Zobrazení zdroje stránky Stephen Hawking

{{Infobox - osoba
 | obrázek = Stephen Hawking.StarChild.jpg
 | popisek = Hawking v NASA, kolem roku 1980
}}
'''Stephen William Hawking''' ([[8. leden|8.&nbsp;ledna]] [[1942]] [[Oxford]]&nbsp;– [[14. březen|14.&nbsp;března]] [[2018]] [[Cambridge]]) byl [[Angličané|anglický]] [[Teoretická fyzika|teoretický fyzik]], [[kosmologie|kosmolog]] a&nbsp;spisovatel. Na [[Univerzita v Cambridgi|Univerzitě v&nbsp;Cambridgi]] působil jako ředitel výzkumu Centra teoretické kosmologie a&nbsp;mezi lety 1979–2009 držel pozici [[Lukasiánský profesor matematiky|lukasiánského profesora matematiky]].<ref name="Auto2J-2">{{cite web |url=http://www.ctc.cam.ac.uk/outreach/stephen_hawking.php |title=Centre for Theoretical Cosmology: Outreach Stephen Hawking |publisher=University of Cambridge |access-date=23-06-2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150830050418/http://www.ctc.cam.ac.uk/outreach/stephen_hawking.php |archive-date=30-08-2015}}</ref><ref name="Auto2J-3">{{cite web |url=http://www.hawking.org.uk/about-stephen.html |title=About Stephen |publisher=Stephen Hawking Official Website |access-date=23-06-2013 |archive-url=https://web.archive.org/web/20150830050622/http://www.hawking.org.uk/about-stephen.html |archive-date=30-08-2015 }}</ref> Jeho vědecká činnost zahrnovala spolupráci s [[Roger Penrose|Rogerem Penrosem]] na [[Hawkingovy a Penroseovy teorémy o singularitách|teorémech]] [[Gravitační singularita|gravitačních singularit]] v rámci [[obecná teorie relativity|obecné relativity]] a&nbsp;teoretické předpovědi [[sálání|tepelného záření]] emitovaného [[černá díra|černými dírami]], známého pod názvem [[Hawkingovo záření]]. Jako první se zabýval kosmologickou teorií, která by vycházela ze sjednocení [[obecná teorie relativity|obecné teorie relativity]] a [[Kvantová mechanika|kvantové mechaniky]]. Patřil k výrazným příznivcům [[Mnohasvětová interpretace kvantové mechaniky|mnohasvětové]] [[interpretace kvantové mechaniky]].<ref>Gardner, Martin (September/October 2001). [http://www.csicop.org/si/show/multiverses_and_blackberries "Multiverses and Blackberries"]. "Notes of a Fringe-Watcher". ''Skeptical Inquirer''. Volume 25, No. 5.</ref><ref name="c">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení1 = Price
 | jméno1 = Michael Clive
 | titul = THE EVERETT FAQ
 | url = http://webarchiveproject.org/32699/
 | vydavatel = Department of Physics, Washington University, St. Louis
 | datum_vydání = únor 1995
 | datum_přístupu = 2014-12-17
 | jazyk = en
 | url archivu = https://web.archive.org/web/20160420235958/http://webarchiveproject.org/32699/
 | nedostupné = ano
}}</ref>

V průběhu vědecké kariéry byl přijat do [[Královská společnost|Královské společnosti]], stal se doživotním členem [[Papežská akademie věd|Papežské akademie věd]] a obdržel nejvyšší americké civilní vyznamenání, [[Prezidentská medaile svobody|Prezidentskou medaili svobody]]. V roce 2002 se umístil na 25.&nbsp;místě ankety [[100 největších Britů]], průzkumu sestaveného [[BBC]]. Vysoké prodejnosti dosáhly jeho populárně-vědecké knihy, v nichž vysvětloval své teorie a kosmologická témata. ''[[Stručná historie času]]'' vytvořila v žebříčku [[Bestseller|nejprodávanějších knih]] deníku ''[[The Sunday Times|Sunday Times]]'' nový rekord, když v něm figurovala 237&nbsp;týdnů.

Během vysokoškolského studia mu bylo diagnostikováno [[vzácné onemocnění|vzácné]] a nevyléčitelné degenerativní onemocnění motorického neuronu – [[amyotrofická laterální skleróza]] (ALS), s&nbsp;pomalým progresem, které jej na více než čtyři desetiletí upoutalo na elektrické kolečkové křeslo.<ref>{{cite news|title=Mind over matter: How Stephen Hawking defied Motor Neurone Disease for 50 years|url=https://www.independent.co.uk/news/science/mind-over-matter-how-stephen-hawking-defied-motor-neurone-disease-for-50-years-6286313.html|work=The Independent|date=26-11-2015}}</ref><ref name=":0">{{cite news |title=How Has Stephen Hawking Lived to 70 with ALS? |url=http://www.scientificamerican.com/article/stephen-hawking-als/ |access-date=23-12-2014 |work=Scientific American |date=7-1-2012 |quote=Q: How frequent are these cases of very slow-progressing forms of ALS? A: I would say probably less than a few percent.}}</ref> Po ztrátě řeči roku 1985 v důsledku [[tracheostomie]] komunikoval se světem prostřednictvím dorozumívacího programu, který mu umožnil psaní textu i hlasový projev díky syntetizátoru řeči.<ref>Hawking, S. (2007), ss. 9–10</ref> Nejdříve k tomu využíval tlačítka ovládaného palcem. Po ztrátě jeho hybnosti funkci zastoupil snímač infračerveného paprsku v brýlích, jenž měřil změny svalového napětí žvýkacích svalů na jedné straně tváře.<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Geniální fyzik se učí s PC: Hawking dostal nový systém a starý hlas
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 2014-12-11
 | url = https://technet.idnes.cz/stephen-hawking-novy-hlas-synteza-intel-swiftkey-fvn-/veda.aspx?c=A141209_150652_veda_pka
 | datum_přístupu = 2020-12-25
}}</ref> Zemřel 14.&nbsp;března 2018 ve věku 76&nbsp;let v [[Cambridge|Cambridgi]], ačkoli první prognózy po odhalení ALS predikovaly dvou- až tříleté přežití.<ref name="NYT=20180314">{{cite news |last=Overbye |first=Dennis |title=Stephen Hawking Dies at 76; His Mind Roamed the Cosmos |url=https://www.nytimes.com/2018/03/14/obituaries/stephen-hawking-dead.html |date=14-03-2018 |work=[[The New York Times]] |access-date=14-03-2018 |archive-url=https://web.archive.org/web/20180314041252/https://www.nytimes.com/2018/03/14/obituaries/stephen-hawking-dead.html |archive-date=14-03-2018}}</ref><ref name="IT-20180314">{{cite news |last=Henry |first=David |title=Stephen Hawking, physicist who reshaped cosmology, passes away at 76 |url=https://economictimes.indiatimes.com/magazines/panache/physicist-stephen-hawking-passes-away/articleshow/63294700.cms |work=The Economic Times |date=14-03-2018 |accessdate=15-03-2018}}</ref>

== Mládí a vzdělání ==

=== Rodina ===
Stephen Hawking se narodil 8.&nbsp;ledna 1942<ref name="whoswho">{{Citace elektronické monografie
 | titul = Hawking, Prof. Stephen William, (8 Jan. 1942–14 March 2018), Fellow of Gonville and Caius College, Cambridge; Lucasian Professor of Mathematics, Cambridge University, 1979–2009, then Emeritus
 | url = https://www.ukwhoswho.com/view/10.1093/ww/9780199540891.001.0001/ww-9780199540884-e-19510;jsessionid=6C2A8CD5672DA0D47500D78BA919B72C
 | vydavatel = Who's Who
 | datum_vydání = 2020-12-25
 | datum_přístupu = 2020-12-25
 | jazyk = en
 | doi = 10.1093/ww/9780199540884.013.19510
}}</ref> v [[Oxford]]u, v den 300.&nbsp;výročí úmrtí [[Galileo Galilei|Galileo Galilea]], do rodiny Franka Hawkinga (1905–1986)<ref>{{cite web|url=https://www.geni.com/people/Frank-Hawking/5213819130880079421|title=Frank Hawking|publisher=Geni.com}}</ref> a Isobely Eileen Hawkingové, rozené Walkerové (1915–2013).{{sfn|Larsen|2005|pp=xiii, 2}}{{sfn|Ferguson|2011|p=21}}<ref>{{cite web|url=https://www.geni.com/people/Isobel-Hawking/5213817386800112081|title=Isobel Eileen Hawking|publisher=Geni.com}}</ref> Rodiče žili v severolondýnské čtvrti Highgate. Matka však odjela z nálety sužovaného Londýna porodit do Oxfordu, když se spekulovalo, že by město za svůj klid mohlo vděčit dohodě mezi Brity a [[Nacistické Německo|Třetí říší]] o nebombardování univerzitních měst, Oxfordu a Cambridge, respektive [[Heidelberg]]u a [[Göttingen]]u. Následně se vrátila do viktoriánského domu v Highgate, čtvrti obývané intelektuály z univerzit a výzkumu.{{sfn|Hawking|2014|s=12}}{{sfn|Larsen|2005|p=1}}

Matka Isobel Hawkingová pocházela ze středostavovské rodiny skotského praktického lékaře a narodila se v [[Glasgow]] jako druhá ze sedmi sourozenců.<ref>{{cite web |url=http://www.heraldscotland.com/news/12304843.Mind_over_matter_Stephen_Hawking/ |title=Mind over matter Stephen Hawking |publisher=The Herald |location=Glasgow}}</ref><ref name="SA">{{cite web|url=https://www.scientificamerican.com/article/stephen-hawking-biography/|title=Stephen Hawking, "Equal to Anything!" [Excerpt]|author=Ferguson, Kitty|date=6 January 2012|publisher=Scientific American}}</ref> Ve dvanácti letech se rodina přestěhovala do [[Devon (hrabství)|Devonu]]. V mládí byla [[levice|levicově]] orientovaná a stala se členkou Ligy mladých komunistů.{{sfn|Hawking|2014|s=32–37}} Otec Frank Hawking měl kořeny v dynastii rolníků obdělávajících pronajatou půdu ve hrabství [[Yorkshire]]. Praděd John Hawking byl zámožný statkář, který nakoupil řadu polností a s příchodem velké zemědělské krize na počátku 20. století zbankrotoval.<ref name="SA" />{{sfn|Hawking|2014|s=9}} Finanční zajištění tak obstarala manželka jeho syna a Stephenova děda, Roberta Hawkinga, která ve svém domě v Boroughbridge zřídila školu.<ref name="SA" />{{sfn|Hawking|2014|s=9}} Přestože měly rodiny obou rodičů skromný příjem, poslaly potomky studovat na [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitu]].{{sfn|Hawking|2014|s=9–12}} Frank Hawking se stal posluchačem lékařství. Výdaje mu částečně pokryla stipendia a školní ceny. Isobel Walkerová se ve 30. letech zapsala ke studiu filosofie, [[politologie]] a [[ekonomie]], když Oxford začal dívky přijímat o jednu dekádu dříve.{{sfn|Larsen|2005|pp=2}}{{sfn|Ferguson|2011|p=21}} Po absolvování vystřídala několik povolání, včetně úřednice finančního úřadu, až zakotvila jako sekretářka v&nbsp;lékařské vědecké instituci, kde s nástupem druhé světové války poznala Franka Hawkinga, věnujícímu se výzkumu tropických onemocnění.{{sfn|Ferguson|2011|p=21}}{{sfn|White|Gribbin|2002|p=6}}{{sfn|Hawking|2014|s=9–12}}

Stephen Hawking měl dvě sestry, o sedmnáct měsíců mladší Marry, která se stala lékařkou a o téměř pět let mladší Philippu Hawkingovy. V jeho čtrnácti letech rodiče adoptovali bratra Edwarda Franka Davida (1955–2003), u nějž se neprojevily intelektuální vlohy.{{sfn|Hawking|2014|s=14}}<ref>{{cite web|url=https://www.geni.com/people/Edward-Hawking/5389264336990128284|title=Edward Frank David Hawking|publisher=Geni.com}}</ref>{{sfn|Larsen|2005|pp=2, 5}}

V roce 1950 se otcova laboratoř přemístila z [[Hampstead]]u u Highgate do nového Státního lékařského výzkumného střediska v severolondýnském Mill Hill, kde se Frank Hawking stal vedoucím parazitologického oddělení. S tím se rodina přestěhovala do sídelního města biskupa [[St Albans]] v [[Hertfordshire]], přibližně 30&nbsp;km severně od vnitřního Londýna.{{sfn|Ferguson|2011|p=22}}{{sfn|Larsen|2005|p=xiii}}{{sfn|Hawking|2014|s=21–22}} Zde byla považována za inteligentní, ale excentrickou;{{sfn|Hawking|2014|s=24}}{{sfn|Ferguson|2011|p=22}}{{sfn|White|Gribbin|2002|p=12}} čas k jídlu její členové často trávili v tichosti zahloubáni do svých knih.{{sfn|Ferguson|2011|p=22}} Žili střídmým stylem života v rozlehlém, ovšem nedostatečně udržovaném viktoriánském domě, který rodiče prodali v roce 1985.{{sfn|Hawking|2014|s=22–24}} Otec odmítl zakoupit osobní auto a místo něj pořídil upravené londýnské taxi.{{sfn|Ferguson|2011|pp=22–23}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=11–12}} Během jednoho z jeho každoročních výzkumných pobytů v zimní Africe,{{sfn|White|Gribbin|2002|p=13}} odjel roku 1951 Stephen Hawking se sestrami a matkou na čtyřměsíční pobyt do [[mallorca|mallorské]] vesnice [[Deià]] za matčinou kamarádkou z mládí Beryl Pritchardovou, jejímž manželem byl anglický básník [[Robert Graves]].{{sfn|Larsen|2005|p=3}}{{sfn|Hawking|2014|s=27}}

=== Základní a středoškolské vzdělání ===
Školní docházku započal v Byron House School, ležící v londýnské čtvrti [[Highgate]]. Později kritizoval progresivní vzdělávací metody této pokrokové školy, v jejichž důsledku se naučil číst až v osmi letech, zatímco sestra Philippa Hawkingová konvenčním přístupem již ve čtyřech letech.{{sfn|Hawking|2014|s=16}}<ref>{{cite web|url=http://www.radiotimes.com/news/2013-12-07/stephen-hawking-im-happy-if-i-have-added-something-to-our-understanding-of-the-universe|title=Stephen Hawking: "I'm happy if I have added something to our understanding of the universe"|first=Stephen|last=Hawking|date=2013-12-07|work=Radio Times}}</ref>{{sfn|Ferguson|2011|p=22}} Po přestěhování do St Albans v roce 1950 docházel několik měsíců do dívčí školy St Albans High School for Girls, která přijímala chlapce do deseti let.{{sfn|Larsen|2005|p=3}}{{sfn|Ferguson|2011|p=24}}{{sfn|Hawking|2014|s=29–31}}

Po příjezdu z mallorské Deiy rok navštěvoval soukromou Radlett School,{{sfn|Larsen|2005|pp=4}}{{sfn|Ferguson|2011|p=24}} a po složení zkoušky „jedenáct-plus“, byl od září 1952 přijat na bezplatné gymnázium St Albans School.<ref name=whoswho />{{sfn|White|Gribbin|2002|p=8}} Standardizující inteligenční test „jedenáct-plus“ rozčlenil desetileté žáky podle výsledků do jednotlivých škol. Hawking byl zařazen do gymnaziální třídy&nbsp;A pro skupinu s nejlepšími výsledky.{{sfn|Hawking|2014|s=29–31}} Rodiče kladli velký důraz na vzdělání, vědomi si formální důležitosti jména vzdělávacích institucí pro kariéru.{{sfn|Ferguson|2011|p=22}} V jeho třinácti letech otec usiloval o přestoupení do prestižní [[Westminster School]], kam potřeboval stipendium, protože rodiče neměli prostředky na školné.{{sfn|Hawking|2014|s=32–37}} Zkoušku o stipendium však neabsolvoval pro nemoc, podle vzpomínek matky se jednalo zřejmě o infekční mononukleózu,{{sfn|Larsen|2005|pp=5}} a dostudoval na gymnáziu s lehce nadprůměrným prospěchem.{{sfn|Hawking|2014|s=32–37}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=7–8}}{{sfn|Larsen|2005|p=4}} Výhodou gymnaziální třídy se stalo stejně kvalitní vzdělání a vznik celoživotního přátelství s šesti až sedmi spolužáky, s nimiž vedl zanícené diskuse o [[Mimosmyslové vnímání|mimosmyslovém vnímání]], fyzice či křesťanství. Tvořivou povahu využil k vymýšlení deskových her, či stavění rádiem ovládaných modelů letadel a lodí.{{sfn|Ferguson|2011|pp=25–26}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=14–16}} V posledních dvou ročnících se zaměřil na matematiku a fyziku. Učitelem matematiky byl [[Dikran Tahta]],{{sfn|Hawking|2014|s=32–37}} s jehož přispěním sestavili v roce 1958 jednoduchý počítač LUCE (Logical Uniselector Computing Engine) z hodinových součástek, vyřazeného telefonního přepojovače a obnovitelných komponent, jenž zvládal jednoduché matematické operace.{{sfn|Larsen|2005|pp=5}}{{sfn|Ferguson|2011|p=26}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=19–20}}

Ve třídě získal přezdívku „Einstein“.{{sfn|Ferguson|2011|p=25}}{{sfn|Hawking|2014|s=32–37}} Přestože se později stal univerzitním profesorem matematiky, po střední škole již jako posluchač neabsolvoval žádné matematické přednášky a byl odkázan na samostudium.{{sfn|Hawking|2014|s=32–37}} Ovlivněn Tahtou, zvídavostí a touhou odhalit podstatu vesmíru, měl v plánu pokračovat vysokoškolským studiem matematiky. {{sfn|White|Gribbin|2002|pp=17–18}}{{sfn|Ferguson|2011|p=27}}
<ref name="Auto2J-5">{{cite news |access-date=2012-03-05 |url=https://www.theguardian.com/news/2007/jan/05/guardianobituaries.obituaries |title=Dick Tahta |newspaper=[[The Guardian]] |location=London |date=2007-01-05 |last1=Hoare |first1=Geoffrey |last2=Love |first2=Eric |archive-url=https://web.archive.org/web/20140108183855/http://www.theguardian.com/news/2007/jan/05/guardianobituaries.obituaries |archive-date=2014-01-08 }}</ref> Biologie se mu zdála málo exaktní a příliš popisná.{{sfn|Larsen|2005|p=5}} Otec však syna přesvědčoval k lékařství, když se obával omezeného pracovního uplatnění matematiků.{{sfn|White|Gribbin|2002|p=41}} Podpořil jej ve výběru své vlastní ''[[alma mater]]'', [[University College (Oxford)|Univerzitní koleje]] v [[Oxfordská univerzita|Oxfordu]], kde ovšem nebyl otevřen obor matematiky.{{sfn|Larsen|2005|p=6}} Jako kompromis se Hawking rozhodl studovat na otcovo doporučení fyziku a chemii, s úmyslem, ponechat si otevřená dvířka ke všem možným směrům budoucího výběru vědecké specializace. Navzdory varování ředitele gymnázia v St Albans, na jeden rok odložit žádost o stipendium v přírodních vědách pro přílišné mládí, vydal se v březnu 1959 s dvěma staršími spolužáky na zkoušky pro udělení stipendia.{{sfn|Ferguson|2011|pp=27–28}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=42–43}} V závěrečném ročníku gymnázia v Anglii osiřel, když rodina na rok odcestovala do indického [[Lakhnaú]], kde otec působil na výměnném pracovním pobytu. Na maturitu a přijímací zkoušky se tak připravoval v domě otcova kolegy doktora Humphreye v Mill Hill. Oxfordské stipendium obdržel a zvládl i maturitu s přijímacími zkouškami.{{sfn|Hawking|2014|s=39}}{{sfn|Larsen|2005|p=7–8}}

=== Studium v Oxfordu ===
Na [[University College (Oxford)|Univerzitní kolej]] [[Oxfordská univerzita|Oxfordské univerzity]] nastoupil v říjnu 1959,<ref name=whoswho /> kdy mu bylo sedmnáct roků.<ref name=whoswho />{{sfn|Ferguson|2011|p=28}} Drtivá většina spolužáků byla o několik let starších a měla ukončenou vojenskou službu, z čehož pramenil v prvních osmnácti měsících pocit osamocení. Ve škole se nudil, když výuku shledával „komicky snadnou“.{{sfn|Ferguson|2011|pp=28––29}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=46–47, 51}}{{sfn|Hawking|2014|s=40–41}} Studijní vedoucí ve fyzice, Robert Berman, později řekl: „''Byla to pro něj pouze povinnost, aby věděl, že je třeba něco odpracovat, což činil bez ohledu na to, jakým způsobem úkoly plnili ostatní,''“{{sfn|Ferguson|2011|p=29}} a zhodnotil jej jako nejlepšího studenta, kterého kdy vedl. Díky výborné paměti si Hawking nedělal poznámky ani se neobtěžoval nákupem příliš knih.{{sfn|Larsen|2005|p=11}} Změna v jeho společenském chování nastala ve druhém a třetím ročníku, kdy podle Bermana vyvinul více úsilí, aby zapadl do party spolužáků.{{sfn|Ferguson|2011|p=28}} S tím souvisel i vstup do univerzitního veslařského oddílu, v němž se stal kormidelníkem.{{sfn|Ferguson|2011|pp=30–31}}{{sfn|Hawking|1992|loc=p. 44}} Při závodech na úzké Temži však omylem upustil startovní lano tak, že se namotalo na kormidlo a loď byla diskvalifikována, či nasměroval posádku kolizním směrem, což vedlo ke srážce veslic. Přesto konečně navázal hlubší přátelství a cítil se být šťastnější.{{sfn|White|Gribbin|2002|p=50}}{{sfn|Ferguson|2011|pp=30–31}}{{sfn|Hawking|2014|s=43–44}} Kolejní lodivod Norman Dix jej charakterizoval jako „''dobrodružný typ, u něhož nikdy přesně nevíte, co udělá, když vyrazí s posádkou''“.{{sfn|Larsen|2005|p=10}}

Hawking prošel studiem fyziky bez potíží, když odhadl, že mu během tří let věnoval asi tisíc hodin, což znamenalo asi hodinu na den. Přes laxní přístup písemné závěrečné zkoušky zvládl. Vzhledem k tomu, že měl v&nbsp;úmyslu pokračovat fyzikální specializací v [[kosmologie|kosmologii]] na [[Univerzita v Cambridgi|Univerzitě v&nbsp;Cambridgi]],{{sfn|White|Gribbin|2002|p=53}}{{sfn|Ferguson|2011|p=31}} protože na Oxfordu nebyl v profesorském sboru žádný kosmolog (v Cambridgi působil [[Fred Hoyle]]),{{sfn|Larsen|2005|p=12}} podmínkou k přijetí na konkurenční univerzitu bylo závěrečné hodnocení na stupeň výborně. Sužovaly jej však obavy z nedostatečné přípravy v [[teoretická fyzika|teoretické fyzice]]. S úzkostnými pocity noc před písemným testem téměř nespal a výsledný bodový zisk přinesl hraniční hodnotu mezi jedničkou a dvojkou. Výslednou známku tak muselo určit až náročnější ústní přezkoušení.{{sfn|Ferguson|2011|p=31}}{{sfn|White|Gribbin|2002|p=54}} Hawking se obával, že na něj komise bude nahlížet jako na studenta, který si vybudoval pověst líného potížisty. Takže, když padl dotaz na další plány, pravdivě odpověděl: „''Když mi dáte jedničku, půjdu na Cambridge. Když skončím s dvojkou, zůstanu v Oxfordu, takže doufám, že dostanu jedničku.''“{{sfn|Hawking|2014|s=45}}{{sfn|Ferguson|2011|p=31}}{{sfn|White|Gribbin|2002|pp=54–55}} Oceněn byl vyšší známkou než očekával, což Berman komentoval slovy, že zkoušející „''měli natolik rozumu, aby si uvědomili, že hovoří s někým, kdo je daleko chytřejší než většina z nich."''“{{sfn|Ferguson|2011|p=31}} Po obdržení výborného hodnocení a zakončení bakalářského studia v přírodních vědách (B.A. (Hons.)), odjel s přítelem na cestu do [[Írán]]u. Po návratu nastoupil v říjnu 1962 na kolej [[Trinity Hall]] Cambridgeské univerzity.<ref name=whoswho />{{sfn|White|Gribbin|2002|p=56}}{{sfn|Ferguson|2011|pp=31–32}}

=== Výzkum a působení ===
Stal se nejdříve výzkumníkem (Research Fellow) a později stálým členem (Professorial Fellow) univerzity [[Gonville and Caius College]] v Cambridge. Po tom, co opustil Astronomický institut, přešel v roce 1973 do oddělení aplikované matematiky a teoretické fyziky. Od roku 1979 zastával pozici [[Lukasiánský profesor matematiky|lukasiánského profesora matematiky]], kterou ve své poslední vůli založil v roce 1663 člen univerzitního parlamentu [[reverend]] [[Henry Lucas]]. V&nbsp;minulosti jím byl také [[Isaac Newton]].

Stal se držitelem mnoha vědeckých ocenění a členem učených společností, mimo jiné britské [[Královská společnost|Královské společnosti]] (od roku 1974), [[Papežská akademie věd|Papežské akademie věd]] (od 1986) a [[Národní akademie věd Spojených států amerických|Národní akademie věd USA]].

I přes své postižení se stále aktivně podílel na vědeckém výzkumu a kombinoval rodinný život (měl tři děti a tři vnoučata) s výzkumy v oboru teoretické fyziky a náročným cestovním programem veřejných přednášek. V&nbsp;roce 2014 prohlásil, že klasicky vnímaná černá díra neexistuje.<ref>{{Citace elektronické monografie
 | titul = Grey is the new black hole: is Stephen Hawking right?
 | url = http://phys.org/news/2014-01-grey-black-hole-stephen-hawking.html
 | vydavatel = phys.org
 | datum_vydání = 2014-01-01
 | datum_přístupu = 2020-12-25
 | jazyk = en
}}</ref>

=== Úmrtí ===
Stephen Hawking zemřel na [[Amyotrofická laterální skleróza|amyotrofickou laterální sklerózu]], 14. března 2018 v [[Cambridge|Cambridgi]], kde se konal soukromý pohřeb. Další pietní obřad se uskutečnil 15. června v [[Londýn]]ě. Účastnili se jej Hawkingovi nejbližší, britští politici, veřejné osobnosti a tisíc lidí vybraných z více než 25 tisíc zájemců, kteří se přihlásili o pozvánky na stránkách [[Hawkingova nadace|Hawkingovy nadace]]. Při obřadu ve [[Westminsterské opatství|Westminsterském opatství]] uložila rodina jeho popel mezi hroby [[Isaac Newton|Isaaca Newtona]] a [[Charles Darwin|Charlese Darwina]]. Během obřadu se na jeho počest rozezněly zvony opatství. Na náhrobku je kromě jména a dat vytesáno: „''Tady leží to, co bylo smrtelné ze Stephena Hawkinga''". Na náhrobku je i rovnice <math>T =\frac{h c^3}{8 \pi G M k}</math>, související s jeho výzkumem [[Černá díra|černých děr]]. Po obřadu bylo vysláno do vesmíru Hawkingovo poselství, zakomponované do hudby řeckého hudebníka [[Vangelis]]e. Ze satelitu [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] bylo namířeno k nejbližší černé díře s označením [[1A 0620-00]], vzdálené od země 3&nbsp;500 [[Světelný rok|světelných let]].<ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Hawkingův popel byl uložen do Westminsterského opatství. Společnost mu dělají Issac Newton či Charles Darwin.
 | periodikum = Seznam Zprávy
 | odkaz na periodikum = Seznam Zprávy
 | vydavatel = Seznam.cz
 | odkaz na vydavatele = Seznam.cz
 | datum_vydání = 2020-12-25
 | url = https://www.seznamzpravy.cz/clanek/hawkinguv-popel-byl-ulozen-do-westminsterskeho-opatstvi-spolecnost-mu-delaji-issac-newton-ci-charles-darwin-49429%3famp=1
 | datum_přístupu = 2020-12-25
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
 | titul = Hawkinga pohřbili ve Westminsteru, jeho poselství putuje vesmírem
 | periodikum = iDNES.cz
 | datum_vydání = 2018-06-15
 | url = https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/stephen-hawking-pohreb-westminster-londyn.A180615_153316_zahranicni_mko
 | datum_přístupu = 2020-12-25
}}</ref>

== Soukromý život ==
V roce 1965 se oženil se svou přítelkyní Jane, s níž navázal partnerský vztah roku 1963. Svatbu označil za nejdůležitější životní událost, i když se manželství rozpadlo. Hawkingovi měli tři děti, Roberta, Lucy a Timothyho. S Lucy začal psát dětské knížky. Jane o životě s otcem napsala knížku, ve které jej také kritizovala. V roce 1995 si Hawking vzal svou ošetřovatelku Elaine Masonovou. Po rozvodu v roce 2006 se sblížil opět s&nbsp;první manželkou Jane Hawkingovou.<ref>{{Citace periodika
| titul = Stephen Hawking - Život i soukromí vědce, který se stal součástí popkultury - Reflex.cz
| periodikum = Reflex.cz
| url = http://www.reflex.cz/clanek/causy/73449/genialni-vedec-stephen-hawking-se-stal-soucasti-popkultury-jak-zil-a-jaky-byl.html
| datum přístupu = 2018-03-15
}}</ref>

=== Nemoc a její důsledky ===
[[Soubor:Stephen Hawking 050506.jpg|náhled|upright|Hawking 5. května 2006, tisková konference ve [[Francouzská národní knihovna|Francouzské národní knihovně]] při otevření astronomické a částicové laboratoře v [[Paříž]]i a uvedení [[Francouzština|francouzské]] verze práce ''[[Bůh stvořil celá čísla]]''.]]

Už na počátku studia v Oxfordu se projevily první příznaky jeho nemoci, [[amyotrofická laterální skleróza|amyotrofické laterální sklerózy]] (ALS), která napadá [[Nervová soustava|nervový systém]] a má za následek postupné [[ochrnutí]] celého těla. Od roku 1968 se mohl pohybovat jen za pomoci vozíčku a od roku 1985 s okolním světem komunikoval jen pomocí speciálního počítače.

V mládí jezdil na koni a hrál si s ostatními dětmi. V Oxfordu byl kormidelníkem veslařského týmu, což mu, jak se sám vyjádřil, pomohlo ulehčit nesmírnou univerzitní nudu. Příznaky choroby se poprvé objevily, když se zapsal na univerzitu v [[Cambridge]]. Ztratil rovnováhu na schodech a spadl, přičemž si poranil hlavu. Protože se bál, že přišel o svůj talent, podstoupil [[Mensa International|Mensa]] test, aby si ověřil, že jeho intelektuální schopnosti nebyly narušeny. Choroba mu byla diagnostikována, když mu bylo 21 let, krátce před jeho první svatbou, a podle vyjádření lékařů neměl žít déle než dva nebo tři roky.

Postupně ztratil vládu nad pažemi, nohama a hlasem a nakonec byl v podstatě úplně [[Ochrnutí|paralyzován]]. V roce 1985 se během návštěvy výzkumného centra [[Evropská organizace pro jaderný výzkum|CERN]] v [[Ženeva|Ženevě]] nakazil [[Zápal plic|zápalem plic]], což v jeho případě znamenalo ohrožení života. Důsledkem byly akutní potíže s dýcháním, které bylo možno vyřešit jedině pomocí [[tracheotomie]], kvůli níž přišel o schopnost mluvit. Od té doby používal ke komunikaci elektronický [[hlasový syntezátor]]. Původní přístroj měl americký přízvuk a Hawking ho používal dlouhou dobu, i když už byl značně zastaralý. Na otázku, proč tomu tak je, uvedl, že nikdy neslyšel hlas, který by se mu víc líbil a že se s ním ztotožnil. V roce 2004 se však nakonec náhrada našla a začal používat systém [[VoiceText]] od společnosti [[NeoSpeech]].{{Doplňte zdroj}}

Navzdory svému postižení o sobě mluvil jako o „šťastlivci“ nejenom proto, že pomalý postup nemoci mu poskytl čas učinit významné objevy, ale také mít „velmi okouzlující rodinu“.<ref>{{Citace elektronické monografie| url=http://www.hawking.org.uk/index.php/disability/disabilityadvice| titul=Disability advice| vydavatel=Hawking, Stephen| datum=| datum přístupu=2009-09-20| url archivu=https://web.archive.org/web/20090831185519/http://www.hawking.org.uk/index.php/disability/disabilityadvice| datum archivace=2009-08-31| nedostupné=ano}}</ref> Když se jeho první ženy Jane ptali, proč se rozhodla vzít si muže, kterému zbývají tři roky života, odpověděla: „Byla to doba obav z atomové zkázy, takže vyhlídky na krátký život jsme měli všichni“.

== Vědecká činnost ==
Pracoval na základních zákonech fungování [[vesmír]]u. S [[Roger Penrose|Rogerem Penrosem]] dokázal, že [[Albert Einstein|Einsteinova]] [[obecná teorie relativity]] předpovídá, že čas a prostor má počátek ve [[Velký třesk|velkém třesku]] a konec v [[Černá díra|černých dírách]]. Tyto výsledky dokazují, že je nezbytné sladit obecnou relativitu s [[Kvantová fyzika|kvantovou teorií]], dalším významným vědeckým objevem první poloviny 20. století. Jedním z&nbsp;důsledků těchto výzkumů byl také jeho objev, že černé díry by neměly být úplně černé, ale měly by emitovat záření a případně se i postupně zmenšovat a nakonec zcela zmizet. Další je domněnka, že vesmír nemá v pomyslném čase žádný okraj nebo hranice. To by znamenalo, že způsob, jakým vesmír vznikl, je zcela dán vědeckými zákony.

== Dílo ==
[[Soubor:Physicist Stephen Hawking in Zero Gravity NASA.jpg|náhled|Stephen Hawking ve stavu beztíže během letu na palubě upraveného Boeingu 727 společnosti ''Zero Gravity Corporation'' v roce 2007.]]
Téměř dvě stě jeho vědeckých publikací se vyznačuje srozumitelným populárně-naučným obsahem, přestože popisovaly především odbornou vědeckou tematiku. Mezi takové knihy se zařadily světový [[bestseller]] ''[[Stručná historie času]]'',<ref>Paris, Natalie (26 April 2007). "Hawking to experience zero gravity". The Daily Telegraph. London. [https://www.telegraph.co.uk/news/worldnews/1549770/Hawking-to-experience-zero-gravity.html Dostupné online.]</ref> ''Vesmír v kostce'', nebo ''Ilustrovaná teorie všeho''. Roku 2004 se podílel na natočení televizního dokumentu ''Hawking: Die Suche nach dem Anfang der Zeit'' (''Hawking: Pátrání po počátku času''), vysílaného německo-francouzskou společností [[ARTE]].

=== Výběr z díla ===
* ''The Large Scale Structure of Spacetime'', 1973 (spoluautor: [[George Ellis]])
* ''General Relativity: An Einstein Centenary Survey'', 1979 (spoluautor: W. Israael)
* ''Superspace and Supergravity'', 1981
* ''The Very Early Universe'', 1983
* ''[[Stručná historie času]]'' (''A Brief History of Time: From the Big Bang to Black Holes''), 1988, česky 1991, 1997, audiokniha 2018
* ''Černé díry a budoucnost vesmíru'' (''Black Holes and Baby Universes and Other Essays''), 1993, česky 1995
* ''The Illustrated A Brief History of Time: Updated and Expanded Edition'', 1996 (ilustrované a rozšířené vydání z roku 1988)
* ''Povaha prostoru a času'' (''The Nature of Space and Time''), 2000 (spoluautor: R. Penrose), česky 2000
* ''Vesmír v kostce'' (''The Universe in a Nutshell''), 2001, česky 2002
* ''Ilustrovaná teorie všeho'' (''The Illustrated Theory of Everything''), 2003, česky 2004, 2005
* ''[[Jirkův tajný klíč k vesmíru]]'' (''George's Secret Key To The Universe''), 2007, česky 2008
* ''[[Jirkův vesmírný lov pokladů]]'' (''George's Space Treasure Hunt''), 2009, česky 2009
* ''[[Jirka a velký třesk]]'' (''George and the Big Bang''), 2011
* ''Jirka a neprolomitelná šifra'' (''George and the Unbreakable Code'') 2014
* ''Velkolepý plán'' (''The Grand Design''), 2010, česky 2011
* ''Brief Answers to the Big Questions'', 2018

== Ohlas v kultuře ==
Zřejmě vzhledem ke své zálibě v [[Ironie|ironii]] a [[Sarkasmus|sarkasmu]] se podílel i na různých krátkých výstupech v televizních hrách a skečích, kde sám hostoval. Zahrál [[holografie|hologram]] sama sebe ve dvojepizodě „[[Vpád (Star Trek)|Vpád]]“ seriálu ''[[Star Trek: Nová generace]]'' (jako student byl horlivým čtenářem [[science fiction]]), vsedě ve svém vozíku přestavěném na [[vrtulník]] se objevil i v seriálu ''[[Simpsonovi]]''. V letech 2012–2017 sedmkrát ztvárnil sebe sama v seriálu ''[[Teorie velkého třesku]]''. V seriálu ''[[Futurama]]'' představoval člena přísně tajné skupiny starající se o zachování kontinua časoprostoru. Jeho syntezovaný hlas je součástí skladeb „[[Keep Talking]]“ (album ''[[The Division Bell]]'') a „[[Talkin' Hawkin']]“ (album ''[[The Endless River]]'') britské rockové skupiny [[Pink Floyd]].

V roce 2014 o něm byl britským režisérem [[James Marsh (režisér)|Jamesem Marshem]] natočen životopisný snímek ''[[Teorie všeho (film)|Teorie všeho]]''. Stephena Hawkinga v něm ztvárnil [[Eddie Redmayne]], který se na natáčení připravoval mimo jiné se skutečným Stephenem Hawkingem. Film byl nominován na pět [[Oscar|Cen Akademie]], jediného Oscara získal Eddie Redmayne za svůj herecký výkon v&nbsp;hlavní roli.

== Ocenění ==
* 1975: [[Eddingtonova medaile]]
* 1976: [[Hughesova medaile]] [[Královská společnost|Královské společností]]
* 1985: [[Zlatá medaile Královské astronomické společnosti]]
* 1986: člen [[Papežská akademie věd|Papežské akademie věd]]
* 1988: [[Wolfova cena za fyziku]]
* 1989: [[Cena kněžny asturské]]
* 1989: [[Řád společníků cti]]
* 1999: [[Julius Edgar Lilienfeld Prize]]

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Stephen Hawking|840558970}}
<references />

=== Literatura ===
* {{cite book |last=Ferguson |first=Kitty |title=Stephen Hawking: His Life and Work |url=https://books.google.com/books?id=nZLMWpujVUcC |year=2011 |publisher=Transworld |isbn=978-1-4481-1047-6 | ref = harv}}
* {{cite book |last=Hawking |first=Stephen W. |title=Stephen Hawking's A brief history of time: a reader's companion |url=https://archive.org/details/stephenhawkingsb00step_0 |url-access=registration |year=1992 |publisher=Bantam Books |isbn=978-0-553-07772-8 |bibcode=1992bhtr.book.....H | ref = harv}}
* {{Citace monografie
 | příjmení1 = Hawking
 | jméno1 = Stephen William
 | titul = Stručná historie mého života
 | vydavatel = Argo, Dokořán
 | místo = Praha
 | rok = 2014
 | strany = 141
 | isbn = 9788025711798
 | ref = harv
}}
* {{cite book |last=Larsen |first=Kristine |title=Stephen Hawking: a biography |url=https://books.google.com/books?id=yL3RBMEI5OgC |year=2005 |isbn=978-0-313-32392-8 | ref = harv}}
* {{cite book |first=Hélène |last=Mialet |editor1-first=Kevin C. |editor1-last=Knox |editor2-first=Richard |editor2-last=Noakes |chapter=Is the end in sight for the Lucasian chair? Stephen Hawking as Millennium Professor |title=From Newton to Hawking: A History of Cambridge University's Lucasian Professors of Mathematics |chapter-url=https://books.google.com/books?id=QGX_rAeia4kC |year=2003 |pages=425–460 |publisher=Cambridge University Press |isbn=978-0-521-66310-6 | ref = harv}}
* {{cite book |last1=White |first1=Michael |last2=Gribbin |first2=John |year=2002 |title=Stephen Hawking: A Life in Science |url=https://books.google.com/books?id=NoE6FAnDtRYC |edition=2nd |publisher=National Academies Press |isbn=978-0-309-08410-9 | ref = harv}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Commons}}
* {{NK ČR|xx0046498}}
* {{Wikicitáty|osoba=Stephen Hawking}}
* {{Wikizprávy|zpráva=Ve věku 76 let zemřel světoznámý fyzik Stephen Hawking}}
* {{Oficiální web}}

{{Nositelé Wolfovy ceny za fyziku}}
{{Hughesova medaile}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika|Lidé|Matematika|Spojené království}}

{{DEFAULTSORT:Hawking, Stephen}}
[[Kategorie:Britští matematici]]
[[Kategorie:Britští fyzici]]
[[Kategorie:Teoretičtí fyzici]]
[[Kategorie:Kosmologové]]
[[Kategorie:Britští profesoři]]
[[Kategorie:Angličtí spisovatelé vědecké literatury]]
[[Kategorie:Britští ateisté]]
[[Kategorie:Popularizátoři vědy]]
[[Kategorie:Nositelé Wolfovy ceny za fyziku]]
[[Kategorie:Držitelé Copleyho medaile]]
[[Kategorie:Držitelé Zlaté medaile Královské astronomické společnosti]]
[[Kategorie:Nositelé Prezidentské medaile svobody]]
[[Kategorie:Komandéři Řádu britského impéria]]
[[Kategorie:Členové Papežské akademie věd]]
[[Kategorie:Členové Královské společnosti]]
[[Kategorie:Absolventi Oxfordské univerzity]]
[[Kategorie:Absolventi Cambridgeské univerzity]]
[[Kategorie:Narození 8. ledna]]
[[Kategorie:Narození v roce 1942]]
[[Kategorie:Narození v Oxfordu]]
[[Kategorie:Úmrtí 14. března]]
[[Kategorie:Úmrtí v roce 2018]]
[[Kategorie:Úmrtí v Cambridgi]]
[[Kategorie:Muži]]
[[Kategorie:Kvadruplegici]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu společníků cti]]
[[Kategorie:Zemřelí na ALS]]