Zobrazení zdroje stránky Tygr

{{Různé významy|tento=[[kočkovití|kočkovité šelmě]]}}
{{Taxobox
| barva = pink
| jméno = Tygr
| obrázek = Panthera tigris, 2017 (cropped).jpg
| popisek = [[Tygr indický]] (''Panthera tigris tigris'')
| říše = [[živočichové]] (Animalia)
| kmen = [[strunatci]] (Chordata)
| podkmen = [[obratlovci]] (Vertebrata)
| třída = [[savci]] (Mammalia)
| řád = [[šelmy]] (Carnivora)
| čeleď = [[kočkovití]] (Felidae)
| podčeleď = [[velké kočky]] (Pantherinae)
| rod = ''[[Panthera]]''
| binomické jméno = Panthera tigris
| druh popsal = ([[Carl Linné|Linné]], [[1758]])
| sesterska = [[irbis]] (''Panthera uncia'')
| popisek mapy = Areál rozšíření (původní areál žlutě, současný areál zeleně)
| podřazené taxony = [[tygr indický]] (''Panthera tigris tigris'')
[[tygr jávský]] (''Panthera tigris sondaica'')
| druhotné dělení = Poddruhy
}}
'''Tygr''' (''Panthera tigris'') je [[Velké kočky|velká kočkovitá šelma]] žijící v [[Asie|Asii]]. Ze současných [[kočkovití|kočkovitých šelem]] je největší a díky charakteristickým tmavým pruhům na zlatožluté či rudohnědé srsti nezaměnitelný. Někteří tygři běžně dosahují délky trupu přes 2&nbsp;m, délka ocasu bývá až 90&nbsp;cm a [[hmotnost]] samců mnohdy více než 200&nbsp;kg; samice jsou výrazně menší, dosahují hmotnosti maximálně kolem 130&nbsp;kg.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Слот
| jméno = Д. Ц.
| příjmení2 =
| jméno2 =
| spoluautoři = a kol.
| titul = Кто цар зверей? Историческиэ и современные данные о весе тела диких содержащихся в неволе амурских тигров в сравнении с другими подвидами
| url = http://fishowls.com/Slaght%20et%20al%202005.pdf
| vydání =
| vydavatel =
| místo = Vladivostok
| rok = 2005
| počet stran =
| strany = 25–35
| isbn =
| poznámka = In Д. Г. Мияуелле; Е. Н. Смирнов; Й.М. Гоодрич. Тигерс ин Сикхоте-Алин Заповедник: Ецологы анд Цонсерватион
}}</ref> Díky těmto parametrům je tygr po [[medvěd lední|ledním]] a [[medvěd hnědý|hnědém]] medvědovi třetím největším suchozemským predátorem.

Tygři jsou obvykle samotáři. Jejich hlavní kořistí jsou velcí [[sudokopytníci]]. Obývají různé biotopy od [[Tropický deštný les|tropických lesů]] přes [[step]]i a [[mokřad]]y až k severským [[tundra|tundrám]]. Původně areál rozšíření sahal od [[Kavkaz]]u a východního [[Turecko|Turecka]] do středoasijských stepí, od [[indický subkontinent|indického subkontinentu]] přes [[Zadní Indie|Zadní Indii]] a&nbsp;východní [[Čína|Čínu]] na [[Ruský Dálný východ|ruský dálný východ]]. Areál také zahrnoval indonéské ostrovy [[Sumatra]], [[Jáva]] a [[Bali]]. Dnes tygr obývá pouze malé zbytky původního areálu. Podle odhadů v současnosti žije v divočině 3&nbsp;000 až 5&nbsp;000 tygrů, většinou v národních parcích či rezervacích. Tygr je klasifikován [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] jako ohrožený druh.

== Etymologie ==
Slovo „tygr“ je odvozeno z [[latina|latinského]] ''tigris'', což je zase odvozenina řeckého ''τίγρις'' (tígris). Prapůvod slova je však orientální, pravděpodobně [[íránské jazyky|íránský]]. Může zde být příbuznost s [[avestánština|avestánským]] ''tigri''- (šíp) a&nbsp;[[Staroperština|staroperským]] ''tigra-'' (špička), případně staroindickým ''teĵate'' (je ostrý). Indoíránská slova se vykládají jako domácí odvozenina z pra-indoevropského kořene ''(s)tieg-'' (píchat, být ostrý).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Havlová
| jméno = Eva
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = České názvy savců: Historicko-etymologická studie
| vydání =
| vydavatel = NLN
| místo = Praha
| rok = 2010
| počet stran =
| strany = 120
| isbn =
}}</ref>

== Taxonomie ==

=== Evoluce ===
Tygr patří mezi [[velké kočky]]. Kvůli nedostatku fosilních nálezů je však rekonstrukce [[evoluce|evolučního vývoje]] tygra v rámci rodu ''Panthera'' relativně obtížná.

Rod ''Panthera'' má svůj původ pravděpodobně v Asii, co se však týče přesnějšího určení, vědci zatím tápou v temnotě. [[Morfologie (biologie)|Morfologické]] a [[genetika|genetické]] výzkumy ukazují, že tygr je bazální sesterskou skupinou k&nbsp;ostatním žijícím druhům rodu ''Panthera'' (lev, jaguár, levhart, irbis).<ref>{{Citace periodika|titul=Phylogenetic studies of pantherine cats (Felidae) based on multiple genes, with novel application of nuclear beta-fibrinogen intron 7 to carnivores|příjmení=Li|jméno=Yu|příjmení2=Zhang|jméno2=Ya-ping|periodikum=Molecular Phylogenetics and Evolution|ročník=35|typ ročníku=sv.|číslo=2|datum vydání=2005-05|strany=483–495|doi=10.1016/j.ympev.2005.01.017|jazyk=en | issn=1055-7903}}</ref> Nejstarší fosilní nálezy velké kočky podobné tygrovi pochází z Číny a byly popsány jako ''Panthera palaeosinensis''. Tato kočka žila na počátku [[pleistocén]]u (zhruba před 2&nbsp;miliony let) a byla menší než dnešní tygr. První pravé tygří [[fosilie]] pochází z&nbsp;[[Jáva|Jávy]] a jsou datované do doby zhruba před 1,6 až 1,8&nbsp;milionu let. Z raného a středního pleistocénu jsou známy četné nálezy z Číny, Sumatry a Jávy. Do [[Indie]], na [[Altaj]], do severních oblastí [[Rusko|Ruska]] a dalších částí Asie tygr pronikl podle fosilních nálezů až v pozdním pleistocénu. Fosilními nálezy je doložen i&nbsp;výskyt tygra v [[Beringie|Beringii]], nikoli však až na území dnešní [[Severní Amerika|Severní Ameriky]]. Tygr se prokazatelně vyskytoval i na ostrově [[Sachalin]]. Tito tygři však zřejmě nedosahovali plné velikosti současného [[tygr ussurijský|tygra ussurijského]]. Nalezené kostry prehistorických tygrů z Jávy jsou v průměru o něco menší než u jejich současníků z pevniny, i když jsou známy větší exempláře, velikostí odpovídající dnešnímu [[tygr indický|tygru indickému]]. Lze tedy pravděpodobně rozlišit dva prehistorické druhy, ''Panthera tigris acutidens'' z pevniny a&nbsp;''Panthera tigris trinilensis'' z Jávy.<ref name="Mazák, 196 ff.">{{Citace monografie|příjmení=Mazák|jméno=Vratislav|titul=Der Tiger: Panthera tigris|vydavatel=A. Ziemsen|místo=Wittenberg|rok=1983|strany=196 ff|vydání=3|poznámky=[dále jen Mazák, 1983]|jazyk=de}}</ref> V Japonsku prokazují kosterní nálezy přítomnost tygra v pozdním pleistocénu. Ještě začátkem [[holocén]]u (před 10&nbsp;000 lety) se tygr vyskytoval na [[Borneo|Borneu]].

Původ tygra lze tedy hledat v jihovýchodní Asii.<ref name="IUCN P t corbetti"/> Z jihovýchodní Asie se tygr postupně šířil na sever, západ a jih, kde se oddělil sunský poddruh ''P. t. sondaica''. Do okolí [[Kaspické moře|Kaspického moře]] pronikl zřejmě až v [[holocén]]u.<ref name="Mazák, 196 ff."/>

Prehistorický výskyt tygra byl prokázán i na filipínském ostrově [[Palawan]]. Je možné, že odtud a ze sousedního Bornea tygři vymizeli zhruba před 5&nbsp;000 lety, když zde, pravděpodobně pod tlakem člověka, došlo k výraznému poklesu stavů jelení zvěře.<ref>{{Citace periodika|titul=The first evidence for the past presence of the tiger ''Panthera tigris (L.)'' on the island of Palawan, Philippines: Extinction in an island population|příjmení=Piper|jméno=Philip J.|příjmení2=Ochoa|jméno2=Janine|příjmení3=Lewis|jméno3=Helen|příjmení4=Paz|jméno4=Victor|příjmení5=Ronquillo|jméno5=Wilfredo P.|periodikum=Palaeogeography, Palaeoclimatology, Palaeoecology|ročník=264|typ ročníku=sv.|číslo=1–2|datum vydání=2008-07|strany=123–127|doi=10.1016/j.palaeo.2008.04.003|jazyk=en}}</ref>

Dlouho se předpokládalo, že na [[Srí Lanka|Srí Lance]] tygři nikdy nežili. Nové nálezy však ukazují, že zhruba před 20&nbsp;000 lety tygr pravděpodobně pronikl i sem. Je prokázáno, že zde žil zhruba od doby před 37&nbsp;000 lety lev (''Panthera leo sinhaleyus''). Během posledního maximálního zalednění zhruba před 20&nbsp;000 lety poklesla hladina moře natolik, že odkryla pevninský most mezi ostrovem a indickým subkontinentem. Tygr se tedy mohl v této době dostat na ostrov.<ref>{{Citace periodika|titul=A second extinct big cat from the late Quaternary of Sri Lanka|příjmení=Manamendra-Arachchi|jméno=K.|příjmení2=Pethiyagoda|jméno2=R.|příjmení3=Dissanayake|jméno3=R.|příjmení4=Meegaskumbura|jméno4=M.|periodikum=The Raffles Bulletin of Zoology|datum vydání=2005-01|číslo=12|strany=423–434|url=https://www.researchgate.net/publication/237009731_A_second_extinct_big_cat_from_the_Late_Quaternary_of_Sri_Lanka|jazyk=en}}</ref> Dnes ovšem na Srí Lance lvi ani tygři nežijí.

=== Poddruhy ===
[[Soubor:Panthera tigris 1zz.jpg|náhled|Tygří [[lebka]]]]
Tradičně bylo rozlišováno 9 poddruhů tygra (z toho tři [[Vyhynulý taxon|vyhynulé]]). Rozdíly mezi domnělými poddruhy obývajícími asijskou pevninu jsou relativně malé, zato existují značné odlišnosti od ostrovních poddruhů, jež byly separovány od kontinentu zhruba před 6 000 až 12 000 lety, když na konci poslední [[doba ledová|doby ledové]] stoupla hladina moře a spojení s kontinentem bylo zatopeno [[Malacký průliv|Malackým průlivem]].<ref>{{Citace periodika|titul=Sorting out tigers (Panthera tigris): mitochondrial sequences, nuclear inserts, systematics, and conservation genetics|příjmení=Cracraft|jméno=Joel|příjmení2=Feinstein|jméno2=Julie|příjmení3=Vaughn|jméno3=Jeffrey|příjmení4=Helm-Bychowski|jméno4=Kathleen|periodikum=Animal Conservation|datum vydání=1998-05|ročník=1|typ ročníku=sv.|číslo=2|strany=139–150|doi=10.1111/j.1469-1795.1998.tb00021.x|jazyk=en}}</ref> Na základě toho se začaly v 10. letech 21. století rozlišovat pouze dva tygří poddruhy – pevninský ''Panthera tigris tigris'' a sundský ''Panthera tigris sondaica''. Ovšem např. studie Liu & kol. opětovně doporučila dělení na větší množství poddruhů.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Liu
| jméno = Yue-Chen
| příjmení2 = Sun
| jméno2 = Xin
| příjmení3 = Driscoll
| jméno3 = Carlos
| titul = Genome-Wide Evolutionary Analysis of Natural History and Adaptation in the World’s Tigers
| periodikum = Current Biology
| datum vydání = 2018-12-03
| ročník = 28
| číslo = 23
| strany = 3840–3849.e6
| issn = 0960-9822
| pmid = 30482605
| doi = 10.1016/j.cub.2018.09.019
| poznámka = PMID: 30482605
| jazyk = English
| url = https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0960982218312144
| datum přístupu = 2025-02-01
}}</ref> Níže je uveden seznam všech devíti poddruhů, včetně tří vyhubených: 
* '''[[Tygr ussurijský]]''', též '''tygr sibiřský''', '''tygr amurský''', '''tygr korejský''', '''tygr mandžuský''' či '''tygr severočínský''' (''P. t. altaica''); jeden ze dvou největších tradičních poddruhů tygra byl kdysi rozšířen v rozsáhlých oblastech východní [[Sibiř]]e, [[Mandžusko|Mandžuska]] a [[Korea|Koreje]]. Srst je světlejší, dlouhá a hustá.<ref name="Mazák, 156 ff.">Mazák, 1983 (S. 156 ff.)</ref> Kvůli masivnímu pronásledování byla populace v polovině 20. století zredukována na sotva 30 jedinců žijících v pohraničních oblastech na rusko-čínské a čínsko-korejské hranici. Díky záchranným programům se však naštěstí podařilo zvýšit stav populace tygra ussurijského na současných zhruba 350 až 400 divoce žijících jedinců. Je však stále považován za velmi ohrožený.<ref name="IUCN 2010" />
* '''[[Tygr čínský]]''' (''P. t. amoyensis''); velikostně středně velká populace, o něco menší než tygr indický čí tygr indočínský. Barva srsti je intenzivnější, podíl bílé menší. Pruhy jsou většinou velmi tmavé a poměrně daleko od sebe. Dříve se tento vyskytoval v rozsáhlých oblastech [[Čína|Číny]] od 38. až 40. rovnoběžky na severu až k severním hranicím provincií [[Jün-nan]], [[Kuang-si]] a [[Kuang-tung]] na jihu.<ref name="Mazák, 148 ff.">Mazák, 1983 (S. 148 ff.)</ref> Dnes je tato populace ve volné přírodě velmi pravděpodobně vyhynulá, ačkoliv existuje malá šance, že stále přežívá několik exemplářů v horách provincie [[Kuang-tung]]. Tato zbytková populace, pokud vůbec existuje, má ovšem velmi nízké šance na přežití ([[inbreeding]] a další faktory). Chovné programy zahrnující tygry ze zoologických zahrad byly spuštěny poměrně pozdě a omezují se téměř výhradně na čínské zoo. Populace tygrů čínských v zoologických zahradách nicméně mezi roky 2005 a 2007 vzrostla z 57 na 72 jedinců. Nadace ''Save Chinas Tigers'' vychovává tygry čínské mimo [[Čína|Čínu]] v soukromé [[Jižní Afrika|jihoafrické]] rezervaci. Tygři zde získávají lovecké návyky a další zkušenosti potřebné pro přežití v divočině. Do budoucna se plánuje znovuvysazování v oblastech původního výskytu v [[Čína|Číně]].<ref name="P t amoyensis">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Nyhus|jméno=P.|titul=Panthera tigris ssp. amoyensis|vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|url=http://www.iucnredlist.org/details/136899/0|datum vydání=2008|datum přístupu=2011-03-14|url archivu=https://web.archive.org/web/20130530161833/http://www.iucnredlist.org/details/136899/0|datum archivace=2013-05-30|nedostupné=ano}}</ref>
* '''[[Tygr indický]]''', též '''tygr bengálský''' či '''tygr královský''' (''P. t. tigris''); s tygrem ussurijským se řadí k největším tygrům. Barva srsti je proměnlivá, většinou je však srst tmavší než u tygra ussurijského a světlejší než u tygrů z jihovýchodní Asie. Pruhy jsou obvykle velmi tmavé. Původně byl rozšířen od údolí [[Indus|Indu]] v [[Pákistán]]u na západě přes celý [[indický subkontinent]] až do severozápadní [[Myanmar|Barmy]] na východě.<ref name="Mazák, 139 ff.">Mazák, 1983 (S. 139 ff.)</ref> Přitom v rámci populace existuje jistá genetická variabilita, především tygři žijící v severních oblastech výskytu se liší od ostatních indických tygrů. Tygři v západních oblastech výskytu vykazují naopak značnou vzájemnou genetickou příbuznost. Například jedinci z [[Národní park Sariska|národního parku Sariska]], kde tygr v roce 2004 vyhynul, byli geneticky velmi blízcí tygrům z nedalekého [[Národní park Ranthambore|národního parku Ranthambore]]. Tygři z Ranthambore jsou tedy ideálními kandidáty pro možné budoucí znovuvysazení v [[Sariska|Sarisce]].<ref name="Sharma, 2008">{{Citace periodika|titul=mtDNA indicates profound population structure in Indian tiger (Panthera tigris tigris)|příjmení=Sharma|jméno=Reeta|příjmení2=Stuckas|jméno2=Heiko|příjmení3=Bhaskar|jméno3=Ranjana|příjmení4=Rajput|jméno4=Sandeep|příjmení5=Khan|jméno5=Imran|příjmení6=Goyal|jméno6=Surendra Prakash|příjmení7=Tiedemann|jméno7=Ralph|periodikum=Conservation Genetics|datum vydání=2009-08|ročník=10|typ ročníku=sv.|číslo=4|strany=909–914|doi=10.1007/s10592-008-9568-3|jazyk=en}}</ref> Dnes se tygr indický vyskytuje v izolovaných oblastech [[Indie]], [[Bangladéš]]e, [[Bhútán]]u, [[Nepál]]u a západní [[Myanmar|Barmy]]. Počet divoce žijících jedinců je odhadován na 2 500, z toho podstatná část, zhruba 1 400, žije v [[Indie|Indii]] (odhad z roku 2008). Výrazný rozdíl proti podstatně vyšším počtům udávaným po dřívějším sčítání v letech 2001-2002 je důsledkem odlišných metod sčítání, obě čísla tedy nelze přímo srovnat. Pozdější součty jsou však považovány za věrohodnější.<ref name="P t tigris IUCN 2010">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Chundawat|jméno=R. S.|příjmení2=Khan|jméno2=J. A.|příjmení3=Mallon|jméno3=D. P.|titul=Panthera tigris ssp. tigris|vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|url=http://www.iucnredlist.org/details/136899/0|datum vydání=2010|datum přístupu=2011-03-14|url archivu=https://web.archive.org/web/20130530161833/http://www.iucnredlist.org/details/136899/0|datum archivace=2013-05-30|nedostupné=ano}}</ref> Tygr indický je klasifikován jako ohrožený, nicméně jeho situace je lepší než u ostatních tradičních poddruhů. Ochranářské organizace však stále nepřestávají varovat před nebezpečím vyhynutí tygra v [[Indie|Indii]] a okolních státech. Jedním z důvodů je to, že i přes přísný mezinárodní zákaz kriminální organizace stále provozují rozsáhlý [[černý trh]] s tygřími kůžemi.
* '''[[Tygr indočínský]]''', též '''tygr Corbettův''' (''P. t. corbetti''); o něco menší, než tygr indický. Základní barva srsti je tmavší, pruhy jsou většinou velmi tmavé, často přecházejí do skvrn. Poddruh byl původně rozšířen v jihovýchodní Asii od jižních čínských provincií [[Jün-nan]], [[Kuang-si]] a [[Kuang-tung]] na severu k [[Malajský poloostrov|Malajskému poloostrovu]] na jihu.<ref name="Mazák, 144 ff.">Mazák, 1983 (S. 144 ff.)</ref> Současná divoká populace je odhadována na zhruba 350 jedinců žijících v [[Kambodža|Kambodži]], [[Thajsko|Thajsku]], [[Laos]]u, [[Myanmar|Barmě]], a v malém počtu i ve [[Vietnam]]u. Populace na [[Malajský poloostrov|Malajském poloostrově]] byly odnedávna oddělovány do samostatného poddruhu se jménem [[tygr malajský]].<ref name="IUCN P t corbetti">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Lynam|jméno=A. J.|příjmení2=Nowell|jméno2=K.|titul=Panthera tigris ssp. corbetti|vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|url=http://www.iucnredlist.org/details/136853/0|datum vydání=2011|datum přístupu=2016-01-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20151223160149/http://www.iucnredlist.org/details/136853/0|datum archivace=2015-12-23|nedostupné=ano}}</ref>
* '''[[Tygr malajský]]''' (''P. t. jacksoni''); zahrnuje tygří populaci na [[Malajský poloostrov|Malajském poloostrově]]. Stejně jako tygr indočínský je silně ohrožený. Někteří vědci jej dříve nerozlišovali a klasifikovali tyto tygry jako [[Tygr indočínský|tygry indočínské]].<ref name="Sunquist & Sunquist" /> Na severní hranici výskytu malajského tygra dochází také k plynulému prolínání s nejjižnějšími oblastmi výskytu tygra indočínského. Na Malajském poloostrově žije podle nejnovějších odhadů IUCN zhruba 250 tygrů.<ref name="P t jacksoni">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Kawanishi|jméno=K.|titul=Panthera tigris ssp. jacksoni|vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|url=http://www.iucnredlist.org/details/136893/0|datum vydání=2015|datum přístupu=2016-01-10|url archivu=https://web.archive.org/web/20160125085007/http://www.iucnredlist.org/details/136893/0|datum archivace=2016-01-25|nedostupné=ano}}</ref>
* † '''[[Tygr kaspický]]''', též '''tygr turanský''' či '''tygr perský''' (''P. t. virgata''); vyhynulá populace, která se od tygra ussurijského lišil především početnějšími, užšími černými pruhy. Pruhy byly obvykle velmi světlé, srst poměrně dlouhá. Oblast výskytu se rozkládala od [[Malá Asie|Anatolie]] na západě přes [[Írán]] a [[Střední Asie|střední Asii]] až do [[Mongolsko|Mongolska]].<ref name="Mazák, 152 ff.">Mazák, 1983 (S. 152 ff.)</ref> Ve velkých oblastech svého areálu byl tygr kaspický vyhuben již před staletími. Poslední kaspičtí tygři se udrželi do 70. let 20. století v jihozápadní Asii. V současnosti je tygr kaspický vyhuben ve volné přírodě i v zajetí. Geneticky totožný s tygrem ussurijským.<ref name="Driscoll" />

* '''[[Tygr sumaterský]]''' (''P. t. sumatrae''); poměrně malý, kontrastně zbarvený. Pruhy často přecházejí do skvrn. Tygr sumaterský je nejmenší z žijících poddruhů. Nápadné jsou mohutné licousy samců.<ref name="Mazák, 164 ff.">Mazák, 1983 (S. 164 ff.)</ref> Je to jediný ostrovní tygr, který přežil do dnešních dnů. Podle odhadů přežívá asi 400 jedinců v odlehlých oblastech [[Sumatra|Sumatry]]. IUCN ho klasifikuje jako kriticky ohrožený.
* † '''[[Tygr jávský]]''' (''P. t. sondaica''); velikostí srovnatelný s tygrem sumaterským, podobně tmavě zbarvený. Pruhy velmi úzké a hojné.<ref name="Mazák, 168 ff.">Mazák, 1983 (S. 168 ff.)</ref> Původně rozšířen na ostrově [[Jáva]]. Naposledy byl prokazatelně spatřen v 70. letech 20. století, dnes je považován za vyhynulého.<ref name="Walker, Nowak, 1998" />
* † '''[[Tygr balijský]]''' (''P. t. balica''); nejmenší z tradičních poddruhů. Ještě tmavěji zbarvený než tygři sumaterští a většina tygrů jávských. Pruhy široké, spíše podobné pruhům tygra sumaterského než tygra jávského. Častý výskyt pásů tmavších skvrn mezi pruhy.<ref name="Mazák, 172 ff.">Mazák, 1983 (S. 172 ff.)</ref> [[Endemit]] z ostrova [[Bali]] byl kvůli intenzivnímu lovu vyhuben již ve 40. letech 20. století.
<center><gallery mode="packed">
Soubor:MarwellAmurTiger.jpg|Tygr ussurijský
Soubor:2012 Suedchinesischer Tiger.JPG|Tygr čínský
Soubor:Ranthambore Tiger.jpg|Tygr indický
Soubor:Panthera tigris corbetti 090901.jpg|Tygr indočínský
Soubor:Jielbeaumadier tigre de malaisie zoo praha 2010.jpeg|Tygr malajský
Soubor:Panthera tigris sumatran subspecies.jpg|Tygr sumaterský
Soubor:Panthera tigris sondaica 01.jpg|Tygr jávský
Soubor:Bali Tiger Ringling Bros 1914.jpg|Tygr balijský
Soubor:Panthera tigris virgata.jpg|Tygr kaspický
</gallery></center>

=== Křížení ===

==== Kříženci mezi tygry a jinými velkými kočkami ====
[[Soubor:NSK-ZOO-liger.jpg|náhled|Liger]]
V historii docházelo ve zvěřincích, zoologických zahradách i cirkusech opakovaně, někdy náhodně, někdy cíleně, ke zkřížení tygra s jinou velkou kočkou. Nejobvyklejší je zkřížení se [[lev|lvem]]. Vzhled koťat z takového spojení závisí do značné míry na kombinaci rodičů. Kříženec samce lva s tygřicí se nazývá [[liger]], je-li otcem tygr a matkou lvice, potomek se nazývá [[tigon]]. Velikost a zbarvení kříženců jsou velmi proměnlivé. Obvykle jsou zastoupeny základní znaky obou druhů.

[[Liger]] má světlou základní barvu srsti, podobnou lvu, navíc ale světlé, na koncích zhusta do skvrn se rozpadající pruhy. [[Tigon]] se lvu podobá více než [[liger]]. Samci mají i hřívu, ne však tak dlouhou a mohutnou jako samci lva. Kříženci bývají velmi mohutní, nezřídka větší než rodiče. To je připisováno efektu [[Heterózní efekt|heteroze]]. Samci kříženců jsou obvykle neplodní, samice si však rozmnožovací schopnost uchovávají. Je například zdokumentován případ úspěšného spáření samice [[liger]]a se lvem z roku 1943.

Existují také zprávy o křížení tygra s [[levhart skvrnitý|levhartem]]. Většinou jsou však nepodložené, je zdokumentován pouze jediný případ takového spáření a koťata zahynula ještě v rané fázi embryonálního vývoje.<ref name="Mazák, 208 ff.">Mazák, 1983 (S. 208 ff.)</ref>

==== Kříženci v rámci druhu ====
V zajetí docházelo i ke křížení mezi tygry různých poddruhů. Podle studie v ''Current Biology'' z roku 2008 však vykazovalo 49 ze 105 testovaných tygrů z&nbsp;pěti různých poddruhů znaky [[DNA]] odpovídající přesně některému poddruhu, nešlo tedy o hybridy. Podle vědců je tedy dobrá šance na udržení čistých linií poddruhů alespoň v zajetí, kdyby se situace v přírodě, parcích a rezervacích stala neudržitelnou.<ref>{{Citace periodika|titul=Subspecies Genetic Assignments of Worldwide Captive Tigers Increase Conservation Value of Captive Populations|příjmení=Luo|jméno=Shu-Jin|spoluautoři=a kol.|periodikum=Current Biology|datum vydání=2008-04-22|ročník=18|typ ročníku=sv.|číslo=8|strany=592–596|doi=10.1016/j.cub.2008.03.053|jazyk=en}}</ref> Po taxonomické revizi tygřích poddruhů z roku 2017 je tygří druh tvořen pouze dvěma poddruhy, otázky čistých linií a hybridizace tradičních poddruhů částečně ztrácí význam.

== Charakteristiky ==

=== Srst a její zbarvení ===
[[Soubor:Panthera tigris altaica female crop.jpg|náhled|Ussurijská tygřice s letní srstí]]

Základní barva srsti na horní straně hlavy, hřbetě, bocích, ocase a vnější straně končetin se podle poddruhu liší, od zlatožluté k červenooranžové. Srst na břiše, hrudi, spodní části hlavy a vnitřní straně končetin je bílá či světle béžová. Vnější strana ucha je černá s nápadnou bílou skvrnou. Tmavé svislé pruhy se táhnou od hlavy přes celé tělo až ke špičce ocasu. Na končetinách jsou pruhy vodorovné. Nejsvětlejší pruhy mají [[tygr ussurijský|tygři ussurijští]]. Světlejší pruhy má i [[tygr indický]], především severněji žijící jedinci. Nejtmavší pruhy mají tygři z [[Indonésie]] a [[Malajský poloostrov|Malajského poloostrova]]. Někde mezi tím je tmavost pruhů [[Tygr čínský|tygra čínského]] a vyhynulého [[Tygr kaspický|tygra kaspického]]. Na jihu žijící tygři mají velmi tmavé, poměrně široké pruhy, které se na koncích rozpadají do tmavých skvrn. U severních tygrů není tento jev obvyklý.<ref name="Mazák, 21 ff.">Mazák, 1983 (S. 21 ff.)</ref> Nos tygra je růžový, s přibývajícím stářím se však na něm mohou objevovat černé flíčky.<ref name="Mazák, 115 ff.">Mazák, 1983 (S. 115 ff.)</ref>

Ocas je u většiny poddruhů poměrně krátký, u tygra ussurijského díky chladnému klimatu více huňatý s delšími chlupy. Délka letní srsti tygra indického je od 8 do 15&nbsp;mm, u chlupů na břiše od 20 do 30&nbsp;mm. V zimě se pak délka srsti na hřbetě pohybuje od 15 do 17&nbsp;mm, na břiše od 25 do 40&nbsp;mm. Srst tygra ussurijského v zimním období dosahuje délky 25 až 40&nbsp;mm na hřbetě a 70 až 105&nbsp;mm na břiše. Srst na hřbetě [[Tygr sumaterský|tygra sumaterského]] nepřesahuje délku 10 až 15&nbsp;mm. Samci tohoto poddruhu jsou však nápadní delší srstí na zátylku a mohutnými licousy.<ref name="Mazák, 137 ff.">Mazák, 1983 (S. 137 ff.)</ref>

[[Soubor:Tiger in South India.jpg|náhled|Hlava tygra indického|vlevo]]

Přinejmenším v zoologických zahradách se u všech poddruhů objevuje zimní srst sestávající z delší krycí srsti a&nbsp;podsady, přičemž délka a hustota ochlupení se liší podle poddruhu a klimatických podmínek. Letní srst je především u tygra ussurijského výrazně kratší a méně hustá než zimní. Hustota srsti je zhruba 1&nbsp;800 chlupů na centimetr čtvereční u tygra indického, 3&nbsp;200 chlupů na centimetr čtvereční u tygra ussurijského. To jsou hodnoty srovnatelné například s [[levhart skvrnitý|levhartem]], ovšem například [[rys (rod)|rys]] má srst výrazně hustší (až 9&nbsp;000 chlupů na centimetr čtvereční).<ref name="Mazák, 21 ff."/> Na jaře je zimní srst nahrazena kratší srstí letní. Dojem druhé, podzimní výměny srsti u severně žijících tygrů lze objasnit tím, že letní srst se před zimou prodlouží. Zda k jarní výměně srsti dochází i u indických tygrů, není zcela jasné. Tygří drápy rovněž prochází pravidelnou obměnou. Nejdříve se odlupují po vrstvách a&nbsp;nakonec zcela odpadnou. V této době tygři často škrábou měkčí stromovou kůru.<ref name="Mazák, 61 ff.">Mazák, 1983 (S. 61 ff.)</ref>

==== Odchylky ve zbarvení a pruhování ====
[[Soubor:Golden tiger 1 - Buffalo Zoo.jpg|náhled|Tygr s chybějícím pigmentem v pruzích]]

Stejně jako u většiny obratlovců existují u tygrů různé barevné odchylky, které mají význam spíše z hlediska kulturního, než z biologického. Neobvykle zbarvení tygři jsou pro veřejnost atrakcí, takže jsou populárními exempláři jak v zoologických zahradách, tak v soukromých chovech.

Velmi známí jsou bílí tygři. V tomto případě nejde o pravý [[albinismus]], ale pouze o albinismus částečný, tzv.&nbsp;[[leucismus]]. Zatímco duhovky pravých albínů jsou červené, bílí tygři mají duhovky modré.<ref name="Mazák, 21 ff."/> Většina bílých tygrů má také na srsti tmavé pruhy, zcela bílí tygři jsou velkou vzácností. Všichni dnes známí bílí tygři jsou potomky tygřího samce odchyceného v roce 1951 v indickém státě [[Madhjapradéš]]. Od té doby nebyl žádný bílý tygr v&nbsp;přírodě pozorován.<ref name="Sunquist & Sunquist">{{Citace sborníku|příjmení=Sunquist|jméno=Mel E.|příjmení2=Sunquist|jméno2=Fiona C.|titul=Family Felidae (Cats)|příjmení sestavitele=Wilson|jméno sestavitele=Don E.|sborník=Handbook of the Mammals of the World. Volume 1: Carnivores|vydavatel=Lynx Edicions|místo=Barcelona|rok=2009|strany=128–130|isbn=978-84-96553-49-1|jazyk=en}}</ref>

Další, v přírodě velmi vzácnou barevnou odchylkou je tzv. „rufinismus“. V tomto případě tygrům chybí v pruzích tmavý až černý pigment, takže pruhy jsou červenohnědé nebo zcela chybí. Srst těchto jedinců bývá výrazně narudlá, proto se jim též přezdívá „zlatí tygři“. Jedno takové zvíře bylo popsáno z [[Alborz]]u, další z [[Ásám]]u.<ref name="Mazák, 21 ff."/> Podobně zbarvené tygry se podařilo vyšlechtit i v zajetí. Při šlechtění byli použiti především tygři indičtí, částečně také tygři ussurijští. K záchraně tygrů takové „šlechtění“ ovšem nijak nepřispívá.[[Soubor:White-tiger-2407799 1280.jpg|náhled|Bílý tygr|vlevo]]Černé zbarvení nebylo u živého tygra pozorováno, existují ovšem více či méně věrohodné zprávy o takto zbarvených tygřích kůžích, takže i tato barevná odchylka se u tygra zřejmě občas vyskytne. Přitom může jít jak o&nbsp;klasický [[melanismus]], kdy černé barvivo [[melanin]] překryje původní barvy, tak i o extrémní rozšíření černých pruhů, kdy mezi nimi téměř nezbývá prostor pro jiné zbarvení.

Existují i zkazky o „modrých“ tygrech, tento typ zbarvení ovšem zatím nebyl doložen věrohodnými důkazy. Nelze jej však zcela vyloučit, neboť genom tygra není příliš odlišný od genomu kočky domácí, u které jsou známy „modré“ barevné variety jako [[ruská modrá kočka]] či [[kartouzská kočka]].

Kromě barevných odchylek existují i odchylky v pruhování. Jsou známy případy tygrů s velmi řídkým či téměř chybějícím pruhováním, především pak v přední části těla.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

=== Velikost ===
Největšími poddruhy jsou tygři ussurijští a indičtí. Velcí samci těchto subspecií dosahují délky těla přes 2&nbsp;metry, k tomu je třeba připočítat ocas o délce přes 90&nbsp;cm. Samice tygra indického je dlouhá s ocasem přes 250&nbsp;cm, samice tygra ussurijského kolem 260&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 178 ff.">Mazák, 1983 (S. 178 ff.)</ref> Délka těla samice tygra ussurijského se pohybuje mezi 165 až 178&nbsp;cm.

Nejmenším žijícím poddruhem je tygr sumaterský, jehož samci měří 240 až 250&nbsp;cm, z čehož na tělo připadá 155 až 170&nbsp;cm. Samice mají na délku 215 až 230&nbsp;cm, z toho na tělo připadá 145 až 155&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 137 ff."/> Již vyhubený tygr balijský byl ještě menší, samci dosahovali na délku jen 220 až 225&nbsp;cm, samice 190 až 200&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 137 ff."/>

Záznamy zmiňující tygry s délkou těla 290&nbsp;cm a celkovou délkou skoro 4&nbsp;m je nutno považovat za přehnané. Tyto extrémní údaje mohou být důsledkem špatných odhadů či měření přes tělní nerovnosti. Tygří kůže také disponuje značnou roztažností, což rovněž mohlo zkreslit výsledky měření. Největší známý tygr kaspický byl samec zastřelený v roce 1939 u řeky [[Ili]]. Naměřená délka těla včetně ocasu činila 295&nbsp;cm, z toho 98&nbsp;cm připadalo na ocas.<ref name="Mazák, 178 ff."/> Velký samec tygra ussurijského, který pocházel ze Sichote-Aliňské oblasti a zemřel v roce 1965 v duisburské zoo, měřil 319&nbsp;cm, z toho 99&nbsp;cm připadalo na ocas. Největší věrohodně změřený tygr ussurijský ulovený v roce 1943 v severní Číně měřil 350&nbsp;cm přes tělní nerovnosti, což odpovídá reálné celkové délce 330 až 335&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 178 ff."/> Průměrná celková délka samce tygra indického se pohybuje kolem 280&nbsp;cm. Jeden z největších věrohodně změřených exemplářů měřil 322,5&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 178 ff."/>

Samec tygra ussurijského měří v kohoutku 97 až 105&nbsp;cm. Tygr indický a tygr indočínský jsou s výškou 90 až 100&nbsp;cm o něco menší. Samci tygra sumaterského měří pouze 75 až 79&nbsp;cm, samci tygra čínského 82 až 86&nbsp;cm. Samice tygra ussurijského, indického a indočínského jsou vysoké cca 78 až 87&nbsp;cm, samice tygra sumaterského pouze 66 až 68&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 178 ff."/>

Dospělí samci tygra sumaterského váží 100 až 140&nbsp;kg, samice 75 až 110&nbsp;kg. Samci tygra indického z Nepálu váží 200 až 240&nbsp;kg, samice 125 až 160&nbsp;kg.<ref name="Sunquist & Sunquist"/> Nejvyšší věrohodně doložená hmotnost tygra indického činila podle Mazáka 258&nbsp;kg. Nejvyšší doložená hmotnost u tygra kaspického činila 240&nbsp;kg, jednalo se o již výše zmiňované zvíře zastřelené v roce 1939 u řeky Ili. Nejtěžší tygr ussurijský vážil 306,5&nbsp;kg, což je vůbec nejvyšší doložená hmotnost ze všech poddruhů. Jednalo se o samce jménem „Circa“, který byl jako mladé zvíře odchycen v oblasti Ussuri a později zemřel v soukromé [[Menažerie|menažerii]]. Údaje o tygrech ussurijských s hmotností výrazně přes 300&nbsp;kg jsou neověřitelné. Mazák uvádí u dospělého tygra ussurijského průměrnou hmotnost 230&nbsp;kg.<ref name="Mazák, 178 ff."/> Vyhynulý tygr balijský vážil pravděpodobně pouze 90 až 100&nbsp;kg (samci), respektive 65 až 80&nbsp;kg (samice). Tygr jávský byl s hmotností 100 až 141&nbsp;kg (samci), respektive kolem 100&nbsp;kg (samice), o něco větší.<ref name="Mazák, 137 ff."/><ref name="mazak0">{{Citace periodika
 | příjmení = Mazák
 | jméno = Vratislav
 | odkaz na autora = Vratislav Mazák
 | titul = Panthera tigris
 | periodikum = Mammalian Species
 | odkaz na periodikum = 
 | rok = 1981
 | ročník = 152
 | strany = 1–8
 | jazyk = anglicky
 | url = http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf
 | datum přístupu = 2016-01-03
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120309125526/http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf
 | datum archivace = 2012-03-09
 | nedostupné = ano
 }} {{Wayback|url=http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf |date=20120309125526 }}</ref>

Lví samci s průměrnou celkovou délkou 260 až 270&nbsp;cm, jen výjimečně pak přes 285&nbsp;cm, za největšími tygřími poddruhy zaostávají. Tygr tak může být právoplatně označován za největší kočkovitou šelmu světa. Největší věrohodně naměřená délka u lva činila mezi 305 a 310&nbsp;cm, což rovněž zaostává za maximálními údaji uváděnými pro tygra ussurijského.<ref name="Mazák, 178 ff."/>

=== Lebka a chrup ===
[[Soubor:Tigergebiss.jpg|náhled|Tlama tygra ussurijského]]

Podobně jako ostatní velké kočky má tygr kulatou [[zornice|zornici]]. Duhovka má obvykle žlutou barvu. Masivní lebka je podobně velká jako lví a od lví lebky se příliš neliší. Drobné rozdíly jsou ve stavbě nosní dutiny a ve stavbě dolní čelisti. Ta je u tygra ve spodní části spíše konkávní, zatímco u lva konvexní. U velkých tygřích samců se délka lebky pohybuje mezi 350 a 360&nbsp;mm. Samičí lebka měří na délku 290 až 310&nbsp;mm.,<ref name="Mazák, 21 ff."/> Lebka tygra sumaterského ovšem měří pouze 295 až 340&nbsp;mm (samci), respektive 263 až 293&nbsp;mm (samice). U tygra balijského jsou udávány rozměry cca 295&nbsp;mm (samci) a 265&nbsp;mm (samice).<ref name="Mazák, 137 ff."/> Mozek tygra má objem zhruba 250 až 300&nbsp;cm³.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

Čelisti nesou 30 zubů, přičemž [[Zubní vzorec|složení chrupu]] je stejné jako u ostatních velkých koček:

<math>{I 3 \cdot C 1 \cdot P 3 \cdot M 1 \over I 3 \cdot C 1 \cdot P 2 \cdot M 1}</math>

Horní stolička je velmi malá nebo může úplně chybět. Totéž platí pro první horní premolár. Nejnápadnější jsou špičáky, které z horní čelisti mohou vyčnívat až do délky 70&nbsp;mm. Spodní špičáky jsou o něco kratší. Slouží především k zabíjení kořisti. Jako [[Trhák (zub)|trháky]] slouží především třetí premolár v horní čelisti a stolička v čelisti dolní. Horní trhák je kromě špičáků vůbec nejmohutnější zub, u dospělých tygrů může mít na délku 34 až 38&nbsp;mm.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

=== Kostra a vnitřní orgány ===
[[Soubor:TigerSkelLyd1.png|náhled|Tygří kostra]]

Kostra tygra je typicky kočičí a například od kostry lva se liší pouze minimálně. Pouze na [[pažní kost|humeru]] jsou patrné drobné rozdíly. Páteř má 55 až 56 obratlů (7 krčních, 13 hrudních, 7 bederních, 3 křížové a 25 až 26 ocasních). Hrudník tvoří 13 párů žeber. Na přední noze je pět prstů, na zadní čtyři. Drápy jsou zatahovatelné.

Tygří srdce váží 600 až 1100&nbsp;gramů, vnitřnosti měří cca 7&nbsp;m.<ref name="Mazák, 21 ff."/> Tygr ussurijský si na zimu vytváří vrstvu podkožního tuku, která na bocích může mít tloušťku až 5&nbsp;cm.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

=== DNA ===
Tygři, stejně jako ostatní kočky mají celkem 38 [[chromozom]]ů - 18 [[autozóm|autozomálních]] párů a dvojici pohlavních chromozomů.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

=== Chůze ===
Krok tygra má délku kolem 70&nbsp;cm u samců a kolem 60&nbsp;cm u samic. Velikost stopy silně odvisí od povrchu ve kterém je zanechána. Dospělí tygří samci zanechávají v mokré hlíně stopu 14 až 17&nbsp;cm dlouhou a 13 až 16&nbsp;cm širokou. Stopa samice v těchto podmínkách má zhruba 12 až 14&nbsp;cm na délku a 11 až 13&nbsp;cm na šířku. Ve sněhu, především čerstvě napadaném, je tygří stopa výrazně větší.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

== Areál rozšíření ==
Dnešní areál rozšíření tygra se táhne od [[Indie]] na východ přes [[Indočína|Indočínu]] a východní [[Čína|Čínu]] přes [[Amur]] na východní [[Sibiř]]. Na jihu zasahuje až do [[Indonésie]], kde tygři dnes ještě žijí na [[Sumatra|Sumatře]]. Na [[Jáva|Jávě]] byl tygr vyhuben v 70. letech 20. století, na [[Bali]] ještě o několik desítek let dříve. Na [[Borneo|Borneu]] byl fosilními nálezy prokázán výskyt tygra v [[pleistocén]]u a na počátku [[holocén]]u. Dříve se tygr hojně vyskytoval i v [[Přední Asie|Přední Asii]] a [[Střední Asie|Střední Asii]], ovšem od 70. let 20. století je i v těchto oblastech považován za vyhubeného.

=== Historický areál ===
[[Soubor:Tiger distribution3.PNG|náhled|Areál výskytu tygra v letech 1900 (oranžově) a 1990 (červeně)]]

Jednotliví tygři jsou schopní urazit dlouhou cestu, je proto nutné rozlišovat mezi oblastmi trvalého výskytu a oblastmi, kam nějaký tygr pouze příležitostně zabloudí. I v oblastech, kde člověk tygra vyhubil, se občas vyskytne putující jedinec.<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff.">Heptner, V., G., Sludskii, A., A.: ''Mammals of the Soviet Union. Volume II Part 2 Carnivora (Hyaenas and Cats). (S. 95 ff.)'' Amerind Publishing Co. Pvt. Ltd., Delhi. 1992 {{ISBN|90-04-08876-8}}</ref>

Ještě ve [[středověk]]u, v 10. a 11. století, se tygři běžně vyskytovali v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] a v podhůří [[Malý Kavkaz|Malého]] a [[Velký Kavkaz|Velkého Kavkazu]]. Existují dokonce zmínky o výskytu tygrů v oblastech severně od [[Kavkaz]]u. Areál rozšíření tygra mohl zasahovat až k [[Don]]u či dokonce [[Dněpr]]u. Z ruských zkazek známé „líté zvíře“ (лю́тый зверь) tak může být právě tygr. Podle jiných teorií ale může jít také o [[lev|lva]] či [[levhart skvrnitý|levharta]].<ref>Heptner, Sludskii, S. 89f.</ref> S velkou pravděpodobností se však tygr vyskytoval alespoň v severním předhůří [[Kavkaz]]u.<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/>

V pozdějších dobách se tygr vyskytoval na jižních svazích [[Kavkaz]]u, především ve východní části pohoří. Odtud ještě mezi 18. a 20. stoletím jednotliví tygři putovali až do blízkosti [[Černé moře|Černého moře]] a byli pozorováni v [[Arménie|Arménii]], v blízkosti [[Tbilisi]], v povodí horní [[Kura|Kury]], střední [[Rioni]] a [[Kivirili]]. Na severovýchodě tygři putovali až do okolí [[Baku]] či dokonce [[Derbent]]u na pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]].<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/> Ve stejné době tygři obývali jihovýchodní [[Turecko]] a [[Zakavkazsko]], především oblast [[Talyšské hory|Talyšských hor]] a okolí [[Lenkoran]]u. Odtud se oblast výskytu táhla přes severní [[Írán]] podél jižního pobřeží [[Kaspické moře|Kaspického moře]] a pohoří [[Alborz]] na východ až k řece [[Atrek]]. Na jihu [[Írán]]u se naproti tomu tygr nikdy nevyskytoval.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

Na řece [[Atrek]] vstupoval areál do dnešního [[Turkmenistán]]u, kde zahrnoval oblast na jihovýchodě země. Západní úbočí pohoří [[Kopet Dag]] bylo tygry často navštěvováno, pravděpodobně zde ale trvale nežili. Východní úbočí neskýtalo tygrům vhodné podmínky k životu. Dále na východě, v povodí řek [[Tedžen]] a [[Murgháb]] areál rovněž zasahoval do jižního [[Turkmenistán]]u. Zde docházelo k stykům s [[írán]]skou a [[Afghánistán|afghánskou]] populací.<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/> V [[Afghánistán]]u se tygři vyskytovali pouze na nejzazším severu, směrem na jihovýchod byl areál ohraničen štíty [[Pamír]]u a [[Hindúkuš]]e.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

V bývalých sovětských republikách se tygr kromě již zmíněných kavkazských a jihoturkmenských populací vyskytoval především v povodí řek [[Vachš]], [[Amudarja]], [[Syrdarja]] a [[Ili]]. Oblast výskytu v povodí řek [[Vachš]] a [[Amudarja]] byla propojená s oblastí výskytu v [[Afghánistán]]u, naopak oblast výskytu v povodí řeky [[Ili]] a v okolí jezer [[Balchaš]] a [[Alaköl]] zasahovala až do východní [[Čína|Číny]], přinejmenším k jezeru [[Bagraš köl]].<ref name="Mazák, 21 ff."/> Tygři z povodí řeky [[Syrdarja]] byli pouštními oblastmi izolováni od obou výše zmíněných areálů. Přesto osamělí jedinci opakovaně přecházeli skrz tato nehostinná území, takže stále docházelo k mísení mezi jednotlivými populacemi.<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/>

Severní trvale tygry obývané oblasti ve střední Asii dosahovaly k jižním svahům [[Altaj]]e, tygři se vyskytovali v okolí [[Zajsan]]u, u [[Irtyš|Černého Irtyše]]<ref group="pozn">Jako Černý Irtyš se označuje horní tok řeky [[Irtyš]] aš po ústí do jezera [[Zajsan]].</ref> a do údolí [[Kurčum]] v [[Kazachstán]]u a západní [[Čína|Číně]]. Odtud jednotliví jedinci pronikali daleko na sever až k Akmolinsku (dnešní [[Astana]]), [[Barnaul]]u a [[Bijsk]]u. Existují také zprávy o výskytu tygrů daleko na východě, až u jezera [[Ačit núr]] v západním [[Mongolsko|Mongolsku]].<ref name="Mazák, 21 ff."/>

Z oblastí východně od [[Altaj]]e, tedy z okolí [[Bajkal]]u, existuje pouze minimum zpráv o výskytu tygra v 19. či 20. století.<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/> Nedávné genetické analýzy, které prokázaly blízkou příbuznost východosibiřských tygrů ([[tygr ussurijský]]) s tygry středoasijskými a kavkazskými ([[tygr kaspický]]), však svědčí o tom, že areál rozšíření tygra se kdysi kontinuálně táhl ze střední [[Asie]] na východní [[Sibiř]] až k [[Tichý oceán|tichomořskému]] pobřeží.<ref name="Driscoll">{{Citace periodika|příjmení=Driscoll|jméno=Carlos A.|příjmení2=Yamaguchi|jméno2=Nobuyuki|příjmení3=Bar-Gal|jméno3=Gila Kahila|jméno4=Roca|příjmení4=Alfred L.|příjmení5=Luo|jméno5=Shujin|příjmení6=MacDonald|jméno6=David|příjmení7=O'Brien|jméno7=Stephen J.|titul=Mitochondrial Phylogeography Illuminates the Origin of the Extinct Caspian Tiger and Its Relationship to the Amur Tiger|periodikum=PLoS ONE|rok=2009|stránky=e4125|ročník=4|typ ročníku=sv.|číslo=1|url=http://www.plosone.org/article/info:doi%2F10.1371%2Fjournal.pone.0004125|jazyk=en}}</ref> Pár zpráv o výskytu tygra v těchto „prázdných“ oblastech ale přece jen existuje. V roce 1828 byl pozorován tygr na horním toku [[Angara|Angary]], v roce 1834 pak u [[Bajkal]]u. Dále na východě, v povodí řek [[Onon gol|Onon]] a [[Arguň]], se putující jedinci vyskytovali pravidelně ještě v polovině 20. století. Zde začíná areál trvalého výskytu [[Tygr ussurijský|tygra ussurijského]] táhnoucí se povodím [[Amur]]u dále na východ. Na severu kdysi zasahoval až k úpatí [[Stanové pohoří|Stanového pohoří]] na 45° severní šířky.<ref name="Mazák, 21 ff."/> U tichomořského pobřeží areál dosahoval dokonce až k 50° severní šířky.<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/> Osamělí jedinci pronikali i dále na sever. Kolem roku 1905 byl jeden tygr dokonce pozorován u řeky [[Aldan (řeka)|Aldan]] na 60° severní šířky. Jiný jedinec byl viděn v roce 1944 na 56° severní šířky. Na jih od [[Amur]]u dosahoval areál k západním svahům pohoří [[Velký Chingan]] v [[Čína|Číně]]. Zasahoval dokonce až k jezeru [[Bujr núr]] ve východním [[Mongolsko|Mongolsku]]. Odtud se areál táhl přes zmíněné pohoří [[Velký Chingan]] a planinu [[Sungari]] až do [[Korea|Koreje]].

Areál původního výskytu tygra se dále táhl na jih přes rozsáhlé oblasti východní [[Čína|Číny]] a [[Indočína|Indočíny]] až na [[indický subkontinent]]. Nejzazší výskyt tygra ve střední [[Čína|Číně]] byl zaznamenán na počátku 20. století z horního toku řeky [[Min-ťiang (přítok Jang-c’-ťiangu)|Min-ťiang]] v provincii [[S’-čchuan|S'-čchuan]]. Na jihovýchodě byl tygr rozšířen v celé [[Zadní Indie|Zadní Indii]] včetně [[Malajský poloostrov|Malajského poloostrova]]. Areál rozšíření tygra zahrnoval také indonéské ostrovy [[Sumatra]], [[Jáva]] a [[Bali]]. Tygr obýval skoro celý [[indický subkontinent]] až ke svahům [[Himálaj]]e. Pouze na severozápadě, kde se rozkládá vyprahlá [[Thárská poušť]], není výskyt tygra doložen. V [[Pákistán]]u se tygr vyskytoval pouze v údolí [[Indus|Indu]], kam zřejmě pronikl z [[Indie]]. Od západoasijských populací v severním [[Afghánistán]]u byly populace z údolí [[Indus|Indu]] odděleny nepřekročitelnou hrází vyprahlých pouští a vysokých hor.<ref name="Mazák, 21 ff."/>

=== Ztráty území a dnešní rozšíření ===
[[Soubor:Tiger map.jpg|náhled|Čast původního areálu (žlutě) a současný výskyt tygra (zeleně), hranice mezi jednotlivými poddruhy jsou vyznačeny čárkovaně]]

S postupujícím osidlováním odlehlých území člověkem se stával intenzivnějším i lov, který decimoval stavy tygrů i jejich přirozené kořisti. Od konce 19. století se areál výskytu tygra drasticky zmenšil. První obětí byl [[tygr balijský]], jehož poslední exemplář byl pozorován v roce 1937.<ref name="Walker, Nowak, 1998">{{Citace monografie|příjmení=Walker|jméno=Ernest P.|příjmení2=Nowak|jméno2=Ronald M.|titul=Walker’s Mammals of the World. Vol. 1|vydavatel=Johns Hopkins University Press|místo=Baltimore|rok=1999|vydání=6|isbn=0-8018-3970-X|strany=825 ff.|jazyk=en|url-access=registration|url=https://archive.org/details/walkersmammalsof01nowa}}</ref> Na sousední [[Jáva|Jávě]] poslední tygr zahynul zřejmě v 70. letech 20. století.<ref name="P t sondaica">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Jackson|jméno=P.|příjmení2=Nowell|jméno2=K.|titul=Panthera tigris ssp. sondaica|datum vydání=2008|vydavatel=IUCN|datum přístupu=2011-04-06|url=http://www.iucnredlist.org/details/41681/0|url archivu=https://archive.today/20180818152939/http://www.iucnredlist.org/details/41681/0|datum archivace=2018-08-18|nedostupné=ano}}</ref>

Na jižním [[Kavkaz]]e a v [[Zakavkazsko|Zakavkazsku]] byli tygři na počátku 20. století ještě poměrně hojní, jejich stavy ale následně začaly prudce klesat a v polovině 20. století odtud tygři zcela vymizeli. Ojedinělé exempláře ještě v 60. letech 20. století přecházely z [[Írán]]u přes [[Talyšské hory]] do podhůří [[Kavkaz]]u. Z většiny území bývalých sovětských republik tygr vymizel koncem 19. a začátkem 20. století. V roce 1936 ještě žila menší populace tygrů na dolním toku [[Ili]]. V povodí [[Syrdarja|Syrdarji]] byl poslední tygr spatřen roku 1945, u [[Ili]] v roce 1948. Nejdéle se tygři udrželi u hranice s [[Afghánistán]]em. V jižní části původní oblasti výskytu v povodí [[Amudarja|Amudarji]], kolem soutoku s [[Vachš]]em, na území dnešní rezervace [[Tygrovaja balka]] (Тигровая балка) a v sousedním údolí [[Pandž]]e bylo ještě ve 30. letech 20. století možno běžně pozorovat dospělé tygry s mláďaty. Kolem roku 1950 zde ale žilo už jen několik osamělých jedinců. Od konce 50. let 20. století lze považovat tygra v západní a střední části tehdejšího [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] za vyhubeného. Totéž velmi pravděpodobně platí i pro [[Afghánistán]].<ref name="Heptner, Sludskii, 95 ff."/> Nejdéle se tygr udržel na jihovýchodě [[Turecko|Turecka]], kde byl jeho výskyt zaznamenán ještě v 70. letech 20. století.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/> Dnes se tygr považuje za vyhubeného v celé [[Přední Asie|Přední Asii]] i [[Střední Asie|Střední Asii]]. Poddruh [[tygr kaspický]] tedy zcela vymizel.<ref name="Sunquist & Sunquist"/>

I v [[Čína|Číně]] byl tygr téměř zcela vyhuben. V dalších oblastech výskytu se ještě na počátku 20. století souvislý areál rozpadl do menších ostrůvků se zbytkovými populacemi.
 
Ani v poslední době se situace tygra příliš nezlepšuje. Mezi roky 1995 a 2005 se areál výskytu tygra dále zmenšil o 40 %, takže tygři dnes obývají pouhých 7 % původního areálu.<ref>{{Citace periodika|titul=Random Samples: Tiger Alert|periodikum=Science|datum vydání=2006-07-28|ročník=313|typ ročníku=sv.|číslo=5786|strany=419|doi=10.1126/science.313.5786.419b|jazyk=en}}</ref>

Dnes se tygři vyskytují pouze na ruském dálném východě a v sousedících hraničních čínských oblastech, na indickém subkontinentu a v odlehlých oblastech jihovýchodní Asie od jihočínské provincie [[Jün-nan]] na severu k Malajskému poloostrovu na jihu. Jediný větší ostrov, na kterém se tygr udržel, je [[Sumatra]]. Podrobnější informace uvádí následující kapitola.

== Současný výskyt ==
Stavy tygrů ve 20. století dramaticky poklesly. V roce 1920 žilo na světě přibližně 100 000 tygrů, v roce 1970 byla však světová populace tygrů odhadována již jen na pouhé 4 000 jedinců. [[Tygr jávský|Tygři jávští]] a [[Tygr kaspický|tygři kaspičtí]] byli zcela vyhubeni v 70. letech, [[tygr balijský]] dokonce již ve 30. letech. V polovině 20. století se na pokraji vyhubení ocitl i [[tygr ussurijský]], jeho populace v roce 1947 byla odhadována na pouhých 20 až 30 jedinců. Díky nejrůznějším záchranným projektům, jako např. "Projekt Tygr" organizace [[Světový fond na ochranu přírody|WWF]] se podařilo zvýšit stavy populací tygrů na [[Sibiř]]i ([[tygr ussurijský]]) a v [[Indie|Indii]] ([[tygr indický]]) a tyto stavy se podařilo stabilizovat.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/> V dalších oblastech však počty tygrů nadále klesají. Kolem roku 2000 byly divoké populace tygrů odhadovány ještě na zhruba 5000 až 7000 jedinců, od té doby však počty dále poklesly. Dnes se odhaduje, že na světě žije přibližně 3670 až 4390 divokých tygrů (oficiální zpráva IUCN z roku 2015 + výsledek sčítání v Rusku 2015).<ref name="IUCN 2015">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Goodrich|jméno=J.|spoluautoři=a kol.|titul=Panthera tigris|vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/details/15955/0|datum vydání=2015|datum přístupu=2017-01-23}}</ref><ref name="WWF amur 2015" /> Snížené počty jdou však částečně na vrub také přesnějším metodám sčítání. Tygr je v seznamech [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]] veden jako [[ohrožený druh]].<ref name="IUCN 2010">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Chundawat|jméno=R. S.|spoluautoři=a kol.|titul=Panthera tigris|vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|url=http://www.iucnredlist.org/details/15955/0|datum vydání=2010|datum přístupu=2011-03-14|url archivu=https://web.archive.org/web/20130620162915/http://www.iucnredlist.org/details/15955/0|datum archivace=2013-06-20|nedostupné=ano}}</ref> Tygr je považován za vyhynulého v následujících státech – [[Afghánistán]], [[Írán]], [[Kazachstán]], [[Kyrgyzstán]], [[Severní Korea]], [[Pákistán]], [[Singapur]], [[Tádžikistán]], [[Turecko]], [[Turkmenistán]] a [[Uzbekistán]].<ref name="IUCN 2015"/>

Následující tabulka uvádí údaje o výskytu tygrů v jednotlivých zemích areálu na základě zpráv z let 2009–2014. Vychází z přílohy k oficiální zprávě IUCN z roku 2015.<ref name="IUCN 2015 příloha">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Goodrich|jméno=J.|spoluautoři=a kol.|titul=Tiger (Panthera tigris) |vydavatel=[[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]|url=https://web.archive.org/web/http://www.iucnredlist.org/attachments/594|datum vydání=2015|datum přístupu=2017-01-23}}</ref>
{|class="wikitable"
! width=125 | Země 
! width=125 | Odhad na&nbsp;základě terénních průzkumů
! width=125 | Oficiální vládní odhad 
! width=125 | Poddruh(y)
! width=150 | Reference
|-
|Bangladéš || není k dispozici || 300–500 || tygr indický ||
|-
|Bhútán || 50 (43–61){{Refn|group="p."|name=T1|Jde pouze o souhrnný počet tygrů z národních parků Royal Manas a Jigme Singye, ostatní tygří biotopy nejsou zahrnuty.}} || 115–150 || tygr indický ||
|-
|Čína || >7 || 20 || tygr ussurijský<br/>tygr indočínský (?) ||
|-
|Indie || 1706 (1520–1909) || 2226 (1945–2291) || tygr indický || Jhala et al. 2011, 2015
|-
|Indonésie || 670 (371–1273) || >250 || tygr sumaterský || Collins et al. 2012, Sunarto et al. 2013, Wibisono et al. 2009
|-
|Kambodža || 0 || 10–30 || tygr indočínský || Lynam 2010, O'Kelly et al. 2012
|-
|Laos || 2 || 17 (9–23) || tygr indočínský || Goodrich 2012
|-
|Malajsie || 300 (250–340) || 250–340 || tygr malajský || Kawanishi et al. 2015
|-
|Myanmar || není k dispozici || 85 || tygr indočínský ||
|-
|Nepál || 198 (163–235) || 198 (163–235) || tygr indický || GON 2013
|-
|Rusko || 480–540{{Refn|group="p."|name=T2|Výsledky sčítání z roku 2015.<ref name="WWF amur 2015" />}} || 480–540 || tygr ussurijský || WWF 2015
|-
|Severní Korea || není k dispozici || 0 || ||
|-
|Thajsko || 221 (189–252) || 189–252 || tygr indočínský || 
|-
|Vietnam || <5 || >10 || tygr indočínský || Lynam 2010
|-
|'''Celkem''' || '''cca 3670''' || '''cca 4390''' || ||
|}
<references group="p." />

=== Tygr ussurijský (Rusko a Čína) ===
Census z roku 2015 potvrdil pozitivní trend v populaci tygra ussurijského na ruském dálném východě, když bylo napočítáno 480 až 540 jedinců,<ref name="WWF amur 2015">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Amur tiger numbers on the rise, say latest figures
 | vydavatel = WWF
 | datum_vydání = 2015-05-27
 | datum_přístupu = 2017-01-24
 | místo = Vladivostok, Rusko
 | url = http://wwf.panda.org/wwf_news/?247417
 | jazyk = en
}}</ref> což je mírný nárůst proti číslům z roku 2005, která uváděla 423 až 502,<ref name="WWF amur 2015" /> respektive 330 až 390 jedinců.<ref name="IUCN 2015 příloha" /> V [[Severní Korea|Severní Koreji]] nebyl výskyt tygra zaznamenán od roku 1998. Na severu Číny u hranice s [[Rusko|Ruskem]] žije malá populace, čínská vláda odhaduje počet na zhruba 20 jedinců.<ref name="IUCN 2010"/> Poddruh je klasifikován jako ohrožený.<ref name="P t altaica">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Miquelle
 | jméno = D.
 | titul = Panthera tigris ssp. altaica
 | vydavatel = IUCN
 | datum_vydání = 2011
 | datum_přístupu = 2017-01-24
 | url = http://www.iucnredlist.org/details/15956/0
 | jazyk = en
 | příjmení2 = Darman
 | jméno2 = Y.
 | příjmení3 = Seryodkin
 | jméno3 = I.
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20130512101454/http://www.iucnredlist.org/details/15956/0
 | datum archivace = 2013-05-12
 | nedostupné = ano
 }}</ref>

=== Tygr čínský ===
Tygr čínský byl ve volné přírodě zřejmě zcela vyhuben. Je ale plánováno jeho znovuvysazení v dřívějších oblastech výskytu. Poddruh je klasifikován jako kriticky ohrožený.<ref name="P t amoyensis"/>

=== Tygr indický (Indie, Nepál, Bhútán, Bangladéš) ===
Na [[indický subkontinent|indickém subkontinentu]] ([[Indie]], [[Nepál]], [[Bhútán]], [[Bangladéš]]) žijí dnes tygři téměř výhradně v národních parcích a rezervacích. Největší populace jsou přitom na severu ([[Národní park Rajaji]]–[[Národní park Jima Corbetta]], [[Národní park Dudhwa]], [[Národní park Bardia]], [[Národní park Čitvan]], Buxa, [[Národní park Manas]], [[Národní park Kaziranga]]) a v centrální [[Indie|Indii]] (např. [[Národní park Kanha]], [[Národní park Pench]], [[Národní park Satpura]], [[Národní park Melghat]], [[Národní park Bandhavgarh]], [[Národní park Simlipal]], [[Národní park Indravati]], Nagarjunasagar). Na jihu je potom výskyt omezen na oblasti [[Národní park Nagarhole|Národního parku Nagarhole]] a [[Národní park Bandipur|Národního parku Bandipur]].<ref>{{Citace periodika|titul=Where can tigers persist in the future? A landscape-scale, density-based population model for the Indian subcontinent|příjmení=Ranganathan|jméno=Jai|příjmení2=Chan|jméno2=Kai M. A.|příjmení3=Ullas Karanth|jméno3=M.|příjmení4=Smith|jméno4=James L. David|periodikum=Biological Conservation|ročník=141|typ ročníku=sv.|číslo=1|datum vydání=2008-01|strany=64–77|doi=10.1016/j.biocon.2007.09.003|jazyk=en}}</ref> [[Indie]] je v současnosti zemí s největším počtem volně žijících tygrů, zdejší populace je odhadována na 1200 - 1700 jedinců. Do tohoto počtu není zahrnuta populace v [[Sundarbans]] na hranicích [[Indie]] a [[Bangladéš]]e. Ve zdejších [[mangrovy|mangrovech]] žije odhadem asi 200 tygrů. V [[Bhútán]]u je velikost populace odhadována na 70 až 80 jedinců, v [[Nepál]]u pak na 100 až 200 tygrů, z nichž značná část (asi 50) žije v [[Národní park Čitvan|Národním parku Čitvan]].<ref name="IUCN 2010"/> V posledních letech byl i zásluhou přísné ochrany zaznamenán mírný nárůst počtu indických tygrů, podle sčítání v roce 2011 se počet tygrů oproti stavu z roku 2007 zvýšil o 200 až 300 jedinců.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Mehr Tiger in Indien
 | vydavatel = [[Světový fond na ochranu přírody|WWF]]
 | datum_vydání = 2011-03-28
 | datum_přístupu = 2017-01-13
 | url = http://www.wwf.de/mehr-tiger-in-indien/
 | jazyk = de
}}</ref>

=== Tygr indočínský (Čína, Myanmar, Thajsko, Laos, Vietnam, Kambodža) ===
Na nejzazším jihu Číny v provincii [[Jün-nan]] může přežívat podle oficiálních údajů zhruba 10 [[Tygr indočínský|tygrů indočínských]].<ref name="IUCN 2010" />

V jihovýchodní Asii se tygři vyskytují pouze v ostrůvkovitých zbytcích původního areálu. Zdejší populace jsou více ohrožené než populace na [[indický subkontinent|indickém subkontinentu]]. V [[Myanmar]]u (Barmě) žije ještě zhruba 100 tygrů.<ref name="IUCN 2010"/> V [[Thajsko|Thajsku]] byl počet divokých tygrů na počátku 90. let 20. století odhadován na zhruba 250 jedinců. Největší populace žije v komplexu rezervací [[Přírodní rezervace Thung Yai|Thung Yai]]–[[Přírodní rezervace Huai Kha Khaeng|Huai Kha Khaeng]].<ref>{{Citace periodika|titul=Estimating the Indochinese tiger ''Panthera tigris corbetti'' population in Thailand|příjmení=Rabinowitz|jméno=Alan|periodikum=Biological Conservation|datum vydání=1993|ročník=65|typ ročníku=sv.|číslo=3|strany=213–217|doi=10.1016/0006-3207(93)90055-6|jazyk=en}}</ref> Tamější populace je odhadována na zhruba 150 tygrů a je tak jednou z největších v pevninské části jihovýchodní Asie.<ref name="IUCN P t corbetti" /> V [[Kambodža|Kambodži]], [[Laos]]u a [[Vietnam]]u žije podle oficiálních údajů zhruba po 20 tygrech.<ref name="IUCN P t corbetti" /> V Laosu byl potvrzen výskyt tygra v rezervaci [[Nam Et-Phou Louey National Protected Area]] (17 jedinců).<ref name="IUCN P t corbetti" /> Ve Vietnamu nebyl tygr vyfotografován od roku 1997.<ref name="IUCN P t corbetti" /> V Kambodži přes intenzivní snahy existuje pouze několik málo záznamů o pozorování tygra po roce 2005.<ref name="IUCN P t corbetti" /> V největší světové tygří rezervaci [[Hukaung Valley]] v Myanmaru se podařilo fotopastmi identifikovat pouze šest různých tygrů, odhady počtu zdejších jedinců kolísají na široké škále od 7 do 71 kusů.<ref name="IUCN P t corbetti" /> Poddruh je klasifikován jako ohrožený, populace ovšem vykazuje silně klesající tendenci a je velmi pravděpodobné, že v příštím vydání [[Červený seznam IUCN|Červeného seznamu IUCN]] bude tento poddruh překlasifikován na kriticky ohrožený.<ref name="IUCN P t corbetti" />

=== Tygr malajský (Malajsie) ===
V [[Malajsie|Malajsii]] žijí podle všeho tři oddělené populace, žádná pravděpodobně nepřesahuje počtem 250 jedinců. Jedna z nich žije v Národním parku [[Národní park Taman Negara|Taman Negara]].<ref name="P t jacksoni" />

=== Tygr sumaterský (Indonésie) ===
Počet tygrů na [[Sumatra|Sumatře]] se odhaduje na 400 až 500 jedinců (vládní odhad z roku 2007), možná i o něco více (terénní průzkumy).<ref name="P t sumatrae">{{Citace elektronické monografie|příjmení=Linkie|jméno=M.|příjmení2=Wibisono|jméno2=H. T.|příjmení3=Martyr|jméno3=D. J.|příjmení4=Sunarto|jméno4=S.|titul=Panthera tigris ssp. sumatrae|datum vydání=2008|vydavatel=IUCN|datum přístupu=2001-03-14|url=http://www.iucnredlist.org/details/15966/0|url archivu=https://web.archive.org/web/20090613014155/http://www.iucnredlist.org/details/15966/0|datum archivace=2009-06-13|nedostupné=ano}}</ref> Tři nejvýznamnější oblasti výskytu jsou [[Národní park Gunung Leuser]] na severu ostrova, [[Národní park Kerinci Seblat]] na západě a [[Národní park Bukit Tigapuluh]] v centrální části ostrova.<ref name="P t sumatrae" /> Kvůli pokračujícímu ubývání původního [[biotop]]u populace tygra na [[Sumatra|Sumatře]] stále vykazuje klesající tendenci.<ref>{{Citace periodika|titul=Sumatran tiger (''Panthera tigris sumatrae''): A review of conservation status|příjmení=Wibisono|jméno=Hariyo T.|příjmení2=Pusparini|jméno2=Wulan|periodikum=Integrative Zoology|datum vydání=2010-12-01|ročník=5|typ ročníku=sv.|číslo=4|strany=313–323|doi=10.1111/j.1749-4877.2010.00219.x|jazyk=en}}</ref> Poddruh je klasifikován jako kriticky ohrožený.<ref name="P t sumatrae" />

=== Příčiny ohrožení ===
Největší hrozbou pro tygra je ničení jeho životního prostředí. Jde především o kácení lesů a pralesů, rozšiřování zemědělských ploch a snižování stavů zvěře, která slouží tygrovi za kořist. Další velkou hrozbou je [[pytláctví]].<ref name="IUCN 2010"/> Hlavním důvodem pro ilegální lov je žádanost tygřích produktů na čínském trhu, pro účely [[Tradiční čínská medicína|tradiční čínské medicíny]]. Ceněný je především prášek z rozemletých tygřích kostí. Poté, co mezi 50. a 70. léty 20. století stavy čínských tygrů klesly na pouhé desítky jedinců v přísně střežených rezervacích, začal být trh v [[Čína|Číně]] pokrýván dovozy ze zahraničí, čímž se zvýšilo ohrožení dalších poddruhů. Obchod s tygřími produkty byl zakázán [[Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin|Úmluvou o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a rostlin]] (CITES) z roku 1975. Čína ke smlouvě přistoupila v roce 1981, nicméně na vnitrostátní úrovni byl obchod s tygřími produkty zakázán až v roce 1993. Přesto stavy tygrů dále klesají. V poslední době bylo opět zaznamenáno zvýšené používání zakázaných tygřích pastí. Sporné je, zda by k omezení lovu pomohlo zakládání "tygřích farem". Existují obavy, že prodej produktů z tygrů chovaných v zajetí by byl využíván jako zástěrka k legalizaci prodeje produktů z ilegálně ulovených divokých tygrů.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/><ref name="Morell">{{Citace periodika|titul=Can the Wild Tiger survive?|příjmení=Morell|jméno=Virginia|periodikum=Science|datum vydání=2007-12-07|ročník=317|typ ročníku=sv.|číslo=5843|strany=1312–1314|doi=10.1126/science.317.5843.1312|jazyk=en}}</ref> Tygr býval také hojně loven kvůli (často jen údajným) útokům na hospodářská zvířata.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/>

=== Plány na znovuvysazení tygra v dřívějších oblastech výskytu ===
Především v [[Čína|Číně]] existují projekty plánující znovuvysazení tygra v místech, kde během 20. století vyhynul. Organizace ''Save Chinas Tigers'' se zabývá chovem [[tygr čínský|tygra čínského]] v soukromých rezervacích v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]]. Tygři se zde především učí loveckým dovednostem, aby si dokázali ve volné přírodě obstarat potravu. V budoucnosti je plánováno vypuštění těchto tygrů v původním areálu výskytu v [[Čína|Číně]]. K ambasadorům projektu patří známé osobnosti jako například herec [[Jackie Chan]]. Uvažuje se rovněž o podobném projektu, který by zahrnoval [[tygr čínský|tygry čínské]] chované v čínských zoo a dalších zařízeních. Je rovněž plánováno znovuvysazování [[Tygr ussurijský|tygra ussurijského]]. Mnoho jedinců tohoto poddruhu žije v zajetí v [[Čína|Číně]]. V rámci pokusů o omezení lovu divokých tygrů byla v roce 1986 založena velká tygří farma u [[Charbin]]u. Po zákazu obchodu s tygřími produkty v roce 1993 byla přeměněna na tygří park. Žije zde zhruba 800 [[tygr ussurijský|tygrů ussurijských]]. Nejméně 200 se z genetického hlediska (čistota linie) jeví jako vhodní kandidáti na znovuvysazení do oblastí původního výskytu. Hlavním problémem je značná velikost území, které jednotlivý tygr potřebuje pro svou obživu a nutnost naučit tygry životu ve volné přírodě. Dalším problémem je malá genetická variabilita těchto zvířat.<ref name="Morell"/>

== Život ==
[[Soubor:Ranthambore National Park.JPG|náhled|Biotop tygra v [[Ranthambore|národním parku Ranthambore]]]]Tygři jsou aktivní především za soumraku a v noci,<ref name="Sunquist & Sunquist"/> občas ale loví i ve dne.<ref name="Mazák, 61 ff."/> Při hledání kořisti tygři často urazí velké vzdálenosti. Platí to především pro oblasti chudé na zvěř, jako je východní [[Sibiř]]. Tamní tygři urazí za den průměrně 20 až 25&nbsp;km, ve výjimečných případech však dokonce 80 až 100&nbsp;km. Kromě tohoto pravidelného obcházení revíru při hledání kořisti urazí tygr často značnou vzdálenost při hledání nového loviště (například mladý tygr odcházející od matky). Při tom se může vzdálit stovky kilometrů od původního revíru.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

Tygři jsou výborní plavci a na rozdíl od většiny ostatních [[kočkovití|koček]] mají rádi vodu. Jsou schopni přeplavat řeky o šířce 6 až 8&nbsp;km. Je zaznamenán případ tygra, který uplaval celých 29&nbsp;km.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/> Tygři šplhají špatně a neradi, v případě nutnosti ale dokážou vyšplhat i do koruny stromu, jak se ukázalo například roku 1969 při masivních záplavách v [[Sundarbans]]. Mnoho tygrů se zachránilo právě vyšplháním na strom. Jako úkryt slouží tygrům chráněná místa uvnitř revíru, například vyvrácené stromy, houštiny či jeskyně.<ref name="Mazák, 61 ff."/>[[Soubor:Taman Negara Sungai Tembeling.JPG|náhled|Tropický les v [[Taman Negara|Taman-Negaře]]|vlevo]]

=== Biotop ===
Tygří obývají poměrně širokou škálu různých biotopů, od [[Tropický deštný les|tropického deštného lesa]] přes [[Savana|savany]], [[bažina|močály]] a listnaté a smíšené lesy mírného pásma až po [[tajga|jehličnatý severský les - tajgu]]. V [[Jihozápadní Asie|Přední Asii]] obýval tygr listnaté lesy, křovinaté porosty, říční údolí mezi pouštními a polopouštními oblastmi. V [[Čína|Číně]] obýval tygr rovněž subtropické horské lesy. Tygr obvykle nevystupuje do výšek přes 2 000&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., v [[Kazachstán]]u byla ale ulovena zvířata ve výšce 2 500&nbsp;m&nbsp;n.&nbsp;m., v [[Himálaj]]i byl dokonce prokázán výskyt tygra v nadmořské výšce 4 000 m.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Socha
| jméno = Vladimír
| titul = Kdo netrpí závratěmi: Nejlepší zvířecí „horolezci“
| periodikum = 100+1 zahraniční zajímavost
| vydavatel = 
| url = https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-netrpi-zavratemi-nejlepsi-zvireci-horolezci
| datum vydání = 2020-07-03
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200703072723/https://www.stoplusjednicka.cz/kdo-netrpi-zavratemi-nejlepsi-zvireci-horolezci
| datum přístupu = 2020-07-03
| datum archivace = 2020-07-03
}}</ref> Na ruském dálném východě tygři obývají především smíšené lesy nižší nadmořské výšky. Na severu [[indický subkontinent|indického subkontinentu]] obývá dnes tygr především tzv. [[terai]], bažinaté oblasti s vysokou trávou a [[lužní les|lužními lesy]]. Ve střední [[Indie|Indii]] žijí tygři většinou v lesních porostech tvořených [[Sal (strom)|salovými stromy]] (''Shorea robusta''), ale také v porostech trnitých křovin, jako v [[Národní park Ranthambore|Národním parku Ranthambore]]. V [[Sundarbans]] žijí tygři v [[Mangrovy|mangrovech]], v [[Ásám]]u a jihovýchodní Asii pak v [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]].<ref name="Sunquist & Sunquist"/> Vůči chladu jsou velmi odolní především [[tygr ussurijský|tygři ussurijští]]. Oblasti se sněhovou pokrývkou vyšší než 30&nbsp;cm však tygrovi nesvědčí, pravděpodobně i kvůli tomu, že se v takovýchto oblastech nevyskytují divoká prasata, která jsou pro tygra jednou z hlavních kořistí.<ref name="Mazák, 61 ff."/> Tygr je tedy, co se prostředí týče, velmi přizpůsobivý, potřebuje ale vhodné úkryty, dostatek kořisti a přístup k vodě.<ref name="Mazák, 55 ff.">Mazák, 1983 (S. 55 ff.)</ref>



=== Sociální chování ===

==== Teritorialita a hustota populace ====
[[Soubor:327 and Madonna.jpg|náhled|Agresivní chování]]

Tygři jsou obvykle samotáři, dospělí samci a samice se stýkají pouze krátce v době páření. Jelikož mláďata zůstávají až do tří let s matkou, dospělé samice jsou většinou doprovázeny koťaty či dospívajícími jedinci. Jen výjimečně lze pozorovat úplnou rodinu, sestávající z obou dospělých a mláďat.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

Rodinu zakládají většinou pouze tygři s vlastním revírem. Revír si tygři značkují močí. Jeho velikost závisí u samice na množství dostupné kořisti. Revír samce se překrývá s více revíry samic (2&nbsp;až&nbsp;7). V&nbsp;[[Národní park Čitvan|Národním parku Čitvan]], kde biomasa dostupné kořisti je zhruba 2000&nbsp;kg/km², je průměrná velikost revíru tygřice 23&nbsp;km², velikost revíru tygřího samce pak 68&nbsp;km². V na kořist chudších oblastech ruského dálného východu, kde biomasa dostupné kořisti je zhruba 400&nbsp;kg/km², velikost revíru tygřice kolísá od&nbsp;200 do&nbsp;400&nbsp;km². I když se jednotlivé revíry mohou částečně překrývat, je průměrná velikost revíru přímo úměrná hustotě tygří populace v dané oblasti. V indickém [[Národní park Kanha|Národním parku Kanha]] žije na ploše 320&nbsp;km² 10 až 15 tygrů.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/> V&nbsp;[[Národní park Čitvan|Národním parku Čitvan]] v&nbsp;[[Nepál]]u žije v průměru 8&nbsp;tygrů na&nbsp;100&nbsp;km². V&nbsp;[[Národní park Kaziranga|Národním parku Kaziranga]] se uživí dokonce i&nbsp;16 a&nbsp;více tygrů na&nbsp;100&nbsp;km².<ref name="Sunquist & Sunquist"/> V&nbsp;[[Národní park Nagarhole|Národním parku Nagarhole]] je hustota tygří populace opět mezi 13 až 15&nbsp;zvířaty na&nbsp;100&nbsp;km².<ref>{{Citace periodika|titul=Estimating Tiger ''Panthera tigris'' populations from camera-trap data using Capture Recapture Models|příjmení=Ullas Karanth|jméno=K.|periodikum=Biological Conservation|datum vydání=1995-12|ročník=71|typ ročníku=sv.|číslo=3|strany=333–338|doi=10.1016/0006-3207(94)00057-W|jazyk=en}}</ref> Oproti tomu na ruském dálném východě je průměrná hustota tygří populace odhadována pouze na 0,5 až 1,4&nbsp;tygra na&nbsp;100&nbsp;km². V [[tropický deštný les|tropických deštných lesích]] [[Malajsie]], [[Sumatra|Sumatry]] a [[Laos]]u se na hustotě zdejších tygřích populací opět odráží malé množství dostupné kořisti. Hustota zdejších tygřích populací je velmi nízká.<ref name="Sunquist & Sunquist"/>[[Soubor:Panthera tigris altaica 09 - Buffalo Zoo.jpg|náhled|Tygr ussurijský s mladětem]]Příčinou extrémní velikosti revírů [[Tygr ussurijský|tygrů ussurijských]] nemusí byt pouze relativně nízká dostupnost kořisti, ale také vliv člověka. V [[Přírodní rezervace Sichote-Aliň|Sichote-Aliňské přírodní rezervaci]] se mladé tygřice usazovaly v revíru své matky, pokud člověk svými zásahy nesnižoval množství dostupné kořisti. Když byl vliv člověka příliš velký, tygřice vyhledávaly nové revíry. Podle toho by potřebná velikost revíru v dané oblasti měla být výrazně menší než výše uvedených 400&nbsp;km².<ref>{{Citace periodika|titul=Spatial structure of Amur (Siberian) tigers (''Panthera tigris altaica'') on Sikhote-Alin Biosphere Zapovednik, Russia|příjmení=Goodrich|jméno=John M.|příjmení2=Miquelle|jméno2=Dale G.|příjmení3=Smirnov|jméno3=Evgeny M.|příjmení4=Kerley|jméno4=Linda L.|příjmení5=Quigley|jméno5=Howard B.|příjmení6=Hornocker|jméno6=Maurice G.|periodikum=Journal of Mammalogy|datum vydání=2010-06-16|ročník=91|typ ročníku=sv.|číslo=3|strany=737–748|doi=10.1644/09-MAMM-A-293.1|url=https://academic.oup.com/jmammal/article-lookup/doi/10.1644/09-MAMM-A-293.1|jazyk=en}}</ref>

Tygři jsou teritoriální zvířata, brání svůj revír proti dalším tygrům stejného pohlaví. Revír si značkují močí, kterou při vztyčeném ocasu stříkají na stromy či keře. I škrábance, které tygři často zanechávají na různých stromech, mohou sloužit tomuto účelu. Naopak řev, kterým svojí přítomnost v revíru oznamují například [[lev|lvi]], u tygrů k označování revíru velmi pravděpodobně neslouží, neboť tygři řvou jen velmi zřídka.<ref name="Mazák, 61 ff." /> Mladé tygřice často obsazují revír v sousedství revíru své matky, což vede k tomu, že tygřice v určité oblasti jsou si blízce příbuzné, jako lvice z jedné smečky. Tygří samci putují více, snaží se najít opuštěný revír nebo zahnat jiného samce v boji.<ref name="Sunquist & Sunquist" />

==== Rozmnožování ====
[[Soubor:Tigerwoods mounting Madonna.jpg|náhled|Tygr při páření]]

Tygři v tropických oblastech nemají specifické roční období, kterému by dávali přednost při rozmnožování. Na [[Amur]]u se oproti tomu většina mláďat rodí na jaře. Je-li samice připravena se pářit, dává to najevo pachovými značkami. U tygřic v zajetí trvá období plodnosti zhruba pět dní. Ve volné přírodě jsou však páry pohromadě obvykle jen dva dny. V tomto čase dochází k hojnému páření, 17× až 52× za den.<ref name="Sunquist & Sunquist" /> Samotný akt páření je však obvykle velmi krátký. Při aktu leží samice na zemi, zatímco samec stojí nad ní a svírá čelistmi její krk. Tygřice často bývají útočné, mručí a ohánějí se packami po partnerovi.<ref name="Mazák, 101 ff.">Mazák, 1983 (S. 101 ff.)</ref>
[[Soubor:Panthera-tigris-altaica-young-tiger.jpg|vlevo|náhled|Tygří mládě]]
Není-li páření úspěšné, je tygřice připravena k novému páření zhruba za měsíc. Po úspěšném páření porodí samice po zhruba 103 dnech březosti 2&nbsp;až&nbsp;5&nbsp;mláďat. Vrhy s jedním nebo naopak až 7&nbsp;mláďaty jsou výjimečné. Průměrná velikost vrhu je kolem 3&nbsp;mláďat. Jako místo porodu tygřice volí kryté místo v houštině, vysoké trávě, skalní štěrbině nebo jeskyni. Mláďata se rodí slepá a bezmocná. Porodní váha je mezi 800 až 1600&nbsp;gramy. V prvních týdnech se matka zdržuje v blízkém okolí skrýše s mláďaty. Když jsou tygřatům dva až tři měsíce, začíná tygřice své obchůzky postupně prodlužovat. Asi po šesti měsících přestává tygřice svá mláďata kojit. Ta však samozřejmě ještě nejsou schopna samostatně lovit. Ve věku 12&nbsp;až&nbsp;18&nbsp;měsíců vypadávají mladým tygrům mléčné zuby. Zhruba od tohoto věku jsou fyzicky schopní samostatného lovu. Po&nbsp;18&nbsp;až&nbsp;20&nbsp;měsících se mladí tygři osamostatňují, nějaký čas však ještě zůstávají v revíru matky.

Doba odchodu souvisí obvykle s narozením nového vrhu mláďat. Podle jedné studie v [[Národní park Čitvan|Národním parku Čitvan]] samci odcházeli průměrně 33&nbsp;km daleko od revíru matky, u samic to bylo pouze 10&nbsp;km. Z deseti sledovaných samců se přitom pouze čtyřem podařilo úspěšně obsadit nový revír. Tygřice mívají první potomky ve čtvrtém roce života, tygří samci se stávají rodiči obvykle v pěti letech. Samice jsou plodné v průměru šest, nejvýše však dvanáct let. Průměrný věk dožití divoce žijících tygřic je 9&nbsp;let. Kvůli vysoké úmrtnosti mláďat tak jedna tygřice za svůj život odchová průměrně pouze 4&nbsp;až&nbsp;5&nbsp;mláďat.<ref name="Sunquist & Sunquist" />

Tygři v zajetí se dožívají v průměru 16&nbsp;až&nbsp;18&nbsp;let. Málokdy se dožijí věku 20&nbsp;až&nbsp;25&nbsp;let.<ref name="Mazák, 101 ff."/>

==== Hlasové projevy ====
[[Soubor:439280 schots angry-tiger.wav|náhled|Řev rozzuřeného tygra]]
Tygři jsou obvykle tiší. Přesto disponují velkou škálou různých zvuků. Nejběžnější je daleko se nesoucí, hluboký řev, znící jako ''A-o-ung'', který je vícekrát po sobě opakován. Tento řev bývá spojován s namlouvacími rituály při páření. Při útoku tygr často vydává zvláštní druh řevu, který lze popsat jako krátké, prudké a velmi hlasité zakašlání. Podobný zvuk vydává tygří samec i při pářícím aktu.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

=== Potrava ===
Hlavní potravou tygra jsou velcí savci, které stopuje a po krátkém sprintu skolí. Jedná se především o divoká prasata a jelenovitou zvěř. Menší část potravy pak tvoří malí savci jako zajíci či králíci, ale také ptáci. Tygr je schopen sám skolit i tak mohutné zvíře jako je [[gaur]], největší žijící [[tur]].

==== Spektrum kořisti ====
[[Soubor:Tigerbeute.png|náhled|Složení tygří kořisti v různých rezervacích]]

Nejdůležitější kořistí tygra v celém areálu jeho výskytu jsou divoká prasata a jelenovitá zvěř. V národních parcích na [[indický subkontinent|indickém subkontinentu]], jako [[Národní park Čitvan]] v [[Nepál]]u, [[Národní park Nagarhole]] či [[Národní park Kanha]] v [[Indie|Indii]], tvoří velká jelenovitá zvěř ([[Axis indický|axis]], [[sambar]], [[barasinga]]) více než polovinu celkového objemu tygří kořisti. Zejména pak v [[Narodní park Nagarhole|Nagarhole]] tvoří velký podíl na tygří kosti také obrovský [[gaur]]. Mezi další významnou kořist patří v těchto oblastech také divoká prasata a menší jelínci ([[muntžak]]), zatímco [[dikobraz]]i, [[zajícovci]] a [[Langur|languři]] mají díky své malé velikosti na celkové kořisti jen velmi omezený podíl.<ref name="Seidensticker 1999">{{Citace monografie|titul=Riding the Tiger. Tiger Conservation in Human-dominated Landscapes|příjmení=Seidensticker|jméno=John|vydavatel=Cambridge University Press|místo=Cambridge|rok=1999|isbn=0-521-64835-1|strany=13 ff|poznámky=[dále jen Seidensticker, 1999]|jazyk=en}}</ref> V některých oblastech [[indický subkontinent|indického subkontinentu]] tvoří významnou součást kořisti také antilopy, především [[nilgau]].<ref name="Mazák, 77 ff.">Mazák, 1983 (S. 77 ff.)</ref>

V thajské přírodní rezervaci [[Přírodní rezervace Huai Kha Khaeng|Huai Kha Khaeng]] tvoří tygří potravu převážně [[sambar]]ové, [[muntžak|muntžaci]], divoká prasata, dikobrazi a jezevci.

V přírodní rezervaci [[Přírodní rezervace Sichote-Aliň|Sichote-Aliň]] na ruském Dálném východě se tygři živí téměř výhradně divokými prasaty a jeleny [[wapiti]].

Lze říci, že výskyt tygra ve volné přírodě závisí na existenci dostatečného množství velké kořisti, jako jsou divoká prasata a jelenovitá zvěř. Například areál výskytu vymřelého tygra kaspického se víceméně shodoval s oblastmi výskytu [[jelen bucharský|jelena bucharského]] (''Cervus elaphus bactrianus''), srnčí zvěře a divokých prasat v říčních údolích jinak suchých oblastí Přední Asie.<ref name="Seidensticker 1999" /> V [[Tádžikistán]]u lovil kaspický tygr i gazely [[džejran]] a [[liška obecná (šelma)|divoké lišky]], ve středoasijských stepích pak i velké antilopy [[sajga|sajgy]].[[Soubor:Chitwan National Park (2010)-58.jpg|náhled|Jelenovitá zvěř, jako zde v národním parku Čitvan, je typickým příkladem tygří kořisti|vlevo]]

Tygři dokáží ulovit kořist, která je výrazně převyšuje velikostí i hmotností. V Indii jsou pravidelně pozorovány útoky tygrů na velké tury, jako [[arni]] a [[gaur]], přičemž cílem jsou obvykle samice a telata. Příležitostně tygři útočí i na [[tapír čabrakový|tapíry čabrakové]] a troufnou si i na mladého [[nosorožec indický|nosorožce]], pokud se příliš vzdálí od matky. Útoky na slony jsou výjimečné a téměř výhradně jde o útoky na slůňata, existují však i důvěryhodná svědectví o útocích na dospělé samce. V některých oblastech tvoří část tygří kořisti i medvědi. Zatímco indičtí [[medvěd pyskatý|medvědi pyskatí]] se stávají tygří kořistí jen výjimečně, [[medvěd ušatý|medvědi ušatí]] a výjimečně i [[medvěd hnědý]] patří mezi potenciální kořist ussurijských tygrů. Na ruském Dálném východě tvoří medvědi zhruba 5 až 8% tygří kořisti. Jsou zaznamenány i případy úspěšného ulovení dospělého jedince medvěda hnědého.<ref name="Mazák, 77 ff."/><ref>{{Citace sborníku|příjmení=Miquelle|jméno=Dale G.|příjmení2=Stephens|jméno2=Philip A.|příjmení3=Smirnov|jméno3=Evgeny N.|příjmení4=Goodrich|jméno4=John M. Goodrich|příjmení5=Zaumyslova|jméno5=Olga J.|příjmení6=Myslenkov|jméno6=Alexander E.|titul=Tigers and Wolves in the Russian Far East: Competitive Exclusion, Functional Redundancy, and Conservation Implications|sborník=Large carnivores and the conservation of biodiversity|strany=179–207|příjmení sestavitele=Ray|jméno sestavitele=Justina C.|vydavatel=[[Island Press]]|místo=|rok=2005|isbn=9781559630801|url=http://www.savethetigerfund.org/AM/Template.cfm?Section=Home1&template=/CM/ContentDisplay.cfm&ContentFileID=559|jazyk=en|datum přístupu=2018-09-06|url archivu=https://web.archive.org/web/20110511061001/http://www.savethetigerfund.org/AM/Template.cfm?Section=Home1|datum archivace=2011-05-11|nedostupné=ano}} {{Wayback|url=http://www.savethetigerfund.org/AM/Template.cfm?Section=Home1&template=%2FCM%2FContentDisplay.cfm&ContentFileID=559 |date=20110511061001 }}</ref>

Na ruském Dálném východě loví tygr kromě jelenů wapiti především [[sob polární|soby]], jeleny [[jelen sika|sika]], [[kabar]]y, srnce a [[goral]]y,<ref name="Sunquist & Sunquist"/> příležitostně také [[rys ostrovid|rysy]], jezevce, zajíce a dokonce tetřevovité ptáky. Podobně i indičtí tygři nepohrdnou menší kořistí jako hlodavci, želvy, ryby a dokonce i kobylky či žáby. Kořistí bývají i masožravci jako krokodýli. Levharti bývají zabíjeni jako potravní konkurenti, jen výjimečně však bývají následně i sežráni. Naproti tomu tygři zkonzumují občas i ovoce nebo trávu. Kanibalismus se vyskytuje, jde však většinou buď o mláďata sežraná cizím samcem nebo o pojídání nalezené mršiny.<ref name="Mazák, 77 ff."/>

Tygr někdy útočí i na hospodářská zvířata. Cílem jsou především psi a větší kopytníci jako kozy, ovce, skot, vodní buvoli, osli a koně. Takovéto útoky jsou obecně výjimkou, především v Indii se však vyskytovali a vyskytují tygři, kteří se na tuto kořist specializovali.<ref name="Mazák, 77 ff."/>

==== Lovecké techniky ====
[[Soubor:Stud 327 with Blesbuck.jpg|náhled|Tygr čínský s ulovenou kořistí. Zvířata jsou v [[Jižní Afrika|Jižní Africe]] připravována na znovuvysazení do přírody v původním areálu výskytu v Číně.]]

Tygři se ke kořisti plíží nebo na ni číhají a vrhnou se na ní po několika skocích či krátkém sprintu.<ref name="Seidensticker 1999" /> Oproti lvům tygři berou v úvahu směr větru a přibližují se k vyhlédnuté kořisti proti větru. Při tom se snaží co nejlépe krýt a přiblížit se na vzdálenost zhruba 10 – 35&nbsp;m. Je-li vzdálenost příliš velká a mezi tygrem a kořistí není žádné krytí, tygr čeká, až se kořist sama přiblíží. První fází útoku je obvykle rychlý sprint za kořistí na krátkou vzdálenost. Pokud tygr kořist ihned nedostihne, žene se za ní maximálně 100 až 200&nbsp;metrů. Pak pronásledování vzdá. Pokud kořist dostihne, velká zvířata se snaží srazit k zemi silou nárazu. Útočí tlamou na hrdlo, zespodu nebo ze strany. takto bývá oběť často zardoušena. Tlapy používá k přidržení oběti. Menší zvířata jsou obvykle zabita překousnutím vazu. Občas tygr útočí i na krk většího zvířete, s cílem prokousnout obratle. Opravdu velká zvířata, jako velcí tuři, však takto jen těžko mohou být zabiti, proto na ně tygři útočí kousanci do hrdla či tlamy. Divocí tuři a mladí sloni bývají napadáni i zezadu na nohou, s cílem překousnout šlachy a zvířeti znemožnit pohyb. Při útoku na medvěda útočí tygr pravděpodobně zezadu na krk, přičemž se snaží prokousnout krční obratle. I při útoku na dospělého slona musí tygr útočit zezadu, aby se vyhnul klům a chobotu. Takový útok je však výjimečný. Tygři v takovém případě obvykle spolupracují. Jeden odláká pozornost slona, zatímco druhý zaútočí zezadu. Po skoku na hřbet se snaží tygr slona zranit kousanci. Takovýto útok se několikrát opakuje, což u slona vede k vyčerpání a velké ztrátě krve.<ref name="Mazák, 77 ff."/>

==== Zacházení s ulovenou kořistí, krmení, potravní nároky ====
[[Soubor:Hunting Tiger Ranthambore.jpg|náhled|Tygr v [[Ranthambore|národním parku Ranthambore]] s uloveným mládětem [[vodní buvol|vodního buvola]]]]

Ulovenou kořist si obvykle tygr odtáhne do vyhlédnutého úkrytu, přičemž i několikasetkilové kusy dospělé zvěře mohou být odtaženy stovky metrů daleko. Tygři obvykle začínají požírat kořist od kyčlí, zatímco lvi nejprve otevřou břicho. Během požíraní kořisti nebo po něm tygr pije. Obvykle se zdržuje v blízkosti kořisti, dokud jí celou nezpracuje. Pokud se musí vzdálit od svého úkrytu, zakryje ho listím a větvemi. Z větší kořisti obvykle zůstane hlava a nohy. Tygr je schopen sežrat při jednom krmení 18 až 27&nbsp;kg masa, v extrémních případech možná až 40&nbsp;kg.<ref name="Mazák, 77 ff."/>

Tygří samice spotřebuje denně zhruba 5–6&nbsp;kg masa. Jelikož z uloveného kusu lze spotřebovat v průměru 2/3, musí ulovit za jeden rok kořist o celkové hmotnosti zhruba 2400 až 2850&nbsp;kg. To odpovídá zhruba jednomu [[sambar]]ovi o hmotnosti 200&nbsp;kg každé čtyři týdny nebo jednomu [[muntžak]]ovi každé dva až tři dny. Během výchovy mláďat je spotřeba masa zhruba o 50 % vyšší.<ref name="Seidensticker 1999" /> Samice [[Tygr ussurijský|tygra ussurijského]], která se stará o mládě, potřebuje zhruba 5000&nbsp;kg masa za rok, což odpovídá zhruba 50 kusům větší kořisti o průměrné hmotnosti 100&nbsp;kg.<ref name="Mazák, 77 ff."/>

Po krmení se tygr pomocí jazyka očistí od krve a další špíny. Hlava se "omyje" přední tlapou, která je přitom pravidelně olizována a čištěna. I v době odpočinku si tygr příležitostně čistí srst.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

==== Exkrementy ====
Výkal tygra je podlouhlý a má 35 až 40&nbsp;mm v průměru. Je obvykle hnědé až černé barvy a sestává z polotuhé smolovité hmoty, pokud se strava skládala především z masa nebo krve. Ve stolici se často nacházejí nestrávené zbytky jídla, například chlupy či kosti.<ref name="Mazák, 61 ff."/>

==== Lidožraví tygři ====
Útoky tygra na člověka jsou poměrně časté v [[Sundarbans]], v oblasti [[Ganga|ganžské delty]]. V jiných oblastech [[Indie]] jsou vzácné, jinde pak zcela výjimečné. Ještě kolem roku 1980 bylo v Sundarbans roztrháno tygry průměrně 100&nbsp;lidí za rok.<ref name="Walker, Nowak, 1998"/> Tygr se lidem obvykle vyhýbá, někdy se však tygr z neznámých důvodů stane „lidožroutem“. Jedním z důvodů může být například zranění, které tygrovi nedovolí v dostatečné míře lovit jeho přirozenou kořist. Tygr se pak může zaměřit právě na lov člověka, který je pomalejší a méně bojovný, než většina zvířat, které tygr normálně loví.<ref name="Mazák, 124 ff.">Mazák, 1983 (S. 124 ff.)</ref> Tygr, na rozdíl od [[Levhart skvrnitý|levharta]], jen zcela výjimečně zavítá do lidských sídlišť, zabíjí lidi mimo vesnice, například dřevorubce či sběrače medu.

=== Přirození nepřátelé ===
[[Soubor:Tigerdholes.jpg|náhled|Ilustrace zobrazující útok [[dhoul]]ů na tygra]]

Tygr vzhledem ke své velikosti a síle nemá téměř žádné přirozené nepřátele. Smečka [[dhoul]]ů je schopna tygra skolit, to se ovšem týká pouze mladých, či naopak starých a nemocných jedinců. Za skutečného protivníka nelze [[dhoul]]y považovat. [[Vlk|Vlci]] se tygrovi vyhýbají. Koťata a nedospělí tygři se občas stávají kořistí [[medvěd hnědý|medvěda hnědého]]. Dospělý tygr obvykle uhne medvědovi z cesty. Jako potenciální nepřítel ještě připadá v úvahu [[lev]], který dorůstá podobné velikosti a loví ve smečkách. Dnes se ovšem areály výskytu těchto šelem nepřekrývají, takže si vzájemně nekonkurují. Každá šelma také upřednostňuje jiný biotop, lvi dávají přednost otevřenému prostředí. I tygři trpí [[parazitární onemocnění|parazitárními onemocněními]], ale nemoci divokých tygrů nebyly doposud důkladněji zkoumány.<ref name="Mazák, 117 ff.">Mazák, 1983 (S. 117 ff.)</ref>

== Tygři v kultuře ==
V evropském a africkém kulturním prostoru je „králem zvířat“ lev. V asijských kulturách přebírá toto postavení tygr. Patří mu přívlastky jako „pán džungle“, „car tajgy“ či „vládce zvířat“. V některých východních kulturách měl tygr dokonce božské postavení. V západních kulturách je tygr naproti tomu obvykle líčen jako krvelačné a nebezpečné zvíře.<ref name="Mazák, 9 ff.">Mazák, 1983 (S. 9 ff.)</ref> Dnes je tygr díky své vznešené kráse a eleganci jedním z nejznámějších a nejobdivovanějších divokých zvířat. Jakožto symbol divočiny má sympatie veřejnosti, což napomáhá jeho ochraně. Zájem médií pomáhá záchranným projektům získávat podporu i přijetí mezi lidmi. Z popularity tygrů pak mohou následně profitovat i další druhy, žijící v jejich biotopech.<ref>IUCN Council statement of support for tiger conservation. 18 November 2010|IUCN statement. [Adopted by the IUCN Council at its 75th meeting in Gland, Switzerland, 18 November 2010] ([http://www.iucn.org/?6481/IUCN-Council-statement-on-the-tiger online])</ref>
[[Soubor:Durga, Burdwan, West Bengal, India 21 10 2012 03.jpg|náhled|Socha bohyně [[Durga]] v chrámu Durga, Burdwan.|vlevo]]
[[Soubor:ChineseJadePlaques.JPG|náhled|Čínské jadeitové desky s vyobrazením tygra, 4. až 3.&nbsp;století př.&nbsp;kr.]]

Síla, mohutnost a lovecké schopnosti tygra udivovaly člověka od nepaměti. Nejstarší známá vyobrazení tygrů pocházejí ze sídel v údolí [[Indus|Indu]] z doby zhruba před 5&nbsp;000 lety. Jsou tak výrazně mladší, než nejstarší zobrazení lvů, která jsou až 30&nbsp;000 let stará. V [[hinduismus|hinduismu]], který se na indickém subkontinentu rozšířil po příchodu [[Árjové|árijských národů]], má tygr zásadní význam. Například bohyně [[Durga]] jezdí na tygrovi, [[Šiva]] zase sedává na tygří kůži. I v [[buddhismus|buddhismu]] si tygr našel svojí úlohu a jeho zobrazení zdobí různé chrámy a svatyně.<ref name="Seidensticker, 50 ff.">Seidensticker, 1999 (S. 50 ff.)</ref>

Jak již bylo zmíněno, ve východních kulturách, především v oblastech Indie a Číny, má tygr podobné postavení jako lev na západě. Častým námětem protoindických maleb z doby zhruba 2&nbsp;000 let před Kristem je hrdina bojující se dvěma tygry. Je zde jistá podobnost se [[sumer]]ským [[Gilgameš]]em. Tygr je častým motivem i v umění [[Skythové|skytských národů]] obývajících prostory střední Asie v době mezi roky 1000 a 500 př.&nbsp;n.&nbsp;l. V umění [[Mezopotámie|mezopotámských]] a [[Malá Asie|maloasijských]] národů se naopak tygr neobjevuje. Ve staroíránském umění je tygr vyobrazován pouze vzácně, přestože se na tomto území prokazatelně vyskytoval. Pro [[starověké Řecko]], a tím i Evropu, objevil tygra až [[Alexandr Veliký]] při svém tažení do Asie v letech 330-325 př.&nbsp;n.&nbsp;l. O něco později se dostal první tygr do [[Athény|Athén]], jako dar vládce [[Seleukos I. Níkátór|Seleuka I.]] V tomto období se na Balkáně ještě poměrně hojně vyskytovali lvi, což vysvětluje, proč jsou západní kultuře bližší než tygři.<ref name="Mazák, 9 ff."/>

Ve [[Starověký Řím|starověkém Římě]] byli tygři využíváni k boji v arénách. První tygr v Římě byl darem císaři [[Augustus|Augustovi]] z Indie v roce 19 př.&nbsp;n.&nbsp;l. Na svatbě císaře [[Heliogabalus|Heliogabala]] bylo předvedeno a zabito celkem 51 tygrů. O tomto císaři se také uvádí, že když byl přestrojen za boha [[Dionýsos|Bakcha]], nechal svůj vůz táhnout tygry. V arénách se však tygři objevovali výrazně méně často než lvi.<ref name="Mazák, 9 ff."/>

I proto, že v [[Bible|Bibli]] jej nenajdeme, upadl v Evropě tygr v raném středověku v zapomnění. Znovu jej pro Evropany objevil až [[Marco Polo]] při své výpravě do Činy. Tygry spatřil na [[Kublaj]]chánově dvoře. Popsal je však jako lvy, větší než babylonské, s černými, bílými a červenými pruhy. První tygr od dob starověkého Říma, který se dostal do Evropy, byl pravděpodobně tygr na dvoře vévodkyně Savojské v [[Turín]]ě, kam byl dovezen roku 1478. Krátce poté se začali objevovat tygři i na dalších šlechtických dvorech Evropy.<ref name="Mazák, 9 ff."/>

Nejznámějšími tygry v literatuře jsou zřejmě „Šér Chán“ z [[Knihy džunglí|Knih džunglí]] anglického spisovatele [[Rudyard Kipling|Rudyarda Kiplinga]] a „Tygr“ z [[Medvídek Pú|Medvídka Pú]] amerického spisovatele [[Alan Alexander Milne|A. A. Milneho]]. [[Muž v tygří kůži]] od [[Šota Rustaveli|Šoty Rustaveliho]] je národním eposem [[Gruzie]]. Báseň [[William Blake|Williama Blaka]] „Tygr“<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=William Blake: „Der Tiger“ (Gedicht) |url=http://myweb.dal.ca/waue/Trans/Blake-Tiger.html |datum přístupu=2017-01-10 |url archivu=https://web.archive.org/web/20161130002404/http://myweb.dal.ca/waue/Trans/Blake-Tiger.html |datum archivace=2016-11-30 |nedostupné=ano }}</ref> je jednou z nejznámějších básní anglického romantismu. V roce 2002 získal [[Yann Martel]] za román [[Pí a jeho život]], kde tygr hraje klíčovou roli, [[Man Bookerova cena|Bookerovu cenu]].
{{Citát - rámeček|Tygře, tygře planoucí<br/>lesem černým za noci,<br/>čí ruka nesmrtelná<br/>stvořila krásu tak děsivou?|William Blake: ''Tygr'' (úryvek básně)|směr = vlevo}}


V [[Čína|Číně]] je tygr symbolem západu, podzimu a udatnosti. Je v pořadí třetím znamením [[čínský zvěrokruh|čínského zvěrokruhu]]. Každý 12.&nbsp;rok je v čínské kultuře rokem tygra.

[[Soubor:Coat of arms of Malaysia.svg|náhled|Státní znak [[Malajsie]]]]Již více než 1500 let má tygr jakožto symbol síly zásadní význam v [[Tradiční čínská medicína|tradiční čínské medicíně]]. Tygří orgány, obvykle zpracované do formy prášku, mají pomáhat proti neduhům jako [[Revmatické nemoci|revma]] či [[Erektilní dysfunkce|impotence]]. Poptávka po těchto produktech je stále vysoká a nabízené ceny jsou značné, což výrazně podporuje nelegální lov divokých tygrů. Právě pytláctví je jednou z hlavních příčin ohrožení těchto šelem.<ref name="Morell"/>

[[Jižní Korea]] zvolila tygra za symbol [[Letní olympijské hry 1988|XXIV. letních olympijských her]] v [[Soul]]u v roce 1988. Tygr také zdobí několik státních znaků, například [[Malajsie]]. Silné, rychle rostoucí ekonomiky se označují přízviskem „[[ekonomický tygr|ekonomičtí tygři]]“.<ref name="Seidensticker, 50 ff."/>

Zatímco stavy divokých tygrů stále klesají, značné množství zvířat je chováno v zajetí. Počet těchto jedinců je odhadován až na 11&nbsp;000. Z toho zhruba 1&nbsp;000 připadá na různé zoologické zahrady, především v Evropě, USA a Japonsku. Velké množství zvířat je v držení různých soukromých subjektů, v USA může jít až o 5&nbsp;000 jedinců, dalších 5&nbsp;000 pak ve zbytku světa, především v Číně. Například v tygřím parku v čínském [[Charbin]]u je chováno kolem 800 tygrů.<ref name="Seidensticker, 50 ff."/>

== Poznámky ==
<references group="pozn" />

== Reference ==
{{Překlad|jazyk=de|článek=Tiger|revize=107368777}}
<references />

== Literatura ==

=== Odborná literatura ===
* {{Citace monografie | příjmení = Гептнер | jméno = В. Г. | příjmení2 = Наумов | jméno2 = Н. П. | titul = Млекопитающие Советского Союза. Хищные (гиены и кошки) | místo = Moskva | vydavatel = Высшая школа | rok = 1972 | počet stran = 552 | kapitola = Тигр | strany = 83–158 | isbn = }} {{ru}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Jackson
 | jméno = Peter
 | titul = Wild cats: status survey and conservation action plan
 | url = https://portals.iucn.org/library/efiles/documents/1996-008.pdf
 | vydavatel = [[Mezinárodní svaz ochrany přírody|IUCN]]
 | místo = Gland (Švýcarsko)
 | rok = 1996
 | kapitola = Tiger. ''Panthera tigris''
 | strany = 55–64
 | počet stran = xxiv + 382
 | isbn = 2-8317-0045-0
 | příjmení2 = Nowell
 | jméno2 = Kristin
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Mazák
 | jméno = Vratislav
 | odkaz na autora = Vratislav Mazák
 | titul = Velké kočky a gepardi
 | vydavatel = Státní zemědělské nakladatelství
 | místo = Praha
 | rok = 1980
 | počet_stran = 192
 | edice = Zvířata celého světa
 | svazek_edice = 7
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Mazák
 | jméno = Vratislav
 | titul = Der Tiger
 | vydavatel = A. Ziemsen
 | místo = Wittenberg Lutherstadt
 | rok = 1979
 | počet_stran = 228
 | jazyk = de
 | vydání = 2
}}
* {{Citace periodika
 | příjmení = Mazák
 | jméno = Vratislav
 | titul = Panthera tigris
 | periodikum = Mammalian Species
 | datum vydání = 1981-05-08
 | ročník = 152
 | typ ročníku = sv.
 | strany = 1–8
 | url = http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf
 | jazyk = en
 | datum přístupu = 2016-01-03
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120309125526/http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf
 | datum archivace = 2012-03-09
 | nedostupné = ano
 }} {{Wayback|url=http://www.science.smith.edu/msi/pdf/i0076-3519-152-01-0001.pdf |date=20120309125526 }}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Schaller
 | jméno = George B.
 | titul = The deer and the tiger: a study of wildlife in India
 | vydavatel = University of Chicago Press
 | místo = Chicago
 | rok = 1984
 | počet_stran = xv + 370
 | isbn = 0-226-73631-8
 | jazyk = en
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Seidensticker
 | jméno = John
 | titul = Riding the tiger: tiger conservation in human-dominated landscapes
 | vydavatel = Cambridge University Press
 | místo = Cambridge
 | rok = 1999
 | počet_stran = xix + 383
 | isbn = 978-0-52-164057-2
 | jazyk = en
 | příjmení2 = Jackson
 | jméno2 = Peter
 | příjmení3 = Christie
 | jméno3 = Sarah
}}
* {{Citace monografie | příjmení = Sunquist | jméno = Mel | příjmení2 = Sunquist | jméno2 = Fiona | titul = Wild Cats of the World | vydavatel = University Of Chicago Press | místo = Chicago, Londýn | rok = 2002 | počet stran = 462 | kapitola = Tiger | strany = 343–372 | isbn = 978-0226779997 | url-access = registration | url = https://archive.org/details/wildcatsofworld00sunq }} {{en}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Tilson
 | jméno = Ronald L.
 | příjmení2 = Nyhus
 | jméno2 = Philip J.
 | titul = Tigers of the World: the science, politics, and conservation of Panthera tigris
 | url = https://archive.org/details/isbn_9780815515708
 | vydavatel = Elsevier
 | místo = Amsterdam
 | rok = 2010
 | počet_stran = xxi + 524
 | jazyk = en
 | vydání = 2
 | isbn = 978-0-8155-1570-8
}}

=== Populárně-naučná literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Corbett
 | jméno = Jim
 | titul = Chrámový tygr
 | vydavatel = Stehlík
 | místo = Volary
 | rok = 2006
 | počet_stran = 143
 | isbn = 80-86913-01-5
 | odkaz_na_autora = Jim Corbett
 | překladatelé = Miroslav Jindra
 | vydání = 2
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Corbett
 | jméno = Jim
 | titul = Tygři z Kumáonu
 | vydavatel = Mladá fronta
 | místo = Praha
 | rok = 1968
 | počet_stran = 227
 | isbn = 
 | překladatelé = Milan Klíma
 | vydání = 4
}}
* KINDERSLEY, Dorling. Šelmy. Překlad Michael Fokt. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Fragment, 2007

=== Krásná literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Kipling
 | jméno = Rudyard
 | odkaz na autora = Rudyard Kipling
 | titul = [[Knihy džunglí]]
 | vydavatel = Albatros
 | místo = Praha
 | rok = 2016
 | počet_stran = 277
 | isbn = 978-80-00-04342-5
 | překladatelé = Martin Pokorný
 | ilustrátoři = [[Zdeněk Burian]]
 | vydání = 2
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Martel
 | jméno = Yann
 | odkaz na autora = Yann Martel
 | titul = [[Pí a jeho život]]
 | vydavatel = Argo
 | místo = Praha
 | rok = 2004
 | počet_stran = 350
 | isbn = 80-7203-570-3
 | překladatelé = Lucie a Martin Mikolajkovi
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Rustaveli
 | jméno = Šota
 | odkaz na autora = Šota Rustaveli
 | titul = [[Muž v tygří kůži]]
 | vydavatel = SNKLHU
 | místo = Praha
 | rok = 1958
 | počet_stran = 622
 | překladatelé = Jaromír Jedlička
}}

== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Panthera tigris}}
* {{Wikidruhy|taxon=Panthera tigris}}
* {{Wikizprávy|zpráva=Světoví politici jednali o záchraně tygrů}}
* {{Wikicitáty|téma=Tygr}}
* {{Wikislovník|heslo=tygr}}
* [https://web.archive.org/web/20130620162915/http://www.iucnredlist.org/details/15955/0 Tygr na stránkách IUCN] {{en}}
* [https://web.archive.org/web/20010721091848/http://21stcenturytiger.org/ 21st Century Tiger - projekt na záchranu tygrů] {{en}}
* [http://www.savetigersnow.org/ Save Tigers Now - projekt na záchranu tygrů pod záštitou WWF] {{en}}

{{Kočkovití}}
{{Tygr}}
{{Taxonbar|from=Q19939}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Kočky|Živočichové}}
{{Dobrý článek}}
[[Kategorie:Tygr| ]]
[[Kategorie:Panthera]]
[[Kategorie:Fauna Asie]]