Zobrazení zdroje stránky Planck (družice)

{{Infobox - kosmické těleso
  | jméno = Planck
  | obrázek = Model of the Planck Satellite.jpg
  | popisek = Model dalekohledu Planck
  | jiné názvy = 
  | cospar = 2009-026B
  | katalog = 34938
  | start = [[14. květen|14. května]] [[2009]] v 13:12:02 [[Koordinovaný světový čas|UTC]]
  | kosmodrom = [[Guyanské kosmické centrum|kosmodrom v Kourou]], [[Francouzská Guyana]]
  | raketa = [[Ariane 5]]
  | umístění = obíhá [[Librační centrum|Librační bod L2]]
  | druh oběžné dráhy = 
  | stav = vyřazen z provozu
  | trvání mise = 4&nbsp;roky
  | provozovatel = [[Evropská kosmická agentura|ESA]]
  | hmotnost = 1 000&nbsp;kg
  | teleskop = ano
  | typ dalekohledu = Gregoriho dalekohled
  | průměr = 1,9 × 1,5 m
  | sběrná oblast = 
  | vlnová délka = 0,3-3,6 mm
  | přístroje = 
{{Kosmické těleso-parametr|LFI|souprava nízkofrekvenčních detektorů}}
{{Kosmické těleso-parametr|HFI|souprava vysokofrekvenčních detektorů}}
  | url = [http://www.rssd.esa.int/index.php?project=planck Oficiální stránky]
}}
'''Planck '''byl kosmický [[dalekohled]] [[Evropská kosmická agentura|Evropské kosmické agentury]] navržený a postavený k průzkumu [[Anizotropie|anizotropního]] [[Reliktní záření|reliktního záření]] (CMB) ze všech částí vesmíru za použití vysoké citlivosti a [[úhlové rozlišení|úhlového rozlišení]]. Byl vyroben v [[Cannes Mandelieu Space Center]] společností [[Thales Alenia Space]] jako třetí „středně velká mise“ (M3) vědeckého programu Horizon 2000. Projekt, původně pojmenovaný COBRAS/SAMBA byl po svém schválení přejmenován na počest německého vědce [[Max Planck|Maxe Plancka]] (1858–1947), nositele [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny za fyziku]] z roku 1918.

Mise doplnila a vylepšila výsledky výzkumu sondy [[Wilkinson Microwave Anisotropy Probe|WMAP]] americké [[NASA]]. Planck poskytl významný zdroj informací týkajících se několika kosmologických a astrofyzikálních otázek, jako je ověření teorií raného vesmíru a původu kosmických struktur. Díky jeho měření se výrazně zpřesnil odhad stáří vesmíru, to se nyní odhaduje na přibližně 13,8 miliardy let.<ref>{{Citace elektronického periodika | titul = Máme nové stáří vesmíru: 13,799 miliardy let | periodikum = TÝDEN.cz | datum_vydání = 2015-02-13 | url = https://www.tyden.cz/rubriky/veda/vesmir/mame-nove-stari-vesmiru-13-799-miliardy-let_333242.html}}</ref>

== Cíle ==
Mise měl širokou škálu vědeckých cílů, mj.:<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Škorpík
| jméno = Vítězslav
| titul = Top 5 objevů sondy Planck
| url = https://kosmonautix.cz/2024/08/top-5-objevu-sondy-planck/
| datum vydání = 2024-08-09
| datum přístupu = 2024-08-09
| jazyk = cs
}}</ref>
* Detekce celkové intenzity a polarizace prvotního [[Anizotropie|anizotropního]] [[reliktní záření|reliktního záření]] ve vysokém rozlišení
* Vytvoření katalogu [[Kupa galaxií|kup galaxií]] pomocí [[Sunajev-Zeldovičův jev|Sunajev-Zeldovičova jevu]]<ref name="Aldebaran">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = Planck
 | url = http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/07_Planck.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2010-01-04
 | vydavatel = Aldebaran.cz
 | kapitola = 
 | url kapitoly = 
 | jazyk = 
}}</ref>
* Pozorování [[gravitační čočka|gravitační čočky]] CMB včetně souvisejícího [[Sachs–Wolfův efekt|Sachs-Wolfova efektu]]
* Pozorování jasných extragalaktických záření ([[Aktivní galaktické jádro|aktivních galaktických jader]]) a infračervených energetických zdrojů (prašné galaxie)
* Pozorování [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] včetně místního [[Mezihvězdné prostředí|mezihvězdného prostředí]], projevujícího se [[synchrotron]]ími emisemi a měření galaktického [[magnetické pole|magnetického pole]]
* Studium naší sluneční soustavy, včetně [[planeta|planet]], [[asteroid]]ů, [[Kometa|komet]] a [[protisvit]]u

Planck přinesl větší vědecký pokrok ve srovnání s americkou [[Wilkinson Microwave Anisotropy Probe|WMAP]] v několika oblastech
* 3× vyšší rozlišení
* 10× větší citlivost
* Sledování v devíti přenosových pásmech (oproti pěti v případě WMAP)

== Vybavení ==
Sonda nesla 1,5metrový Gregoriho dalekohled vyrobený v Dánsku a na něj navazující detektory. Dalekohled měl dvě parabolická zrcadla eliptického tvaru o rozměrech 1555.98×1886.79 mm resp. 1050.96×1104.39 mm mimoosého uspořádání.<ref name="Space40">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = 2009-026B - Planck
 | url = http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/026B.HTM
 | datum vydání = 2009-08-15
 | datum aktualizace = 
 | datum přístupu = 2010-01-04
 | vydavatel = SPACE 40
 | kapitola = 
 | url kapitoly = 
 | jazyk = 
}}</ref> Zbytek sondy byl tvořen dvěma hlavními přístroji; Nízkofrekvenční detektor (''Low Frequency – LFI'') a Vysokofrekvenční detektor (''High Frequency – HFI''). Oba přístroje mohly detekovat celkovou intenzitu a [[Polarizace (elektrodynamika)|polarizaci]] [[foton]]ů a společně pokrývají frekvenční rozsah 30 až 857&nbsp;GHz. Vrchol spektra kosmického mikrovlnného pozadí leží na frekvenci 160,2&nbsp;GHz.<ref name="ESA">{{Citace elektronické monografie
 | příjmení = 
 | jméno = 
 | odkaz na autora = 
 | titul = První snímky družice Planck vypadají slibně
 | url = http://www.esa.int/esaCP/SEM9Z270A2G_Czech_0.html
 | datum vydání = 
 | datum aktualizace = 2009-09-17
 | datum přístupu = 2010-01-04
 | vydavatel = Evropská vesmírná agentura
 | kapitola = 
 | url kapitoly = 
 | jazyk = 
}}</ref>

=== Nízkofrekvenční detektor ===
{| class="wikitable"
|-
! Frekvence<br />(GHz) || Šířka pásma<br />(<math>\Delta \nu / \nu</math>) || Rozlišení<br />(arcmin) || Citlivost (celková intenzita)<br /><math>\Delta T / T</math>, 14měsíční pozorování<br />(10<sup>−6</sup>) || Citlivost (polarizace)<br /><math>\Delta T / T</math>, 14měsíční pozorování<br />(10<sup>−6</sup>)
|- align="center"
| 30 || 0,2 || 33 || 2,0 || 2,8
|- align="center"
| 44 || 0,2 || 24 || 2,7 || 3,9
|- align="center"
| 70 || 0,2 || 14 || 4,7 || 6,7
|}

Detektor ''LFI'' má tři frekvenční kanály, které pokrývají frekvence 30–70&nbsp;GHz. Detektor používají [[HEMT|High Electron Mobility Transistors]].

=== Vysokofrekvenční detektor ===
{| class="wikitable"
|-
! Frekvence<br />(GHz) || Šířka pásma<br />(<math>\Delta \nu / \nu</math>) || Rozlišení<br />(arcmin) || Citlivost (celková intenzita)<br /><math>\Delta T / T</math>, 14měsíční pozorování<br />(10<sup>−6</sup>) || Citlivost (polarizace)<br /><math>\Delta T / T</math>, 14měsíční pozorování<br />(10<sup>−6</sup>)
|- align="center"
| 100 || 0,33 || 10 || 2,5 || 4,0
|- align="center"
| 143 || 0,33 || 7,1 || 2,2 || 4,2
|- align="center"
| 217 || 0,33 || 5,5 || 4,8 || 9,8
|- align="center"
| 353 || 0,33 || 5,0 || 14,7 || 29,8
|- align="center"
| 545 || 0,33 || 5,0 || 147 || N/A
|- align="center"
| 857 || 0,33 || 5,0 || 6700 || N/A
|}

Detektor ''HFI'' má šest frekvenčních kanálů, používajících frekvence 100 a 857&nbsp;GHz. Používají [[bolometr]]y k detekci fotonů. Čtyři nízké frekvenční kanály jsou citlivé k lineární polarizaci; dva vysoké nikoliv.

=== NASA ===
[[NASA]] hrála roli při vývoji mise a přispěje k analýze vědeckých údajů. Americká [[Jet Propulsion Laboratory]] postavila komponenty vědeckých přístrojů, včetně [[bolometr]]u pro vysokofrekvenční detektor, [[kryostat]], který udržuje teplotu 20 Kelvinů pro nízkofrekvenční a vysokofrekvenční detektor a zesilovací technologie pro nízkofrekvenční detektor.

== Služební modul ==
Obecný [[služební modul]] (SVM) byl navržen a postaven společností [[Thales Alenia Space]] v [[turín]]ské továrně. Pro mise Herschel a Planck se vyráběly dohromady v jediném výrobním programu.

Strukturálně jsou si Herschelovy a Planckovy služební moduly velmi podobné. Oba mají tvar osmibokého hranolu. Každý z panelů je navržen a věnován pro tepelné jednotky, přičemž zohledňuje rozptyl požadavků různých tepelných celků, instrumentů a kosmické lodi.

Kromě toho mají služební moduly obou observatoří stejný design pro [[avionika|avioniku]], umístění kontrolního a měřicího systému (''attitude control and measurement system – ACMS''), velící a řídící datový systém (''command and data management system – CDMS''). V případech servisního modulu obou observatoří bylo dosaženo shody i v případě pohonného subsystému, telemetrie a řízení subsystému (''telemetry and command subsystem – TT&C'').

=== Energetický subsystém ===
Energetický subsystém se skládá z [[Solární článek|solárních panelů]], sestávající ze tří solárních článků, [[Akumulátor|baterií]] a řídící jednotky (PCU). Ta je navržena pro řízení 30 částí jednotlivých solárních panelů a poskytuje elektřinu o napětí 28 V. Také distribuuje energii přes chráněné výstupy a řídí nabíjení a vybíjení baterie. Fotovoltaické baterie dodávají minimálně 1,812 kW elektrické energie.<ref name="Space40" />

Kruh solárních panelů je upevněn na spodní části observatoře čelem vždy ke Slunci, přičemž družice rotuje kolem své vertikální osy.

=== Kontrola polohy ===
Tato funkce se provádí pomocí počítače pro kontrolu polohy (''attitude control computer – ACC''), který je platformou pro ACMS. Je navržen tak, aby splňoval požadavky na užitečné zatížení observatoře.

Planck se [[Otáčení|otáčí]] kolem své osy jednou za minutu, přičemž absolutní chyba musí být nižší než 37 úhlových minut. Oproti observatoři Herschel má Planck zvláštní plošinu, neboť zde je vědecký požadavek, aby případné polohovací chyby byly menší než 2,5 úhlových minut za 20 dní.

Hlavním snímačem linie "pohledu" na obou observatořích (Herschel i Planck) je [[star tracker]].

== Průběh letu ==
[[Soubor:Dome planck mq.jpg|náhled|Maketa satelitu Planck]]
Dalekohled úspěšně odstartoval spolu s [[Herschelova vesmírná observatoř|Herschelovo vesmírnou observatoří]] [[14. květen|14. května]] [[2009]] v 13:12:02 [[Koordinovaný světový čas|UTC]] z&nbsp;[[Guyanské kosmické centrum|kosmodromu v Kourou]] ve [[Francouzská Guyana|Francouzské Guyaně]] pomocí nosné rakety [[Ariane 5|Ariane 5 ECA]]. Po startu se Planck nacházel na velmi protáhlé eliptické dráze s [[Apsida (astronomie)|perigeem]] 270&nbsp;km a [[Apsida (astronomie)|apogeem]] více než 1 120 000&nbsp;km, s vrcholem blízko [[Librační centrum|Lagrangeova bodu]], který leží ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od [[Země]].

Manévr, kterým se Planck dostal na svou konečnou oběžnou dráhu, byl úspěšně dokončen [[3. červenec|3. července]] [[2009]], když vstoupil na tzv. [[Lissajousova orbita|Lissajousovu orbitu]], která se nachází ve poloměru 400 000&nbsp;km okolo Lagrangeova bodu. Teplota přístrojů Vysoké frekvence dosáhla desetiny stupně nad [[Absolutní nula|absolutní nulou]] (0,1 [[Kelvin|K]]) [[17. červenec|17. července]] 2009. Přístroje Vysoké frekvence i Nízké frekvence dosáhly svých operačních parametrů a Planck se stal plně operační.

== Vědecké výsledky ==
V [[září]] [[2009]] [[Evropská vesmírná agentura]] zveřejnila předběžné výsledky v rámci tzv. ''Planck First Light Survey'' (sestavené k demonstraci stability přístrojů a schopnosti jejich kalibrace po dlouhou dobu). Výsledky naznačily, že kvalita dat je excelentní.

Kompletní vědecké výsledky (obsahující zpracovaná všechna data) byla veřejnosti představena roku [[2013]]. Po šesti měsících byla sestavena první mapa kompletní oblohy, dat by mělo být dostatek pro nejméně dvě kompletní mapy.<ref name="ESA" />

Poslední příkaz k deaktivaci byl sondě Planck zaslán v říjnu 2013.

== Odkazy ==

=== Reference ===
{{Překlad|en|Planck (spacecraft)|328028245}}
<references />

=== Související články ===
* [[Wilkinson Microwave Anisotropy Probe]]
* [[COBE|Cosmic Background Explorer]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* {{En}} [http://www.rssd.esa.int/index.php?project=planck Oficiální stránka dalekohledu Planck]
* {{En}} [http://www.rssd.esa.int/SA/PLANCK/docs/Bluebook-ESA-SCI%282005%291_V2.pdf PDF na stránkách ESA]
* {{En}} [http://esamultimedia.esa.int/docs/HP/HP_instrument_fact_sheet_28Sep09.pdf Jiné PDF na stránkách ESA]
* {{Cs}} [http://www.aldebaran.cz/sondy/sondy/07_Planck.html Informace na Aldebaran.cz]
* {{Cs}} [http://www.esa.int/esaCP/SEM9Z270A2G_Czech_0.html Stránky na ESA]
* {{Cs}} [http://www.astro.cz/clanek/3766 Článek na Astro.cz]
* {{Cs}} [http://www.observatory.cz/news/detail.php?page=&id=235&pda=1 Článek na Observatory.cz]{{Nedostupný zdroj}}
* {{Cs}} [http://www.lib.cas.cz/space.40/2009/026B.HTM Popis na SPACE 40]
{{Autoritní data}}

{{Portály|Kosmonautika|Astronomie}}

[[Kategorie:Vesmírné teleskopy]]
[[Kategorie:Sondy ESA]]
[[Kategorie:Evropská kosmická agentura]]
[[Kategorie:Kosmonautika v roce 2009]]