Zobrazení zdroje stránky Soustava SI

'''Soustava SI''' (zkratka z francouzského {{cizojazyčně|fr|„''Système International''“}}<ref name="SIBrochure9thEd">{{Citace elektronické monografie|titul=The International System of Units (SI)|autor=International Bureau of Weights and Measures| odkaz na autora=Nové definice SI|datum vydání=2019-05-20|vydání=9|isbn=978-92-822-2272-0|url=https://www.bipm.org/utils/common/pdf/si-brochure/SI-Brochure-9.pdf}}</ref>{{rp|165|page=}}'', česky'' '''Mezinárodní soustava jednotek'''<ref>Předpony přijaté před rokem 1960 existovaly již před SI. [[Soustava CGS]] byla zaveden v roce 1873.</ref>) je moderní formou<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=117}}<ref name="Introduction to Statistics in Metrology">{{cite book|last1=Crowder|first1=Stephen|last2=Delker|first2=Collin|last3=Forrest|first3=Eric|last4=Martin|first4=Nevin|title=Introduction to Statistics in Metrology|date=30 November 2020|publisher=Springer Nature|isbn=978-3-030-53329-8|url=https://books.google.com/books?id=MR8MEAAAQBAJ|language=en}}</ref><ref name="Smithsonian Metric system America">{{cite web|last1=Magazine|first1=Smithsonian|last2=Eschner|first2=Kat|title=America Has Been Struggling With the Metric System For More Than 200 Years|url=https://www.smithsonianmag.com/smart-news/america-has-been-struggling-metric-system-almost-230-years-180964147/|website=Smithsonian Magazine|date=27 July 2017|language=en|archive-url=https://web.archive.org/web/20210826144343/https://www.smithsonianmag.com/smart-news/america-has-been-struggling-metric-system-almost-230-years-180964147/|archive-date=26 August 2021|url-status=live}}</ref> [[Metrická soustava|metrické soustavy]] a nejrozšířenějším systémem [[Fyzikální jednotka|jednotek]] na světě.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=123}}<ref name="Curtin Distance in McColl Encyclopedia of World Geography">{{cite encyclopedia|last=Curtin|first=Kevin M.|editor-last1=McColl|editor-first1=R. W.|encyclopedia=Encyclopedia of World Geography|title=Distance|date=14 May 2014|volume=1|publisher=Facts on File, an imprint of Infobase Publishing|location=New York, NY|isbn=978-0-8160-7229-3|language=en}}</ref><ref name="NPL Measure of all things">{{cite web|title=The measure of all things|url=https://www.npl.co.uk/measure|website=NPL Website|publisher=National Physical Laboratory, UK|access-date=7 October 2021|ref=NPL Measure of all things|archive-url=https://web.archive.org/web/20201128105204/https://www.npl.co.uk/measure/|archive-date=28 November 2020|language=en|url-status=live}}</ref> Byla založena a je udržována<ref name="FR Interpretation of the SI">{{cite journal|url=https://www.federalregister.gov/documents/2008/05/16/E8-11058/interpretation-of-the-international-system-of-units-the-metric-system-of-measurement-for-the-united|title=Interpretation of the International System of Units (the Metric System of Measurement) for the United States|publisher=[[ National Institute of Standards and Technology]]|journal=Federal Register|volume=73|page=28432|date=16 May 2008|access-date=6 December 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20170816003324/https://www.federalregister.gov/documents/2008/05/16/E8-11058/interpretation-of-the-international-system-of-units-the-metric-system-of-measurement-for-the-united|archive-date=16 August 2017|url-status=live}}</ref> [[Generální konference pro míry a váhy|Generální konferencí pro míry a váhy]] (CGPM<ref group="pozn.">Z francouzského: ''Conférence générale des poids et mesures.''</ref>) a je jedinou měrnou soustavou, která má oficiální status téměř ve všech zemích světa a používá se ve vědě, technice, průmyslu i&nbsp;každodenním obchodě.
{| class="wikitable floatright" style="width: 400px; text-align:center;"
|+Základní jednotky SI
! scope="col" |Značka
! scope="col" |Jednotka
! scope="col" |Fyzikální veličina
|-
! scope="row" |s
|[[sekunda]]
|[[čas]]
|-
! scope="row" |m
|[[metr]]
|[[délka]]
|-
! scope="row" |kg
|[[kilogram]]
|[[hmotnost]]
|-
! scope="row" |A
|[[ampér]]
|[[elektrický proud]]
|-
! scope="row" |K
|[[kelvin]]
|[[termodynamická teplota]]
|-
! scope="row" |mol
|[[Mol (jednotka)|mol]]
|[[látkové množství]]
|-
! scope="row" |cd
|[[kandela]]
|[[svítivost]]
|}

Soustava SI zahrnuje ucelenou soustavu [[Fyzikální jednotka|fyzikálních jednotek]], která začíná sedmi základními jednotkami: [[sekunda]] (značka s, jednotka [[Čas|času]]), [[metr]] (m, [[délka]]), [[kilogram]] (kg, [[hmotnost]]), [[ampér]] (A, [[elektrický proud]]), [[kelvin]] (K, [[termodynamická teplota]]), [[Mol (jednotka)|mol]] (mol, [[látkové množství]]) a [[kandela]] (cd, [[svítivost]]). Systém může obsahovat [[Fyzikální veličina#Jednotkové rovnice|koherentní]] jednotky pro neomezený počet dalších veličin. Tyto jednotky se nazývají koherentní [[Odvozená jednotka SI|odvozené jednotky]], které lze vždy reprezentovat jako součin nebo podíl základních jednotek. Dvacet dva koherentních odvozených jednotek dostalo vlastní název a&nbsp;značku.{{efn|Například [[newton]] (N), jednotka [[síla|síly]], je ekvivalentní s kg⋅m⋅s<sup>−2</sup>; [[joule]] (J), jednotka [[energie]], je ekvivalentí s kg⋅m<sup>2</sup>⋅s<sup>−2</sup>, atd. Nejnověji pojmenovaná odvozená jednotka, [[katal]], byla definována v roce 1999.|name="22derived"}}

Sedm základních jednotek a 22 koherentních odvozených jednotek se speciálními názvy a značkami lze použít v kombinaci k vyjádření dalších koherentních odvozených jednotek. Vzhledem k tomu, že velikosti koherentních jednotek jsou vhodné pouze pro některá použití a ne pro jiná, poskytuje soustava SI dvacet čtyři [[Předpona soustavy SI|předpon]], které po přidání k názvu a značky koherentní jednotky vytvářejí dvacet čtyři dalších (nekoherentních) jednotek SI pro stejnou veličinu; tyto nekoherentní jednotky jsou vždy desetinnými (tj. mocninami deseti) násobky a díly koherentní jednotky. Soustava SI je zamýšlena jako vyvíjející se systém; jednotky a předpony jsou vytvářeny a definice jednotek jsou upravovány na základě mezinárodní dohody tak, jak postupuje technologie [[měření]] a zvyšuje se přesnost měření.
{| class="wikitable floatright" style="width: 400px; text-align:center;"
|+Přírodní konstanty SI
! scope="col" |Značka
! scope="col" |Konstanta
! scope="col" |Přesná hodnota
|-
! scope="row" |{{math|Δ''ν''<sub>Cs</sub>}}
|[[frekvence]] [[Elektromagnetické záření|záření]] velmi jemného přechodu Cs
|{{val|9192631770|u=Hz}}
|-
! scope="row" |{{mvar|c}}
|[[rychlost světla]]
|{{val|299792458|u=m/s}}
|-
! scope="row" |{{mvar|h}}
|[[Planckova konstanta]]
|{{val|6.62607015e-34|u=J.s}}
|-
! scope="row" |{{mvar|e}}
|[[elementární náboj]]
|{{val|1.602176634e-19|u=C}}
|-
! scope="row" |{{mvar|k}}
|[[Boltzmannova konstanta]]
|{{val|1.380649e-23|u=J/K}}
|-
! scope="row" |{{Math|''N''<sub>A</sub>}}
|[[Avogadrova konstanta]]
|{{val|6.02214076e23|u=mol-1}}
|-
! scope="row" |{{Math|''K''<sub>cd</sub>}}
|[[světelná účinnost]] záření o frekvenci 540 THz
|{{val|683|u=lm/W}}
|}
Od roku 2019 jsou velikosti všech jednotek SI definovány na základě stanovení, že sedm [[Nové definice SI#Volba konstant|přírodních konstant SI]] má určité přesné číselné hodnoty, pokud jsou vyjádřeny v jednotkách SI. Těmito přírodními konstantami jsou [[Rychlost světla|rychlost světla ve vakuu]] {{Math|''c''}}, frekvence [[Elektromagnetické záření|záření]] velmi jemného přechodu cesia {{math|Δ''ν''{{sub|Cs}}}}, [[Planckova konstanta]] {{Math|''h''}}, [[elementární náboj]] {{Math|''e''}}, [[Boltzmannova konstanta]] {{Math|''k''}}, [[Avogadrova konstanta]] {{Math|''N''<sub>A</sub>}} a [[světelná účinnost]] {{Math|''K''<sub>cd</sub>}}. Povaha přírodních konstant sahá od základních přírodních konstant, jako je {{Math|''c''}}, až po čistě technickou konstantu {{Math|''K''<sub>cd</sub>}}. Před rokem 2019 nebyly {{Math|''h''}}, {{Math|''e''}}, {{Math|''k''}} a {{Math|''N''<sub>A</sub>}} definovány a priori, ale jednalo se spíše o velmi přesně měřené veličiny. V roce 2019 byly jejich hodnoty definičně stanoveny na jejich nejlepší odhady v daném okamžiku, čímž byla zajištěna kontinuita s předchozími definicemi základních jednotek.

Současný způsob definování SI je výsledkem desetiletí trvajícího posunu ke stále abstraktnějším a idealizovanějším formulacím, v nichž jsou realizace jednotek pojmově odděleny od definic. Důsledkem je, že s rozvojem vědy a technologií mohou být zaváděny nové a lepší realizace, aniž by bylo nutné jednotky nově definovat. Jedním z problémů [[Etalon|etalonů]] je, že se mohou ztratit, poškodit nebo změnit; dalším je, že vnášejí nejistotu, kterou nelze snížit pokrokem ve vědě a technologii. Posledním etalonem používaným v soustavě SI byl mezinárodní prototyp kilogramu, válec z [[Platina|platiny]] a [[Iridium|iridia]].

Původní motivací pro vývoj soustavy SI byla rozdílnost jednotek, které vznikly v rámci [[Soustava CGS|soustavy centimetr-gram-sekunda]] (CGS) (konkrétně nesoulad mezi soustavami elektrostatických jednotek a elektromagnetických jednotek), a nedostatečná koordinace mezi různými obory, které je používaly. [[Generální konference pro míry a váhy]], která byla založena [[Metrická konvence|Úmluvou o metru]] z roku 1875, sdružila mnoho mezinárodních organizací s cílem stanovit definice a standardy nového systému a sjednotit pravidla pro zápis a prezentaci měr. Tento systém byl zveřejněn v roce 1960 jako výsledek iniciativy, která vznikla v roce 1948, a je tedy založen na [[Soustava MKS|soustavě jednotek metr-kilogram-sekunda]] (MKS), nikoli na některé z variant CGS.

== Principy ==
[[Soubor:Metric and imperial systems (2019).svg|náhled|Země používající [[Metrická soustava|metrickou soustavu]] (SI), [[Imperiální jednotka|imperiální soustavu]] a soustavu [[Americká běžná jednotka|amerických běžných jednotek]].]]
[[Soubor:International System of Units Logo.png|náhled|upright|Logo SI]]
Mezinárodní soustava jednotek neboli soustava SI<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=123|quote=... since its establishment in 1960, the International System of Units has always been referred to as "the SI" in its shortened form.}} je [[Desítková soustava|desítková]]{{efn|To znamená, že různé jednotky pro danou veličinu, například délku, jsou spojeny pomocí činitele 10. Výpočty proto zahrnují jednoduchý proces posunu desetinné čárky doprava nebo doleva.<ref name="USAndMetricSystem">{{Citation |date=1997 |title=The United States and The Metric System (A Capsule History) |publisher=[[NIST]] |location=Gaithersburg, MD, USA |page=2 |url=https://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/Legacy/LC/nistlettercircular1136r1997.pdf |access-date=15 April 2020 |archive-url=https://web.archive.org/web/20200416004850/https://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/Legacy/LC/nistlettercircular1136r1997.pdf |archive-date=16 April 2020 |url-status=live}}</ref>}} a [[Metrická soustava|metrická]]{{efn|Ačkoli se pojmy ''metrický systém'' a SI často používají jako synonyma, ve skutečnosti existuje mnoho vzájemně nekompatibilních metrických systémů. Navíc existují metrické jednotky, které nejsou uznávány žádnou větší metrickou soustavou.}} soustava [[Fyzikální jednotka|jednotek]] zavedená v roce 1960 a od té doby pravidelně aktualizovaná. Soustava SI má oficiální status ve většině zemí světa, včetně [[Spojené státy americké|Spojených států]], [[Kanada|Kanady]] a [[Spojené království|Spojeného království]], ačkoli tyto tři země patří mezi hrstku států, které v různé míře nadále používají i své zvykové soustavy. Nicméně díky této téměř univerzální úrovni přijetí se soustava SI „používá na celém světě jako preferovaná soustava jednotek, základní jazyk vědy, techniky, průmyslu a obchodu“.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=123}}

Jedinými dalšími typy měrných soustav, které jsou stále široce rozšířené po celém světě, jsou [[Angloamerická měrná soustava|imperiální a americká běžná měrná soustava]]{{Efn|Mezi americkou běžnou soustavou Spojených států a imperiálním systémem Spojeného království existují rozdíly. Například imperiální [[galon]] je asi o 20 % větší než americký galon.}} a i ty jsou z právního hlediska definovány pomocí soustavy SI.{{efn|A jsou definovány v termínech metrických předchůdců soustavy SI přinejmenším od 90. let 19. století.}} Existují i další, méně rozšířené měrné soustavy, které se příležitostně používají v určitých oblastech světa. Kromě toho existuje mnoho jednotlivých jednotek, které nepatří do žádné ucelené soustavy jednotek, ale přesto se v určitých oborech a regionech stále pravidelně používají. Obě tyto kategorie jednotek jsou také obvykle právně definovány v termínech jednotek SI.

=== Řídicí orgán ===
Soustavu SI zřídila a spravuje [[Generální konference pro míry a váhy]] (CGPM).<ref name="FR Interpretation of the SI" /> V praxi se CGPM řídí doporučeními ''Poradního výboru pro jednotky'' (CCU), který je skutečným orgánem, jenž vede technická jednání o novém vědeckém a technologickém vývoji souvisejícím s definicí jednotek a SI. CCU podává zprávy [[Mezinárodní výbor pro míry a váhy|Mezinárodnímu výboru pro míry a váhy]] (CIPM), který zase podává zprávy CGPM.

Soustava SI je regulována a průběžně rozvíjena třemi mezinárodními organizacemi, které byly založeny v roce 1875 na základě [[Metrická konvence|Dohody o metru]]. Jsou to Generální konference pro míry a váhy (CGPM), Mezinárodní výbor pro míry a váhy (CIPM) a [[Mezinárodní úřad pro míry a váhy]] (BIPM). Konečnou pravomoc má CGPM, což je plenární orgán, jehož prostřednictvím členské státy společně jednají v záležitostech týkajících se vědy o měření a měřících standardech; obvykle se schází každé čtyři roky.<ref name="BIPM CGPM Members2">{{cite web|url=https://www.bipm.org/en/about-us/member-states/#MS|title=Member States|publisher=[[BIPM]]|date=2021|access-date=19 October 2021|archive-url=https://web.archive.org/web/20211019213407/https://www.bipm.org/en/member-states|archive-date=19 October 2021|url-status=live}}</ref> CGPM volí CIPM, což je osmnáctičlenný výbor složený z významných vědců. CIPM funguje na základě rad řady svých poradních výborů, které sdružují světové odborníky v daných oborech jako poradce pro vědecké a technické záležitosti.<ref name="BIPM Consultative Committees">{{cite web|url=https://www.bipm.org/en/committees/cc/cipm-consultative-committees.html|title=The role of the Consultative Committees|publisher=[[BIPM]]|date=2014|access-date=18 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200204171521/https://www.bipm.org/en/committees/cc/cipm-consultative-committees.html|archive-date=4 February 2020|url-status=live}}</ref> Jedním z těchto výborů je Poradní výbor pro jednotky (CCU), který je zodpovědný ''za záležitosti související s vývojem Mezinárodní soustavy jednotek (SI), přípravu dalších vydání příručky soustavy SI a poradenství CIPM v záležitostech týkajících se jednotek měření''.<ref name="BIPM CCU">{{cite web|url=https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccu/|title=Consultative Committee for Units (CCU)|publisher=[[BIPM]]|date=2006|access-date=18 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200131143541/https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccu/|archive-date=31 January 2020|url-status=live}}</ref> Právě CCU se podrobně zabývá veškerým novým vědeckým a technologickým vývojem souvisejícím s definicí jednotek a soustavou SI. V praxi, pokud jde o definici SI, CGPM pouze formálně schvaluje doporučení CIPM, který se zase řídí radami CCU.

Členy CCU jsou:<ref name="BIPM CCU Membership Criteria">{{cite web|url=https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccu/members-cc.html#criteria|title=Consultative Committee for Units (CCU): Criteria for membership|publisher=[[BIPM]]|date=2006|access-date=18 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20190702110848/https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccu/members-cc.html#criteria|archive-date=2 July 2019|url-status=live}}</ref><ref name="BIPM CCU Membership Members">{{cite web|url=https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccu/members-cc.html#members|title=Consultative Committee for Units (CCU): Members|publisher=[[BIPM]]|date=2006|access-date=18 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20190702110848/https://www.bipm.org/en/committees/cc/ccu/members-cc.html#members|archive-date=2 July 2019|url-status=live}}</ref> národní laboratoře členských států CGPM pověřené stanovením národních norem;{{efn|K dubnu 2020 mezi ně patřily ty ze Španělska ([http://www.cem.es/ CEM]), Ruska (FATRiM), Švýcarska (METAS), Itálie ([https://www.inrim.it/ INRiM]), Jižní Koreje (KRISS), Francie (LNE), Číny (NIM), USA ([[National Institute of Standards and Technology|NIST]]), Japonsko (AIST/ NIMJ), Spojené království (NPL), Kanada (NRC) a Německo (PTB).}} příslušné mezivládní organizace a mezinárodní orgány; mezinárodní komise nebo výbory; vědecké svazy; osobní členové; a jako člen [[ex offo]] všech poradních výborů ředitel BIPM.

Všechna rozhodnutí a doporučení týkající se jednotek jsou shromážděna v příručce nazvané Mezinárodní soustava jednotek (SI),<ref name="SIBrochure9thEd" /> kterou BIPM vydává ve francouzštině a angličtině a pravidelně ji aktualizuje. Psaní a údržbu této příručky zajišťuje jeden z výborů CIPM. Definice pojmů "veličina", "jednotka", "rozměr" atd., které jsou v této příručce SI použity, odpovídají definicím uvedeným v Mezinárodním slovníku základních a všeobecných termínů v metrologii.<ref>{{Cite web|url=http://www.bipm.org/en/publications/guides/vim.html|title=Welcome - BIPM|website=www.bipm.org}}</ref> Příručka ponechává určitý prostor pro místní odchylky, zejména pokud jde o názvy jednotek a termíny v různých jazycích.<ref name="NIST330">{{Cite book|editor1=David B. Newell|editor2=Eite Tiesinga|title=The International System of Units (SI)|url=https://nvlpubs.nist.gov/nistpubs/SpecialPublications/NIST.SP.330-2019.pdf|access-date=30 November 2019|publisher=[[National Institute of Standards and Technology|NIST]]|location=Gaithersburg, MD|date=2019|edition=NIST Special publication 330, 2019}}</ref>

== Jednotky a předpony ==
[[Soubor:SI_base_unit.svg|náhled|Sedm základních jednotek&nbsp;SI a&nbsp;jejich vzájemná závislost. Shora proti směru hodinových ručiček: [[sekunda]] ([[čas]]), [[metr]] ([[délka]]), [[ampér]] ([[Elektrický proud|el. proud]]), [[kelvin]] ([[teplota]]), [[kandela]] ([[svítivost]]), [[Mol (jednotka)|mol]] ([[látkové množství]]) a [[kilogram]] ([[hmotnost]])]]
Mezinárodní soustava jednotek se skládá ze souboru základních jednotek SI, [[Odvozená jednotka SI|odvozených jednotek SI]] a souboru násobků a dílů založených na desetinném čísle, které se používají jako [[Předpona soustavy SI|předpony SI]].<ref name="SIBrochure">{{citace elektronické monografie|autor=International Bureau of Weights and Measures|odkaz na autora=Mezinárodní úřad pro míry a váhy|rok vydání=2006|url=https://www.bipm.org/documents/20126/41483022/si_brochure_8.pdf|titul=The International System of Units (SI)|vydání=8|isbn=92-822-2213-6|datum přístupu=2021-12-16}}</ref>{{rp|pages=103–106}} Jednotky, s výjimkou předponových jednotek,{{efn|Z historických důvodů se za koherentní jednotku považuje kilogram, nikoli gram, což představuje výjimku z této charakteristiky.}} tvoří soustavu jednotek koherentních, která je založena na soustavě veličin tak, že rovnice mezi číselnými hodnotami vyjádřenými v koherentních jednotkách mají přesně stejný tvar, včetně číselných koeficientů, jako odpovídající rovnice mezi veličinami. Například 1 N = 1 kg × 1 m/s<sup>2</sup> říká, že ''jeden'' newton je síla potřebná ke [[zrychlení]] hmotnosti jednoho kilogramu na ''jeden'' metr za sekundu na druhou, jak je to vztaženo prostřednictvím principu koherence k rovnici vztahující se k odpovídajícím veličinám: F = m × a.

[[Odvozená jednotka SI|Odvozené jednotky]] se vztahují na odvozené veličiny, které mohou být z definice vyjádřeny pomocí základních veličin, a nejsou tedy nezávislé; například [[Elektrická vodivost|elektrická vodivost]] je inverzní hodnotou [[Elektrický odpor|elektrického odporu]], z čehož vyplývá, že [[Siemens (jednotka)|siemens]] je inverzní hodnotou [[Ohm|ohmu]], a podobně lze ohm a siemens nahradit poměrem [[Ampér|ampéru]] a [[Volt|voltu]], protože tyto veličiny jsou ve vzájemném definovaném vztahu. Další užitečné odvozené veličiny lze specifikovat v termínech základních a odvozených jednotek SI, které nemají v SI pojmenované jednotky, například [[zrychlení]], které je v jednotkách SI definováno jako m/s<sup>2</sup>.

=== Základní jednotky ===
Soustava SI používá sedm základních jednotek, které odpovídají sedmi základním fyzikálním veličinám: [[sekunda]] (značka s, jednotka SI pro fyzikální veličinu [[čas]]), [[metr]] (značka m, jednotka SI pro [[Délka|délku]]), [[kilogram]] (kg, jednotka [[Hmotnost|hmotnosti]]), [[ampér]] (A, [[elektrický proud]]), [[kelvin]] (K, [[termodynamická teplota]]), [[Mol (jednotka)|mol]] (mol, [[látkové množství]]) a [[kandela]] (cd, [[svítivost]]).<ref name="SIBrochure9thEd" /> Všechny jednotky v soustavě SI lze vyjádřit pomocí základních jednotek a základní jednotky slouží jako preferovaná sada pro vyjádření nebo analýzu vztahů mezi jednotkami.

Níže následuje definice<ref name="si-brochure-9">{{Citace elektronické monografie
 | korporace = Bureau international des poids et mesures
 | odkaz na korporaci = Mezinárodní úřad pro míry a váhy
 | titul = Le Système international d’unités (SI) – The International System of Units (SI)
 | vydání = 9
 | datum vydání = 2019
 | url = https://www.bipm.org/utils/common/pdf/si-brochure/SI-Brochure-9.pdf
 | isbn = 978-92-822-2272-0
 | jazyk = francouzsky, anglicky
 | formát = PDF
 | datum přístupu = 2021-12-20
}}</ref><ref name="z152_2021">{{Citace právního předpisu
 | typ = zákon
 | číslo = 152/2021 Sb.
 | název = kterým se mění zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů
 | url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2021-152/zneni-0
 | datum přístupu = 2021-12-20
}}</ref> a popis základních jednotek pro sedm základních veličin a jejich stručný historický vývoj.
{| class="wikitable" style="margin:1em auto 1em auto"
|+<big>Základní jednotky SI</big><ref name="NIST330" />{{rp|page=6}}
! scope="col" |Jednotka
! scope="col" |Značka (závazná)
! scope="col" |Značka rozměru
! scope="col" |[[Fyzikální veličina]]
! scope="col" width="80" |Typická značka
! scope="col" |Stručná definice
|-
! scope="row" |[[sekunda]]<ref group="p">V rámci soustavy SI je sekunda koherentní základní jednotkou času a používá se v definicích odvozených jednotek. Název "sekunda" vznikl historicky jako druhostupňové [[Šedesátková soustava|šedesátinové]] dělení (1⁄60<sup>2</sup>) nějaké veličiny, v tomto případě [[Hodina|hodiny]], kterou SI klasifikuje jako „přijatelnou“ jednotku spolu s jejím prvostupňovým šedesátinové dělením [[Minuta|minutou]].</ref>
| style="text-align:center" |s
| style="text-align:center" |T
|[[čas]]
|<math>t</math>
|Doba trvání 9&nbsp;192&nbsp;631&nbsp;770 period záření odpovídající přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu [[Cesium|cesia]] 133
|-
! scope="row" |[[metr]]
| style="text-align:center" |m
| style="text-align:center" |L
|[[délka]]
|<math>l</math>, <math>h</math>, <math>a</math>, <math>b</math>, <math>x</math>, <math>y</math>, <math>r</math>, atd.<ref group="p">Značky pro délku se značně liší v závislosti na kontextu. V úlohách zahrnujících intuitivní trojrozměrné veličiny se často používají značky <math>l</math>, <math>w</math> a <math>h</math> pro délku, vzdálenost a výšku. Obecněji řečeno, fyzikové mají tendenci nastavit souřadnicový systém daného problému tak, aby jedna osa ležela vhodně rovnoběžně s měřenou délkou. Délka se pak často označuje buď nějakou konstantou (např. <math>a</math>, <math>b</math>) podél uvedené osy, nebo stejnou značkou jako samotná osa (např. <math>x</math>, <math>y</math> nebo <math>z</math> pro vodorovnou, svislou a radiální osu).</ref>
|Vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za 1 / 299&nbsp;792&nbsp;458 sekundy. 
|-
! scope="row" |[[kilogram]]<ref group="p">Navzdory předponě „kilo“ je kilogram jednotnou základní jednotkou hmotnosti a používá se v definicích odvozených jednotek. Přesto se předpony pro jednotku hmotnosti určují, jako by základní jednotkou byl gram.</ref>
| style="text-align:center" |kg
| style="text-align:center" |M
|[[hmotnost]]
|<math>m</math>
|Kilogram je definován stanovením [[Planckova konstanta|Planckovy konstanty]] {{math|''h''}} přesně na {{val|6.62607015|e=-34|u=J.s}} ({{nowrap|1=J = kg⋅m{{sup|2}}⋅s{{sup|−2}}}}), vzhledem k definicím metru a sekundy.<ref name="NIST 2018-11">{{Cite news|url=https://www.nist.gov/news-events/news/2018/11/historic-vote-ties-kilogram-and-other-units-natural-constants|title=Historic Vote Ties Kilogram and Other Units to Natural Constants|last=Materese|first=Robin|date=16 November 2018|work=NIST|access-date=16 November 2018}}</ref>
|-
! scope="row" |[[ampér]]
| style="text-align:center" |A
| style="text-align:center" |I
|[[elektrický proud]]
|<math>I,\; i</math>
|Proud přesně 1/ (1,602176634×10<sup>−19</sup>) násobku [[Elementární náboj|elementárního náboje]] {{math|''e''}} za sekundu. Což se rovná přibližně {{Val|6.2415090744e18}} elementárních nábojů za sekundu. 
|-
! scope="row" |[[kelvin]]
| style="text-align:center" |K
| style="text-align:center" |Θ
|[[termodynamická teplota]]
|<math>T</math>
|Kelvin je definován stanovením pevné číselné hodnoty [[Boltzmannova konstanta|Boltzmannovy konstanty]] {{math|''k''}} na {{val|1.380649|e=-23|u=J.K-1}}, (J = kg⋅m<sup>2</sup>⋅s<sup>−2</sup>), vzhledem k definici kilogramu, metru a sekundy.
|-
! scope="row" |[[Mol (jednotka)|mol]]
| style="text-align:center" |mol
| style="text-align:center" |N
|[[látkové množství]]
|<math>n</math>
|Množství látky přesně {{val|6.02214076|e=23}} elementárních entit.<ref group="p">Při použití molu je třeba specifikovat elementární jednotky, kterými mohou být atomy, molekuly, ionty, elektrony, jiné částice nebo specifikované skupiny těchto částic.</ref> Toto číslo je pevná číselná hodnota [[Avogadrova konstanta|Avogadrovy konstanty]] {{math|''N''}}<sub>A</sub> vyjádřená v jednotce mol<sup>−1</sup>.
|-
! scope="row" |[[kandela]]
| style="text-align:center" |cd
| style="text-align:center" |J
|[[svítivost]]
|<math>I_\mathrm{v}</math>
|Svítivost zdroje, který vydává [[monochromatické záření]] o frekvenci {{val|5.4|e=14}} hertzů, jehož intenzita daném směru je 1/683 wattů na [[steradián]].
|-
| colspan="6" |
; Poznámky
<references group="p" />
|}

==== Sekunda ====
{{Citát v rámečku|[[Sekunda]], značka „s“, je jednotka [[čas]]u v&nbsp;SI. Je definována stanovením pevné číselné hodnoty frekvence {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}}, přechodu mezi dvěma hladinami [[velmi jemná struktura|velmi jemné struktury]] základního stavu atomu [[cesium|cesia]] 133 nacházejícího se v klidovém stavu, která je rovna 9&nbsp;192&nbsp;631&nbsp;770, je-li vyjádřena v jednotce [[hertz|Hz]], která je rovna s<sup>−1</sup>.{{#tag:ref|Legislativní překlad je v ústřední pasáži formulován fyzikálně nesprávně. Originální definice nesouvisí s četností/frekvencí daného přechodu, ale jedná se o frekvenci (elektromagnetického) záření, které by bylo vysláno při přechodu elektronu atomového obalu cesia mezi stavy s danými energetickými hladinami, odpovídající rozdílu jejich energií podle vztahu {{math|Δ}}''E''=''h''{{math|<var>ν</var>}}. Fyzikálně korektnější formulace by zněla „… frekvence {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}} odpovídající přechodu …“ či „… frekvence {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}} záření při přechodu …“ (v obou případech bez vložené interpunkční čárky). Také značka dané konstanty je poněkud zavádějící, neboť se nejedná o rozdíl frekvencí.|group="pozn."}}}}
Nejstarší definice sekundy ji odvozovaly z délky [[Střední sluneční den|středního slunečního dne]], jako jeho 1/86&nbsp;400. V 50.&nbsp;letech 20.&nbsp;století se za stabilnější základ definice začal považovat místo dne rok, což byl koncept v roce 1960 převzatý do definice sekundy v SI:

: ''Sekunda je zlomek 1/31&nbsp;556&nbsp;925,9747 [[Tropický rok|tropického roku]] pro [[0. leden]] [[1900]] ve 12 hodin [[Efemeridový čas|efemeridového času]].''<ref>[https://www.bipm.org/en/CGPM/db/11/9/ Rozhodnutí č. 9 jedenácté Generální konference pro míry a váhy] {{Wayback|url=https://www.bipm.org/en/CGPM/db/11/9/|date=20210319090704}} (1960)</ref>

Brzy však technologický pokrok umožnil přesnější měření a udržování času pomocí [[Atomové hodiny|atomových hodin]]. V roce 1967 tak byla definice změněna na:

: ''Sekunda je doba trvání 9&nbsp;192&nbsp;631&nbsp;770 period záření odpovídajícího přechodu mezi dvěma hladinami velmi jemné struktury základního stavu atomu cesia 133.''

Později bylo upřesněno, že atom cesia musí být v&nbsp;klidu (časem se rozumí [[vlastní čas]] z&nbsp;pohledu obecné teorie relativity) a teplota pozadí blízká 0&nbsp;K. Ze [[Třetí termodynamický zákon|třetího zákona termodynamiky]] plyne, že teplota absolutní nuly je nedosažitelná. Lze se k&nbsp;ní však libovolně přiblížit. Podmínku nulové termodynamické teploty je třeba chápat tak, že cesiové hodiny musí provádět korekce s&nbsp;ohledem na teplotu pozadí.

Stávající znění definice sekundy získala při redefinici jednotek SI v roce 2019; fakticky zůstala nezměněna, liší se jen formálně, aby měla stejný formát jako ostatní nové definice, čímž vynikne idea, že každá jednotka je svázána s&nbsp;určitou neměnnou vlastností přírody. Vzhledem k&nbsp;pokroku v&nbsp;metrologii času a frekvence se však uvažuje o budoucí [[Nové definice SI#Uvažovaná budoucí redefinice sekundy|faktické redefinici i u sekundy]], která by měla vstoupit v&nbsp;platnost ještě před rokem 2030, podle předběžných předpokladů nejspíše v&nbsp;roce 2026.<ref name="CCTF_2016">CCTF Strategy Document, květen 2016. [http://www.bipm.org/utils/en/pdf/CCTF-strategy-document.pdf Dostupné online (PDF)] (anglicky)</ref><ref name="Riehle_2018">{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Riehle
| jméno = Fritz
| příjmení2 = Gill
| jméno2 = Patrick
| příjmení3 = Arias
| jméno3 = Felicitas
| titul = The CIPM list of recommended frequency standard values: guidelines and procedures
| periodikum = Metrologia
| vydavatel = IOP Publishing
| url = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aaa302
| url2 = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aaa302/pdf
| dostupnost2 = PDF
| rok vydání = 2018
| měsíc vydání = únor
| den vydání = 14
| ročník = 55
| typ ročníku = svazek
| číslo = 2
| kapitola = 5. Towards a new definition of the SI second
| strany = 196–197
| issn = 1681-7575
| doi = 10.1088/1681-7575/aaa302
| jazyk = anglicky
| příjmení4 = Robertsson
| jméno4 = Lennart
}}</ref>

==== Metr ====
{{Citát v rámečku|[[Metr]], značka „m“, je jednotka [[délka|délky]] v&nbsp;SI. Je definován stanovením pevné číselné hodnoty [[rychlost světla|rychlosti světla]] ve vakuu {{mvar|c}}, která je rovna 299&nbsp;792&nbsp;458, je-li vyjádřena v jednotce m&nbsp;s<sup>−1</sup>, kde sekunda je definována prostřednictvím {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}}.}}
[[Soubor:Platinum-Iridium_meter_bar.jpg|náhled|Vzhled mezinárodního prototypu metru]]
Jako standardní vědecká jednotka se původně koncipovala délka [[Kyvadlo|kyvadla]] o půlperiodě jedné sekundy. Jelikož se však brzy zjistilo, že doba kyvu poměrně značně závisí na místě měření, byla jako definice metru zvolena délka definovaná jako desetimiliontina délky kvadrantu zemského [[Poledník|poledníku]] procházejícího [[Paříž|Paříží]] (to odpovídá obvodu Země přesně 40&nbsp;000&nbsp;km). Na základě geodetických měření byl pak vyroben [[prototyp]] metru, [[Platina|platino]]-[[Iridium|iridiová]] tyč o průřezu písmene ''X'', na níž rysky definovaly délku jednoho metru, pokud se měřil za [[Teplota tání|teploty tání]] [[Led|ledu]].

Definice prototypem však postupně přestala vyhovovat potřebám a vzrůstající přesnosti metrologie, takže v roce 1960 byla přijata nová definice založená na přírodním jevu:

: ''Metr je vzdálenost rovná 1&nbsp;650&nbsp;736,73 vlnovým délkám ve vakuu záření odpovídajícího přechodu mezi energetickými hladinami 2p10 a 5d5 atomu [[Krypton|kryptonu]] 86.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rozhodnutí č. 6 jedenácté Generální konference pro míry a váhy (1960)
| url = https://www.bipm.org/en/CGPM/db/11/6/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200620204646/https://www.bipm.org/en/CGPM/db/11/6/
| datum archivace = 2020-06-20
| datum přístupu = 2020-06-23
}}</ref>

V roce 1983 pak byla tato definice opět nahrazena, tentokrát za definici založenou na rychlosti světla:

: ''Metr je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za dobu 1/299&nbsp;792&nbsp;458 sekundy.''

Také zde došlo v roce 2019 k reformulaci, ale beze změny definice. Definicí metru je tedy přesně stanovena [[vlnová délka]] [[Mikrovlny|mikrovlnného]] záření, které je uvedeno v&nbsp;definici sekundy, vztahem

: <math>\lambda = \frac{c}{f} = \frac{299792458}{9192631770}\,\mathrm{m} \approx 3{,}2612\dots\,\mathrm{cm}</math>.

Porovnání neznámé vzdálenosti s&nbsp;touto vlnovou délkou lze provádět [[Interferometr|interferometricky]].

==== Kilogram ====
[[Soubor:Prototype_kilogram_replica.JPG|náhled|Replika mezinárodního prototypu kilogramu]]
{{Citát v rámečku|[[Kilogram]], značka „kg“, je jednotka [[hmotnost]]i v&nbsp;SI. Je definován stanovením pevné číselné hodnoty [[Planckova konstanta|Planckovy konstanty]] {{mvar|h}}, která je rovna 6,626&nbsp;070&nbsp;15×10<sup>−34</sup>, je-li vyjádřena v jednotce [[joule|J]]&nbsp;s, která je rovna kg&nbsp;m<sup>2</sup>&nbsp;s<sup>−1</sup>, kde metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím {{mvar|c}} a {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}}.}}
Standardní jednotka hmotnosti (původně nazývaná ''grave'') byla koncipována jako hmotnost jednoho [[Litr|litru]] vody prosté vzduchu za teploty tuhnutí. Jako definici této jednotky však první Generální konference pro míry stanovila hmotnost prototypu kilogramu, válečku z platino-iridiové slitiny:

: ''Kilogram je jednotka hmotnosti; je rovna hmotnosti mezinárodního prototypu kilogramu.''

Tato definice prototypem vydržela až do redefinice v roce 2019, přestože z praktických i teoretických aspektů byla již dlouho značně problematická; trvalo však dlouho, než se našla dostatečně přesná alternativa. Nová definice tak je nejpodstatnější z přijatých změn. Spojení se základní fyzikální konstantou nově umožnilo, aby velikost kilogramu a všech jednotek od něj odvozených byla spolehlivě časově stabilní. Planckova konstanta ''h'' je základní konstantou [[Kvantová teorie|kvantové teorie]], kde určuje mimo jiné vztah mezi energií a frekvencí [[Foton|fotonu]]: ''E''=''hf''. [[Speciální teorie relativity]] poskytuje vztah mezi energií a hmotností, kde konstantou úměrnosti je rychlost světla ve vakuu: [[E=mc²|''E''=''mc''²]]. Tyto dva fyzikální zákony umožňují odvodit definici kilogramu od číselné hodnoty Planckovy konstanty. Měření hmotnosti podle nových definic prakticky umožňují [[wattové váhy]], přičemž se využívá i nová definice ampéru.

==== Ampér ====
{{Citát v rámečku|[[Ampér]], značka „A“, je jednotka [[elektrický proud|elektrického proudu]] v&nbsp;SI. Je definován stanovením pevné číselné hodnoty [[elementární náboj|elementárního náboje]] {{mvar|e}}, která je rovna 1,602&nbsp;176&nbsp;634×10<sup>−19</sup>, je-li vyjádřena v jednotce [[coulomb|C]], která je rovna A&nbsp;s, kde sekunda je definována prostřednictvím {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}}.}}
Ampér byl původně převzat z jednotky proudu v [[Soustava CGS|soustavě CGS]], kde byla jednotka definována jako takový proud, tekoucí vodičem o délce 1&nbsp;cm ve tvaru části kruhového oblouku o poloměru 1&nbsp;cm, který ve středu kružnice vytváří magnetické pole o [[Intenzita magnetického pole|intenzitě]] 1&nbsp;[[oersted]]; ampér byl však jako desetkrát menší než jednotka v systému CGS (dnes nazývaná [[abampér]]).

V roce 1946 byla definice nahrazena novou, která velikost ampéru odvozuje od elektrické síly mezi rovnoběžnými vodiči:

: ''Ampér je stálý elektrický proud, který protéká dvěma rovnoběžnými nekonečně dlouhými vodiči o zanedbatelném průřezu umístěnými ve vakuu 1&nbsp;m od sebe, jestliže mezi vodiči působí magnetická [[síla]] o velikosti 2×10<sup>−7</sup> [[Newton|newtonu]] na jeden metr délky vodiče.''

Jinak řečeno tato definice zafixovala velikost [[Permeabilita|permeability vakua]] <math>\mu_0</math> na hodnotě přesně <math>4\pi\times 10^{-7}</math>&nbsp;[[Henry|H]]/[[Metr|m]].

Z praktického pohledu však definice byla problematická a etalony proudu se konstruovaly spíše na základě [[Josephsonův jev|Josephsonova]] a [[Kvantový Hallův jev|kvantového Hallova jevu]], pomocí kterých se vytvářely etalony [[Elektrické napětí|elektrického napětí]] <math>U</math> a [[Elektrický odpor|elektrického odporu]] <math>R</math> a realizace ampéru pak spočívala na aplikaci [[Ohmův zákon|Ohmova zákona]] <math>I=U/R</math>. Nová definice tak namísto permeability vakua fixuje hodnotu elementárního náboje (permeabilita vakua se tak s novou definicí stala z fixní hodnoty empiricky měřenou veličinou), čímž se stanovuje přesně také hodnota Josephsonovy konstanty <math>K_{\mathrm J} = 2e/h \approx 484\,\mathrm{THz/V}</math> a von Klitzingovy konstanty <math>R_{\mathrm K} = h/e^2 \approx 25{,}8\,{\mathrm k\Omega}</math>. Druhou možností realizace ampéru je využití jednoelektronové pumpy s&nbsp;přesným taktováním, čímž by byl uzavřen tzv. [[metrologický trojúhelník]].{{#tag:ref|Jednoelektronové pumpy s&nbsp;laditelným taktováním se realizují polovodičovými přechody<ref name="Giblin_2017">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Giblin
 | jméno = S. P. 
 | příjmení2 = Bae
 | jméno2 = M.-H. 
 | příjmení3 = Ahn
 | jméno3 = Ye-Hwan 
 | příjmení4 = Kataoka
 | jméno4 = M. 
 | titul = Robust operation of a GaAs tunable barrier electron pump
 | periodikum = Metrologia
 | vydavatel = BIPM & IOP Publishing Ltd.
 | rok vydání = 2017
 | měsíc vydání = březen
 | den vydání = 5
 | ročník = 54
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 3
 | strany = 299–306
 | url = http://iopscience.iop.org/article/10.1088/1681-7575/aa634c
 | issn = 1681-7575
 | doi = 10.1088/1681-7575/aa634c
 | jazyk = anglicky
}}</ref> nebo tzv. hybridními elektronickými turnikety využívajícími přechodu mezi normální a [[supravodivost|supravodivou]] fází. Nejpřesnějším typem jsou pumpy s&nbsp;metalickými ostrůvky, využívající [[tunelový jev]] přes přechodovou bariéru; jsou však natolik pomalé, že pro proudový etalon jsou nevyhovující. V&nbsp;roce 2013 se při spolupráci britských výzkumných týmů NPL a Cavendishovy laboratoře podařilo vytvořit jednoelektronovou pumpu na bázi [[grafen]]u, který má chování podobné kovu, a přitom umožňuje rychlý průchod elektronů pumpou. Přitom může být dosaženo [[frekvence]] řádu giga[[hertz]]ů, požadované pro proudový etalon. Stala se tak nejvýznamnějším současným kandidátem na přímou realizaci nově definovaného ampéru.<ref name="Connolly_2013">{{Citace elektronického periodika
 | příjmení = Connolly
 | jméno = M. R.
 | spoluautoři = CHIU, K. L.; GIBLIN, S. P.; KATAOKA, M.; FLETCHER, J. D.; CHUA, C.; GRIFFITHS, J. P.; JONES, G. A. C.; FAĽKO, V. I.; SMITH, C. G.; JANSSEN T. J. B. M.
 | titul = Gigahertz quantized charge pumping in graphene quantum dots
 | periodikum = Nature Nanotechnology
 | odkaz na periodikum = Nature
 | rok vydání = 2013
 | měsíc vydání = květen
 | den vydání = 12
 | ročník = 8
 | typ ročníku = svazek
 | číslo = 6
 | strany = 417–420
 | url = http://www.nature.com/nnano/journal/v8/n6/full/nnano.2013.73.html
 | dostupnost2 = PDF
 | url2 = http://arxiv.org/pdf/1207.6597v1
 | issn = 1748-3395
 | doi = 10.1038/nnano.2013.73
 | jazyk = anglicky
}}</ref><ref name="Dumé_2013">DUMÉ, Belle: Redefining the ampere with the help of graphene? ''Physics.World.com'', 28. květen 2013. [http://physicsworld.com/cws/article/news/2013/may/28/redefining-the-ampere-with-the-help-of-graphene Dostupné online] (anglicky)</ref>|group="pozn."}}

==== Kelvin ====
{{Citát v rámečku|[[Kelvin]], značka „K“, je jednotka [[termodynamická teplota|termodynamické teploty]] v&nbsp;SI. Je definován stanovením pevné číselné hodnoty [[Boltzmannova konstanta|Boltzmannovy konstanty]] {{mvar|k}}, která je rovna 1,380&nbsp;649×10<sup>−23</sup>, je-li vyjádřena v jednotce [[joule|J]]&nbsp;K<sup>−1</sup>, která je rovna kg&nbsp;&nbsp;m<sup>2</sup>s<sup>−2</sup>&nbsp;K<sup>−1</sup>, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím {{mvar|h}}, {{mvar|c}} a {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}}.}}
Původní jednotkou teploty v metrickém systému byl [[stupeň Celsia]], definovaný přiřazením hodnoty 0 °C teplotě tání ledu a 100 °C teplotě varu vody. V roce 1954 vznikla moderní definice kelvinu (tehdy označovaného ještě jako „stupeň Kelvina“, °K) tím, že se teplotě [[Trojný bod|trojného bodu]] vody přiřadila teplota 273,16&nbsp;°K. V roce 1967 pak jednotka získala dnešní název kelvin<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rozhodnutí č. 3 třinácté Generální konference pro míry a váhy (1967)
| url = https://www.bipm.org/en/CGPM/db/13/3/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200508052338/https://www.bipm.org/en/CGPM/db/13/3/
| datum archivace = 2020-05-08
| datum přístupu = 2020-06-23
}}</ref> a byla definována jako:

: ''Kelvin, jednotka termodynamické teploty, je rovna zlomku 1/273,16 termodynamické teploty trojného bodu vody.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rozhodnutí č. 4 třinácté Generální konference pro míry a váhy (1967)
| url = https://www.bipm.org/en/CGPM/db/13/4/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20070615125646/http://www.bipm.fr/en/CGPM/db/13/4/
| datum archivace = 2007-06-15
| datum přístupu = 2020-06-23
}}</ref>

Z praktického pohledu však tato definice přinášela problémy, zejména se získáváním vzorku čisté vody daného izotopového složení.

Nová definice kelvinu umožňuje převést měření teploty na měření energie částic, což je v&nbsp;mnoha případech jednodušší, zejména při teplotách extrémně vysokých nebo nízkých. Boltzmannova konstanta <math>k</math> je základní konstantou [[Statistická fyzika|statistické fyziky]], kde spojuje [[Entropie|entropii]] s&nbsp;[[Rozdělení pravděpodobnosti|rozdělením pravděpodobnosti]] mikrostavů [[Termodynamický systém|systému]]. Jako konstanta úměrnosti se objevuje ve [[Stavová rovnice|stavové rovnici]] ideálního [[Plyn|plynu]]. Určuje také vztah mezi teplotou plynu a [[Kinetická energie|pohybovou energií]] jeho [[Molekula|molekul]] ([[ekvipartiční teorém]]).

==== Mol ====
{{Citát v rámečku|[[Mol (jednotka)|Mol]], značka „mol“, je jednotka [[látkové množství|látkového množství]] v&nbsp;SI. Jeden mol obsahuje přesně 6,022&nbsp;140&nbsp;76×10<sup>23</sup> elementárních entit; toto číslo je pevná číselná hodnota [[Avogadrova konstanta|Avogadrovy konstanty]] {{math|<var>N</var><sub>A</sub>}}, je-li vyjádřena v jednotce mol<sup>−1</sup>, a nazývá se Avogadrovo číslo; látkové množství ({{mvar|n}}) systému je mírou počtu specifikovaných elementárních entit; elementární entitou může být atom, molekula, ion, elektron, jakákoli jiná částice nebo specifikované seskupení částic.}}

Látková množství se z praktických důvodů zjišťovala na základě hmotnosti a vyjadřovala v jednotkách „gramatom“ (mol atomů) či „grammolekula“ (mol molekul). Původně se relativní atomové hmotnosti počítaly vůči [[Kyslík|kyslíku]], kterému byla konvencí stanovena relativní atomová hmotnost 16, ale nebylo jednoznačné, zda se jedná o čistý [[izotop]] kyslík-16, nebo směs izotopů v běžném vzdušném kyslíku. Od roku 1960 se proto začala používat definice založená na uhlíku, kdy byla čistému izotopu uhlík-12 stanovena [[relativní atomová hmotnost]] přesně 12. V roce 1971 tak byla definována nová základní jednotka SI, mol, definovaná jako

: ''Mol je látkové množství systému, který obsahuje stejný počet elementárních entit, kolik je atomů v&nbsp;0,012&nbsp;kg uhlíku <sup>12</sup>C.''<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Rozhodnutí č. 3 čtrnácté Generální konference pro míry a váhy (1971)
| url = https://www.bipm.org/en/CGPM/db/14/3/
| url archivu = https://web.archive.org/web/20210304162226/https://www.bipm.org/en/CGPM/db/14/3/
| datum archivace = 2021-03-04
| datum přístupu = 2020-06-23
}}</ref>

Tato definice svazovala látkové množství s&nbsp;hmotností. Postupně však technický pokrok umožnil jednodušší a univerzálnější definici molu, přímým definováním počtu částic v jednotkovém látkovém množství (<math>n=N/N_{\mathrm A}</math>), tedy zafixováním Avogadrovy konstanty: 1&nbsp;mol je jednoduše takové látkové množství, které obsahuje právě přesně 6,022&nbsp;140&nbsp;76×10<sup>23</sup> elementárních entit.

Podle nové definice tak není látkové množství závislé na hmotnosti (ani jiných základních veličinách).

==== Kandela ====
{{Citát v rámečku|[[Kandela]], značka „cd“, je jednotka [[svítivost]]i v&nbsp;SI. Je definována stanovením pevné číselné hodnoty [[světelná účinnost|světelné účinnosti]] monochromatického záření o frekvenci 540×10<sup>12</sup>&nbsp;Hz ({{math|<var>K</var><sub>cd</sub>}}), která je rovna 683, je-li vyjádřena v jednotce [[lumen|lm]]&nbsp;W<sup>−1</sup>, která je rovna cd&nbsp;[[steradián|sr]]&nbsp;[[watt|W]]<sup>−1</sup> nebo cd&nbsp;sr&nbsp;kg<sup>−1</sup>&nbsp;m<sup>−2</sup>&nbsp;s<sup>3</sup>, kde kilogram, metr a sekunda jsou definovány prostřednictvím {{mvar|h}}, {{mvar|c}} a {{math|Δ<var>ν</var><sub>Cs</sub>}}.}}
Jako standardy svítivosti se používaly různé „standardní svíčky“ o definovaném složení a parametrech, později také definovaná žárovková vlákna. Jako univerzálnější jednotka byla navržena svítivost 1&nbsp;cm² [[Platina|platiny]] ohřáté na bod tání. Kvůli přiblížení hodnoty nové jednotky k původním standardním svíčkám byla definice „nové svíčky“ doplněna o koeficient 1/60 a v roce 1948 definována pod novým mezinárodním názvem ''kandela''. V roce 1954 byla zařazena mezi základní jednotky,<ref>[https://www.bipm.org/en/CGPM/db/10/6/ Rozhodnutí č. 6 desáté Generální konference pro míry a váhy] {{Wayback|url=https://www.bipm.org/en/CGPM/db/10/6/|date=20200622105035}} (1954)</ref> v roce 1967 pak byla definice zpřesněna:

: ''Kandela je svítivost, v kolmém směru, povrchu 1/600&nbsp;000 metru čtverečního černého tělesa o teplotě tuhnoucí platiny za tlaku 101&nbsp;325 newtonů na metr čtvereční.''<ref>[https://www.bipm.org/en/CGPM/db/13/5/ Rozhodnutí č. 5 třinácté Generální konference pro míry a váhy] {{Wayback|url=https://www.bipm.org/en/CGPM/db/13/5/|date=20200926160926}} (1954)</ref>

Problémy s realizací přesného [[Absolutně černé těleso|černého zářiče]] o takto vysoké teplotě ale vedly k nové [[Radiometrie|radiometrické]] definici jednotky, která byla přijata v roce 1979:

: ''Kandela je svítivost zdroje, který vydává monochromatické záření o frekvenci 540×10<sup>12</sup>&nbsp;Hz, jehož intenzita v&nbsp;daném směru je 1/683&nbsp;wattů na steradián.''<ref>[https://www.bipm.org/en/CGPM/db/16/3/ Rozhodnutí č. 3 šestnácté Generální konference pro míry a váhy] {{Wayback|url=https://www.bipm.org/en/CGPM/db/16/3/|date=20200321083952}} (1979)</ref>

Změna při redefinici v roce 2019 opět znamenala pouze úpravu formulace do standardního tvaru, beze změny významu.

=== Odvozené jednotky ===
{{Podrobně|Odvozená jednotka SI}}Soustava SI umožňuje neomezený počet dalších jednotek, tzv. [[Odvozená jednotka SI|''odvozených'' jednotek]], které lze vždy reprezentovat jako součin nebo podíl základních jednotek, případně s netriviálním číselným násobkem. Pokud je tento násobitel roven jedné, jednotka se nazývá ''koherentní'' odvozená jednotka.{{efn|Zde je několik příkladů souvislých odvozených jednotek SI: jednotka [[rychlost]]i, což je [[metr za sekundu]], se značkou {{val|u=m/s}}; jednotka [[zrychlení]], což je [[metr za sekundu na druhou]], se značkou {{val|u=m/s<sup>2</sup>}}; atd.}} Základní a koherentní odvozené jednotky SI tvoří dohromady koherentní soustavu jednotek (soubor koherentních jednotek SI).[as] Dvaadvacet koherentních odvozených jednotek v průběhu historie dostalo samostatné názvy, které zjednodušují jejich používání v praktickém životě.<ref name="si-brochure-9" />{{rp|26–27, 137–138}} Sedm základních jednotek a 22 odvozených jednotek se speciálními názvy a značky lze použít v kombinaci k vyjádření dalších odvozených jednotek,{{efn|name="22derived"}} které byly přijaty pro usnadnění měření různých veličin.

Před novou definicí v roce 2019 byla soustava SI definována prostřednictvím sedmi základních jednotek, z nichž byly odvozené jednotky konstruovány jako součin mocnin základních jednotek. Po redefinici je SI definována stanovením číselných hodnot sedmi definičních konstant. To má za následek, že rozlišování mezi základními a odvozenými jednotkami není v zásadě nutné, protože všechny jednotky, základní i odvozené, lze konstruovat přímo z definičních konstant. Nicméně toto rozlišení je zachováno, protože "je užitečné a historicky dobře zavedené", a také proto, že řada norem [[ISO/IEC 80000]] specifikuje základní a odvozené veličiny, které mají nutně odpovídající jednotky.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=129}}

Odvozené jednotky v soustavě SI jsou tvořeny mocninami, součinem nebo kvocientem základních jednotek a jejich počet je potenciálně neomezený.<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=103}}<ref name="NIST330" />{{rp|pages=14,16}}  Odvozené jednotky jsou spojeny s odvozenými veličinami; například [[rychlost]] je veličina, která je odvozena ze základních veličin času a délky, a proto je odvozenou jednotkou soustavy SI metr za sekundu (značka m/s). Rozměry odvozených jednotek lze vyjádřit pomocí rozměrů základních jednotek.

K vyjádření dalších odvozených jednotek lze použít kombinace základních a odvozených jednotek. Například jednotkou [[Síla|síly]] v soustavě SI je [[newton]] (N), jednotkou [[Tlak|tlaku]] v soustavě SI je [[Pascal (jednotka)|pascal]] (Pa) - a pascal lze definovat jako jeden newton na metr čtvereční (N/m<sup>2</sup>).<ref>{{cite web|title=Units & Symbols for Electrical & Electronic Engineers|url=http://www.theiet.org/students/resources/units-symbols.cfm|publisher=Institution of Engineering and Technology|date=1996|pages=8–11|access-date=19 August 2013|archive-url=https://web.archive.org/web/20130628212624/http://www.theiet.org/students/resources/units-symbols.cfm|archive-date=28 June 2013}}</ref>
{| class="wikitable sortable"
|+ style="font-size:larger;font-weight:bold;" |Pojmenované odvozené jednotky s vlastní značkou<ref name="NIST330" />{{rp|page=15}}
!Název
!Značka
![[Fyzikální veličina|Veličina]]
!Vyjádření v jiných jednotkách
!Vyjádření v základních jednotkách SI
|-
|'''[[radián]]'''
|'''rad'''
|[[úhel#Rovinný úhel jako fyzikální veličina|rovinný úhel]]
|m·m<sup>−1</sup>
|bezrozměrný
|-
|'''[[steradián]]'''
|'''sr'''
|[[prostorový úhel]]
|m<sup>2</sup>·m<sup>−2</sup>
|bezrozměrný
|-
|'''[[hertz]]'''
|'''Hz'''
|[[frekvence]]
|1/s
|s<sup>−1</sup>
|-
|'''[[newton]]'''
|'''N'''
|[[síla]], [[váha]]
|kg·m/s<sup>2</sup>
|kg·m·s<sup>−2</sup>
|-
|'''[[Pascal (jednotka)|pascal]]'''
|'''Pa'''
|[[tlak]], [[Napětí (mechanika)|napětí]]
|N/m<sup>2</sup>
|m<sup>−1</sup>·kg·s<sup>−2</sup>
|-
|'''[[joule]]'''
|'''J'''
|[[energie]], [[Práce (fyzika)|práce]], [[teplo]]
|N·m = C·V = W·s
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>
|-
|'''[[watt]]'''
|'''W'''
|[[výkon]], [[zářivý tok]]
|J/s = V·A
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−3</sup>
|-
|'''[[coulomb]]'''
|'''C'''
|[[elektrický náboj]]
|s·A
|s·A
|-
|'''[[volt]]'''
|'''V'''
|[[elektrické napětí]], [[elektrický potenciál]]
|W/A&nbsp;=&nbsp;J/C
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−3</sup>·A<sup>−1</sup>
|-
|'''[[farad]]'''
|'''F'''
|[[elektrická kapacita]]
|C/V
|m<sup>−2</sup>·kg<sup>−1</sup>·s<sup>4</sup>·A<sup>2</sup>
|-
|'''[[ohm]]'''
|'''Ω'''
|[[elektrický odpor]], [[impedance]], [[reaktance]]
|V/A
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−3</sup>·A<sup>−2</sup>
|-
|'''[[Siemens (jednotka)|siemens]]'''
|'''S'''
|[[elektrická vodivost]]
|1/Ω
|m<sup>−2</sup>·kg<sup>−1</sup>·s<sup>3</sup>·A<sup>2</sup>
|-
|'''[[Weber (jednotka)|weber]]'''
|'''Wb'''
|[[magnetický tok]]
|J/A
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>·A<sup>−1</sup>
|-
|'''[[Tesla (jednotka)|tesla]]'''
|'''T'''
|[[magnetická indukce]]
|V·s/m<sup>2</sup>&nbsp;=&nbsp;Wb/m<sup>2</sup>&nbsp;=&nbsp;N/(A·m)
|kg·s<sup>−2</sup>·A<sup>−1</sup>
|-
|'''[[henry]]'''
|'''H'''
|[[indukčnost]]
|V·s/A&nbsp;=&nbsp;Wb/A
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>·A<sup>−2</sup>
|-
|'''[[stupeň Celsia]]'''
|'''°C'''
|[[Stupeň Celsia|Celsiova teplota]]
|K ([[Teplota|''t'']]/°C&nbsp;=&nbsp;[[Termodynamická teplota|''T'']]/K&nbsp;−&nbsp;273,15)
|K
|-
|'''[[lumen]]'''
|'''lm'''
|[[světelný tok]]
|lx·m<sup>2</sup>
|cd·sr
|-
|'''[[Lux (jednotka)|lux]]'''
|'''lx'''
|[[intenzita osvětlení]]
|lm/m<sup>2</sup>
|m<sup>−2</sup>·cd·sr
|-
|'''[[becquerel]]'''
|'''Bq'''
|[[radioaktivita#Aktivita (radioaktivita)|radioaktivita]] (počet rozpadů částic za sekundu)
|1/s
|s<sup>−1</sup>
|-
|'''[[gray]]'''
|'''Gy'''
|[[absorbovaná dávka]] ([[Ionizující záření|ionizujícího záření]])
|J/kg
|m<sup>2</sup>·s<sup>−2</sup>
|-
|'''[[sievert]]'''
|'''Sv'''
|[[dávkový ekvivalent]] ([[Ionizující záření|ionizujícího záření]])
|J/kg
|m<sup>2</sup>·s<sup>−2</sup>
|-
|'''[[katal]]'''
|'''kat'''
|[[katalytická aktivita]]
|mol/s
|s<sup>−1</sup>·mol
|}
Při použití předpon v koherentních jednotkách SI již výsledné jednotky nejsou koherentní, protože předpona zavádí jiný číselný faktor než jedna.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=137}}  Jedinou výjimkou je kilogram, jediná koherentní jednotka SI, jejíž název a značka z historických důvodů předponu obsahuje.{{efn|Z historických důvodů se názvy a značky pro desetinné násobky a díly jednotky hmotnosti tvoří, jako by základní jednotkou byl [[gram]], tj. připojením předponových názvů a značek k názvu jednotky "gram" a značky jednotky "g". Například {{val|e=-6|u=kg}} se zapisuje jako miligram, {{val|u=mg}}, nikoli jako mikrokilogram, {{val|u=μkg}}.<ref name="SIBrochure9thEd"/>{{{rp|page=144}}|name="prefixkg"}}

Úplný soubor jednotek SI se skládá jak z koherentního souboru, tak z násobků a dílů koherentních jednotek vytvořených pomocí předpon.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=138}}  Například metr, kilometr, centimetr, nanometr atd. jsou všechny jednotky délky SI, ačkoli pouze metr je koherentní jednotkou SI. Podobné tvrzení platí i pro odvozené jednotky: například kg/m<sup>3</sup>, g/dm<sup>3</sup>, g/cm<sup>3</sup>, [[Řádová velikost (hmotnost)|Pg]]/km<sup>3</sup> atd. jsou všechny jednotky SI pro hustotu, ale pouze kg/m<sup>3</sup> je koherentní jednotkou SI.

Metr je navíc ''jedinou'' koherentní jednotkou délky v soustavě SI. Každá fyzikální veličina má přesně jednu hlavní jednotku SI, i když tato jednotka může být vyjádřitelná v různých formách pomocí některých speciálních názvů a značek.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=140}} Například koherentní jednotku SI pro [[hybnost]] lze zapsat buď jako kg⋅m/s, nebo jako N⋅s, a obě formy se používají (např. srovnej zde{{refn|{{cite book |title=A Dictionary of Mechanical Engineering |publisher=[[Oxford University Press]] |date=2019 |author-first1=Tony |author-last1=Atkins |author-first2=Marcel |author-last2=Escudier |isbn=9780199587438 |oclc=1110670667}}|name="Atkins Dictionary of Mechanical Engineering"}}<sup>:[https://books.google.com/books?id=cutcBgAAQBAJ&q=%22linear%20momentum%20(unit%20kg.m%2Fs)%22&pg=PA205 205]</sup> a zde{{refn|{{cite book |title=Dictionary of Physics |publisher=Taylor & Francis |date=2014 |author-first=Michael |author-last=Chapple |isbn=9781135939267 |oclc=876513059}}|name="Chapple Dictionary of Physics"}}<sup>:[https://books.google.com/books?id=qfdRAwAAQBAJ&q=%22the%20SI%20unit%20for%20linear%20momentum%2C%20the%20newton%20second%22&pg=PT141 135]</sup>).

Na druhou stranu může několik různých veličin sdílet stejnou koherentní jednotku SI. Například joule na kelvin (značka J/K) je koherentní jednotkou SI pro dvě různé veličiny: [[Tepelná kapacita|tepelnou kapacitu]] a [[Entropie|entropii]]; dalším příkladem je ampér, který je koherentní jednotkou SI pro [[elektrický proud]] i [[magnetické napětí]]. Proto je důležité nepoužívat k určení veličiny pouze jednotku.{{efn|Jak uvádí příručka soustavy SI,<ref name="SIBrochure9thEd"/>{{rp|page=140}}. ''to platí nejen pro technické texty, ale také například pro měřicí přístroje (tj. na displeji přístroje musí být uvedena jak jednotka, tak měřená veličina).''}}

Kromě toho může být tatáž koherentní jednotka SI v jednom kontextu základní jednotkou, ale v jiném kontextu koherentní odvozenou jednotkou. Například ampér je základní jednotkou, když je jednotkou elektrického proudu, ale koherentní odvozenou jednotkou, když je jednotkou magnetického napětí.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=140}} Jako možná známější příklad lze uvést [[Srážkoměr|dešťové srážky]] definované jako objem deště (měřený v m<sup>3</sup>), který spadl na jednotku plochy (měřenou v m<sup>2</sup>). Protože m<sup>3</sup>/m<sup>2</sup> = m, vyplývá z toho, že koherentní ''odvozenou'' jednotkou SI pro srážky je metr, přestože metr je také ''základní'' jednotkou SI pro délku.{{efn|Obvykle se však srážky měří v nekoherentních jednotkách SI, jako jsou milimetry srážek na každém metru čtverečním za určité období, což odpovídá litrům na metr čtvereční.}}
{| class="wikitable"
|+<big>Příklady odvozených jednotek se složeným názvem</big><ref name="NIST330" />{{rp|page=17}}
!Název
!Značka
!Veličina
!Vyjádření v základních jednotkách SI
|-
|'''[[metr čtvereční]]'''
|'''m<sup>2</sup>'''
|[[obsah]]
|m<sup>2</sup>
|-
|'''[[metr krychlový]]'''
|'''m<sup>3</sup>'''
|[[objem]]
|m<sup>3</sup>
|-
|'''[[metr za sekundu]]'''
|'''m/s'''
|[[rychlost]]
|m·s<sup>−1</sup>
|-
|'''[[metr krychlový za sekundu]]'''
|'''m<sup>3</sup>/s'''
|[[objemový průtok]]
|m<sup>3</sup>·s<sup>−1</sup>
|-
|'''metr za sekundu na druhou'''
|'''m/s<sup>2</sup>'''
|[[zrychlení]]
|m·s<sup>−2</sup>
|-
|'''metr za sekundu na třetí'''
|'''m/s<sup>3</sup>'''
|[[ryv]]
|m·s<sup>−3</sup>
|-
|'''radián za sekundu'''
|'''rad/s'''
|[[úhlová rychlost]]
|s<sup>−1</sup>
|-
|'''newton sekunda'''
|'''N·s'''
|[[hybnost]], [[impuls síly]]
|m·kg·s<sup>−1</sup>
|-
|'''newton metr sekunda'''
|'''N·m·s'''
|[[moment hybnosti]]
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−1</sup>
|-
|'''newton metr'''
|'''N·m'''
|[[moment síly]]
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>
|-
|'''reciproční metr'''
|'''m<sup>−1</sup>'''
|[[vlnové číslo]]
|m<sup>−1</sup>
|-
|'''kilogram na metr čtvereční'''
|'''kg/m<sup>2</sup>'''
|[[plošná hustota]] (též plošná hmotnost)
|m<sup>−2</sup>·kg
|-
|'''[[kilogram na metr krychlový]]'''
|'''kg/m<sup>3</sup>'''
|[[hustota]]
|m<sup>−3</sup>·kg
|-
|'''metr krychlový na kilogram'''
|'''m<sup>3</sup>/kg'''
|[[měrný objem]]
|m<sup>3</sup>·kg<sup>−1</sup>
|-
|'''mol na metr krychlový'''
|'''mol/m<sup>3</sup>'''
|[[molární koncentrace]]
|m<sup>−3</sup>·mol
|-
|'''metr krychlový na mol'''
|'''m<sup>3</sup>/mol'''
|[[molární objem]]
|m<sup>3</sup>·mol<sup>−1</sup>
|-
|'''joule sekunda'''
|'''J·s'''
|[[Akce (fyzika)|akce]]
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−1</sup>
|-
|'''joule na kelvin'''
|'''J/K'''
|[[tepelná kapacita]], [[entropie]]
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>·K<sup>−1</sup>
|-
|'''joule na kelvin mol'''
|'''J/(K·mol)'''
|molární tepelná kapacita, molární entropie
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>·K<sup>−1</sup>·mol<sup>−1</sup>
|-
|'''joule na kilogram kelvin'''
|'''J/(K·kg)'''
|[[měrná tepelná kapacita]], specifická entropie
|m<sup>2</sup>·s<sup>−2</sup>·K<sup>−1</sup>
|-
|'''joule na mol'''
|'''J/mol'''
|molární energie
|m<sup>2</sup>·kg·s<sup>−2</sup>·mol<sup>−1</sup>
|-
|'''joule na kilogram'''
|'''J/kg'''
|specifická energie
|m<sup>2</sup>·s<sup>−2</sup>
|-
|'''joule na metr krychlový'''
|'''J/m<sup>3</sup>'''
|hustota energie
|m<sup>−1</sup>·kg·s<sup>−2</sup>
|-
|'''newton na metr'''
|'''N/m''' = J/m<sup>2</sup>
|[[povrchové napětí]]
|kg·s<sup>−2</sup>
|-
|'''watt na metr čtvereční'''
|'''W/m<sup>2</sup>'''
|hustota proudění tepla, [[intenzita ozáření]]
|kg·s<sup>−3</sup>
|-
|'''watt na metr kelvin'''
|'''W/(m·K)'''
|[[tepelná vodivost]]
|m·kg·s<sup>−3</sup>·K<sup>−1</sup>
|-
|'''metr čtvereční za sekundu'''
|'''m<sup>2</sup>/s'''
|kinematická [[viskozita]], [[Difuze|difúzní]] koeficient
|m<sup>2</sup>·s<sup>−1</sup>
|-
|'''pascal sekunda'''
|'''Pa·s''' = '''N·s/m<sup>2</sup>'''
|dynamická [[viskozita]]
|m<sup>−1</sup>·kg·s<sup>−1</sup>
|-
|'''coulomb na metr čtvereční'''
|'''C/m<sup>2</sup>'''
|[[elektrická indukce]]
|m<sup>−2</sup>·s·A
|-
|'''coulomb na metr krychlový'''
|'''C/m<sup>3</sup>'''
|hustota elektrického náboje
|m<sup>−3</sup>·s·A
|-
|'''ampér na metr čtvereční'''
|'''A/m<sup>2</sup>'''
|hustota elektrického proudu
|A·m<sup>−2</sup>
|-
|'''siemens na metr'''
|'''S/m'''
|[[konduktivita]]
|m<sup>−3</sup>·kg<sup>−1</sup>·s<sup>3</sup>·A<sup>2</sup>
|-
|'''siemens metr čtvereční na mol'''
|'''S·m<sup>2</sup>/mol'''
|molární konduktivita
|kg<sup>−1</sup>·s<sup>3</sup>·mol<sup>−1</sup>·A<sup>2</sup>
|-
|'''farad na metr'''
|'''F/m'''
|[[permitivita]]
|m<sup>−3</sup>·kg<sup>−1</sup>·s<sup>4</sup>·A<sup>2</sup>
|-
|'''henry na metr'''
|'''H/m'''
|[[permeabilita]]
|m·kg·s<sup>−2</sup>·A<sup>−2</sup>
|-
|'''volt na metr'''
|'''V/m'''
|[[intenzita elektrického pole]]
|m·kg·s<sup>−3</sup>·A<sup>−1</sup>
|-
|'''ampér na metr'''
|'''A/m'''
|[[intenzita magnetického pole]]
|A·m<sup>−1</sup>
|-
|'''kandela na metr čtvereční'''
|'''cd/m<sup>2</sup>'''
|[[jas]]
|cd·m<sup>−2</sup>
|-
|'''coulomb na kilogram'''
|'''C/kg'''
|[[ozáření]], expozice ([[Ionizující záření|ionizujícím zářením]])
|kg<sup>−1</sup>·s·A
|-
|'''gray na sekundu'''
|'''Gy/s'''
|[[dávkový příkon]]
|m<sup>2</sup>·s<sup>−3</sup>
|-
|'''ohm metr'''
|'''Ω·m'''
|[[rezistivita]]
|m<sup>3</sup>·kg·s<sup>−3</sup>·A<sup>−2</sup>
|}

=== Bezrozměrné jednotky ===
Jednotkou [[Bezrozměrná veličina|bezrozměrné veličiny]] je zpravidla pouhá jednička (značka 1), ale uvádí se jen zřídka.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=136}} Některé bezrozměrné veličiny mají specifické [[bezrozměrná jednotka|bezrozměrové jednotky]] a k nim specifické značky; např. radián a steradián jsou také jednotky bezrozměrných veličin, ale používají značky rad, resp. sr.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=137}}

=== Předpony ===
{{Podrobně|Předpona soustavy SI}}
Stejně jako všechny metrické soustavy používá soustava SI [[Předpona soustavy SI|metrické předpony]] k systematickému vytváření souboru jednotek, které jsou pro stejnou fyzikální veličinu desetinnými násobky a díly v širokém rozsahu.

Například zatímco koherentní jednotkou délky je metr,{{efn|Je správné říci, že základní jednotka SI (např. metr) je koherentní jednotkou pro odpovídající fyzikální veličinu. Připomeňme, že ''soubor koherentních jednotek SI'' se skládá ze základních jednotek a koherentních odvozených jednotek. Toto použití je v souladu s definicí koherentní jednotky jako jednotky, která je rovna "součinu mocnin základních jednotek s předčinitelem 1". Ostatně každá základní jednotka je zjevně takto reprezentovatelná - je rovna sama sobě s mocninou 1 a s prefaktorem 1.}} soustava SI poskytuje celou škálu menších a větších jednotek délky, z nichž každá může být pro dané použití výhodnější - například vzdálenost při jízdě autem se obvykle udává v [[Kilometr|kilometrech]] (značka km), nikoli v metrech. Metrická předpona "kilo" (značka "k") zde označuje násobek 1000; tedy 1 km = 1000 m.

Současná verze soustavy SI poskytuje dvacet čtyři metrických předpon, které označují desetinné mocniny v rozmezí od 10<sup>−30</sup> do 10<sup>30</sup>; nejnovější předpony byly přijaty v roce 2022.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|pages=143–144}}<ref>{{cite web|title=Earth now weighs six ronnagrams: New metric prefixes voted in|url=https://phys.org/news/2022-11-earth-ronnagrams-metric-prefixes-voted.html|publisher=phys.org|date=18 November 2022}}</ref><ref>{{cite web|date=18 November 2022|title=List of Resolutions for the 27th meeting of the General Conference on Weights and Measures|url=https://www.bipm.org/documents/20126/64811223/Resolutions-2022.pdf|url-status=dead|access-date=18 November 2022|archive-date=18 November 2022|archive-url=https://web.archive.org/web/20221118153958/https://www.bipm.org/documents/20126/64811223/Resolutions-2022.pdf}}</ref><ref>{{Cite web|title=2022-12-19-si-prefixes - BIPM|url=https://www.bipm.org/en/-/2022-12-19-si-prefixes|access-date=11 January 2023|website=www.bipm.org}}</ref> Většina předpon odpovídá celým mocninám 1000; jediné, které tomu neodpovídají, jsou předpony pro 10, 1/10, 100 a 1/100.

Obecně lze říci, že pokud je dána jakákoli koherentní jednotka se samostatným názvem a značkou,{{efn|Jinými slovy, vzhledem k jakékoli základní jednotce nebo jakékoli souvislé odvozené jednotce se speciálním názvem a značkou.}} lze vytvořit novou jednotku prostým přidáním příslušné metrické předpony k názvu koherentní jednotky (a odpovídající značky předpony ke značce koherentní jednotky).{{efn|name="prefixkg"}} Jelikož metrická předpona označuje konkrétní mocninu deseti, je nová jednotka vždy násobkem nebo podílem koherentní jednotky. Převod mezi různými jednotkami SI pro jednu a tutéž fyzikální veličinu tedy vždy probíhá prostřednictvím mocniny deseti.{{efn|Toto poslední tvrzení se ve skutečnosti vztahuje na "všechny" jednotky SI, nejen na jednotky se speciálními názvy a značkami. Vezměme si příklad jednotek SI pro [[točivý moment]]. Protože SI nemá jednotku se speciálním názvem a značkou pro točivý moment, je její koherentní jednotkou SI [[newtonmetr]], N⋅m. Níže jsou uvedeny některé příklady ''nekoherentních'' jednotek točivého momentu SI: N⋅mm, kN⋅μm, mN⋅cm, etc. Všimněte si, že tyto nekoherentní jednotky se získávají z původní koherentní jednotky nahrazením některých (nebo všech) jednotek se speciálními názvy a značkami, které se vyskytují v původní koherentní jednotce, jejich desetinnými násobky nebo díly. Tyto různé mocniny deseti se pak ale spojí do jedné celkové mocniny deseti. Např. kN⋅μm {{=}} (10<sup>3</sup> N)⋅(10<sup>−6</sup> m) {{=}} 10<sup>3–6</sup> N⋅m {{=}} 10<sup>−3</sup> N⋅m.}} Proto se soustavě SI (a metrické soustavě obecněji) říká ''desítková soustava měrných jednotek''.<ref name="DecimalSystem">{{cite web|url=https://usma.org/decimal-nature-of-the-metric-system|title=Decimal Nature of the Metric System|publisher=US Metric Association|date=2015|access-date=15 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200415225727/https://usma.org/decimal-nature-of-the-metric-system/|archive-date=15 April 2020|url-status=live}}</ref>

Seskupení tvořené předponovovou značkou připojenou ke značce jednotky (např. "km", "cm") představuje novou neoddělitelnou značku jednotky. Tato nová značka může být zvýšen kladnou nebo zápornou mocninou. Může být také kombinována s jinými značkami jednotek a vytvářet složené značky jednotek.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=143}} Například g/cm<sup>3</sup> je jednotka SI pro [[Hustota|hustotu]], kde cm<sup>3</sup> je třeba interpretovat jako (cm)<sup>3</sup>.

K názvům jednotek se přidávají předpony, které vytvářejí násobky a díly původní jednotky. Všechny tyto násobky jsou celočíselné mocniny deseti a nad sto nebo pod setinu jsou všechny celočíselné mocniny tisíce. Například ''kilo'' označuje násobek tisíce a ''mili'' označuje násobek tisícin, takže do metru je tisíc milimetrů a do kilometru tisíc metrů. Předpony se nikdy nekombinují, takže například miliontina metru je ''mikrometr'', nikoli ''milimilimetr''. Násobky kilogramu jsou pojmenovány tak, jako by základní jednotkou byl gram, takže miliontina kilogramu je miligram, nikoliv mikrokilogram.<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=122}}<ref name="NIST811">{{cite book|author-first1=Ambler|author-last1=Thompson|author-first2=Barry N.|author-last2=Taylor|date=2008|url=http://physics.nist.gov/cuu/pdf/sp811.pdf|title=Guide for the Use of the International System of Units (SI) (Special publication 811)|location=Gaithersburg, MD|publisher=[[National Institute of Standards and Technology]]}}</ref>{{rp|page=14}}  Když se předpony používají k vytvoření násobků a dílů základních a odvozených jednotek SI, výsledné jednotky již nejsou koherentní.<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=7}} 

Mezinárodní úřad pro míry a váhy specifikuje 24 předpon pro jednotky soustavy SI:<ref>{{Citace elektronické monografie
| korporace = Bureau International des Poids et Mesures
| odkaz na korporaci = Mezinárodní úřad pro míry a váhy
| titul = Le Système international d’unités (SI) – The International System of Units (SI)
| url = http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_8.pdf
| vydání = 8
| vydavatel = STEDI MEDIA
| místo = Paris
| datum vydání = květen 2006
| kapitola = 3.1
| url kapitoly = http://www.bipm.org/en/si/prefixes.html
| strany = 32, 121
| isbn = 92-822-2213-6
| jazyk = francouzsky, anglicky
}}</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení = Halliday
| jméno = David
| příjmení2 = Resnick
| jméno2 = Robert
| příjmení3 = Walker
| jméno3 = Jearl
| titul = Fyzika
| vydavatel = Vysoké učení technické v Brně – Nakladatelství VUTIUM a PROMETHEUS
| místo = Brno, Praha
| kapitola = 1.3
| strany = 3
| isbn = 80-214-1868-0
| rok = 2001
}}</ref>
{| class="wikitable" style="padding: 0; text-align: center; width: 0"
|+Předpony SI
! colspan="2" |Předpona
! rowspan="2" |10<sup>n</sup>
! rowspan="2" |[[Desítková soustava|Násobek]]
! rowspan="2" |Přijetí
<ref group="po">Předpony přijaté před rokem 1960 existovaly již před SI. K zavedení [[Soustava CGS|Soustavy CGS]] došlo v roce 1873.</ref>
|-
!Jméno
!Značka
|-
|[[quetta]]
|Q
| style="text-align:left;" |[[Kvintilion|10<sup>30</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000&nbsp;000
| rowspan="2" |2022<ref name="newUnitAdoption">{{cite web|title=On the extension of the range of SI prefixes|url=https://www.bipm.org/en/cgpm-2022/resolution-3|date=18 November 2022|access-date=5 February 2023}}</ref>
|-
|[[ronna]]
|R
| style="text-align:left;" |[[Kvadriliarda|10<sup>27</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000 000 000 000 000 000 000
|-
|[[yotta]]
|Y
| style="text-align:left;" |[[Kvadrilion|10<sup>24</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000 000 000 000 000 000
| rowspan="2" |1991
|-
|[[zetta]]
|Z
| style="text-align:left;" |[[Triliarda|10<sup>21</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000 000 000 000 000
|-
|[[exa]]
|E
| style="text-align:left;" |[[Trilion|10<sup>18</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000 000 000 000
| rowspan="2" |1975<ref>{{cite web|url=https://www.nist.gov/pml/owm/metric-si-prefixes|title=Metric (SI) Prefixes|publisher=NIST}}</ref>
|-
|[[peta]]
|P
| style="text-align:left;" |[[Biliarda|10<sup>15</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000 000 000
|-
|[[tera]]
|T
| style="text-align:left;" |[[Bilion|10<sup>12</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000 000
| rowspan="2" |1960
|-
|[[giga]]
|G
| style="text-align:left;" |[[Miliarda|10<sup>9</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000 000
|-
|[[mega]]
|M
| style="text-align:left;" |[[Milion|10<sup>6</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000 000
|1873
|-
|[[kilo]]
|k
| style="text-align:left;" |[[1000 (číslo)|10<sup>3</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |1 000
| rowspan="3" |1795
|-
|[[hekto]]
|h
| style="text-align:left;" |[[100|10<sup>2</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |100
|-
|[[deka]]
|da
| style="text-align:left;" |[[10|10<sup>1</sup>]]
| style="text-align:right; font-variant-numeric: tabular-nums;" |10
|- style="background:#EAECF0;color:black;"
|—
|—
| style="text-align:left;" |[[1|10<sup>0</sup>]]
| style="font-variant-numeric: tabular-nums;" |1
|—
|-
|[[deci]]
|d
| style="text-align:left;" |[[Desetina|10<sup>−1</sup>]]
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,1
| rowspan="3" |1795
|-
|[[centi]]
|c
| style="text-align:left;" |[[Setina|10<sup>−2</sup>]]
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,01
|-
|[[mili]]
|m
| style="text-align:left;" |[[Tisícina|10<sup>−3</sup>]]
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,001
|-
|[[mikro]]
|μ
| style="text-align:left;" |[[Parts per million|10<sup>−6</sup>]]
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 001
|1873
|-
|[[nano]]
|n
| style="text-align:left;" |[[Miliardtina|10<sup>−9</sup>]]
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 001
| rowspan="2" |1960
|-
|[[piko]]
|p
| style="text-align:left;" |[[Biliardtina|10<sup>−12</sup>]]
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 001
|-
|[[femto]]
|f
| style="text-align:left;" |10<sup>−15</sup>
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 000 001
| rowspan="2" |1964
|-
|[[atto]]
|a
| style="text-align:left;" |10<sup>−18</sup>
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 000 000 001
|-
|[[zepto]]
|z
| style="text-align:left;" |10<sup>−21</sup>
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 000 000 000 001
| rowspan="2" |1991
|-
|[[yokto]]
|y
| style="text-align:left;" |10<sup>−24</sup>
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 000 000 000 000 001
|-
|[[ronto]]
|r
| style="text-align:left;" |10<sup>−27</sup>
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 000 000 000 000 000 001
| rowspan="2" |2022<ref name="newUnitAdoption" />
|-
|[[quecto]]
|q
| style="text-align:left;" |10<sup>−30</sup>
| style="text-align:left; font-variant-numeric: tabular-nums;" |0,000 000 000 000 000 000 000 000 000 001
|-
| colspan="5" style="text-align: left;" |
; Poznámky
<references group="po" />
|}

== Lexikografické konvence ==

=== Názvy jednotek ===
Podle příručky soustavy SI by se s názvy jednotek mělo zacházet jako s obecnými podstatnými jmény jazyka kontextu. To znamená, že by měly být psány ve stejné znakové sadě jako ostatní běžná podstatná jména (např. [[Latinka|latinkou]] v češtině, [[Cyrilice|cyrilicí]] v ruštině atd.) a měly by se řídit obvyklými gramatickými a [[Pravopis|pravopisnými]] pravidly kontextového jazyka. Například v češtině a angličtině, i když je jednotka pojmenována po osobě a její značka začíná [[Kapitálky|velkým písmenem]], by název jednotky v běžném textu měl začínat malým písmenem (např. newton, hertz, pascal) a píše se s velkým písmenem pouze na začátku věty a v nadpisech a názvech publikací. Jako netriviální aplikaci tohoto pravidla uvádí příručka, že název jednotky se značkou °C se správně píše jako „stupeň Celsia“: první písmeno názvu jednotky, „s“, se píše s malým písmenem, zatímco přívlastek „Celsius“ se píše s velkým písmenem, protože jde o vlastní jméno.{{efn|Jednotka je pojmenována podle [[Anders Celsius|Anderse Celsia]].}}<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=148}}

=== Značky jednotky a hodnoty veličin ===
[[Značka veličiny|Značky jednotek]] SI mají být jedinečné a univerzální, nezávislé na jazykovém kontextu.<ref name="SIBrochure" />{{rp|pages=130–35}} V příručce soustavy SI jsou uvedena specifická pravidla pro jejich zápis.<ref name="SIBrochure" />{{rp|pages=130–35}}

Obecná pravidla pro zápis jednotek a veličin v soustavě SI se vztahují na text, který je buď psán rukou, nebo vytvořen automatizovaným postupem:

* Hodnota veličiny se zapisuje jako číslo, za kterým následuje mezera (představující znaménko násobení) a značka jednotky; např. 2,21&nbsp;kg, 7,3×10<sup>2</sup> m<sup>2</sup>, 22&nbsp;K. Toto pravidlo výslovně obsahuje znak procenta (%)<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=134}} a značku pro stupně Celsia (°C).<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=133}} Výjimkou jsou značky pro rovinné úhlové stupně, minuty a sekundy (°, ′ a ″), které se umísťují bezprostředně za číslo bez mezery.
* Značky jsou matematické entity, nikoli zkratky, a jako takové nemají připojenou tečku/úplnou tečku (.), pokud ji gramatická pravidla nevyžadují z jiného důvodu, například pro označení konce věty.
* Předpona je součástí jednotky a její značka je předřazena před značku jednotky bez oddělovače (např. k v km, M v MPa, G v GHz, μ v μg). Složené předpony nejsou povoleny. Jednotka s předponou je ve výrazech atomická (např. km<sup>2</sup> je ekvivalentní (km)<sup>2</sup>).
* Značky jednotek se zapisují kolmým písmem (antikva) bez ohledu na typ použitý v okolním textu.
* Značky pro odvozené jednotky vzniklé násobením se spojují [[Násobení|středovou tečkou]] (⋅) nebo [[Nezlomitelná mezera|nezlomitelnou mezerou]]; např. n⋅m nebo N m.
* Značky pro odvozené jednotky vytvořené dělením se spojují se [[Lomítko|lomítkem]] (/) nebo se uvádějí jako záporný [[Umocňování|exponent]]. Např. jednotku "metr za sekundu" lze zapsat jako m/s, m s<sup>−1</sup>, m⋅s<sup>−1</sup> nebo <math>{\mathrm{m} \over \mathrm{s}}</math>. V případech, kdy za lomítkem následuje středová tečka (nebo mezera) nebo je přítomno více než jedno lomítko, je třeba použít závorky, aby se předešlo nejednoznačnosti. Například zápisy kg/(m⋅s<sup>2</sup>), kg⋅m<sup>−1</sup>⋅s<sup>−2</sup> a (kg/m)/s<sup>2</sup> jsou přijatelné, ale kg/m/s<sup>2</sup> a kg/m⋅s<sup>2</sup> jsou nejednoznačné a nepřijatelné.
* První písmeno značky jednotek odvozených od jména osoby se píše velkými písmeny, jinak se píší malými písmeny. Např. jednotka [[Tlak|tlaku]] je pojmenována po [[Blaise Pascal|Blaise Pascalovi]], proto se její značka píše "Pa", ale značka pro mol se píše "mol". Takto je "T" značkou pro [[Tesla (jednotka)|teslu]], jednotku [[Magnetická indukce|magnetické indukce]], a "t" značkou pro [[Tuna|tunu]], jednotku [[Hmotnost|hmotnosti]]. Od roku 1979 se litr může výjimečně psát buď s velkým, nebo s malým písmenem „L“, k čemuž vedla podobnost malého písmene „l“ s číslicí „1“, zejména v některých fontech.
*Značky nemají tvar množného čísla, např. 25 kg, nikoli 25 kgů.
*Velká a malá písmena předpon nejsou zaměnitelná. Např. veličiny 1 mW a 1 MW představují dvě různé veličiny (miliwatt a megawatt).
*Značkou pro [[Desetinná značka|desetinnou značku]] je buď [[Čárka (interpunkce)|čárka]], nebo [[tečka]] na řádku. V praxi se v zemích kontinentální Evropy a ve většině Latinské Ameriky používá desetinná čárka a ve většině anglicky mluvících zemí a ve většině Asie se používá desetinná tečka.<ref>{{cite journal|date=March–April 2008|title=Period or Comma? Decimal Styles over Time and Place|url=http://www.councilscienceeditors.org/files/scienceeditor/v31n2p042-043.pdf|journal=Science Editor|volume=31|issue=2|page=42|archive-url=https://web.archive.org/web/20130228062258/http://www.councilscienceeditors.org/files/scienceeditor/v31n2p042-043.pdf|archive-date=28 February 2013|author-first=Amelia A.|author-last=Williamson|access-date=19 May 2012}}</ref>
*Jako oddělovač tisíců (1&nbsp;000&nbsp;000) lze použít [[Nezlomitelná mezera|tenké mezery]], aby se usnadnilo čtení, ale mezi skupiny tří číslic se nevkládají tečky ani čárky (1.000.000 nebo 1,000,000).<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=133}} Pokud jsou číslice pouze čtyři, mezera se obvykle nepoužívá k oddělení jedné číslice.
*Je třeba se vyhnout jakémukoli zalomení řádku uvnitř čísla, uvnitř složené jednotky nebo mezi číslem a jednotkou. Tam, kde to není možné, by se zlomy řádků měly shodovat s oddělovači tisíců.
*Vzhledem k tomu, že hodnota „bilion“ a „trilion“ se [[Krátká a dlouhá škála|v různých jazycích liší]], je třeba se vyhnout bezrozměrným výrazům „ppb“ (parts per billion) a „ppt“ (parts per trillion). Příručka soustavy SI nenavrhuje žádné alternativy.

== Realizace jednotek ==
[[Soubor:Silicon_sphere_for_Avogadro_project.jpg|náhled|Křemíková koule pro Avogadrův projekt používaná k měření Avogadrovy konstanty s relativní standardní nejistotou maximálně 2×10<sup>−8</sup>, v rukou Achima Leistnera.<ref>{{cite web|title=Avogadro Project|url=http://www.npl.co.uk/science-technology/mass-and-force/research/avogadro-project|publisher=National Physical Laboratory|access-date=19 August 2010}}</ref>]]
Metrologové pečlivě rozlišují mezi definicí jednotky a její realizací. Definice každé základní jednotky SI je sestavena tak, aby byla jedinečná a poskytovala spolehlivý teoretický základ, na němž lze provádět co nejpřesnější a nejreprodukovatelnější měření. Realizace definice jednotky je postup, kterým lze definici použít ke stanovení hodnoty a související [[Nejistota měření|nejistoty]] veličiny stejného druhu jako jednotka. Popis ''mise en pratique'' základních jednotek je uveden v elektronické příloze k příručce soustavy SI.<ref>{{cite web|url=http://www.bipm.org/en/si/new_si/mise-en-pratique.html|title=What is a mise en pratique?|publisher=[[Mezinárodní úřad pro míry a váhy|International Bureau of Weights and Measures]]|access-date=10 November 2012}}</ref><ref name="SIBrochure" />{{rp|pages=168–169}}

Zveřejněná ''mise en pratique'' není jediným způsobem, jakým lze základní jednotku určit: v Příručce soustavy SI se uvádí, že "k realizaci libovolné jednotky SI lze použít jakoukoli metodu, která je v souladu s fyzikálními zákony".<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=111}} 

=== Definice vs. realizace jednotek ===
Od roku 2019 jsou veličiny všech jednotek SI definovány abstraktním způsobem, který je pojmově oddělen od jejich praktické realizace.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=126}} Konkrétně jsou jednotky SI definovány stanovením, že sedm [[Nové definice SI#Volba konstant|přírodních konstant SI]]<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|pages=125–129}} má určité přesné číselné hodnoty, pokud jsou vyjádřeny v jednotkách SI. Pravděpodobně nejznámější z těchto konstant je [[Rychlost světla|rychlost světla ve vakuu]] {{Math|''c''}}, která má v soustavě SI podle definice přesnou hodnotu c = 299&nbsp;792&nbsp;458 m/s. Dalších šest konstant je frekvence [[Elektromagnetické záření|záření]] velmi jemného přechodu cesia {{math|Δ''ν''{{sub|Cs}}}}, [[Planckova konstanta]] {{Math|''h''}}, [[elementární náboj]] {{Math|''e''}}, [[Boltzmannova konstanta]] {{Math|''k''}}, [[Avogadrova konstanta]] {{Math|''N''<sub>A</sub>}} a [[světelná účinnost]] {{Math|''K''<sub>cd</sub>}}. Povaha přírodních  konstant sahá od základních přírodních konstant, jako je {{Math|''c''}}, až po čistě technickou konstantu {{Math|''K''<sub>cd</sub>}}.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|pages=128–129}} Před rokem 2019 nebyly {{Math|''h''}}, {{Math|''e''}}, {{Math|''k''}} a {{Math|''N''<sub>A</sub>}} definovány a priori, ale jednalo se spíše o velmi přesně měřené veličiny. V roce 2019 byly jejich hodnoty definičně stanoveny na jejich nejlepší odhady v daném okamžiku, čímž byla zajištěna kontinuita s předchozími definicemi základních jednotek.

Co se týče realizace, to, co je považováno za současnou nejlepší praktickou realizaci jednotek, je popsáno v ''mises en pratique'' (francouzsky uvedení do praxe), které rovněž vydává BIPM.<ref name="MisesEnPratique">{{cite web|url=https://www.bipm.org/en/publications/mises-en-pratique/|title=Practical realizations of the definitions of some important units|publisher=[[BIPM]]|date=2019|access-date=11 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200409115245/http://www.bipm.org/en/publications/mises-en-pratique/|archive-date=9 April 2020|url-status=live}}</ref> Abstraktní povaha definic jednotek umožňuje zdokonalovat a měnit ''mises en pratique'' v závislosti na vývoji vědy a techniky, aniž by bylo nutné měnit samotné definice.

V jistém smyslu není tento způsob definice jednotek SI o nic abstraktnější než způsob, jakým se tradičně definují odvozené jednotky z hlediska základních jednotek. Vezměme si konkrétní odvozenou jednotku, například joule, jednotku energie. Její definice z hlediska základních jednotek je kg⋅m<sup>2</sup>/s<sup>2</sup>. I když jsou k dispozici praktické realizace metru, kilogramu a sekundy, praktická realizace joulu by vyžadovala nějaký odkaz na základní fyzikální definici práce nebo energie - nějaký skutečný fyzikální postup realizace energie v množství jednoho joulu tak, aby ji bylo možné porovnat s jinými případy energie (například s energií obsaženou v motorovém benzinu vpraveném do automobilu nebo v elektřině dodané do domácnosti).

Situace s definičními konstantami a všemi jednotkami SI je analogická. Čistě matematicky vzato jsou jednotky SI vlastně definovány tak, jako bychom prohlásili, že právě jednotky definiční konstanty jsou nyní základními jednotkami, přičemž všechny ostatní jednotky SI jsou jednotkami odvozenými. Abychom si to ujasnili, všimněme si nejprve, že každou definiční konstantu lze považovat za určující velikost měrné jednotky této definiční konstanty;<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=128}} například definice {{Math|''c''}} definuje jednotku m/s jako 1 m/s = {{Math|''c''}} / 299&nbsp;792&nbsp;458 ("rychlost jednoho metru za sekundu se rovná jedné 299&nbsp;792&nbsp;458 rychlosti světla"). Tímto způsobem definiční konstanty přímo definují následujících sedm jednotek:

* [[hertz]] (Hz), jednotka fyzikální veličiny [[frekvence]];
* [[metr za sekundu]] (m/s), jednotka [[Rychlost|rychlosti]];
* joule-sekunda (J⋅s), jednotka [[Akce (fyzika)|akce]]
* coulomb (C), jednotka elektrického náboje;
* [[Odvozená jednotka SI|joule na kelvin]] (J/K), jednotka [[entropie]] a [[Tepelná kapacita|tepelné kapacity]];
* inverzní [[Mol (jednotka)|mol]] (mol-1), jednotka převodní konstanty mezi [[Látkové množství|látkovým množstvím]] a počtem elementárních jednotek (atomů, molekul atd.);

* a [[lumen]] na [[watt]] (lm/W), jednotka [[Světelná účinnost|světelné účinnosti]] (konstanta převodu mezi fyzikálním výkonem elektromagnetického záření a vlastní schopností tohoto záření vyvolat u člověka zrakový vjem jasu).
Dále lze pomocí rozměrové analýzy ukázat, že každou koherentní jednotku SI (ať už základní nebo odvozenou) lze zapsat jako jedinečný součin mocnin jednotek definičních konstant SI (zcela analogicky k tomu, že každou koherentní odvozenou jednotku SI lze zapsat jako jedinečný součin mocnin základních jednotek SI). Například kilogram lze zapsat jako kg = (Hz)(J⋅s)/(m/s)<sup>2</sup>. Kilogram je tedy definován v termínech tří definičních konstant {{math|Δ''ν''{{sub|Cs}}}}, {{Math|''c''}} a {{Math|''h''}}, protože na jedné straně tyto tři definiční konstanty definují jednotky Hz, m/s, respektive J⋅s,[bm] na druhé straně lze kilogram zapsat v termínech těchto tří jednotek, a to kg = (Hz)(J⋅s)/(m/s)<sup>2</sup>. Ačkoli otázka, jak kilogram skutečně realizovat v praxi, by v tomto okamžiku byla stále otevřená, nijak se to neliší od skutečnosti, že otázka, jak skutečně realizovat joule v praxi, je v zásadě stále otevřená i poté, co jsme dosáhli praktické realizace metru, kilogramu a sekundy.

=== Určení základních konstant vs. jiné metody definice ===
Současný způsob definování SI je výsledkem desetiletí trvajícího směřování ke stále abstraktnějším a idealizovanějším formulacím, v nichž jsou realizace jednotek pojmově odděleny od definic.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=126}}

Velkou výhodou tohoto způsobu je, že s rozvojem vědy a technologií lze zavádět nové a dokonalejší realizace, aniž by bylo nutné jednotky znovu definovat. Jednotky lze nyní realizovat s přesností, která je v konečném důsledku omezena pouze kvantovou strukturou přírody a našimi technickými schopnostmi, nikoli však samotnými definicemi. K realizaci jednotky lze použít jakoukoli platnou fyzikální rovnici vztahující se k definičním konstantám, čímž se vytvářejí možnosti pro inovace… s rostoucí přesností s rozvojem technologií.<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=122}} V praxi poskytují poradní výbory CIPM takzvané "mises en pratique" (uvedení do praxe),<ref name="MisesEnPratique" /> což jsou popisy toho, co se v současnosti považuje za nejlepší experimentální realizace jednotek.<ref name="WhatIsMiseEnPratique">{{cite web|url=http://www.bipm.org/en/measurement-units/new-si/mise-en-pratique.html|title=What is a mise en pratique?|publisher=[[BIPM]]|date=2011|quote=is a set of instructions that allows the definition to be realised in practice at the highest level.|access-date=6 September 2015|archive-url=https://web.archive.org/web/20150922051552/http://www.bipm.org/en/measurement-units/new-si/mise-en-pratique.html|archive-date=22 September 2015|url-status=live}}</ref>

Tento systém postrádá koncepční jednoduchost používání etalonů (označovaných jako prototypy) jako realizací jednotek k definování těchto jednotek: u prototypů jsou definice a realizace jedno a totéž. Používání etalonů má však dvě zásadní nevýhody, které, jakmile je to technologicky a vědecky proveditelné, vedou k jejich opuštění jako prostředku k definování jednotek. Jednou z hlavních nevýhod je, že se artefakty mohou ztratit, poškodit nebo změnit. Druhou nevýhodou je, že z velké části nemohou využívat vědeckého a technologického pokroku. Posledním etalonem, který soustava SI používala, byl mezinárodní prototyp kilogramu, konkrétní válec z [[Platina|platiny]] a [[Iridium|iridia]]; v letech 1889 až 2019 se kilogram z definice rovnal hmotnosti prototypu. Obavy týkající se jeho stability na jedné straně a pokrok v přesných měřeních Planckovy konstanty a Avogadrovy konstanty na straně druhé vedly k [[Nové definice SI|revizi definice základních jednotek]], která vstoupila v platnost v květnu 2019.<ref name="NIST 2018-112">{{Cite news|url=https://www.nist.gov/news-events/news/2018/11/historic-vote-ties-kilogram-and-other-units-natural-constants|title=Historic Vote Ties Kilogram and Other Units to Natural Constants|last=Materese|first=Robin|date=16 November 2018|work=NIST|access-date=16 November 2018}}</ref> Jednalo se o největší změnu v soustavě SI od jejího prvního formálního vymezení a zavedení v roce 1960, jejímž výsledkem jsou výše popsané definice.<ref>{{cite web|date=16 November 2018|title=Kilogram finally redefined as world's metrologists agree to new formulation for SI units|url=https://physicsworld.com/a/kilogram-finally-redefined-as-worlds-metrologists-agree-to-new-formulation-for-si-units/|access-date=19 September 2020|website=Physics World|language=en-GB}}</ref>

V minulosti existovaly i různé jiné přístupy k definicím některých jednotek SI. Jeden z nich využíval konkrétní fyzikální stav určité látky ([[Kelvin|trojný bod vody]], který byl použit při definici kelvinu<ref name="SIBrochure" />{{rp|pages=113–114}}); jiné odkazovaly na idealizované experimentální postupy<ref name="SIBrochure9thEd" />{{rp|page=125}} (jako v případě [[Ampér#Stará definice (platná do 19. května 2019)|dřívější definice ampéru v soustavě SI]]<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=113}} a [[Kandela#Starší definice|dřívější definice kandely]] v soustavě SI (původně zavedené v roce 1979<ref name="SIBrochure" />{{rp|page=115}}).

V budoucnu může být soubor definičních konstant používaných soustavou SI upraven, pokud budou nalezeny stabilnější konstanty nebo pokud se ukáže, že jiné konstanty lze měřit přesněji.{{efn|Jak bylo uvedeno výše, je téměř jisté, že definiční konstanta <math>\Delta\nu_\text{Cs}</math> bude muset být relativně brzy nahrazena, protože je stále jasnější, že přesnější časové standardy mohou poskytnout jiné atomy než cesium. Není však vyloučeno, že některé z dalších definičních konstant budou muset být časem nahrazeny také. Například elementární náboj {{Math|''e''}}} odpovídá síle vazby elektromagnetické síly prostřednictvím [[konstanty jemné struktury]] <math>\alpha</math>. Některé teorie předpovídají, že <math>\alpha</math> se může v čase měnit. V současnosti známé experimentální limity maximální možné změny <math>\alpha</math> jsou tak nízké, že "jakýkoli vliv na předvídatelná praktická měření lze vyloučit",<ref name="SIBrochure9thEd"/>{{rp|page=128}} i kdyby se jedna z těchto teorií ukázala jako správná. Nicméně pokud se ukáže, že se konstanta jemné struktury v čase mírně mění, může věda a technika v budoucnu pokročit natolik, že se takové změny stanou měřitelnými. V té chvíli by bylo možné uvažovat o tom, že pro účely definice SI nahradíme elementární náboj nějakou jinou veličinou, jejíž volba bude záviset na tom, co se dozvíme o změnách <math>\alpha</math> v čase.}}

== Vedlejší jednotky ==

=== Mimosoustavové jednotky přijatelné pro použití s jednotkami SI ===
Ve vědecké, technické a komerční literatuře se nadále používá řada jednotek, které nejsou v souladu se standardem. Některé jednotky jsou hluboce zakořeněny v historii a kultuře a jejich používání nebylo zcela nahrazeno jejich alternativami v soustavě SI. CIPM uznal a potvrdil tyto tradice tím, že sestavil seznam jiných než SI, které jsou akceptovány pro použití se SI.<ref name="SIBrochure" />
[[Soubor:CubeLitre.svg|vpravo|náhled|Ačkoli litr není jednotkou SI, může být používán s jednotkami SI. Odpovídá (10&nbsp;cm)<sup>3</sup>&nbsp;=&nbsp;(1&nbsp;dm)<sup>3</sup>&nbsp;=&nbsp;10<sup>−3</sup>&nbsp;m<sup>3</sup>.]]
Některé jednotky času, úhlu a starší jednotky, které nejsou jednotkami SI, mají dlouhou historii používání. Většina společností používala jako základ času sluneční den a jeho nedecimální dílčí jednotky, které byly na rozdíl od [[Stopa (jednotka délky)|stopy]] nebo [[Libra (jednotka hmotnosti)|libry]] stejné bez ohledu na to, kde se měřily.  [[Tuna]], [[litr]] a [[hektar]] byly přijaty Generální konferencí pro míry a váhy v roce 1879 a byly zachovány jako jednotky, které lze používat vedle jednotek SI, a byly jim přiděleny jedinečné značky. Katalogizované jednotky jsou uvedeny níže.

Většina z nich vyžaduje pro převod na odpovídající jednotku SI převodní koeficienty, které nejsou mocninami deseti. Mezi běžné příklady takových jednotek patří běžné jednotky času, konkrétně [[minuta]] (převodní faktor 60 s/min, protože 1 min = 60 s), [[hodina]] (3600 s) a [[den]] (86400 s); [[Stupeň (úhel)|stupeň]] (pro měření úhlů, 1° = π/180 rad) a [[elektronvolt]] (jednotka energie, 1 eV = 1,602176634×10<sup>−19</sup> J).
{| class="wikitable"
|+Mimosoustavové jednotky povolené k užívání souběžně s jednotkami SI<ref name="si-brochure-9" />{{rp|33–34, 145–146}}
!Veličina
!Jednotka
!Značka jednotky
!Převod na jednotky SI
|-
| rowspan="3" |čas
|[[minuta]]
|min
|1&nbsp;min = 60&nbsp;s
|-
|[[hodina]]
|h
|1&nbsp;h = 60&nbsp;min = 3600&nbsp;s
|-
|[[den]]
|d
|1&nbsp;d = 24&nbsp;h = 86&nbsp;400&nbsp;s
|-
|délka
|[[astronomická jednotka]]
|au
|1&nbsp;au = 149&nbsp;597&nbsp;870&nbsp;700&nbsp;m
|-
| rowspan="3" |úhel
|[[úhlový stupeň]]
|°
|1° = <math>(\pi / 180)</math>&nbsp;rad
|-
|[[úhlová minuta]]
|′
|1′ = (1/60)° = <math>(\pi / 10{ }800)</math>&nbsp;rad
|-
|[[Úhlová vteřina|(úhlová) vteřina]]
|″
|1″ = (1/60)′ = <math>(\pi / 648{ }000)</math>&nbsp;rad
|-
|plošný obsah
|[[hektar]]
|ha
|1&nbsp;ha = 1&nbsp;hm<sup>2</sup> = 10<sup>4</sup>&nbsp;m<sup>2</sup>
|-
|objem
|[[litr]]
|l, L
|1&nbsp;l = 1&nbsp;L = 1&nbsp;dm<sup>3</sup> = 10<sup>3</sup>&nbsp;cm<sup>3</sup> = 10<sup>−3</sup>&nbsp;m<sup>3</sup>
|-
| rowspan="2" |hmotnost
|[[tuna]]
|t
|1&nbsp;t = 10<sup>3</sup>&nbsp;kg
|-
|[[Dalton (jednotka)|dalton]]
|Da
|1&nbsp;Da = 1,660&nbsp;539&nbsp;066&nbsp;60(50)×10<sup>−27</sup>&nbsp;kg
|-
|energie
|[[elektronvolt]]
|eV
|1&nbsp;eV = 1,602&nbsp;176&nbsp;634×10<sup>−19</sup>&nbsp;J
|-
| rowspan="3" |[[Fyzikální veličina#Logaritmické veličiny a jednotky|logaritmické veličiny]] pro poměr
|[[neper]]
|Np
| rowspan="3" |[[Bezrozměrná jednotka|bezrozměrné jednotky]] vyjadřující [[logaritmus]] poměru dvou hodnot
|-
|[[bel]]
|B
|-
|[[decibel]]
|dB
|}

=== Metrické jednotky, které soustava SI neuznává ===
Ačkoli se termín metrická soustava často používá jako neformální alternativní název pro Mezinárodní soustavu jednotek,<ref name="MetricSystemAsNameForSI">{{cite journal|last=Olthoff|first=Jim|url=https://www.nist.gov/blogs/taking-measure/all-times-all-peoples-how-replacing-kilogram-empowers-industry|title=For All Times, For All Peoples: How Replacing the Kilogram Empowers Industry|journal=[[NIST]]|date=2018|access-date=14 April 2020|archive-url=https://web.archive.org/web/20200316195625/https://www.nist.gov/blogs/taking-measure/all-times-all-peoples-how-replacing-kilogram-empowers-industry|archive-date=16 March 2020|url-status=live|quote=... the International System of Units (SI), popularly known as the metric system.}}</ref> existují i jiné metrické soustavy, z nichž některé se v minulosti hojně používaly nebo se dokonce v určitých oblastech stále používají. Existují také jednotlivé metrické jednotky, například [[sverdrup]] a [[darcy]], které existují mimo jakoukoli soustavu jednotek. Většinu jednotek jiných metrických soustav soustava SI neuznává.{{efn|To znamená, že nejsou ani součástí soustavy SI, ani jednou z jednotek, které sice nejsou součástí této soustavy, ale které jsou s touto soustavou přijímány.}}{{efn|Navíc některé jednotky jsou uznávány ve všech metrických systémech. Sekunda je základní jednotkou ve všech z nich. Metr je ve všech uznáván buď jako základní jednotka délky, nebo jako desetinný násobek či díl základní jednotky délky. Naproti tomu ne každá metrická soustava uznává gram jako jednotku (buď jako základní jednotku, nebo jako desetinný násobek základní jednotky). Zejména v gravitačních metrických soustavách nahrazuje jednotka síly (gram-síla nebo kilogram-síla) jednotku hmotnosti jako základní jednotku. Jednotka hmotnosti je pak odvozenou jednotkou, definovanou jako hmotnost, která je při působení čisté jednotkové síly urychlována jednotkovou rychlostí (tj. rychlostí 1 základní délkové jednotky (téměř vždy buď metr, nebo centimetr) za sekundu na druhou).}}

Příkladem je [[Soustava CGS|soustava centimetr-gram-sekunda]] (CGS), která byla dominantním metrickou soustavou ve fyzikálních vědách a elektrotechnice od 60. let 19. století přinejmenším do 60. let 20. století a v některých oborech se stále používá. Ve oblasti [[Mechanika|mechaniky]] používá takové v SI neuznávané jednotky jako [[Gal (jednotka)|gal]], [[dyne]], [[erg]], [[barye]] atd. a v dynamice tekutin [[poise]] a [[Viskozita#Značení|stokes]]. Pokud jde o jednotky veličin v elektřině a magnetismu, existuje několik verzí soustavy CGS. Dvě z nich jsou zastaralé: elektrostatická soustava CGS ("CGS-ESU", s jednotkami neuznávanými v soustavě SI statcoulomb, statvolt, statampér atd.) a elektromagnetická soustava CGS ("CGS-EMU", s jednotkami abampér, abcoulomb, [[oersted]], maxwell, abhenry, gilbert atd. Směs těchto dvou soustav je stále populární a je známá jako Gaussova soustava (která obsahuje [[Gauss (jednotka)|gauss]] jako zvláštní název pro jednotku CGS-EMU maxwell na centimetr čtvereční).

Ve strojírenství (kromě elektrotechniky) mělo dříve dlouhou tradici používání gravitační metrické soustavy, k jejímž SI neuznávaným jednotkám patří [[Kilopond|kilogram síly]] (kilopond), technická atmosféra, [[Koňská síla#Metrická koňská síla|metrická koňská síla]] atd. V [[Sovětský svaz|Sovětském svazu]] se v letech 1933 až 1955 používala soustava metr-tuna-sekunda (mts), která měla takové v soustavě SI neuznávané jednotky, jako je [[stén]], [[pièze]] atd. Dalšími skupinami metrických jednotek neuznávaných v soustavě SI jsou různé starší jednotky a jednotky CGS týkající se [[Ionizující záření|ionizujícího záření]] (rutherford, [[curie]], [[Rentgen (jednotka)|rentgen]], [[Rad (jednotka)|rad]], [[Rem (jednotka)|rem]] atd. ), [[radiometrie]] (langley, [[jansky]]), [[fotometrie]] (phot, nox, [[stilb]], nit, metrová svíčka,{{refn|{{cite book |title=Illumination: Its Distribution and Measurement |publisher=[[Macmillan Publishers|Macmillan]] |place=London |date=1911 |author-first=Alexander Pelham |author-last=Trotter |oclc=458398735}}|name="Trotter Illumination"}}<sup>:[https://books.google.com/books?id=zlBDAAAAIAAJ&q=%22metre-candle%22&pg=PA17 17]</sup> lambert, [[apostilb]], skot, brill, troland, talbot, [[desetinná svíčka]], candle), [[Termodynamika|termodynamiky]] ([[kalorie]]) a [[spektroskopie]] (reciproký centimetr).

Mezi další neuznávané metrické jednotky SI, které nespadají do žádné z již zmíněných kategorií, patří například [[Ar (jednotka plochy)|ar]], [[Bar (jednotka)|bar]], [[barn]], fermi, [[Grad|grad (gon, gradián)]], [[Karát (hmotnost)|metrický karát]], [[Mikrometr|mikron]], milimetr rtuti, [[torr]], milimetr (nebo centimetr či metr) vody, milimikron, [[Siemens (jednotka)|mho]], stere, jednotka x, γ (jednotka hmotnosti), γ (jednotka hustoty magnetického toku) a λ (jednotka objemu).<ref name="IEEE/ASTM SI 10-2016">{{cite book|title=IEEE/ASTM SI 10 American National Standard for Use of the International System of Units (SI): The Modern Metric System|date=2016|publisher=[[Institute of Electrical and Electronics Engineers|IEEE]] and ASTM}}</ref>{{rp|pages=20–21|quote=Table 8 lists units and names that shall not be used and gives SI equivalents that shall be used in their place. These are examples of several metric and related units other than those of SI that have been defined over the years. [The table has an entry for 'G, g (as a unit)', given as 9.80665 m/s<sup>2</sup>.]}} V některých případech mají metrické jednotky neuznávané v SI ekvivalentní jednotky SI vytvořené kombinací [[Předpona soustavy SI|metrické předpony]] a koherentní jednotky SI. Například 1 γ (jednotka hustoty magnetického toku) = 1 nT, 1 Gal = 1 cm⋅s-2, 1 barye = 1 [[deci]] [[Pascal (jednotka)|pascal]] atd (příbuznou skupinou jsou korelace, jako 1 abampér ≘ 1 deka ampér, 1 abhenry ≘ 1 nanohenry atd). Někdy nejde ani o metrickou předponu: jednotka neuznávaná v SI může být úplně stejná jako koherentní jednotka SI, až na to, že SI neuznává speciální název a značka. Například nit je pouze SI-neuznávaný název pro jednotku SI kandela na metr čtvereční a talbot je SI-neuznávaný název pro jednotku SI lumen sekunda. Často je metrická jednotka, která není součástí SI, vztažena k jednotce SI sice prostřednictvím mocniny desítky, ale ne jednotky s metrickou předponou, např. 1 dyn = 10<sup>−5</sup> newtonů, [[Ångström|angström]] (1 Å = 10<sup>−10</sup> m), který se stále používá v různých oborech, atd. (a korelace jako 1 gauss ≘ 10<sup>−4</sup> tesla). A konečně existují metrické jednotky, jejichž převodní koeficienty na jednotky SI nejsou mocninami deseti, např. 1 [[kalorie]] = 4,184 joulu a 1 kilogram síly = 9,806650 [[Newton|newtonu]]. Některé metrické jednotky neuznávané v SI se stále často používají, např. kalorie (ve výživě), rem (v USA), jansky (v [[Radioastronomie|radioastronomii]]), gauss (v průmyslu) a obecněji CGS-Gausovy jednotky (v některých podoborech fyziky), [[Koňská síla#Metrická koňská síla|metrická koňská síla]] (pro výkon motoru v řadě neanglicky mluvících zemí), kilogramová síla (pro tah raketových motorů, v Číně a někdy i v Evropě) atd. Jiné se dnes používají jen zřídka, například sthene a rutherford.

=== Nepřijatelná použití ===
Někdy se zavádějí varianty názvů jednotek SI, které směšují informace o příslušné fyzikální veličině nebo podmínkách jejího měření; tato praxe je však u soustavy SI nepřijatelná. Mezi příklady patří např: "[[watt-peak]]" a "watt RMS"; "geopotenciální metr" a "vertikální metr"; "standardní metr krychlový"; "atomová sekunda", "efemeridová sekunda" a "[[Hvězdný čas|hvězdná sekunda]]".

== Historické souvislosti ==
V průběhu [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] (1789–1799) vznikla potřeba redefinice do té doby používaných různých jednotek, v roce [[1790]] proto Ústavodárné shromáždění pověřilo vědeckou komisi ve stanovením soustavy jednotek a dne 18.&nbsp;germinalu r.&nbsp;III (7.&nbsp;dubna [[1795]]) stanovilo povinnost používání nového ''„absolutního systému metrických jednotek“'' od 2.&nbsp;listopadu [[1801]]. [[Napoleon Bonaparte]] sice svým dekretem 12.&nbsp;února [[1812]] znovu povolil staré jednotky, ale nový zákon ze dne 4.&nbsp;července [[1837]] povinnost používat metrickou soustavu ve Francii opět zavedl od 1.&nbsp;ledna [[1840]] a díky tomu, že ji francouzské vlády neustále propagovaly, nabývala tato soustava na mezinárodní oblibě a 25.&nbsp;května [[1875]] podepsali zástupci osmnácti zemí tzv. ''[[Metrická konvence|Metrickou konvenci]]'', která mj. založila ''[[Mezinárodní úřad pro míry a váhy]]'', spravovaný mezinárodním výborem. Například v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]] byla metrická soustava zavedena zákonem ze dne 23.&nbsp;července [[1871]] s platností od 1.&nbsp;ledna [[1876]].

Jako základ jednotek délky byl tehdy navržen metr coby <math>\tfrac{1}{10\,000\,000}</math> zemského [[Kvadrant (geografie)|kvadrantu]] a na základě dekretu ze dne 10.&nbsp;prosince [[1799]] byl zhotoven [[etalon]] metru (nejprve [[Mosaz|mosazný]], poté [[Platina|platinový]]), který byl nazván ''archivním metrem''. Podle něj pak byl vyroben ''mezinárodní etalon metru'' (ze slitiny platiny a [[Iridium|iridia]]) a jeho kopie byly vydány členským státům konvence.
[[Soubor:Standard_kilogram,_2.jpg|alt=Černobílá fotografie, kde můžeme vidět prototyp kilogramu postaveném na stolku.|náhled|Mezinárodní prototyp kilogramu je už jen historickým artefaktem. (Na snímku je kopie č.&nbsp;4 v&nbsp;[[Národní institut standardů a technologie|NIST]], [[Spojené státy americké|USA]].)]]
Původní systém mezinárodní jednotek, používaný zhruba od roku [[1874]], byl definován jako soustava CGS (centimetr-gram-sekunda), která ale měla řadu odvozenin a modifikací pro některé vědní obory. Proto byla poměrně brzo redefinována a v roce [[1889]] tak vznikla Soustava MKS (metr-kilogram-sekunda). S postupujícím rozvojem vědy a techniky však vyvstávala potřeba definovat a mezinárodně normalizovat další fyzikální jednotky. Od roku 1921 se datují přípravy této nové soustavy, v roce 1948 začal mezinárodní standardizační proces. Například v tehdejším [[Československo|Československu]] se tak stalo zákonem č. 35/1962 Sb. ze dne 29. 3. 1962, ''o měrové službě''.<ref>{{Citace právního předpisu
| typ = zákon
| číslo = 35/1962 Sb.
| název = o měrové službě
| url = https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1962-35/zneni-0
| datum přístupu = 2021-12-20
}}</ref>

[[Mezinárodní výbor pro míry a váhy]] navrhl v&nbsp;roce 2011 změnu definic základních jednotek soustavy SI,<ref name="resolution">On the possible future revision of the International System of Units, the SI; Draft Resolution A; [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/24_CGPM_Convocation_Draft_Resolution_A.pdf dostupné online]</ref><ref name="brochure">Draft Chapter 2 for SI Brochure, following redefinitions of the base units. [http://www.bipm.org/utils/common/pdf/si_brochure_draft_ch2.pdf dostupné online]</ref> která byla přijatá v&nbsp;roce 2018 a vstoupila v&nbsp;platnost v&nbsp;květnu 2019. Sada sedmi základních jednotek jako takových zůstala zachována: [[metr]], [[kilogram]], [[sekunda]], [[kelvin]], [[ampér]], [[kandela]] a&nbsp;[[Mol (jednotka)|mol]]. Staré definice sekundy, metru a kandely byly považovány za vyhovující, a proto se změnily jen jejich formulace s&nbsp;ohledem na jednotný formát pro všechny jednotky. Definice kilogramu, ampéru, kelvinu a molu byly ale principiálně změněny tak, že každá z&nbsp;těchto jednotek je pevně spjata s&nbsp;určitou neměnnou vlastností přírody. Důležitým požadavkem na nové definice byla samozřejmě [[zpětná kompatibilita]], tedy aby nové jednotky byly stejně velké jako stávající s&nbsp;maximální dosažitelnou přesností.

== Relativita ==
Jednotky SI jsou s ohledem na [[Teorie relativity|teorii relativity]] realizovány podle svých definic lokálně jako ''vlastní jednotky'' (veličin jako je [[vlastní čas]], vlastní délka, [[Klidová hmotnost|vlastní hmotnost]] atd.).<ref name="si-brochure-9" />{{rp|30, 141–142}}

== Soustava SI v České republice ==
V České republice stanovuje povinnost používat soustavu jednotek SI zákon č. 505/1990 Sb. ''o metrologii'' (ve znění zákona č. 152/2021 Sb.) a prováděcí vyhláška č. 424/2009 Sb., kterou se mění vyhláška [[Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky|Ministerstva průmyslu a obchodu]] č. 264/2000 Sb.,  ''o základních měřicích jednotkách a ostatních jednotkách a o jejich označování''. Těmito předpisy je také stanoven [[Český metrologický institut]] jako garant jednotek a etalonů pro Českou republiku. 

Definice, doporučené značení základních a odvozených veličin, jejich jednotky a jejich závazné značky jsou v České republice upraveny normami řady ČSN ISO IEC 80000 ''„Veličiny a jednotky“'', která nahradila předchozí řadu ČSN ISO 31 (z roku 1992) stejného názvu, taktéž založenou na SI.

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="pozn."/>

=== Reference ===
{{Překlad|en|International System of Units|1176621159}}
<references />

=== Související články ===
* [[Metrologie]]
* [[Fyzika]]
* [[Angloamerická měrná soustava]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{Wikislovník|heslo=SI}}
* [https://www.cmi.cz/ Český metrologický institut]
* [https://www.bipm.org/ Mezinárodní úřad pro míry a váhy]

{{SI jednotky}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Soustava SI| ]]
[[Kategorie:Systémy jednotek]]