Zobrazení zdroje stránky Thalés z Milétu

{{Různé významy|redirect=Thales|tento=řeckém antickém filosofovi|druhý=francouzské nadnárodní korporaci|stránka=Thales Group}}
{{Infobox - spisovatel}}
'''Thalés z Milétu''', [[řecky]] '''{{cizojazyčně|el|Θαλης ὁ Μιλήσιος}}''', (okolo [[624 př. n. l.]] [[Milétos]] – okolo [[548 př. n. l.]]) byl [[předsókratici|předsókratovský]] filosof, geometr a astronom, jeden ze „[[Sedm mudrců|sedmi mudrců]]“. [[Aristotelés]] a mnozí další ho pokládali za zakladatele řecké [[filosofie]], která tehdy ovšem zahrnovala také [[matematika|matematiku]] či jiné [[Věda|vědy]]. Snažil se totiž zkoumat svět a přírodu rozumově a vysvětlovat je, aniž by se přitom odvolával na [[mýtus|mýty.]]

Z jeho díla se zachovaly pouze zlomky a různá vyprávění o něm, takže výklad jeho filosofie je velmi nejistý a není možné ani ověřit jeho matematické objevy. Od starověku se mu však připisuje řada objevů v [[Geometrie|geometrii]] (například [[Thaletova věta]]), v [[Astronomie|astronomii]] a v [[Kosmologie|kosmologii]].

== Život ==
[[Soubor: Milet Asia Minor.png|náhled|upright=1.0|Milét v Malé Asii]]
O jeho životě je známo velmi málo a zprávy si často protiřečí. Narodil se v Milétu v [[Iónie|Iónii]] na západním pobřeží [[Malá Asie|Malé Asie]], v jihozápadním cípu dnešního [[Turecko|Turecka]]. Protože z Milétu, což bylo až do perského vpádu jedno z nejbohatších řeckých měst, pocházeli i další předsókratovští filosofové ([[Anaximandros]], [[Anaximenés]]), řadí se mezi „Miléťany“. Někdy se hovoří i o „Milétské škole“, což je ale spíše metafora a o žádnou školu nešlo. Někteří se domnívají, že byl učitelem [[Pythagoras|Pythagorovým]] nebo Anaximandrovým. Jeho snaha o racionální výklad skutečnosti i obrat ke geometrii měly na celou západní filosofii zásadní vliv a někteří ho pokládají za „otce vědy“.

Podle [[Díogenés Laertios|Diogena Laertského]] pocházeli jeho rodiče z [[Fénicie]], z rodu bájného knížete [[Kadmos|Kadma]]. Podle téhož autora se Thalés vzdělával v [[Egypt]]ě a zemřel ve věku 78 let za 58. olympiády (548–545 př. n. l.), podle Sosikrata se dožil věku 90 let. Podle [[Plútarchos|Plútarcha]] se ho prý zeptal [[Solón]], proč se neoženil; na to Thalés odpověděl: „Protože mám rád děti“, a o pár let později adoptoval svého synovce Kybistha. Podle některých nic nepsal, jiní uvádějí spisy ''O slunovratu'' a ''O rovnodennosti'', případně ''O hvězdách pro mořeplavce'', které se však nezachovaly. Dvakrát vyhrál cenu, nejspíš za deklamaci na [[Panhelénské hry|Panhellénských hrách]], a věnoval ji [[Apollón]]ovi.

[[Platón]] vypráví, že Thalés chodil po dvoře a pozoroval hvězdy, až spadl do studny. Děvečka, která ho vytáhla, mu prý vyhubovala: „Jak chceš poznat všechno o vesmíru, když ani nevidíš, co máš pod nohama?“<ref>Platón, ''Theaitétos'' 174a. </ref> Dle Aristotela prý Thalés jednou odhadl, že bude velká úroda oliv, a najal si všechny lisy na olivy, a potom za jejich zapůjčení vybíral značně vysoké poplatky. Tak vydělal mnoho peněz a prokázal, že nebyl chudý z neschopnosti, ale protože o peníze nestál.<ref>Aristotelés, ''Politika'' 1259a.</ref>

Podle [[Hérodotos|Hérodota]] doprovázel Thalés krále [[Kroisos|Kroisa]] v tažení proti Peršanům a měl pomoci vojsku překročit řeku tím, že část vody odvedl korytem kolem ležení. Správně předpověděl [[zatmění Slunce]], které nastalo 28. května roku [[585 př. n. l.]] a přerušilo [[Bitva u řeky Halys|bitvu u řeky Halys]].<ref>Kratochvíl se ovšem domnívá, že mohl předpovědět jen možnost zatmění, neboť schopnost předpovědět, zda skutečně nastane, je daleko pozdější. ''Mezi mořem a nebem'', str. 197nn. Předpovědět na kterém místě Země bude zatmění Slunce pozorovatelné vyžaduje nemalé astronomické a geometrické znalosti.</ref> Podle Diogena Thalés také poradil Kroisovi, aby se nepouštěl do dalších bitev, takže perský král [[Kýros I.|Kýros]] po svém vítězství Kroisa i Milét ušetřil.

== Geometrie ==
[[Soubor: Thaletova veta.svg|náhled|upright=1.0|Důkaz [[Thaletova věta|Thaletovy věty]]. Součet úhlů trojúhelníku je 180° a zároveň <math>2(\alpha + \beta)</math>, tím pádem <math>\alpha + \beta = 90^\circ</math>, což je vlastně úhel při vrcholu C.]]
Jeho jméno je spojováno s pěti důležitými [[geometrie|geometrickými]] větami:
* každý [[Průměr (geometrie)|průměr]] dělí [[kruh]] na dvě stejné části
* [[úhel|úhly]] při základně [[Rovnoramenný trojúhelník|rovnoramenného trojúhelníku]] jsou shodné
* protilehlé úhly mezi dvěma protínajícími se [[přímka]]mi jsou shodné
* dva trojúhelníky jsou shodné, pokud mají stejné dva úhly a jednu stranu
* trojúhelník vepsaný do [[Oblouk (architektura)|oblouku]] nad průměrem kružnice je pravoúhlý (tzv. [[Thaletova věta]])

Podle Thaléta je [[Prostor (fyzika)|prostor]] to největší, protože obsahuje všechny věci. Své přesné místo v něm mají i body, přímky, roviny a tělesa. Pracoval s pravoúhlými trojúhelníky a s jejich podobností. Podle Diogena změřil výšku pyramidy tak, že počkal, až bude stín člověka stejně dlouhý jako on sám, a pak změřil délku stínu pyramidy.

== Kosmologie ==
Thaléta – podobně jako další iónské myslitele – trápila otázka počátku či základu světa. Plochá země podle něho plave na vodách oceánu a [[zemětřesení]] pak vznikají z vlnobití. Je to patrně první doklad toho, jak člověk vystupuje z mýtu, výkladu světa přijímaného bez výhrad a kritické reflexe. Samozřejmě je jeho myšlení mýtem ovlivněno, ale pokouší se celek světa vysvětlit z uvažování o skutečnosti. [[Slunce]] a hvězdy jsou podle Thaléta ohnivé, mají však v sobě cosi zemitého a podle některých pramenů dokonce soudil, že [[Měsíc]] svítí jen odraženým světlem.

Podle Diogena je pro Thaléta „všechno plné bohů“ (''panta pléré théon einai'') a byl prý také první, kdo učil, že [[duše]] je nesmrtelná.<ref>Diogenés Laert., ''Životy'' I. 24 </ref> Z pozorování [[magnet]]u a [[jantar]]u prý usoudil, že i domněle netečná hmota je živá (i jantar se stává magnetický, když je třen, a může mít schopnost pohybovat jinými předměty). Podle Kratochvíla to však neznamená totéž, co moderní [[hylozoismus]]. Ostatně řecké slovo pro přírodu – ''fysis'' – je odvozeno od slovesa ''fyein'', vznikat, růst, podobně jako latinské ''natura'' od ''nasci'', rodit se.

== Filosofie ==
Thalés byl prý první, kdo hlásal zásadu „[[Gnóthi seauton|poznej sám sebe]]“ (''gnóthi seauton''), při zkoumání geometrických vztahů a matematických souvislostí se často inspiroval v přírodě. Je mu přisuzována myšlenka o propojení čísel s děním ve světě, která je obvykle přisuzována Pythagorovi. Podle Aristotela řešil otázku vzniku a proměn v přírodě tak, že rozlišil podstatu či přirozenost, která se nemění, kdežto mění se podoba či vzhled, forma. Aristotelés ho tedy pokládal za předchůdce svého rozlišení „látky“ (''hylé'', dříví, hmota) a „formy“ (''eidos''), jejichž spojením teprve vznikají jsoucna. Podle [[Marcus Tullius Cicero|Cicerona]] Thalés tvrdil, že voda je počátek všech věcí, kdežto bůh je duch, který všechno oživuje a utváří.<ref>Cicero, ''De natura deorum'' I,10.</ref> Jak tvrdil [[Plútarchos]], tuto myšlenku o vodě jako o prvopříčině a počátku všech věcí přejal Thalés od [[Starověká egyptská filozofie|Egypťanů]].{{sfn|Makovelskij|Mamedov|1976|s=41}} Dle profesora Kirka je však uvedená Ciceronova reference ovlivněna [[Stoicismus|stoickým]] překroucením Thalétových názorů, což platí i pro tvrzení, že Thalés hlásal nesmrtelnost duše.

Ve skutečnosti Thalés měl zřejmě za to, že voda, která je podstatná pro uchování vegetativního a animálního života, je základním konstituentem věcí. Zároveň zastával názor, že svět je jakýmsi způsobem živý, že podléhá samovolné změně, a že proto není třeba přírodní změny nějak zvlášť vykládat. Svět jako celek je prostoupen životní silou, kterou je pro její rozsah a vytrvalost přirozené nazývat božskou.<ref>KIRK, G. S., RAVEN, J. E. a SCHOFIELD, Malcolm. ''Předsókratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty.'' Vyd. 1. Praha: [[OIKOYMENH]], 2004. 663 s. {{ISBN|80-7298-110-2}}. S. 126–129.</ref>

== Mudrc ==
Thalés byl ve starověku standardně uváděn jako jeden ze [[Sedm mudrců|sedmi mudrců]] archaického [[Staré Řecko|Řecka]], mezi které ho v dialogu ''Prótagoras'' zařadil již [[Platón]].<ref>[[Platón]]. ''Prótagoras''. Překlad [[František Novotný (filolog)|František Novotný]]. 2., opr. vyd. Praha: Oikoymenh, 1992. 85 s. Oikúmené. {{ISBN|80-85241-16-1}}. S. 55.</ref> Často byl považován za nejmoudřejšího z nich.<ref>VÍTEK, Tomáš. ''Sedm mudrců a jejich výroky''. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. {{ISBN|978-80-87054-21-5}}. S. 40 a 47.</ref> Podle [[Démétrios z Faléru|Démétria z Faléru]] byl pojmenován mudrcem v době, kdy byl v [[Starověké Athény|Athénách]] [[archon]]tem Damasiás, tedy asi v roce [[582 př. n. l.]];<ref>[[Diogenés Laertios]]. ''Životy, názory a výroky proslulých filosofů.'' Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. {{ISBN|80-901916-3-0}}. S. 38.</ref> jde však pravděpodobně jen o legendu.<ref>VÍTEK, Tomáš. ''Sedm mudrců a jejich výroky''. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. {{ISBN|978-80-87054-21-5}}. 179–181.</ref> <ref>FREL, Jiří. ''Od tyranů k Sókratovi: malý český Plutarch''. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 1969. 208 s. cnb000135549. S 28.</ref>

Thalétovi je připisována řada mravních naučení, životních rad a moudrých výroků:
* Poznej sebe sama.<ref>[[Diogenés Laertios]]. ''Životy, názory a výroky proslulých filosofů.'' Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. {{ISBN|80-901916-3-0}}. S. 45.</ref>
* Záruka, to je zkáza.<ref name="Vítek 317"> VÍTEK, Tomáš. ''Sedm mudrců a jejich výroky''. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. {{ISBN|978-80-87054-21-5}}. S. 317.</ref>
* Jsou-li u tebe přátelé, pamatuj i na ty, kteří u tebe nejsou.<ref name="Vítek 317" />
* Nepřikrášluj svůj vzhled, nýbrž buď krásný způsobem života.<ref name="Vítek 317" />
* Neobohacuj se špatným způsobem.<ref name="Vítek 317" />
* Nerozpakuj se lichotit rodičům.<ref name="Vítek 317" />
* Nepřebírej od otce jeho špatnosti.<ref name="Vítek 317" />
* Trapná je nečinnost, škodlivá nemírnost, obtížná nevzdělanost.<ref name="Zlomky">SVOBODA, Karel, ed. ''Zlomky předsokratovských myslitelů''. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 5.</ref>
* Nebuď líný, ani když jsi bohatý.<ref name="Vítek 317" />
* Uč se a vyučuj to lepší.<ref name="Vítek 317" />
* Vzbuzuj spíše závist než soucit.<ref name="Zlomky" />
* Zachovávej míru.<ref name="Zlomky" />
* Nevěř všemu a všem.<ref name="Vítek 317" />
* Vládneš-li, udržuj se v řádu.<ref name="Vítek 317" />
* Smrt v ničem nerozlišíš od života.<ref name="Vítek 321"> VÍTEK, Tomáš. ''Sedm mudrců a jejich výroky''. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. {{ISBN|978-80-87054-21-5}}. S. 321.</ref>
* Na otázku, co je nesnadné, odpověděl: „Poznat sebe sama."<ref name="DL 44">[[Diogenés Laertios]]. ''Životy, názory a výroky proslulých filosofů.'' Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. {{ISBN|80-901916-3-0}}. S. 44.</ref>
* Kdo je blažený? Ten, kdo je tělesně zdráv, duševně bystrý a má dobrou povahu.<ref name="Vítek 321" />
* Jaké služby prokážeš svým rodičům, takové očekávej i od svých dětí.<ref name="DL 44" />
* Jak žít nejlépe a nejspravedlivěji? Kdybychom sami nedělali to, co vytýkáme ostatním.<ref name="Vítek 321" />

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* BORECKÝ, Bořivoj a kol. ''Slovník spisovatelů. Řecko: antická, byzantská a novořecká literatura.'' Vyd. 1. Praha: Odeon, 1975. 668 s. cnb002111317. S. 580–851.
* [[Diogenés Laertios]]. ''Životy, názory a výroky proslulých filosofů.'' Překlad Antonín Kolář. Vyd. 2. Pelhřimov: Nová tiskárna, 1995. 473 s. {{ISBN|80-901916-3-0}}. S. 38–47.
* KIRK, G. S., RAVEN, J. E. a SCHOFIELD, Malcolm. ''Předsókratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty.'' Vyd. 1. Praha: OIKOYMENH, 2004. 663 s. {{ISBN|80-7298-110-2}}. [Kapitola „Thalés z Milétu" je na str. 100–129; autor [[Geoffrey Stephen Kirk]].]
* [[Zdeněk Kratochvíl|KRATOCHVÍL, Zdeněk]]. ''Mezi mořem a nebem: odkaz iónské archaické vnímavosti.'' Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2010. 370 s. {{ISBN|978-80-87378-65-6}}. S. 175-214.
* ''[[Ottův slovník naučný]]: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí''. 25. díl. V Praze: J. Otto, 1906. 995 s. cnb000277218. [Heslo „Thalés" na str. 316–317.] [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni12ottogoog#page/n339/mode/1up Dostupné online]
* {{Citace sborníku
 | příjmení1 = Makovelskij
 | jméno1 = Alexandr
 | odkaz na autora = Alexandr Makovelskij
 | příjmení2 = Mamedov
 | jméno2 = Šejdabek
 | autor2 = 
 | odkaz na autora2 = Šejdabek Mamedov
 | příjmení_sestavitele1 = Jovčuk
 | jméno_sestavitele1 = M. T.
 | odkaz na sestavitele = Michail Iovčuk
 | příjmení sestavitele2 = Ojzerman
 | jméno sestavitele2 = T. I.
 | sestavitel2 = 
 | odkaz na sestavitele2 = Teodor Ojzerman
 | příjmení sestavitele3 = Ščipanov
 | jméno sestavitele3 = I. J.
 | sestavitel3 = 
 | odkaz na sestavitele3 = Ivan Ščipanov
 | titul = Vznik filosofického myšlení ve staré Babylónii a v Egyptě
 | sborník = Dějiny filosofie
 | odkaz na sborník = Stručné dějiny filosofie
 | vydavatel = Svoboda
 | odkaz na vydavatele = Svoboda (nakladatelství)
 | místo = [[Praha]]
 | rok_vydání = 1976
 | vydání = 2
 | typ vydání = přepracované
 | strany = 38–41
 | počet_stran = 
 | jazyk = cs
 | ref = harv
}}
* SVOBODA, Karel, ed. ''Zlomky předsokratovských myslitelů''. V Praze: Česká akademie věd a umění, 1944. 175 s. cnb000764151. S. 5–8.
* VÍTEK, Tomáš. ''Sedm mudrců a jejich výroky''. Vyd. 1. Praha: Herrmann & synové, 2010. 411 s. {{ISBN|978-80-87054-21-5}}.

=== Související články ===
* [[Diogenés Laertios]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikicitáty|osoba=Thalés z Milétu}}
* {{Wikizdroje|autor=Thalés z Milétu}}
* {{NK ČR|jn19990210612}}
* {{cs}} [http://www.fysis.cz/presokratici/Thales.htm Thalés z Mílétu] na stránkách [[Zdeněk Kratochvíl|Zdeňka Kratochvíla]]
* {{en}} [http://www.iep.utm.edu/t/thales.htm Thales of Miletus na ''The Internet Encyclopedia of Philosophy'']
* {{en}} [http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Thales.html Thales of Miletus na ''MacTutor History of Mathematics'' archive] {{Wayback|url=http://www-groups.dcs.st-and.ac.uk/~history/Mathematicians/Thales.html |date=20050210091511 }}
* {{en}} [http://www.philosophy.gr/presocratics/thales.htm Thales na ''Philosophy'']
* {{en}} [http://www.mathopenref.com/thalestheorem.html Thales' Theorem - Math Open Reference] S animací
* {{en}} [http://www.mathopenref.com/thales.html Thales biography by Charlene Douglass, bibliografie]
* {{wikizdroje2|jazyk=en|dílo=Lives_of_the_Eminent_Philosophers/Book_I#Thales}}

{{Předsókratikové}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Filozofie|Matematika}}

[[Kategorie:Předsókratici]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí matematici]]
[[Kategorie:Starověcí řečtí astronomové]]
[[Kategorie:Metafilozofové]]
[[Kategorie:Narození v 7. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Úmrtí v 6. století př. n. l.]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Postavy Božské komedie (Peklo)]]