Zobrazení zdroje stránky Sodík

{{Infobox - chemický prvek
<!-- tabulka ( + část obecné) -->
  | značka = Na
  | nukleonové číslo = 23
  | název = Sodík
  | latinsky = natrium
  | nad = [[Lithium|Li]]
  | pod = [[Draslík|K]]
  | vlevo = 
  | vpravo = [[Hořčík]]
  | dolní tabulka = ano
<!-- obecné -->
  | chemická skupina = Alkalické kovy
  | číslo CAS = 7440-23-5
  | skupina = 1
  | perioda = 3
  | blok = s
  | koncentrace v zemské kůře = 23 600 až 26 000&nbsp;ppm
  | koncentrace v mořské vodě = 10500&nbsp;mg/l
  | obrázek = Nametal.JPG.jpg
  | emisní spektrum = Sodium_Spectra.jpg
  | vzhled = Stříbrolesklý kov
<!-- Atomové vlastnosti -->
  | relativní atomová hmotnost = 22,98976828
  | atomový poloměr = 186&nbsp;pm
  | kovalentní poloměr = 157,2&nbsp;pm
  | Van der Waalsův poloměr = 227&nbsp;pm
  | elektronová konfigurace = [Ne] 3s<sup>1</sup>
  | oxidační čísla = +I
<!-- Fyzikální vlastnosti -->
  | skupenství = [[Pevná látka|Pevné]]
  | krystalografická soustava = Krychlová
  | hustota = 0,968 g/cm<sup>3</sup>
  | tvrdost = 0,4
  | magnetické chování = [[Paramagnetismus|Paramagnetický]]
  | teplota tání = 97,72
  | teplota varu = 883
  | molární objem = 23,78×10<sup>−6</sup> m<sup>3</sup>/mol
  | skupenské teplo tání = 2,635 KJ/mol
  | skupenské teplo varu = 97,42 KJ/mol
  | tlak syté páry = 100 Pa při 697K
  | rychlost zvuku = 3200&nbsp;m/s
  | měrná tepelná kapacita = 1230 Jkg<sup>−1</sup>K<sup>−1</sup>
  | elektrická vodivost = 21&nbsp;MS/m
  | měrný elektrický odpor = 0,043 až 0,049 µΩ·m
  | tepelná vodivost = 142&nbsp;W⋅m<sup>−1</sup>⋅K<sup>−1</sup>
<!-- Různé -->
  | standardní elektrodový potenciál = −2,713&nbsp;V
  | elektronegativita = 0,93
  | spalné teplo na m3 = 
  | spalné teplo na kg = 
  | ionizační energie = 495,8 KJ/mol
  | ionizační energie2 = 4562 KJ/mol
  | ionizační energie3 = 6910,3 KJ/mol
  | iontový poloměr = 95&nbsp;pm
<!-- Izotopy -->
  | izotopy = {{Infobox - chemický prvek/Stabilní izotop
  | nukleonové číslo = 23
  | značka = Na
  | výskyt = 100%
  | počet neutronů = 12
}}<!-- Bezpečnost -->
  | R-věty = {{R|14/15}}, {{R|34}}
  | S-věty = {{S|1/2}}, {{S|5}}, {{S|8}}, {{S|43}}, {{S|45}}
  | protonové číslo = 11
  | symboly nebezpečí GHS = {{GHS02}}{{GHS05}}<ref name=pubchem_cid_5360545>{{Citace elektronického periodika | titul = Sodium | periodikum = pubchem.ncbi.nlm.nih.gov | vydavatel = PubChem | url = https://pubchem.ncbi.nlm.nih.gov/compound/5360545 | jazyk = en | datum přístupu = 2021-05-24 }}</ref><br>{{Nebezpečí}}<ref name=pubchem_cid_5360545 />
}}
'''Sodík''' (chemická značka '''Na''', {{vjazyce|la}} ''natrium'') je nejběžnějším prvkem z řady [[Alkalické kovy|alkalických kovů]], hojně zastoupený v [[zemská kůra|zemské kůře]], mořských vodách i živých organismech.

== Základní fyzikálně-chemické vlastnosti ==
[[Soubor:Flametest--Na.swn.jpg|vlevo|náhled|Plamenová zkouška]]
Sodík je měkký, lehký a stříbrolesklý [[Kovy|kov]], který lze krájet nožem. V [[Mohsova stupnice tvrdosti|Mohsově stupnici tvrdosti]] má sodík hodnotu menší než 1 (je měkčí než [[mastek]] i [[lithium]]). Sodík dobře vede [[elektrický proud]] i [[teplo]], má menší hustotu než voda a plave na ní. V parách sodíku se kromě jednoatomových částic můžeme setkat i s dvouatomovými molekulami, páry mají purpurovou barvu. V kapalném [[amoniak]]u se rozpouští za vzniku temně modrého roztoku. Sodík vytváří v přírodě pouze jeden stabilní [[izotop]], ale v laboratoři se podařilo připravit několik dalších, silně nestabilních izotopů. Elementární kovový sodík lze dlouhodobě uchovávat např. překrytý vrstvou [[Alifatická sloučenina|alifatických uhlovodíků]] jako [[petrolej]] nebo [[Motorová nafta|nafta]], s nimiž nereaguje.

Sodík vytváří v přírodě pouze sloučeniny v mocenství Na<sup>+</sup> – sodné sloučeniny. V laboratoři lze však také připravit sloučeniny (tzv. [[superbáze]]), ve kterých může mít sodík sodidový [[anion]] Na<sup>−</sup>. K tomu může dojít, protože sodík tak zaplní s-orbital a vytvoří stabilní [[elektronová konfigurace|elektronovou konfiguraci]]. Takovéto sloučeniny jsou však velmi nestabilní, protože sodík má nízkou [[Ionizační potenciál|ionizační energii]], ale velmi vysokou [[elektronová afinita|elektronovou afinitu]], proto dojde velmi snadno k [[Redoxní reakce|oxidaci]], a tak tyto sloučeniny patří mezi nejsilnější [[redukční činidlo|redukční činidla]]. Sodík rychle a silně reaguje s [[kyslík]]em i [[Voda|vodou]] a v přírodě se s ním proto setkáváme pouze ve formě sloučenin. Reakce sodíku s vodou je natolik [[Exotermní reakce|exotermní]], že unikající [[vodík]] reakčním teplem obvykle samovolně explozivně vzplane. Sodík se s [[kyslík]]em na [[vzduch]]u slučuje na [[peroxid sodný]] Na<sub>2</sub>O<sub>2</sub>. S [[vodík]]em reaguje za mírného zahřátí na [[hydrid sodný]] NaH. S [[dusík]]em se sodík slučuje při elektrickém výboji, při této reakci může vzniknou [[nitrid sodný]] Na<sub>3</sub>N nebo [[azid sodný]] NaN<sub>3</sub>. Sodné soli barví plamen intenzivně žlutě.

== Historický vývoj ==
O sodných sloučeninách se zmiňuje již [[Starý zákon]]. Označují v něm látku neter vhodnou jako prostředek praní. Ta samá látka byla dobře známa i [[Starověký Egypt|Egypťanům]], [[Řekové|Řekům]] a [[Římané|Římanům]] (Římané ji nazývali nitrum). Tato sloučenina je nám dnes známa jako soda – [[uhličitan sodný]] Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>. V té době v sodě byl přimíchán i potaš – [[uhličitan draselný]] K<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>, který od sebe nedokázali odlišit. V 15. století dal [[alchymista]] [[Geber]] této sloučenině název alkali.

Oddělit od sebe sodu a potaš se poprvé povedlo v roce [[1702]] [[Georg Stahl|Georgu Stahlovi]] a experimentálně to dokázal roku [[1736]] [[Duhamel de Monceau]]. Roku [[1758]] [[Mergraf]] odlišil oba kovy na základě plamenových zkoušek. Sodík ve formě čistého [[Kovy|kovu]] připravil až roku [[1807]] sir [[Humphry Davy]] elektrolýzou roztaveného [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] v [[platina|platinové]] misce; jako zdroj elektrické energie mu sloužil [[Voltův sloup]].{{chybí zdroj}}

== Výskyt v přírodě ==
[[Soubor:Halit-Kristalle.jpg|vlevo|náhled|Minerální chlorid sodný, halit – NaCl]]
Sodík je poměrně bohatě zastoupen na [[Země|Zemi]] i ve [[vesmír]]u. Předpokládá se, že zemská kůra obsahuje 2,4 – 2,6 % sodíku, čímž se řadí na 5. místo ve výskytu prvků na zemi. [[Mořská voda]] obsahuje sodík jako hlavní [[kation]] v koncentraci přibližně 10,5 [[gram|g]] Na/l. Ve [[vesmír]]u připadá jeden [[atom]] sodíku přibližně na 800 tisíc atomů [[vodík]]u.

Vzhledem k vysoké [[rozpustnost]]i většiny sloučenin sodíku došlo v průběhu geologických přeměn [[Zemská kůra|zemské kůry]] k vyplavení značné části sodíku z povrchových vrstev pevninské zemské kůry do oceánských vod. Obecně je právě [[chlorid sodný]] NaCl považován za základní složku mořské soli i když se v mořské vodě setkáme prakticky se všemi prvky [[Dmitrij Ivanovič Mendělejev|Mendělejevovy]] [[Periodická tabulka|periodické soustavy prvků]].

Značný obsah sodíkových [[ion]]tů nalézáme také ve všech podzemních minerálních vodách, které se dostaly do dlouhodobého kontaktu s horninami a sodíkové ionty se do nich vyloužily.

Z [[minerál]]ů, obsažených v zemské kůře je nejznámější [[halit]] (sůl kamenná), chemicky [[chlorid sodný]] NaCl. [[Ložisko (geologie)|Ložiska]] tohoto minerálu mají původ ve vyschlých jezerech a mořích minulých geologických období. Příkladem minerálů [[biogenní]]ho původu je [[Dusičnan sodný|chilský ledek]], chemicky [[dusičnan sodný]] NaNO<sub>3</sub>, který se nachází na [[Chile|chilském]] pobřeží. Další minerály sodíku jsou [[kryolit]] Na<sub>3</sub>AlF<sub>6</sub>, [[thenardit]] Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, [[Síran sodný|Glauberova sůl]] Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>·10H<sub>2</sub>O, [[glauberit]] Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>·CaSO<sub>4</sub>, [[glaserit]] Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>·3K<sub>2</sub>SO<sub>4</sub>, [[solfatarit]] NaAl(SO<sub>4</sub>)<sub>2</sub>·12H<sub>2</sub>O, [[uhličitan sodný|soda]] Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>, [[trona]] Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub>·NaHCO<sub>3</sub>·2H<sub>2</sub>O, [[borax]] Na<sub>2</sub>B<sub>4</sub>O<sub>7</sub>·10H<sub>2</sub>O a další mnohé [[živce]], [[slída|slídy]], alkalické [[pyroxeny]], alkalické [[amfibol]]y a [[zeolit]]y.

Sodík patří mezi [[biogenní prvky]] a nachází se ve všech buňkách rostlinných i živočišných tkání.

== Výroba ==
[[Soubor:Natrium.jpg|náhled|vlevo|Sodík pod petrolejem]]
Dříve se sodík vyráběl [[elektrolýza|elektrolýzou]] taveniny [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]], který se připravoval [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztoku [[chlorid sodný|chloridu sodného]]. Bylo to proto, že [[hydroxid sodný]] má nižší teplotu tání než [[chlorid sodný]], a proto byla výroba volena touto, ač trochu komplikovanější cestou.

Od té doby se vhodnými přísadami podařilo výrazně snížit teplotu tání [[chlorid sodný|chloridu sodného]] a kovový sodík se dnes průmyslově vyrábí [[elektrolýza|elektrolýzou]] roztavené směsi 60 % [[chlorid vápenatý|chloridu vápenatého]] a 40 % [[chlorid sodný|chloridu sodného]] při teplotě 580&nbsp;°C. [[Vápník]] vzniklý [[elektrolýza|elektrolýzou]] ve sběrné nádobě tuhne, protože jeho teplota tání je vyšší než sodíku a tím se od sodíku odděluje. Materiálem [[Katoda|katody]] je obvykle [[železo]], [[anoda]] je [[grafit]]ová. Dalším produktem této elektrolýzy je plynný [[Chlor|chlór]], který bývá obvykle ihned dále zužitkován pro [[Chemická syntéza|chemickou syntézu]]. V současné době se vyrobí okolo 200&nbsp;000 [[kilogram|tun]] sodíku ročně.

: 2 Na<sup>+</sup> + 2 e<sup>−</sup> → 2 Na
: 2 Cl<sup>−</sup> → Cl<sub>2</sub> + 2 e<sup>−</sup>

V některých případech slouží při elektrolýze jako katoda kovová [[rtuť]], pak je produktem sodíkový [[amalgámy|amalgám]], tedy roztok elementárního sodíku ve [[rtuť|rtuti]]. Tato látka nalézá řadu uplatnění především v organické syntéze jako účinné redukční činidlo. Sodíkový amalgám se poté štěpí vodou na [[hydroxid sodný]] a [[rtuť]], která se vrací do výrobního procesu. V poslední době se od tohoto způsobu výroby sodíku ustupuje, protože toxická [[rtuť]], byť po malých množstvích, ale často uniká. Proto se při výrobě končí u výroby sodíkového amalgámu, který je „stabilní“, a sodík se dále touto cestou nevyrábí.

== Využití ==
* Roztavený kovový sodík se často uplatňuje v jaderné energetice a v leteckých motorech jako látka odvádějící teplo. V určitých typech reaktoru vzniká teplo jaderným rozpadem [[uran (prvek)|uranu]] v primárním okruhu [[jaderný reaktor|jaderného reaktoru]]. Důvodem využití je jednak poměrně nízká teplota tání sodíku a především fakt, že sodík při styku s vysoce energetickými [[neutron]]y nebo γ – paprsky nepodléhá radioaktivní přeměně na nebezpečné β nebo γ zářiče s dlouhým poločasem rozpadu.
* Elementární sodík je mimořádně silné [[redukční činidlo]] a bývá proto využíván pro řadu organických syntetických reakcí a i při výrobě některých [[Kovy|kovů]] z jejich [[Chloridy|chloridů]] jako je [[Titan (prvek)|titan]] a [[zirkonium]]. Sodík se také používá jako [[katalyzátor]] při výrobě [[pryž]]e a [[elastomer]]ů.
* Elektrickým výbojem v prostředí sodíkových par o tlaku několika [[Pascal (jednotka)|pascalů]] vzniká velmi intenzivní světelné vyzařování žluté barvy. Tento jev nalézá uplatnění při výrobě sodíkových [[výbojka|výbojek]], se kterými se můžeme prakticky setkat ve svítidlech pouličního osvětlení.
* [[Doutnavka|Neónové lampy]] s přídavkem Na jsou zdrojem jasného světla.
* Vysoušejí se s ním kapaliny a [[transformátor]]ový [[olej]].
* Využívá se v sodíkovo-sírových nebo sodíkovo-iontových bateriích (NIB)<ref>[https://oenergetice.cz/elektrina/sodikove-baterie-konstrukce-princip-cinnosti-a-aplikace Sodium-sulfur (Nas) „Sodíkovo-sírová“, Sodium-nickel-chloride „Sodíkovo-niklová“]</ref>
* Elementární sodík používá na přípravu [[peroxid sodný|peroxidu sodného]], který se používá jako součást pracích prášků a k přípravě bělících lázní na [[hedvábí]], [[Textilní živočišná vlákna|vlnu]], [[umělé hedvábí]], [[Sláma|slámu]], [[peří]], [[vlas]]y, [[Štětina|štětiny]], [[Houbovci|mořské houby]], [[dřevo]], [[kost]]i a [[Slonovina|slonovinu]]. Sodík se používá i na výrobu [[hydrid sodný|hydridu sodného]] a organických solí.
* [[Hydroxid sodný]] se používá při výrobě [[Mýdlo|mýdel]] reakcí s vyššími tzv. [[Mastná kyselina|mastnými kyselinami]]. Sodná mýdla jsou většinou pevná na rozdíl od [[Draslík|draselných]], která jsou většinou tekutá. Dále se využívá se např. při výrobě léčiv, hedvábí a [[Celulóza|celulózy]] a při čištění olejů a uplatňuje se samozřejmě i v [[laboratoř]]i (jedná se o základní průmyslovou i laboratorní chemikálii).
* [[Siřičitan sodný]] se používá ve fotografickém průmyslu v ustalovací fázi a u [[Výbojka|výbojek]]. Ve [[Farmacie|farmacii]] se používá jako [[antiseptikum]] a jako [[Konzervant|konzervační prostředek]].
* [[Peroxid sodný]] se používá pro poutání vzdušného [[Oxid uhličitý|oxidu uhličitého]] v [[Ponorka|ponorkách]] a dýchacích přístrojích pro potápěče pod názvem Oxon.{{Zdroj?}} Nalézá také využití jako energetické [[oxidační činidlo]].
* [[Kyanid sodný]] NaCN slouží k vyluhování [[Zlato|zlata]].
* [[Uhličitan sodný]] se používá převážně při výrobě [[Sklo|skla]], v textilním a papírenském průmyslu, jako součást pracích prášků, při výrobě [[pigment]]ů, dalších [[Soli|solí]] a jako čisticí prostředek.
* [[Hydrogenuhličitan sodný]] se používá jako součást [[Kypřicí prášek|kypřících prášků]] do [[Pečivo|pečiva]], k [[Neutralizace|neutralizaci]] poleptání [[Kyseliny|kyselinou]] či k neutralizaci žaludečních šťáv při překyselení [[Žaludek|žaludku]]. Může se také používat jako náplň do [[hasicí přístroj|hasicích přístrojů]].
* [[Síran sodný]] se používá při výrobě skla, organických rozpouštědel, jako součást pracích prostředků a v lékařství se používá jako [[Laxativum|projímadlo]].

== Sloučeniny ==

=== Anorganické sloučeniny ===
[[Soubor:Sodium hydroxide.jpg|náhled|200px|vpravo|Hydroxid sodný]]
[[Soubor:Sodium chlorate.jpg|náhled|200px|vpravo|Chlorid sodný]]
[[Soubor:Sodium sulfate.jpg|náhled|200px|vpravo|Síran sodný]]
[[Soubor:Sodium nitrite.jpg|náhled|200px|vpravo|Dusičnan sodný]]
[[Hydrid sodný]] NaH je bílá krystalická látka, která je značně reaktivní a i na suchém vzduchu reaguje s [[kyslík]]em. S vodou reaguje velmi živě za vzniku [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] a [[vodík]]u. [[Hydrid sodný]] je poměrně silným redukčním činidlem. Vzniká reakcí mírně zahřátého sodíku ve vodíkové atmosféře.

[[Oxid sodný]] Na<sub>2</sub>O je v čisté podobě bílý prášek. Tvoří se v malé míře při hoření sodíku na vzduchu a v čisté podobě ho lze získat zahříváním [[peroxid sodný|peroxidu sodného]] se sodíkem nebo zahříváním [[hydroxid sodný|hydroxidu sodného]] se sodíkem.

[[Peroxid sodný]] Na<sub>2</sub>O<sub>2</sub> je bledě žlutý prášek. Při styku s redukčními činidly se redukuje, někdy až explozivně, a to i za pokojové teploty. Rozpouštěním ve vodě vzniká [[hydroxid sodný]] a [[peroxid vodíku]]. Vyrábí se spalováním kovového sodíku v [[hliník]]ových nádobách.

: <math>\mathsf{2\,Na + O_2\ \to\ Na_2O_2}</math>
: <small>Sodík reaguje s [[kyslík]]em za vzniku [[Peroxid sodný|peroxidu sodného]].</small>

[[Hydroxid sodný]] NaOH je bezbarvá, hygroskopická, silně leptavá látka, která leptá i [[sklo]]. Je velmi dobře rozpustná ve vodě, při jeho rozpouštění se uvolňuje značné množství tepla a vzniklý roztok se zahřívá. Získává se elektrolýzou roztoku [[chlorid sodný|chloridu sodného]] nebo rozpouštěním sodíku, [[oxid sodný|oxidu sodného]] či [[peroxid sodný|peroxidu sodného]] ve vodě.

==== Soli ====
Sodné soli jsou ve vodě obecně velmi dobře rozpustné a jen několik je ve vodě nerozpustných, všechny mají bílou barvu, pokud není [[anion]] [[soli]] barevný ([[manganistan]], [[Chromany|chroman]]). Sodné soli vytváří snadno [[Podvojná sůl|podvojné soli]], ale velmi nesnadno [[Komplexní sloučenina|komplexy]]. Ještě před 50 lety nebyly známy žádné komplexy [[Alkalické kovy|alkalických kovů]] a uvažovalo se o nich, že nejsou vůbec schopny tvořit komplexy (podobně jako se uvažovalo, že [[vzácné plyny]] nejsou schopny tvořit sloučeniny)

[[Chlorid sodný]] NaCl, známý též jako sůl kamenná nebo kuchyňská sůl patří od dávných dob k běžně využívaným chemikáliím. Jako nezbytná součást lidské potravy byla již ve starověku mimořádně cennou surovinou a obchod s ní patřil k velmi výnosným, avšak i značně riskantním oborům podnikání. V současné době nalézá NaCl řadu průmyslových uplatnění. V běžném životě se s kuchyňskou solí setkáme nejčastěji v kuchyni. Získává se dolováním kamenné soli nebo odpařováním vody z [[Mořská voda|mořské vody]].

[[Uhličitan sodný]] neboli soda Na<sub>2</sub>CO<sub>3</sub> je bílý, rozpustný prášek. Vyrábí se ze [[solanka|solanky]] (nasycený vodný roztok NaCl) Solvayovým způsobem, při kterém se do solanky nasycené [[amoniak]]em zavádí [[oxid uhličitý]]. Vzniká [[hydrogenuhličitan sodný]] NaHCO<sub>3</sub>, který se dále ve speciálních pecích za teploty 150&nbsp;°C rozkládá na [[uhličitan sodný]], [[oxid uhličitý]] a [[voda|vodu]].

: <math>\mathsf{NaCl + H_2O + NH_3 + CO_2\ \to\ NaHCO_3 + NH_4Cl}</math>
: <small>[[Chlorid sodný]] reaguje s [[Voda|vodou]], [[amoniak]]em a [[Oxid uhličitý|oxidem uhličitým]] za vzniku [[Hydrogenuhličitan sodný|hydrogenuhličitanu sodného]] a [[Chlorid amonný|chloridu amonného]].</small>

: <math>\mathsf{2\,NaHCO_3\ \to\ Na_2CO_3 + CO_2 + H_2O}</math>
: <small>[[Hydrogenuhličitan sodný]] se rozkládá na [[uhličitan sodný]], [[oxid uhličitý]] a [[Voda|vodu]].</small>

[[Hydrogenuhličitan sodný]] neboli jedlá soda NaHCO<sub>3</sub> je bílý prášek se zásaditou chutí. Při Solvayově způsobu výrobu [[uhličitan sodný|uhličitanu sodného]] vzniká [[hydrogenuhličitan sodný]] v jeho prvním kroku a odtud se také získává.

[[Dusičnan sodný]] neboli sodný nebo chilský ledek NaNO<sub>3</sub> je bezbarvá krystalická látka s nahořklou chutí, která se velmi dobře rozpouští se vodě. [[Dusičnan sodný]] se ve velkém množství nachází na chilském pobřeží a v malých množstvích v [[Egypt]]ě, [[Zakaspicko|Zakaspicku]] a [[Kolumbie|Kolumbii]].

[[Síran sodný]] Na<sub>2</sub>SO<sub>4</sub> je bílá krystalická látka. Hydratovaná sůl se nazývá [[Síran sodný|Glauberova sůl]]. Vzniká jako vedlejší produkt při přípravě [[kyselina chlorovodíková|kyseliny chlorovodíkové]] z [[kyselina sírová|kyseliny sírové]] a [[chlorid sodný|chloridu sodného]] nebo jako vedlejší produkt při výrobě [[chlorid draselný|chloridu draselného]] ze zbytků, které obsahují [[chlorid sodný]] a [[síran hořečnatý]].

[[Sulfid sodný]] Na<sub>2</sub>S se vyrábí redukcí síranu sodného uhlíkem. Používá se v [[Koželuh|koželužství]] pro odchlupování kůží.

=== Organické sloučeniny ===
Mezi organické sloučeniny sodíku patří zejména sodné [[soli organických kyselin]] – například [[Benzoát sodný|benzoan sodný]], který se používá v potravinářství jako [[Konzervace potravin|konzervační prostředek]], a sodné [[Alkoxid|alkoholáty]] například [[ethoxid sodný]] (neboli ethanolát sodný), který se používají jako silná organická [[redukční činidlo|redukční činidla]]. K dalším sodným sloučeninám patří organické komplexy sodných sloučenin [[crown]]y a [[kryptát]]y. Zcela zvláštní skupinu organických sodných sloučenin tvoří [[organokovová chemie|organokovové sloučeniny]].

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references />

=== Literatura ===
* Jursík F.: Anorganická chemie kovů. 1. vyd. 2002. {{ISBN|80-7080-504-8}} ([http://vydavatelstvi.vscht.cz/knihy/uid_isbn-80-7080-504-8/pages-img/anotace.html elektronická verze])
* Dr. Heinrich Remy, Anorganická chemie 1. díl, 1. vydání 1961
* Jiří Hlinka, Chemie – studijní text, 1. vydání 2003 {{ISBN|80-86376-31-1}}
* N. N. Greenwood – A. Earnshaw, Chemie prvků 1. díl, 1. vydání 1993 {{ISBN|80-85427-38-9}}
* Jiří Vacík a kolektiv, Přehled středoškolské chemie, 4. vydání 1999 {{ISBN|80-7235-108-7}}

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Sodium}}
* {{Wikislovník|heslo=sodík}}
* {{cs}} [http://chemie.gfxs.cz/index.php?pg=prvek&prvek_id=11 Chemický vzdělávací portál]
* [http://doplnky-stravy.abecedazdravi.cz/sodik-a-sul-vliv-na-organizmus vliv sodíku na organismus] {{Wayback|url=http://doplnky-stravy.abecedazdravi.cz/sodik-a-sul-vliv-na-organizmus |date=20101001230325 }}
* {{en}} [http://www.lenntech.com/periodic/elements/na.htm obecné vlastnosti]
* [http://www.theodoregray.com/PeriodicTable/Elements/011/index.html The Wooden Periodic Table Table's Entry on Sodium]
* [https://web.archive.org/web/20070712011829/http://ie.lbl.gov/education/parent/Na_iso.htm Sodium isotopes data from ''The Berkeley Laboratory Isotopes Project's'']

{{Periodická tabulka (navbox)}}
{{Autoritní data}}
{{Portály|Chemie}}

[[Kategorie:Sodík| ]]
[[Kategorie:Chemické prvky]]
[[Kategorie:Klinicky významné minerály]]
[[Kategorie:Kovy]]
[[Kategorie:Redukční činidla]]