Zobrazení zdroje stránky Predátor

{{Různé významy|redirect=Dravec|stránka=Predátor (rozcestník)|stránka2=Dravci}}
[[Soubor:Lion waiting in Namibia.jpg|náhled|200px|[[Lev pustinný]] – jeden z&nbsp;nejznámějších zástupců afrických predátorů]]
'''Predátor''' může být definován dvěma mírně odlišnými způsoby. Obecně je však o něm možné hovořit jako o živém [[Organismus|organismu]], jehož přežití (zachování [[druh]]u) je závislé na usmrcení jiného živého [[Organismus|organismu]] kvůli [[Příjem potravy|konzumaci]]. Predátorovu [[Potrava|potravu]] označujeme jako [[kořist]].

== Definice ==
Z hlediska [[ekologie]] může být predátor brán
* v užším slova smyslu jako vrcholný článek pastevně–kořistnického [[potravní řetězec|potravního řetězce]]. Vždy se tedy jedná o masožravý (popř. všežravý) druh žijící dravým způsobem života. To znamená, že [[Potrava|potravu]], která je vždy živočišného původu, získává buď aktivním lovením kořisti, či pasivním vyčkáváním, až [[kořist]] přijde sama. Příkladem je [[Jaguár americký|jaguár]], [[kosatka dravá|kosatka]], [[Jestřáb lesní|jestřáb]], [[Slíďák mokřadní|slíďák]], z všežravců [[medvěd lední|medvěd]].
* v širším slova smyslu jako kterýkoli živočich, který při [[Příjem potravy|konzumaci]] vyřadí celého jedince kořisti z [[populace]]. Vyřazení celého jedince z [[populace]] se nazývá pravá predace. Pravá predace zahrnuje i pojídání [[Semeno|semen]] a [[vejce|vajec]], jelikož semena a vejce jsou potenciální [[Organismus|organismy]]. Pravá predace tedy zahrnuje i takové [[Živočichové|živočichy]], jako je například [[perloočky|perloočka]], [[mravkolev]] a dokonce [[kur domácí]].

{{malé|''Poznámka: Rozdíl mezi pravou predací – pojídání semen – a pastvou je v tom, že při spásání rostlin není zkonzumována rostlina celá, nýbrž pouhá její část. Rostliny jsou navíc uzpůsobeny k regeneraci ztracených částí těla.''}}

{{Kotva|model_dravec_korist}}

== Matematické modely predátor–kořist ==
Závislost množství kořisti na množství predátora lze ve zkratce vyjádřit následujícím způsobem:

Čím více přibývá kořisti, tím více s jistým zpožděním přibývá predátora. Větší množství predátora zvýší tlak na kořist, a té tak začne ubývat. Posléze s klesajícím množstvím kořisti začne klesat i množství predátora, kterému ubývá potrava. S ubývajícím množstvím predátora se pokles kořisti zastaví a její množství začne opět stoupat.

Klasická [[kmitání|oscilace]] predátora a kořisti v přírodě byla popsána především v případech, kdy predátor má jen jednu, převažující kořist: tedy především [[vlk]] + [[zajíc bělák]] a [[liška polární]] + [[lumík]] v polárních oblastech. Délka oscilace kolísá mezi šesti a deseti lety podle podmínek prostředí.

Interakci populace kořisti a predátora je možné modelovat následujícím autonomním systémem.<math display="block">\begin{aligned}
\frac{\mathrm dx}{\mathrm dt} &= x  f(x) - g(x,y)  y \\
\frac{\mathrm dy}{\mathrm dt} & = h(x,y)  y  - d  y
\end{aligned}</math>

Význam veličin:
* Funkce <math>x(t)</math> označuje množství kořisti jako funkce času. [[Derivace]] <math>\frac{\mathrm dx}{\mathrm dt}</math> je rychlost růstu populace kořisti.
* Funkce <math>y(t)</math> označuje množství predátora jako funkce času. Derivace <math>\frac{\mathrm dy}{\mathrm dt}</math> je rychlost růstu populace predátora.
* Funkce <math>f(x)</math> souvisí s dynamikou růstu populace kořisti (viz [[populační dynamika]]) bez přítomnosti dravce. Jedná se o relativní rychlost růstu. Zpravidla je předpokládán logistický růst a relativní rychlost růstu je klesající lineární funkce. Pokud predátor udržuje populaci kořisti významně pod nosnou kapacitou prostředí, je možno považovat relativní rychlost za konstantu (např. Lotkův-Volterrův model).
* Funkce <math>g(x,y)</math> je funkcionální odezva nebo též trofická funkce. Popisuje působení jednotkového množství predátora na populaci kořisti.
* Funkce <math>h(x,y)</math> je numerická odezva, většinou k-násobek funkcionální odezvy (vyjadřuje účinnost přeměny biomasy kořisti na biomasu predátora).
* Parametr <math>d</math> popisuje exponenciální vymírání populace dravce (dělo by se, kdyby nebyla přítomna kořist).

Pokud predátoři loví nezávisle, je funkcionální odezva jenom funkcí populace kořisti a udává množství jedinců zkonzumovaných jednotkovým množstvím predátora v závislosti na velikosti populace kořisti. Základní funkcionální odezvy jsou následující.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Dykyjová
| jméno = Dagmar a kol
| titul = Metody studia ekosystémů
| vydání = 1
| vydavatel = Academia
| místo = Praha
| rok vydání = 1989
| počet stran = 692
| strany = 285–287
}}</ref>
* Lotkův-Volterrův vztah používá lineární závislost <math display="block">g(x,y) = ax.</math> Neuvažuje saturaci predátora a předpokládá, že čím více kořisti je k dispozici, tím více je jí sežráno. V praxi neexistuje, je to idealizovaný vztah.
* Holing I – upravený Lotkův-Volterrův vztah s maximálním limitem, tj. lineární vztah až do míry maximálního nasycení <math display="block">g(x,y)=\begin{cases} ax & \text{pro }ax<S \\ S & \text{pro }ax\geq S.\end{cases}</math> Funguje například u [[filtrátor]]ů [[plankton]]u.
* Holing II – čím víc je predátor nasycen, tím méně je ochoten hledat svou kořist, funkce roste limitně k míře maximálního nasycení, tj. <math>g(x,y) = \frac{aSx}{ax + 1}</math> nebo <math>g(x,y) = S\times(1-e^{-ax})</math>. Funguje např. u bezobratlých.
* Holing III – typický pro rozhodování mezi dvěma typy kořisti, hojnější kořist je výrazně preferována (učení se jejímu lovu, sběru), tj. <math>g(x,y) = \frac{aSx^2}{ax^2 + 1}</math> nebo <math>g(x,y) = S\times(1-e^{-ax^2})</math>. Funguje např. u některých ptáků a savců.

== Související pojmy ==
* '''[[Býložravec|Herbivor]]:''' Živí se pouze částmi zelených rostlin, které tak nevyřazuje z populace, neboť zelené [[rostliny]] jsou na požírání zpravidla adaptovány.
* '''[[Parazitismus|Parazit]]:''' [[Živočichové|Živočich]], [[rostliny|rostlina]] nebo [[Houby|houba]], které v dospělosti nebo v některém z vývojových stadií využívají těla jiného živočicha, [[rostliny]] či [[houby]].<ref>BOROVIČKA, Jan. Houby na houbách. In: ''iDnes.cz'' [online]. 20. 9. 2010 [cit. 20. 1. 2017]. Dostupné z: https://borovicka.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=155370</ref>
* '''[[Parazitoid]]:''' [[Živočichové|Živočich]], který se vyvíjí v těle nebo [[buňka|buňkách]] jiného živočicha, přičemž na konci svého vývoje usmrtí [[hostitel]]ského živočicha (a často i zkonzumuje); viz též [[larva|larvální]] stadium. Někdy pojímán jen jako speciální typ [[Parazitismus|parazita]].
* '''[[Kořist]]:''' Jedinec ([[druh]]) konzumovaný [[Predátor|dravcem]].
* '''[[Zpětná vazba#Dravec-kořist|Dravec–kořist]]:''' Model vzájemné potřebnosti dravce a [[kořist]]i.
* '''[[Efekt červené královny]]'''

== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Predation}}
{{Potravové strategie}}
{{Autoritní data}}

[[Kategorie:Predátor| ]]
[[Kategorie:Ekologie]]