložit dotaz v přirozené [[angličtina|angličtině]], pod níž se vykreslí zpracovaný výstup.

Vývojář WL udržuje kromě toho několik online repozitářů poskytujících dodatečná data a funkce:
* ''Wolfram Data Repository''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wolfram Data Repository: Computable Access to Curated Data
| periodikum = datarepository.wolframcloud.com
| url = https://datarepository.wolframcloud.com/
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> — Databáze textových a jiných zdrojů, přičemž lze každý zdroj vyvolat přímo z editoru WL výrazem s hlavičkou <code>ResourceObject</code>, jenž obsahuje název zdroje.
* ''Wolfram Neural Net Repository''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wolfram Neural Net Repository of Neural Network Models
| periodikum = resources.wolframcloud.com
| url = https://resources.wolframcloud.com/NeuralNetRepository/
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> — Databáze modelů [[Umělá neuronová síť|neuronových sítí]] přístupných skrz funkci <code>NetModel</code>.
* ''Wolfram Function Repository''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wolfram Function Repository
| periodikum = resources.wolframcloud.com
| url = https://resources.wolframcloud.com/FunctionRepository/
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> — Databáze [[funkce (programování)|funkcí]], které nejsou předdefinované ve WL a které jsou buď nahrávány na server vývojáři WL či samotnými uživateli. Danou funkci lze vyvolat přímo z editoru WL funkcí <code>ResourceFunction</code>.
* ''Paclet Repository''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wolfram Language Paclet Repository
| periodikum = resources.wolframcloud.com
| url = https://resources.wolframcloud.com/PacletRepository
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> — Databáze pacletů, přístupných skrz funkci <code>PacletInstall</code>.
* ''Data Drop''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Wolfram Data Drop: Universal Data Accumulator
| periodikum = datadrop.wolframcloud.com
| url = https://datadrop.wolframcloud.com/
| datum přístupu = 2022-09-16
}}</ref> — Služba, jež umožňuje uživatelům zasílat na vzdálený server jimi získaná data. Například data z fyzikálních experimentů lze funkcí <code>Databin</code> zasílat kontinuálně na [[server]] a pak je kdykoliv ze serveru stáhnout a zpracovat.{{Poznámka|Tato služba, uvedená ve verzi 10.0, je nicméně i ve verzi 13.1.0 stále v [[beta verze|beta verzi]].}}

Pro ilustraci používání výše uvedených zdrojů přímo z editoru WL uveďme použití funkcí z repozitáře Wolfram Function Repository. Řekněme například, že máme dvě [[křivka|křivky]] a chceme spočíst [[plocha|plochu]] sevřenou mezi těmito křivkami. Nevíme ale, jakou funkci k tomu použít, přičemž podobná funkce se v základní sadě funkcí WL nenachází. Můžeme proto zkusit vyhledat tuto funkci v online repozitáři na základě klíčových slov, která v aktuálním případě zvolíme jako "area" (to jest "plocha") a "curve" (to jest "křivka"). Pokud taková funkce existuje, můžeme jí poté rovnou použít:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
ResourceSearch["area curve"] (* vyhledej funkci v repozitáři na základě klíčových slov "area" a "curve" *)
(* volání funkce ResourceSearch vrátí interaktivní databázi relevantních dostupných funkcí *)
(* na základě popisků v databázi usoudíme, že námi hledaná funkce se jmenuje "AreaBetweenCurves" *)
(* v databázi lze nalézt i odkaz na dokumentaci této funkce *)

ResourceFunction["AreaBetweenCurves"][{x, x^2}, {x, 0, 1}] (* voláme funkci ResourceFunction["AreaBetweenCurves"] *)
</syntaxhighlight>
Výpočetní systém automaticky stáhne definici dané funkce z online repozitáře do lokálního výpočetního jádra a tuto funkci tak lze rovnou použít.

== Notebook a buňky ==

{{Podrobně|Mathematica#Struktura notebooků}}

Výchozím pracovním prostředím pro psaní kódu ve WL je tak zvaný ''notebook'', kde je kód strukturován do hierarchie elementárních částí zvaných ''buňky'' (angl. ''cells''). Příkazy jsou psány do vstupních buněk a po vyhodnocení vstupní buňky je výsledek výpočtu vrácen do výstupní buňky, která se automaticky pod tou vstupní vytvoří. Buňky lze dále seskupovat do větších celků a utvářet tak strukturu kódu podobnou kapitolám a podkapitolám známým z psaných [[kniha|knih]]. Buňky plní různé role, lze vkládat i čistě textové buňky či nadpisy. Tyto buňky nejsou při běhu kódu vyhodnoceny a mohou tak zastupovat funkci [[Komentář (programování)|komentářů]].

Každá vstupní buňka je uvedena řetězcem <code>"In[n]:="</code>, kde <code>n</code> je její pořadové číslo. Výstup kódu obsaženého v takové buňce je vypsán pod tuto buňku do nové výstupní buňky, jež je uvozena řetězcem <code>"Out[n]="</code>. Konkrétní kód v editoru, jakým je tradičně [[Mathematica]], pak může vypadat následovně:

<syntaxhighlight lang="Mathematica">
In[1]:= 1 + 2*3
Out[1]= 7
</syntaxhighlight>

<syntaxhighlight lang="Mathematica">
Spočti obsah kruhu
</syntaxhighlight>

<syntaxhighlight lang="Mathematica">
In[2]:= polomer = 0.2;
        obsahKruhu = Pi*polomer^2;
</syntaxhighlight>

<syntaxhighlight lang="Mathematica">
In[3]:= obsahKruhu
Out[3]= 0.125664
</syntaxhighlight>

Druhá buňka byla nastavena jako textová buňka a tak není její obsah vyhodnocen. Ve třetí vstupní buňce je specifikováno více příkazů. Jejich výstup je středníky potlačen a výstup tak není vypsán.

Interně je každá buňka představována výrazem <code>Cell[obsah, styl, volby]</code>, kde <code>obsah</code> může být buď čistý text, anebo strukturovanější data zabalená do výrazu s hlavičkou <code>BoxData</code>; <code>styl</code> označuje styl buňky, jako například vstupní (<code>"Input"</code>), výstupní (<code>"Output"</code>), textová (<code>"Text"</code>), titul (<code>"Title"</code>) apod.; a <code>volby</code> jsou dodatečná nastavení buňky, jakým může být například barva pozadí, čas poslední změny dané buňky či identifikační číslo buňky. Buňka tedy obsahuje více informací, než které jsou uživateli v editoru přímo přístupné a z tohoto pohledu nelze kód notebooku označit jako [[WYSIWYG]].

== Ukázky ==

=== Hello World ===

Vypiš text "Ahoj světe!":
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
Print["Ahoj světe!"];
</syntaxhighlight>

=== Fibonacciho posloupnost ===

Definuj [[Fibonacciho posloupnost]]:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
f[0] = 0;
f[1] = 1;
f[n_] := f[n - 1] + f[n - 2]
</syntaxhighlight>
Tato implementace je neefektivní, protože při výpočtu daného prvku [[posloupnost]]i jsou [[rekurze|rekurzivně]] počítány všechny prvky předchozí. Tomu lze předejít využitím [[memoizace]], kde je každý prvek spočten jen jednou a poté držen v paměti<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = 10 Tips for Writing Fast Mathematica Code—Wolfram Blog
| periodikum = blog.wolfram.com
| url = https://blog.wolfram.com/2011/12/07/10-tips-for-writing-fast-mathematica-code/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-09-17
}}</ref>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
f[0] = 0;
f[1] = 1;
f[n_] := f[n] = f[n - 1] + f[n - 2]
</syntaxhighlight>

=== Faktoriál ===

Spočti [[faktoriál]]:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
f[0] = 1;
f[n_] := n f[n-1]
</syntaxhighlight>
Podobně jako výše u Fibonacciho posloupnosti lze i zde využít memoizace.

=== Práce s poli ===

Provádět operace s poli lze několika způsoby, které si ilustrujeme na příkladu, kde je cílem spočíst [[druhá mocnina|druhou mocninu]] každého prvku zadaného jednorozměrného pole.

* Hrubá síla s použitím <code>For</code> cyklu:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
pole = {1, 2, 3, 4};
For[i = 1, i <= Length[pole], i++,
	pole[[i]] = pole[[i]]^2;
];
pole (* vrátí: {1, 4, 9, 16} *)
</syntaxhighlight>

* Využití funkce <code>Map</code>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
#^2& /@ {1, 2, 3, 4} (* vrátí: {1, 4, 9, 16} *)
</syntaxhighlight>
Zde je ryzí funkce <code>#^2&</code> aplikována na každý prvek pole zápisem <code>/@</code>, jenž odpovídá volání funkce <code>Map</code>.

* Využití atributu <code>Listable</code>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
{1, 2, 3, 4}^2 (* vrátí: {1, 4, 9, 16} *)
</syntaxhighlight>
Funkce <code>Power</code>, kterou jsme vyvolali [[Stříška (diakritický znak)|stříškou]] <code>^</code>, má atribut <code>Listable</code>. Je-li funkce s tímto atributem zavolána na seznam, to jest výraz s hlavičkou <code>List</code>, je tato funkce automaticky aplikována na každý prvek seznamu. Tento atribut mají například i funkce <code>Sin</code>, <code>Plus</code> či <code>Divide</code>.

=== Použití syntaktického cukru ===

Ve WL má mnoho funkcí ekvivalentní zkrácený zápis poskytující [[syntaktický cukr]] pro kompaktnější vyjádření. Pro příklad uvažme pole <code>a = {12, p, {b, c}, {}}</code>, kde je naším cílem nahradit každý jeho prvek, jenž je sám seznamem o alespoň jednom prvku, jeho posledním prvkem. To lze provést následujícím kódem:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
anovy = {};
For[i = 1, i <= Length[a], i++, 
  If[Head[a[[i]]] == List && Length[a[[i]]] >= 1, elem = a[[i, -1]], elem = a[[i]]];
  AppendTo[anovy, elem]
  ];
anovy (* vrátí: {12, p, c, {}} *)
</syntaxhighlight>

S použitím vzorů a funkcionálního přístupu lze téhož dosáhnout i následovně:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
Map[Function[y,
      ReplaceAll[y,
         RuleDelayed[Pattern[x, List[BlankSequence[]]], Last[x]]
      ]
    ], a] (* vrátí: {12, p, c, {}} *)
</syntaxhighlight>

Tento druhý přístup lze přepsat do velmi kompaktního tvaru s použitím syntaktického cukru:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
(# /. {x : {__} :> x[[-1]]}) & /@ a (* vrátí: {12, p, c, {}} *)
</syntaxhighlight>
Na každý prvek pole <code>a</code> je pomocí funkce <code>Map</code>, představované zápisem <code>/@</code>, aplikována ryzí funkce <code><nowiki>(# /. {x : {__} :> x[[-1]]}) &</nowiki></code>, jež vezme vstupní parametr, představovaný slotem <code>#</code>, a pomocí funkce <code>ReplaceAll</code>, představované zápisem <code>/.</code>, provede substituci zadanou předpisem <code><nowiki>x : {__} :> x[[-1]]</nowiki></code>. Toto substituční pravidlo nahradí každý výskyt seznamu o alespoň jednom prvku, představovaného výrazem <code>{__}</code> a pojmenovaného <code>x</code>, jeho posledním prvkem, to jest výrazem <code><nowiki>x[[-1]]</nowiki></code>.

=== Homoikonicita ===

WL umožňuje [[symbolické programování]], kde s kódem samotným lze nakládat jako s daty. Pro ilustraci uveďme následující příklad, kde je cílem vytvořit [[vícerozměrné pole]], kde dimenzi pole dopředu nevíme a je nechaná jako [[nezávislá proměnná]]. Pro konkrétnost mějme funkci <code>f</code>, kterou chceme aplikovat na vícerozměrné pole o dané dimenzi ''D''. Toho lze dosáhnout funkcí <code>Table</code>, jejíž syntaxe zní
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
Table[f[i1, i2, ..., iD], {i1, pocatek, konec}, {i2, pocatek, konec}, ..., {iD, pocatek, konec}];
</syntaxhighlight>
kde <code>i1</code>, <code>i2</code> atd. jsou [[indexovací proměnná|indexovací proměnné]] a kde tři tečky <code>...</code> nejsou součástí kódu, ale pouze naznačují, že je potřeba dodat tolik indexovacích proměnných, kolik má být dimenze výsledného pole. Důležité v tomto ohledu je to, že výše uvedený zápis není jen syntaxí pro funkci <code>Table</code>, ale skutečně výraz tvaru <code>hlavicka[telo]</code>, jehož hlavičkou je identifikátor <code>Table</code> a jehož tělo je tvořeno několika prvky, z nichž první má tvar <code>f[i1, i2, ..., iD]</code> a zbylé prvky jsou seznamy. Přitom první prvek každého seznamu je symbol tvaru <code>i1</code>, <code>i2</code>, atd., druhý prvek <code>pocatek</code> je celé číslo a třetí prvek každého seznamu je celé číslo <code>konec</code>.

Tato reprezentace kódu umožňuje napsat program, který vytvoří výše zadaný výraz pro libovolnou vstupní dimenzi a rozsah hodnot indexovací proměnné. Pro začátek uvažme dvourozměrné pole, jehož prvky jsou [[celé číslo|celá čísla]] v rozsahu -1 až 1. Následující kód bere jako vstupní proměnné proměnnou <code>dimenze</code> určující dimenzi pole a proměnné <code>pocatek</code> a <code>konec</code> určující rozsah hodnot v každé dimenzi. Výsledek je uložen do proměnné <code>pole</code>:
<syntaxhighlight lang="Mathematica">
dimenze = 2;
pocatek = -1;
konec = 1;

(* vygeneruj indexovací proměnné *)
indexy = Symbol["i"<>ToString@#]& /@ Range[dimenze] (* vrátí: {i1, i2} *)

(* pro každou proměnnou specifikuj rozsah hodnot *)
rozsahy = {#, pocatek, konec}& /@ indexy (* vrátí: {{i1, -1, 1}, {i2, -1, 1}} *)

(* vlož rozsahy do funkce Table, která vytvoří pole indexací přes dané rozsahy *)
pole = Table[f@@indexy, Evaluate[Sequence@@rozsahy]]
(* vrátí: {{f[-1,-1], f[-1,0], f[-1,1]}, {f[0,-1], f[0,0], f[0,1]}, {f[1,-1], f[1,0], f[1,1]}} *)
</syntaxhighlight>
Tento kód lze snadno přizpůsobit pro libovolnou jinou dimenzi změnou hodnoty proměnné <code>dimenze</code> (samozřejmě za předpokladu, že funkce <code>f</code> bere více proměnných). Výše uvedený kód tak v podstatě odpovídá posloupnosti vnořených [[for cyklus|for cyklů]], kde počet těchto cyklů není dopředu znám a je určen hodnotou proměnné zadané uživatelem.

=== Pokročilá definice funkce ===

Při definici funkce lze kromě samotného těla funkce specifikovat i značné množství dalších prvků, které ovlivňují chování funkce a její zobrazení v editoru. Uvažme funkci <code>f[a,b]</code>, jejíž hlavní funkcí je dělit parametr <code>a</code> parametrem <code>b</code>. Spolu s tím chceme mít možnost nastavit, zda dělení má probíhat standardně či [[celočíselné dělení|celočíselně]]. Pro ilustraci rozšířených možností definice ve WL jsou do následujícího kódu dodány i vzory, které by v reálném případě patrně nebyly potřeba.

<syntaxhighlight lang="Mathematica">
(* smaž předchozí definice *)
ClearAll[f]

(* dokumentační a chybová hlášení *)
f::usage = "Dělení kladného celého čísla";
f::invpars = "Neplatné vstupy ``, ``.";
f::divzero = "Dělení nuly nulou.";

(* první blok *)
SyntaxInformation[f] = {"ArgumentsPattern" -> {__}};
SetAttributes[f, Listable];
Options[f] = {"Celociselne"->False};
Default[f] = 2;

(* druhý blok *)
f[0, 0, ___] := Message[f::divzero];Indeterminate;
f[x_Integer?NonNegative, y_., OptionsPattern[]] /; y > 0 :=
    Module[{meth = OptionValue["Celociselne"]}, If[meth, Quotient[x, y], x / y]]
f[x_, y_, ___] := Message[f::invpars, x, y]
</syntaxhighlight>

Nejprve příkazem <code>ClearAll</code> smažeme všechny předchozí definice symbolu <code>f</code>, pokud nějaké existovaly. Poté uvedeme dokumentační řetězec a chybová hlášení. Dále specifikujeme, viz sekci kódu "první blok", že se má uživateli v editoru barevně zvýraznit, nenapíše-li žádný vstupní parametr. Nastavením <code>Listable</code> jako atribut způsobíme, že při aplikaci funkce <code>f</code> na seznam se tato automaticky aplikuje na jednotlivé prvky. Funkce <code>f</code> má jednu volbu s názvem <code>"Celociselne"</code>, udávající, má-li se provést dělení celočíselné či standardní. První blok kódu je zakončen příkazem <code>Default[f] = 2</code>, který udává, že pokud není dodán vstupní parametr, je automaticky použita hodnota 2.

Druhý blok kódu obsahuje definici samotnou. Nejprve je ošetřen hraniční případ, kdy by mělo dojít k dělení nuly nulou. V takovém případě je vypsána chybová hláška a vrácen předdefinovaný symbol <code>Indeterminate</code>, to jest, ''neurčité''. Poté je dodána hlavní definice, která implementuje dělení vstupních parametrů. Tato definice je zavolána ale pouze tehdy, je-li první parametr [[nezáporné číslo|nezáporné]] (<code>NonNegative</code>) [[celé číslo]] (<code>Integer</code>) a současně je druhý parametr kladný (<code>y > 0</code>). Pokud jsou tyto podmínky splněny, je nejprve vyvolána hodnota volby <code>"Celociselne"</code> a uložena do [[lokální proměnná|lokální proměnné]] <code>meth</code>. Je-li <code>meth</code> rovno <code>True</code>, je návratová hodnota výrazu <code>If</code> rovna výrazu <code>Quotient[x,y]</code>. Tento výraz je vyhodnocen a protože není <code>If</code> konstrukt ukončen středníkem, tak je výsledek výpočtu <code>Quotient[x,y]</code> vrácen funkcí <code>f</code> jako její [[návratová hodnota]]. Pokud je <code>meth</code> rovno <code>False</code>, probíhá vyhodnocení stejně, akorát je místo funkce <code>Quotient</code> použito reálného dělení.

Konečně, pokud nejsou splněny výše uvedené podmínky na vstupní parametry, je použita poslední část definice na posledním řádku začínající konstruktem <code>f[x_, y_, ___]</code>. Tento konstrukt neobsahuje žádné podmínky a vrací chybové hlášení. Nevyhodnotí se však vždy. Výše uvedená definice nezachycuje např. případy tvaru <code>f[-10]</code>. Takový výraz zůstává nevyhodnocen.

== Vývojová prostředí ==

{{Viz též|Wolfram Research}}

Existuje několik programů sloužících k psaní či alespoň prohlížení kódu a výstupů WL jazyka, přičemž až na jednu výjimku v podobě pluginu pro [[IntelliJ IDEA]] jsou všechny tyto programy vyvíjené společností [[Wolfram Research]]. Níže je jejich výběr.

=== Desktopová prostředí ===

* [[Mathematica|''Wolfram Mathematica'']] — výchozí vývojářské prostředí pro práci s jazykem WL. Ze všech zde zmíněných programů představuje tento program jedinou plnohodnotnou implementaci WL jazyka. [[Mathematica]] umožňuje interaktivní práci s daty a kódem, její součástí jsou například pokročilá nastavení vzhledu zdrojového kódu a forma zpracovávaných dat.
* ''Wolfram Workbench'' — nízkoúrovňovější alternativa k Mathematice, jež slouží spíše pro vývojáře. Jedná se o rozšíření pro [[vývojové prostředí]] [[Eclipse (vývojové prostředí)|Eclipse]], jež primárně slouží pro vývoj aplikací v jazyce [[Java (programovací jazyk)|Java]]. Až do verze WL 13 byl Workbench jedinou možností pro koncové uživatele, jak vytvořit interaktivní dokumentaci pro svůj kód.
* ''Wolfram Language plugin pro IntelliJ IDEA'' — Jedná se o [[plugin]] vývojového prostředí [[IntelliJ IDEA]] vyvíjeného společností [[JetBrains]], které je též primárně určeno pro psaní kódu v jazyce [[Java (programovací jazyk)|Java]].

=== Ostatní prostředí ===

* ''Wolfram Cloud'' — [[Cloud computing|cloudová]] obdoba Mathematicy, kdy je kód upravován z [[webový prohlížeč|webového prohlížeče]]. Prostředí má oproti Mathematice omezenější funkcionalitu.
* ''Wolfram Player'' — program pro prohlížení kódu bez možnosti jeho vyhodnocení. Umožňuje ale např. interaktivní prohlížení 3D grafiky. Tento program je k dispozici zdarma.
* ''Wolfram Cloud App'' a ''Wolfram Player App'' — obdoby výše uvedených aplikací určené pro [[chytrý telefon|chytré telefony]].

=== Příkazová řádka ===

* ''Wolfram Kernel'' — přímý přístup k jádru WL bez funkcionality vyžadující frontend, jako třeba vykreslování grafiky. Lze vyvolat v [[příkazová řádka|příkazové řádce]] příkazem <code>WolframKernel</code> či <code>wolfram</code> v závislosti na [[operační systém|operačním systému]]{{Poznámka|Do verze 10.1.0 se tyto příkazy jmenovaly <code>MathKernel</code> a <code>math</code>.}}.
* ''wolframscript'' — modernizovanější varianta umožňující provádění kódu z příkazové řádky či ze [[Skript (programování)|skriptů]], provádění kódu lokálně či přes cloud apod. Skripty pro <code>wolframscript</code> mohou obsahovat [[Shebang (Unix)|shebang]], díky nimž z nich lze v [[Unix|UNIX]]ových systémech udělat spustitelný program.

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
{{Poznámky}}

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Wolfram
| jméno = Stephen
| titul = An elementary introduction to the Wolfram language
| url = https://www.worldcat.org/oclc/925785019
| místo = Champaign, IL, USA
| počet stran = xv, 324 pages
| isbn = 978-1-944183-00-4
| isbn2 = 1-944183-00-0
| oclc = 925785019
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Abell
| jméno = Martha L.
| titul = Mathematica by example
| url = https://www.worldcat.org/oclc/991595787
| vydání = Fifth edition
| místo = London, United Kingdom
| počet stran = 1 online resource
| isbn = 978-0-12-812482-6
| isbn2 = 0-12-812482-2
| oclc = 991595787
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Hastings
| jméno = Cliff
| titul = Hands-on start to Wolfram Mathematica: and programming with the Wolfram language
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1203143322
| vydání = Third edition
| místo = Champaign
| počet stran = ix, 561 pages
| isbn = 978-1-57955-037-0
| isbn2 = 1-57955-037-1
| oclc = 1203143322
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Wellin
| jméno = Paul R.
| titul = Essentials of programming in Mathematica®
| url = https://www.worldcat.org/oclc/944303026
| místo = Cambridge
| počet stran = 1 online resource (xvi, 422 pages)
| isbn = 978-1-316-33773-8
| isbn2 = 1-316-33773-1
| oclc = 944303026
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Mangano
| jméno = Sal
| titul = Mathematica cookbook
| url = https://www.worldcat.org/oclc/619242859
| vydání = 1st ed
| vydavatel = O'Reilly
| místo = Sebastopol, Calif.
| počet stran = 1 online resource (xxiv, 800 pages)
| isbn = 978-1-4493-8200-1
| isbn2 = 1-4493-8200-2
| oclc = 619242859
}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Napolitano
| jméno = Jim
| titul = A Mathematica primer for physicists
| url = https://www.worldcat.org/oclc/1023837660
| vydání = First edition
| místo = Boca Raton, FL
| počet stran = 1 online resource (xiv, 215 pages)
| isbn = 978-1-315-26948-1
| isbn2 = 1-315-26948-1
| oclc = 1023837660
}}

=== Související články ===
{{Sloupce|2|
* [[Syntaxe a sémantika programovacího jazyka Wolfram Language]]
* [[Srovnání Pythonu a Wolfram Language]]
* [[Mathematica]]
* [[Maple]]
* [[Maxima]]
* [[SageMath]]
* [[MATLAB]]
* [[Symbolické programování]]
* [[Funkcionální programování]]
* [[Počítačová algebra]]
}}

=== Externí odkazy ===

==== Zdroje v češtině ====
* [https://www.pslib.cz/jaromir.oscadal/PRG%20-V1/Mathematica%20-%20p%C5%99%C3%ADru%C4%8Dka3.pdf MATHEMATICA — příručka s příklady pro učitele a studenty] (PDF)
* [http://mathscience.upol.cz/materialy/software_mathematica_pro_geografy.pdf Software Mathematica pro geografy] (PDF), {{ISBN|978-80-244-4472-7}}
* [http://utf.mff.cuni.cz/~kusak/math.php?zalozka=1 Mathematica 7 — Základy používání programu]

==== Zdroje v angličtině ====
* [http://www.mathprogramming-intro.org/download/MathProgrammingIntro.pdf Mathematica Programming: An Advanced Introduction] (PDF) — Volně dostupná kniha se zevrubným úvodem do jazyka WL
* [https://mathematica.stackexchange.com/questions/18393/what-are-the-most-common-pitfalls-awaiting-new-users What are the most common pitfalls awaiting new users?] — Neoficiální seznam začátečnických chyb
* [https://mathematica.stackexchange.com/questions/18/where-can-i-find-examples-of-good-mathematica-programming-practice Where can I find examples of good Mathematica programming practice?] — Neoficiální rozcestník pro další zdroje o jazyku WL
* [https://wolframlanguage.org/ WolframLanguage.org] — Oficiální rozcestník pro další zdroje o jazyku WL
* [https://reference.wolfram.com/language/ Wolfram Language & System Documentation Center] — Dokumentace jazyka WL
* [https://github.com/WolframResearch GitHub WolframResearch] — [[GitHub]] repozitář firmy Wolfram Research pro balíky s pokročilou funkčností

==== Q & A portály v angličtině ====
* [https://mathematica.stackexchange.com/ Mathematica Stack Exchange] — [[Stack Exchange]] portál pro otázky týkající se WL
* [https://stackoverflow.com/questions/tagged/wolfram-mathematica Wolfram Mathematica Stack Overflow] — [[Stack Overflow]] portál pro otázky týkající se WL
* [https://community.wolfram.com/ Wolfram Community] — Portál na stránkách firmy Wolfram Research pro otázky týkající se WL

{{programovací jazyky}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Matematický software]]
[[Kategorie:Počítačová algebra]]
[[Kategorie:Funkcionální jazyky]]