Zobrazení zdroje stránky Proxima Centauri

{{Infobox - hvězda
| název = Proxima Centauri
| obrázek = New shot of Proxima Centauri, our nearest neighbour.jpg
| popisek = Proxima Centauri na snímku pořízeném [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleovým vesmírným dalekohledem]]
| ekvin = J2000.0
| ra = 14<sup>h</sup>29<sup>m</sup>42,9487<sup>s</sup><ref group="B" name="simbad">{{Citace elektronické monografie | url=http://simbad.u-strasbg.fr/simbad/sim-id?Ident=proxima%20centauri
 | titul = V* V645 Cen&nbsp;– Flare Star
 | vydavatel = Centre de Données astronomiques de Strasbourg
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu=2009-11-25}}</ref>
| dec = −62° 40′ 46,1416″<ref group="B" name="simbad"/>
| par = 0,772&nbsp;33″
| appmag_v = 11,05<sup>m</sup>,<br /> max. 10,12<ref group="B" name="simbad"/>
| absmag_v = 15,49<sup>m</sup>,<ref group="A"> Pro zdánlivou hvězdnou velikost ''m'' a paralaxu ''π'' se absolutní hvězdná velikost ''M<sub>v</sub>'' vypočítá:<br /><math>\begin{smallmatrix}M_v\ =\ m + 5 (\log_{10}{\pi} + 1)\ =\ 11,05 + 5 (\log_{10}{0,77199} + 1)\ =\ 15,49\end{smallmatrix}</math></ref><br /> max. 14,56
| con_cz = Kentaur
| con_lt = Centaurus
| b-v = +1,90<ref group="B" name="simbad" />
| u-b = 1,49<ref group="B" name="simbad" />
| dist_ly = 4,223<ref group="B">{{Citace elektronické monografie | url=http://www.eso.org/public/outreach/eduoff/vt-2004/Background/Infol2/EIS-G5.html
 | titul = Distances in the Universe
 | vydavatel = European Southern Observatory
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu=2009-11-25}}</ref>
| dist_pc = 1,295
| rad_r = −20,3 km/s
| poh_r = −3,77564″/rok
| poh_d = 0,76816″/rok
| var = eruptivní, typ UV Ceti
| spektrum = M5,5Ve<ref group="B" name="simbad" />
| hmot_kg = 0,24×10<sup>30</sup><ref group="B" name="eso2003">{{Citace elektronické monografie
 |url              = http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2003/pr-05-03.html
 |titul            = A Family Portrait of the Alpha Centauri System
 |vydavatel        = European Southern Observatory
 |jazyk            = anglicky
 |datum přístupu = 2009-11-25
 |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080616125016/http://www.eso.org/public/outreach/press-rel/pr-2003/pr-05-03.html
 |datum archivace  = 2008-06-16
 |nedostupné      = ano
}}</ref>
| hmot_msol = 0,123
| rad_km = 0,104×10<sup>6</sup><ref group="B" name="eso2003" />
| rad_rsol = 0,145<ref group="B" name="eso2003" />
| lum_v = 5×10<sup>−5</sup> až 12×10<sup>−5</sup><ref group="B" name="eso2003" />
| teplota = 3&nbsp;040±117<ref group="B" name="eso2003" />
| stáří = 4,85 miliard let<ref group="B" name="eso2003" />
| p_rot = 83,5 dne<ref group="B">{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/9806276
 | spoluautoři = G. Fritz Benedict, Barbara McArthur, E. Nelan, D. Story, A. L. Whipple, P. J. Shelus, W. H. Jefferys, P. D. Hemenway, Otto G. Franz, L. H. Wasserman, R. L. Duncombe, Wm. van Altena, L. W. Fredrick
 | titul = Photometry of Proxima Centauri and Barnard's Star Using HST Fine Guidance Sensor 3: A Search for Periodic Variations
 | vydavatel = The Astronomical Journal. 116
 | strany = 
 | ročník = 1998
 | doi = 10.1086/300420
 | jazyk = anglicky
 | datum přístupu=2009-11-16}}</ref>
| p_osc = 442 dní
| Bayer = α
| con_zkr = Cen C
| HIP = 70890
| Argeland = V0645 Cen
| Gl = 551
| synonyma = CCDM J14396-6050C, GCTP 3278.00, LFT 1110, LHS 49, LPM 526, LTT 5721, NLTT 37460
}}
'''Proxima Centauri''' (též '''alfa&nbsp;Centauri C''' a '''V&nbsp;645 Centauri''') je [[hvězda]] nacházející se ve vzdálenosti 4,22&nbsp;[[světelný rok|světelných let]] (tj. přibližně 1,3&nbsp;[[parsek]]u nebo 3,99×10<sup>13</sup>&nbsp;kilometrů) od [[Země]]. Je tak nejbližší hvězdou [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]]. Jedná se o&nbsp;[[červený trpaslík|červeného trpaslíka]] [[Spektrální klasifikace|spektrální třídy]] [[Spektrální klasifikace# Třída M|M]] v&nbsp;[[souhvězdí Kentaura]], v&nbsp;úhlové vzdálenosti přibližně 2° od nejjasnější hvězdy souhvězdí, [[Alfa Centauri|alfy Centauri]]. Po astrofyzikální stránce jde o&nbsp;nepravidelnou eruptivní [[proměnná hvězda|proměnnou hvězdu]] typu [[hvězda typu UV Ceti|UV&nbsp;Ceti]]. Vzhledem ke své poloze na jižní pozemské obloze není Proxima severně od 27.&nbsp;rovnoběžky pozorovatelná, tedy ani v nejjižnější části Evropy nevychází nad [[obzor]].

Pro pozemského pozorovatele se po&nbsp;[[Slunce|Slunci]] jedná o&nbsp;nejbližší známou hvězdu. Hvězda má i&nbsp;přes svou blízkost [[hvězdná velikost|zdánlivou hvězdnou velikost]] jen 11<sup>m</sup>, je tedy 100krát slabší než nejslabší hvězda viditelná pouhým okem. Objevil ji v&nbsp;roce 1915 [[Robert Innes]] (1861–1933), který byl tehdy ředitelem Union Observatory v&nbsp;[[Johannesburg]]u v&nbsp;[[Jihoafrická unie|Jižní Africe]]. Pro pozorování hvězdy je nutný teleskop o&nbsp;průměru minimálně 8&nbsp;cm a i&nbsp;tak je možno hvězdu pozorovat jen za ideálních podmínek (jasná obloha, bezměsíčná noc, hvězda vysoko nad obzorem).<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Sherrod
| jméno = P. Clay
| odkaz na autora =
| titul = A Complete Manual of Amateur Astronomy: Tools and Techniques for Astronomical Observations
| url = https://archive.org/details/completemanualof00sher
| vydání = 1
| vydavatel = Prentice-Hall
| místo = New York
| poznámka =
| rok = 1981
| strany =
| isbn = 0486428206
}}</ref>

Proxima Centauri se nalézá ve vzdálenosti 13&nbsp;000&nbsp;[[astronomická jednotka|astronomických jednotek]] (0,21&nbsp;světelných let) od těžiště soustavy A&nbsp;a&nbsp;B [[dvojhvězda|dvojhvězdy]] alfy&nbsp;Centauri a mohla by se proto nacházet na [[Oběžná dráha|oběžné dráze]] o&nbsp;periodě přibližně 500&nbsp;000 let. Proto bývá Proxima značena také jako alfa&nbsp;Centauri&nbsp;C. Přesná astrometrická měření družice [[Hipparcos]] však naznačují, že i&nbsp;když se Proxima a obě složky dvojhvězdy alfa Centauri v&nbsp;současné době gravitačně ovlivňují, v&nbsp;budoucnosti se pravděpodobně od sebe vzdálí. Při pozorování z&nbsp;alfy Centauri A&nbsp;nebo B by Proxima v&nbsp;současné době vypadala jako hvězda zdánlivé hvězdné velikosti 4,5<sup>m</sup>.

V&nbsp;roce 2002 byl optickou [[interferometr]]ií přímo změřen její zdánlivý průměr 1,02&nbsp;±&nbsp;0,08 tisícin obloukové vteřiny, což znamená, že Proxima Centauri je přibližně o polovinu větší než planeta [[Jupiter (planeta)|Jupiter]].

Proxima Centauri byla kvůli své malé vzdálenosti od Země často navrhována jako první cíl průkopnického [[mezihvězdný let|mezihvězdného letu]].

V roce 2016 oznámila [[Evropská jižní observatoř]] objev [[Proxima Centauri b|Proximy Centauri b]],<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení =
| jméno =
| titul = V obyvatelné zóně u nejbližší sousední hvězdy byla objevena planeta - - Kampaň 'Pale Red Dot' odhalila planetu o hmotnosti Země obíhající kolem Proximy Centauri
| periodikum = www.eso.org
| vydavatel =
| url = http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1629/?lang
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> planety obíhající hvězdu ve vzdálenosti přibližně 0,05 astronomické jednotky (7 500 000 km) s oběžnou dobou přibližně 11,2 dne. Její odhadovaná hmotnost nejméně 1,3násobkem hmotnosti Země. Rovnovážná teplota Proximy b je v takovém rozmezí, které by na jejím povrchu mohlo umožňovat existenci vody v kapalném skupenství, planeta tedy obíhá v [[Obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]] hvězdy.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Chang
| jméno = Kenneth
| titul = One Star Over, a Planet That Might Be Another Earth
| periodikum = The New York Times
| datum = 2016-08-24
| issn = 0362-4331
| url = https://www.nytimes.com/2016/08/25/science/earth-planet-proxima-centauri.html
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> V lednu 2020 byl objeven kandidát na [[Proxima Centauri c|Proximu Centauri c]], o hmotnosti 5,8 Země, s oběžnou dobou 1 900 dní a s povrchovou teplotou −234&nbsp;°C.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Proxima c: Possible Second Planet Found around Sun’s Nearest Neighbor {{!}} Astronomy {{!}} Sci-News.com
| periodikum = Breaking Science News {{!}} Sci-News.com
| url = http://www.sci-news.com/astronomy/proxima-c-08020.html
| jazyk = en-US
| datum přístupu = 2020-01-24
}}</ref><ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Possible discovery of a new super-Earth orbiting Proxima Centauri
| periodikum = phys.org
| url = https://phys.org/news/2020-01-discovery-super-earth-orbiting-proxima-centauri.html
| jazyk = en-us
| datum přístupu = 2020-01-24
}}</ref> V únoru 2022 Evropská jižní observatoř oznámila objev kandidáta [[Proxima Centauri d|Proximy Centauri d]] s oběžnou dobou 5 dní ve vzdálenosti 4 000 000 km a hmotností přibližně 0,25 Země. Jde o jednu z nejlehčích dosud objevených exoplanet a vůbec nejlehčí objevenou metodou měření [[Radiální rychlost|radiálních rychlostí]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Odhalena další planeta v systému hvězdy Proxima Centauri
| periodikum = [[Česká astronomická společnost|Astro.cz]]
| url = https://www.astro.cz/clanky/exoplanety/odhalena-dalsi-planeta-v-systemu-hvezdy-proxima-centauri.html
| datum vydání = 2022-02-11
| datum přístupu = 2022-02-13
}}</ref> Proxima Centauri je červený trpaslík a je sporné, že by na jejích planetách mohl existovat život.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Tarter
| jméno = Jill C.
| příjmení2 = Backus
| jméno2 = Peter R.
| příjmení3 = Mancinelli
| jméno3 = Rocco L.
| titul = A Reappraisal of The Habitability of Planets around M Dwarf Stars
| periodikum = Astrobiology
| datum = 2007-02-01
| ročník = 7
| číslo = 1
| strany = 30–65
| issn = 1531-1074
| doi = 10.1089/ast.2006.0124
| url = http://online.liebertpub.com/doi/abs/10.1089/ast.2006.0124
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> Předchozí hledání planet vyloučilo přítomnost [[Hnědý trpaslík|hnědých trpaslíků]] a [[Plynný obr|plynných obrů]] v okolí hvězdy.<ref name=":1">{{Citace periodika
| příjmení = Kürster
| jméno = M.
| příjmení2 = Hatzes
| jméno2 = A. P.
| příjmení3 = Cochran
| jméno3 = W. D.
| titul = Precise radial velocities of Proxima Centauri. Strong constraints on a substellar companion
| periodikum = Astronomy and Astrophysics
| datum = 1999-04-01
| ročník = 344
| strany = L5–L8
| issn = 0004-6361
| url = http://adsabs.harvard.edu/abs/1999A%26A...344L...5K
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schroeder
| jméno = Daniel J.
| příjmení2 = Golimowski
| jméno2 = David A.
| příjmení3 = Brukardt
| jméno3 = Ryan A.
| titul = A Search for Faint Companions to Nearby Stars Using the Wide Field Planetary Camera 2
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 2000
| ročník = 119
| číslo = 2
| strany = 906
| issn = 1538-3881
| doi = 10.1086/301227
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-3881/119/i=2/a=906
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref>

V roce 2017 detekoval radioteleskop [[Atacama Large Millimeter Array|ALMA]] prach v okolí Proximy Centauri.<ref name = "eso-disk" /> Pozorovaný [[protoplanetární disk]] leží v pásu, který se rozkládá do vzdálenosti několika set milionů kilometrů od hvězdy a mohl by být známkou přítomnosti komplexního [[Planetární soustava|planetárního systému]].

== Původ jména ==
Název hvězdy se skládá z&nbsp;({{vjazyce2|la|''proxima''}})&nbsp;– ''nejbližší'' v&nbsp;ženském rodu a názvu souhvězdí v&nbsp;[[genitiv]]u. Překlad jména hvězdy je ''Nejbližší (z) Kentaura''.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Kleczek
| jméno = Josif
| odkaz na autora =
| titul = Naše souhvězdí
| vydání = 1
| vydavatel = Albatros
| místo = Praha
| poznámka =
| rok = 1978
| strany = 327
| isbn =
}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=297&nadpis=Proxima
| příjmení = Hollan
| jméno = Jan
| titul = Proxima není řecké písmeno
| vydavatel = IAN
| ISSN = 1212-6691
| jazyk = česky
| datum přístupu = 2009-11-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20160304213715/http://www.ian.cz/detart_fr.php?id=297&nadpis=Proxima
| datum archivace = 2016-03-04
| nedostupné = ano
}}</ref> Název „V645&nbsp;Centauri“ se řídí pravidly pro pojmenování [[proměnná hvězda|proměnných hvězd]] a říká, že se jedná o&nbsp;645.&nbsp;proměnnou hvězdu, která byla objevena v&nbsp;[[souhvězdí Kentaura]].

== Fyzikální vlastnosti ==
[[Soubor:Position from Proxima Centauri.png|náhled|vlevo|Poloha Proximy Centauri při pozorování ze Země (hvězda označena červenou šipkou).]]
[[Soubor:Alpha centauri size.svg|náhled|vlevo|Srovnání velikostí hvězd zleva&nbsp;– Slunce, Alfa Centauri A, Alfa Centauri B, Proxima Centauri.]]
Proxima Centauri je [[červený trpaslík|červeným trpaslíkem]] [[spektrální klasifikace|spektrální třídy]] M a patří ke [[hlavní posloupnost]]i hvězd v&nbsp;[[Hertzsprungův–Russellův diagram|Hertzsprungově–Russellově diagramu]]. Hvězda je dále klasifikována jako ''pozdní M trpaslík''. Klasifikace M5,5&nbsp;Ve znamená, že se jedná o&nbsp;málo hmotného trpaslíka třídy M.

Se sotva 12,3 % hmotnosti Slunce (přibližně 129 [[Jupiter (planeta)|hmotností Jupiteru]]) má hvězda přes svou blízkost [[Hvězdná velikost|zdánlivou hvězdnou velikost]] 11,05<sup>m</sup>. Je to stokrát méně než nejslabší pouhým okem pozorovatelná hvězda. [[Absolutní hvězdná velikost]] (jasnost, jakou má hvězda ze vzdálenosti 10 parseků) je 15,5<sup>m</sup>. Jestliže by byla Proxima Centauri na místě Slunce, byla by jen stokrát jasnější než [[Měsíc]] v&nbsp;úplňku. Planety by pouhým okem nebyly viditelné, kromě [[Venuše (planeta)|Venuše]], která by zářila v&nbsp;době své největší jasnosti jako hvězda šesté velikosti. Úplněk by zářil jako matný červený kotouč o&nbsp;zdánlivé velikosti −2<sup>m</sup>.<ref group="A">Rozdíl mezi absolutní hvězdnou velikostí Proximy Centauri a Slunce je 15,49&nbsp;−&nbsp;4,83&nbsp;=&nbsp;10,66. Venuše dosáhne maximální jasnosti −4,6<sup>m</sup>, takže jasnost Venuše na stejné oběžné dráze u&nbsp;Proximy Centauri by byla −4,6&nbsp;+&nbsp;10,66&nbsp;=&nbsp;+6,06<sup>m</sup>.</ref>

Proxima Centauri vyzařuje mnohem méně energie než [[Slunce]]. Nejvíce záření vydává hvězda v&nbsp;infračervené oblasti spektra, na [[Vlnová délka|vlnové délce]] 1,2&nbsp;µm.<ref>{{Citace elektronické monografie
 |url              = http://www.astronomie.de/news/eso/2003/005-03.htm
 |titul            = Portrait einer Nachbarsfamilie
 |vydavatel        = Astronomie.de
 |jazyk            = německy
 |datum přístupu = 2009-11-26
 |url archivu      = https://web.archive.org/web/20080529005525/http://www.astronomie.de/news/eso/2003/005-03.htm
 |datum archivace  = 2008-05-29
 |nedostupné      = ano
}}</ref> Ve viditelné oblasti spektra má hvězda jen 0,056 % svítivosti Slunce.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Binney
| jméno = James
| odkaz na autora =
| titul = Galactic Dynamics
| vydání = 1
| vydavatel = Princeton University Press
| místo = New York
| poznámka =
| rok = 1988
| strany =
| isbn = 0691084459
}}</ref> [[Chromosféra]] hvězdy je aktivní a vykazuje emise jednou [[ionizace|ionizovaného]] [[hořčík]]u na 280&nbsp;[[metr|nanometrech]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1996BAAS...28S.942G
| příjmení = Guinan
| jméno = E.F.
| příjmení2 = Morgan
| jméno2 = N.G.
| titul = Proxima Centauri: Rotation, Chromosperic Activity, and Flares
| vydavatel = Bulletin of the American Astronomical Society, Vol. 28, p. 942
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-26}}</ref>

Jestliže by měla Proxima o&nbsp;třetinu menší [[hmotnost]], nemohla by v&nbsp;ní již probíhat [[fúze vodíku]], nespadala by pod definici ''hvězdy'' a byla by pouze [[hnědý trpaslík|hnědým trpaslíkem]]. [[Gravitace]] na povrchu hvězdy je 5,20&nbsp;[[Logaritmus|log]](g).<ref group="A" > V&nbsp;astrofyzice se povrchová gravitace udává v&nbsp;log g. Tato je udávána v&nbsp;jednotkách [[Soustava CGS|CGS]], která udává zrychlení v&nbsp;cm za sekundu na druhou, a poté se vypočítá hodnota log10. V&nbsp;případě Proximy Centauri je to 10&nbsp;umocněno&nbsp;5,20, to je 158,490&nbsp;cm/s² případně 584,9&nbsp;m/s². Jestliže bude hodnota dělená 9,81&nbsp;m/s² (hodnotou na Zemi), vyjde 161,55&nbsp;větší hodnota tíže než na Zemi. </ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1996BAAS...28S.942G
| příjmení = Ségransan
| jméno = D.
| titul = First radius measurements of very low mass stars with the VLTI
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics, v. 397, p. L5–L8 (2003)
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-26}}</ref> V&nbsp;[[Astrofyzika|astrofyzice]] je povrchová gravitace vyjádřená v&nbsp;log g. Průměrná hustota hvězdy hlavní posloupnosti stoupá se snižující se hmotností hvězdy a Proxima není mezi hvězdami výjimkou.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Zombeck
| jméno = Martin V.
| odkaz na autora =
| titul = Handbook of Space Astronomy and Astrophysics
| vydání =
| vydavatel = Cambridge University Press
| místo =
| poznámka =
| rok = 1989
| strany = 109
| isbn =
}}</ref> Hvězda má průměrnou hustotu 56&nbsp;800&nbsp;kg/m<sup>3</sup>. Pro srovnání Slunce má průměrnou hustotu 1&nbsp;409&nbsp;kg/m<sup>3</sup>.<ref group="A">Hustota (''ρ'') je dána hmotností dělenou objemem. V&nbsp;porovnání se Sluncem je hustota:

{|

|<math>\rho</math>
|= <math>\begin{smallmatrix}\frac{M}{M_{\odot}} \cdot \left(\frac{R}{R_{\odot}} \right)^{-3} \cdot \rho_{\odot}\end{smallmatrix}</math>
|-
| ||= 0,123 · 0,145<sup>−3</sup> · 1,409&nbsp;g/cm<sup>3</sup>
|-
| ||= 56,8&nbsp;g/cm<sup>3</sup>
|}

kde <math>\begin{smallmatrix}\rho_{\odot}\end{smallmatrix}</math> představuje průměrnou hustotu Slunce.</ref><ref>{{Citace elektronické monografie
| url = http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Sun&Display=Facts&System=Metric
| titul = Sun: Facts & Figures
| vydavatel = NASA
| jazyk = anglicky
| datum přístupu = 2009-11-26
| url archivu = https://web.archive.org/web/20080102034758/http://solarsystem.nasa.gov/planets/profile.cfm?Object=Sun&Display=Facts&System=Metric
| datum archivace = 2008-01-02
| nedostupné = ano
}}</ref>

Proxima Centauri vytváří relativně slabý [[hvězdný vítr]]. Úbytek hmotnosti hvězdy nepřekračuje 20 % procentuálního úbytku hmotnosti Slunce [[sluneční vítr|slunečním větrem]]. Hvězda je mnohem menší než Slunce, přesto je úbytek hmotnosti na jednotku plochy osmkrát větší než u&nbsp;Slunce.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/0011153
| titul = Observational Estimates for the Mass-Loss Rates of Alpha Centauri and Proxima Centauri Using HST Lyman-alpha Spectra
| vydavatel = Astrophysical Journal
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-26}}</ref>

Vlivem blízkosti hvězdy mohl být změřen její úhlový průměr. Dalekohledy [[Very Large Telescope|VLT]] v [[Observatoř Paranal|Observatoře Paranal]] v&nbsp;[[Chile]] změřily v&nbsp;roce 2002 s&nbsp;pomocí optického [[interferometr]]u úhlový průměr Proxima Centauri na 1,02&nbsp;±&nbsp;0,08&nbsp;[[vteřina|milivteřin]]. S&nbsp;pomocí známé vzdálenosti hvězdy byl vypočítán průměr hvězdy na přibližně 200&nbsp;000&nbsp;km. To je sedmina průměru [[Slunce]] nebo 1,5násobek průměru [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]].

=== Eruptivní proměnná hvězda ===
Proxima Centauri spadá do kategorie [[Sluneční erupce|eruptivních proměnných]] hvězd typu [[Luyten 726-8|UV Ceti]], jejichž jasnost kvůli magnetické aktivitě hvězdy stoupá nad průměrnou hodnotu. Vlivem malé hmotnosti hvězdy je nitro hvězdy plně [[Šíření tepla prouděním|konvektivní]] (vytvořené teplo je z&nbsp;vnitřku hvězdy ven přenášené prouděním [[plazma]]tu, nikoliv [[záření]]m). Konvekce je spojená s&nbsp;vytvářením a přenosem magnetického pole hvězdy. Na povrchu hvězdy je magnetická energie magnetického pole hvězdy uvolněna erupcemi, které mohou zdvojnásobit jasnost hvězdy. Znamená to zvýšení jasnosti hvězdy o&nbsp;jednu [[Hvězdná velikost|magnitudu]].

Erupce mohou dosáhnout velikosti hvězdy a dosáhnout teploty až 2 miliónů [[Kelvin]]ů.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2004ApJ...612.1140C
| spoluautoři = Christian, D. J.; Mathioudakis, M.; Bloomfield, D. S.; Dupuis, J.; Keenan, F. P.
| titul = A Detailed Study of Opacity in the Upper Atmosphere of Proxima Centauri
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-25}}</ref> Z&nbsp;důvodu vysoké teploty erupcí může hvězda zářit v&nbsp;oblasti [[rentgenové záření|rentgenového záření]] stejnou jasností jako Slunce.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2004ApJ...612.1140C
| titul = Proxima Centauri: The Nearest Star to the Sun
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum = 20. srpna 2006
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-25}}</ref> Maximální hodnota rentgenového záření největší erupce může dosáhnout až 10<sup>28</sup>&nbsp;[[erg]]/s.<ref name="gudel">{{Citace elektronické monografie
| url = http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=15511044
| spoluautoři = Güdel M.; Audard M.; Reale F.; Skinner S. L.; Linsky J. L.
| titul = Flares from small to large: X-ray spectroscopy of Proxima Centauri with XMM-Newton
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| datum = 2004
| jazyk = anglicky
| ISSN = 0004-6361
| datum přístupu = 2009-11-25
| url archivu = https://web.archive.org/web/20110926095457/http://cat.inist.fr/?aModele=afficheN&cpsidt=15511044
| datum archivace = 2011-09-26
| nedostupné = ano
}}</ref>

Až 88 % povrchu hvězdy může být aktivní; to je mnohem větší podíl než u&nbsp;Slunce, dokonce v&nbsp;době jeho nejvyšší aktivity [[Sluneční skvrna|slunečních skvrn]]. Dokonce v&nbsp;klidných dobách s&nbsp;málo nebo žádnými erupcemi zvyšuje tato aktivita teplotu [[Koróna|korony]] Proximy Centauri až na 3,5&nbsp;miliónů [[Kelvin]]ů, přičemž teplota sluneční koróny je maximálně 2&nbsp;miliónů Kelvinů.<ref name="wargelin">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Wargelin
| jméno = Bradford J.
| příjmení2 = Drake
| titul = Stringent X-Ray Constraints on Mass Loss from Proxima Centauri
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1086/342270
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum přístupu = 2009-11-16
| doi = 10.1086/342270
| jazyk = anglicky
| jméno 2 = Jeremy J.
| ročník = 2002
}}</ref>

Celková aktivita Proximy je ve srovnání s&nbsp;ostatními červenými trpaslíky označována jako relativně nízká, což odpovídá odhadovanému věku hvězdy. Aktivita hvězdy se po dobu miliard let z&nbsp;důvodu ubývající rychlosti rotace hvězdy snižuje.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://articles.adsabs.harvard.edu/abs/1986ApJS...61..531S
| spoluautoři = Stauffer, J. R.; Hartmann, L. W.
| titul = Chromospheric activity, kinematics, and metallicities of nearby M dwarfs
| vydavatel = Astrophysical Journal Supplement Series
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-25}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/0011153
| spoluautoři = Brian E. Wood, Jeffrey L. Linsky, Hans-Reinhard Mueller, Gary P. Zank
| titul = Photometry of Proxima Centauri and Barnard's Star Using HST Fine Guidance Sensor 3: A Search for Periodic Variations
| vydavatel = The Astrophysical Journal. 547
| strany = L49–L52
| ročník = 2000
| doi = 10.1051/0004-6361:20066027
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-16}}</ref>

Blízkost hvězdy umožňuje dobře pozorovat její erupce. Doba proměnnosti hvězdy je odhadována na 442 dní.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/0703514
| spoluautoři = Carolina Cincunegui, Rodrigo F. Díaz, Pablo J. D. Mauas
| titul = A possible activity cycle in Proxima Centauri
| vydavatel = Astronomy and Astrophysics
| strany = 1107–1113
| ročník = 2007
| doi = 10.1086/318888
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-16}}</ref> Hvězdný cyklus má přibližně 7 let.<ref>http://mnras.oxfordjournals.org/content/early/2016/10/08/mnras.stw2570 - Optical, UV, and X-Ray Evidence for a 7-Year Stellar Cycle in Proxima Centauri</ref>
V&nbsp;roce 1980 vytvořila sonda Einstein Observatory ([[High Energy Astronomy Observatory 2]]) přesnou křivku rentgenové energie její erupce. Další pozorování erupcí provedly [[Umělá družice|sondy]] [[EXOSAT]] a [[ROSAT]]. Měření emisí rentgenového záření menších erupcí, podobných slunečním, provedla japonská sonda [[ASCA]] v&nbsp;roce 1995. Proxima Centauri je důležitým cílem pro většinu sond, které pozorují v&nbsp;oblasti rentgenového záření, jako [[XMM-Newton]] a [[Rentgenová observatoř Chandra|Chandra]].<ref name="gudel"/>

=== Další vývoj hvězdy ===
Vlivem relativně nízké produkci energie a promíchávání prvků konvekcí uvnitř hvězdy bude červený trpaslík o&nbsp;hmotnosti Proximy Centauri přibližně 4 biliony let hvězdou hlavní posloupnosti,<ref name="adams" /> daleko déle než ostatní hvězdy. To odpovídá přibližně 300násobku věku dnešního vesmíru. Protože Proxima Centauri jako všichni ostatní červení trpaslíci uskutečňuje přenos tepla konvekcí, je [[helium]] produkované [[Termonukleární fúze|termojadernou fúzí]] rovnoměrně rozdělené po celé hvězdě a neshromažďuje se v&nbsp;[[hvězdné jádro|jádru hvězdy]]. Ve Slunci, které shromažďuje helium ve svém jádru, bude spotřebováno jadernou fúzí jen&nbsp;10 %&nbsp;[[vodík]]u, který má hvězda k&nbsp;dispozici, když opustí hlavní posloupnost. Naproti tomu Proxima spotřebuje vodíku mnohem více, než opustí hlavní posloupnost a skončí termonukleární fúze vodíku.<ref name="adams">{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2004RMxAC..22...46A
| příjmení = Adams
| jméno = F. C.
| příjmení2 = Graves
| jméno2 = G. J. M
| příjmení3 = Laughlin
| jméno3 = G.
| titul = Red Dwarfs and the End of the Main Sequence
| vydavatel = Revista Mexicana de Astronomía y Astrofísica
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-28}}</ref>

Když se díky fúzi [[vodík]]u ve hvězdě shromáždí více helia, stane se hvězda menší a teplejší a změní svojí barvu z&nbsp;červené na modrou. V&nbsp;tomto stádiu vývoje se stane hvězda zřetelně jasnější. V&nbsp;té době dosáhne 2,5 % dnešní svítivosti [[Slunce]]. Současně se po dobu několik miliard let zvýší teplota na objektech, které obíhají hvězdu. Když se nakonec vyčerpají zásoby vodíku, stane se Proxima Centauri, bez vývojové fáze [[červený obr|červeného obra]], [[bílý trpaslík|bílým trpaslíkem]]. Poté bude hvězda pomalu ztrácet zbývající teplo.<ref name="adams"/>

== [[Astrometrie]] ==
=== Galaktická oběžná dráha ===
[[Soubor:Near-stars-past-future-cs.svg|náhled|333px|Vzdálenosti nejbližších hvězd Slunci v&nbsp;době 20&nbsp;000 let do minulosti až&nbsp;80&nbsp;000 let do budoucnosti]]

Proxima Centauri obíhá centrum [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] ve vzdálenosti, která kolísá mezí 8,313 až 9,546 [[Parsek|kpc]] a má [[Elipsa|excentricitu]] 0,069.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1998larm.confE.115A
| příjmení = Allen
| jméno = C.
| příjmení2 = Herrera
| jméno2 = M. A.
| titul = The galactic orbits of nearby UV Ceti stars
| vydavatel = Revista Mexicana de Astronomia y Astrofisica Serie de Conferencias
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-28}}</ref> [[Vlastní pohyb]] hvězdy po obloze je díky malé vzdálenosti hvězdy relativně velký 3,85″/rok.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1998larm.confE.115A
| příjmení = Bebedict
| jméno = G.F.
| titul = Astrometric Stability and Precision of Fine Guidance Sensor #3: The
Parallax and Proper Motion of Proxima Centauri
| strany = 380–384
| formát = PDF
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-28}}</ref> Za&nbsp;dobu sotva pěti set let na obloze překoná vzdálenost úhlového průměru [[Měsíc]]e.

=== Vzdálenost ===
U&nbsp;hvězdy byla změřena [[paralaxa]] 772,3 ± 2,4 obloukových milisekund družicí [[Hipparcos]], a ještě přesnější hodnota 768,7 ± 0,3 obloukových milisekund byla získána přístrojem ''Fine Guidance Sensor'' [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleova vesmírného dalekohledu]]. Tím byla potvrzena vzdálenost Proximy Centauri na 4,2 [[světelný rok|světelných let]] (nebo 270&nbsp;000 [[Astronomická jednotka|AU]]) od [[Země]].<ref name="benedict">{{Citace elektronické monografie
| spoluautoři = G. Fritz Benedict, Barbara McArthur, D. W. Chappell, E. Nelan, W. H. Jefferys, W. van Altena, J. Lee, D. Cornell, P. J. Shelus, P. D. Hemenway, Otto G. Franz, L. H. Wasserman, R. L. Duncombe, D. Story, A. L. Whipple and L. W. Fredrick
| titul = Interferometric Astrometry of Proxima Centauri and Barnard's Star Using HUBBLE SPACE TELESCOPE Fine Guidance Sensor 3: Detection Limits for Substellar
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1086/300975
| vydavatel = The Astronomical Journal
| datum přístupu = 2009-11-28
| strany = 1086–1100
| doi = 10.1086/300975
| jazyk = en
| ročník = 1999
}}</ref>

Proxima Centauri je 32&nbsp;000 let hvězdou nejbližší Slunci a ještě dalších 30&nbsp;000 let jí zůstane, než jí vystřídá [[Ross 248]]. Za 26&nbsp;700 let dosáhne vzdáleností 3,11 světelných let nejbližšího přiblížení ke Slunci.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/2001A&A...379..634G
| spoluautoři = García-Sánchez, J.; Weissman, P. R.; Preston, R. A.; Jones, D. L.; Lestrade, J.-F.; Latham, D. W.; Stefanik, R. P.; Paredes, J. M.
| titul = Stellar encounters with the solar system
| doi = 10.1086/300975
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-16}}</ref>

== Příslušnost k&nbsp;systému Alfa Centauri ==
{{viz též|Alfa Centauri}}
Příslušnost Proximy Centauri k systému alfy Centauri byla objasněna v roce 2016.<ref>{{Citace periodika
| titul = Endlich bewiesen: Proxima und Alpha Centauri sind ein Paar
| periodikum = Spektrum der Wissenschaft
| jazyk = de
| url = http://www.spektrum.de/news/proxima-und-alpha-centauri-bilden-ein-himmlisches-paar/1430112
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref><ref>{{Citace periodika
| příjmení = Kervella
| jméno = P.
| příjmení2 = Thévenin
| jméno2 = F.
| příjmení3 = Lovis
| jméno3 = C.
| titul = Proxima’s orbit around α Centauri
| periodikum = Astronomy & Astrophysics
| datum = 2017-02-01
| ročník = 598
| issn = 0004-6361
| doi = 10.1051/0004-6361/201629930
| jazyk = en
| url = https://doi.org/10.1051/0004-6361/201629930
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref>
 
Úhlová vzdálenost Proximy k&nbsp;Alfě Centauri je 2,2 stupně (čtyři úhlové průměry Měsíce).<ref name="wargelin"/> Je tímto vzdálena přibližně 15&nbsp;000 ± 700 AU nebo 0,21 světelných let od této dvojhvězdy (1/20 své vzdálenosti k&nbsp;Slunci).<ref name="laughlin">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Laughlin
| jméno = Gregory
| příjmení2 = Wertheimer
| titul = Are Proxima and α Centauri Gravitationally Bound?
| url = https://iopscience.iop.org/article/10.1086/507771
| vydavatel = The Astrophysical Journal
| datum přístupu = 2009-11-16
| doi = 10.1086/507771
| jazyk = anglicky
| jméno 2 = Jeremy J.
| ročník = 2006
}}</ref> To odpovídá tisícinásobku vzdálenosti mezi alfou Centauri A&nbsp;a alfou Centauri B nebo 500násobku vzdálenosti mezi [[Neptun (planeta)|Neptunem]] a Sluncem.

Astrometrická měření družice Hipparcos prakticky potvrzují domněnku, že se Proxima Centauri nachází na oběžné dráze kolem dvojhvězdy, s&nbsp;oběžnou dobou řádově kolem 500&nbsp;000 let (údaje poskytují data v&nbsp;řádech sta tisíce až k&nbsp;několika miliónům let). Proto je Proxima označována jako alfa Centauri C. Data udávají oběžnou dráhu s&nbsp;minimální vzdáleností 1000 AU a s&nbsp;maximální vzdáleností 20&nbsp;000 AU od centra dvojhvězdy jako extrémně excentrickou. V&nbsp;současné době je Proxima Centauri poblíž svého [[Apsida (astronomie)|apoastronu]] (nejvzdálenějšího bodu oběžné dráhy od alfy Centauri A&nbsp;a B). Jsou nutná přesnější měření radiální rychlosti hvězdy pro potvrzení uvedených údajů.<ref name="laughlin"/>

Podle odhadů Matthews a kol., s&nbsp;ohledem na malou vzdálenost a podobný vlastní pohyb hvězdy, je možnost, že pozorované rozmístění hvězd je náhodné, přibližně jedna ku milionu.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1993MNRAS.261L...5M
| příjmení = Matthews
| jméno = Robert
| titul = Is Proxima really in orbit about Alpha CEN A/B?
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| ročník = 1993
| ISSN = 0035-8711
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2010-01-30}}</ref>

Určitá měření radiální rychlosti, například v&nbsp;[[Glieseho katalog]]u, neodpovídají vázanému hvězdnému systému, takže nelze vyloučit, že se jedná pouze o&nbsp;náhodné setkání hvězd. Tyto domněnky jsou podporované simulačními výpočty, které vychází z&nbsp;předpokladu, že vazební energie systému dává jen ve 44 % možností gravitačně vázaný systém.<ref name="laughlin"/>

Pozorování z&nbsp;roku 1994 naznačují, že Proxima Centauri spolu s vnitřní dvojhvězdou a devíti dalšími hvězdami tvoří pohybovou skupinu hvězd. Následkem toho by Proxima neuskutečňovala oběh vnitřní soustavy vázaným pohybem, ale její dráha by byla vnitřní dvojhvězdou [[hyperbola|hyperbolicky]] rušená. Toto naznačuje, že Proxima neuskuteční celý oběh okolo Alfa Centauri A&nbsp;a B.

== Okolí hvězdy ==
Z&nbsp;Proximy je vidět dvojhvězda alfa Centauri A&nbsp;a B jako velice jasná hvězda o&nbsp;zdánlivé velikosti −6,80<sup>m</sup>. V&nbsp;závislosti na poloze hvězdy A&nbsp;a B na svých oběžných drahách je někdy dvojhvězda snadno rozlišitelná pouhým okem, někdy je vidět jako jediná hvězda. Alfa Centauri A&nbsp;má jasnost −6,52<sup>m</sup>, B má jasnost −5,19<sup>m</sup>. Po centrální dvojhvězdě a Slunci je další nejbližší hvězdou ve vzdálenosti 6,6 světelných let [[Barnardova šipka]].<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/stars/alp-cent3.htm
| titul = Alpha Centauri 3
| vydavatel = SolStation
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-29}}</ref><ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.solstation.com/stars/barnards.htm
| titul = Barnard's Star
| vydavatel = SolStation
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-29}}</ref> Slunce má z&nbsp;Proximy zdánlivou jasnost 0,4<sup>m</sup> a nachází se v&nbsp;[[souhvězdí Kasiopeji]].<ref group="A">
Souřadnice Slunce z&nbsp;Proximy Centauri jsou α=[[rektascenze]] {{Rektascenze|02|29|42,95}} a δ=[[deklinace]] {{Deklinace|+62|40|46,14}} Absolutní hvězdná velikost Slunce je 4,83<sup>m</sup>. Při vzdálenosti 1,295&nbsp;pc je zdánlivá hvězdná velikost Slunce 4,83&nbsp;−&nbsp;5(log<sub>10</sub>&nbsp;0,77199&nbsp;+&nbsp;1)&nbsp;=&nbsp;0,40.</ref>

Z&nbsp;alfy Centauri je Proxima přes svoji blízkost (čtvrt světelného roku) vidět jako hvězda o&nbsp;jasnosti 4,5<sup>m</sup>. To ukazuje, jak slabou hvězdou Proxima ve skutečnosti je.

Lze si představit, že Proxima Centauri dokáže v&nbsp;[[Apsida (astronomie)|periastronu]] odklonit některé komety [[Oortův oblak|Oortova oblaku]] systému dvojhvězdy a tím případné [[Terestrická planeta|terestrické planety]] zásobit vodou.<ref>{{Citace elektronické monografie
 |url              = http://www.final-frontier.ch/Alpha_Centauri_Proxima_und_das_Leben
 |příjmení      = Meier
 |jméno           = Mathias
 |titul            = Alpha Centauri Proxima und das Leben
 |vydavatel        = Final-Frontier.ch
 |jazyk            = německy
 |datum přístupu = 2009-11-29
 |url archivu      = https://web.archive.org/web/20100810010806/http://www.final-frontier.ch/Alpha_Centauri_Proxima_und_das_Leben
 |datum archivace  = 2010-08-10
 |nedostupné      = ano
}}</ref> Pokud by Proxima byla v&nbsp;době svého vzniku vázaná systémem alfa Centauri, je velice pravděpodobné, že měla v&nbsp;té době stejný podíl chemických prvků. Dodatečně pak mohla [[gravitace]] alfy Centauri ovlivnit [[protoplanetární disk]] a tím by se do systému dostal vodní led. Hypotetická planeta pozemského typu by takto mohla být zásobena materiálem.<ref name="laughlin"/>

== Planetární systém ==
{| class="toccolours" align="right" cellpadding="4" cellspacing="0" style="margin:0 0 1em 1em; font-size:95%; text-align:center"
|-
! colspan="3" bgcolor="#ccccff"| '''Horní mez hmotnosti průvodce<br />(odvozená z radiální rychlosti)<ref name="presise">{{Citace elektronické monografie | url=http://arxiv.org/abs/astro-ph/9903010v1
| spoluautoři = M. Kürster, A. P. Hatzes, W. D. Cochran, S. Döbereiner, K. Dennerl, M. Endl
| titul = Precise radial velocities of Proxima Centauri
| vydavatel = Astronomy & Astrophysics Letters. 344
| ročník = 1999
| strany = L5–L8
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-29}}</ref>'''
|- 
| '''Doba oběhu<br />(Dny)''' || '''Vzdálenost<br />(AU)''' || '''Maximum<br />Hmotnost<br />(× [[Země]])'''
|-
| 3,6–13,8
| 0,022–0,054
| 2–3
|-
| <100
| <0,21
| 8,5
|-
| <1000
| <1
| 16
|}

První údaje o exoplanetě nalezl v roce 2013 Mikko Tuomi z [[University of Hertfordshire]] z archivních datech pozorování hvězdy.<ref>{{Citace periodika
| titul = Proxima b is our neighbor… better get used to it!
| periodikum = PALE RED DOT
| datum = 2016-08-24
| jazyk = en-GB
| url = https://palereddot.org/proxima-b-is-our-closest-neighbor-better-get-used-to-it/
| datum přístupu = 2017-05-27
| datum archivace = 2020-05-13
| url archivu = https://web.archive.org/web/20200513054609/https://palereddot.org/proxima-b-is-our-closest-neighbor-better-get-used-to-it/
| nedostupné = ano
}}</ref> Aby Evropská jižní observatoř mohla potvrdil případný objev planety, zahájila v prosinci 2016 projekt Pale Red Dot.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = information@eso.org
| titul = Sledujte pátrání po exoplanetě v přímém přenosu - Spuštěna kampaň 'Pale Red Dot'
| periodikum = www.eso.org
| url = https://www.eso.org/public/czechrepublic/announcements/ann16002/
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> Dne 24. srpna 2016 tým 31 vědců z celého světa, vedený Guillemem Angladou-Escudou z [[Queen Mary University of London]], potvrdil existenci Proximy Centauri b prostřednictvím recenzovaného článku publikovaného v časopise [[Nature]].<ref name=":0">{{Citace periodika
| příjmení = Anglada-Escudé
| jméno = Guillem
| příjmení2 = Amado
| jméno2 = Pedro J.
| příjmení3 = Barnes
| jméno3 = John
| titul = A terrestrial planet candidate in a temperate orbit around Proxima Centauri
| periodikum = Nature
| datum = 2016-08-25
| ročník = 536
| číslo = 7617
| strany = 437–440
| issn = 0028-0836
| doi = 10.1038/nature19106
| jazyk = en
| url = https://www.nature.com/nature/journal/v536/n7617/full/nature19106.html
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> Měření bylo provedeno pomocí dvou spektrografů, [[HARPS]] s dalekohledem o průměru 3,6 metru v [[Observatoř La Silla|observatoři La Silla]] a [[UVES]] připojenému k dalekohledu VLT o průměru 8 metrů v [[Observatoř Paranal|Observatoři Paranal]].<ref name=":0" />

Proxima Centauri b obíhá hvězdu ve vzdálenosti zhruba 0,05 AU (7 500 000 km) a má oběžnou dobu přibližně 11,2 dne. Její odhadovaná hmotnost je nejméně 1,3násobkem hmotnosti Země. Navíc se odhaduje, že rovnovážná teplota Proxima b je v rozmezí, že by na jejím povrchu mohla existovat voda v kapalném skupenství; je pravděpodobné, že obíhá v [[Obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]] Proximy Centauri.<ref name=":0" /> Byl detekován i druhý signál v periodě 60 až 500 dní, ale jeho povaha je stále nejasná kvůli aktivitě hvězdy.<ref name=":0" />

Před objevem planety se uskutečnilo velké množství měření radiální rychlosti hvězdy omezilo maximální hmotnost, kterou by mohla mít planeta u Proximy Centauri.<ref name=":1" /> Aktivita hvězdy přidává šum do měření radiální rychlosti, což komplikuje detekci společníka pomocí této metody.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Saar
| jméno = Steven H.
| příjmení2 = Donahue
| jméno2 = Robert A.
| titul = Activity-Related Radial Velocity Variation in Cool Stars
| periodikum = The Astrophysical Journal
| datum = 1997
| ročník = 485
| číslo = 1
| strany = 319
| issn = 0004-637X
| doi = 10.1086/304392
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/0004-637X/485/i=1/a=319
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> V roce 1998 průzkumem Proximy Centauri pomocí [[Faint Object Spectrograph]] na [[Hubbleův vesmírný dalekohled|Hubbleově vesmírném dalekohledu]] se objevily důkazy o družici, která obíhá ve vzdálenosti přibližně 0,5 AU.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Schultz
| jméno = A. B.
| příjmení2 = Hart
| jméno2 = H. M.
| příjmení3 = Hershey
| jméno3 = J. L.
| titul = A Possible Companion to Proxima Centauri
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 1998
| ročník = 115
| číslo = 1
| strany = 345
| issn = 1538-3881
| doi = 10.1086/300176
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-3881/115/i=1/a=345
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref> Následným vyhledáváním pomocí Wide Field Planetary Camera 2 se nepodařilo nalézt žádný objekt. [[Astrometrie|Astrometrická]] měření na [[Cerro Tololo Inter-American Observatory]] vyloučily planetu o hmotnosti [[Jupiter (planeta)|Jupitera]] s oběžnou dobou 2 až 12 let.<ref>{{Citace periodika
| příjmení = Lurie
| jméno = John C.
| příjmení2 = Henry
| jméno2 = Todd J.
| příjmení3 = Jao
| jméno3 = Wei-Chun
| titul = The Solar Neighborhood. XXXIV. a Search for Planets Orbiting Nearby M Dwarfs Using Astrometry
| periodikum = The Astronomical Journal
| datum = 2014
| ročník = 148
| číslo = 5
| strany = 91
| issn = 1538-3881
| doi = 10.1088/0004-6256/148/5/91
| jazyk = en
| url = http://stacks.iop.org/1538-3881/148/i=5/a=91
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref>

Proxima Centauri společně s Alfou Centauri A a B patřila k prvním cílům mise ''Space Interferometry Mission'' [[NASA]], která mohla najít planety o hmotnosti menší než [[Země]].<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Planet-Finding by Numbers
| periodikum = NASA/JPL
| url = https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=1209
| datum přístupu = 2017-05-27
| url archivu = https://web.archive.org/web/20170705130817/https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?feature=1209
| datum archivace = 2017-07-05
}}</ref> Tento projekt byl však zrušen.

=== Planetární disk ===
V roce 2017 detekoval radioteleskop [[ALMA]] [[Evropská jižní observatoř|Evropské jižní observatoře]] pracující v [[Chile]] prach v okolí Proximy Centauri.<ref name = "eso-disk">
{{Citace elektronické monografie
 | url = http://www.eso.org/public/czechrepublic/news/eso1735/
 | titul = ALMA objevila chladný prach v okolí nejbližší hvězdy
 | vydavatel = European Southern Observatory
 | datum vydání = 2017-11-03
 | datum přístupu = 2017-11-05
 | jazyk = anglicky
}}</ref> Pozorovaný prach leží v pásu, který se rozkládá do vzdálenosti několika set milionů kilometrů (ve sluneční soustavě by sahal přibližně od oběžné dráhy Země až téměř k [[Jupiter (planeta)|Jupiteru]]). Jeho odhadovaná hmotnost představuje asi 1/100 Země a [[teplota]] částic v této oblasti kolem −230&nbsp;°C. Navíc se zdá, že v soustavě Proximy může být ještě jeden o něco chladnější vnější prachový pás.

Tyto oblasti by mohly být známkou přítomnosti komplexního planetárního systému,<ref name = "eso-disk" /> neboť jde zřejmě o zbytky látky nespotřebované při vzniku a vývoji [[planeta|planet]]. Oba pásy se však nacházejí mnohem dále od Proximy, než planeta [[Proxima Centauri b|Proxima b]], která ji obíhá ve vzdálenosti jen několika milionů kilometrů.

=== Možnost života ===
Z&nbsp;modelů vychází, že planeta, na které by mohla být na povrchu [[voda]] v&nbsp;tekutém [[skupenství]], by od Proximy nesměla být dále než 0,032 AU. Kdyby planeta obíhala v&nbsp;takové blízkosti hvězdy, měla by mít vlivem slapových sil vázanou rotaci. Jedna strana planety by byla stále natočená k&nbsp;hvězdě a její slunce by bylo na stále stejném místě oblohy. Jeden rok by byl v&nbsp;této vzdálenosti od hvězdy dlouhý sotva 6,3 pozemského dne. I&nbsp;tak pomalá rotace by stačila k&nbsp;vytvoření [[magnetické pole|magnetického pole]] a jádro planety by zůstalo roztavené.<ref>{{Citace elektronické monografie
 |url              = http://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=red-star-rising
 |příjmení      = Alpert
 |jméno           = Mark
 |titul            = Red Star Rising
 |vydavatel        = Scientific American Magazine
 |ročník         = 2005
 |jazyk            = anglicky
 |datum přístupu = 2009-11-27
 |url archivu      = https://web.archive.org/web/20110319135211/https://www.scientificamerican.com/article.cfm?id=red-star-rising
 |datum archivace  = 2011-03-19
 |nedostupné      = ano
}}</ref> Jestliže by magnetické pole planety bylo slabé, nestačilo by ochránit její [[atmosféra|atmosféru]] před výbuchy korony a planeta by ztrácela atmosféru.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.liebertonline.com/doi/pdfplus/10.1089/ast.2006.0127
| příjmení = Khodachenko
| jméno = Maxim L.
| titul = Coronal Mass Ejection (CME) Activity of Low Mass M Stars as An Important Factor for The Habitability of Terrestrial Exoplanets. I. CME Impact on Expected Magnetospheres of Earth-Like Exoplanets in Close-In Habitable Zones
| vydavatel = Astrobiology
| ročník = 2007
| formát = PDF
| doi = 10.1089/ast.2006.0127
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref>

Protože na Proximě neustále dochází k&nbsp;protuberancím, je na takové planetě život sotva možný. Během několika minut se může svítivost hvězdy zdvojnásobit až trojnásobit. Takové [[protuberance]] by zničily atmosféru jakékoliv planety, která se nachází v&nbsp;[[Obyvatelná zóna|obyvatelné zóně]] hvězdy.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.as.utexas.edu/astronomy/education/spring02/scalo/heath.pdf
| spoluautoři = Heath, Martin J.; Doyle, Laurance R.; Joshi, Manoj M.; Haberle, Robert M.
| titul = HABITABILITY OF PLANETS AROUND RED DWARF STARS
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| ročník = 1999
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref>

== Mezihvězdná cesta ==
Proxima Centauri je často díky své malé vzdálenosti navrhována jako smysluplný cíl prvního mezihvězdného letu, přestože eruptivní proměnná hvězda nepředstavuje lehký cíl. Při dnešních dosažitelných rychlostech by mezihvězdná sonda letěla 4 světelné roky 32&nbsp;000 let.<ref group="A" name="rem6">Vzdálenost k&nbsp;Proximě Centauri je:

: (4,22 světelných let) · (9,46×10<sup>12</sup> km/světelných let) = 4,0×10<sup>13</sup> km.

Rok má přibližně 32&nbsp;miliónů sekund. Proto by vyžadoval let, který by trval přibližně 32&nbsp;000&nbsp;let (nebo ~10<sup>11</sup>&nbsp;vteřin), rychlost
: (4,0×10<sup>13</sup> km) / (1,0×10<sup>12</sup> s) = 40 km/s.

K&nbsp;opuštění gravitačního pole Země je nutná úniková rychlost 11&nbsp;km/s.</ref>
S&nbsp;[[projekt Longshot|projektem Longshot]] existuje koncept, jak Proximy a sousední soustavu alfy Centauri A&nbsp;a B dosáhnout během 100 let.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://ntrs.nasa.gov/archive/nasa/casi.ntrs.nasa.gov/19890007533_1989007533.pdf
| titul = U.S. Naval Academy, Project Longshot: An Unmanned Probe To Alpha Centauri
| vydavatel = U.S. Naval Academy
| formát = pdf
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref>

== Objev hvězdy ==
[[Soubor:RedDwarfNASA.jpg|náhled|Umělecká představa červeného trpaslíka, ilustrace ([[NASA]])]]
Po dlouhou dobu byla alfa Centauri považována za hvězdu nejbližší Sluneční soustavě, až v&nbsp;roce 1915 [[Robert Innes]], tehdejší ředitel hvězdárny v&nbsp;[[Johannesburg]]u, porovnáním fotografických desek objevil maličkou hvězdičku v&nbsp;sousedství alfy Centauri a zjistil, že hvězdy vykazují stejný pohyb. V&nbsp;roce 1917 změřil holandský astronom J. Voûte na Royal Observatory na [[Mys Dobré naděje|Mysu Dobré naděje]] [[paralaxa|trigonometrickou paralaxu]] a potvrdil, že hvězda je ve stejné vzdálenosti jako alfa Centauri a tím se Proxima stala tehdy hvězdou s&nbsp;nejmenší známou svítivostí.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1951PNAS...37...15S
| příjmení = Voûte
| jméno = J.
| titul = A 13th magnitude star in Centaurus with the same parallax as α Centauri
| vydavatel = Monthly Notices of the Royal Astronomical Society
| ročník = 1917
| strany = 650–651
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref> Když vešlo ve známost, že Proxima je ještě o&nbsp;trošku blíže, navrhl Innes jméno hvězdy ''Proxima Centauri''.

V&nbsp;roce 1951 [[Harlow Shapley]] publikoval, že Proxima Centauri je eruptivní proměnnou hvězdou. Porovnání fotografických desek potvrdilo, že&nbsp;v&nbsp;8 % pozorování je hvězda jasnější než obvykle. Tím se v&nbsp;té době stala nejaktivnější eruptivní proměnnou hvězdou.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://adsabs.harvard.edu/abs/1951PNAS...37...15S
| titul = Proxima Centauri as a Flare Star
| vydavatel = Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America
| ročník = 1951
| strany = 15–18
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref>

== Proxima Centauri v&nbsp;science fiction ==
V&nbsp;povídce „Proxima Centauri“ od [[Murray Leinster|Murraye Leinstera]] publikované v&nbsp;roce 1935 se k&nbsp;Proximě Centauri blíží vesmírná loď Adastra. Posádka ze Země objeví kromě toho, že kolem Proximy krouží planety, také velký rozžhavený prstenec. Osídlení systému je zpomalováno kvůli inteligentním rostlinám.
V&nbsp;roce 1957 vyšel scifi román [[Vladimír Babula|Vladimíra Babuly]] ''Planeta tří sluncí'', ve kterém popisuje cestu do soustavy a setkání s&nbsp;mimozemšťany na tamní planetě Kvarta. V&nbsp;doslovu jsou podrobné poznatky sovětských vědců k&nbsp;reálnosti letu.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.legie.info/kniha/2872-vladimir-babula-planeta-tri-slunci
| titul = Planeta tří sluncí
| jazyk = česky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref>

Také povídka „Fotonová kosmická loď“ z&nbsp;roku 1968 bulharského autora{{Čí?}} popisuje úspěšnou cestu k&nbsp;Proximě Centauri.

Jak v&nbsp;díle [[Robert Anson Heinlein|Roberta A. Heinleina]] ''Orphans of the Sky'' z&nbsp;roku 1963, česky ''[[Sirotci oblohy]]'',<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.ctenar.net/zobraz_clanek.php?id_clanek=4004385fda5e8
| titul = Robert A. Heinlein&nbsp;– Sirotci oblohy
| jazyk = česky
| datum přístupu=2009-11-25}}</ref> tak v&nbsp;díle [[Harry Harrison|Harryho Harrisona]] ''Captive Universe'' z&nbsp;roku 1969, česky ''[[Zajatý vesmír]]'', se vypraví [[generační loď|generační kosmické lodě]] k&nbsp;Proximě Centauri.<ref>{{Citace elektronické monografie | url=http://www.daviddarling.info/encyclopedia/P/ProximaCen.html
| titul = Proxima Centauri (Gliese 551)
| vydavatel = Worlds of David Darling
| jazyk = anglicky
| datum přístupu=2009-11-27}}</ref><ref>[http://www.harry-harrison.ru/works/plenennaya-vselennaya.html «Плененная Вселенная» (Captive Universe) (1969)], harry-harrison.ru {{ru}}</ref>

Polský autor [[Stanisław Lem|Stanislaw Lem]] publikoval v&nbsp;roce 1955 svůj velkolepý román ''[[K mrakům Magellanovýn|K&nbsp;mrakům Magellanovým]]''. Román popisuje i&nbsp;cestu k&nbsp;Proximě a k&nbsp;Alfě Centauri. Kosmická loď Gea v&nbsp;románu letí maximální rychlostí 180&nbsp;000&nbsp;km/s&nbsp;v&nbsp;době osmi let k&nbsp;sousednímu hvězdnému systému Slunce. Kniha pojednává o&nbsp;důležitých problémech mezihvězdných cest.<ref>{{Citace elektronické monografie
 |url              = http://www.ctenarsky-denik.ic.cz/lem_stanislaw_k_mrakum_magellanovym
 |titul            = Lem, Stanislaw: K mrakům Magellanovým
 |jazyk            = česky
 |datum přístupu = 2009-11-25
 |url archivu      = https://web.archive.org/web/20090123195400/http://www.ctenarsky-denik.ic.cz/lem_stanislaw_k_mrakum_magellanovym
 |datum archivace  = 2009-01-23
 |nedostupné      = ano
}}</ref>

Podle některých astronomů je ještě bližší hvězdou temný červený trpaslík [[Nemesis (hvězda)|Nemesis]], obíhající přímo kolem Slunce a způsobující pravidelná vymírání s periodou asi 26–30 milionů let (gravitačně způsobeným vyvrhováním asteroidů a komet z Oortova oblaku směrem k Zemi). Tato hypotéza však již byla prakticky vyvrácena.<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Can WISE Find the Hypothetical 'Tyche'?
| periodikum = NASA/JPL
| url = https://www.jpl.nasa.gov/news/news.php?release=2011-060
| datum přístupu = 2017-05-27
}}</ref>

== Odkazy ==
=== Poznámky ===
<references group="A" />
=== Reference ===
{{Překlad| jazyk = de| článek = Proxima Centauri| revize = 67269140}}<br />
''Infobox:''
<references group="B" />
''Článek:''
<references />

=== Literatura ===
* {{cs}}{{Citace monografie
 | příjmení = Kalmančok
 | jméno = Dušan
 | příjmení2 = Pittich
 | jméno2 = Eduard
 | rok = 1983
 | titul = Obloha na dlani
 | vydavatel = Obzor
 | místo = Bratislava
 | strany = 205
 | isbn = 
}}
* {{cs}}{{Citace monografie
 | příjmení = Rükl
 | jméno = Antonín
 | odkaz na autora = 
 | rok = 1985
 | titul = Obrazy z hlubin vesmíru
 | vydavatel = Atria
 | místo = Praha
 | strany = 196
 | isbn = 
}}
* {{cs}}{{Citace monografie
 | příjmení = Kleczek
 | jméno = Josip
 | odkaz na autora = Josip Kleczek
 | rok = 1978
 | titul = Naše souhvězdí
 | vydavatel = Albatros
 | místo = Praha
 | strany = 327 až 329
 | isbn = 
}}

=== Související články ===
* [[Seznam hvězd]]
* [[Seznam nejbližších hvězd]]
* [[Proměnná hvězda]]
* [[Řádová velikost (délka)|Řádová velikost]]
* [[Alfa Centauri]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20050924151000/http://cassfos02.ucsd.edu/public/nearest.html Seznam nejbližších hvězd od Země]
* {{cs}} [http://www.astro.cz/apod/ap020715.html Proxima Centauri: Nejbližší hvězda, Astronomický snímek dne, 15. červenec 2002]
* {{en}} [http://antwrp.gsfc.nasa.gov/apod/ap960526.html Alpha Centauri: The Closest Star System, Astronomy Picture of the Day, May 26, 1996]
* {{de}} [https://web.archive.org/web/20091115034344/http://thanos.xail.net/ Proxima Centauri&nbsp;– Astronomie]
* {{en}} [http://chandra.harvard.edu/photo/2004/proxima/ Proxima Centauri:The Nearest Star to the Sun]
* {{en}} [http://www.solstation.com/stars/alp-cent3.htm Alpha Centauri 3]
* {{cs}} [http://astronomia.zcu.cz/objekty/nase/50/ Nejbližší hvězdy na astronomickém serveru fakulty pedagogické ZČU V&nbsp;Plzni]

{{nejlepší článek}}
{{Souřadnice - vesmír
  | id = TYC9010-4949-1
  | rah = 14
  | ram = 29
  | ras = 47
  | rass = 59
  | ded = 62
  | dem = 40
  | des = 52
  | dess = 06
}}
{{Portály|Astronomie}}

[[Kategorie:Červení trpaslíci]]
[[Kategorie:Hvězdy v souhvězdí Kentaura]]
[[Kategorie:Místní bublina]]
[[Kategorie:Objekty v katalogu 2MASS]]
[[Kategorie:Objekty v katalogu Hipparcos]]
[[Kategorie:Objekty v Glieseho katalogu]]
[[Kategorie:Objekty v Bayerově katalogu]]