Zobrazení zdroje stránky Vincenc Strouhal

{{Infobox - osoba
 | místo narození = [[Seč (okres Chrudim)|Seč]]<br />{{Vlajka a název|Rakouské císařství}}
 | místo úmrtí = [[Praha]] <br /> {{Vlajka a název|Československo}}
}}
'''Vincenc Strouhal''', psán také '''Čeněk Strouhal''', ([[10. duben|10. dubna]] [[1850]] [[Seč (okres Chrudim)]]<ref name="MatrN">SOA Zámrsk, Matrika narozených v Seči (1837-1870) , sign. 3707, ukn 8533, str.82 . [[commons:File: Vincent Strouhal, matrika N.jpg|Dostupné online.]]</ref> – [[23. leden|23. ledna]] [[1922]] [[Praha]]) byl český experimentální fyzik, profesor a v roce 1903–1904 rektor [[Univerzita Karlova|Univerzity Karlovy]]. Nazývá se po něm bezrozměrné [[Strouhalovo číslo]], jež určuje frekvenci oscilací vznikajících při obtékání tělesa tekutinou (např. telefonních drátů ve větru nebo lopatek turbíny).

== Život ==
Narodil se jako třetí syn chalupníkovi Jakubu Strouhalovi a jeho manželce Františce. Nejprve tři roky navštěvoval [[Obecná škola|obecnou školu]] v Seči, od svých devíti let [[hlavní škola|hlavní školu]] v [[Chrudim]]i. Ve svých 11 let začal navštěvovat gymnázium v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] a po maturitě v 1869 vystudoval filozofickou fakultu [[Univerzita Karlova|Karlo-Ferdinandovy univerzity]] v Praze. Mezi jeho učitele matematiky a fyziky patřili [[Heinrich Durège]], [[Wilhelm Matzka]], [[Ernst Mach]] i [[František Josef Studnička]]. Během studií se stal členem [[Jednota českých matematiků a fyziků|Jednoty českých matematiků a fyziků]] a jako student prvního ročníku přednesl 23. ledna 1870 svou první přednášku ''„O vzájemném vztahu stran a úhlopříček pravoúhelníka s provedením analytickým“'' na pravidelné týdenní schůzce Jednoty.<ref name="Strouhal58">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Strouhal
| jméno = Eugen
| titul = Život a dílo profesora dr. Čeňka Strouhala
| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie
| datum přístupu = 12.3.2013
| ročník = 1997
| číslo = 42
| strany = 58
| poznámka = [dále jen Strouhal]
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139784/PokrokyMFA_42-1997-2_1.pdf
}}</ref> Mezi lety 1871–1875 zastával ve výboru Jednoty funkci účetního. Od roku 1872 dělal tři roky asistenta prof. Karlu Hornsteinovi na pražské hvězdárně v [[Klementinum|Klementinu]], na které se spřátelil s adjunktem hvězdárny [[August Seydler|Augustem Seydlerem]]. Dne 10. srpna 1886 se v kostele svatého Jiljí na Starém Městě pražském oženil<ref name="matrikaO">[http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=8676A00263F745F8AE37970DA5F4384D&scan=48#scan48 Matriční záznam o sňatku Vincence Strouhala s Eugenií Ratzenbeckovou ] farnosti při kostele sv.Jiljí na Starém Městě pražském </ref> s Eugenií (Jenny) Ratzenbeck, se kterou měl 4 děti. Mezi jeho blízké přátele patřil i [[Tomáš Garrigue Masaryk]], se kterým se seznámil během studií v Praze, a později vedli mezi sebou korespondenci.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Strouhal
| jméno = Evžen
| titul = O přátelství T. G. Masaryka a V. Strouhala podle jejich korespondence
| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie
| datum přístupu = 12.3.2013
| ročník = 2001
| číslo = 46
| strany = 128–133
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141073/PokrokyMFA_46-2001-2_4.pdf
}}</ref> Vychoval velkou řadu českých fyziků například [[Otakar Šulc|Otakara Šulce]], Štěpána Doubravu, Františka Fabingra, [[Bohumil Kučera (1874–1921)|Bohumila Kučeru]], [[František Záviška|Františka Závišku]]. Někteří z nich se později stali jeho asistenty. Urna s jeho popelem byla převezena do rodné Seče.

== Vědecká činnost ==
[[Soubor:Strouhal mechanika.jpg|náhled|upright|Hlavní strana jeho díla Mechanika]]
[[Soubor:Strouhal mechanika aneroidy.jpg|náhled|upright|Schematické znázornění aneroidu v jeho knize Mechanika]]
Od konce října roku 1875 se stal asistentem na univerzitě ve [[Würzburg]]u u prof. Friedricha Kohlrauscha. O rok později úspěšně obhájil svoji disertační práci a získal titul doktora filozofie na Karlo-Ferdinandově univerzitě v Praze. Na univerzitě ve Würzburgu, kde strávil šest let, se roku 1878 habilitoval prací ''Eine besondere Art der Tonerregung'' a seznámil se s praktickou výukou fyziky a s vědci R. Hodgkinsonem a Charlesem Barusem, se kterým spolupracoval na pokusech o [[Termoelektrický jev|termoelektrických]] a magnetických [[Ocel#Vlastnosti oceli|vlastnostech oceli]] a jejich časové závislosti. Tyto pokusy měly kromě teoretického významu i praktické využití, např. pro výrobu trvalých [[magnet]]ů a byly publikovány v díle ''„The electrical and magnetic properties of the iron-carburets“'' (Washington 1885)'', ''v českém překladu ''Ocel a její vlastnosti galvanické a magnetické''; vyšla vlastním nákladem až o sedm let později. Ve své habilitační práci dosáhl původních výsledků ve fyzikální problematice třecích tónů. Pro výšku třecího tónu odvodil i fyzikální vzorec, přičemž použil konstantu, která byla po něm pojmenována [[Strouhalovo číslo]] a označena'' <math>Sr</math><ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Jonáš
 | jméno = Pavel
 | titul = Strouhalovo číslo a jeho význam v mechanice tekutin
 | periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie
 | datum přístupu = 13.3.2013
 | ročník = 2001
 | číslo = 46
 | strany = 119–127
 | url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141072/PokrokyMFA_46-2001-2_3.pdf
}}</ref>.''

Roku 1880 odmítl nabídku stát se místoředitelem fyzikální observatoře v Pavlovsku u [[Petrohrad]]u. V roce 1882 přijal místo profesora fyziky na geologickém ústavu v [[New York]]u, avšak nakonec je také odmítl, protože byl jmenován řádným profesorem experimentální fyziky české c.k. Karlo-Ferdinandovy univerzity s platem 2000 zlatých. Na univerzitě aplikoval své zkušenosti z Würzburgu, své vynikající schopnosti přednášet a obohacovat výuku řadou experimentů, navíc se staral o administrativní záležitosti při výstavbě moderně vybaveného fyzikálního ústavu (dnes budova MFF UK). Zabýval se také vážením, Röntgenovým zářením, měřením teplot, [[Lissajousův obrazec|Lissajousovými obrazci]] atd. Vrcholem jeho činnosti byla řada učebnic experimentální fyziky: ''Mechanika'' (1901), ''Akustika'' (1902), ''Thermika'' (1908) a ''Optika'' (1919); některé z nich vycházely i později v různých zpracováních.

V [[Časopis pro pěstování matematiky a fyziky|Časopise pro pěstování matematiky a fyziky]] zřídil rubriku nazvanou Mozaika. Rubrika, ve které se V. Strouhal snažil svými články nadchnout středoškoláky pro studium přírodních věd, vycházela mezi lety 1906–1912. Zabýval se v nich například přirozenou [[radioaktivita|radioaktivitou]], elektrotechnikou a jejím využitím v praktickém životě, komentováním sporu o dobytí severního pólu, ale i ekologií atd.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Těšínská
| jméno = Emilie
| titul = Strouhalova rubrika Mozaika v Příloze k Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky (1906–1912)
| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie
| datum přístupu = 12.3.2013
| ročník = 2001
| číslo = 46
| strany = 134–144
| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141074/PokrokyMFA_46-2001-2_5.pdf
}}</ref>

== Funkce ==
[[Soubor:Albertov Fyzika 1.jpg|náhled|Budova fyziky Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity]]
[[Soubor:Rodný dům prof. Č. Strouhala v Seči na náměstí.jpg|náhled|Rodný dům prof. Č. Strouhala v Seči na náměstí]]
Zastával řadu funkcí. Po svém návratu na českou univerzitu v Praze se vrátil k aktivní činnosti v Jednotě českých matematiků a v březnu 1892 se stal opět členem jejího výboru s funkcí prvního knihovníka. 5. prosince 1900 jej výbor zvolil předsedou Jednoty. Ve studijním roce 1888–89 byl zvolen děkanem filozofické fakulty, v roce 1889–90 zastával funkci jejího proděkana. Od roku 1891 byl členem akademického senátu, v letech 1903–04 se stal rektorem, v letech 1904–05 prorektorem české Karlo-Ferdinandovy univerzity. Strouhal působil dlouhodobě také v Zemské školní radě, v roce 1890 byl jmenován ředitelem zkušební komise pro učitele gymnázií a reálek, od roku 1900 i zkušebních komisí pro učitele vyšších obchodních škol a lyceí. Počet kandidátů učitelství tehdy s rozvojem českého školství neustále vzrůstal a nakonec se přiblížil tisíci ročně. K tomu přistupovala složitá administrativa komisí, kterou Strouhal se svou příslovečnou pečlivostí vedl. Od roku 1892 byl navíc jmenován členem cejchovní komise ve Vídni, kam často zajížděl i v souvislosti se svým pětadvacet let trvajícím úsilím o získání finančních prostředků k vybudování nového, definitivního a důstojného stánku české experimentální fyziky.<ref name="Strouhal63-64">Strouhal (1997), s.63–64 </ref> Zasloužil se o vybudování dnešních budov [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy]] v ulici ke Karlovu.

== Ocenění ==
* mimořádný a později řádný člen [[Česká akademie pro vědy, slovesnost a umění|České akademie pro vědy, slovesnost a umění]],
* řádný člen a pokladník [[Královská česká společnost nauk|Královské české společnosti nauk]],
* zahraniční člen Chemické a lékařsko-přírodovědecké společnosti ve Würzburgu a Společnosti fyzikální v Berlíně,
* člen správního výboru [[Museum království českého|Muzea království českého]],
* čestné členství v [[Jednota českých matematiků|Jednotě českých matematiků]] od 6. prosince 1899,
* předseda Jednoty dne 5. prosince 1900, dne 27. listopadu 1908 protektor Jednoty,
* čestný člen Klubu přírodovědců, Spolku českých mediků a České lékárenské společnost v Praze,
* řád železné koruny III. třídy 30. listopadu 1898,
* dvorní rada 31. ledna 1900.

== Strouhalovské přednášky ==
Od roku 1998 se na [[Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy|Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy]] konají tzv. Strouhalovské přednášky.

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* {{Citace elektronického periodika | příjmení = Těšínská | jméno = Emilie | titul = Strouhalova rubrika Mozaika v Příloze k Časopisu pro pěstování matematiky a fyziky (1906–1912)| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie| datum přístupu = 12.3.2013| ročník = 2001| číslo = 46| strany = 134–144| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141074/PokrokyMFA_46-2001-2_5.pdf}}
* {{Citace elektronického periodika| příjmení = Strouhal| jméno = Evžen | titul = O přátelství T. G. Masaryka a V. Strouhala podle jejich korespondence| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie| datum přístupu = 12.3.2013| ročník = 2001| číslo = 46| strany = 128–133| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141073/PokrokyMFA_46-2001-2_4.pdf}}
* {{Citace elektronického periodika| příjmení = Strouhal| jméno = Eugen | titul = Život a dílo profesora dr. Čeňka Strouhala| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie| datum přístupu = 12.3.2013| ročník = 1997| číslo = 42| strany = 57–73| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/139784/PokrokyMFA_42-1997-2_1.pdf}}
* {{Citace elektronického periodika | příjmení = Jonáš | jméno = Pavel | titul = Strouhalovo číslo a jeho význam v mechanice tekutin| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie| datum přístupu = 12.3.2013| ročník = 2001| číslo = 46| strany = 119–127| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/141072/PokrokyMFA_46-2001-2_3.pdf}}
* {{Citace elektronického periodika | příjmení = Beneš | jméno = Jakub | titul = Několik poznámek k učitelskému působení prof. Strouhala na Karlově universitě| periodikum = Pokroky matematiky fyziky a astronomie| datum přístupu = 12.3.2013| ročník = 1957| číslo = 2| strany = 415–419| url = http://dml.cz/bitstream/handle/10338.dmlcz/137327/PokrokyMFA_02-1957-4_6.pdf}}
* {{Citace periodika | příjmení = Folta
 | jméno = Jaroslav
 | příjmení2 = Těšínská
 | jméno2 = Emilie
 | titul = Čeněk Strouhal a česká fyzika jeho doby
 | periodikum = Matematika, fyzika, informatika
 | rok = 1979
 | číslo = 1
 | strany = 1–8
 | issn = 
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Strouhal
 | jméno = Evžen
 | titul = Profesor Čeněk Strouhal
 | místo = Praha
 | vydavatel = Nakladatelství Academia
 | rok = 2012
 | počet_stran = 296
 | isbn = 978-80-200-2061-1
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikizdroje|autor=Vincenc Strouhal}}
* {{NK ČR|jk01121498}}
* [http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1126B3C6CEA411E3BC8240618600A675&scan=1#scan1 Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, Strouhal, Vincenc (*1850) s rodinou ]
* {{de}} [http://www.weltderphysik.de/intern/upload/annalen_der_physik/1878/Band_241_216.pdf Vincent Strouhal, ''Ueber eine besondere Art der Tonerregung'' (pdf)]{{Nedostupný zdroj}}
* [http://www.genebaze.cz/dv/term/RA_terminy.html chalupník]
* [http://inserv.math.muni.cz/biografie/wilhelm_matzka.html Wilhelm Matzka]{{Nedostupný zdroj}}
* [http://dml.cz/dmlcz/133460 Časopis pro pěstování matematiky a fyziky]
* [http://www.mff.cuni.cz/veda/prednasky/#toc-strouhalovska-prednaska Strouhalovské přednášky]
* [https://edu.techmania.cz/cs/encyklopedie/vedec/1331/strouhal Životopis]

{{Rektoři Univerzity Karlovy}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika|Lidé|Matematika}}
{{DEFAULTSORT:Strouhal, Vincenc}}
[[Kategorie:Čeští fyzici]]
[[Kategorie:Děkani Filozofické fakulty Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Rektoři Univerzity Karlovy]]
[[Kategorie:Narození v roce 1850]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 1922]]
[[Kategorie:Narození 10. dubna]]
[[Kategorie:Úmrtí 23. ledna]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Osobnosti na československých poštovních známkách]]