Zobrazení zdroje stránky Rezistor

[[Soubor:Resistors-photo.JPG|náhled|vpravo|Různé druhy rezistorů]]
'''Rezistor''' je pasivní [[elektrotechnická součástka]] projevující se v [[Elektrický obvod|elektrickém obvodu]] v ideálním případě jedinou vlastností – [[Elektrický odpor|elektrickým odporem]] (jednotka [[Ohm]], značka Ω). Důvodem pro zařazení rezistoru do obvodu je obvykle snížení velikosti [[Elektrický proud|elektrického proudu]] nebo získání určitého úbytku [[Elektrické napětí|napětí]]. Rezistory se také mohou používat jako [[Topný článek#Elektrické topné články|topné články]], testovací zátěže pro [[Elektrický generátor|generátory]] apod. Rezistory rozdělujeme na pevné a proměnné. Pevné rezistory mají pevně danou hodnotu odporu, která se mírně mění pouze v závislosti na teplotě, procházejícím proudem a životnosti rezistoru. U proměnných rezistorů můžeme měnit jeho fyzikální veličinu (odpor) v určitém rozsahu, ty se používají k plynulému upravení činnosti dalších částí obvodu – [[potenciometr]] nebo odporový [[trimr]] (např. nastavení hlasitosti, stmívání svítidel, nastavení teploty apod.), nebo jako senzory teploty ([[termistor]]), napětí ([[varistor]]), světla ([[fotorezistor]]), síly nebo chemických procesů.

Tato součástka bývá často nesprávně označována jako ''odpor'', což ale může vést k nejednoznačnostem kvůli možné záměně se stejnojmennou veličinou (tj. s [[elektrický odpor|elektrickým odporem]]). Pro odlišení se začal používat pojem ''odporník'' (dnes velmi zastaralý) a později ''rezistor''. Dnes se pojem odporník používá pro název elektrického přístroje v silové a výkonové elektrotechnice (např. „rozjezdový odporník“ u vozidel elektrické trakce), obvykle se jedná o konstrukční celky poměrně velkých ztrátových výkonů (až megawatty).

== Elektrotechnická značka a notace ==
[[Soubor:Sch-Rezistor.png|náhled|Schematické značky rezistoru]]
Schematická značka rezistoru není celosvětově sjednocena. Dnes se používají dva standardy značení a to [[IEC 60617]] a ANSI Y32/ [[IEEE 315]] (používá se hlavně v [[Spojené státy americké|USA]] a [[Japonsko|Japonsku]]). Dříve se používaly také standardy [[DIN 40900]] (v [[Německo|Německu]]) a [[AS 1102]] (v [[Austrálie|Austrálii]])<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Resistor Symbols {{!}} Resistor Standards and Codes {{!}} Resistor Guide
| periodikum = eepower.com
| url = https://eepower.com/resistor-guide/resistor-standards-and-codes/resistor-symbols/
| jazyk = en
| datum přístupu = 2022-05-08
}}</ref>.

=== Notace ===
Každý rezistor má specifickou hodnotu odporu vyjádřenou v [[ohm]]ech ([[Omega|Ω]]). Tuto hodnotu lze zapsat dvěma způsoby a to evropskou notací a americkou notací. Občas se také používá notace pro zápis tolerance a teplotního koeficientu rezistorů.
{| class="wikitable"
 !Předpona:!!Značka:!!Násobek:
!Zápis:
!Příklad:
 |-
 |tera
||T
||1 000 000 000 000
|TΩ – teraohm
|6 800 000 000 000 Ω = 6.8 TΩ
 |-
 |giga
||G
||1 000 000 000
|GΩ – gigaohm
|3 300 000 000 Ω = 3.3 GΩ
 |-
 |mega
||M
||1 000 000
|MΩ – megaohm
|15 000 000 Ω = 15 MΩ
 |-
 |kilo
||k
||1 000
|kΩ – kiloohm
|47 000 Ω = 47 kΩ
 |-
 |-
||-
||-
||1
|Ω – ohm
|100 Ω
 |-
 |mili
||m
||0,001
|mΩ – miliohm
|0,027 Ω = 27 mΩ
 |-
 |mikro
||µ
||0,000 001
|µΩ – mikroohm
|0,000 082 Ω = 82 µΩ
|-
|nano
|n
|0,000 000 001
|nΩ – nanoohm
|0,000 000 056 Ω = 56 nΩ
|}

V americké notaci se píše hodnota odporu se znakem ohmu (Ω) na konci. Také se používají předpony, takže 1 000 Ω se zapisuje jako 1 kΩ, atd. (viz tabulka). Všimněte si, že desetinná čárka se zde píše jako tečka, nikoliv čárka. U ohmů se používají standardizované SI předpony. V tabulce jsou předpony, které se většinou používají (normálně nikdy nenarazíte na odpor větší než v TΩ a menší než v nΩ, a třeba deciohmy se nepoužívají).

V Evropě se používá standard [[IEC 60062]]. Jeho předchůdce je britský standard [[BS 1852]]. Tento standard určuje nejenom způsob, jakým zapisovat hodnoty rezistorů. Určuje i zápis jejich tolerance. Místo desetinné čárky se zde používá písmeno, které zároveň určuje násobek čísla. Například 6k8 je 6.8 kΩ (6 800 Ω). Viz tabulka níže:
{| class="wikitable"
|+Zápis hodnot rezistorů
!Zápis v ohmech
!Americký zápis
!Zápis dle normy IEC 60062
|-
|0,22 Ω
|220 mΩ/ 0.22 Ω
|R22
|-
|3,9 Ω
|3.9 Ω
|3R9
|-
|68 Ω
|68 Ω
|68R
|-
|330 Ω
|330 Ω
|330R
|-
|1 200 Ω
|1.2 kΩ
|1k2
|-
|47 000 Ω
|47 kΩ
|47k
|-
|820 000 Ω
|820 kΩ
|820k
|-
|5 600 000 Ω
|5.6 MΩ
|5M6
|}
Z tabulky lze zjistit, že až na ''R'' se všechny náhrady desetinných čárek shodují se značkou násobku u SI prefixů. Samozřejmě je možné použít i ostatní předpony pro extrémní hodnoty (např. 3G3 – 3.3 GΩ)<ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Type RH73 Series|url = http://www.richardsonrfpd.com/resources/RellDocuments/SYS_22/ENG_DS_1773268_A.pdf|vydavatel = Tyco Electronics|místo = |datum vydání = |datum přístupu = 13.3.2016|url archivu = https://web.archive.org/web/20140912205633/http://www.richardsonrfpd.com/resources/RellDocuments/SYS_22/ENG_DS_1773268_A.pdf|datum archivace = 2014-09-12|nedostupné = ano}}</ref>. Dříve se tento standard používal hlavně proto, že tečka oddělující desetinná místa měla tendenci zmizet při kopírování schémat elektrických obvodů

Žádný rezistor není ideální a nemá přesný odpor, proto norma [[BS1852]] zahrnuje také písmena označující toleranci odporu. Takže např. 10K odpor s tolerancí 10 % může mít hodnotu odporu někde mezi 9 a 11kΩ. Nicméně toto dodatečné označení se příliš nepoužívá. Písmena používaná pro zápis tolerance naleznete níže v tabulce:
{| class="wikitable"
 |+ Zápis tolerancí rezistorů
 ! Tolerance !! Písmeno !! Příklady:  
|-
|0,05%
|A
|27KA = 27kΩ 0,05% tolerance;
|- 
 |0,1% || B || 27KB = 27kΩ 0,1% tolerance; 3K9B = 3,9kΩ  0,1% tolerance
 |-
 | 0,25% || C || 27KC = 27kΩ 0,25% tolerance; 0R82C = 0,82Ω 0,25% tolerance
 |-
 | 0,5% || D || 27KD = 27kΩ 0,5% tolerance;  
 |-
 | 1% || F || 27KF = 27kΩ 1% tolerance;  
 |-
 | 2% || G || 27KG = 27kΩ 2% tolerance;   
 |-
 | 5% || J || 27KJ = 27kΩ 5% tolerance;  
 |-
 | 10% || K || 27KK = 27kΩ 10% tolerance; 560KK = 560kΩ 10% tolerance
 |-
 | 20% || M || 27KM = 27kΩ 20% tolerance; 12MM = 12MΩ 20% tolerance
|}
Poznámka: V době rozšíření drátových rezistorů s tolerancí 5 % se rozšířilo i použití J jako desetinného symbolu. Na starším rezistoru s tolerancí 10 % bylo napsáno např. 2,7/K, na novějším pak 2J7. Mnoho lidí ale tento způsob zápisu používá dodnes, místo R. V návodech se pak lze setkat i s "perlami", jako 4J7/1%.

== Ideální a reálný rezistor ==
'''Ideální rezistor''' má jediný parametr, tedy svůj odpor, a tento parametr není závislý na jakýchkoliv vnějších vlivech. Podle [[Ohmův zákon|Ohmova zákona]] se tedy proud protékající rezistorem s odporem '''R''' a přiloženým napětím '''U''' rovná:
:<math>I = \frac {U}{R}</math>
nebo naopak napěťový úbytek vzniklý na témže rezistoru, kterým protéká proud '''I''':
:<math>U = {I} \cdot {R}</math>
 

Výkon daný vztahem:
:<math>P = {U} \cdot {I} = {I}^2 \cdot {R} = \frac{U^2}{R} </math>
rezistor promění v teplo, to znamená, že se procházejícím proudem ohřívá. Není-li rezistor používán jako topné odporové těleso, jedná se o ztrátové teplo.

[[Soubor:Real-Sch-Rezistoru.png|náhled|Náhradní schéma reálného rezistoru]]'''Reálný rezistor''' je ovšem vyroben z reálného materiálu vykazujícího elektrický odpor a má určitou geometrii. Z toho vyplývá:

# Hodnota jeho odporu je závislá na teplotě.
# Dokáže v teplo proměnit jen určitý výkon, při větším zatížení, než na které je určen, se zničí přehřátím.
# Hodnota bývá odlišná od jmenovité, uvedené na pouzdře (při výrobě dochází k nepřesnosti a rozptylu parametrů)
# Má omezenou elektrickou pevnost, při aplikaci vyššího napětí může dojít k průrazu nebo poškození.
# Mimo reálný odpor vykazuje také sériovou indukčnost a paralelní kapacitu (viz náhradní schéma). Tyto parazitní veličiny se znatelně projevují až při vyšších frekvencích procházejícího proudu.
# Při velmi vysokých frekvencích na něm navíc dochází k tzv. [[skin efekt]]u.
# Rezistor vykazuje [[elektrický šum]].
# Podle materiálu použitého k výrobě je hodnota odporu závislá i na přiloženém napětí

=== Parametry udávané u rezistorů ===
* [[Elektrický odpor|odpor]] v [[ohm]]ech. Hodnoty běžně vyráběných rezistorů jsou odvozeny z řad [[Vyvolené číslo|vyvolených čísel]] E12, E24 nebo E96. Ty se násobí [[mocnina]]mi desítky (... 0,1; 1; 10; 100; ...). Nejpoužívanější je řada E24, která obsahuje následujících 24 hodnot:
*: 1,0; 1,1; 1,2; 1,3; 1,5; 1,6; 1,8; 2,0; 2,2; 2,4; 2,7; 3,0; 3,3; 3,6; 3,9; 4,3; 4,7; 5,1; 5,6; 6,2; 6,8; 7,5; 8,2; 9,1
*: Běžné hodnoty se pohybují od 1 Ω do 10 MΩ, neobvyklé ale nejsou ani desetiny a setiny ohmu.
* [[Tolerance (technika)|Tolerance]] hodnoty odporu v procentech
*: Typické hodnoty: 5 %, 1 % a 0,1 %. Ostatní tolerance se již téměř nevyrábějí.
* [[Jmenovitý výkon]] ({{Jazyk|en|''power rating''}}) – maximální elektrický příkon, který může rezistor trvale spotřebovávat (měnit na tepelný výkon).
*: Nejčastější hodnota u vývodového rezistoru: 0,6 W
*: Typický rozsah u SMD rezistorů: 30–125 mW
*: Výrobci mívají v [[Katalogový list|katalogových listech]] graf poklesu výkonu podle okolní teploty ({{Jazyk|en|''power derating curve''}})
* Teplotní koeficient odporu, také [[teplotní součinitel elektrického odporu]] ({{Jazyk|en|''temperature coefficient of resistance''}}; TCR) – Výrobcem garantovaná maximální závislost odporu na teplotě
*: Přesné rezistory mívají ±10 až 50 ppm/K, dají se sehnat i 2 a méně.
*: Běžně používané rezistory mívají ±50 ppm/K
*: Výkonové a nejlevnější běžná provedení mají i nad ±200 ppm/K
*: [[parts per million|ppm]] jsou "milionová procenta" [[parts per million|ppm]]/K = [[parts per million|ppm]]/°C
* [[jmenovité napětí]] ({{Jazyk|en|''rated voltage''}}) – maximální napětí ve voltech
*: Maximální napětí mezi vývody, na které je dané provedení rezistoru konstruováno. Ve stejném provedení ale mohou být rezistory od nulového, až po megaohmy. Toto napětí je použitelné jen pro rezistory, které mají dostatečně velký odpor na to, aby při něm nebyly výkonově, nebo proudově přetížené.
*: Toto napětí bývá zároveň i izolační napětí vůči okolí.
*: Typické hodnoty: 150 a 300 V. Malá SMD pouzdra mají méně, nejmenší pod 30 V.
* Další hodnoty, které nebývají uvedeny u všech rezistorů:
*: střední doba bezporuchového chodu ({{Jazyk|en|''mean time before failure''}}; MTBF) – také [[střední doba mezi poruchami]] ({{Jazyk|en|''mean time between failures''}}), parazitní indukčnost, [[parazitní kapacita]], proudový šum, graf impulzní zatížitelnosti, graf statistického rozložení hodnot a další grafy. Katalogové údaje mohou mít jednu, nebo i několik desítek stránek.

=== Šum rezistorů ===
[[Soubor:3.3Ω MEXICO.JPG|thumb|[[Osazování plošných spojů|THD]] rezistor vyrobený v Mexiku]]
Rezistory, jako všechny součástky, produkují šum. Hlavní vlastností šumu je náhodnost a z ní plynoucí široké kmitočtové spektrum. Proto se úroveň šumu obvykle uvádí formou spektrální hustoty. Rezistor produkuje šumový výkon, ale ve většině aplikací potřebujeme proud, nebo napětí. Protože ve vzorci pro výkon tyto veličiny vystupují ve 2. mocnině, je napětí, nebo proud, úměrný odmocnině výkonu. Výsledkem jsou tyto obvyklé jednotky spektrální hustoty (spectral density) šumu:

Efektivní šumové napětí na odmocninu z Hz: <math>nV/\sqrt{\mathrm{Hz}}</math>

Efektivní šumový proud na odmocninu z Hz: <math>pA/\sqrt{\mathrm{Hz}}</math>

Některé šumy jsou úměrné procházejícímu proudu a tedy i napětí na rezistoru. Jejich úroveň se obvykle vyjadřuje jako poměr šumu vůči užitečné veličině. Obvyklé jednotky:

'''nV/V''', nebo výkonové '''dB''', tedy <math>20*\log{\frac{Un}{U}}</math>, kde 0 dB = 1 µV/V

Základní druhy šumů produkovaných rezistory jsou tyto:
* '''Tepelný šum''' (Johnsonův, Johnsonův–Nyquistův, Nyquistův) – [[tepelný šum]] je způsobovaný [[Stochastický|stochastickým]] charakterem pohybu elektronů. Tomuto šumu se nelze nijak vyhnout, lze ho pouze minimalizovat vhodnou volbou hodnoty. Závisí na velikosti odporu a teplotě:

:<math>\sqrt{\overline {U_{n}^2}} =  \sqrt{4 k_\text{B} T R}</math>

:Kde k<sup>B</sup> je [[Boltzmannova konstanta|Boltzmanova konstanta]] v J/K, T je [[absolutní teplota]] v K a R je odpor v Ω.

:Například rezistor 1 kΩ při teplotě 300 K (cca 27&nbsp;°C) produkuje šum:

:<math>\sqrt{\overline {U_{n}^2}} = \sqrt{4 \cdot 1.38 \cdot 10^{-23}~\mathrm{J}/\mathrm{K} \cdot 300~\mathrm{K} \cdot 1~\mathrm{k}\Omega} = 4.07  ~\mathrm{nV}/\sqrt{\mathrm{Hz}}.</math>

:Při šířce pásma 10 kHz tak dostaneme 400 nV RMS, případně po zvětšení odporu na 100 kΩ vyjdou 4 µV.

* '''Proudový šum''' (current noise) – šum produkovaný elektrony v souvislosti s procházejícím proudem. Jeho hodnota závisí na proudu a liší se u různých typů rezistorů.
:Pokud máme např. odporový dělič ze stejných rezistorů, majících 1 µV/V, který je napájen napětím 10 V, na jeho výstupu dostaneme šumové napětí 5 µV.

* '''Impulzní šum''' (anglicky {{Jazyk|en|''burst noise''}}, také {{Jazyk|en|''impulse noise''}}, {{Jazyk|en|''bi-stable noise''}}, {{Jazyk|en|''random telegraph noise''}} ''RTN'', {{Jazyk|en|''random telegraph signal''}} ''RTS'' nebo {{Jazyk|en|''popcorn noise''}}) – šum produkovaný náhodným spojováním a rozpojováním zrn odporového materiálu. Má přibližně obdélníkový, nebo schodovitý průběh a může připomínat zvuk výroby popcornu. Charakteristický pro uhlíkové rezistory, v menší míře produkován i metaloxidovými.

=== Konstrukce rezistoru ===
[[Soubor:Odporová dekáda KURBELWIDERSTAND (A).jpg|náhled|Odporová dekáda "KURBELWIDERSTAND", z bývalého [[Německá demokratická republika|Východního Německa]]. Kombinací velmi přesných dekadických ohmických hodnot umožňuje laboratorní měření s malými absolutními chybami.]]
Rezistory mohou být konstruovány různým způsobem:
* '''Drátové''' – nejstarší typ, jehož základem je [[Elektrický vodič|vodič]] s požadovanou hodnotou odporu, které lze dosáhnout použitím [[Látka|látky]] s určitou [[Rezistivita|rezistivitou]], určitou [[Délka|délkou]] a [[obsah|průřezem]] vodiče. Kvůli úspoře místa se dlouhý drát obvykle navíjí kolem [[Elektrický izolant|izolačního]] tělíska, zpravidla keramického. Touto technologií se již vyrábí zanedbatelné procento rezistorů, zpravidla malé hodnoty a velké výkony.
* '''Vrstvové''' – Vyrábí se nanesením vodivé vrstvy na izolační tělísko a vyfrézováním drážky pro zvýšení odporu. Tato technologie je v současnosti nejpoužívanější. Dále je dělíme dle použité vodivé hmoty:
**'''Uhlíkové''' – Nejstarší typ. Vrstva je uhlíková. Snadno se dosahuje vysokých hodnot, špatně nízkých. Vysoký šum, špatná dlouhodobá stabilita, nízká pracovní teplota. Dnes se obvykle považují za zastaralé.
** '''Metalizované''' – Vrstva je vytvořena vakuovým napařením kovu. Mnohem lepší parametry než uhlíkové.
** '''Metaloxidové''' – Vrstva je vytvořena z oxidu kovu. Vyšší stabilita, tepelná odolnost a impulzní zatížitelnost než metalizované. Možnost dosažení velmi vysokých hodnot (desítky GΩ v pouzdře 0805).
* '''Hmotové''' – Celé těleso rezistoru je z odporového materiálu. Nejvyšší impulzní zatížitelnost. Vysoká cena, speciální aplikace, např. marxův generátor. Speciálním případem hmotových rezistorů jsou vodní. Mezi hmotové rezistory patří i termistory a varistory.

Pro velké výkony existují speciální typy rezistorů, které mají často velké a účinné chladiče, aby dokázaly velký tepelný výkon odvést do okolního prostředí. Takové rezistory se používají například u elektrických lokomotiv při brzdění vlaku. Jeho kinetická energie se tak promění v teplo.

Jiným příkladem jsou tzv. vodní odpory, které jsou k vidění například u kolotočů, kterým zajišťují plynulý rozjezd. U těchto rezistorů proud prochází vodou s přídavkem malého množství kyseliny nebo soli. Hodnota odporu se mění velikostí zasunutí kovových desek do lázně.

Průřez vodiče je závislý na předpokládaném zatížení, aby [[Jouleovo teplo|teplo]] vznikající v rezistoru průchodem elektrického proudu nezpůsobilo [[Tání|roztavení]] vodiče. Za materiál rezistoru je vhodné vzít látku s nízkým [[Teplotní součinitel odporu|teplotním součinitelem odporu]], aby odpor rezistoru nezáležel příliš na [[Teplota|teplotě]] ([[manganin]], [[konstantan]]). U některých typů odporů se ale naopak jejich teplotní závislosti využívá (tzv. [[termistor]]y).

=== Druhy rezistorů ===
[[Soubor:Rezistor-CERN.jpg|náhled|vpravo|Ukázka výkonového vzduchem chlazeného rezistoru vhodného pro velké proudové rázy. Délka rezistoru je cca 40 cm]]
Rezistory se rozlišují podle konstrukce, podle velikosti odporu a dovoleného zatížení. Rezistory, jejichž odpor lze měnit, se nazývají [[reostat]]y, [[potenciometr]]y nebo [[trimr]]y.

Pro povrchovou montáž se vyrábí rezistory v miniaturním provedení ve tvaru hranolku bez vývodů označované jako [[SMT (výroba elektroniky)|SMD]].

=== Využití rezistorů ===
* Rezistory jsou nejpoužívanějšími slaboproudými elektronickými součástkami, jejich základní funkcí je omezení protékajícího proudu nebo získání napěťového úbytku.
* Pro měření proudu ([[bočník]])
* Do série zapojený malý odpor může sloužit i jako ochrana proti zkratu v obvodech s vysokou impedancí (například při přenosu signálu po sériové lince)
* Pro vytápění (topná tělesa)
* Měření výkonu u [[elektrodynamická brzda|elektrodynamických brzd]]
* Pro regulaci výkonu (viz [[odporová regulace výkonu]] a [[rozjezdový odporník]])
* Pro tlumení kmitavých obvodů
* Jako nabíjecí odpor (pro omezení proudového nárazu při nabíjení nebo vybíjení [[kondenzátor]]ů)
* Zatížení signálových linek pro zvýšení odolnosti proti rušení
* Zakončení signálových linek proti odrazům

== Preferované hodnoty ==
Vzhledem k obrovskému rozsahu používaných hodnot (jednotky mΩ až stovky GΩ) je nepraktické vyrábět všechny hodnoty. Všechny rezistory se vyrábí s určitou tolerancí a využívá se tzv. vyvolených čísel. Existuje několik řad, které odpovídají dané toleranci:
{| class="wikitable"
!Řada
!Tolerance
!Poznámky
|-
|E6
|20 %
|
|-
|E12
|10 %
|Nejpoužívanější řada
|-
|E24
|5 %
|
|-
|E48
|2 %
|
|-
|E96
|1 %
|Nejpoužívanější tolerance
|-
|E192
|0,5 %
|
|}

V tabulce uvedené kombinace řad a tolerancí byly takto původně navrženy, ale v současné době se nejvíce vyrábějí hodnoty v E24 s tolerancí 1 a 5 %. Ve vyšších řadách se obvykle vyrábějí rezistory s tolerancí 0,1 %, ale jsou mnohem dražší. Ostatní tolerance jsou velmi málo dostupné.

Potenciometry a rezistory s hodnotou nad 100 MΩ se zpravidla vyrábějí v řadách 1-2-5.

Více informací a konkrétní hodnoty naleznete v článku [[Vyvolené číslo]].

== Značení rezistorů ==
[[Soubor:Rezistor sit.jpg|náhled|Rezistory na pásku, s barevným značením hodnoty.]]
Hodnota vývodových rezistorů se dnes často označuje [[Barevné značení elektronických součástek|barevným proužkovým kódem]], který je na miniaturních součástkách lépe čitelný, než nápis. U SMD rezistorů ale proužkový kód použít nelze a proto se používá číselné značení. Zpočátku se používaly i na SMD pouzdrech MELF a MINIMELF, ale čitelnost na MINIMELF byla velmi špatná. Tato pouzdra se již téměř nepoužívají. Momentálně se u rezistorů nejvíce používají tři následující systémy značení.

=== Barevný proužkový kód ===
Většina dnešních rezistorů má čtyři nebo pět pruhů (vyrábějí se ale i rezistory s 6. pruhy). Kód se čte zleva doprava a na levé straně jsou soustředěny první tři nebo čtyři proužky. První cifra není nikdy nula.
pruh '''A''' je první platná číslice hodnoty odporu v ohmech<br />
pruh '''B''' je druhá platná číslice hodnoty odporu<br />
pruh '''C''' desítkový násobitel<br />
pruh '''D''' pokud je uveden, znamená toleranci (pokud chybí, je tolerance 20%)

Nejběžnější rezistory mají pět proužků, první tři proužky určují hodnotu, čtvrtý pruh se používá pro násobitel a pátý pro toleranci. U některých odporů může být zcela vpravo ještě šestý pruh definující tepelný koeficient odporu, tento pruh je výrazně širší. Poslední pruh bývá dále od ostatních.

V USA se může používat ještě jiný způsob podle vojenské normy MIL-STD-199. V tomto případě se pátý pruh používá pro spolehlivost (procento selhání).

{| border="1" cellspacing="0" cellpadding="3" class="wikitable"
|+ Barevné pruhy u rezistorů
!Barva!!1. pruh!!2. pruh!!3. pruh!!Násobitel!!Tolerance!!Tepl. koeficient!!Spolehlivost
|- bgcolor = "#000000"
|[[Černá|<font color=white>Černá</font>]]||<font color = "#FFFFFF">0</font>||<font color = "#FFFFFF">0</font>||<font color = "#FFFFFF">0</font>||<font color = "#FFFFFF">×10<sup>0</sup></font>||&nbsp;||&nbsp;||<font color = "#FFFFFF">1%</font>
|- bgcolor = "#B8860B"
|[[Hnědá]] ||1||1||1||×10<sup>1</sup>||±1% (F) ||100 ppm ||0.1%
|- bgcolor = "#FF0000" 
|[[Rudá]] ||2||2||2||×10<sup>2</sup>||±2% (G) ||50 ppm ||0.01%
|- bgcolor = "#FFA500" 
|[[Oranžová]]||3||3||3||×10<sup>3</sup>||&nbsp;||15 ppm ||0.001%
|- bgcolor = "#FFFF00" 
|[[Žlutá]]||4||4||4||×10<sup>4</sup>||&nbsp; ||25 ppm||&nbsp;
|- bgcolor = "#9ACD32" 
|[[Zelená]] ||5||5||5||×10<sup>5</sup>||±0.5% (D) ||&nbsp;||&nbsp;
|- bgcolor = "#6495ED" 
|[[Modrá]] ||6||6||6||×10<sup>6</sup>||±0.25% (C)||10 ppm||&nbsp;
|- bgcolor = "#EE82EE" 
|[[Fialová]]||7||7||7||×10<sup>7</sup>||±0.1% (B) ||5 ppm||&nbsp;
|- bgcolor = "#A0A0A0" 
|[[Šedá]] ||8||8||8||×10<sup>8</sup>||±0.05% (A)||&nbsp;||&nbsp;
|- bgcolor = "#FFFFFF" 
|[[Bílá]] ||9||9||9||×10<sup>9</sup>||&nbsp; ||1 ppm||&nbsp;
|- bgcolor = "#FFD700" 
|[[Zlatá barva|Zlatá]] ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||×0.1 ||±5% (J) ||&nbsp;||&nbsp;
|- bgcolor = "#C0C0C0" 
|[[Stříbrná barva|Stříbrná]]||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||×0.01 ||±10% (K) ||&nbsp;||&nbsp;
|-
|Žádná ||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp;||&nbsp; ||±20% (M) ||&nbsp;||&nbsp;
|}

Příklad: žlutá fialová červená hnědá<ref>{{en}}[http://www.weerstandcalculator.nl/resistor.php?ohm=470&tol=1 Colour coding of resistors]</ref> znamená 4&nbsp;700 ohmů, 1% tolerance.
[[Soubor:0-ohm.jpg|náhled|Rezistor s nulovým odporem, označený jediným černým pruhem.]]
Rezistory s nulovým odporem, které se používají hlavně v automatizované výrobě, se značí jediným černým pruhem, který je uprostřed.<ref>{{Citace elektronického periodika |titul=NIC Components Corp. NZO series |url=http://www.niccomp.com/products/series.asp?cate=Resistives&type=Leaded&series=NZO |datum přístupu=04-01-2009 |url archivu=https://web.archive.org/web/20090104143106/http://www.niccomp.com/products/series.asp?cate=Resistives&type=Leaded&series=NZO |datum archivace=04-01-2009 |nedostupné=ne }}</ref>

Podobný kód se používá i pro NTC [[termistor]]y, jejichž pouzdro je ploché s vývody na jednu stranu. První pruh je nejblíž k vývodům.

[[Mnemotechnická pomůcka]] pro zapamatování pořadí barev: '''Č'''enda '''H'''oní '''R'''ychlou '''O'''teklou '''Ž'''ížalu '''Z'''a '''M'''alou '''F'''armou '''Š'''patným '''B'''ičem '''Z'''lomenou '''S'''tranou – '''Ž'''abař

=== Tří-číselný a čtyř-číselný systém ===
[[Soubor:Resistor-SMD-02.png|náhled|Vysvětlení tří-číselného systému značení SMD rezistorů]]
[[Soubor:Značení SMD Rezistoru.png|náhled|Vysvětlení čtyř-číselného systému značení SMD rezistorů.]]
Tří-číslicový systém je velmi jednoduchý: První dvě čísla označují základní hodnotu odporu a třetí číslo udává počet nul. Čtyř-číslicový je velmi podobný: Základní hodnotu udávají tři čísla a poslední opět říká kolik nul musíme k základní hodnotě přidat, viz obrázky.

Původně se 3 čísla používaly pro toleranci 10 a 5 % a 4 čísla pro 1 %. V současné době tento zvyk není 100% dodržován. Většina SMD rezistorů má nezávisle na počtu čísel 1 % a hodnotu z E24. Nejlevnější 5% rezistory jsou často neoznačené, mají tedy jen černou plošku.

Hodnota prvních dvou SMD rezistorů vpravo na obrázku je 220 Ω. Samozřejmě existují i speciální případy kdy si  nevystačíme pouze s čísly. Viz níže v tabulce:
{| class="wikitable"
 |+ Značení SMD rezistorů
 ! Hodnota: !! Zápis (tří-číselný systém): !! Zápis (čtyř-číselný systém):  
 |-
 | 68000Ω (68 kΩ) || 683 || 6802  
 |-
 | 82Ω || 820 || 82R0  
 |-
 | 2,2Ω || 2R2 || 2R20  
 |-
 | 0,27Ω || R27 || R270  
 
|-
 | 0Ω || 0 nebo 000 || 0 nebo 0000  
 
|}
Z tabulky je patrné, že písmeno R zastává desetinnou čárku a 0Ω se píše jednoduše jako 0.

==== Další používané znaky ====

* SMD rezistory s velmi malým odporem mohou být podtrženy čárou. Takže rezistor označený 475 bude mít odpor 0,475 Ω a rezistor označený 033 odpor 0,033 Ω neboli 33 mΩ (miliohmů). Toto podtržení se používá v případech, kdy není místo na znak R který značí desetinnou čárku (R033 = 033)<ref name=":0" />.
* Při extrémně malých odporech se používá místo R písmeno M a značí nejen desetinnou čárku, ale také to že hodnota je uvedena v mΩ. Například 4M7 se rovná 4,7 mΩ.

[[Soubor:Resistor-SMD-03.png|náhled|Vysvětlení systému EIA-96 pro značení SMD rezistorů]]

=== Systém EIA-96 ===
S nástupem menších a přesnějších rezistorů bylo potřeba vytvořit kompaktnější značení rezistorů a proto vznikl systém EIA-96. Je založený na řadě E-96 a proto takto označené rezistory mají přesnost [[Elektrický odpor|odporu]] 1 % nebo lepší. Skládá se ze tří znaků. První dva jsou čísla představují zakódovanou číselnou hodnotu, nikoliv číslo samotné. Poslední znak je vždy písmeno a představuje násobitele daného čísla (nikoliv však prvních dvou čísel). Dle tabulek níže obrázek napravo označuje rezistor s [[Elektrický odpor|odporem]] 133[[Ohm|Ω]] (nikoliv 13[[Ohm|Ω)]]. Tabulkami níže se řídí většina společností používající systém EIA-96, avšak je zde spousta společností které používají mírně odlišný systém značení (odlišná písmena, apod.), anebo kompletně odlišný a proto je třeba se ve většině případů řídit dle katalogového listu dané součástky.
{| class="wikitable"
|+EIA-96
!Kód
!Hodnota
!Kód
!Hodnota
!Kód
!Hodnota
!Kód
!Hodnota
!Kód
!Hodnota
!Kód
!Hodnota
|-
|01
|100
|17
|147
|33
|215
|49
|316
|65
|464
|81
|681
|-
|02
|102
|18
|150
|34
|221
|50
|324
|66
|475
|82
|698
|-
|03
|105
|19
|154
|35
|226
|51
|332
|67
|487
|83
|715
|-
|04
|107
|20
|158
|36
|232
|52
|340
|68
|499
|84
|732
|-
|05
|110
|21
|162
|37
|237
|53
|348
|69
|511
|85
|750
|-
|06
|113
|22
|165
|38
|243
|54
|357
|70
|523
|86
|768
|-
|07
|115
|23
|169
|39
|249
|55
|365
|71
|536
|87
|787
|-
|08
|118
|24
|174
|40
|255
|56
|374
|72
|549
|88
|806
|-
|09
|121
|25
|178
|41
|261
|57
|383
|73
|562
|89
|825
|-
|10
|124
|26
|182
|42
|267
|58
|392
|74
|576
|90
|845
|-
|11
|127
|27
|187
|43
|274
|59
|402
|75
|590
|91
|866
|-
|12
|130
|28
|191
|44
|280
|60
|412
|76
|604
|92
|887
|-
|13
|133
|29
|196
|45
|287
|61
|422
|77
|619
|93
|909
|-
|14
|137
|30
|200
|46
|294
|62
|432
|78
|634
|94
|931
|-
|15
|140
|31
|205
|47
|301
|63
|442
|79
|649
|95
|953
|-
|16
|143
|32
|210
|48
|309
|64
|453
|80
|665
|96
|976
|}
{| class="wikitable"
|+Násobky (EIA-96)
!Kód
!Násobek
|-
|Z
|0.001
|-
|Y nebo R
|0.01
|-
|X nebo S
|0.1
|-
|A
|1
|-
|B nebo H
|10
|-
|C
|100
|-
|D
|1 000
|-
|E
|10 000
|-
|F
|100 000
|}

== Rozměry rezistorů ==
[[Soubor:Resistor-SMD-render.png|náhled|Rozměry SMD rezistoru (pomůcka pro tabulku nalevo).]]
Rezistory jsou nabízeny v mnoha rozlišných variantách, a proto bylo potřeba standardizovat i jejich značení. Dnes se používá několik standardů, které jsou používané.

=== SMD rezistory ===
V současnosti se nejčastěji používá standard JEDEC. Viz tabulka níže:
{| class="wikitable"
|+Velikosti SMD rezistorů
!Kód (imperiální)
!Kód (metrický)
!Rozměry (délka x šířka) v mm
!Rozměry (délka x šířka) v in
!Typické provozní zatížení rezistoru (W)
|-
|01005
|0402
|0,4 mm x 0,2 mm
|0.0157 in × 0.0079 in
|0,031 W<ref name=":1">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |titul = Thick Film Chip Resistors| url = http://www.panasonic.com/industrial/components/pdf/AOA0000CE1.pdf | url archivu = https://web.archive.org/web/20140209181654/http://www.panasonic.com/industrial/components/pdf/AOA0000CE1.pdf|vydavatel = Panasonic|místo = |datum vydání = |datum přístupu = 2016-02-14|jazyk = anglicky}}</ref>
|-
|0201
|0603
|0,6 mm x 0,3 mm
|0.024 in × 0.012 in
|0,05 W<ref name=":1" />
|-
|0402
|1005
|1,0 mm x 0,5 mm
|0.039 in × 0.020 in
|0,1 W<ref name=":1" />
|-
|0603
|1608
|1,6 mm x 0,8 mm
|0.063 in × 0.031 in
|0,1 W<ref name=":1" />
|-
|0805
|2012
|2,0 mm x 1,25 mm
|0.079 in × 0.049 in
|0,125 W<ref name=":1" />
|-
|1206
|3216
|3,2 mm x 1,6 mm
|0.126 in × 0.063 in
|0,25 W<ref name=":1" />
|-
|1210
|3225
|3,2 mm x 2,5 mm
|0.126 in × 0.098 in
|0,5 W<ref name=":1" />
|-
|1806
|4516
|4,5 mm x 1,6 mm
|0.177 in × 0.063 in
|
|-
|1812
|4532
|4,5 mm x 3,2 mm
|0.18 in × 0.13 in
|0,75 W<ref name=":1" />
|-
|1825
|4564
|4,5 mm x 6,4 mm
|0.18 in × 0.25 in
|0,75 W<ref name=":1" />
|-
|2010
|5025
|5,0 mm x 2,5 mm
|0.197 in × 0.098 in
|0,75 W<ref name=":1" />
|-
|2512
|6332
|6,3 mm x 3,2 mm
|0.25 in × 0.13 in
|1 W<ref name=":1" />
|}

== Charakteristické vlastnosti rezistorů ==
* '''Jmenovitý odpor rezistoru''' – předpokládaný odpor součástky v ohmech.
* '''Tolerance jmenovitého odporu rezistoru''' – Označuje se jí dovolená odchylka od jmenovité hodnoty.
* '''Jmenovité zatížení rezistoru''' – Výkon, který se smí za určitých normou stanovených podmínek přeměnit v teplo, aniž by teplota jeho povrchu překročila přípustnou velikost.
* '''Provozní zatížení rezistorů''' – Největší přípustné provozní zatížení rezistoru, které je určeno nejvyšší teplotou součástky, při které ještě nenastávají trvalé změny jejího odporu ani podstatné zkracování doby její životnosti.
* '''Největší dovolené napětí''' – Největší dovolené napětí mezi vývody součástky, při jehož překročení by mohlo dojít k jejímu poškození.
* '''Teplotní součinitel odporu rezistoru''' – Určuje změnu odporu rezistoru způsobenou změnou jeho teploty. Udává největší poměrnou změnu odporu součástky odpovídající vzrůstu o 1&nbsp;°C v rozsahu teplot, ve kterých je změna odporu vratná.
* '''Šumové napětí''' – Vzniká vlivem nerovnoměrného pohybu elektronů uvnitř materiálu součástky. Projevuje se malými, časově nepravidelnými změnami potenciálu. Příčinou šumu je šumové napětí, které má dvě hlavní složky:
** '''tepelné šumové napětí''' – je závislé na teplotě a šířce kmitočtového pásma, ve kterém je rezistor používán. Vytváří tzv. [[Johnsonův šum]].
** '''povrchové šumové napětí''' – závisí na velikosti stejnosměrného napětí U přiloženého na rezistor.

== Sériové a paralelní řazení rezistorů ==

Rezistory je možné spojovat (neboli řadit) [[Sériové zapojení|sériově]] (za sebou) nebo [[Paralelní zapojení|paralelně]] (vedle sebe).

=== Paralelní řazení rezistorů ===

Při paralelním řazení je na všech rezistorech stejné napětí U a proud se dělí podle Ohmova zákona. Celkový odpor '''R<sub>c</sub>''' je dán součtem [[Elektrická vodivost|vodivosti]] (admitance) tedy převrácených hodnot jednotlivých odporů (1/R).

:[[Soubor:Resistorsparallel eu.svg|Paralelní řazení rezistorů]]
:<math>
\frac{1}{R_\mathrm{c}} = \frac{1}{R_1} + \frac{1}{R_2} + \cdots +  \frac{1}{R_n}=\sum_{i=1}^{n}\frac{1}{R_{i}}
</math>

Jako symbol paralelního spojení rezistorů se používají dvě čárky „||“. Pro dva rezistory spojené paralelně lze použít zjednodušený vztah:
:<math>
R_\mathrm{c} = R_1 \| R_2 = {R_1 R_2 \over R_1 + R_2}
</math>

=== Sériové řazení rezistorů ===

Při sériovém řazení teče všemi rezistory stejný proud a napětí se rozloží na každý rezistor podle Ohmova zákona. Celkový odpor '''R<sub>c</sub>''' je tady dán součtem jednotlivých odporů.

:[[Soubor:Resistorsseries eu.svg|Sériové spojení rezistorů]]
:<math>
R_\mathrm{c} = R_1  + R_2 + \cdots + R_n=\sum_{i=1}^{n}R_{i}
</math>

=== Sériově-paralelní spojení rezistorů ===

Pro výpočet kombinace sériového a paralelního řazení použijeme oba předchozí vztahy. Například celkový odpor '''R<sub>c</sub>''' tohoto zapojení je dán:

:[[Soubor:Resistorscombo eu.svg|Sériově-paralelní spojení rezistorů]]
:<math>
R_\mathrm{c} = \left( R_1 \| R_2 \right) + R_3 = {R_1 R_2 \over R_1 + R_2} + R_3
</math>

== Odkazy ==

=== Reference ===
<references>
<ref name=":0">[http://www.hobby-hour.com/electronics/smdcalc.php SMD resistor code calculator]</ref>
</references>

=== Literatura ===
* {{Citace monografie
 | příjmení = Láníček
 | jméno = Robert
 | titul = ELEKTRONIKA - obvody, součástky, děje
 | vydavatel = [[BEN - technická literatura]]
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-86056-25-2
 | kapitola = 2.5
 | strany = 76–79
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Myslík
 | jméno = Jiří
 | titul = Elektrotechnika jinak aneb další hlavolamy z elektrotechniky
 | vydavatel = [[BEN - technická literatura]]
 | místo = Praha
 | rok = 1998
 | isbn = 80-86056-46-5
}}
* {{Citace monografie
 | příjmení = Vlček
 | jméno = Jiří
 | titul = Základy elektrotechniky
 | vydavatel = [[BEN - technická literatura]]
 | místo = Praha
 | rok = 
 | isbn = 999-00-001-7426-3
|rok vydání=2006}}

=== Související články ===
* [[Ohmův zákon]]
* [[Elektřina]]
* [[Varistor]]
* [[Termistor]]
* [[Elektrický odpor]]
* [[Barevné značení elektronických součástek]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Resistors}}
* {{Wikiknihy|kniha=Praktická elektronika}}
* [https://physics.mff.cuni.cz/kfpp/skripta/vf-elektronika/01_10.html Bližší informace o skinnefektu]

{{Autoritní data}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Elektrotechnika]]
[[Kategorie:Diskrétní součástky]]