Zobrazení zdroje stránky Tau Ceti

{{Infobox - hvězda
  | název = Tau Ceti
  | obrázek = Tau ceti map inv.png
  | popisek = Část souhvězdí Velryby s hvězdou Tau Ceti (hvězda s modrou aurou)
  | ekvin = J2000.0
  | con_cz = Velryba
  | con_lt = Cetus
  | ra = {{Rektascenze|1|44|04,083}}<ref name="simbad">{{Citace elektronické monografie | url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-basic?Ident=tau+ceti
| titul= LHS 146 -- High proper-motion Star
| vydavatel = Centre de Données astronomiques de Strasbourg.
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
  | dec = {{Deklinace|-15|56|14,93}}<ref name="simbad"/>
  | par = 0,2742<ref name="simbad"/>
  | dist_ly = 11,90±0,03
  | dist_pc = 3,647±0,011
  | appmag_v = +3,50<ref name="simbad"/>
  | absmag_v = 5,69
  | b-v = +0,22<ref name="simbad"/>
  | u-b = 0,72<ref name="simbad"/>
  | var = není
  | spektrum = [[Spektrální klasifikace#Třída G|G]]<nowiki>8</nowiki>[[hlavní posloupnost|V]]<ref name="simbad"/>
  | hmot_kg = 
  | hmot_msol = 0,77<ref name="eso2003">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20030837
| spoluautoři = F. P. Pijpers1, T. C. Teixeira, P. J. Garcia, M. S. Cunha, M. J. P. F. G. Monteiro, 5 a J. Christensen-Dalsgaard
| titul= Interferometry and asteroseismology: The radius of τ Cet
| vydavatel = Astronomy & Astrophysics.
| strany =
| ročník = 2003
| doi = 10.1051/0004-6361:20030837
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
  | rad_km = 
  | rad_rsol = 0,816 ± 0,013<ref name="vega"/>
  | lum_v = 0,52 ± 0,03<ref name="eso2003"/>
  | teplota = 5&nbsp;344 ± 50&nbsp;K<ref name="teplota">{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/0408108v1
| titul= Are beryllium abundances anomalous in stars with giant planets?
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics. 427, 2004, str. 1085 až 1096
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
  | stáří = 10&nbsp;miliard let<ref name="vega">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20047189
| příjmení = Di Folco
| jméno = E.
| příjmení2 = Thévenin
| jméno2 = F.
| příjmení3 = Domiciano de Souza
| jméno3= A.
| příjmení4= Coudé du Foresto
| jméno4 = V.
| titul= VLTI near-IR interferometric observations of Vega-like stars
| vydavatel = ESO 2004.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
  | p_rot = 34 dní<ref name="den">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1996ApJ...457L..99B
| titul= Magnetic Field and Rotation in Lower Main-Sequence Stars: an Empirical Time-dependent Magnetic Bode's Relation?
| vydavatel = Astrophysical Journal Letters 457: L99.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref>
  | p_osc = 
  | HD = 10700
  | HR = 509
  | SAO = 147986<ref name="simbad"/>
  | HIP = 8102
  | TYC = 
  | GC = 
  | BD = -16° 295
  | Argeland = 
  | Gl = 
  | Flamst = 52
  | con_zkr = Cet
  | Bayer = τ
  | pismeno = 
  | synonyma = 
}}
'''Tau Ceti''' ({{IPA2|taʊ ˈʦeːti}} '''τ&nbsp;Ceti''', zkráceně: '''τ&nbsp;Cet''') je 11,9&nbsp;[[světelný rok|světelných let]] vzdálená žlutá hvězda [[hlavní posloupnost]]i v [[souhvězdí Velryby]]. Z&nbsp;pohledu ze [[Země]] je po [[alfa Centauri|alfě Centauri A]] [[Seznam nejbližších hvězd|druhá nejbližší hvězda]] podobná [[Slunce|Slunci]] ({{Vjazyce2|en|''solar analog''}})<ref name="solar">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.iop.org/EJ/abstract/0004-637X/614/2/942/
 | příjmení = Hall
 | jméno = Jefrey C.
 | příjmení2 = Lockwood
 | jméno2 = G.W.
 | titul = The Chromospheric Activity and Variability of Cycling and Flat Activity Solar-Analog Stars
 | vydavatel = The Astrophysical Journal. 614, 2004, s. 942 až 946 .
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-04-29
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] [[Spektrální klasifikace#Třída G|G]]<nowiki>8</nowiki>[[hlavní posloupnost|V]].

Hvězda nemá žádné tradiční jméno. Název Tau&nbsp;Ceti je pojmenování podle [[Bayerovo označení|Bayerova označení]] hvězd. [[Tau (písmeno)|Tau]] (τ) je písmeno [[Řecké písmo|řecké abecedy]], Ceti znamená příslušnost k&nbsp;souhvězdí Velryby ({{Vjazyce2|la|''Cetus''}}).

Tau Ceti je ze Země vidět pouhým okem jako slabá hvězda třetí [[hvězdná velikost|magnitudy]]. Při pohledu od Tau Ceti směrem k Zemi by bylo pouhým okem vidět Slunce jako jasnější hvězda v [[souhvězdí Pastýře]].<ref group="A">Z Tau Ceti je Slunce na opačné straně hvězdné oblohy o souřadnicích rektascenze {{Rektascenze|13|44|04}}, deklinace {{Deklinace|15|56|14}}, v blízkosti hvězdy [[Tau Bootis|Tau souhvězdí Pastýře]]. Absolutní jasnost Slunce je 4,8<sup>M</sup>. Z toho vychází ze vzdálenosti 3,64&nbsp;[[Parsek|parseků]] <math>\begin{smallmatrix} m = M_v + 5\cdot((\log_{10} 3{,}64) - 1) = 2{,}6^\mathrm{m}\end{smallmatrix}</math> jasné.</ref> Podobně jako u Slunce je většina nejbližších hvězd [[červený trpaslík|červenými trpaslíky]] spektrální třídy M, a jsou pouhým okem neviditelné. Nejbližší hvězda u Tau Ceti je 1,6&nbsp;světelného roku vzdálená [[YZ Ceti]].<ref name="ceti">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/stars/tau-ceti.htm
| titul= Tau Ceti
| vydavatel = 1998-2009 Sol Company .
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> Druhá nejbližší hvězda, [[Luyten 726-8]] je od Tau Ceti vzdálená 3,19&nbsp;světelných let.

Hvězda Tau Ceti byla cílem hledání mimozemské inteligence v rámci programu [[SETI]]. Hvězda má ve svém okolí 12krát&nbsp;více materiálu než Slunce, materiálu pro tvorbu planet je tedy v jejím okolí dostatek.<ref name="belt">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www3.interscience.wiley.com/journal/118762644/abstract
| příjmení = Greaves
| jméno = J. S.
| příjmení2 = Wyatt
| jméno2 = M. C.
| příjmení3 = Holland
| jméno3 = W. S.
| příjmení4 = Dent
| jméno4 = W. R. F.
| titul = The debris disc around τ Ceti: a massive analogue to the Kuiper Belt
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 351, č. 3, 2004, s. L54 až L58
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-04-29
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Prachový prstenec kolem Tau Ceti obsahuje mnohem větší počet [[asteroid]]ů a [[kometa|komet]]. Od prosince 2012 existují důkazy o pravděpodobné existenci pěti [[Exoplaneta|planet]] obíhajících tuto hvězdu, dvě z nich se mají nacházet v obyvatelné zóně.<ref name=astrobio>{{Citace periodika
| titul = Tau Ceti May Have a Habitable Planet - Astrobiology Magazine
| periodikum = Astrobiology Magazine
| datum = 2012-12-19
| jazyk = en-US
| url = http://www.astrobio.net/pressrelease/5220/tau-ceti-may-have-a-habitable-planet
| datum přístupu = 2018-04-14
| url archivu = https://web.archive.org/web/20130514100756/http://www.astrobio.net/pressrelease/5220/tau-ceti-may-have-a-habitable-planet
| datum archivace = 2013-05-14
| nedostupné = ano
}}</ref><ref name=phl>{{Citace elektronického periodika
| titul = Two Nearby Habitable Worlds? - Planetary Habitability Laboratory @ UPR Arecibo
| periodikum = phl.upr.edu
| url = http://phl.upr.edu/press-releases/twonearbyhabitableworlds
| datum přístupu = 2018-04-14
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210308051741/http://phl.upr.edu/press-releases/twonearbyhabitableworlds
| datum archivace = 2021-03-08
}}</ref><ref name=Palmer>{{Citace periodika
| příjmení = Palmer
| jméno = Jason
| titul = Nearest Sun-like star has planets
| periodikum = BBC News
| datum = 2012-12-19
| jazyk = en-GB
| url = http://www.bbc.com/news/science-environment-20770103
| datum přístupu = 2018-04-14
}}</ref>
V roce 2017 byl počet pravděpodobných planet snížen na čtyři.<ref name=Feng2017>{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Feng
 | jméno = F.
 | příjmení2 = Tuomi
 | jméno2 = M.
 | příjmení3 = Jones
 | jméno3 = H. R. A.
 | spoluautoři = et al.
 | titul = Color Difference Makes a Difference: Four Planet Candidates around τ Ceti
 | periodikum = Astronomical Journal
 | ročník = 154
 | číslo = 4
 | strany = 135
 | datum vydání = říjen 2017
 | arxiv = 1708.02051
 | doi = 10.3847/1538-3881/aa83b4
 | bibcode = 2017AJ....154..135F
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2017AJ....154..135F
 | datum přístupu = 2018-05-04
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
Přítomnost velkého množství asteroidů nemá příznivý vliv na případný život u Tau Ceti, ale přesto její podobnost se Sluncem vzbudila celosvětový zájem.

== Fyzikální vlastnosti ==
[[Soubor:Compare sun tau ceti.png|náhled|vlevo|Porovnání velikosti Slunce (vlevo) a Tau Ceti]]
Tau Ceti je s velkou pravděpodobností osamocená hvězda. Ve vzdálenosti 10,8&nbsp;[[vteřina|obloukových vteřin]] od ní se ale nachází slabá hvězda o hvězdné velikosti 13,1&nbsp;magnitudy,<ref name="washi">{{Citace elektronické monografie | url=http://vizier.cfa.harvard.edu/viz-bin/VizieR?-source=I/237
| příjmení = Worley
| jméno = C.E.
| příjmení2 = Douglass
| jméno2 = G.G
| titul= The Washington Visual Double Star Catalog, 1996.0.
| vydavatel = A & A Supplement series. 125, 1. November 1997, s. 523 až 523
| poznámka = „I/237/catalog“, „Tau Ceti“
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> která by s ní mohla být [[gravitace|gravitačně]] vázaná.<ref name="eso2003"/><ref group="A">Tato hvězda může být „pouze“ ve stejném směru od Země jako Tau Ceti, ale ve skutečnosti je od ní vzdálená mnoho světelných let.</ref>

Tau Ceti je hvězda spektrální třídy G stejně jako [[Slunce]], ale se spektrální třídou G8 je pozdějším typem hvězdy než Slunce se spektrální třídou G2. Tento rozdíl je dán oproti Slunci nižší povrchovou [[teplota|teplotou]] hvězdy 5070&nbsp;°C&nbsp;(5344±50 K).<ref name="teplota"/> Obě hvězdy patří do hlavní posloupnosti třídy svítivosti V. Nachází se ve stabilní fázi přeměny [[vodík]]u [[termonukleární fúze|termojadernou fúzí]] na [[helium]]. Rozdíly ve fyzikálních vlastnostech hvězd jsou dány především jejich rozdílnou hmotností, což také odráží jejich umístění blízko linie takzvané hlavní posloupnosti na [[Hertzsprungův–Russellův diagram|Hertzsprungově-Russellově diagramu]]. [[Hmotnost]] Tau Ceti má 0,77&nbsp;hmotnosti Slunce.<ref name="eso2003"/> Hvězda stráví na [[hlavní posloupnost]]i 12&nbsp;miliard let, tedy o miliardu let déle než Slunce.<ref name="spektral">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.exoplaneten.de/tauceti/index.html
| příjmení =
| jméno =
| titul = Spektraltyp G - Tau Ceti
| vydavatel = 1999 - 2005: Christoph Kulmann
| jazyk = německy
| datum přístupu = 2009-06-07
| url archivu = https://web.archive.org/web/20100324163627/http://www.exoplaneten.de/tauceti/index.html
| datum archivace = 2010-03-24
| nedostupné = ano
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie| url =http://solarsystem.ic.cz/strab.htm| příjmení =| jméno =| titul =Poutníci vesmírem >> Sluneční soustava >> Slunce| vydavatel =| jazyk =česky| datum přístupu =2009-06-07| url archivu =https://web.archive.org/web/20090529172708/http://solarsystem.ic.cz/strab.htm| datum archivace =2009-05-29| nedostupné =ano}}</ref>

Při astrometrickém radiálním měření rychlosti hvězdy nebyli na blízké oběžné dráze hvězdy zjištěni žádní průvodci typu [[Horké Jupitery|horkých Jupiterů]].<ref name="hot">{{Citace elektronické monografie| url =http://exoplanet.eu/list_no.html| příjmení =| jméno =| titul =Tables of Stars monitored by spectroscopy, with NO planet found| vydavatel =Extrasolar Planets Encyclopedia. http://exoplanet.eu/list_no.html.| jazyk =anglicky| datum přístupu =2009-05-05| url archivu =https://web.archive.org/web/20071012151613/http://exoplanet.eu/list_no.html| datum archivace =2007-10-12| nedostupné =ano}}</ref>

Většina fyzikálních vlastností hvězdy byla zjištěna spektroskopickým měřením. Porovnáním spektra hvězdy s počítačovými modely byla zjištěna hmotnost, stáří, poloměr a svítivost hvězdy. Astronomickými [[interferometr]]y byl změřen průměr Tau Ceti. Při měření se využila dlouhá základna, aby bylo možno měřit i velmi malé úhlové vzdálenosti (mnohem menší než je možné měřit klasickými [[dalekohled|teleskopy]]. Průměr Tau Ceti je 77,3 %&nbsp;(±0,02)&nbsp;průměru Slunce, což odpovídá velikosti, která se také od hvězdy s 0,75&nbsp;hmotnosti Slunce očekává.<ref name="near">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.aanda.org/index.php?option=article&access=doi&doi=10.1051/0004-6361:20077625
| příjmení = E. Di Folco et al.:
| jméno =
| titul= A near-infrared interferometric survey of debris disk stars
I. Probing the hot dust content around epsilon Eridani and tau Ceti with CHARA/FLUOR
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 351, č. 3, 2004, s. L54 až L58
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref>

=== Rotace ===
Doba otočky kolem vlastní osy Tau Ceti byla změřena [[Perioda (fyzika)|pravidelně se opakujícími]] změnami emisí ve [[Spektrální čára|spektrálních čarách]] H a K jednou [[ionizace|ionizovaného]] [[vápník]]u (Ca II). Spektrální čáry světla hvězdy jsou ovlivněny [[magnetismus|magnetickou]] aktivitou povrchu hvězdy, odchylky odpovídají času, který [[sluneční skvrna|aktivní oblasti]] hvězdy potřebují pro jednu otočku kolem hvězdy. Tímto způsobem byla určena doba rotace Tau Ceti na 34 dní.<ref name="den"/>

Rychlost rotace hvězdy ovlivňuje na základě Dopplerova jevu šířku spektrálních čar ve spektru hvězdy. Měřením šířky linie ve směru pozorovatele zjistíme složku rotační rychlosti. Pro Tau Ceti je:

:<math>\begin{smallmatrix} v_{\text{eq}} \cdot \sin i\ \approx\ 1\,\text{km/s} \end{smallmatrix}</math>,

Rychlost rotace na [[rovník]]u je <math>v_{\text{eq}}</math> a ''<math>i</math>'' udává (neznámý) úhel sklonu rotační osy vůči pozorovateli. Z rotační periody a z průměru Tau Ceti vychází rychlost rotace na rovníku 1&nbsp;km/s, přičemž úhel sklonu osy rotace ''<math>i</math>'' vůči Zemi byl odhadnut na 42 stupňů. Pro typickou hvězdu G8 je rychlost rotace na rovníku necelých 2,5 km/s. Relativně malá hodnota znamená, že osa rotace Tau Ceti je k Zemi nakloněna jedním ze svých [[Zeměpisný pól|pólů]].<ref name="pole">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/doi/10.1086/174210
| příjmení = Gray
| jméno = D.F.
| příjmení2 = Baliunas
| jméno2 = S.L.
| titul= The activity cycle of tau Ceti
| vydavatel = Astrophysical Journal. 427, č. 2, 1994, s. 1042 až 1047
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref><ref name="pole1">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/doi/10.1086/175483
| příjmení = Hall
| jméno = Jeffrey C
| příjmení2 = Lockwood
| jméno2 = G. W.
| příjmení3 = Gibb
| jméno3 = Erika L.
| titul= Activity cycles in cool stars. 1: Observation and analysis methods and case studies of four well-observed examples
| vydavatel = Astrophysical Journal. 442, č. 2, 1995, s. 778 až 793
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref>
Šířka spektrálních čar hvězdy je také mimo rotace ({{Vjazyce2|en|''pressure broadening''}}) ovlivněna [[tlak]]em. Záření může být ovlivněno přítomností jiných [[částice|částic]]. Šířku spektrálních čar hvězdy ovlivňuje také tlak na povrchu hvězdy. Tlak zase závisí na teplotě a tíži na povrchu hvězdy. Tímto způsobem se dá vypočítat [[tíhové zrychlení|úniková rychlost]] z povrchu hvězdy, u Tau Ceti je ''g = 251 m/s²'', což se blíží únikové rychlosti z povrchu Slunce, která je ''g = 272,7 m/s²''.

=== Metalicita ===
Chemické složení hvězdy dává důležité důkazy o jejím vývoji, především o době vzniku hvězdy. [[Mezihvězdné prostředí]] z prachu a plynu, ze kterého [[mlhovinová hypotéza|vznikají hvězdy]], se skládá hlavně z [[vodík]]u a [[helium|helia]] a ze stopového množství těžších chemických prvků. Protože hvězdy neustále vznikají a zanikají, obohacuje se mezihvězdné prostředí těžšími prvky. Proto lze najít v atmosférách mladších hvězd vyšší podíl těžších prvků než v atmosférách starších hvězd. Těžší prvky nazývají astronomové kovy,<ref name="Carraro">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/doi/10.1086/175483
| příjmení = Jeffrey C
| jméno = G.
| příjmení2 = Ng
| jméno2 = Y.K.
| příjmení3 = Portinari
| jméno3 = K.
| titul= On the Galactic disc age-metallicity relation
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 296, č. 4, 1999, s. 1045 až 1056
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref> a jejich podíl se nazývá metalicitou. [[Metalicita]] hvězdy se udává podílem [[železo|železa]] (Fe) a vodíku (H) v atmosféře hvězdy.

=== Porovnání metalicity se Sluncem ===
[[Logaritmus]] relativního podílu železa se porovná s podílem železa a vodíku v atmosféře na Slunci. V případě Tau Ceti je atmosférická metalicita:

:<math>\begin{smallmatrix} \left [ \frac{\mathrm{Fe}}{\mathrm{H}} \right ] = -0{,}52 \end{smallmatrix}</math>

To odpovídá třetině stejného podílu Slunce.<ref name="teplota"/> Starší měření udávala data kolem -0,13 a -0,60.<ref name="Flynn">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1996astro.ph..9017F
| příjmení = Flynn
| jméno = Chris
| příjmení2 = Morell
| jméno2 = Olof
| titul= Metallicities and kinematics of G and K dwarfs
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society. 286, č. 3, 1997, s. 617 až 625
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref>

Nižší podíl [[železo|železa]] znamená, že je Tau Ceti starší než Slunce.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.astro.cz/clanek/3233
| titul= Obsah kovů a záhada vzniku a vývoje hvězd
| vydavatel = Česká astronomická společnost
| jazyk = česky
| datum přístupu=2009-05-05}}</ref> Její odhadovaný věk je 10 miliard let. To je značný podíl celkového věku celého viditelného [[vesmír]]u. Slunce je staré pouze 4,57 miliard let.<ref name="vega"/>

=== Svítivost a proměnnost ===
Protože [[Zářivý výkon|svítivost]] Tau Ceti je pouze 52 % svítivosti Slunce,<ref name="eso2003"/> leží zóna života hvězdy mezi 0,6 až 0,9 [[Astronomická jednotka|astronomickými jednotkami]]. Zóna života je ve sluneční soustavě přibližně mezi 0,85 až 1,6 AU. Aby hypotetická planeta obdržela stejné množství záření jako Země, musela by v systému Tau Ceti být ve vzdálenosti 0,7 AU. To je ve sluneční soustavě přibližně vzdálenost [[Venuše (planeta)|Venuše]] od Slunce.

[[Chromosféra]] – atmosféra hvězdy nad zářící [[fotosféra|fotosférou]] – nevykazuje v současné době žádnou magnetickou aktivitu, což dokazuje stabilní zářivý výkon hvězdy.<ref name="Frick">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.iop.org/EJ/abstract/0004-637X/483/1/426/
 | příjmení = Frick
 | jméno = P.
 | příjmení2 = Baliunas
 | jméno2 = S.L.
 | příjmení3 = Sokoloff
 | jméno3 = D.
 | titul = Wavelet Analysis of Stellar Chromospheric Activity Variations
 | vydavatel = The Astrophysical Journal. 483, č. 1, 1997, s. 426 až 434
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-05
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref> Devítiletá studie teploty, [[granulace (astronomie)|granulace]] a chromosféry nevykázala žádné systematické změny jasnosti hvězdy. Emise H a K linií a Ca II ukázaly možný jedenáctiletý [[sluneční cyklus]], který je ale v porovnání se Sluncem relativně slabý. Existují domněnky, že se hvězda nyní nachází v době nízké aktivity, v období nízké tvorby [[sluneční skvrna|slunečních skvrn]]. Toto období je porovnatelné s [[Maunderovo minimum|Maunderovým minimem]] z období 1638–1715, kdy na Zemi zavládla takzvaná [[malá doba ledová]].<ref name="maud">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.iop.org/EJ/abstract/0004-637X/609/1/392/
 | příjmení = Judge
 | jméno = Philip G.
 | příjmení2 = Saar
 | jméno2 = Steven H.
 | příjmení3 = Carlsson
 | jméno3 = Mats
 | titul = A Comparison of the Outer Atmosphere of the "Flat Activity" Star τ Ceti (G8 V) with the Sun (G2 V) and α Centauri A (G2 V)
 | vydavatel = The Astrophysical Journal. 609, č. 1, 2004, s. 392 až 406
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-06
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

=== Prachový disk ===
[[Soubor:Planetoid crashing into primordial Earth.jpg|náhled|vlevo|Výtvarné vyjádření bombardování planety z okolního vesmíru]]
Neobvykle silné záření v [[infračervené záření|infračervené oblasti spektra]], které přichází ze systému Tau Ceti, je důkazem přítomnosti prachového disku v okolí hvězdy. Částečky prachu jsou zářením hvězdy ohřáty a září proto v oblasti infračerveného záření. V roce 2004 mohl tým britských astronomů, pod vedením Jane Greavesové, na velice citlivých [[infračervená fotografie|infračervených záběrech]] James-Clerk-Maxwellova teleskopu na [[Mauna Kea]] na Havajských ostrovech najít plochý prachový disk o teplotě 210&nbsp;°C.<ref name="stern">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.stern.de/wissenschaft/kosmos/:Au%DFerirdisches-Leben-Tau-Ceti-Dauerfeuer/526253.html
| titul= Außerirdisches Leben Tau Ceti im Dauerfeuer
| vydavatel = stern.de 1995-2009
| jazyk = německy
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref><ref name="belt"/> Protože jsou částečky prachu tlakem záření a jinými mechanismy v krátké době vypuzeny z&nbsp;okolí hvězdy, může prachový disk existovat pouze, je-li prach doplňován kolizemi mezi těžšími tělesy.<ref name="belt"/> Při stáří Tau Ceti se jedná o prach z existujících těžších těles ({{Vjazyce2|en|''debris disc''}}), nikoli o prach, který pochází z doby vzniku hvězdy, a ze kterého teprve vznikají nové planety.
Disk tvoří symetrickou strukturu a má vnější okraj ve vzdálenosti 55 [[Astronomická jednotka|AU]]. Struktura záření dokazuje mezeru ve vzdálenosti 10 AU.

Ve Sluneční soustavě také najdeme podobný prachový disk. Je to [[Kuiperův pás]] ve vzdálenosti 30&nbsp;až&nbsp;50&nbsp;AU za oběžnou dráhou Neptuna.<ref name="belt"/> Množství prachu v disku u Tau Ceti je však zhruba 12krát větší než v Kuiperově pásu. Z toho lze usoudit, že se v disku nachází hmota 1,2&nbsp;Zemí v objektech větších než 10&nbsp;km.<ref name="belt"/> Kvůli tomu se naděje na komplexní život u Tau Ceti snížila, planety by tu dostávaly 10&nbsp;krát více těžkých zásahů než Země.

{{Citát|Je nutno počítat s tím, že hypotetické planety by tam byly vystaveny [[impakt mimozemského tělesa|dlouhotrvajícímu bombardování asteroidy]], které na Zemi vyhubilo [[dinosauři|dinosaury]].<ref name="newsc">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.newscientist.com/article/dn6123-life-unlikely-in-asteroidridden-star-system.html
| titul= Life unlikely in asteroid-ridden star system
| vydavatel = Reed Business Information Ltd.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>|J. S. Greavesová}}

Jestliže by v systému existoval plynný obr velikosti Jupitera, mohl by za určitých podmínek dráhy asteroidů a komet odklonit a jiné planety chránit.<ref group="A"> Jestli Jupiter skutečně poskytuje ochranu vnitřním planetám Sluneční soustavy nebo ne, není dosud jasné, viz&nbsp;např.: [http://www.sciencedaily.com/releases/2007/08/070824133636.htm Jupiter: Friend or Foe?]</ref><ref group="A">S nadsázkou by se dalo říci, že bez římského boha [[Jupiter (mytologie)|Jova]] ([[Zeus|Dia]]), vládce nebes, hromů a blesků, ochránce všeho živého, planety vznikat nemohou.</ref>
Tau Ceti ukazuje, že s přibývajícím věkem hvězdy svůj prachový disk ztratit ze své [[planetární soustava|planetární soustavy]] nemusejí. Hvězdy se silnými prachovými disky jsou ve vesmíru časté.<ref name="diskc">{{Citace elektronické monografie | url= http://www.sciencemag.org/cgi/content/abstract/307/5706/68
| příjmení = Greaves
| jméno = Jane S.
| titul= Disks Around Stars and the Growth of Planetary System
| vydavatel = Science.
| ISSN = 1095-9203
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> Přesto je možné se ztrátou prachu počítat. Hustota prachu podle dnešních modelů okolo Tau Ceti (o stáří 4,4 až 12 miliard let) je pouze 1/20 prachového disku, který obklopuje například hvězdu [[Epsilon Eridani]] o stáří 0,73 miliard let. Slunce staré 4,5 miliard let má ve své planetární soustavě prachu velice málo, takže mezi obě hvězdy hmotností svého prachového disku vůbec nezapadá. To by mohlo ukazovat, že Slunce představuje výjimku. Nejspíš v jeho mladých letech došlo k blízkému setkání s jinou hvězdou, která jej zbavila většiny komet a asteroidů.<ref name="newsc"/> Hvězdy s velkými prachovými disky změnily představy astronomů o vzniku planet. U hvězd, kde prach neustále vzniká kolizemi těles, planety vznikají snadněji.

=== Pohyb hvězdy a vzdálenost od Země ===
Tau Ceti má roční pohyb po obloze 2&nbsp;obloukové vteřiny,<ref group="A">Vlastní pohyb hvězdy je dán: <math>\begin{smallmatrix} \mu = \sqrt{ {\mu_\delta}^2 + {\mu_\alpha}^2 \cdot \cos^2 \delta } = 1907{,}79\,\text{mas/rok} \end{smallmatrix}</math>, přičemž <math>\mu_\alpha</math> a <math>\mu_\delta</math> jsou obě složky vlastního pohybu v rektascenzi a deklinaci <math>\delta</math> znamená deklinaci.</ref><ref name="majewski">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.astro.virginia.edu/class/majewski/astr551/lectures/VELOCITIES/velocities.html
 | příjmení = Majewski
 | jméno = Steven W.
 | titul = STELLAR MOTIONS:
PARALLAX, PROPER MOTION, RADIAL VELOCITY AND SPACE VELOCITY
 | vydavatel = University of Virginia, 2006.
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-06
 | url archivu = https://www.webcitation.org/64wt1u3UR?url=http://www.astro.virginia.edu/class/majewski/astr551/lectures/VELOCITIES/velocities.html
 | datum archivace = 2012-01-25
 | nedostupné = ano
}}</ref> je relativně vysoký a je důkazem blízké vzdálenosti ke Slunci.<ref name="reid">{{Citace elektronické monografie | url=http://www-int.stsci.edu/~inr/nstars2.html
| příjmení = Reid
| jméno = Neil
| titul= Meeting the neighbours: NStars and 2MASS
| vydavatel = Space Telescope Science Institute.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> Díky blízkosti ke Slunci může být měřením [[paralaxa|paralaxy]] dobře určena vzdálenost hvězdy, která je 271,18±0,80&nbsp;mas (milliarcsecond = tisícina úhlové vteřiny), což odpovídá 11,9&nbsp;[[světelný rok|světelným rokům]] nebo 3,65&nbsp;[[parsek]]ům. Hvězda je na 29. místě [[seznam nejbližších hvězd|v seznamu nejbližších hvězd]] Zemi.<ref name="todd">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.chara.gsu.edu/RECONS/TOP100.posted.htm
 | příjmení = Todd
 | jméno = J.Henry
 | titul = The One Hundred Nearest Star Systems
 | vydavatel = Research Consortium on Nearby Stars
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-06
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20120513202710/http://www.chara.gsu.edu/RECONS/TOP100.posted.htm
 | datum archivace = 2012-05-13
 | nedostupné = ano
}}</ref>

[[Radiální rychlost]] hvězdy není možné jako vlastní pohyb hvězdy pozorovat přímo, ale musí se určit pozorováním [[Elektromagnetické spektrum|spektra]] hvězdy. Vzdaluje-li se hvězda, posunují se na základě [[Dopplerův jev|Dopplerova jevu]] [[Spektrální čára|spektrální čáry]] ve směru delších vlnových délek. Analogicky přibližuje-li se hvězda, linie se posunují do kratších vlnových délek. Její radiální rychlost je −16&nbsp;km/s a v současné době se přibližuje ke Slunci.

Se třemi veličinami: známou vzdáleností, vlastním pohybem hvězdy a radiální rychlostí lze spočítat celkovou rychlost pohybu hvězdy. Rychlost pohybu hvězdy je 37&nbsp;km/s relativně ke Slunci.<ref group="A"> Složky rychlosti hvězdy v prostoru ({{Vjazyce2|en|''space velocity ''}}) jsou: U = +18; V = +29; W = +13. Z toho vychází přibližně prostorová rychlost o <math>\begin{smallmatrix} \sqrt{18^2 + 29^2 + 13^2} = 36{,}5\,\text{km/s.} \end{smallmatrix}</math></ref> S tímto lze dále vypočítat oběžnou dráhu hvězdy v [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráze]]. Dráha má vůči galaktickému disku relativně vysokou [[Excentricita dráhy|excentricitu]] 0,22 a průměrnou vzdálenost od centra galaxie 32&nbsp;000 světelných let (9700 pc).<ref name="liebert">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/ast.2006.6.308
| příjmení = de Mello
| jméno = Gustavo Porto
| příjmení2 = del Peloso
| jméno2 = Eduardo Fernandez
| příjmení3 = Ghezzi
| jméno3 = Luan
| titul= Astrobiologically interesting stars within 10 parsecs of the Sun
| vydavatel = Astrobiology. 6, č. 2, 2006, s. 308 až 331
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref> Současná vzdálenost Tau Ceti od centra galaxie odpovídá vzdálenosti Slunce od centra galaxie, 25&nbsp;900 světelných let (7940 pc).<ref name="Eisenhauer">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.liebertonline.com/doi/abs/10.1089/ast.2006.6.308
| příjmení = Eisenhauer et al.
| jméno = F.
| titul= A Geometric Determination of the Distance to the Galactic Center
| vydavatel = Astrophysical Journal. 597, 2003, s. L121 až L124
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>

== Hledání planet a života ==
{{Viz též|Mimozemský život}}
<!--[[Soubor:HD 189733b.jpg|thumb|Umělecká představa [[Horké Jupitery|horkého Jupiteru]] - vysoká teplota způsobuje červený povrch]]-->
Hlavní příčina, která budí zájem o průzkum Tau Ceti, je její podobnost se Sluncem a z toho plynoucí možný výskyt planet a života. Tato příčina po desetiletí inspiruje autory [[science fiction|science-fiction]]. Tau Ceti je osamocená hvězda, což může mít příznivé důsledky pro vznik planet, protože při svém vzniku nejsou gravitačně rušeny dalšími hvězdami.<ref name="spektral"/> Takzvaná [[Drakeova rovnice]] je matematický zápis pravděpodobnosti, který teoreticky umožňuje spočíst počet inteligentních forem mimozemského života ve [[vesmír]]u, se kterými je možné navázat kontakt. Kdyby mimo jiné hvězda zářila víceméně stabilně a dostatečně dlouho, mohl by na případných planetách v její blízkosti vzniknout život.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | url = http://vademecum.hvezdarna.cz/new/pdf/10-2-10.pdf
 | titul = Život ve vesmíru z pohledu astronoma
 | příjmení = Pokorný
 | jméno = Zdeněk
 | formát = PDF
 | vydavatel = HVĚZDÁRNA A PLANETÁRIUM M. KOPERNÍKA V BRNĚ
 | jazyk = česky
 | datum přístupu = 2009-05-05
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

Na základě podrobného pozorování radiální rychlosti Tau Ceti se dlouhou dobu nedařilo odhalit žádné [[Perioda (fyzika)|periodické]] změny, které by se daly připsat na vrub planetám.<ref name="hot"/> Měření rychlosti dosáhlo přesnosti 11&nbsp;m/s v časovém intervalu pěti let.<ref name="Endl">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Endl
 | jméno = M.
 | příjmení2 = Kurster
 | jméno2 = M.
 | příjmení3 = Els
 | jméno3 = S.
 | titul = The planet search program at the ESO Coudé Echelle spectrometer
 | periodikum = Astronomy and Astrophysics
 | ročník = 362
 | strany = 671–690
 | datum vydání = září 2002
 | arxiv = astro-ph/0207512
 | doi = 10.1051/0004-6361:20020937
 | bibcode = 2002A&A...392..671E
 | url = http://adsabs.harvard.edu/abs/2002A&A...392..671E
 | datum přístupu = 2018-05-04
 | jazyk = anglicky
}}</ref>
Tento výsledek vyloučil existenci horkých Jupiterů. Je také vyloučena existence planety s hmotností větší než Jupiter s oběžnou dobou kratší než 15 let.<ref name="Walker">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.sciencedirect.com/science?_ob=ArticleURL&_udi=B6WGF-45NJHPF-3G&_user=10&_rdoc=1&_fmt=&_orig=search&_sort=d&view=c&_acct=C000050221&_version=1&_urlVersion=0&_userid=10&md5=bfd42328366c1f27b1e67ba4f034459d
| příjmení = Walker
| jméno = Gordon A. H.
| příjmení2 = Walker
| jméno2 = Andrew R.
| příjmení3 = Irwin
| jméno3 = W.Alan
| titul= A Search for Jupiter-Mass Companions to Nearby Stars
| vydavatel = Astron. Astrophys. 362, 2002, s. 585 až 594
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>
Tento výsledek ale nemůže vyloučit existenci planety, jejíž oběžná dráha je kolmo z pohledu od Země. Dodatečně byla hvězda v roce 1999 prozkoumána širokoúhlou planetární kamerou „Wide Field and Planetary Camera“ [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova dalekohledu]], která měla za úkol najít slabé průvodce hvězdy. K&nbsp;hranici rozlišení dalekohledu nebyl nalezen žádný průvodce.<ref name="Schroeder">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.iop.org/EJ/abstract/1538-3881/119/2/906/
 | příjmení = Schroeder
 | jméno = D. J.
 | příjmení2 = Golimowski
 | jméno2 = D. A.
 | příjmení3 = Brukardt et al.
 | jméno3 = R.A:
 | titul = A Search for Faint Companions to Nearby Stars Using the Wide Field Planetary Camera 2
 | vydavatel = Astronomical Journal. 119, č. 2, 2000, s. 906 až 922
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-06
}}{{Nedostupný zdroj}}</ref>

Předchozí průzkumy ovšem nevyloučily možnost, že hvězdu obíhají menší planety do velikosti Země. Nepřítomnost horkých Jupiterů uvnitř zóny života je důležitá podmínka oběžných drah planet velikosti Země pro jejich stabilitu, protože vylučují stabilní oběžnou dráhu planety. Také existence prachového prstence kolem hvězdy zvyšuje předpoklad pro existenci kamenných planet. Ale u hvězd s menší metalicitou, což je také Tau Ceti, statistické průzkumy ukazují menší pravděpodobnost existence planet.<ref name="Gonzales">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1998bdep.conf..431G
| příjmení = Gonzales
| jméno = G.
| titul=The Stellar Metallicity - Planet Connection
| vydavatel = ASP Conference Series, 17–21. březen 1997.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-05-06}}</ref>

=== Pravděpodobné planety ===
V prosinci 2012 byly předloženy důkazy o&nbsp;pravděpodobné existenci pěti planet obíhajících tuto hvězdu, z&nbsp;nichž dvě, označované jako [[Tau Ceti e]] a&nbsp;[[Tau Ceti f]], by se měly nacházet v&nbsp;obyvatelné zóně.<ref name=astrobio /><ref name=phl /><ref name=Palmer /> Pomocí důkladnějšího zpracování dat v&nbsp;roce 2017 byl počet pravděpodobných planet snížen na čtyři.<ref name=Feng2017 /> Jejich oběžná doba je 20&nbsp;dní v&nbsp;případě planety [[Tau Ceti g]], 49,4&nbsp;dne v&nbsp;případě [[Tau Ceti h|Tau Ceti&nbsp;h]], 162,9 dne trvá oběh planetě Tau Ceti e a&nbsp;nejdelší oběžnou dobu má Tau Ceti&nbsp;f, která svou mateřskou hvězdu oběhne za 636,1&nbsp;dne.<ref name=Feng2017 />

[[Soubor:Terrestrial Planet Finder PIA04499.jpg|náhled|[[Terrestrial Planet Finder]] měl pozorovat také hvězdu Tau Ceti]]

=== Hledání života ===
U nalezených planet je možné v budoucnosti s dalekohledy s vyšším rozlišením pátrat v atmosférách planet po známkách vody a teplotách příznivých pro život. Život by měl být poznat ze složení atmosféry planety, které je netypické pro anorganické procesy. Například vysoký podíl [[kyslík]]u v atmosféře Země může být známkou života na Zemi.<ref name="Neville">{{Citace elektronické monografie
| url = http://arjournals.annualreviews.org/doi/abs/10.1146%2Fannurev.astro.36.1.507
| příjmení = Neville
| jméno = Woolf
| příjmení2 = Angel
| jméno2 = J. Roger
| titul = Astronomical Searches for Earth-like Planets and Signs of Life.
| vydavatel = Annual Review of Astronomy and Astrophysics. 36, září 1998, s. 507 až 537
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-05-06
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200725142240/https://www.annualreviews.org/doi/abs/10.1146%2Fannurev.astro.36.1.507
| datum archivace = 2020-07-25
| nedostupné = ano
}}</ref>

[[Terrestrial Planet Finder]] měl být teleskopem určeným k hledání stop života ve vesmíru. Měl mít vysoké optické rozlišení a schopnost zastínit světlo hvězdy, čímž mělo být umožněno najít nové planety do velikosti Země. Jeho [[spektroskop]] měl být schopen prozkoumat světlo případné planety a určit složení její atmosféry.<ref name="TPF">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://planetquest.jpl.nasa.gov/TPF/tpf_what_is.cfm
 | titul = WHAT IS TPF?
 | vydavatel = Jet Propulsion Laboratory.
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-06
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20090501052620/http://planetquest.jpl.nasa.gov/TPF/tpf_what_is.cfm
 | datum archivace = 2009-05-01
 | nedostupné = ano
}}</ref> Projekt byl několikrát odložen a nakonec v roce 2011 úplně zrušen.

[[Soubor:Kathycsus - Hat Creek Radio Observatory (by).jpg|vlevo|náhled|Radioteleskopická síť [[Allen Telescope Array]], Kalifornská univerzita v&nbsp;[[Berkeley]]]]
Na hledání inteligentního života u této hvězdy byl zaměřen projekt OZMA, který se v roce 1960 při hledání inteligentního mimozemského života (Search for Extraterrestial Inteligence: [[SETI]]) u Tau Ceti a [[Epsilon Eridani]] pokusil najít rádiové signály umělého původu. Projekt řídil astronom [[Frank Drake]], který vybral obě hvězdy pro jejich podobnost se Sluncem. Po dobu dvou set pozorovacích hodin však nebyly objeveny žádné signály umělého původu.<ref name="Amir">{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.planetary.org/explore/topics/seti/seti_history_05.html
 | příjmení = Amir
 | jméno = Alexander
 | titul = The Search for Extraterrestrial Intelligence, A Short History
 | vydavatel = The Planetary Society, 2006.
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu = 2009-05-06
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20070829220423/http://planetary.org/explore/topics/seti/seti_history_05.html
 | datum archivace = 2007-08-29
 | nedostupné = ano
}}</ref> I následující pokusy najít u Tau Ceti signály umělého původu proběhly do dnešní doby bez úspěchu.

Neúspěšné pokusy najít v systému Tau Ceti známky života však na úsilí hledačů neubraly. V roce 2002 vytvořily astronomky [[Margaret Turnbullová]] a [[Jill Tarterová]] pod jedním z podprojektů SETI, „projektem Phoenix“ katalog „[[HabCat|Nearby Habitable system]]“ (HabCat). Seznam obsahuje 17&nbsp;000&nbsp;teoreticky možných obyvatelných systémů, což je přibližně desetina objektů katalogu [[Hipparcos]].<ref name="turn">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.iop.org/EJ/abstract/0067-0049/145/1/181/
| titul= Target Selection for SETI. I. A Catalog of Nearby Habitable Stellar Systems
| příjmení = Turnbull
| jméno = Margaret C.
| příjmení2 = Taller
| jméno2 = Jill
| vydavatel = Astrophysical Journal Supplement Series. 145, č. 1, březen 2003, s. 181–198 .
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> V následujícím roce vybrala Turnbullová třicet z 5&nbsp;000&nbsp;hvězd do vzdálenosti sto světelných let od Slunce, u kterých je největší šance výskytu života (mimo jiné také Tau Ceti). Hvězdy budou základem pro měření radioteleskopické sítě [[Allen Telescope Array]].<ref name="habitable">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/habitable.htm
| titul= Stars and Habitable Planets
| vydavatel = Sol Company
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-04-29}}</ref> Nakonec Tau Ceti vybrala i mezi pět nejžádanějších hvězd, které měly být prozkoumány kosmickým teleskopem Terrestrial Planet Finder. Svůj výběr zdůvodnila slovy:

{{Citát|Toto jsou místa, kde bych chtěla žít, kdyby Bůh umístil naší planetu k jiné hvězdě.|Margaret Turnbullová<ref name="habitabl">{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.aaas.org/news/releases/2006/0218habitable.shtml
| titul = Astronomer Margaret Turnbull: A Short-List of Possible Life-Supporting Stars
| vydavatel = American Association for the Advancement of Science.
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-04-29
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110722110031/http://www.aaas.org/news/releases/2006/0218habitable.shtml
| datum archivace = 2011-07-22
| nedostupné = ano
}}</ref>|200}}

== Tau Ceti v kultuře ==
* Tau Ceti se vyskytuje ve [[science fiction|vědeckofantastickém]] románu z roku 1974 ''[[Vyděděnec]]'' (angl. ''The Dispossessed'') [[Spojené státy americké|americké]] spisovatelky [[Ursula K. Le Guinová|Ursuly Kroeber Le Guinové]].
* Systém hvězdy Tau Ceti se objevuje ve sci-fi tetralogii [[Kantos Hyperionu]], nejznámějším díle [[Spojené státy americké|amerického]] spisovatele [[Dan Simmons|Dana Simmonse]].
*Tau Ceti je spolu se [[Slunce|Solem]] ústřední hvězdou ve [[Science fiction|vědeckofantastickém]] románu z roku 2021 Spasitel (angl. ''Project Hail Mary'') [[Spojené státy americké|amerického]] spisovatele [[Andy Weir|Andy Weira]].
*Tau Ceti je hvězdou planety [[Seznam planet série Nadace#Aurora|Aurora]] v [[Série o robotech|robotické sci-fi sérii]] spisovatele [[Isaac Asimov|Isaaca Asimova]]. <ref>{{Citace monografie
| příjmení = Asimov
| jméno = Isaac
| titul = Roboti úsvitu
| vydání = 3.
| vydavatel = Argo, Triton
| rok vydání = 2012
| počet stran = 492
| strany = 69
| isbn = 978-80-7387-595-4
}}</ref>

== Odkazy ==
[[Soubor:Cetus Hevelius.jpg|náhled|250px|[[Souhvězdí Velryby]], Johannes Hevelius 1690]]

=== Poznámky ===
<references group="A" />

=== Reference ===
{{Překlad| jazyk = de| článek = Tau Ceti| revize = 59373557}}
<references />

=== Související články ===
* [[Seznam nejbližších hvězd]]
* [[Hvězda]]
* [[Hlavní posloupnost]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Cs}} [http://www.astro.cz/clanek/1457 Tau Ceti – život se nepředpokládá, článek na astro.cz]
* {{Cs}} [http://seti.czechnationalteam.cz/seti/ozma.html Historie projektu SETI]
* {{Cs}} [http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=77 Poučení ze země Oz, článek o projektu OZMA na ian.cz] {{Wayback|url=http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=77 |date=20050221075140 }}
* {{De}} [https://web.archive.org/web/20090224155848/http://www.br-online.de/br-alpha/alpha-centauri/alpha-centauri-tau-ceti-2006-ID1208178637412.xml Was ist im Tau-Ceti System los? Video z pořadu bavorské televize alpha-Centauri]
* {{En}} [http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=tau%20ceti&NbIdent=1&submit=submit%20id&Radius.unit=arcmin&protocol=html&Radius=2 Dotaz na Tau Ceti v katalogu SIMBAD Centre de Données astronomiques de Strasbourg]
* {{En}} [http://www.astro.illinois.edu/~jkaler/sow/taucet.html Článek Jima Kalera o Tau Ceti]{{Nedostupný zdroj}}

{{Nejlepší článek}}
{{Souřadnice - vesmír | id = HD10700| rah = 1 | ram = 44 | ras = 04 | rass = 083 | ded = -15 | dem = 56 | des =14 | dess = 93}}
{{Autoritní data}}
{{Souhvězdí Velryby}}
{{Portály|Astronomie}}

[[Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Velryby]]
[[Kategorie:Žlutí trpaslíci]]
[[Kategorie:Místní bublina]]
[[Kategorie:Objekty v katalogu Henryho Drapera]]
[[Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS]]
[[Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos]]
[[Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu]]
[[Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu]]
[[Kategorie:Objekty ve Flamsteedově katalogu]]