Zobrazení zdroje stránky Triton (měsíc)

{{Infobox - planeta
| typ = [[měsíc (satelit)|měsíc]]
| typ barva = měsíc
| název = Triton
| obrázek = Triton moon mosaic Voyager 2 (large).jpg
| popisek = Triton na snímku americké sondy Voyager 2
| označení =
| předběžné označení = 
| kdy = [[10. říjen|10. října]] [[1846]]
| kde =
| kým = [[William Lassell]]
| hvězda = [[Neptun (planeta)|Neptun]]
| velká poloosa km = 354&nbsp;759
| velká poloosa au = 0,000&nbsp;016
| výstřednost = 0,000&nbsp;016<ref name="fact">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Neptunian Satellite Fact Sheet
 | vydavatel = NASA
 | autor = David R. Williams
 | datum vydání = 23 November 2006
 | url = http://nssdc.gsfc.nasa.gov/planetary/factsheet/neptuniansatfact.html
 | datum přístupu = 2008-01-18
}}</ref>
| periapsida = 354&nbsp;753 km
| apoapsida = 354&nbsp;753 km
| sklon dráhy ke slunečnímu rovníku = 156,&nbsp;885<ref name="inclin">[http://ssd.jpl.nasa.gov?sat_elem Jacobson, R.A. (2008) NEP078 – JPL satellite ephemeris]</ref>
| sklon dráhy k ekliptice = 129,&nbsp;812
| oběžná doba d = −5,877
| orbitální rychlost průměrná = 5,21&nbsp;048 d
| zdánlivá magnituda = 13,47<ref name="magnitude">{{Citace elektronické monografie
 |titul            = Classic Satellites of the Solar System
 |url              = http://www.oarval.org/ClasSaten.htm
 |vydavatel        = Observatorio ARVAL
 |datum přístupu = 2007-09-28
 |url archivu      = https://www.webcitation.org/61Cvx6xRx?url=http://www.oarval.org/ClasSaten.htm
 |datum archivace  = 2011-08-25
 |nedostupné      = ano
}}</ref>
| absolutní magnituda = −1,2<ref name="fischer">{{Citace elektronické monografie
 |datum vydání   = 12.2.2006
 |titul            = Kuiperoids & Scattered Objects
 |vydavatel        = Argelander-Institut für Astronomie
 |autor            = Daniel Fischer
 |url              = http://www.astro.uni-bonn.de/~dfischer/planeten/jwd.html
 |datum přístupu = 2008-07-01
 |url archivu      = https://www.webcitation.org/62D2mJBbA?url=http://www.astro.uni-bonn.de/~dfischer/planeten/jwd.html
 |datum archivace  = 2011-10-05
 |nedostupné      = ano
}}</ref>
| albedo = 0,76<ref name="SSD" />
| rovníkový průměr km = 2706,8 ± 0,9<ref name="SSD">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Planetary Satellite Physical Parameters
 | periodikum = Solar System Dynamics
 | url = http://ssd.jpl.nasa.gov/?sat_phys_par
 | datum přístupu = 2006-05-10
}}</ref>
| rovníkový průměr = 0,2122 Země
| povrch km2 = 23×10<sup>7</sup><ref group="pozn">Povrch je vypočítán pomocí poloměru ''r'': <math>4\pi r^2</math>.</ref>
| povrch = 0,045 Země
| objem km3 = 10,384×10<sup>10</sup><ref group="pozn">Objem je vypočítán pomocí poloměru ''r'': <math>\frac {4\pi r^3}{3}</math>.</ref>
| objem = 0,010 Země
| hmotnost kg = (2,14)×10<sup>22</sup><ref group="pozn">Hmotnost je vypočítána pomocí hustoty ''ρ'' a objemu ''V'': <math>\rho V</math>.</ref>
| hmotnost = 0,003 59 Země
| hustota = 2,061<ref name="SSD" />
| gravitace na rovníku m/s2 = 0,0779
| gravitace na rovníku g = 0,080
| úniková rychlost = 1,455<ref group="pozn">Úniková rychlost je vypočítána pomocí hmotnosti ''m'', [[gravitační konstanta|gravitační konstanty]] G a poloměru ''r'': ''<math>\sqrt{\frac{2Gm}{r}}</math>.</ref>
| rychlost rotace = 115,67
| sklon rotační osy = 0,0
| povrchová teplota průměrná = 38<ref name="book" />
| tlak = 1,4–1,9&nbsp;[[Pascal (jednotka)|Pa]]<ref name="book" /><br />(1/70&nbsp;000 atmosférického tlaku Země)<ref name="solarsystemexploration" />
| složení atmosféry = [[dusík]]; stopy [[Methan|metanu]]<ref name="nature2">{{cite journal
 | title = Ultraviolet Spectrometer Observations of Neptune and Triton
 | author = A L Broadfoot, S K Bertaux, J E Dessler et al.
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1989Sci...246.1459B
 | date = December 15, 1989
 | journal = Science
 | volume = 246
 | pages = 1459–1466
 | accessdate = 2008-01-15
 | doi = 10.1126/science.246.4936.1459
 | pmid = 17756000
 | issue = 4936
}}</ref><ref name="grand">{{cite book
 | title = The Grand Tour: A Traveler's Guide to the Solar System
 | author = Ron Miller
 | authorlink = Ron Miller (artist and author)
 | coauthors = William K. Hartmann
 | year = 2005
 | month = May
 | pages = 172–73
 | publisher = Workman Publishing
 | location = Thailand
 | edition = 3rd
 | isbn = 0-7611-3547-2
}}</ref>
}}
'''Triton''' (nebo také '''Neptun I''') je největší z [[Měsíce Neptunu|měsíců planety]] [[Neptun (planeta)|Neptun]]. Byl objeven [[10. říjen|10. října]] [[1846]] britským astronomem [[William Lassell|Williamem Lassellem]]. Je to jediný známý velký měsíc ve [[Sluneční soustava|Sluneční soustavě]] s [[retrográdní dráha|retrográdním pohybem]], což znamená, že obíhá v protisměru rotace své planety.<ref>{{citace elektronické monografie
 |url              = http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Triton
 |vydavatel        = NASA
 |jazyk            = anglicky
 |datum přístupu = 2011-10-11
 |titul            = Triton: Overview
 |url archivu      = https://www.webcitation.org/62D2mVxWX?url=http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Triton
 |datum archivace  = 2011-10-05
 |nedostupné      = ano
}}</ref> S 2700&nbsp;km v průměru se řadí na pozici sedmého největšího [[Seznam měsíců|měsíce]] ve Sluneční soustavě. Kvůli retrográdní dráze a složení podobnému [[Pluto (trpasličí planeta)|Plutu]] se předpokládá, že pochází z [[Kuiperův pás|Kuiperova pásu]].<ref name="Agnor06"/> Zhruba 15–35 % Tritonu tvoří [[led]].<ref name="book">{{cite book
 | title = Encyclopedia of the Solar System
 | chapter = Triton
 | author = William B. McKinnon, Randolph L Kirk
 | publisher = Academic Press
 | year = 2007
 | editor = Lucy Ann Adams McFadden, Lucy-Ann Adams, Paul Robert Weissman, Torrence V. Johnson
 | edition = 2nd
 | publication-place = Amsterdam; Boston
 | isbn = 0120885891
 | pages = [https://archive.org/details/encyclopediaofso0000unse_u6d1/page/483 483–502]
 | url = https://archive.org/details/encyclopediaofso0000unse_u6d1/page/483
 }}</ref> Jeho povrch se skládá ze zmrzlého [[dusík]]u a vrstvy ledu, která zřejmě skrývá pevné jádro z [[hornina|hornin]] a [[kovy|kovů]].<ref name="book" /> Jádro tvoří až dvě třetiny jeho celkové hmotnosti. Průměrná hustota Tritonu je 2,061&nbsp;g/cm<sup>3</sup>.<ref name="SSD" />

Triton je jako jeden z mála měsíců ve Sluneční soustavě geologicky aktivní. Jeho relativně mladý povrch má složitou geologickou historii a vyskytují se na něm [[kryovulkanismus|kryovulkány]], které chrlí [[dusík]].<ref name="solarsystemexploration">{{Citace elektronické monografie
 |url              = http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Triton
 |vydavatel        = [[NASA]]
 |datum přístupu = 2007-09-21
 |titul            = Neptune: Moons: Triton
 |url archivu      = https://www.webcitation.org/62D2mVxWX?url=http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Triton
 |datum archivace  = 2011-10-05
 |nedostupné      = ano
}}</ref> Jeho dusíkatá atmosféra je velmi řídká, [[atmosférický tlak]] dosahuje hodnoty méně než 1/70&nbsp;000 tlaku na [[hladina moře|úrovni moře]] na [[Země|Zemi]].<ref name="solarsystemexploration" />

V roce [[1989]] okolo Tritonu proletěla sonda [[Voyager 2]], která poprvé provedla důkladné pozorování měsíce. Na další vesmírné mise k Tritonu se zatím nepodařilo sehnat finance.

== Objevení a pojmenování ==
[[Soubor:William Lassell.jpg|náhled|vlevo|150 px|William Lassell, objevitel Tritonu]]
Triton objevil ve své observatoři poblíž [[Liverpool]]u [[Spojené království|britský]] [[astronom]] [[William Lassell]] 10. října 1846,<ref name="LassellDiscovery">{{cite journal
 | title = Lassell's Satellite of Neptune
 | author= William Lassell
 | date = November 12, 1847
 | journal = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
 | volume = 8
 | issue = 1
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1847MNRAS...8....9B
 | page = 8
}}</ref> pouhých 17&nbsp;dní po objevení samotného Neptunu [[německo|německými]] astronomy [[Johann Gottfried Galle|Johannem Gottfriedem Gallem]] a [[Heinrich Louis d'Arrest|Heinrichem Louisem d'Arrestem]], kteří získali souřadnice planety z výpočtů francouzského astronoma a matematika [[Urbain Le Verrier|Urbaina Le Verriera]].

Lassell, povoláním sládek, začal stavět svůj amatérský [[dalekohled]] v roce 1820. Když se [[John Herschel]] dověděl o objevu Neptunu, napsal Lassellovi, aby zkusil najít jeho potenciální měsíce. Lassell objevil Triton pouhých osm dní poté.<ref name="LassellDiscovery" /><ref>{{cite journal
 | title = Discovery of Supposed Ring and Satellite of Neptune
 | author = William Lassell
 | date = November 13, 1846
 | journal = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
 | volume = 7
 | issue = 9
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1846MNRAS...7..157L
 | page = 157
}}

* {{cite journal
 | title = Physical observations on Neptune
 | author = William Lassell
 | date = December 11, 1846
 | journal = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
 | volume = 7
 | issue = 10
 | pages = 167–168
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1847MNRAS...7..297L
}}

* {{cite journal
 | title = Observations of Neptune and his satellite
 | authorlink1 = William Lassell
 | year = 1847
 | journal = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
 | volume = 7
 | issue = 17
 | pages = 307–308
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1847MNRAS...7..307L
}}</ref> Lassell také tvrdil, že objevil Neptunovy prstence. Ale i když byla existence těchto prstenů později opravdu prokázána, jsou tak slabé a temné, že se o tomto Lassellově objevu pochybuje.<ref name="Smithetal1984">{{cite journal
 | author= Robert W. Smith, Richard Baum
 | title = William Lassell and the Ring of Neptune: A Case Study in Instrumental Failure
 | journal = Journal of History of Astronomy
 | volume = 15
 | issue = 42
 | pages = 1–17
 | year = 1984
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1984JHA....15....1S
}}</ref>

Triton je pojmenován po řeckém bohu moří [[Triton (bůh)|Tritonovi]] (Τρίτων), synu [[Poseidón]]a (což je ekvivalent římského boha [[Poseidón|Neptuna]]). Toto jméno poprvé navrhl v roce 1880 [[Camille Flammarion]] ve své knize ''Populární astronomie'',<ref>{{Citace elektronické monografie
 | autor = Flammarion, Camille
 | titul = ''Astronomie populaire'', p. 591
 |rok = 1880
 | url = http://gallica.bnf.fr/ark:/12148/bpt6k94887w/f610.table
 | datum přístupu = 2007-04-10
}}</ref> ale oficiálně byl tak Triton pojmenován až o několik desetiletí později.<ref>
{{Citace elektronické monografie
 | titul = Hellenica
 | url = http://www.mlahanas.de/Physics/Bios/CamilleFlammarion.html
 | datum přístupu = 2008-01-18
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20140423165454/http://www.mlahanas.de/Physics/Bios/CamilleFlammarion.html
 | datum archivace = 2014-04-23
 | nedostupné = ano
 }}
</ref> Až do objevu druhého měsíce Neptunu [[Nereida (měsíc)|Nereidy]] v roce 1949 se Tritonu říkalo „Neptunův satelit“. Lassell svůj objev nepojmenoval, i když o pár let později navrhl název osmého měsíce [[Saturn (planeta)|Saturnu]] ([[Hyperion (měsíc)|Hyperion]]), svého dalšího objevu. Třetí a čtvrtý měsíc [[Uran (planeta)|Uranu]] ([[Ariel (měsíc)|Ariel]] a [[Umbriel (měsíc)|Umbriel]]), které Lassell objevil v roce 1851, pojmenoval [[John Herschel]].<ref>
{{Citace elektronické monografie
 | titul = International Astronomical Union
 | url = http://www.indwes.edu/Faculty/bcupp/solarsys/Names.htm
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080212065751/http://www.indwes.edu/Faculty/bcupp/solarsys/Names.htm
 | datum archivace = 2008-02-12
 | datum přístupu = 2008-01-13
 | nedostupné = ano
 }}
</ref>

== Oběžná dráha a rotace ==
Triton je výjimečný mezi velkými měsíci Sluneční soustavy svou [[retrográdní dráha|retrográdní dráhou]] okolo své planety (obíhá ve směru opačném k rotaci planety). Většina vnějších [[nepravidelný měsíc|nepravidelných měsíců]] [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]] a [[Saturn (planeta)|Saturnu]] a některé vnější měsíce [[Uran (planeta)|Uranu]] mají také retrográdní dráhu, ale ty jsou mnohem vzdálenější od svých planet a také menší; průměr největšího z nich, [[Phoebe (měsíc)|Phoebe]],<ref group="pozn">Největší [[nepravidelný měsíc|nepravidelné měsíce]]: [[Phoebe (měsíc)|Phoebe]] (210&nbsp;km), [[Sycorax (měsíc)|Sycorax]] (150&nbsp;km) a [[Himalia (měsíc)|Himalia]] (85&nbsp;km).</ref> dosahuje jen 8 % průměru (a 0,03 % hmotnosti) Tritonu.

Triton kolem Neptunu obíhá [[Vázaná rotace|vázaně]], což znamená, že k planetě je stále přivrácená jedna strana měsíce. Kvůli nezvyklému [[sklon dráhy|sklonu dráhy]] je Tritonova osa [[Stupeň (úhel)|rotace]] nakloněna o 157[[Stupeň (úhel)|°]] vůči ose rotace Neptunu, která je nakloněna o 30° vůči rovině Neptunova oběhu.<ref name="inclin" /> Důsledkem těchto dvou sklonů os je, že Tritonova osa rotace leží blízko rovině Neptunova oběhu, a tak na Tritonu během Neptunova roku střídavě svítí slunce na jednu z polárních oblastí. To má pravděpodobně za následek výrazné sezónní výkyvy klimatu.

Dráha oběhu Tritonu kolem Neptunu má tvar téměř dokonalé kružnice s téměř nulovou [[Excentricita dráhy|excentricitou]]. <!--[[Viscoelasticity|Viscoelastic]] damping from tides alone is not believed to be capable of circularizing Triton's orbit in the time since the origin of the system, and [[Drag (physics)|gas drag]] from a prograde debris disc is likely to have played a substantial role.<ref name="inclin" /> --> Působením [[slapová síla|slapových sil]] se zmenšuje průměrná vzdálenost Tritonu od Neptunu a předpokládá se, že asi za 3,6&nbsp;miliard let Triton překročí [[Rocheova mez|Rocheovu mez]] Neptunu.<ref name="Chyba">{{cite journal
 | author = Christopher F. Chyba, D G Jankowski, P D Nicholson
 | title = Tidal evolution in the Neptune-Triton system
 | journal = Astronomy and Astrophysics
 | month = July | year = 1989
 | volume = 219
 | issue = 1–2
 | pages = L23–L26
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1989A&A...219L..23C
 | accessdate = 2006-05-10
}}</ref> Triton se potom buď srazí s atmosférou Neptunu a nebo se rozpadne a vytvoří [[Planetární prstenec|prstenec]] podobný tomu okolo [[Saturn (planeta)|Saturnu]].<ref name="Chyba"/>

== Původ a vývoj ==
[[Soubor:Outersolarsystem objectpositions labels comp.png|náhled|250 px|[[Kuiperův pás]], z kterého Triton pravděpodobně pochází]]
Měsíce s retrográdní dráhou nemohly vzniknout ve stejné oblasti [[Vznik a vývoj sluneční soustavy#Vznik planet|sluneční mlhoviny]] jako planety, které obíhají. Předpokládá se, že Triton má původ v [[Kuiperův pás|Kuiperově pásu]], odkud ho Neptun zachytil.<ref name="Agnor06"/> Kuiperův pás je prstenec složený převážně z malých zmrzlých těles rozkládající se od oběžné dráhy Neptunu až do vzdálenosti přibližně 55&nbsp;[[Astronomická jednotka|AU]] od Slunce. Nachází se v něm ale i několik [[trpasličí planeta|trpasličích planet]], například [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluto]]. Triton je jen o málo větší než Pluto a má téměř stejné chemické složení, takže obě tělesa pravděpodobně vznikla ve stejné oblasti Sluneční soustavy.<ref name="Cruikshank2004">{{cite journal
 | author = Dale P. Cruikshank
 | title = Triton, Pluto, Centaurs, and Trans-Neptunian Bodies
 | work = NASA Ames Research Center
 | url = http://books.google.com/?id=MbmiTd3x1UcC&pg=PA421&dq=Triton,+Pluto,+Centaurs,+and+Trans-Neptunian+Bodies
 | year = 2004
 | publication-date = January 2005
 | publisher = Springer
 | isbn = 1402033621
 | accessdate = 2008-01-13
}}</ref>

Navrhovaná myšlenka zachycení Tritonu by mohla vysvětlit několik vlastností Neptunova systému, jako například neobvykle velikou [[Excentricita dráhy|excentricitu]] měsíce [[Nereida (měsíc)|Nereidy]] a malý počet měsíců v porovnání s ostatními [[Plynný obr|plynnými obry]]. Tritonova původní excentrická dráha by se křížila s drahami nepravidelných měsíců a přerušila by dráhy menších přirozených satelitů [[gravitace|gravitačními]] silami.<ref name="inclin" />

Excentrická dráha po zachycení Tritonu by také měla za následek oteplování vnitřku měsíce. Kvůli tomu by vnitřek Tritonu zůstal několik miliard let v tekutém stavu, což podporují současná zjištění.<ref name="solarsystemexploration" /> Tento vnitřní zdroj tepla zmizel se zakulacením dráhy.

Zachycení Tritonu mohlo proběhnout dvěma způsoby. Aby mohlo být těleso gravitačně zachyceno planetou, musí ztratit energii a tím se zpomalit natolik, aby nemohlo uniknout z gravitačního pole planety. Jedna teorie zní, že Triton byl zpomalen kolizí s jiným tělesem, a to buď s takovým, které okolo Neptunu procházelo (což je nepravděpodobné), a nebo přímo s jiným měsícem Neptunu (což je pravděpodobnější).<ref name= book /> Další teorie navrhuje možnost, že Triton před zachycením tvořil s jiným objektem [[binární systém]] (jako například [[Charon (měsíc)|Charon]] s Plutem). Když se tento binární systém přiblížil k Neptunu, orbitální energie se přesunula z Tritonu na druhý objekt, který se z gravitačního pole Neptunu odpoutal. Tuto teorii podporují některá zjištění, například že mezi objekty Kuiperova pásu jsou binární systémy velmi běžné.<ref>[http://iopscience.iop.org/1538-3881/127/5/3023/fulltext EXTREME KUIPER BELT OBJECT 2001QG298 AND THE FRACTION OF CONTACT BINARIES]</ref><ref name="binary">{{Citace elektronické monografie
 | titul = University of Hawaii
 | autor = Dave Jewitt
 | url = http://www2.ess.ucla.edu/~jewitt/kb/binaries.html
 | rok = 2005
 | datum přístupu = 2007-06-24
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20100627043250/http://www2.ess.ucla.edu/~jewitt/kb/binaries.html
 | datum archivace = 2010-06-27
 | nedostupné = ano
 }}</ref> Takovéto události mohly být při vzniku Neptunu nebo během jeho migračního období běžné.<ref name="Agnor06">{{cite journal
 | author = Craig B Agnor, Douglas P Hamilton
 | title = Neptune's capture of its moon Triton in a binary–planet gravitational encounter
 | journal = Nature
 | month = May | year = 2006
 | volume = 441
 | issue = 7090
 | pages = 192–194
 | doi = 10.1038/nature04792
 | url = http://www.nature.com/nature/journal/v441/n7090/abs/nature04792.html
 | accessdate = 2006-05-10
 | pmid = 16688170
}}</ref>

== Fyzikální charakteristika ==
[[Soubor:Masa de triton cs.png|náhled|250px|Poměr hmotnosti Tritonu (modře) ke hmotnosti ostatních měsíců Neptunu je obrovský, všechny dohromady dosahují jen 0,3 % jeho hmotnosti. Tento nepoměr mohl nastat, když Triton při zachycení Neptunem zničil značnou část Neptunových původních měsíců.]]
Triton je sedmý největší měsíc a šestnácté největší těleso Sluneční soustavy; je větší než [[trpasličí planeta|trpasličí planety]] [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluto]] a [[Eris (trpasličí planeta)|Eris]]. Zabírá více než 99,5 % hmotnosti objektů obíhajících okolo Neptunu včetně jeho prstenců a dvanácti dalších měsíců<ref group="pozn">Hmotnost Tritonu: 2,14×10<sup>22</sup> kg. Celková hmotnost všech 12 dalších měsíců Neptunu: 7,53×10<sup>19</sup>&nbsp;kg, neboli 0,35 %. Hmotnost prstenců je zanedbatelná.</ref> Jeho hmotnost je větší než celková hmotnost všech známých měsíců ve Sluneční soustavě menších než on sám.<ref group="pozn">
Hmotnosti dalších měsíců: [[Titania (měsíc)|Titania]]—3,5×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Oberon (měsíc)|Oberon]]—3,0×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Rhea (měsíc)|Rhea]]—2,3×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Iapetus (měsíc)|Iapetus]]—1,8×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Charon (měsíc)|Charon]]—1,5×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Ariel (měsíc)|Ariel]]—1,3×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Umbriel (měsíc)|Umbriel]]—1,2×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Dione (měsíc)|Dione]]—1,0×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Tethys (měsíc)|Tethys]]—0,6×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Enceladus (měsíc)|Enceladus]]—0,12×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Miranda (měsíc)|Miranda]]—0,06×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Proteus (měsíc)|Proteus]]—0,05×10<sup>21</sup>&nbsp;kg, [[Mimas (měsíc)|Mimas]]—0,04×10<sup>21</sup>&nbsp;kg. Celková hmotnost zbývajících měsíců je asi 0,09×10<sup>21</sup>&nbsp;kg. Hmotnost všech měsíců menších než Triton je tedy asi 1,65×10<sup>22</sup>&nbsp;kg.</ref> Velikostí poloměru, hustotou {{nowrap|(2,061&nbsp;g/cm³)}}, teplotou a chemickým složením je podobný [[Pluto (trpasličí planeta)|Plutu]].<ref name="voyager">{{Citace elektronické monografie
 | datum vydání = June 1, 2005
 | titul = Triton (Voyager)
 | vydavatel = NASA (Voyager The Interstellar Mission)
 | url = http://voyager.jpl.nasa.gov/science/neptune_triton.html
 | datum přístupu = 2007-12-09
}}</ref>

Stejně jako u Pluta je 55&nbsp;% Tritonova povrchu pokryto zmrzlým dusíkem, 15–35&nbsp;% [[voda|vodním]] ledem a zbylých 10–30&nbsp;% [[suchý led|suchým ledem]] (zmrzlý [[oxid uhličitý]]). V malém množství se tam vyskytuje také [[methan]] (0,1&nbsp;%) a [[oxid uhelnatý]] (0,05&nbsp;%).<ref name="book" /> Na povrchu je možná i [[amoniak]] v důsledku výskytu [[hydrát|dihydrátu]] amoniaku v [[litosféra|litosféře]].<ref name="ammonia">{{cite journal
 | author= Javier Ruiz
 | title = Heat flow and depth to a possible internal ocean on Triton
 | journal = Icarus
 | volume = 166
 | issue = 2
 | pages = 436–439
 | month = December | year = 2003
 | doi = 10.1016/j.icarus.2003.09.009
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2003Icar..166..436R
 | accessdate=2008-01-16
}}</ref> Hustota Tritonu naznačuje, že zhruba 30–45 % tvoří [[led|vodní led]] a zbytek [[hornina]].<ref name= book /> Jeho povrch zabírá plochu 23&nbsp;milionů&nbsp;km², což je 4,5 % povrchu [[Země]]. Triton má poměrně vysoké [[albedo]], odráží 60–95 % slunečních paprsků. Země odráží pouze 11 %.<ref>
{{Citace elektronické monografie
 | titul = Sky and Telescope Magazine
 | autor = Jeff Medkeff
 | rok = 2002
 | url = http://jeff.medkeff.com/astro/lunar/obs_tech/albedo.htm
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20080523151225/http://jeff.medkeff.com/astro/lunar/obs_tech/albedo.htm
 | datum archivace = 2008-05-23
 | datum přístupu = 2008-02-04
 | nedostupné = ano
 }}
</ref>

Předpokládá se, že Triton je [[Planetární diferenciace|diferenciovaný]] stejně jako Země, tedy že má pevné [[planetární jádro|jádro]], [[planetární plášť|plášť]] a [[planetární kůra|kůru]]. Plášť, kterým je obaleno jádro tvořené kovy a horninami, se skládá z ledu. Pod povrchem Tritonu je dostatek hornin na to, aby [[radioaktivita|radioaktivní rozpad]] podporoval [[Šíření tepla prouděním|proudění tepla]] v plášti. Toto teplo může stačit k tomu, aby dalo vznik podpovrchovému oceánu (podobnému, jako má možná [[Europa (měsíc)|Europa]]).<ref name= book/> Potenciální vrstva tekuté vody by mohla dát vznik primitivním formám [[život]]a.<ref>{{cite journal
 | title = Assessing the Plausibility of Life on Other Worlds
 | author= Louis Neal Irwin, Dirk Schulze-Makuch
 | journal = Astrobiology
 | volume = 1
 | issue = 2
 | pages = 143–60
 | month = June | year = 2001
 | doi = 10.1089/153110701753198918
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2001AsBio...1..143I
 | accessdate = 2008-01-29
 | pmid = 12467118
}}</ref>

=== Atmosféra ===
[[Soubor:Triton (artist's impression).jpg|náhled|vlevo|Umělecká představa atmosféry Tritonu]]
Tritonova atmosféra je tvořena především dusíkem se stopami oxidu uhelnatého a blízko povrchu i se stopami metanu.<ref name="nature2"/><ref name="grand"/><ref name="Lellouch2010">{{cite journal|last=Lellouch|first=E.|coauthors=C. de Bergh, B. Sicardy, S. Ferron, and H.-U. Kaufl|year=2010|title=Detection of CO in Triton’s atmosphere and the nature of surface-atmosphere interactions|journal=Astronomy & Astrophysics|url=arXiv:submit/0005361|accessdate=8 April 2010}}</ref> Vznikla nejspíše vypařováním dusíku z povrchu měsíce, stejně jako je to u [[Pluto (trpasličí planeta)|Pluta]].<ref name="Cruikshank2004" /> Povrchová teplota dosahuje minimálně {{nowrap|35,6 [[kelvin|K]]}} {{nowrap|(−237,6&nbsp;°C)}}, protože dusíkatý led má krystalickou hexagonální strukturu a přechod mezi touto teplejší strukturou a krychlovou strukturou nastává právě při této teplotě.<ref name="Duxburyetal1993">{{cite journal
 | title = The Phase Composition of Triton's Polar Caps
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1993Sci...261..748D
 | author = N S Duxbury, R H Brown
 | journal = Science
 | volume = 261
 | issue = 5122
 | pages = 748–751
 | month = August | year = 1993
 | accessdate = 2008-01-24
 | doi = 10.1126/science.261.5122.748
 | pmid = 17757213}}</ref> Maximální teplota je něco málo nad 40&nbsp;K.<ref>{{cite journal
 | title = Spectroscopic Determination of the Phase Composition and Temperature of Nitrogen Ice on Triton
 | author= Kimberly Tryka, Robert Brown, V. Anicich et al.
 | journal = Science
 | volume = 261
 | issue = 5122
 | pages = 751–754
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1993Sci...261..751T
 | month = August | year = 1993
 | accessdate = 2008-01-24
 | doi = 10.1126/science.261.5122.751
 | pmid = 17757214
}}</ref> Tento rozsah teploty je menší než na Plutu, kde je průměrná teplota {{nowrap|44 K}} {{nowrap|(−229&nbsp;°C)}}. Tlak na povrchu měsíce je pouze {{nowrap|1,4–1,9}} [[Pascal (jednotka)|pascalů]] {{nowrap|(0,014–0,019}} [[Bar (jednotka)|millibarů]]).<ref name="book" />

Turbulence na povrchu měsíce vytváří [[troposféra|troposféru]], která sahá do výšky 8&nbsp;km. <!--Streaks on Triton's surface left by geyser plumes suggest that the troposphere is driven by seasonal winds capable of moving material of over a micrometre in size.<ref name="nature" /> --> Triton má místo běžné [[stratosféra|stratosféry]] rovnou [[termosféra|termosféru]] ve výšce od 8 do 950&nbsp;km a nad ní ještě [[exosféra|exosféru]].<ref name= book /> Ve vrchních vrstvách atmosféry teplota dosahuje hodnoty 95&nbsp;±&nbsp;5&nbsp;K, což je více než na povrchu, a to kvůli teplu získanému z vesmíru.<ref name="nature2" /> Ve většině částech troposféry se nacházejí [[mlha|mlhy]] složené nejspíše z [[uhlovodíky|uhlovodíků]] a [[nitril]]ů, které vznikají působením slunečního záření na methan. Dusík na Tritonu vytváří mračna sahající 1 až 3&nbsp;km nad jeho povrch.<ref name="book" />

Pozorování ze Země v devadesátých letech 20. století naznačila, že měsíc má hustější atmosféru, než se předtím myslelo z dat sondy [[Voyager 2]].<ref name="Hubblesite">{{cite journal
 | url = http://hubblesite.org/newscenter/newsdesk/archive/releases/1998/23/text/
 | title = Hubble Space Telescope Helps Find Evidence that Neptune's Largest Moon Is Warming Up
 | work = Hubblesite
 | author = D Savage, D Weaver, D Halber
 | accessdate = 2007-12-31
 | date = June 24, 1998
 | id = STScI-1998-23
}}</ref> Dalšími pozorováními bylo zjištěno, že se teplota na Tritonu mezi lety 1989 a 1998 zvedla o 5 %.<ref name="MIT Triton">{{Citace elektronické monografie
 | titul = MIT researcher finds evidence of global warming on Neptune's largest moon
 | url = http://web.mit.edu/newsoffice/1998/triton.html
 | datum vydání = 1998-06-24
 | vydavatel = [[Massachusettský technologický institut]]
 | datum přístupu = 2007-12-31
}}</ref> Tato pozorování ukazují, že měsíc se blíží k neobvykle teplému období, které nastává jednou za několik stovek let. Jednou z možných příčin je snížení albeda, které by umožnilo vstřebat více tepla.<ref name="Scienceagogo.com">{{cite journal
 | title = Solar System Satellites and Summary
 | url = http://adsabs.harvard.edu/full/2003ASPC..291...93M
 | date = 1998-06-28
 | publisher = Space Telescope Science Institute
 | accessdate = 2008-02-24
 | author = Melissa MacGrath
}}</ref> <!-- Another theory argues the changes in temperature are a result of deposition of dark, red material from geological processes on the moon. Because Triton's [[Bond albedo]] is among the highest within the [[Solar System]], it is sensitive to small variations in spectral [[albedo]].<ref name="Nature">
{{cite journal
 | title = Does global warming make Triton blush?
 | url = http://www.bio.indiana.edu/~palmerlab/Journals/170.pdf
 | author = Bonnie J. Buratti, Michael D Hicks, Ray L Newburn Jr.
 | journal = [[Nature (journal)|Nature]]
 | volume = 397
 | issue = 6716
 | date = 1999-01-21
 | doi = 10.1038/16615
 | format = PDF
 | accessdate = 2007-12-31
 | page = 219
 | pmid = 9930696
 }} {{Wayback|url=http://www.bio.indiana.edu/~palmerlab/Journals/170.pdf |date=20070611233151 }}
</ref> -->

=== Povrch ===
Všechny znalosti o povrchu měsíce byly zjištěny sondou Voyager 2 v roce 1989. Na 40 % povrchu, které Voyager zmapoval, se vyskytovaly [[kaňon]]y, [[skála|skály]] a ledové plochy, nejčastěji ze zmrzlého [[methan]]u. Jeho povrch je poměrně plochý a jeho výškové převýšení mezi dvěma body nepřesahuje výškový kilometr.<ref name="book"/> Na měsíci je celkem málo [[Impaktní kráter|impaktních kráterů]]. Z analýzy hustoty a rozmístění kráterů vyplynulo, že Tritonův povrch je v geologickém smyslu velmi mladý, v různých oblastech se jeho stáří odhaduje mezi 6&nbsp;miliony a 50&nbsp;miliony let.<ref name="surface age"/>

==== Kryovulkanismus ====
{{Viz též|Kryovulkanismus}}
[[Soubor:Voyager 2 Triton 14bg r90ccw colorized.jpg|náhled|200 px|Pruhy na povrchu nejspíše způsobené gejzíry chrlícími [[dusík]]]]
Triton je geologicky aktivní; jeho povrch je mladý a nevyskytuje se na něm mnoho [[impaktní kráter|impaktních kráterů]]. I když je složen ze zmrzlých složek, podpovrchové procesy jsou podobné jako ty, které na Zemi vytvářejí [[sopka|sopky]] a [[rift]]ová údolí, ale namísto [[láva|roztavených hornin]] vyvrhují [[amoniak]] a led.<ref name= book /> Povrch pokrývají údolí a hřebeny, což je nejspíše důsledek [[tektonika|tektoniky]] a ledového [[vulkanismus|vulkanismu]]. Většina povrchových útvarů je [[endogenní]]ho původu, konkrétně spíše vulkanického než tektonického.<ref name="book" />

Když Voyager 2 zkoumal Triton, astronomové zaznamenali několik [[gejzír]]ům podobných erupcí špatně viditelného [[dusík]]u doprovázeného prachovými částicemi, které stoupaly až do výšky 8&nbsp;km nad povrch měsíce.<ref name="voyager" /> Spolu se Zemí, měsíci [[Io (měsíc)|Io]] a [[Enceladus (měsíc)|Enceladem]] je tak Triton jedním z mála známých objektů Sluneční soustavy, na kterém byla pozorována aktivní vulkanická činnost.<ref>{{cite journal
 | author=JS Kargel
 | title = Cryovolcanism on the icy satellites
 | journal = Earth, Moon, and Planet
 | volume = 67
 | year = 1994
 | publication-date = 1995
 | doi = 10.1007/BF00613296
 | pages = 101–113
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1995EM%26P...67..101K
}}</ref> ([[Venuše (planeta)|Venuše]], [[Mars (planeta)|Mars]], [[Europa (měsíc)|Europa]], [[Titan (měsíc)|Titan]] a [[Dione (měsíc)|Dione]] jsou možná také vulkanicky aktivní.)

Všechny pozorované gejzíry se nacházely mezi 50° a 57° jižní šířky, což je oblast blízká [[subsolární bod|subsolárnímu bodu]]. To naznačuje, že potřebné teplo je dodávané Sluncem. Předpokládá se, že povrch Tritonu tvoří průsvitná vrstva zmrzlého dusíku, pod kterou se nachází vrstva tmavšího materiálu, což způsobuje podobný jev jako [[skleníkový efekt]] na Zemi.<ref name="book" /><ref name="nature">{{cite journal
 | title = Voyager 2 at Neptune: Imaging Science Results
 | author = B A Smith, L A Soderblom et al.
 | journal = Science
 | volume = 246
 | pages = 1422–1449
 | date = December 15, 1989
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1989Sci...246.1422S
 | accessdate = 2008-01-15
 | doi = 10.1126/science.246.4936.1422
 | pmid = 17755997
 | issue = 4936
}}</ref> Zvýšení teploty o pouhé 4&nbsp;[[kelvin|K]] oproti okolní teplotě 37&nbsp;K by mohlo způsobit erupci pozorovaných rozměrů. Tyto výtrysky jsou odlišné od kryovulkanických procesů na jiných objektech Sluneční soustavy, kde hraje důležitou roli vnitřní teplo tělesa. Předpokládá se, že podobné procesy jako u Tritonu, ale s [[oxid uhličitý|oxidem uhličitým]], probíhají i na jižní [[Polární čepičky Marsu|polární čepičce]] [[Mars (planeta)|Marsu]] během každého jara.<ref name = "THEMIS">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = Burnham
 | jméno = Robert
 | authorlink1 =
 | spoluautoři =
 | titul = Gas jet plumes unveil mystery of 'spiders' on Mars
 | vydavatel = [[Arizona State University]] web site
 | datum vydání = 2006-08-16
 | url = http://www.asu.edu/news/stories/200608/20060818_marsplumes.htm
 | doi =
 | datum přístupu = 2009-08-29}}</ref>

Erupce gejzíru může trvat až jeden rok.<!-- and during this time about {{convert|100|e6m3}} of material may be deposited up to 150&nbsp;km downwind.{{doplňte zdroj|date=October 2009}} --> Snímky sondy Voyager 2 ukázaly množství oblastí s tmavým materiálem v oblastí gejzírů na jižní polokouli měsíce.<ref name="harv">{{cite conference
 | first = R. L.
 | last = Kirk
 | authorlink =
 | title = Thermal Models of Insolation-Driven Nitrogen Geysers on Triton
 | booktitle = [[Lunar and Planetary Science Conference|LPSC]] XXI
 | pages = 633–634
 | publisher = [[Lunar and Planetary Institute]]
 | year = 1990
 | location =
 | url = http://articles.adsabs.harvard.edu/cgi-bin/nph-iarticle_query?db_key=AST&bibcode=1990LPI....21..633K&letter=.&classic=YES&defaultprint=YES&whole_paper=YES&page=633&epage=633&send=Send+PDF&filetype=.pdf
 | doi =
 | id =
 | accessdate = 2008-04-08}}</ref> Mezi lety 1977 a 1989, kdy okolo měsíce proletěl Voyager 2, výrazně ztratil Triton svou původní načervenalou barvu a zbledl, což naznačuje, že během těchto dvanácti let světlejší zamrzlý dusík pokryl vrstvu červeného materiálu.<ref name= book /> <!-- The eruption of volatiles from Triton's equator and its deposition at the poles may redistribute enough mass over the course of 10&nbsp;000&nbsp;years to cause [[polar wander]].<ref>{{cite journal
 | title = Polar wander on Triton and Pluto due to volatile migration
 | last = David Parry Rubincam
 | url = http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6WGF-493GSSP-2&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=079bb7c13784e9c8df7fe1c4c2452fcc
 | journal = Icarus
 | volume = 163
 | issue = 2
 | pages = 63–71
 | doi = 10.1016/S0019-1035(03)00080-0
 | year = 2002
 | accessdate = 2008-02-16
 | first1 = D
}}</ref> -->

==== Polární čepička, hřbety a roviny ====
[[Soubor:Triton (moon).jpg|náhled|Tritonova červená jižní polární čepička]]
Jižní polární oblast měsíce je tvořena čepičkou zmrzlého dusíku a metanu posetou impaktními krátery a gejzíry. O severním pólu se toho ví velmi málo, protože při průletu sondy Voyager 2 byl na noční straně. Předpokládá se ale, že Triton severní polární čepičku má.<ref name="Duxburyetal1993" />

Vyvýšené roviny na východní polokouli Tritonu překrývají starší útvary, takže je téměř jisté, že jsou výsledkem vulkanických procesů. Roviny jsou prosety prohlubněmi, z kterých pravděpodobně láva unikala. Složení lávy není s určitostí známo, ale nejspíše to bude směs amoniaku a vody.<ref name= book />

Na Tritonu se nacházejí čtyři roviny zhruba kruhového tvaru. Jsou to zatím nejplošší objevená místa na měsíci, maximální rozdíl nadmořské výšky v rámci těchto rovin je 200&nbsp;[[Metr|m]]. Vznikly nejspíše erupcí ledové lávy.<ref name="book" /> <!-- The plains near Triton's eastern limb are dotted with black points, the ''[[Macula (planetary geology)|maculae]]''. Each of the maculae comprises a dark central patch surrounded by a white halo of material. They all have similar diameters of between 20 and 30&nbsp;km. Some speculate the maculae are outliers of the southern polar cap, which is in retreat in summer.<ref name="book" /> -->

Na povrchu se také nacházejí spletité struktury tvořené [[Hřbet (geomorfologie)|hřbety]] a údolími, které vznikly pravděpodobně kvůli střídajícím se obdobím ochlazování a oteplování.<ref>{{cite journal
 | journal = Nature
 | volume = 393
 | pages = 765–67
 | year = 1998
 | doi = 10.1038/31651
 | title = Global warming on Triton
 | author = JL Elliot, HB Hammel, LH Wasserman, et al.
}}</ref> Mnoho z nich je také možná tektonického původu a mohlo vzniknout [[zlom|horizontálním zlomem]] nebo [[rift]]em.<ref name="linea">{{cite journal
 | title = Triton's Lineaments: Complex Morphology and Stress Patterns
 | author = Geoffrey Collins, Paul Schenk
 | location = Houston, TX
 | work = Abstracts of the 25th Lunar and Planetary Science Conference
 | date = March 14 – 18, 1994
 | url = http://adsabs.harvard.edu/full/1994LPI....25..277C
 | accessdate = 2008-01-25
 | page = 277
}}</ref> Některé z nich vypadají jako hřbety na Europě a mohou tak mít stejný původ.<ref name="book" /> V rovníkové oblasti dlouhé zlomy se souběžnými pohořími vytvářejí rýhy.<ref name="linea" />

==== Vrásčitý povrch ====
[[Soubor:PIA01537 Triton Faults.jpg|náhled|Povrch připomínající [[kantalup]] focený [[Voyager 2|Voyagerem 2]] ze vzdálenosti 130&nbsp;000&nbsp;km]]
Západní polokoule Tritonu je pokryta zvláštní směsicí útvarů, které v celku připomínají povrch melounu [[kantalup]]u. Předpokládá se, že tato část je nejstarší částí povrchu měsíce.<ref name="cantaloupe" /> Pravděpodobně pokrývá většinu západní polokoule Tritonu.<ref name= book />

Takovýto vrásčitý povrch, který se z většiny skládá ze znečištěného ledu, se ze zatím objevených objektů objevuje jen na Tritonu. Prolákliny, které obsahuje, mají 30–40&nbsp;km v průměru.<ref name="cantaloupe" /> Pravděpodobně nejsou výsledkem dopadu kráterů, protože mají podobnou velikost. Vznikly pravděpodobně působením [[Žilný roj|diapirismu]], kdy méně hustý materiál vystupuje na povrch skrze hustší materiál.<ref name = "Diapirism">{{cite journal
 | last = Schenk
 | first = P.
 | authorlink =
 | coauthors = Jackson, M. P. A.
 | title = Diapirism on Triton: A record of crustal layering and instability
 | journal = [[Geology]]
 | volume = 21
 | issue = 4
 | pages = 299–302
 | publisher = [[Geological Society of America]]
 | location =
 | date = April [[1993]]
 | url = http://geology.geoscienceworld.org/cgi/content/abstract/21/4/299
 | issn =
 | doi = 10.1130/0091-7613(1993)021<0299:DOTARO>2.3.CO;2
 | id =
 | accessdate = 2009-09-11}}</ref><ref name= book /> Mezi další teorie jejich vzniku patří působení [[Kryovulkanismus|kryovulkanismu]].<ref name="cantaloupe">{{cite journal
 | author = Joseph M. Boyce
 | title = A structural origin for the cantaloupe terrain of Triton
 | journal = In Lunar and Planetary Inst., Twenty-fourth Lunar and Planetary Science Conference. Part 1: A-F (SEE N94-12015 01-91)
 | volume = 24
 | pages = 165–66
 | month = March | year = 1993
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1993LPI....24..165B
 | accessdate=2008-01-15
}}</ref>

==== Impaktní krátery ====
[[Soubor:PIA01538 Complex Geologic History of Triton.jpg|náhled|Malý počet kráterů na povrchu Tritonu je důkazem vysoké geologické aktivity]]
Kvůli neustálým geologickým aktivitám je výskyt [[impaktní kráter|impaktních kráterů]] na povrchu Tritonu celkem výjimečný. Když Voyager 2 zkoumal krátery na tomto měsíci, nalezl pouze 179 takových, které jsou nesporně impaktní. Např. na [[Uran (planeta)|Uranově]] měsíci [[Miranda (měsíc)|Mirandě]], jejíž povrch je velký pouze 3 % povrchu Tritonu, bylo nalezeno 835 impaktních kráterů.<ref name="impact">{{cite journal | title=The Impact Cratering Record on Triton | author=Strom, Robert G.; Croft, Steven K.; Boyce, Joseph M. | doi=10.1126/science.250.4979.437 | year=1990 | journal=[[Science]] | volume=250 | pages=437–39 | accessdate = | pmid=17793023 | issue=4979}}</ref> Největší nám známý impaktní kráter na Tritonu má poloměr 27&nbsp;km.<ref name="impact" /><ref>{{cite journal | title = Triton's Plumes: The Dust Devil Hypothesis | author = Ingersoll, Andrew P.; Tryka, Kimberly A. | journal = Science| volume = 250 | pages = 435–437 | doi = 10.1126/science.250.4979.435 | year = 1990 | accessdate = | pmid = 17793022 | issue = 4979}}</ref> Byly nalezeny i větší krátery, ale ty nejspíše nejsou impaktního původu, nýbrž vulkanického.<ref name="impact" />

Většina impaktních kráterů je soustředěna na straně, která je ve směru oběhu měsíce, okolo rovníku mezi 30° a 70° zeměpisné délky,<ref name="impact" /> a má původ v oběžné dráze Neptunu.<ref name="surface age">{{cite journal | journal = Icarus | volume = 192 | issue = 1 | month = December | year = 2007 | pages = 135–49 | doi = 10.1016/j.icarus.2007.07.004 | title = On the negligible surface age of Triton | author = Schenk, Paul M.; Zahnle, Kevin | url = | accessdate =}}</ref> Vzhledem k tomu, že jedna strana je stále natočena k Neptunu, se astronomové domnívají, že na zadní straně (vzhledem k oběhu) je méně impaktních kráterů,<ref name="impact" /> ale protože Voyager prozkoumal jen 40 % povrchu, tak tento závěr není zatím potvrzen.

== Pozorování a průzkum ==
[[Soubor:Voyager 2 Neptune and Triton.jpg|náhled|200px|Neptun (nahoře) a Triton (dole) tři dny po přeletu Voyageru 2]]
Vlastnosti oběžné dráhy Tritonu byly určeny s velkou přesností v 19. století. Bylo objeveno, že má retrográdní dráhu s velkým úhlem inklinace k rovině Neptunova oběhu. První detailní pozorování samotného měsíce proběhlo v roce 1930. Celkově o něm bylo známo velmi málo do doby, než byl koncem 20. století pozorován [[Voyager 2|Voyagerem 2]].<ref name= book />

Před Voyagerem 2 si astronomové mysleli, že na Tritonu mohou být moře s [[tekutý dusík|tekutým dusíkem]] a atmosféra z dusíku a methanu s hustotou až 30 % hustoty atmosféry Země. Tyto odhady se ale ukázaly býti silně přeceněné. Hustou atmosféru měl měsíc nejspíše krátce po svém vzniku.<ref>{{cite journal
 | doi = 10.1016/0019-1035(92)90031-2
 | title = A massive early atmosphere on Triton
 | author = Jonathan I. Lunine, Michael C. Nolan
 | journal = Icarus
 | volume = 100
 | issue = 1
 | month = November | year = 1992
 | pages = 221–34
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1992Icar..100..221L
 | accessdate = 2008-02-24
}}</ref>

První pokus o změření průměru měsíce provedl [[Gerard Kuiper]] v roce 1954. Naměřil hodnotu 3800&nbsp;km. Další měření dávala hodnoty mezi 2500 a 6000&nbsp;km, neboli od velikostí trochu menších než průměr Měsíce po téměř polovinu průměru Země.<ref>{{cite journal
 | journal = Icarus
 | volume = 40
 | month = October | year = 1979
 | pages = 104–14
 | doi = 10.1016/0019-1035(79)90057-5
 | title = The diameter and reflectance of Triton
 | author = DP Cruikshank, A Stockton, HM Dyck, EE Becklin, W Macy
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1979Icar...40..104C
 | accessdate = 2008-02-24
}}</ref> Data z Voyageru 2 z 25. října 1989 vedla k mnohem přesnějšímu odhadu na 2706&nbsp;km.<ref>{{cite journal
 | title = The Voyager 2 Encounter with the Neptunian System
 | author = EC Stone, ED Miner
 | journal = Science
 | volume = 246
 | date = December 15, 1989
 | pages = 1417–21
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1989Sci...246.1417S
 | accessdate = 2008-02-24
 | doi = 10.1126/science.246.4936.1417
 | pmid = 17755996
 | issue = 4936
}} And the following 12 articles pp. 1422–1501.</ref>

V devadesátých letech 20. století byla provedena pozorování, která naznačují vyšší hustotu atmosféry, než naměřil Voyager 2.<ref name="Hubblesite" />

[[Neptune Orbiter|Nové návrhy na mise k Neptunovu systému]], které měly být uskutečněny v druhém desetiletí 21. století, předkládali vědci [[NASA]] v několika posledních desetiletích. Všechny počítaly s Tritonem jako s hlavním cílem a několik z nich navrhovalo možnost povrchové sondy (obdobně jako [[Huygens (sonda)|Huygens]] na [[Titan (měsíc)|Titanu]]). NASA se ale v současnosti zaměřuje na systémy Jupiteru a Saturnu a na žádné z těchto návrhů se nepodařilo získat finance.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=Archivovaná kopie |url=http://www.nasa.gov/pdf/428154main_Planetary_Science.pdf |datum přístupu=2011-03-12 |url archivu=https://web.archive.org/web/20121025152957/http://www.nasa.gov/pdf/428154main_Planetary_Science.pdf |datum archivace=2012-10-25 }}</ref>

== Triton v kultuře ==
* V humoristickém sci-fi románu ''[[Nekonečno vítá ohleduplné řidiče]]'' dvojice britských autorů [[Rob Grant]] a [[Doug Naylor]] je Triton cílovou destinací kosmické těžební lodi [[Červený trpaslík (seriál)|Červený trpaslík]].<ref>{{Citace monografie
 | příjmení = Grant  | jméno = Rob | odkaz na autora = Rob Grant
 | příjmení2 = Naylor
 | jméno2 = Doug
 | odkaz na autora2 = Doug Naylor
 | titul = Červený trpaslík: Nekonečno vítá ohleduplné řidiče
 | redaktoři = Miloš Urban, Milan Dorazil
 | překladatelé = Ladislav Šenkyřík
 | další = Obálka Matouš Přikryl; Graficky upravil Pavel Zelenka 
 | vydavatel = Argo
 | rok = 2002
 | počet stran = 216
 | isbn = 80-7203-411-1
 | jazyk = česky
}} - strana 32</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group=pozn/>

=== Reference ===
{{Překlad|en|Triton (moon)|410601722}}<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Nep_Triton Triton Profile] {{Wayback|url=http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Nep_Triton |date=20110219084029 }} at [http://solarsystem.nasa.gov/ NASA's Solar System Exploration site]
* [http://www.nineplanets.org/triton.html Triton page] at ''The <s>Nine</s><span style="color:#b00;">8</span> Planets''
* [http://www.solarviews.com/eng/triton.htm Triton page] at ''Views of the Solar System''
* Movie of [https://web.archive.org/web/20130220222052/http://www.sos.noaa.gov/videos/Triton.mov Triton's rotation] from the National Oceanic and Atmospheric Administration site
* [http://photojournal.jpl.nasa.gov/target/Triton Triton images] from [http://photojournal.jpl.nasa.gov/ Planetary Photojournal]
* [http://planetarynames.wr.usgs.gov/jsp/FeatureTypes2.jsp?system=Neptune&body=Triton&systemID=8&bodyID=15&sort=AName&show=Fname&show=Lat&show=Long&show=Diam&show=Stat&show=Year&show=Orig Gazetteer of Triton Nomenclature] from [http://planetarynames.wr.usgs.gov/jsp/SystemSearch2.jsp?System=Neptune USGS Neptune system page]
* [http://stereomoons.blogspot.com/2009/08/surface-of-triton.html Paul Schenk's 3D images and flyover videos of Triton and other outer solar system satellites]

{{Neptunovy měsíce}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Astronomie|Planetární vědy}}
{{Dobrý článek}}

[[Kategorie:Měsíce Neptunu]]