Zobrazení zdroje stránky Umělá družice

[[Soubor:Iridium Satellite.jpg|náhled|Satelit [[Iridium Satellite LLC|Iridium]] první generace]]
'''Umělá družice''' ('''umělý satelit''') je [[umělé kosmické těleso]], které se pohybuje v prvním přiblížení po uzavřené křivce ([[oběžná dráha|oběžné dráze]], přibližně po [[Elipsa|elipse]]) kolem přirozeného kosmického tělesa, např. [[Planeta|planety]] nebo jejího [[Měsíc (satelit)|měsíce]], na rozdíl od [[Kosmická sonda|kosmických sond]], pohybujících se na počátku jejich letu v gravitačním poli Země po otevřených křivkách (po [[Parabola (matematika)|parabole]] nebo [[Hyperbola|hyperbole]]).

Podle specifických vlastností oběžných drah umělých družic se jako zvláštní podkategorie rozeznávají družice [[Geostacionární družice|stacionární]], [[Polární družice|polární]] a [[Heliosynchronní družice|heliosynchronní]].

== Druhy družic ==
[[Soubor:Nasa earth observatories.jpg|náhled|Umělé družice amerického [[NASA|Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku]] zkoumající [[Země|Zemi]]]]
Umělé družice se rozdělují do kategorií zejména právě podle centrálního tělesa, kolem něhož se pohybují, tedy např. ''umělé družice Země'', ''umělé družice Měsíce'', ''umělé družice Marsu'' atd. Umělá kosmická tělesa, pohybující se po eliptických drahách kolem [[Slunce]], se sice v počátcích kosmonautiky nazývala analogicky ''umělé družice Slunce'' nebo ''umělé planetky'', ale později se pro ně vžilo spíše označení ''[[Meziplanetární sonda|meziplanetární sondy]]'', případně ''[[Planetární sonda|planetární sondy]]''.

=== Družice podle účelu ===
Jiné dělení vychází z hlavního účelu umělých družic, podle kterého je lze rozdělit na:
* [[Vědecká družice|Vědecké družice]]
** Astronomické – některé družice obsahují dalekohledy, které daleko lépe vidí do vesmíru než ty na Zemi, protože jim nebrání zemská atmosféra
** Geofyzikální
** Geodetické
** Biologické – ze snímků družic je vidět, jaká bude úroda plodin v různých oblastech a díky tomu se může připravit potravinová pomoc, aby se zabránilo hladu. Také je vidět nadměrné kácení lesů a pralesů nebo jejich odumírání v důsledku špatného ovzduší. Navíc se takto dají objevit ložiska důležitých nerostů
* [[Vojenská družice|Vojenské]] a [[špionážní družice]] – lze zjistit věci, které by chtěly jiné státy utajit; raketové základny, vojenská zařízení, přesuny vojsk. Tyto družice jsou schopny rozeznat jednotlivé lidi na zemi nebo odposlouchávat rádiové vlny, kterými se nepřátelé domlouvají. Je tedy nemožné, aby některé státy nepozorovaně připravily válku nebo napadení jiného státu, a proto jsou tyto družice nesmírně cenné
* [[Globální družicový polohový systém|Navigační družice]] – viz [[Globální družicový polohový systém]]
* [[Meteorologická družice|Meteorologické družice]]
* [[Radioamatérská družice|Radioamatérské družice]]
* [[Telekomunikační družice]], dříve nazývané jen komunikační

=== Družice podle konstrukce a hmotnosti ===
{{redirect|minidružice|minisatelit}}
* Klasická – řádově tuny, mnohaúčelové, servisovatelné, manévrovatelné: schopné přesunů mezi orbitami.
* Minisatelit – jednotky až stovky kg; jednoúčelové, neservisovatelné, jednotky kusů.
* Mikrosatelit – kilogramy nebo jen gramy; jednoúčelové, jednorázové. Může jít i jen o pouhé [[deska tištěných spojů|desky tištěných spojů]], typicky s drátovou anténou. Vyrobené v sériích desítek až desetitisíců kusů, tedy s uplatněním [[úspory z rozsahu|úspor z rozsahu]]. Vypouštěny kaskádovitě, ne rovnou z nosiče: v balících mnoha kusů, teprve z nich mechanicky uvolňovány. Počítá se se ztrátovostí, se statistikou životnosti: [[povolené ztráty]]. Kritizovány jako zdroj [[kosmické smetí|kosmického smetí]]: i vyprázdněný balík.{{ujasnit}} Viz [[Starlink]] a [[školní satelity]].

== Oběžné dráhy ==
Rozdělení podle výšky [[oběžná dráha|oběžné dráhy]]:
* GEO ([[Geostacionární dráha|geostacionární oběžná dráha]] Geostationary Earth Orbit) nehybné vzhledem k zemskému povrchu, výška 36&nbsp;000&nbsp;km
* MEO ([[střední oběžná dráha]]) s oběhem 4–6× denně, ve výškách 1200 – 35&nbsp;286&nbsp;km nad zemským povrchem
* LEO ([[Nízká oběžná dráha Země|nízká oběžná dráha]]) s dobou oběhu 80–130 minut, ve výšce 200–1200&nbsp;km nad zemí

== Poloha družice ==
V případě, že zanedbáme gravitační vliv ostatních těles a považujeme gravitační pole Země za sféricky symetrické, pohybuje se družice okolo Země po elipse, v jejímž ohnisku se nachází těžiště Země ([[Keplerovy zákony|1. Keplerův zákon]]). Polohu družice vůči Zemi proto popisujeme tak, že stanovíme polohu elipsy vůči Zemi, tvar elipsy a pak polohu družice na elipse.
[[Soubor:draha_druzice2.jpg|náhled|Dráha družice]]
Polohu elipsy vůči Zemi charakterizují tři úhly (viz obrázek):
* inklinace <math>i</math>, což je úhel mezi rovinou rovníku a severní polorovinou dráhy
* rektascenze <math>\Omega</math>, což je úhel mezi směrem k jarnímu bodu (průsečík roviny rovníku s ekliptikou, v němž je Slunce v okamžiku jarní rovnodennosti) a směrem k vzestupnému uzlu (průsečík roviny rovníku s rovinou dráhy, v němž přechází dráha z jižní do severní poloroviny)
* argument perigea <math>\omega</math> , což je úhel mezi směrem k vzestupnému uzlu a směrem k perigeu (bod dráhy nejblíže k těžišti Země).
Tvar elipsy vyjadřují buď její poloosy nebo hlavní poloosa <math>A</math> dráhy a excentricita <math>e</math>.

K tomu, abychom pro určitý čas t určili polohu družice na elipse, stačí znát polohu družice v nějakém jiném čase, protože pohyb družice je plně dán [[Keplerovy zákony|2. Keplerovým zákonem]] (plocha opsaná průvodičem za jednotku času je konstantní) a [[Keplerovy zákony|3. Keplerovým zákonem]] (poměr třetí mocniny hlavní poloosy a druhé mocniny oběžné doby je konstantní).

== Historie umělých družic ==
Poprvé o vypouštění satelitů na [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] psal [[Edward Everett Hale]] v povídce [[The Brick Moon]]. Příběh též začal vycházet v roce 1869 jako seriál v měsíčníku ''The Atlantic Monthly''<ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://www.gutenberg.org/etext/1633 | titul = The Brick Moon and Other Stories by Edward Everett Hale | vydavatel = Project Gutenberg}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url = http://cdl.library.cornell.edu/cgi-bin/moa/pageviewer?frames=1&cite=http%3A%2F%2Fcdl.library.cornell.edu%2Fcgi-bin%2Fmoa%2Fmoa-cgi%3Fnotisid%3DABK2934-0024-50&coll=moa&view=50&root=%2Fmoa%2Fatla%2Fatla0024%2F&tif=00005.TIF | titul = Contents - The Atlantic monthly. Volume 24, Issue 141 | vydavatel = Cornell University Library}}</ref>. Myšlenka vypouštění satelitů na oběžnou dráhu se vrací roku 1879 v knize [[Jules Verne|Julese Verna]] [[Ocelové město|Ocelové Město]].

V roce 1903 [[Konstantin Eduardovič Ciolkovskij]] (1857–1935) publikoval spis ''Výzkum světových prostorů reaktivními přístroji'' ({{Vjazyce2|ru|Исследование мировых пространств реактивными приборами}}). Byla to první akademické pojednání o raketové technice schopné vynést těleso na oběžnou dráhu. Jako jednu z variant použitého paliva navrhoval použití kapalného vodíku a kapalného kyslíku. Během celého života publikoval přes 500 prací týkající se kosmických letů vesmírem a příbuzných oblastí, včetně románů science fiction. Mezi jeho práce patří návrhy raket, pomocných raket, kosmických stanic, vzduchových uzávěrů pro výstup z kosmické lodě a řada dalších. Zajímal se i o stravování a řešení problémům s kyslíkem na vesmírných koloniích. Od kosmonautiky není daleko k letectví, takže není překvapením, že jisté úsilí věnoval i tomuto oboru. Zajímavostí je, že tyto kalkulace prováděl ve stejnou dobu jako [[bratři Wrightové]].

V roce 1928 [[Herman Potočnik]] (1892–1929) publikoval svou první a zároveň poslední knihu ''Problém letu vesmírem – raketový motor'' ({{Vjazyce2|de|Das Problem der Befahrung des Weltraums - der Raketen Motor}}). V ní podrobně představil kosmickou stanici a navrhl její umístění na [[Geostacionární dráha|geostacionární dráze]]. Stanici považoval pro lidstvo za velmi přínosnou především v mírovém nasazení.

V roce 1945 anglický spisovatel science fiction [[Arthur Charles Clarke|Arthur C. Clarke]] (narozen 1917) popsal detailně možnost použití družic pro hromadné sdělovací prostředky. Clarke zkoumal operativní zabezpečení ostrovního systému. Podle jeho vize by dostačovalo vypustit na oběžnou dráhu tři družice pro pokrytí celé naší planety.

První umělou družicí Země se stal [[Sputnik 1]], vypuštěný z [[kosmodrom]]u [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]] [[4. říjen|4. října]] [[1957]].<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = Vítek
| příjmení2 = Lála
| jméno = Antonín
| jméno2 = Petr
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1982
| kapitola = Historie
| strany = 102
}}</ref>

Umělé družice je na oběžnou dráhu Země schopno vypouštět pouze několik zemí:

{| class="wikitable"
|+ První umělé družice podle země schopné je vypustit vlastními silami
|- 
! Stát || Rok startu || Kosmodrom || Nosná raketa || Družice
|-
| [[Sovětský svaz]]<br />(resp. dnes [[Rusko]]) || [[1957]]<br />([[1992]]) || [[Kosmodrom Bajkonur|Bajkonur]]<br />([[Kosmodrom Pleseck|Pleseck]]) || [[Rakety rodiny R-7|Sputnik]]<br />([[Sojuz (nosná raketa)|Sojuz U]]) || ''[[Sputnik 1]]''<br />(''[[Kosmos 2175]]'')
|-
| [[Spojené státy americké|Spojené státy]] || [[1958]] || [[Kennedyho vesmírné středisko|Cape Canaveral]] || [[Juno I]] ([[Jupiter-C]]) || ''[[Explorer 1]]''
|-
| [[Francie]] || [[1965]] || [[Hammaguir]] || [[Diamant (raketa)|Diamant A]] || ''[[Asterix (umělá družice)|Asterix]]''
|-
| [[Japonsko]] || [[1970]] || [[Kosmodrom Kagošima|Kagošima]] || [[Lambda (nosná raketa)|Lambda 4S]] || ''[[Ósumi (umělá družice)|Ósumi]]''
|-
| [[Čína]] || [[1970]] || [[Kosmodrom Ťiou-čchüan|Ťiou-čchuan]] ||[[Dlouhý pochod (raketa)|Čchang Čeng CZ-1]] || ''[[Tung-fang-chung 1]]''
|-
| [[Spojené království]] || [[1971]] || [[Woomera Missile Range|Woomera]] || [[Black Arrow]] || ''[[Prospero X-3]]''
|-
| [[Indie]] || [[1980]] || [[Kosmodrom Šríharikota|Šríharikota]] || [[Satellite Launch Vehicle|SLV-03]] || ''[[Rohini]]''
|-
| [[Izrael]] || [[1988]] || [[Letecká základna Palmachim|Palmachim]] || [[Šavit]] || ''[[Ofek|Ofek-1]]''
|-
| [[Ukrajina]]{{#tag:ref|Ukrajina vyrábí nosné rakety – první start ukrajinské rakety ([[Cyklon 3]]) po rozpadu Sovětského svazu proběhl v září 1991 z ruského kosmodromu Pleseck – a postavila i vlastní družici ([[Sič 1]]) vynesenou raketou Cyklon 3 z Plesecka roku 1995. Země však nemá kosmodrom, a není proto schopna vypouštět družice samostatně.|group=pozn.}} || [[1991]]<br />([[1995]]) || [[Kosmodrom Pleseck|Pleseck]] || [[Cyklon 3]] || ''[[Strela 3]]''<br />(''[[Sič 1]]'')
|-
| [[Írán]] || [[2009]] || [[Semnán]] || [[Safir 2]] || ''[[Omid 1]]''
|-
| [[Severní Korea]] || [[2012]] || [[Raketová základna Sohae|Sohae]] || [[Unha-3]] || ''[[Kwangmyŏngsŏng-3]]''
|-
| [[Jižní Korea]] || [[2013]] || [[Naro Space Center]] || [[Naro-1]] || ''[[STSAT-2C]]''
|-
| [[Nový Zéland]] || [[2018]] || [[Rocket Lab Launch Complex]] || [[Electron (raketa)|Electron]] || ''[[CubeSat]]''
|}

Zkonstruovat umělou družici je snadnější než postavit [[Nosná raketa|nosnou raketu]] a [[kosmodrom]]. Států a organizací, které mají (měly) družici na oběžné dráze Země je proto více:

{| class="sortable wikitable"
|+ První družice podle zemí, ať už vypuštěné vlastními silami, nebo cizími nosnými raketami<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=First time in History|url=http://www.tbs-satellite.com/tse/online/thema_first.html|vydavatel=''The Satellite Encyclopedia''|datum přístupu=2011-12-17}}</ref>
|- bgcolor=#efefef
! Země || Rok || Družice || Družic na oběžné dráze 2010/2011<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=SATCAT Boxscore|url=http://www.celestrak.com/satcat/boxscore.asp|vydavatel=celestrak.com|datum přístupu=2008-03-05|url archivu=https://web.archive.org/web/20230225001237/http://celestrak.org/satcat/boxscore.php|datum archivace=2023-02-25|nedostupné=ano}}</ref><br />(aktivních i neaktivních)
|-
| {{Vlajka a název|SSSR}}<br />({{Vlajka a název|Rusko}}) || 1957<br />(1992)|| ''[[Sputnik 1]]''<br />''([[Kosmos 2175]])'' || 1437
|-
| {{Vlajka a název|USA}} || 1958 || ''[[Explorer 1]]'' || 1099
|-
| {{Vlajka a název|Kanada}} || 1962 || ''[[Alouette 1]]'' || <span style="display:none">00</span>32
|-
| {{Vlajka a název|Spojené království}} || 1962 || ''[[Ariel 1]]'' || <span style="display:none">00</span>29
|-
| {{Vlajka a název|Itálie}} || 1964 || ''[[San Marco 1]]'' || <span style="display:none">00</span>17
|-
| {{Vlajka a název|Francie}} || 1965 || ''[[Astérix (umělá družice)|Astérix]]'' || <span style="display:none">00</span>49
|-
| {{Vlajka a název|Austrálie}} || 1967 || ''[[WRESAT]]'' || <span style="display:none">00</span>11
|-
| {{Vlajka a název|Německo}} || 1969 || ''[[Azur (satellite)|Azur]]'' || <span style="display:none">00</span>42
|-
| {{Vlajka a název|Japonsko}} || 1970 || ''[[Ósumi (umělá družice)|Ósumi]]'' || <span style="display:none">0</span>126
|-
| {{Vlajka a název|ČLR}} || 1970 || ''[[Tung-fang-chung 1]]'' || <span style="display:none">0</span>111
|-
| {{Vlajka a název|Polsko}} || 1973 || ''[[Kopernik 500]]'' || <span style="display:none">0000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Nizozemsko}} || 1974 || ''[[Astronomical Netherlands Satellite|ANS]]'' || <span style="display:none">000</span>5
|-
| {{Vlajka a název|Španělsko}} || 1974 || ''[[Intasat]]'' || <span style="display:none">000</span>9
|-
| {{Vlajka a název|Indie}} || 1975 || ''[[Árjabhata (umělá družice)|Árjabhata]]'' || <span style="display:none">00</span>45
|-
| {{Vlajka a název|Indonésie}} || 1976 || ''[[Palapa#Series A|Palapa A1]]'' || <span style="display:none">00</span>10
|-
| {{Vlajka a název|Československo}} || 1978 || ''[[Magion 1]]'' || <span style="display:none">000</span>5
|-
| {{Vlajka a název|Bulharsko}} || 1981 || ''[[Bolgaria 1300]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Brazílie}} || 1985 || ''[[Brasilsat A1]]'' || <span style="display:none">00</span>11
|-
| {{Vlajka a název|Mexiko}} || 1985 || ''[[Morelos 1]]'' || <span style="display:none">000</span>7
|-
| {{Vlajka a název|Švédsko}} || 1986 || ''[[Viking (satellite)|Viking]]'' || <span style="display:none">00</span>11
|-
| {{Vlajka a název|Izrael}} || 1988 ||''[[Ofek|Ofek-1]]'' || <span style="display:none">000</span>10
|-
| {{Vlajka a název|Lucembursko}} || 1988 ||''[[Astra 1A]]'' || <span style="display:none">00</span>15
|-
| {{Vlajka a název|Argentina}} || 1990 ||''[[Lusat]]'' || <span style="display:none">00</span>10
|-
| {{Vlajka a název|Pákistán}} || 1990 ||''[[Badr-1]]'' || <span style="display:none">000</span>5
|-
| {{Vlajka a název|Jižní Korea}} || 1992 ||''[[Kitsat A]]'' || <span style="display:none">00</span>12
|-
| {{Vlajka a název|Portugalsko}} || 1993 ||''[[PoSAT-1]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Thajsko}} || 1993 ||''[[Thaicom|Thaicom 1]]'' || <span style="display:none">000</span>6
|-
| {{Vlajka a název|Turecko}} || 1994 ||''[[Turksat 1B]]'' || <span style="display:none">000</span>5
|-
| {{Vlajka a název|Ukrajina}} || 1995 ||''[[Sič-1]]'' || <span style="display:none">000</span>6
|-
| {{Vlajka a název|Chile}} || 1995 ||''[[FASat-Alfa]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Malajsie}} || 1996 ||''[[MEASAT]]'' || <span style="display:none">000</span>4
|-
| {{Vlajka a název|Norsko}} || 1997 ||''[[Thor 2]]'' || <span style="display:none">000</span>3
|-
| {{Vlajka a název|Filipíny}} || 1997 ||''[[Agila 2|Mabuhay 1]]'' || <span style="display:none">000</span>2
|-
| {{Vlajka a název|Egypt}} || 1998||''[[Nilesat 101]]'' || <span style="display:none">000</span>3
|-
| {{Vlajka a název|Singapur}} || 1998||''[[ST-1]]'' || <span style="display:none">000</span>3
|-
| {{Vlajka a název|Tchaj-wan}} || 1999||''[[ROCSAT-1]]'' || <span style="display:none">000</span>9
|-
| {{Vlajka a název|Dánsko}} || 1999 ||''[[Ørsted (umělá družice)|Ørsted]]'' || <span style="display:none">000</span>4
|-
| {{Vlajka a název|Jižní Afrika}} || 1999||''[[SUNSAT]]'' || <span style="display:none">000</span>2
|-
| {{Vlajka a název|Saúdská Arábie}} || 2000||''[[Saudisat 1A]]'' || <span style="display:none">00</span>12
|-
| {{Vlajka a název|SAE}} || 2000||''[[Thuraya 1]]'' || <span style="display:none">000</span>3
|-
| {{Vlajka a název|Maroko}} || 2001||''[[Maroc-Tubsat]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Alžírsko}} || 2002||''[[Alsat 1]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Řecko}} || 2003||''[[Hellas Sat 2]]'' || <span style="display:none">000</span>2
|-
| {{Vlajka a název|Kypr}} || 2003||''[[Hellas Sat 2]]'' || <span style="display:none">000</span>2
|-
| {{Vlajka a název|Nigérie}} || 2003||''[[Nigeriasat 1]]'' || <span style="display:none">000</span>4
|-
| {{Vlajka a název|Írán}} || 2005 || ''[[Sina-1]]'' || <span style="display:none">000</span>4
|-
| {{Vlajka a název|Kazachstán}} || 2006 || ''[[KazSat|KazSat 1]]'' || <span style="display:none">000</span>2
|-
| {{Vlajka a název|Bělorusko}} || 2006 || ''[[BelKA]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Kolumbie}} || 2007 || ''[[Libertad 1]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Mauricius}} || 2007 || ''[[Rascom-QAF 1]]'' || <span style="display:none">000</span>2
|-
| {{Vlajka a název|Vietnam}} || 2008 || ''[[VINASAT-1]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Venezuela}} || 2008 || ''[[Venesat-1]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Švýcarsko}} || 2009 || ''[[SwissCube-1]]'' || <span style="display:none">000</span>1
|-
| {{Vlajka a název|Maďarsko}} || 2012 || ''[[MaSat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Polsko}} || 2012 || ''[[PW-Sat]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Rumunsko}} || 2012 || ''[[Goliat (družice)|Goliat]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Bělorusko}} || 2012 || ''[[BelKA-2|BKA (BelKA-2)]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Severní Korea}} || 2012 || ''[[Kwangmyŏngsŏng-3 Unit 2]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Ázerbájdžán}} || 2013 || ''[[Azerspace]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Rakousko}} || 2013 || ''[[TUGSAT-1/UniBRITE]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Bermudy}} || 2013 || ''[[Bermudasat 1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Ekvádor}} || 2013 || ''[[NEE-01 Pegaso]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Estonsko}} || 2013 || ''[[ESTCube-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Katar}} || 2013 || ''[[Es'hailSat1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Peru}} || 2013 || ''[[PUCPSAT-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Bolívie}} || 2013 || ''[[TKSat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Lotyšsko}} || 2014 || ''[[LituanicaSAT-1]] a [[LitSat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Belgie}} || 2014 || ''[[QB50P1 a QB50P2]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Uruguay}} || 2014 || ''[[Antelsat]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Irák}} || 2014 || ''[[Tigrisat]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Turkmenistán}} || 2015 || ''[[TurkmenAlem52E/MonacoSAT]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Laos}} || 2015 || ''[[Laosat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Finsko}} || 2017 || ''[[Aalto-2]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Bangladéš}} || 2017 || ''[[BRAC Onnesha]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Ghana}} || 2017 || ''[[GhanaSat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Mongolsko}} || 2017 || ''[[Mazaalai]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Litva}} || 2017 || ''[[Venta-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Slovensko}} || 2017 || ''[[skCUBE]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Angola}} || 2017 || ''[[AngoSat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Nový Zéland}} || 2018 || ''[[Humanity Star]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Kostarika}} || 2018 || ''[[Proyecto Irazú]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Keňa}} || 2018 || ''[[1KUNS-PF]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Bhútán}} || 2018 || ''[[BHUTAN-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Jordánsko}} || 2018 || ''[[JY1-SAT]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Nepál}} || 2019 || ''[[NepaliSat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Rwanda}} || 2019 || ''[[RWASat-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Súdán}} || 2019 || ''[[SRSS-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Etiopie}} || 2019 || ''[[ETRSS-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Guatemala}} || 2020 || ''[[Quetzal-1]]'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Slovinsko}} || 2020 || ''TRISAT/NEMO-HD'' || 
|-
| {{Vlajka a název|Monako}} || 2020 || ''OSM-1 Cicero'' || 
|-
|}

Dne 10.&nbsp;února 2009 došlo k první srážce dvou družic na oběžné dráze Země. Stalo se tak ve výšce asi 800 kilometrů nad Sibiří a srazil se při ní americký satelit komunikační firmy [[Iridium Satellite LLC|Iridium]] a nefunkční ruská vojenská družice.<ref>{{Citace elektronického periodika | autor = | titul = Na oběžné dráze se srazily dvě družice | redaktoři = kal | periodikum = České noviny.cz | odkaz na periodikum = | datum vydání = 2009-02-12 | datum přístupu = 2009-02-12 | url = http://www.ceskenoviny.cz/svet/index_view.php?id=359923.html}}</ref>

== Pozorovaní ==
viz [[Záblesk družice]]

== Odkazy ==

=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
*[[Seznam českých družic]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Kosmonautika}}

[[Kategorie:Umělé družice| ]]
[[Kategorie:Umělá kosmická tělesa]]