Zobrazení zdroje stránky Tsunami

{{Polozamčeno}}
[[Soubor:2011 Tohoku earthquake tsunami in Miyako.jpg|náhled|[[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|Tsunami v Japonsku]] ([[2011]]) se ve městě Mijako převaluje přes ochranou zeď. Výška vlny zde činila 11,6 m]]
[[Soubor:Tsunami 2004 aftermath. Aceh, Indonesia, 2005. Photo- AusAID (10730863873).jpg|náhled|Poškozené pobřeží [[Indonésie|indonéského]] ostrova [[Sumatra]], který ležel nejblíže k [[epicentrum|epicentru]] [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|zemětřesení z roku 2004]]]]

'''Tsunami''' ({{Vjazyce2|ja|[[:wikt:津波|津波]]}}, [[hiragana]]: {{Cizojazyčně|ja|つなみ}}, v překladu ''dlouhá vlna v přístavu'') je jedna nebo série po sobě jdoucích vln, způsobených náhlým přemístěním velkého množství [[voda|vody]] na velkých [[Vodní plocha|vodních plochách]]. Jeho vznik se neváže pouze na [[oceán|oceány]] a [[moře]], ale může se objevit i ve vnitrozemí ([[jezero]], [[vodní nádrž]]). Tsunami patří mezi jedny z nejničivějších [[Přírodní katastrofa|přírodních fenoménů]], který si v minulosti opakovaně vyžádal vysoké ztráty na lidských životech a způsobil značné materiální škody.<ref name="NOAA introduction">{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunamis - Introduction to the Tsunamis | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-08-15 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis }}</ref><ref name="Anatomy of strike-slip fault tsunami genesis">{{Citace elektronické monografie |autor= A. Elbanna |autor2= M. Abdelmeguid |autor3= X. Ma |autor4= F. Amlani |autor5= H. S. Bhat |autor6= C. Synolakis |autor7= A. J. Rosakis |titul = Anatomy of strike-slip fault tsunami genesis | url = https://www.pnas.org/doi/10.1073/pnas.2025632118 |datum vydání= 2021-05-03 |vydavatel= Earth, Atmospheric, and Planetary Sciences
 |jazyk= angličtina }}</ref>

Přes 90 % všech tsunami je vyvoláváno silným [[zemětřesení|zemětřesením]], jehož [[epicentrum|epicentrum]] leží na mořském dně nebo na pobřeží. Zbylých 10 % způsobuje [[sopka|sopečná činnost]], [[sesuv|sesuvy]] a vzácně také [[impakt astronomického tělesa|impakty]] [[planetka|planetek]] či [[kometa|komet]]. Tsunami se v žádném ohledu nepodobá běžným, větrem způsobeným [[mořská vlna|vlnám]].<ref name="Tsunami Hazard faced by Southwest Pacific Nations">{{Citace elektronické monografie |autor= C. Thomas |autor2= D. Burbidge |autor3= P. R. Cummins |titul = A Preliminary Study into the Tsunami Hazard faced by Southwest Pacific Nations | url = https://www.researchgate.net/publication/267818809_A_Preliminary_Study_into_the_Tsunami_Hazard_faced_by_Southwest_Pacific_Nations |datum vydání= 2007-06-22 |vydavatel= Geoscience Australia |jazyk= angličtina }}</ref> Odlišuje se řádově větším množstvím energie, vysokou [[amplituda|amplitudou]] (výškou), dlouhou [[perioda (fyzika)|periodou]] a schopností za krátký čas urazit velké vzdálenosti.<ref name="Plate Tectonics and Earthquakes">{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Plate Tectonics and Earthquakes | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-06-12 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis/tsunami-generation-earthquakes/jetstream-max-plate-tectonics-and-earthquakes }}</ref> Zároveň tsunami nemá nic společného s [[Slapové jevy|přílivem a odlivem]]. Proto by se termín neměl [[synonymum|synonymně]] zaměňovat s [[přílivová vlna|přílivovou vlnou]].<ref name="NOAA introduction"/><ref name="Submarine Landslide Trigger">{{Citace elektronického periodika |autor= UNDRR |titul= Tsunami (Submarine Landslide Trigger) | periodikum= https://www.undrr.org |datum vydání= 2024-01-17 |url= https://www.undrr.org/understanding-disaster-risk/terminology/hips/gh0035 }}</ref>

Dojde-li při podmořském [[zemětřesení]] k vertikálnímu posunu mořského dna, předá se do vodního sloupce obrovské množství energie. Vzniká tedy [[vlnění]], šířící se na všechny strany. Na hlubokém volném oceánu činí jeho rychlost až 800 km/h. Výška vlny zde dosahuje méně než 1 metr a díky obrovské [[vlnová délka|vlnové délce]] při svém pohybu neškodně míjí proplouvající [[loď|plavidla]], aniž by si jejich posádky čehokoliv všimly. Jak se tsunami přibližuje k pobřeží a klesá hloubka vody, dochází k jeho zpomalování, zkracování vlnové délky a výraznému nárůstu výšky. Většina zaznamenaných tsunami při úderu na pevninu nepřesahovala výšku 3 m.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= National Geography |titul= Tsunamis: Facts About Killer Waves | periodikum= https://www.nationalgeographic.com |datum vydání= 2005-01-14 |url= https://www.nationalgeographic.com/science/article/tsunamis-facts-about-killer-waves }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunamis | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2018-10-01 |url= https://www.noaa.gov/education/resource-collections/ocean-coasts/tsunamis }}</ref> Výjimečně silné může dosahovat výšky 10 metrů, v extrémních případech více než 30 m.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunami Inundation | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-04-10 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis/tsunami-inundation }}</ref> Jelikož tsunami tvoří více různě velkých vln, v řádu desítek minut až hodin postupně bičují a zaplavují pobřeží.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunamis vs. Wind Waves | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-08-15 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis/tsunami-propagation/jetstream-max-tsunamis-vs-wind-waves }}</ref> Mezi nejznámější neštěstí patří [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|tsunami v Indickém oceánu v roce 2004]], které si vyžádalo 230 tisíc obětí a stalo se jednou z [[Seznam živelních katastrof podle počtu obětí|největších přírodních katastrof]].<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Justýna Pískačová |titul= Čtvrt milionu mrtvých. Tsunami v roce 2004 tragicky zasáhla Indonésii či Srí Lanku | periodikum= https://www.seznamzpravy.cz |datum vydání= 2024-12-17 |url= https://www.seznamzpravy.cz/clanek/magazin-historie-tsunami-2004-266197 }}</ref><ref name="Anatomy of strike-slip fault tsunami genesis"/> Roku [[2011]] zasáhlo [[Japonsko]] [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|nejsilnější zemětřesení]] v jeho dějinách. Následné tsunami zabilo více než 15 tisíc lidí a poškozením [[Jaderná elektrárna Fukušima I|atomové elektrárny Fukušima]] nastala [[Havárie elektrárny Fukušima I|nejhorší jaderná havárie]] od [[Černobylská havárie|katastrofy v Černobylu]].<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Matěj Sviták |autor2= Petra Hosenseidlová |titul= Japonci uctili minutou ticha oběti tsunami. Před deseti lety zabila tisíce lidí a způsobila hlubokou krizi | periodikum= https://ct24.ceskatelevize.cz |datum vydání= 2021-03-11 |url= https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/japonci-uctili-minutou-ticha-obeti-tsunami-pred-deseti-lety-zabila-tisice-lidi-a-zpusobila-hlubokou-37578 }}</ref><ref name="Anatomy of strike-slip fault tsunami genesis"/>

== Etymologie ==
[[Soubor:Tidal bore at the Qiantang river, Hangzhou.jpg|náhled|[[Přílivová vlna]] na řece [[Čchien-tchang]] v [[Čína|Číně]].]] 
Slovo ''tsunami'' není ve [[Slovník spisovné češtiny|Slovníku spisovné češtiny]] uvedeno. Důvodem je nízká frekvence používání, vzhledem ke geografické poloze [[Česko|České republiky]] ve [[Střední Evropa|Střední Evropě]], kde se tento přírodní fenomén nevyskytuje.<ref name="Cunami">{{Citace elektronické monografie|titul=Cunami, nebo tsunami?|url=http://www.rozhlas.cz/plzen/jazykovykoutek/_zprava/cunami-nebo-tsunami--887763|datum přístupu=2016-06-26}}</ref>

Podle [[Pravidla českého pravopisu|Pravidel českého pravopisu]] by se jako základní tvar měl užívat ''cunami'', forma ''tsunami'' odpovídá [[Anglický pravopis|anglickému zápisu]]. Nicméně novější příručky ([[Nový akademický slovník cizích slov]]) obě podoby, ''tsunami'' i ''cunami'', již uvádějí. Lze tedy správně užívat jak z angličtiny přejatý tvar ''tsunami'', tak i podle zásad [[Rómadži|české transkripce]] počeštěnou ''cunami''. První z nich se ovšem používá mnohem četněji.<ref name="Cunami"/>

=== Přílivová vlna ===

Pro tsunami se někdy jako synonymum používá termín [[přílivová vlna]]. To je ve skutečnosti zavádějící zaměňování pojmů, jelikož se jedná o dva odlišné jevy, které nemají nic společného.<ref name="NOAA introduction"/><ref name="Submarine Landslide Trigger"/> Přílivová vlna je na několika místech světa pravidelně se opakující vlna, vyvolaná kombinací silného [[slapové jevy|přílivu]] a specifické topografie v dané lokalitě.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Owain J. |titul= What are tidal bores? | periodikum= https://phys.org |datum vydání= 2014-03-05 |url= https://phys.org/news/2014-03-tidal.html}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= What is a tidal wave? | periodikum= https://oceanservice.noaa.gov |datum vydání= 2023-01-20  |url= https://oceanservice.noaa.gov/facts/tidalwave.html }}</ref> S přílivovými vlnami o výšce až 2 m se lze setkat například v [[Spojené království|Anglii]] (řeky [[Severn]], [[Mersey]]) nebo na [[Aljaška|Aljašce]] (zátoka Turnain).<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Jakub Kynčl |titul= Přílivové vlny na řece Severn v Anglii přilákaly stovky surfařů | periodikum= https://www.novinky.cz |datum vydání= 2010-03-05 |url= https://www.novinky.cz/clanek/koktejl-prilivove-vlny-na-rece-severn-v-anglii-prilakaly-stovky-surfaru-40243230 }}</ref> Na [[Amazonka|Amazonce]] se objevuje přílivová vlna s výškou 4–5 m,<ref>{{Citace elektronické monografie |autor= P. Kosuth |autor2= J. Callède |autor3= A. Laraque |autor4= N. Filizola Jr. |titul = Sea‐tide effects on flows in the lower reaches of the Amazon River | url = https://www.researchgate.net/publication/229868984_Sea-tide_effects_on_flows_in_the_lower_reaches_of_the_Amazon_River |datum vydání= 2009-10 |vydavatel= Hydrological Processes |jazyk= angličtina }}</ref> přičemž tu nejvyšší lze nalézt na [[Čína|čínské]] řece [[Čchien-tchang]], kde může dosahovat výšky 9 m.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Libuše Tomanová |titul= Největší přílivová vlna světa na čínské řece je atrakcí. Podívejte se | periodikum= https://www.idnes.cz |datum vydání= 2015-10-02 |url= https://www.idnes.cz/cestovani/kolem-sveta/nejvetsi-prilivova-vlna-sveta-v-cine.A151001_171008_tipy-na-vylet_tom }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |autor= Cun-hong Pan |autor2= Bing-Yao Lin |autor3= Xian-Zhong Mao |titul = Case Study: Numerical Modeling of the Tidal Bore on the Qiantang River, China | url = https://www.researchgate.net/publication/245297526_Case_Study_Numerical_Modeling_of_the_Tidal_Bore_on_the_Qiantang_River_China |datum vydání= 2007-02 |vydavatel= Journal of Hydraulic Engineering |jazyk= angličtina }}</ref> 

== Vznik ==
=== Zemětřesení ===
[[Soubor:Tectonic plates boundaries detailed-en.svg|náhled|Mapa světa, obsahující názvy [[Tektonická deska|desek]], vektory jejich pohybu a různé druhy jejich rozhraní.<br />{{Zvýrazňovač|barva=#FF0000|{{barva|#FFFFFF|Červená linie}}}} [[Diskontinuita (geologie)|divergence]]<br />{{Zvýrazňovač|barva=#00FF00|Zelená linie:}} [[transformní zlom]]<br />{{Zvýrazňovač|barva=#FF00FF|Fialová linie:}} [[konvergentní rozhraní|konvergence - kolize]]<br />{{Zvýrazňovač|barva=#0000FF|{{barva|#FFFFFF|Modrá linie}}}} [[konvergentní rozhraní|konvergence - subdukce]]]]
[[Soubor:Map of earthquakes 1900-.svg|náhled|vlevo|[[Epicentrum|Epicentra]] [[zemětřesení]] mezi roky [[1900]]–[[2017]] s [[Momentová škála|magnitudem]] vyšším, než 6,0 [[Momentová škála|M<sub>w</sub>]].]]
[[Soubor:Fault types.svg|náhled|Tři základní typy pohybů horninových bloků:<ref name="Plate Tectonics and Earthquakes"/><br />A: '''Horizontální''' (strike-slip)<br />B: '''Normálový''' (normal)<br />C: '''Přesmykový''' (reverse)]]

[[Povrch Země|Zemský povrch]] se skládá ze sedmi velkých a dvanácti menších [[Tektonická deska|litosférických desek]].<ref name="Plate Tectonics and Earthquakes"/><ref name="Understanding the Earth’s Structure">{{Citace elektronického periodika |autor= C. Dempsey |titul= Understanding the Earth’s Structure: A Guide to Tectonic Plates | periodikum= https://www.geographyrealm.com/ |datum vydání= 2024-06-01 |url= https://www.geographyrealm.com/the-earths-tectonic-plates/ }}</ref>  Tyto kusy pevné [[litosféra|litosféry]], jejíchž horní část tvoří [[oceánská kůra|oceánská]] a [[kontinentální kůra]], v podstatě „plavou“ na plastické vrstvě [[zemský plášť#Svrchní plášť|svrchního pláště]] – [[astenosféra|astenosféře]].<ref name="Understanding the Earth’s Structure"/><ref name="Encyklopedia of Volcanoes 2nd, Haraldur Sigurðsson">{{Citace monografie | autor= Haraldur Sigurðsson | titul= The Encyclopedia of Volcanoes |url=  |vydavatel= Academic Press |rok vydání= 2015 |počet stran= 1456 |strany=  |isbn= 978-0-12-385938-9 |jazyk= en}}</ref> Díky tomu se neustále pohybují rychlostí přibližně 2–10 cm/rok.<ref name="Zemětřesení, Zedník">{{Citace elektronického periodika |autor= Jan Zedník |titul= Zemětřesení | periodikum= https://www.ig.cas.cz/ |datum vydání= 2006 |url= https://www.ig.cas.cz/wp-content/uploads/2020/11/brozura_zemetreseni.pdf }}</ref> Většina [[zemětřesení]] vzniká na okrajích (rozhraní) dvou desek, neboť konstantním pohybem vzniká mezi nimi [[mechanické napětí|napětí]], které se uvolňuje ve formě otřesů.<ref name="Plate Tectonics and Earthquakes"/> Některá zemětřesení se objevují i na aktivních [[zlom|zlomech]] mimo rozhraní dvou desek (tzv. vnitrodesková zemětřesení).<ref name="Zemětřesení, Zedník"/><ref>{{Citace monografie | autor= D. A. Wiens  | titul= Encyclopedia of Earth Sciences Series |url= https://link.springer.com/referenceworkentry/10.1007/0-387-30752-4_127#citeas |vydavatel= Springer |rok vydání= 1989 |počet stran= 1344 |strany= 1044-1050  |isbn= 978-0-442-24366-1 |jazyk= angličtina }}</ref> Přibližně 90 % zemětřeseních na [[Země|planetě]], včetně těch nejsilnějších, probíhá v tzv. [[Ohnivý kruh|Ohnivém kruhu]], což je 40 tisíc km dlouhý tektonický pás, lemující téměř celý [[Tichý oceán]].<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= National Geographic  |titul= Plate Tectonics and the Ring of Fire | periodikum= https://education.nationalgeographic.org |datum vydání= 2024-12-09 |url= https://education.nationalgeographic.org/resource/plate-tectonics-ring-fire/ }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= BBC |titul= Ring of Fire's volcanic and quake activity is normal, say scientists | periodikum= https://www.bbc.com |datum vydání= 2018-01-25  |url= https://www.bbc.com/news/world-asia-42813832 }}</ref> 

Zhruba 90 % všech zaznamenaných tsunami bylo vyvoláno [[zemětřesení|zemětřesením]]. Nicméně ne každé zemětřesení je toho schopno.<ref name="Tsunami Hazard faced by Southwest Pacific Nations"/> Zásadně musí dojít k narušení vodního sloupce, zpravidla vertikálním pohybem mořského dna. Tím je celá masa mořské vody nad místem vzniku vytlačena ze své normální rovnováhy, jelikož [[voda]] je nestačitelná [[kapalina]]. Když se tato masa snaží působením [[gravitace]] znovu získat ztracenou rovnováhu, vytváří vlny.<ref name="Tsunami Generation: Earthquakes">{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunami Generation: Earthquakes | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-09-27 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis/tsunami-generation-earthquakes }}</ref> Sloupec vody přitom kmitá ode dna oceánu až k hladině, což vysvětluje obrovskou energii, kterou s sebou tsunami nese. Následně se vzniklé vlny v soustředných kružnicích šíří na všechny strany. Účinky tsunami nejsou stejné na všechny strany. Směrovost záleží na mechanismu rozruchu.<ref name="Zemětřesení, Zedník"/> 

Aby zemětřesení bylo tsunamigenní (tzn. vytvořilo tsunami), musí splňovat určitá kritéria.<ref name="earthquake that causes a tsunami">{{Citace elektronického periodika |autor= USGS |titul= What is it about an earthquake that causes a tsunami? | periodikum= https://www.usgs.gov |datum vydání= 2024-06-26 |url= https://www.usgs.gov/faqs/what-it-about-earthquake-causes-a-tsunami?items_per_page=6&page=1 }}</ref> Prvním je jeho velikost, respektive síla ([[Momentová škála|magnitudo]]). Otřesy slabé intenzity toho schopny nejsou.<ref name="earthquake that causes a tsunami"/> Neexistuje žádná minimální hodnota, která by určovala jasnou hranici, kdy tsunami zaručeně vznikne. Obecně lze říct, že je velmi málo pravděpodobné u zemětřesení o síle 6,5 M<sub>w</sub> a méně. U většiny evidovaných tsunami byly původcem otřesy o síle více než 7,0 M<sub>w</sub>. Skutečně ničivé vlny spouští zemětřesení s magnitudem +8,0 M<sub>w</sub>.<ref name="earthquake that causes a tsunami"/><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= The University of the West Indies Seismic Research Centre |titul= Do all earthquakes cause tsunamis? | periodikum= https://uwiseismic.com |datum vydání= 2024-06-19 |url= https://uwiseismic.com/sp_faq/do-all-earthquakes-cause-tsunamis/ }}</ref><ref name="Tsunami Generation: Earthquakes"/> Nutno dodat, že překročení této hodnoty stále nezaručuje vznik tsunami. S velikostí zemětřesení koreluje i délka prasklého zlomu.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= USGS |titul= Earthquake Magnitude, Energy Release, and Shaking Intensity | periodikum= https://www.usgs.gov |datum vydání= 2024-12-19 |url= https://www.usgs.gov/programs/earthquake-hazards/earthquake-magnitude-energy-release-and-shaking-intensity }}</ref> Při seismických událostech s magnitudem 9,0 M<sub>w</sub> může délka poruchy činit přes 1000 km.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= C. L. Dybas |titul= Analysis of the Sumatra-Andaman Earthquake Reveals Longest Fault Rupture Ever | periodikum= https://www.nsf.gov |datum vydání= 2005-05-19 |url= https://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=104179 }}</ref> Dalším důležitým kritériem je hloubka zemětřesení. Čím mělčí je [[hypocentrum]] (ohnisko), tím více energie se dokáže přenést až k vodnímu sloupci. Naopak hluboká zemětřesení, s hypocentry pod 100 km, tsunami negenerují, jelikož na mořském dně nedojde k potřebným deformacím. Tsunami vyvolávají, jak zemětřesení způsobeny přesmykem (výzdvihem), tak i normálovým pohybem (poklesem).<ref name="Tsunami Generation: Earthquakes"/>

Existují tři základní typy rozhraní [[tektonická deska|tektonických desek]]:<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= What are the different types of plate tectonic boundaries? | periodikum= https://oceanexplorer.noaa.gov |datum vydání= 2024-12-16 |url= https://oceanexplorer.noaa.gov/facts/plate-boundaries.html }}</ref>
* '''[[konvergentní rozhraní|konvergentní rozhraní]] ([[subdukce]]/[[kolize (geologie)|kolize]])''' - dvě desky se pohybují proti sobě. Drtivá většina tsunami vzniká právě na tomto typu.<ref name ="Plate Boundaries and Natural Hazards">{{Citace monografie | autor= J. C. Duarte | autor2= W. P. Schellart | titul= Plate Boundaries and Natural Hazards (Geophysical Monograph Series)  |url= https://www.researchgate.net/publication/305782020_Introduction_to_Plate_Boundaries_and_Natural_Hazards |vydavatel= American Geophysical Union; |rok vydání= 2016 |počet stran=  |strany= 352 |isbn= 978-1119053972 |jazyk= angličtina }}</ref><ref name="Tsunami Hazard faced by Southwest Pacific Nations"/>
* '''[[Diskontinuita (geologie)|divergentní rozhraní]]''' - desky se pohybují od sebe a nevzniká takové [[mechanické napětí|napětí]]. [[Zemětřesení]] tu proto nejsou tak silná a obecně negenerují vertikální pohyb horninových bloků. Tsunami jsou na divergentních hranicích desek velmi vzácná, slabá a lokálního charakteru.<ref name ="Plate Boundaries and Natural Hazards"/> 
* '''[[transformní zlom|transformní zlomy]]''' - desky se horizontálně pohybují vedle sebe. Ačkoliv zemětřesení mohou být velmi silná, tak tsunami obecně nezpůsobují, jelikož primární složka pohybu je horizontální. Přesto omezený vertikální pohyb není zcela vyloučen. Pokud k němu dojde, tsunami je lokálního charakteru a nedosahuje takové intenzity jako u konvergentních rozhraní.<ref name ="Plate Boundaries and Natural Hazards"/>

==== Subdukce ==== 
[[Soubor:Global subducted slabs USGS.png|náhled|vlevo|Mapa světa s vyznačenými [[subdukce|subdukčními zónami]]. Barevné škálování označuje hloubku [[hypocentrum|hypocenter]] [[zemětřesení]].]]
Nejsilnější [[zemětřesení]] a tedy i nejničivější tsunami mají na svědomí extrémně silná zemětřesení (anglicky ''megathrust earthquakes'') v [[subdukce|subdukčních zónách]].<ref name="Tsunami Hazard faced by Southwest Pacific Nations"/><ref name="Plate Tectonics and Earthquakes"/><ref>{{Citace elektronické monografie |autor= S. L. Bilek |autor2= T. Lay |titul = Subduction zone megathrust earthquakes | url = https://pubs.geoscienceworld.org/gsa/geosphere/article/14/4/1468/541663/Subduction-zone-megathrust-earthquakes |datum vydání= 2018-07-06 |vydavatel= Geosphere |jazyk= angličtina }}</ref> Tato zemětřesení mohou přesáhnout [[Momentová škála|magnitudo]] 9,0 M<sub>w</sub> a vyvolat transoceánské tsunami. Takové vlny jsou schopné bez větší ztráty své energie překonat celý [[oceán]] a na jeho druhé straně, tisíce kilometrů od [[epicentrum|epicentra]], stále způsobovat rozsáhlou destrukci.<ref name="Local and trans-oceanic tsunami">{{Citace elektronické monografie |autor= D. H. Abbott |autor2= T. Bryant |autor3= V. K. Gusiakov |autor4= W. Masse |titul = Megatsunami of the World Ocean: Did They Occur in the Recent Past? | url = https://www.researchgate.net/publication/234527834_Megatsunami_of_the_World_Ocean_Did_They_Occur_in_the_Recent_Past |datum vydání= 2007-04 |vydavatel= Springer Science |jazyk= angličtina }}</ref> Jako subdukce se označuje [[konvergentní rozhraní]], kde se dvě [[Tektonická deska|litosférické desky]] pohybují proti sobě a jedna z nich (zpravidla lehčí oceánská) se podsouvá pod pevninskou, přičemž se postupně noří hlouběji až do [[zemský plášť|zemského pláště]].<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= M. Dhar |titul= What is a subduction zone? | periodikum= https://www.livescience.com |datum vydání= 2022-09-06 |url= https://www.livescience.com/43220-subduction-zone-definition.html }}</ref> Mezi oběma deskami na zlomové ploše dochází vlivem velké [[adheze]] k silnému [[tření]]. To klade odpor vůči jejich neustálému pohybu, což produkuje velké množství slabých zemětřesení. Jestliže se do sebe zaklesnou, začne stále se podsouvající oceánská deska deformovat tu pevninskou. Tím na [[zlom|zlomu]] dochází k výraznému nárůstu [[mechanické napětí|napětí]]. Čím je větší odpor mezi oběma deskami, tím více [[energie]] se naakumuluje. Její ukládání může trvat stovky nebo více než tisíc let. Jakmile odpor mezi deskami již nedokáže vzdorovat rostoucímu napětí a překročí se kritický bod, energie je náhle uvolněna.<ref name="Tsunami Hazard faced by Southwest Pacific Nations"/> Dochází k permanentní deformaci horní desky a vzniká zemětřesení.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= USGS |titul= Introduction to Subduction Zones: Amazing Events in Subduction Zones | periodikum= https://www.usgs.gov |datum vydání= 2020-09-07 |url= https://www.usgs.gov/special-topics/subduction-zone-science/science/introduction-subduction-zones-amazing-events#overview }}</ref> Během deformace nastává zpravidla reverzní pohyb (přesmyk) mořského dna, respektive jeho výzdvih. Tím je převáděna energie do vodního sloupce. Doba návratnosti silného zemětřesení se u jednotlivých subdukčních zón liší. Toto kvaziperiodické hromadění a uvolňování napětí se říká seismický (zemětřesný) cyklus a nastává i u jiných typu zlomů, nejenom u subdukcí.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= J. McGuire |autor2= M. Boettcher |titul= Seismic Cycles and Earthquake Predictability | periodikum= https://www2.whoi.edu |datum vydání= 2024-07-09 |url= https://www2.whoi.edu/staff/jmcguire/projects/seismiccycles/ }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Goverment of Canada |titul= Questions and Answers on Megathrust Earthquakes | periodikum= https://www.canada.ca/en.html |datum vydání= 2021-04-06 |url= https://www.earthquakescanada.nrcan.gc.ca/zones/cascadia/qa-en.php }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |autor= Y. Fukutani |autor2= A. Suppasri |autor3= F. Imamura  |titul = Stochastic analysis and uncertainty assessment of tsunami wave height using a random source parameter model that targets a Tohoku-type earthquake fault | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00477-014-0966-4#Sec15 |datum vydání= 2014-10-31 |vydavatel= Stochastic Environmental Research and Risk Assessment |jazyk= angličtina }}</ref>

<gallery caption="Schéma seismického cyklu v subdukční zóně">
Soubor:Eq-gen1.svg|Výchozí pozice dvou [[Tektonická deska|desek]] [[subdukce|subdukční zóny]] po předešlém velkém [[zemětřesení]].
Soubor:Eq-gen2.svg|Podsouvající se oceánská deska deformuje pevninskou desku. Tím ve zlomu vzniká obrovské [[mechanické napětí|napětí]]. 
Soubor:Eq-gen3.svg|Okamžité uvolnění nahromaděné energie po dosažení kritického bodu. Vyrovnání deformace do výchozí pozice. Vertikální složka pohybu narušuje vodní sloupec.  
Soubor:Eq-gen4.svg|Vzniká vlna tsunami, šířící se na všechny strany.
</gallery>

==== Transformní zlomy ====

[[Transformní zlom|Transformní zlomy]] je typ rozhraní, kde se dvě [[tektonická deska|tektonické desky]] pohybují horizontálně podél sebe (anglicky strike-slip). Vlivem tření vzniká na zlomové ploše [[mechanické napětí|napětí]], uvolňující se ve formě otřesů. Nejznámějším transformním zlomem je [[Zlom San Andreas|San Andreas]] v [[Kalifornie|Kalifornii]], kde se [[pacifická deska]] pohybuje na sever, kdežto [[severoamerická deska|severoamerická]] na jih. Tyto zlomy se také nachází na [[Diskontinuita (geologie)|divergentních rozhraních]], kde jimi vyrovnává nesouvislá expanze nově vznikající desky.<ref name="Zemětřesení, Zedník"/>  

Tsunamigenní potenciál transformích zlomů je malý, jelikož horizontální pohyb nemá za běžných okolností schopnost vodní sloupec narušit. Nicméně některá [[zemětřesení]] jsou přeci jen schopná vyvolat silné, byť územně stále omezené tsunami. Nejrozšířenější hrozbou jsou následné podmořské [[sesuv|sesuvy]]. Tsunami ovšem může vzniknout i za jiných, poměrně specifických podmínek. Pokud [[zlom]] vede paralelně v blízkosti [[zátoka|zátoky]] protáhlého tvaru a zemětřesení je supersmykové (tzn. že šíření uvolňování napětí po délce zlomu probíhá rychleji, než je rychlost [[seismická vlna|seismických vln]]), může uvést do pohybu nebezpečné vlny. Nejzranitelnějším místem je špička zátoky, kde proběhne akumulace energie vlny a tedy významnému navýšení její výšky.<ref name="Anatomy of strike-slip fault tsunami genesis"/><ref>{{Citace elektronické monografie |autor= E. Scott |titul = Strike-slip tsunamis | url = https://www.nature.com/articles/s43017-021-00179-3 |datum vydání= 2021-05-19 |vydavatel= Nature Reviews Earth & Environment  |jazyk= angličtina}}</ref>

=== Sopečná činnost ===
[[Soubor:Mayon Volcano eruption at Daraga Church.jpg|náhled|[[Pyroklastický proud]] na [[Filipíny|filipínském]] vulkánu [[Mayon]].]]
[[Soubor:Shockwave from Hunga Tonga GOES 17.gif|náhled|[[Tlaková vlna]], vyvolaná velmi silnou explozí během [[sopečná erupce|erupce]] podmořské sopky [[Hunga Tonga]], 15. ledna [[2022]].]]
Zhruba 5 % všech tsunami připadá na [[sopka|vulkány]] a [[vulkanismus|sopečnou činnost]].<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Oregon State University |titul= Volcanic Tsunamis | periodikum= https://volcano.oregonstate.edu |datum vydání= 2024-12-17 |url= https://volcano.oregonstate.edu/tsunamis }}</ref> Jako bodový zdroj ale nejsou schopné vytlačit dostatečně velký objem vody, proto jsou lokálního charakteru. Nicméně, aby se daly do pohybu ničivé vlny, nemusí nutně dojít k [[sopečná erupce|erupci]]. Některé vulkanogenní tsunami lze řadit mezi tzv. [[megatsunami]]. Mezi hlavní příčiny tsunami sopečného původu patří:<ref name="Mechanisms of volcanic tsunamis, Raphaël Paris">{{Citace elektronické monografie |autor= R. Paris |titul = Source mechanisms of volcanic tsunamis | url = https://royalsocietypublishing.org/doi/10.1098/rsta.2014.0380 |datum vydání= 2015-10-28 |vydavatel= Philosophical Transactions of The Royal Society A Mathematical Physical and Engineering Sciences |jazyk= angličtina }}</ref><ref name="The Underappreciated Threat of Volcanic Tsunamis">{{Citace elektronického periodika |autor= D. Hunter |titul= The Underappreciated Threat of Volcanic Tsunamis | periodikum= https://www.scientificamerican.com |datum vydání= 2019-03-19 |url= https://www.scientificamerican.com/blog/rosetta-stones/the-underappreciated-threat-of-volcanic-tsunamis/ }}</ref><ref name="Tsunami Generation: Volcanoes">{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunami Generation: Volcanoes | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-09-27 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis/tsunami-generation-volcanoes }}</ref><ref name="Volcanic Tsunami Schindelé">{{Citace elektronické monografie |autor= F. Schindelé |autor2= L. Kong |autor3= E. M. Lane |autor4= R. Paris |autor5= M. Ripepe |autor6= V. Titov |autor7= R. Bailey  |titul = A Review of Tsunamis Generated by Volcanoes (TGV) Source Mechanism, Modelling, Monitoring and Warning Systems | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00024-024-03515-y#citeas |datum vydání= 2024-06-24 |vydavatel= Pure and Applied Geophysics |jazyk= angličtina }}</ref>
* '''Sesuv sopečného tělesa''' – vulkanická tělesa (sopečné kužele), tvořená vrstvami [[láva|lávy]] a [[pyroklastika|pyroklastik]], vykazují širokou škálu nestability (hydrotermálními změnami, magmatickou [[intruze|intruzí]] nebo celkovou strukturální nestabilitou).<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Hawaiian Volcano Observatory |titul= Lava ccean entry and bench collapse| periodikum= https://www.usgs.gov/ |datum vydání= 1996-03-15 |url= https://www.usgs.gov/news/volcano-watch-lava-ccean-entry-and-bench-collapse }}</ref> Sesuvy nemusí být spojeny s aktuální aktivitou [[sopka|sopky]]. Je-li jejich objem dostatečný, jsou velmi častou příčinou tvorby lokální megatsunami. Mezi ukázkové případy tsunami vyvolaná sesuvem sopečné struktury se řadí například [[Tsunami v Sundském průlivu 2018|Krakatoa 2018]], [[Stromboli]] [[2002]] nebo [[Unzen]] [[1792]].<ref name="Tsunami Generation: Volcanoes"/><ref name="Volcanic Tsunami Schindelé"/>
* '''Pyroklastické proudy nebo lahary''' – prudký průnik [[lahar|laharu]] (sopečný bahnotok) nebo [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]] do vodní plochy umí vytlačit poměrně velké množství vody. Obzvlášť velký tsunamigenní potenciál mají objemné pyroklastické proudy (s objemem >1 km³).<ref name="The Underappreciated Threat of Volcanic Tsunamis"/> Právě tento fenomén byl hlavním důvodem vzniku série několik až 46&nbsp;metrových vln, které si při erupci vulkánu [[Krakatoa]] roku [[1883]] vyžádaly 30&nbsp;tisíc mrtvých.<ref name="Mechanisms of volcanic tsunamis, Raphaël Paris"/><ref name="Tsunami Generation: Volcanoes"/> Stejný proces dal při erupci [[Tambora|Tambory]] roku [[1815]] do pohybu tsunami a následkem toho zemřelo 4&nbsp;600&nbsp;lidí. Ovšem interakce vodní plochy s velkoobjemovými pyroklastickými proudy je velice složitá. Takové události jsou navíc velmi vzácné, kvůli čemuž chybí dostatek dat a pozorování, k plnému pochopení složitosti mechanismu vzniku takových tsunami.<ref name="Mechanisms of volcanic tsunamis, Raphaël Paris"/><ref name="Krakatau 1883 tsunami, Fukashi Maeno">{{Citace elektronické monografie |autor= Fukashi Maeno |autor2= Fumihiko Imamura |titul= Tsunami generation by a rapid entrance of pyroclastic flow into the sea during the 1883 Krakatau eruption, Indonesia |url= https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum vydání= 2011-09-23 |vydavatel= Journal of Geophysical Research Atmospheres |jazyk= angličtina |datum přístupu= 2022-09-15 |url archivu= https://web.archive.org/web/20210709181206/https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2011JB008253 |datum archivace= 2021-07-09 |nedostupné= ano }}</ref>
* '''Laterální erupce''' - laterální (bočně směřovaná) [[sopečná erupce|erupce]] je vzácná a atypická erupce, kdy často dochází také k částečné destrukci ([[sesuv|sesuvu]]) sopečného tělesa. Velmi známým příkladem je [[Spojené státy americké|americká]] [[sopka]] [[Mount St. Helens]]. Silná laterální erupce v roce [[1980]] vytlačila vody přilehlého [[Spirit (jezero)|jezera Spirit]] do [[megatsunami]] o výšce 260&nbsp;m.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Washington State University |titul= Geologist merges science with eyewitness interviews of Mount St. Helens’ 1980 eruption | periodikum= https://wsupress.wsu.edu |datum vydání= 2016-01-16 |url= https://wsupress.wsu.edu/2016/01/14/geologist-merges-science-and-eyewitness-interviews-into-new-book-on-mount-st-helens-1980-disaster/ }}</ref><ref name="Tsunami Generation: Volcanoes"/><ref name="Volcanic Tsunami Schindelé"/>
* '''Podvodní erupce''' – ačkoliv podvodní erupce (například [[surtseyská erupce|surtseyský typ]]) nejsou tsunamigenní, dostatečná silná exploze dokáže svou silou na velmi krátký okamžik vytvořit ve vodní mase kráter. Jeho následné gravitační zborcení generuje vlny s malou amplitudou a velmi krátkým dosahem.<ref name="Mechanisms of volcanic tsunamis, Raphaël Paris"/><ref name="Volcanic Tsunami Schindelé"/> 
* '''Kalderizace''' – silná explozivní [[sopečná erupce|erupce]] [[pliniovská erupce|pliniovského typu]] vede k částečnému vyprázdnění [[magmatický krb|magmatického krbu]], jehož nadloží se v jejím závěru propadne do uvolněného prostoru, což se na zemském povrchu projeví vznikem [[kaldera|kaldery]] - několik kilometrů široké kotlovité prohlubně s hloubkou několik set metrů. Doba tohoto dramatického procesu není pevně vymezena, ale trvat může v řádu minut nebo hodin. Byl navržen jako potenciálně tsunamigenní a proto se nechaly posoudit historické erupce [[sopka|sopek]] [[Krakatoa]] ([[1883]]) a [[Santorin (sopka)|Théra]] (~1600 př. n. l.). Historické záznamy a výsledky počítačových simulací se naopak shodovaly s průniky objemných [[pyroklastický proud|pyroklastických proudů]] do moře, než s formováním kaldery.<ref name="Mechanisms of volcanic tsunamis, Raphaël Paris"/><ref name="Volcanic Tsunami Schindelé"/> 
* '''Tlakové vlny''' – atmosférické akustické gravitačními vlny, vyvolané prudkými explozemi v průběhu [[sopečná erupce|sopečných erupcí]], přenášejí do vodní masy svojí energii jevem, známým jako nelineární rezonance. Atmosférické vlny se šíří rychlostí blízkou [[rychlost zvuku|rychlostí zvuku]]. Generují tak sekundární tsunami, které na pobřeží dorazí mnohem rychleji, než konvenční tsunami, jehož jeho pohyb je limitován pomalejší rychlostí vlnění ve vodě. Ačkoliv tyto vlny mají velmi velký dosah (transoceánské), jejich amplituda (výška) je nízká. Tímto mechanismem se zformovalo tsunami při erupcí sopek [[Hunga Tonga – Hunga Haʻapai|Hunga Tonga Haʻapai]] ([[2022]]) a [[Krakatoa]] ([[1883]]).<ref>{{Citace elektronické monografie |autor= R. Omira |autor2= R. S. Ramalho |autor3= J. Kim |autor4= P. J. González |autor5= U. Kadri |autor6= J. M. Miranda |autor7= F. Carrilho |autor8= M. A. Baptista |titul = Global Tonga tsunami explained by a fast-moving atmospheric source | url = https://www.nature.com/articles/s41586-022-04926-4 |datum vydání= 2022-06-13 |vydavatel= Nature |jazyk= angličtina}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Hunga Tonga-Hunga Ha'apai eruption triggered widespread deadly and damaging tsunami waves | periodikum= https://www.ncei.noaa.gov |datum vydání= 2024-05-24 |url= https://www.ncei.noaa.gov/news/january-15-2022-tonga-volcanic-eruption-and-tsunami }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |autor= Y. Fujii |autor2= K. Satake |titul =  | url = https://link.springer.com/article/10.1007/s00024-024-03477-1 |datum vydání= 2024-04-18 |vydavatel= Pure Applied Geophysics |jazyk= angličtina }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Pacific Coastal and Marine Science Center  |titul= Un depth: Surprising tsunamis caused explosive eruption Tonga | periodikum= https://www.usgs.gov |datum vydání= 2022-08-12 |url= https://www.usgs.gov/centers/pcmsc/news/depth-surprising-tsunamis-caused-explosive-eruption-tonga }}</ref><ref name="Volcanic Tsunami Schindelé"/>

=== Sesuv ===
[[Soubor:Disastro Vajont.jpg|náhled|Pohled na hráz [[Itálie|italské]] [[Vajont (přehradní hráz)|přehrady Vajont]] a sesunutou masu hornin.]]
[[Sesuv|Sesuvy]] patří mezi významné, i když relativně méně časté příčiny. Zahrnují rychlý pohyb velkého objemu [[hornina|hornin]], [[půda|půdy]], [[sediment|sedimentů]] nebo [[ledovec|ledovce]], který způsobí vytlačení vody. Mohou probíhat jak na souši, tak pod vodní hladinou (podvodní sesuvy). K podmořským sesuvům obvykle dochází na [[pevninský svah|pevninských svazích]], okrajích [[kontinentální šelf|kontinentálních šelfů]] nebo v [[hlubokomořský příkop|hlubokomořských příkopech]]. Může se odehrát i na svazích se sklonem pouhý 1°. Výsledné vlastnosti tsunami závisí na několika faktorech, jako je objem sesunutého materiálu, rychlost jeho pohybu a hloubka vody. Sesuv je často iniciován [[zemětřesení|zemětřesením]]. A to i takovým, které by ničivé vlny samo o sobě nevyvolalo (např. nízké [[Momentová škála|magnitudo]] nebo horizontální pohyb horninových bloků – [[transformní zlom]]). Mezi další příčiny lze zařadit také [[eroze|erozi]] nebo [[vulkanismus|vulkanickou činnost]]. V závislosti na rozsahu sesuvu je vzniklé tsunami lokálního, někdy i regionálního charakteru a velice zřídka zasahují více vzdálené oblasti. Obzvláště nebezpečné jsou tyto události v blízkosti [[pobřeží]], kam mohou vlny dorazit velice brzy, čímž je čas na [[evakuace|evakuaci]] omezený.<ref name="Submarine Landslide Trigger"/><ref name="Tsunami Generation: Landslides">{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA  |titul= Tsunami Generation: Landslides | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2023-09-27 |url= https://www.noaa.gov/jetstream/tsunamis/tsunami-generation-landslides }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= USGS |titul= How do landslides cause tsunamis? | periodikum= https://www.usgs.gov |datum vydání= 2024-12-10 |url= https://www.usgs.gov/faqs/how-do-landslides-cause-tsunamis?qt-=&page=1 }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= National Oceanography Centre  |titul= Submarine landslides and tsunamis | periodikum= https://projects.noc.ac.uk |datum vydání= 2024-06-28 |url= https://projects.noc.ac.uk/landslide-tsunami/submarine-landslides-and-tsunamis }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= The science behind tsunamis | periodikum= https://www.noaa.gov |datum vydání= 2024-12-06 |url= https://www.noaa.gov/explainers/science-behind-tsunamis }}</ref>

Významné události:
* '''[[Lituya Bay]] ([[1958]])''' - silné [[zemětřesení]] na [[Aljaška|Aljašce]] vyvolalo následný sesuv 30 mil. m³ hornin do [[fjord|fjordu]]. Vznikla 524 m vysoká [[megatsunami]] s velmi krátkým dosahem. Jedná se tak o nejvyšší zaznamenanou vlnu v historii. Ačkoliv odlehlé místo bylo neobydlené, zemřelo ve fjordu 5 osob.<ref name="Tsunami Generation: Landslides"/><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= A. Voiland |titul= Lituya Bay’s Apocalyptic Wave | periodikum= https://earthobservatory.nasa.gov |datum vydání= 2024-12-19 |url= https://earthobservatory.nasa.gov/images/147557/lituya-bays-apocalyptic-wave }}</ref>
* '''[[Papua Nová Guinea]] ([[1998]])''' - zemětřesení iniciovalo podmořský sesuv. Zhruba 25 km dlouhý úsek pobřeží zasáhly až 12m vlny a o život připravily 1600 lidí.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= On This Day: Papua New Guinea Tsunami of 1998 | periodikum= https://www.ncei.noaa.gov |datum vydání= 2018-07-17 |url= https://www.ncei.noaa.gov/news/day-papua-new-guinea-tsunami-1998 }}</ref>
* '''[[Vajont (přehradní hráz)|Přehrada Vajont]] ([[1963]])''' - v důsledku lidského přičinění se do přehrady na severu [[Itálie]], tehdy [[Seznam nejvyšších hrází světa|nejvyšší na světě]], sesunula masa hornin, převyšující objem samotné vodní nádrže. [[Megatsunami]] s výškou 250 m se převalilo přes hráz a zdevastovalo přilehlé město [[Longarone]], včetně dalších obcí. Neštěstí si vyžádalo 2117 obětí.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Dan Poláček |autor2= Michaela Prešinská |titul= Hora se pohnula a zasypala přehradu. Tsunami vysoká 200 metrů zabila dva tisíce lidí | periodikum= https://zpravy.aktualne.cz |datum vydání= 2023-10-11 |url= https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/prehrada-vajont-katastrofa/r~8da52776667e11eebc030cc47ab5f122/ }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= M. Duff |titul= Italy Vajont anniversary: Night of the 'tsunami' | periodikum= https://www.bbc.com |datum vydání= 2013-10-10 |url= https://www.bbc.com/news/world-europe-24464867 }}</ref> 

=== Jiné příčiny ===

==== Impakty ====

Tsunami generovaná [[impakt astronomického tělesa|dopadem]] [[planetka|planetky]] nebo [[kometa|komety]] je extrémně vzácný jev, který dosud nebyl pozorován. Aby těleso přežilo průlet [[atmosféra Země|zemskou atmosférou]], musí mít průměr alespoň 30–50 m. Statisticky se [[Země]] střetně s objekty o průměru 100 m jednou za 1 000 let. Náraz impaktoru o velikosti více než 1 km se odehrává již každých 100 tisíc let. Pravděpodobnost střetu tudíž klesá s jejich velikostí. Jelikož 71 % povrchu naší planety zabírají [[moře]] a [[oceán|oceány]], je vyšší šance, že k dopadu dojde do vody. Rozsah takové události určuje [[kinetická energie]] nárazu, závisející na velikosti i rychlosti tělesa. Pro vlastnosti následných vln je dalším důležitým faktorem také hloubka vody v místě zásahu. Tsunami po dopadech velkých těles mají velkou vlnovou délkou, díky níž neztrácejí energii a jsou tak transoceánské. Navíc při zásahu pobřeží mají vysokou amplitudu a tím i značný destruktivní potenciál. Při dopadu 14km planetky [[Chicxulub (planetka)|Chicxulub]] před [[Vymírání na konci křídy|66 miliony let]] do mělkých vod [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] vzniklo [[megatsunami]] s počáteční výškou 4,5 kilometrů, která po 10 minutách klesla na 1,5 kilometru. Pobřeží zálivu zasáhly vlny o výšce přesahující 100 m, zatímco severem [[Atlantský oceán|Atlantiku]] a jihem [[Tichý oceán|Pacifiku]] se přehnalo tsunami s amplitudou +10 m.<ref>{{Citace monografie | autor= J. G. Hills
 | autor2= M. P. Goda | titul= Damage from comet-asteroid impacts with earth |url= https://www.sciencedirect.com/science/article/abs/pii/S0167278999000913 |vydavatel=  Physica D: Nonlinear Phenomena |rok vydání= 1999-09-10 |počet stran= 506 |strany= 189-198 |isbn=  |jazyk= angličtina }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NOAA |titul= Tsunami: Asteroid Impact - 66 Million Years Ago | periodikum= https://sos.noaa.gov |datum vydání= 2023-01-15 |url= https://sos.noaa.gov/catalog/datasets/tsunami-asteroid-impact-66-million-years-ago/ }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= NASA |titul= Asteroid Fast Facts | periodikum= https://www.nasa.gov |datum vydání= 2014-03-31 |url= https://www.nasa.gov/solar-system/asteroids/asteroid-fast-facts/ }}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie |autor= M. M. Range a spol. |titul = The Chicxulub Impact Produced a Powerful Global Tsunami | url = https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 |datum vydání= |vydavatel= AGU Advances |jazyk= angličtina }}</ref>

==== Lidská činnost ==== 

V roce [[1917]] se v [[Kanada|kanadském]] přístavu v [[Halifax (Nové Skotsko)|Halifaxu]] srazily dvě plavidla, z nichž jedno převáželo přes 2600 tun [[výbušnina|výbušnin]] a [[hořlavina|hořlavin]]. Požár lodi zapříčinil [[Halifaxský výbuch|masivní explozi]] a vznik 10-18m vlny.<ref>{{Citace elektronické monografie |autor= J. J. Clague |autor2= A. Munro |autor3= T. Murty |titul = Tsunami Hazard and Risk in Canada | url = https://www.researchgate.net/publication/225867337_Tsunami_Hazard_and_Risk_in_Canada |datum vydání= 2003-03 |vydavatel= Natural Hazards |jazyk= angličtina }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= D. Tattersfield |titul= The world’s largest pre-atomic explosion: Halifax Harbour 1917 | periodikum= https://www.westernfrontassociation.com |datum vydání= 2024-12-09 |url= https://www.westernfrontassociation.com/world-war-i-articles/the-world-s-largest-pre-atomic-explosion-halifax-harbour-1917 }}</ref> Výbuch i tsunami si vyžádaly zhruba 2 tisíce mrtvých a 9 tisíc zraněných.<ref>{{Citace monografie | autor= P. O. K. Krehl | titul= History of Shock Waves, Explosions and Impact |url= https://link.springer.com/book/10.1007/978-3-540-30421-0 |vydavatel= Springer  |rok vydání= 2008 |počet stran= 1288 |strany=  |isbn= 978-3-540-30421-0  |jazyk= angličtina }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= Radek Panchartek |titul= Největší výbuch před Hirošimou. Loď s výbušninami zničila před 105 lety Halifax | periodikum= https://www.idnes.cz |datum vydání= 2012-12-25 |url= https://www.idnes.cz/technet/technika/lod-s-vybusninami-znicila-halifax.A121219_172518_tec_technika_nyv }}</ref>

V roce [[1946]] byl v rámci [[Operace Crossroads|operace Crossroads]] proveden [[jaderný test|test]] [[atomová bomba|atomové bomby]] s označením ''Baker''. Bomba o síle 23 kt byla odpálena v hloubce 27 m. K nejbližšímu ostrovu, vzdáleném 6 km od místa exploze, dorazila série vln s výškou 5-6 metrů.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= S. L. Warren |autor2= G. Cowan |autor3= T. O. Jones |autor4= F. Cunningham |titul= Operation Crossroads | periodikum= https://ahf.nuclearmuseum.org |datum vydání= 2014-07-01 |url= https://ahf.nuclearmuseum.org/ahf/history/operation-crossroads/ }}</ref> Další podvodní testy v následujících letech však prokázaly, že [[jaderná zbraň|jaderné zbraně]] jsou pro generování vln málo účinné. Důvodem je skutečnost, že výbuch vytlačí pouze malý objem vody na omezené ploše. Vzniklé vlny tak velmi rychle ztrácí svou energii a zároveň se v žádném ohledu nepodobají skutečnému tsunami. Většina síly výbuchu se navíc spotřebuje na vyvržení vody nebo její přeměnu v [[pára|páru]]. Z provedených testů také vyplynulo, že čím hlouběji dojde k detonaci, tím menší vlny zformuje.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= L. M. P. |titul= The days when underwater nuclear tests generated big waves | periodikum= https://www.surfertoday.com |datum vydání= 2024-06-19 |url= https://www.surfertoday.com/surfing/the-days-when-underwater-nuclear-tests-generated-big-waves }}</ref>

Na konci [[Druhá světová válka|druhé světové války]] experimentovala [[Armáda Nového Zélandu|novozélandská armáda]] s konvenčními [[výbušnina|výbušninami]] v rámci projektu ''Seal''. Jeho cílem bylo zjistit, zda by bylo možné mnohočetnými explozemi uměle vyvolat tsunami, které by se mohlo využít k vojenským účelům jako alternativa k tehdy vyvíjeným [[jaderná zbraň|jaderným zbraním]]. Experiment však nepřinesl očekávané výsledky.<ref>{{Citace elektronického periodika |autor= J. Pearlman |titul= 'Tsunami bomb' tested off New Zealand coast | periodikum= https://www.telegraph.co.uk |datum vydání= 2013-01-01 |url= https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/australiaandthepacific/newzealand/9774217/Tsunami-bomb-tested-off-New-Zealand-coast.html }}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika |autor= iDNES.cz |autor2= ČTK |titul= Projekt tuleň. Američané za války testovali bomby vyvolávající tsunami | periodikum= https://www.idnes.cz |datum vydání= 2013-01-02 |url= https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/americane-za-valky-zkouseli-bomby-vyvolavajici-tsunami.A130102_145417_zahranicni_aha }}</ref>

== Popis ==
[[Soubor:Tsunami-vyvoj.png|náhled|vlevo|Vznik a vývoj tsunami]]
[[Vlnová délka]] tsunami je velmi velká, v řádu stovek [[Kilometr|km]], což určuje její chování. Vlna s tak dlouhou vlnovou délkou se chová i na širém oceánu jako na mělké vodě. Protože rychlost vlny je obecně v mělkých vodách určena vztahem <math>\textstyle\sqrt{g d}</math>, kde <math>g</math> je [[tíhové zrychlení]] a <math>d</math> hloubka, tsunami získá na relativně hlubokém moři rychlost až 700 [[Kilometr za hodinu|km/h]]. [[Energie]] tsunami je konstantní a závisí na její [[rychlost]]i a čtverci výšky. Když vlna dorazí k pobřeží, její rychlost klesá [[tření]]m o dno a výška roste s druhou [[Umocňování|mocninou]]. Zatímco na hlubokém moři je tsunami těžko pozorovatelná (obvykle má výšku v [[Centimetr|cm]] až desítkách cm), u pobřeží nahromaděná energie zvedá vlnu až do výšky desítek [[metr]]ů. Díky velmi dlouhé vlnové délce na hlubokém moři může tsunami putovat tisíce kilometrů bez větších ztrát energie.

Příchod tsunami k pobřeží se dá v poslední chvíli dobře odhadnout podle jevu, kdy před příchodem vlny voda náhle ustoupí až o stovky metrů a odhalí jindy zaplavené mořské dno. Ale neznalí lidé jsou někdy tímto jevem natolik fascinováni, že dokonce zkoumají dno, místo aby uprchli dál do [[vnitrozemí]], poté jsou zaskočeni příchozí vlnou. Čelo vlny bývá viditelné z [[břeh]]u. Jeho výška je ale jen předzvěstí toho, co přijde posléze. Z pohledu pozorovatele na břehu se spíše než o vodní stěnu, jak je často vyobrazována, jedná o náhlou [[Záplava|záplavu]]. Vlna je fakticky jen jejím čelem - odtud název v japonštině "dlouhá". Během několika [[Minuta|minut]] stoupne hladina moře až o desítky metrů. Ohromné množství proudící vody pochopitelně páchá rozsáhlé škody, a to i pomocí různých těžkých předmětů, které s sebou strhává. V některých místech se díky špatnému odtoku může voda udržet i delší dobu.

Výška vlny při vstupu na pobřeží se označuje jako tzv. run-up a počítá od [[Hladina moře|střední hladiny moře]] v daném místě. První vlna tsunami ze série nebývá ale tou největší a nejsilnější. Intervaly mezi následnými vlnami mohou být 10 až 45 min a vlny se navíc mohou odrážet od okolních pobřežních útvarů (poloostrovy, ostrůvky) a několikrát se vracet. Vliv na výšku a rychlost vlny tsunami na zasaženém pobřeží má vertikální i horizontální tvar pobřeží. Platí pravidlo, že strmější břeh vlnu více vyzdvihne a méně zpomalí, ale vlna má tendenci se tříštit, naopak mírnější břeh vlnu zpomalí postupně delším třením, vlna tak může dojít dál do vnitrozemí. Náchylnější k větší záplavě, tedy k vyšší tsunami, jsou také různé sevřené [[Zátoka|zátoky]] a [[záliv]]y spíše než rovná pobřeží. Škody tsunami páchá také při návratu vody zpět do moře, včetně odnesení obyvatel na volné moře. Navíc v případě většiny platí, že jsou mořské a tak způsobují kromě fyzických škod i škody zasolením. Opět platí pravidlo, čím strmější břeh, tím rychlejší ústup vody.

== Předpověď a ochrana ==
[[Soubor:2004 Indonesia Tsunami Complete.gif|náhled|Animovaná verze průběhu šíření vlny tsunami]]
Ochrana před tsunami spočívá především v připravenosti a informovanosti obyvatel postižených území, v dostatečné předpovědi a varování a v dlouhodobém efektivním využití krajiny v pobřežních oblastech.

Dlouhodobé zkušenosti s ochrannými stavbami má především Japonsko. Od poloviny [[20. století]] vyprojektovali japonští [[Inženýr|inženýři]] řadu ochranných opatření, zahrnujících pobřežní zdi nebo předsunuté [[vlnolam]]y. Ne vždy byly ovšem podobné pokusy z celkového hlediska efektivní. V současnosti nabývá na významu citlivě řešené využití krajiny ohrožených pobřežních oblastí. Jde hlavně o správné rozvržení využití různých částí pobřeží v závislosti na možném dosahu působení tsunami.

Existuje hned několik varovných systémů a programů proti tsunami, všechny působí v Pacifiku, ale pomalu se rozšiřují i do dalších oblastí. V současnosti je PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) možná nejlepším systémem v oblasti prevence přírodních katastrof. Do celého programu je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím. Systém je založen na součinnosti měření [[seismograf]]ů (síla zemětřesení) a [[mareograf]]ů (výkyvy vodní hladiny). Celý systém byl v nedávné době ještě doplněn o 6 podmořských [[senzor]]ů, které sledují chování vodních mas (program DART - Deep-Ocean Assessment and Reporting of Tsunami). Dále jsou zde programy CREST (Consolidated Reporting of Earthquakes and Tsunamis), a nový THRUST (Tsunami Hazards Reduction Utilizing Systems Technology), který je určen pro varování před tsunami s velmi blízkými ohnisky tsunami (do 30 min.), kde je nutnost maximální rychlosti varovných hlášení. Tento systém, využívající podmořských detektorů a přenášení signálu pomocí družic NOAA, je od roku [[1986]] v testovacím režimu umístěn ve městě [[Valparaíso]] na pobřeží [[Chile]].

[[Prevence]] a ochrana před tsunami čelí v současné době dvěma hlavním problémům. Na jedné straně je to především neinformovanost a nepřipravenost ohroženého obyvatelstva. Druhým nedostatkem je, že u mnohých hlášení, které centrum ročně vydá, jde pouze o planý poplach. Lidé v postižených oblastech uvyklí na častá varování pak nepřikládají velký význam ani reálným hrozbám.

== Katastrofální tsunami v dějinách ==
{{Podrobně|Seznam tsunami}}

V dávné minulosti proběhlo mnoho tsunami. Obří tsunami o výšce až v řádu stovek metrů, která oběhla vícekrát celou zeměkouli, vznikla například po dopadu 10 až 12 km velké [[planetky]] do oblasti současného [[Mexický záliv|Mexického zálivu]] v době před 66 miliony let (tato událost souvisí s [[Vymírání na konci křídy|velkým vymíráním na konci křídy]]).<ref>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = SOCHA
 | jméno = Vladimír
 | odkaz na autora = Vladimír Socha
 | titul = Zkáza posledních mexických dinosaurů
 | periodikum = OSEL.cz
 | rok vydání = 2018
 | měsíc vydání = února
 | den vydání = 1
 | url = http://www.osel.cz/9751-zkaza-poslednich-mexickych-dinosauru.html
}} {{cs}}</ref> Tsunami v pozdějších lidských dějinách pak dokládají i starověké masové hroby na pobřežích.<ref>https://phys.org/news/2018-08-prehistoric-mass-graves-linked-tsunamis.html - Prehistoric mass graves may be linked to tsunamis, new research reveals</ref>

Dopad planetky na konci křídy vyvolal podle nových poznatků mohutnou tsunami, která se šířila po celém světě a měla 30 000× větší energii než tsunami z roku [[2004]], která způsobila katastrofu v Indonésii.<ref>Range, N. M.; ''et al.'' (2022). [https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 The Chicxulub Impact Produced a Powerful Global Tsunami] {{Wayback|url=https://agupubs.onlinelibrary.wiley.com/doi/10.1029/2021AV000627 |date=20221026142700 }}. ''AGU Advances''. '''3''' (5): e2021AV000627. doi: https://doi.org/10.1029/2021AV000627</ref>

=== 18. století ===
[[Soubor:KataNoiReceding.jpg|náhled|Tsunami na [[Thajsko|thajském]] pobřeží, 26.&nbsp;prosince 2004 – dočasný ústup vody před příchodem vlny]]
[[Soubor:2004-tsunami.jpg|náhled|Tsunami na thajském [[pobřeží]], 26.&nbsp;prosince 2004 – vlna přichází]]
[[Soubor:US Navy 110315-N-IC111-592 - Tsunami damage of Rikuzentakata.jpg|náhled|Spoušť po japonském tsunami 2011]]
Tisíce [[Portugalsko|Portugalců]], kteří přežili velké [[Zemětřesení Lisabon 1755|lisabonské zemětřesení]] v roce [[1755]], zemřely krátce poté, když dorazila vlna tsunami. Když voda ustoupila, v přístavu zbyly jen vraky lodí.

=== 19. století ===
V roce [[1883]] explodoval sopečný ostrov [[Krakatoa]] v Indonésii. Série velkých tsunami o výšce přes 40&nbsp;m (u pobřeží) se šířila celým světem, zemřelo nejméně 36 tisíc lidí.

[[15. červen|15. června]] [[1896]] zasáhla [[Japonsko|japonský]] ostrov [[Honšú]] obrovská tsunami. Rybáři, kteří byli pouhých 30&nbsp;km od pobřeží, ji vůbec nezaznamenali, ale na ostrově zabila 28&nbsp;000&nbsp;lidí a zničila 275&nbsp;km pobřeží.

=== 20. století ===
V roce [[1908]] zasáhlo Itálii v oblasti Messinského průlivu zemětřesení o síle 7,5 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]]. Desetimetrová vlna zaplavila pobřežní sídla včetně Messiny a zanechala za sebou přes 200&nbsp;000 mrtvých.

[[Tsunami v Severo-Kurilsku]] vyvolalo zemětřesení v blízkosti jižního cípu [[poloostrov]]a [[Kamčatka]] ([[4. listopad]]u [[1952]] 16:58:22 [[Koordinovaný světový čas|GMT]]), jehož [[epicentrum]] bylo vzdáleno asi 130&nbsp;kilometrů, [[hypocentrum]] se nacházelo v hloubce asi 20&nbsp;kilometrů. Síla zemětřesení je odhadována na 9,0 magnituda [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]]. Při třech vlnách zahynulo 2336 osob z celkového počtu 6000 obyvatel města [[Severo-Kurilsk]].

[[9. červenec|9. července]] [[1958]] došlo v zátoce [[Lituya Bay]] po otřesech ke skalnímu sesuvu. V poměrně těsném prostoru koutu zátoky se vlna na protějším břehu doslova vyšplhala do výšky přes 500 metrů. Celý úkaz byl popsán očitými svědky.<ref>https://web.archive.org/web/20130212015508/http://geology.com/records/biggest-tsunami.shtml</ref>

Silné zemětřesení o síle 9,6&nbsp;stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] v [[Chile]] [[22. květen|22. května]] [[1960]] vyvolalo tsunami, která způsobila rozsáhlé škody na [[Havaj]]i a zasáhla i 16&nbsp;800&nbsp;km vzdálené [[Japonsko]], kde zabila stovky lidí.

Devastující tsunami, která byla důsledkem zemětřesení [[12. červenec|12. července]] [[1993]] o síle 7,8 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]],&nbsp;zabila na malém [[Japonsko|japonském]] ostrově [[Okuširitó|Okuširi]] poblíž ostrova [[Hokkaidó]] 202&nbsp;lidí a stovky dalších zranila.

[[17. červenec|17. července]] [[1998]] zabila 12 m vysoká tsunami min. 2200 lidí na severním pobřeží [[Papua Nová Guinea|Papuy Nové Guiney]]. Tsunami následovalo po zemětřesení o síle 7 [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] a následném podmořském sesuvu.

=== 21. století ===
Další náhlá [[Zemětřesení v Indickém oceánu 2004|tsunami]] zasáhla pobřeží jihovýchodní [[Asie]] ([[Indie]], [[Srí Lanka]], [[Maledivy]], [[Bangladéš]], [[Myanmar]], [[Thajsko]], [[Malajsie]] a [[Indonésie]]) ráno [[26. prosinec|26. prosince]] [[2004]]. Později zasáhla i další ostrovy v [[Indický oceán|Indickém oceánu]] ([[Madagaskar]], [[Seychely]], [[Réunion]] a [[Mauricius (ostrov)|Mauricius]]) a také východní pobřeží [[Afrika|Afriky]] ([[Somálsko]], [[Tanzanie]] a [[Keňa]]). Vlna zabila asi 230 tisíc, postihla miliony lidí a způsobila rozsáhlé škody na tisících km pobřeží. Pocházela z podmořského zemětřesení o síle 9,2 stupňů [[Richterova stupnice|Richterovy stupnice]] u severního cípu ostrova [[Sumatra]]. Tsunami dosahovala patnácti až třicetimetrové výšky.<ref>{{cite web|title=Astonishing Wave Heights Among the Findings of an International Tsunami Survey Team on Sumatra|url=http://soundwaves.usgs.gov/2005/03/|publisher=U.S. Geological Survey|accessdate=16 June 2016|titul=Archivovaná kopie|datum přístupu=2020-01-18|url archivu=https://web.archive.org/web/20160827064707/http://soundwaves.usgs.gov/2005/03/|datum archivace=2016-08-27|nedostupné=ano}}</ref>

[[30. září]] [[2009]] byla tsunami vyvolána zemětřesením o síle 8,3 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] u souostroví [[Samoa]] v Tichém oceánu. Je pravděpodobné, že většina lidí byla vlnou spláchnuta do moře. Konečný počet obětí je okolo 150. Byly stovky zraněných, ale většina z 220 000 ohrožených stihla utéct na bezpečné vyvýšeniny.

[[11. březen|11. března]] [[2011]] došlo k jednomu z nejsilnějších [[Zemětřesení a tsunami v Tóhoku 2011|zemětřesení u východního pobřeží]] japonského ostrova [[Honšú]]. Otřesy o síle 9,0 stupně [[Richterova stupnice|Richterovy škály]] a následná až 38 m vysoká<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení=EuroZprávy.cz|titul=Devastující tsunami. Japonská vlna dosáhla 38 metrů {{!}} EuroZprávy.cz|url=http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/25566-devastujici-tsunami-japonska-vlna-dosahla-38-metru/|datum přístupu=2016-06-26|url archivu=https://web.archive.org/web/20160304202032/http://zahranicni.eurozpravy.cz/asie-a-australie/25566-devastujici-tsunami-japonska-vlna-dosahla-38-metru/|datum archivace=2016-03-04|nedostupné=ano}}</ref> vlna tsunami usmrtila nejméně 28 tisíc lidí. Vlny poškodily i několik jaderných elektráren, zdaleka nejvíce [[Jaderná elektrárna Fukušima I|Fukušimu I]]. Vlna místy zasáhla až 10&nbsp;km do vnitrozemí<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Japan earthquake: Tsunami hits north-east - BBC News|url=http://www.bbc.com/news/world-asia-pacific-12709598|datum přístupu=2016-06-26|jazyk=en-GB}}</ref> a způsobila rozsáhlé škody na infrastruktuře, stavbách a průmyslu.<ref>{{Citace elektronické monografie|autor=kujicity|titul=東北地方太平洋沖大津波 久慈湾（きてきて久慈市）|url=http://www.youtube.com/watch?v=qH-xwoCbopE/|dostupnost=youtube|jazyk=jp}}</ref> Neméně závažné jsou ekologické škody, jelikož došlo vlivem poškození mnoha průmyslových podniků k úniku nebezpečných látek do ovzduší i půdy. Nejzávažnější je poškození jaderné elektrárny [[Jaderná elektrárna Fukušima I|Fukušima I]], kde došlo vlivem selhání chladicího systému [[Havárie elektrárny Fukušima I|k závažné havárii reaktoru]], která je klasifikována stupněm 7, tzn. stejně jako [[Černobylská havárie|havárie jaderné elektrárny v Černobylu]]. Okolí elektrárny je v okruhu 30&nbsp;km evakuováno a bude trvale uzavřeno na mnoho let.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Fukušima je město smrti, řekl japonský ministr. Musel odstoupit - Ekolist.cz|url=http://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/fukusima-je-mesto-smrti-rekl-japonsky-ministr-musel-odstoupit|datum přístupu=2016-06-26|jazyk=cs-CZ}}</ref> Škody přesáhly 309 miliard dolarů, a proto se jedná o nejdražší katastrofu dějin.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://news.yahoo.com/s/ap/20110323/ap_on_bi_ge/as_japan_earthquake_economy |titul=Japan disaster likely to be world's costliest |vydavatel=Yahoo New|datum vydání=2011-03-13 |datum přístupu=2011-03-26}}</ref>

== Další drobné poznámky ==
Existují i historické důkazy, že se mohou také vyskytnout obří tsunami, tzv. [[megatsunami]]. Potenciál k tomuto mají masivní [[sesuv]]y půdy a dopady [[meteorit]]ů či jiných kosmických těles do [[oceán]]u. Příkladem je globální megatsunami, vyvolaná dopadem planetky [[Chicxulub]] na konci druhohorní [[Křída|křídy]] (před 66 miliony let).<ref>https://eos.org/articles/huge-global-tsunami-followed-dinosaur-killing-asteroid-impact</ref>

Jiné vlny příbuzné k tsunami jsou např. kmitající stojaté vlny zvané ''Seiche'' ("séše"), které mohou být způsobeny stejnými příčinami jako tsunami, ale může je také aktivovat sama tsunami.

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Související články ===
* [[Seznam tsunami]]

=== Literatura ===
* [[Václav Cílek|CÍLEK, Václav]]. ''Tsunami je stále s námi: eseje o klimatu, společnosti a katastrofách''. Praha : Alfa Publishing, 2006. {{ISBN|80-86851-22-2}}
* [[Petr Jakeš|JAKEŠ, Petr]]. ''Vlny hrůzy: zemětřesení, sopky a tsunami''. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2005. {{ISBN|80-7106-772-5}}
* {{Citace monografie
| příjmení = Sigurdsson
| jméno = Haraldur
| příjmení2 = Bege´t
| jméno2 = James E.
| příjmení3 =
| jméno3 =
| titul = Encyclopedia of Volcanoes
| url = https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg
| vydavatel = Academic Press
| místo =
| rok = 1999
| isbn = 978-0-12-643140-7
| kapitola = ''Volcanic Tsunamis''
| strany = [https://archive.org/details/encyclopediavolc00houg/page/n1029 1005]-1014
| jazyk = anglicky
| poznámka =
}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=tsunami}}
;česky
* [http://www.sci.muni.cz/~herber/tsunami.htm Souhrnný rozbor tsunami]
* [https://web.archive.org/web/20101123203550/http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2010040008 Zpráva o tsunami na jezeře po sesuvu ledovce v Peru 2010]
;anglicky
* [http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/runup.html Počítačem vytvořené animace tsunami] {{Wayback|url=http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/runup.html |date=20050105020059 }}
* [http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/characteristics.html Animace tsunami vzniklé po zemětřesení v Chile v roce 1960] {{Wayback|url=http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/physics/characteristics.html |date=20060716012051 }}
* [http://wcatwc.arh.noaa.gov/ Americké centrum pro varování před tsunami]
* [https://web.archive.org/web/20050117011229/http://geot.civil.metro-u.ac.jp/archives/eq/93hokkaido/index-j.html Obrázky následků tsunami na Okuširi]
* [https://web.archive.org/web/20041229003453/http://www.usc.edu/dept/tsunamis/video/okuvid/ Další stránka o tsunami na Okuširi]
* [https://web.archive.org/web/20041229020734/http://www.prh.noaa.gov/itic/ Mezinárodní informační centrum o tsunami]
* [http://www.nytimes.com/packages/html/international/20041227_QUAKE_FEATURE Mapy, animace a informace New York Times o tsunami v Indickém oceánu, prosinec 2004]
* [https://web.archive.org/web/20120422125743/http://www.rotarycolombocentral.org/web-data/Components/2005/tsunami%20wars/second/articleTsunami2.htm Souhrnný rozbor tsunami]
* [http://www.tulane.edu/~sanelson/geol204/tsunami.htm Souhrnný rozbor tsunami]
* [http://www.photovolcanica.com/VolcanoInfo/Krakatau/Krakatau.html Stránka o katastrofě sopky Krakatoa, a teorie o vzniku tehdejších tsunami]

{{Autoritní data}}
{{Portály|Geografie}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Tsunami| ]]
[[Kategorie:Japonská slova a fráze|Cunami]]
[[Kategorie:Sopky]]
[[Kategorie:Země]]