Zobrazení zdroje stránky Obecná teorie relativity

[[Soubor:Spacetime curvature.png|náhled|Dvoudimenzionální znázornění zakřivení prostoročasu. Přítomnost hmoty mění geometrii [[časoprostor|prostoročasu]] a tato (zakřivená) geometrie je chápána jako gravitace.]]
[[Soubor:BBH gravitational lensing of gw150914.webm|náhled|Zpomalená počítačová simulace [[Binární systém|binárního systému]] černých děr GW150914, jak ji vidí blízký pozorovatel, během posledních 0,33 s oběhu a sloučení. Hvězdné pole za černými dírami je silně zkreslené a zdá se, že se otáčí a pohybuje kvůli extrémnímu [[Gravitační čočka|gravitačnímu čočkování]], protože samotný [[časoprostor|prostoročas]] je zdeformován a tažen kolem rotujícími [[Černá díra|černými děrami]].<ref name = "SXSproject">{{Citace elektronické monografie |url=http://www.black-holes.org/gw150914 |titul=GW150914: LIGO Detects Gravitational Waves |<!--WIRE:nepřevedeno:-->website=Black-holes.org |datum přístupu=18 April 2016|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>]]
'''Obecná teorie relativity''' (zkratkou '''OTR''') je [[Teoretická fyzika|fyzikální teorie]] [[gravitace]] publikovaná [[Albert Einstein|Albertem Einsteinem]] v&nbsp;roce [[1915]], která je popisem gravitace užívaným v moderní fyzice. Obecná teorie relativity zobecňuje [[Speciální teorie relativity|speciální relativitu]] a [[Newtonův gravitační zákon]] do jednotného popisu gravitace jako [[Diferenciální geometrie|geometrické]] vlastnosti [[prostor (fyzika)|prostoru]] a času neboli [[Časoprostor|prostoročasu]]. Především postuluje, že ''[[Zakřivený prostor|zakřivení]] prostoročasu'' přímo závisí na [[Energie|energii]] a [[hybnost]]i dané [[Hmota|hmoty]] nebo [[záření]]. Závislost je vyjádřena [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole|Einsteinovými rovnicemi gravitačního pole]], které jsou souborem [[Parciální diferenciální rovnice|parciálních diferenciálních rovnic]] druhého řádu.

Některé předpovědi obecné teorie relativity se významně liší od předpovědí [[Klasická fyzika|klasické fyziky]], zejména pokud jde o&nbsp;plynutí času, geometrii prostoru, pohyb těles při [[volný pád|volném pádu]] a šíření světla. Mezi příklady těchto rozdílů patří gravitační [[dilatace času]], [[Gravitační čočka|gravitační čočkování]], gravitační [[Rudý posuv|rudý posuv světla]] a [[Shapirův efekt|gravitační časové zpoždění]]. Všechny doposud provedené pokusy a pozorování předpovědi obecné teorie relativity potvrdily. Existují i jiné relativistické teorie gravitace, ale obecná teorie relativity je [[Occamova břitva|nejjednodušší teorie]], která je v&nbsp;souladu s&nbsp;experimentálními daty. Podle obecné relativity je gravitace ''zdánlivou [[Síla|silou]]'', Měsíc kolem Země neobíhá, protože se tělesa přitahují, ale protože zakřivují okolní časoprostor. Naproti tomu [[kvantová fyzika]] vysvětluje jevy jako výsledek působení [[Základní interakce|interakcí]] mezi částicemi menšími než atom. Nutnost současné fyziky používat dvě nesourodé teorie vede k dosud neúspěšné snaze nahradit OTR teorií [[Kvantová gravitace|kvantové gravitační interakce]]. Gravitace je na úrovni částic tak slabá, že ji na rozdíl od ostatních interakcí nelze pozorovat.

Einsteinova teorie má důležité [[Astrofyzika|astrofyzikální]] důsledky. Například z&nbsp;ní vyplývá existence [[Černá díra|černých děr]], oblastí prostoru, ve kterých je prostor a čas zakřiven takovým způsobem, že z nich nic nemůže uniknout, dokonce ani světlo. Černé díry jsou závěrečným stádiem vývoje hmotné [[hvězda|hvězdy]]. Intenzivní [[záření]] vydávané některými druhy astronomických objektů pochází podle četných důkazů z černých děr; například [[Kvasar|mikrokvasary]] a [[Aktivní galaktické jádro|aktivní galaktická jádra]] jsou důsledkem přítomnosti [[Hvězdná černá díra|hvězdných]] a [[Obří černá díra|obřích černých děr]]. Gravitační ohyb světla se může projevit jako tzv. [[Gravitační čočka|gravitační čočkování]], při kterém lze pozorovat několikanásobný obraz jediného vzdáleného astronomického objektu. Obecná relativita také předpověděla existenci [[Gravitační vlny|gravitačních vln]], které byly přímo pozorovány až po sto letech prostřednictvím zařízení [[LIGO]]. Obecná teorie relativity je také základem současných [[Kosmologie|kosmologických]] modelů trvale se [[Vznik a vývoj vesmíru|rozpínajícího vesmíru]].

Obecná teorie relativity je široce uznávána jako teorie neobyčejné krásy a je často označována jako ''nejkrásnější'' ze všech existujících fyzikálních teorií.<ref name="landau" />

== Historie ==
[[Soubor:Einstein 1921 portrait2.jpg|náhled|upright|Albert Einstein objevil speciální i&nbsp;obecnou teorii relativity. Fotografie z&nbsp;roku 1921.]]
Brzy po zveřejnění [[speciální teorie relativity]] v&nbsp;roce 1905 začal Einstein uvažovat, jak začlenit gravitaci do svého nového relativistického rámce. V&nbsp;roce 1907, počínaje jednoduchým [[Myšlenkový experiment|myšlenkovým experimentem]] zahrnujícím pozorovatele během volného pádu, zahájil osm let trvající hledání relativistické teorie gravitace. Po četných oklikách a chybných začátcích jeho práce vyvrcholila v listopadu 1915, kdy [[Pruská akademie věd|Pruské akademii věd]] prezentoval to, co je nyní známo jako [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole]]. Tyto rovnice určují, jak je geometrie prostoru a času ovlivněna jakoukoli přítomnou hmotou a zářením, a tvoří základ Einsteinovy obecné teorie relativity.<ref>{{Harvnb|Pais|1982|loc=str. 9 až 15}}, {{Harvnb|Janssen|2005}}; aktualizovaný přehled současného výzkumu, včetně přetisků mnoha původních článků, je {{Harvnb|Renn|2007}}; přístupný přehled lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Renn|2005|pp=110ff}}. Raný klíčový článek je {{Harvnb|Einstein|1907}}, viz {{Harvnb|Pais|1982|loc=ch. 9}}. Publikace představující sadu rovnic je {{Harvnb|Einstein|1915}}, viz {{Harvnb|Pais|1982|loc=ch. 11–15}}</ref>

Einsteinovy rovnice gravitačního pole jsou nelineární a velmi obtížně řešitelné. Einstein používal metody aproximace pro zjišťování počátečních předpovědí teorie. Ale již na počátku roku 1916 astrofyzik [[Karl Schwarzschild]] našel první netriviální exaktní řešení Einsteinových rovnic, tzv. [[Schwarzschildova metrika|Schwarzschildovu metriku]]. Toto řešení dalo základ pro popis konečných fází gravitačního kolapsu a objektů dnes známých jako černé díry. Ve stejném roce byly podniknuty první kroky směrem k&nbsp;zobecnění Schwarzschildova řešení na elektricky nabité objekty, které nakonec vyústily v&nbsp;[[Reissnerova–Nordströmova metrika|Reissnerovo–Nordströmovo řešení]], nyní spojené s&nbsp;elektricky nabitými černými děrami.<ref>{{Harvnb|Schwarzschild|1916a}}, {{Harvnb|Schwarzschild|1916b}} a {{Harvnb|Reissner|1916}} (později doplněné v&nbsp;{{Harvnb|Nordström|1918}})</ref> V&nbsp;roce 1917 Einstein aplikoval svoji teorii na [[vesmír]] jako celek a vytvořil tak obor relativistické [[kosmologie]]. V&nbsp;souladu s&nbsp;tehdejším vědeckým názorem předpokládal existenci statického vesmíru, a proto do svých původních rovnic přidal nový parametr – [[Kosmologická konstanta|kosmologickou konstantu]] – tak, aby odpovídaly předpokládanému pozorování.<ref>{{Harvnb|Einstein|1917}} viz {{Harvnb|Pais|1982|loc=ch. 15e}}</ref> Nicméně v&nbsp;roce 1929 práce [[Edwin Hubble|Edwina Hubbla]] a dalších ukázaly, že se náš vesmír rozpíná. To je snadno popsatelné pomocí expandujícího kosmologického řešení nalezeného [[Alexandr Fridman|Alexandrem Fridmanem]] v&nbsp;roce 1922, které nevyžaduje kosmologickou konstantu. [[Georges Edouard Lemaître|Georges Lemaître]] použil tato řešení ke zformulování nejstarší verze modelu [[Velký třesk|Velkého třesku]], ve které se náš vesmír vyvinul z&nbsp;extrémně horkého a hustého dřívějšího stavu.<ref>Hubbelův původní článek je {{Harvnb|Hubble|1929}}, přístupný přehled je uveden v&nbsp;{{Harvnb|Singh|2004|loc=ch. 2–4}}</ref> Einstein později označil kosmologickou konstantu za největší omyl svého života.<ref>Jak je uvedeno v&nbsp;{{Harvnb|Gamow|1970}}, Einsteinovo odsouzení bylo předčasné.</ref>

Během tohoto období zůstávala obecná teorie relativity mezi fyzikálními teoriemi poněkud kuriozitou. Jasně převyšovala Newtonův gravitační zákon, neboť byla v&nbsp;souladu se [[Speciální teorie relativity|speciální teorií relativity]] a vyřešila několik jevů nevysvětlitelných Newtonovou teorií. Einstein sám ukázal už v&nbsp;roce 1915, jak jeho teorie vysvětluje anomálii ve [[Stáčení perihelia Merkuru|stáčení perihelia planety Merkur]] bez jakýchkoliv umělých parametrů.<ref>{{Harvnb|Pais|1982|pp=253–254}}</ref> Expedice vedená [[Arthur Eddington|Arthurem Eddingtonem]] podobně v&nbsp;roce 1919 potvrdila předpověď obecné teorie relativity pro stáčení paprsků od Slunce během úplného zatmění Slunce dne 29. května 1919,<ref>{{Harvnb|Kennefick|2005}} {{Harvnb|Kennefick|2007}}</ref> což Einsteina okamžitě proslavilo.<ref>{{Harvnb|Pais|1982|loc=ch. 16}}</ref> Přesto teorie vstoupila do hlavního proudu [[Teoretická fyzika|teoretické]] fyziky a [[Astrofyzika|astrofyziky]] teprve s&nbsp;velkými pokroky přibližně mezi lety 1960 a 1975, nyní známých jako zlatý věk obecné teorie relativity.<ref>{{Citace monografie|titul=The future of theoretical physics and cosmology: celebrating Stephen Hawking's 60th birthday |kapitola=Warping spacetime |jméno=Kip |příjmení=Thorne |vydavatel=Cambridge University Press |datum vydání=2003 |isbn=0-521-82081-2 |strany=74 |url=https://books.google.com/books?id=yLy4b61rfPwC|ref=harv}} [https://books.google.com/books?id=yLy4b61rfPwC&amp;pg=PA74 Extrakt na straně 74]</ref> Fyzikové začali chápat koncept černé díry a identifikovat [[kvasar]]y jako jeden z&nbsp;astrofyzikálních projevů těchto objektů.<ref>{{Harvnb|Israel|1987|loc=ch. 7.8–7.10}} {{Harvnb|Thorne|1994|loc=ch. 3–9}}</ref> Stále přesnější testy ve sluneční soustavě potvrdily predikční sílu teorie a relativistická kosmologie se také stala přístupnou pro přímé pozorovací testy.<ref>{{Harvnb|Overbye|1999}}</ref>

V&nbsp;průběhu let získala obecná teorie relativity pověst jako teorie mimořádné krásy.<ref name="landau">{{Harvnb|Landau|Lifshitz|1975|loc=p. 228}} „… ''obecnou teorie relativity'' … zavedl Einstein a představuje pravděpodobně nejkrásnější ze všech existujících fyzikálních teorií.“</ref><ref>{{Harvnb|Wald|1984|loc=str. 3}}</ref><ref>{{Harvnb|Rovelli|2015|loc=pp. 1–6}}„Obecná teorie relativity není jen mimořádně krásná fyzikální teorie, která poskytuje nejlepší popis gravitační interakce, kterou doposud máme. Je to víc.“</ref> Podle astrofyzika [[Subrahmanyan Chandrasekhar|Subrahmanyana Chandrasekhara]] obecná teorie relativity vykazuje na vícero úrovních to, co [[Francis Bacon]] nazýval „podivnost v&nbsp;proporcích“ (''tj''. prvky, které vzbuzují úžas a překvapení). Teorie klade proti sobě základní pojmy (prostor a čas ''versus'' hmota a pohyb), které byly dříve považovány za zcela nezávislé. Chandrasekhar také poznamenal, že Einsteinovými jedinými vodítky při hledání přesné teorie byl [[princip ekvivalence]] a jeho cit, že správný popis gravitace by měl mít geometrický základ.<ref>{{Harvnb|Chandrasekhar|1984|loc=p. 6}}</ref> Dalšími prvky krásy souvisejícími s&nbsp;obecnou teorií relativity jsou její jednoduchost, symetrie, způsob, jakým začleňuje [[invariance|invarianci]] a sjednocení a dokonalá logická konzistence.<ref>{{Harvnb|Engler|2002}}</ref>

== Od klasické mechaniky k&nbsp;obecné teorii relativity ==
Obecnou teorii relativity lze pochopit zkoumáním podobností a zároveň odchylek od klasické fyziky. Prvním krokem je zjištění, že klasická mechanika a Newtonův gravitační zákon připouští geometrický popis. Kombinace tohoto popisu se zákony speciální teorie relativity vede k&nbsp;[[Heuristika|heuristickému]] odvození obecné teorie relativity.<ref>Následující výklad přechází z&nbsp;{{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 1}}</ref>

=== Geometrie Newtonovské gravitace ===
[[Soubor:Elevator gravity.svg|náhled|Podle obecné teorie relativity se objekty v&nbsp;gravitačním poli chovají podobně jako objekty uvnitř zrychlující obálky. Například pozorovatel uvidí padat míček v raketě (vlevo) stejným způsobem jako na Zemi (vpravo) za předpokladu, že zrychlení rakety je rovno 9,8 m/s<sup>2</sup> (gravitační zrychlení na povrchu Země).]]
Základem [[Klasická mechanika|klasické mechaniky]] je představa, že pohyb [[Těleso|tělesa]] lze popsat jako kombinaci volného (či [[Setrvačnost|setrvačného]]) pohybu, a odchylky od tohoto volného pohybu. Takové odchylky jsou způsobeny vnějšími silami působícími na těleso podle druhého Newtonova [[Newtonovy pohybové zákony|pohybového zákona]], který říká, že samotná [[síla]] působící na těleso je rovna (setrvačné) [[hmotnost]]i vynásobená jeho [[zrychlení]]m.<ref>{{Harvnb|Arnold|1989|loc=ch. 1}}</ref> Upřednostňované inerciální pohyby jsou spojeny s&nbsp;geometrií prostoru a času: ve standardních [[Vztažná soustava|vztažných soustavách]] klasické mechaniky se objekty při volném pohybu pohybují podél přímých čar konstantní rychlostí. V&nbsp;moderním jazyce jsou jejich dráhy [[geodetika|geodetiky]], přímé [[Světočára|světočáry]], v&nbsp;zakřiveném prostoročasu.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|pp=5f}}</ref>

Naopak lze očekávat, že setrvačné pohyby, identifikované pozorováním skutečných pohybů těles a úpravou vnějších sil (jako je [[elektromagnetismus]] nebo [[tření]]), mohou být použity k&nbsp;definování geometrie prostoru, stejně jako časových [[Soustava souřadnic|souřadnic]]. Nejednoznačnost se objeví, jakmile do hry vstoupí gravitace. Podle Newtonova gravitačního zákona a jeho ověření nezávislými experimenty, které prováděl [[Loránd Eötvös|Eötvös]] a jeho nástupci (viz [[Eötvösův experiment]]), existuje univerzálnost volného pádu (známá také jako slabý [[princip ekvivalence]] nebo univerzální rovnost setrvačné a pasivní gravitační hmotnosti): trajektorie testovaného tělesa při volném pádu závisí pouze na jeho poloze a počáteční rychlosti, avšak nikoli na žádné z&nbsp;jeho materiálových vlastností.<ref>{{Harvnb|Will|1993|loc=sec. 2.4}}, {{Harvnb|Will|2006|loc=sec. 2}}</ref> Zjednodušená verze je obsažena v&nbsp;Einsteinově experimentu s&nbsp;výtahem, ilustrovaném na obrázku vpravo: pro pozorovatele v&nbsp;malé uzavřené místnosti není možné rozhodnout sledováním trajektorie těles, jako je např. upuštěný míč, zdali je místnost v&nbsp;klidu v&nbsp;gravitačním poli nebo ve volném prostoru na palubě rakety, která zrychluje rychlostí rovnající se gravitačnímu poli.<ref>{{Harvnb|Wheeler|1990|loc=ch. 2}}</ref>

Vzhledem k&nbsp;univerzálnosti volného pádu neexistuje žádný pozorovatelný rozdíl mezi inerciálním pohybem a pohybem vlivem gravitace. To naznačuje definici nové třídy inerciálního pohybu, konkrétně objektů volného pádu pod vlivem gravitace. Tato nová třída preferovaných pohybů také definuje geometrii prostoru a času – v&nbsp;matematických pojmech jde o&nbsp;pohyb po geodetikách spojený se specifickou [[konexe|konexí]], která závisí na [[Gradient (matematika)|gradientu]] [[Gravitační potenciál|gravitačního potenciálu]]. V&nbsp;této konstrukci má prostor stále obyčejnou [[eukleidovská geometrie|euklidovskou geometrii]]. Avšak ''prostoročas'' jako celek je složitější. Jak lze ukázat pomocí jednoduchých myšlenkových experimentů po trajektoriích volného pádu různých testovaných částic, výsledek pohybu prostoročasových vektorů, které mohou znamenat rychlost částic (interval časové povahy/časupodobný interval), se bude lišit podle trajektorie částic; matematicky hovoříme, že Newtonovo spojení není integrabilní. Z&nbsp;toho lze vyvodit, že prostoročas je zakřivený. Výsledná [[Newton-Cartanova teorie]] je geometrická formulace newtonovské gravitace za použití pouze kovariantních konceptů, tj. popisu, který je platný v&nbsp;libovolném požadovaném souřadném systému.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 1.2}}, {{Harvnb|Havas|1964}}, {{Harvnb|Künzle|1972}}. Jednoduchý myšlenkový experiment byl poprvé popsán v&nbsp;{{Harvnb|Heckmann|Schücking|1959}}</ref> V&nbsp;tomto geometrickém popisu [[Slapová síla|slapové síly]] – relativní zrychlení těles ve volném pádu – souvisí s&nbsp;odvozeným vztahem ukazujícím, jak je upravená geometrie způsobena přítomností hmoty.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|pp=10f}}</ref>

=== Relativistické zobecnění ===
[[Soubor:Svetelny kuzel CS.svg|vlevo|náhled|[[Světelný kužel]]]]
Jakkoliv je geometrická newtonovská gravitace pozoruhodná, její základ – klasická mechanika – je pouze zvláštním případem (speciální) relativistické mechaniky.<ref>Dobrými úvody do problematiky jsou, v&nbsp;pořadí s&nbsp;rostoucími předpokládanými znalostmi matematiky, tyto publikace: {{Harvnb|Giulini|2005}}, {{Harvnb|Mermin|2005}} a {{Harvnb|Rindler|1991}}; pro úvahy o&nbsp;přesných experimentech srov. část IV {{Harvnb|Ehlers|Lämmerzahl|2006}}</ref> V&nbsp;jazyce [[symetrie]]: pokud lze gravitaci zanedbat, je fyzika [[Lorentzovská kovariance|lorentzovsky invariantní]], jako například ve speciální teorii relativity, spíše než [[Galileiho princip relativity|galileovsky invariantní]], jako v&nbsp;klasické mechanice. (Definující symetrií speciální teorie relativity je [[Poincarého grupa]], která zahrnuje translace, rotace a [[Lorentzova transformace|lorentzovské transformace]].) Významné rozdíly mezi těmito dvěma přístupy nastávají, když se zabýváme rychlostmi blížícími se [[Rychlost světla|rychlosti světla]] a oblastmi vysokých energií.<ref>Podrobné srovnání obou skupin symetrií lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Giulini|2006a}}</ref>

S&nbsp;Lorentzovou symetrií vstupují do hry další struktury. Jsou definovány sadou [[Světelný kužel|světelných kuželů]] (viz obrázek). Světelné kužele definují kauzální strukturu: pro každou událost {{math|A}} existuje soubor událostí, které mohou v&nbsp;zásadě buď ovlivňovat, nebo být ovlivněny {{math|A}} prostřednictvím signálů nebo interakcí, které nemohou cestovat rychleji než světlo (například událost {{math|B}} na obrázku) a soubor událostí, na něž je takový vliv nemožný (například událost {{math|C}} na obrázku). Tyto sady jsou nezávislé na pozorovateli.<ref>{{Harvnb|Rindler|1991|loc=sec. 22}}, {{Harvnb|Synge|1972|loc=ch. 1 and 2}}</ref> Ve spojení se [[světočára]]mi volně padajících částic mohou být světelné kužele použity k&nbsp;rekonstrukci semi Riemannovské metriky prostoročasu, přinejmenším až ke kladnému skalárnímu faktoru. V&nbsp;matematických pojmech toto definuje [[Konformní geometrie|konformní strukturu]]<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 2.3}}</ref> nebo konformní geometrii.

Ve speciální teorii relativity nefiguruje gravitace, takže je vhodným modelem pro praktické aplikace, kdy lze její vliv zanedbat. Pokud zahrneme gravitaci a předpokládáme univerzálnost volného pádu, pak platí obdobná úvaha jako v&nbsp;předchozí části: neexistuje globální [[inerciální vztažná soustava]]. Místo toho existují přibližné inerciální vztažné soustavy pohybující se spolu s volně padajícími částicemi. Převedeno do jazyka prostoročasu: přímé světočáry, které definují inerciální vztažnou soustavu bez gravitace, jsou deformovány na linie, které jsou vůči sobě zakřivené, což naznačuje, že zahrnutí gravitace vyžaduje změnu geometrie prostoročasu.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 1.4}}, {{Harvnb|Schutz|1985|loc=sec. 5.1}}</ref>

''[[A&nbsp;priori]]'' není jasné, zda se nové lokální soustavy ve volném pádu shodují s&nbsp;referenčními rámci, ve kterých platí zákony speciální teorie relativity – tato teorie je založena na šíření světla a tedy na elektromagnetismu, který by mohl mít jiný soubor preferovaných soustav. Ale při použití různých předpokladů o&nbsp;speciálně relativistických soustavách (jako je jejich fixace na Zem nebo ve volném pádu) lze odvodit různé předpovědi pro gravitační rudý posun, tedy způsob, jakým se mění frekvence světla když se světlo šíří gravitačním polem (viz níže). Skutečná měření ukazují, že volně padající soustavy jsou ty, ve kterých se světlo šíří tak, jak tomu je ve speciální teorii relativity.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|pp=17ff}}; Odvození lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Mermin|2005|loc=ch. 12}}. Pro experimentální důkazy, srov. sekce Gravitační časová dilatace a frekvenční posun, níže</ref> Zobecnění tohoto postulátu, a to, že zákony speciální teorie relativity mají dobrou aproximaci ve volně padajících (a nerotujících) referenčních soustavách, je známo jako [[Einsteinův princip relativity]], zásadní průvodní princip pro zobecnění speciálně relativistické fyziky tak, aby zahrnovala i&nbsp;gravitaci.<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 1.13}}; pro základní úvahu viz {{Harvnb|Wheeler|1990|loc=ch. 2}}; existují však některé rozdíly mezi moderní verzí a původním Einsteinovým konceptem použitém v&nbsp;historickém odvozování obecné teorie relativity, srov. {{Harvnb|Norton|1985}}</ref>

Stejná experimentální data ukazují, že čas měřený hodinami v&nbsp;gravitačním poli, tzv. [[vlastní čas]], nesplňuje pravidla speciální teorie relativity. V&nbsp;jazyce geometrie prostoročasu neměří podle [[Minkowského prostor|Minkowského metriky]]. Stejně jako v&nbsp;Newtonovském případu to naznačuje obecnější geometrii. V&nbsp;malých měřítkách jsou všechny referenční soustavy, které jsou ve volném pádu, ekvivalentní a přibližně Minkowské. V&nbsp;důsledku toho se nyní zabýváme zakřiveným zobecněným Minkowského prostoru. [[Metrický tenzor]], který definuje geometrii – zejména to, jak se měří délky a úhly – není Minkowského metrika speciální teorie relativity, je to zobecnění známé jako semi nebo [[Riemannův prostor|pseudo-Riemannova metrika]]. Navíc každá Riemannova metrika je přirozeně spojena s&nbsp;určitým druhem spojení, [[Levi-Civitova konexe|Levi-Civitovou konexí]], a to je ve skutečnosti spojení, které splňuje princip ekvivalence a vytváří prostor lokálně Minkowský (tj. ve vhodných lokálních inerciálních souřadnicích je metrika Minkowská a její první [[parciální derivace]] a koeficienty spojení zmizí).<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 1.4}}, pro experimentální důkaz, viz opět sekci Gravitační dilatace času a frekvenční posun. Výběr jiného spojení s&nbsp;nenulovou torzí vede k&nbsp;modifikované teorii známé jako [[Einstein-Cartanova teorie]]</ref>

=== Einsteinovy rovnice ===
{{Podrobně|Einsteinovy rovnice gravitačního pole}}

Po formulaci relativistické, geometrické verze vlivů gravitace zůstává otázka zdroje gravitace. V&nbsp;Newtonovské gravitaci je zdrojem hmota. Ve speciální teorii relativity se ukazuje, že hmota je součástí obecnější kvantity nazývané [[tenzor energie a hybnosti]], který zahrnuje jak [[Hustota|hustotu]] energie, tak i&nbsp;hybnost, stejně jako [[Mechanické napětí|napětí]]: [[tlak]] a střih.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|p=16}}, {{Harvnb|Kenyon|1990|loc=sec. 7.2}}, {{Harvnb|Weinberg|1972|loc=sec. 2.8}}</ref> Při použití principu ekvivalence lze tento tenzor snadno zobecnit na zakřivený prostoročas. Vycházejíc dále z&nbsp;analogie s&nbsp;geometrickou Newtonovskou gravitací je přirozené předpokládat, že rovnice pole pro gravitaci se týká tohoto tenzoru a [[Ricciho tenzor]]u, který popisuje určitou třídu slapových efektů: změnu objemu pro malý oblak testovaných částic, které jsou zpočátku v&nbsp;klidu a pak padají volným pádem. Ve speciální teorii relativity [[Zákon zachování energie|zachování energie]]-hybnosti odpovídá tvrzení, že tenzor energie a hybnosti je bez [[divergence]]. Tato formule lze též snadno zobecnit na zakřivený prostoročas nahrazením parciální derivace svými protějšky v&nbsp;podobě zakřivených [[Varieta (matematika)|variet]], [[Kovariantní derivace|kovariantních derivací]] zkoumaných v&nbsp;diferenciální geometrii. S&nbsp;touto dodatečnou podmínkou je kovariantní odchylka tenzoru energie a hybnosti, a tedy co je na druhé straně rovnice, nula – nejjednodušší je sada rovnic, kterým se říká [[Einsteinovy rovnice gravitačního pole]]:
:<math>G_{\mu\nu}\equiv R_{\mu\nu} - {\textstyle 1 \over 2}R\,g_{\mu\nu} = {8 \pi G \over c^4} T_{\mu\nu}\,</math>
<!--
{{Equation box 1
|indent=:
|title='''Einstein's field equations'''
|equation=<math>G_{\mu\nu}\equiv R_{\mu\nu} - {\textstyle 1 \over 2}R\,g_{\mu\nu} = {8 \pi G \over c^4} T_{\mu\nu}\,</math>
|cellpadding
|border
|border colour = #50C878
|background colour = #ECFCF4}}
-->
Na levé straně je tzv. [[Einsteinův tenzor]], specifická kombinace Ricciho tenzoru <math>R_{\mu\nu}</math> a metriky. Kde <math>G_{\mu\nu}</math> je symetrický. Konkrétně:

:<math>R=g^{\mu\nu}R_{\mu\nu}\,</math>

je skalár křivosti. Samotný Ricciho tenzor souvisí s&nbsp;obecnějším [[Riemannův tenzor|Riemannovým tenzorem křivosti]] jako

:<math>R_{\mu\nu}={R^\alpha}_{\mu\alpha\nu}.\,</math>

Na pravé straně ''<math>T_{\mu\nu}</math>'' je tenzor energie a hybnosti. Všechny tenzory jsou zapsány v&nbsp;abstraktním indexovém zápisu.<ref>{{Harvnb|Ehlers|1973|pp=19–22}}; pro podobné odvození viz oddíl 1 a 2 z&nbsp;č. 7 v&nbsp;{{Harvnb|Weinberg|1972}}. Einsteinův tenzor je jediný tenzor bez divergence, který je funkcí metrických koeficientů, jejich nejvýše prvních a druhých derivací a dovoluje prostoročas zvláštní relativity jako řešení v&nbsp;nepřítomnosti zdrojů gravitace, srov. {{Harvnb|Lovelock|1972}}. Tenzory na obou stranách mají druhou pozici, to znamená, že každý z&nbsp;nich může být považován za matici 4 × 4, z&nbsp;nichž každá obsahuje deset nezávislých pojmů; proto výše uvedené představuje deset spojených rovnic. Skutečnost, že jako důsledek geometrických vztahů známých jako Bianchiová identita, Einsteinův tenzor splňuje další čtyři identity, snižuje tyto na šest nezávislých rovnic, např. {{Harvnb|Schutz|1985|loc=sec. 8.3}}</ref> Porovnáním předpovědi teorie s&nbsp;pozorovanými výsledky pro [[Oběžná dráha|oběžnou dráhu]] [[Planeta|planet]] nebo rovnocenně s&nbsp;tím, že slabá gravitace, nízkorychlostní limit je newtonovská mechanika, konstanta úměrnosti může být stanovena jako ''κ'' = 8π''G''/''c''<sup>4</sup>, kde ''G'' je [[gravitační konstanta]] a ''c'' je rychlost světla.<ref>{{Harvnb|Kenyon|1990|loc=sec. 7.4}}</ref> Když nepůsobí žádná hmota, tak zmizí tenzor energie a hybnosti, a výsledkem jsou Einsteinovy rovnice pro vakuum,

:<math>R_{\mu\nu}=0.\,</math>

=== Alternativy k&nbsp;obecné teorii relativity ===
Existují alternativy k&nbsp;obecné teorii relativity postavené na stejných předpokladech, které zahrnují i&nbsp;další pravidla a nebo omezení, což vede k&nbsp;různým rovnicím polí. Příkladem je Whiteheadova teorie, Brans- Dickeova teorie, teleparalelismus, ''f''(''R'') gravitace a Einstein-Cartanova teorie.<ref>{{Harvnb|Brans|Dicke|1961}}, {{Harvnb|Weinberg|1972|loc=sec. 3 in ch. 7}}, {{Harvnb|Goenner|2004|loc=sec. 7.2}} a {{Harvnb|Trautman|2006}}</ref>

== Definice a základní použití ==
Odvození popsané v&nbsp;předchozí části obsahuje všechny informace potřebné k&nbsp;definování obecné teorie relativity, popis jejích klíčových vlastností a řešení otázky zásadního významu ve fyzice, konkrétně, jak lze teorii použít pro modelování.

=== Definice a základní vlastnosti ===
Obecná teorie relativity je metrická teorie gravitace. V&nbsp;jejím jádru jsou Einsteinovy rovnice, které popisují vztah mezi geometrií čtyřrozměrné [[Varieta (matematika)|pseudo-Riemannovské variety]] reprezentující prostoročas a tenzor energie a hybnosti obsažený v&nbsp;tomto prostoročasu.<ref>{{Harvnb|Wald|1984|loc=ch. 4}}, {{Harvnb|Weinberg|1972|loc=ch. 7}} nebo ve skutečnosti jakákoli jiná učebnice o&nbsp;obecné teorii relativity</ref> Fenomeny, které jsou v&nbsp;klasické mechanice připisovány působení síly gravitace (například volný pád, pohyb po oběžné dráze a [[trajektorie]] [[Kosmická loď|kosmických lodí]]), odpovídají inerciálnímu pohybu uvnitř zakřivené geometrie prostoročasu v&nbsp;obecné teorii relativity; neexistuje žádná gravitační síla odklánějící objekty z&nbsp;jejich přirozených, přímých cest. Namísto toho gravitace odpovídá změnám ve vlastnostech prostoru a času, což zase mění nejpravděpodobnější cesty, které budou objekty přirozeně následovat.<ref>Přinejmenším přibližně, srov. {{Harvnb|Poisson|2004}}</ref> Zakřivení je zase způsobeno energií a hybností hmoty. Parafrázováním relativisty [[John Archibald Wheeler|Johna Archibalda Wheelera]], prostoročas říká hmotě, jak se má pohybovat; hmota říká prostoročasu, jak se má zakřivovat.<ref>{{Harvnb|Wheeler|1990|p=xi}}</ref>

Zatímco obecná teorie relativity nahrazuje [[Skalární pole|skalární]] gravitační potenciál klasické fyziky symetrickým [[tenzor]]em druhého řádu, druhá je redukována na prvních v&nbsp;některých mezních případech. U&nbsp;slabých gravitačních polí a pomalé rychlosti k&nbsp;rychlosti světla se předpovědi teorie shodují s&nbsp;předpoklady teorie Newtonova gravitačního zákona.<ref>{{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 4.4}}</ref>

Jelikož je konstruována pomocí tenzorů, vykazuje obecná teorie relativity princip obecné kovariance: její zákony – a další zákony formulované v&nbsp;obecném relativistickém rámci – zaujímají stejnou formu ve všech [[Soustava souřadnic|souřadnicových systémech]].<ref>{{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 4.1}}</ref> Navíc teorie neobsahuje žádné invariantní geometrické pozaďové struktury, tzn. je nezávislá na pozadí. Splňuje tak přísnější [[obecný princip relativity]], totiž že [[přírodní zákon]]y jsou pro všechny pozorovatele stejné.<ref>Pro (koncepční a historické) obtíže při definování obecného principu relativity a jeho oddělení od pojmu obecné kovariance viz {{Harvnb|Giulini|2006b}}</ref> Místně, jak je vyjádřeno v&nbsp;principu ekvivalence, je prostoročas [[Minkowského prostor|Minkowský]] a zákony fyziky vykazují [[Lorentzovská kovariance|lokální lorentzovskou kovarianci]].<ref>§ 5 v&nbsp;kap. 12 z&nbsp;{{Harvnb|Weinberg|1972}}</ref>

=== Vytváření modelu ===
Jádrem koncepce obecně relativistického modelování je řešení Einsteinových rovnic. Vzhledem k&nbsp;Einsteinovým rovnicím a vhodným rovnicím pro vlastnosti hmoty se takové řešení skládá ze specifické semi-Riemannovy variety (obvykle definované tím, že udává metriku ve specifických souřadnicích) a specifických polí definovaných na této varietě. Hmota a geometrie musí splňovat Einsteinovy rovnice, a speciálně tenzor energie a hybnosti hmoty musí být bez divergence. Hmota musí samozřejmě také vyhovovat jakýmkoliv dalším rovnicím, které byly zavedeny na jeho vlastnostech. Stručně řečeno, takovým řešením je model vesmíru, který vyhovuje zákonům obecné teorii relativity a možná i&nbsp;dalším zákonům upravujícím jakoukoli hmotu, která může být přítomna.<ref>Úvodní kapitoly z&nbsp;{{Harvnb|Stephani|Kramer|MacCallum|Hoenselaers|2003}}</ref>

Einsteinovy rovnice jsou nelineární parciální diferenciální rovnice a jako takové jsou obtížně přesně řešitelné.<ref>Přehled ukazující Einsteinovy rovnice v&nbsp;širším kontextu ostatních [[Parciální diferenciální rovnice|parciálních diferenciálních rovnic]] s&nbsp;fyzikálním významem je {{Harvnb|Geroch|1996}}</ref> Přesto je známo několik přesných řešení, ačkoli jen málo má přímé fyzikální využití.<ref>Informace o&nbsp;pozadí a seznam řešení, srov. {{Harvnb|Stephani|Kramer|MacCallum|Hoenselaers|2003}}; nedávný přehled lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|MacCallum|2006}}</ref> Nejznámějšími přesná řešení, a také ta, které jsou nejzajímavější z&nbsp;fyzikálního hlediska jsou [[Schwarzschildova metrika|Schwarzschildovo řešení]], Reissnerovo–Nordströmovo řešení a [[Kerrova metrika]], které každé odpovídá určitému druhu černé díry v&nbsp;jinak prázdném vesmíru,<ref>{{Harvnb|Chandrasekhar|1983|loc=ch. 3,5,6}}</ref> a Friedmann-Lemaître-Robertson-Walkerův a de Sitterův vesmír, kdy oba popisují rozpínající se vesmír.<ref>{{Harvnb|Narlikar|1993|loc=ch. 4, sec. 3.3}}</ref> Přesná řešení velkého teoretického zájmu zahrnují Gödelův vesmír (který otevírá zajímavou možnost [[cestování v čase]] v&nbsp;zakřivených vesmírech), řešení Taub-NUT (modelový vesmír, který je homogenní, ale anizotropní) a anti de Sitterův prostor (který nedávno získal význam v&nbsp;kontextu toho, co se nazývá [[AdS/CFT|Maldacenova domněnka, AdS/CFT]]).<ref>Stručné popisy těchto a dalších zajímavých řešení lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|loc=ch. 5}}</ref>

Vzhledem k&nbsp;obtížnosti nalezení přesných řešení se Einsteinovy rovnice často řeší také [[Numerická integrace|numerickou integrací]] na počítačích nebo tím, že zvažuje malé odchylky od přesných řešení. V&nbsp;oblasti numerické relativity se používají výkonné počítače, které simulují geometrii prostoročasu a řeší Einsteinovy rovnice pro zajímavé situace, jako jsou srážky dvou černých děr.<ref>{{Harvnb|Lehner|2002}}</ref> Tyto metody mohou být v&nbsp;zásadě aplikovány na jakýkoli systém, který má dostatečné množství výpočetních prostředků, a může se zabývat zásadními otázkami, jako jsou [[Gravitační singularita#Nahá singularita|nahé singularity]]. Přibližná řešení mohou být také nalezena v&nbsp;teoriích perturbace, jako je linearizovaná gravitace<ref>Například {{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 4.4}}</ref> a její zobecnění, post-newtonovská expanze, obě byly rozvinuty Einsteinem. Ten druhý systém poskytuje systematický přístup k&nbsp;řešení geometrie prostoročasu, který obsahuje rozložení hmoty, která se pohybuje pomalu ve srovnání s&nbsp;rychlostí světla. Rozšíření zahrnuje řadu pojmů; první pojmy představují Newtonovskou gravitaci, zatímco další pojmy představují stále menší korekce k&nbsp;Newtonovské teorie kvůli obecné teorii relativity.<ref>{{Harvnb|Will|1993|loc=sec. 4.1 and 4.2}}</ref> Rozšířením tohoto rozmachu je parametrizovaná post-newtonovská aproximace (PPN), která umožňuje kvantitativní srovnání předpovědí obecné teorie relativity a alternativních teorií.<ref>{{Harvnb|Will|2006|loc=sec. 3.2}}, {{Harvnb|Will|1993|loc=ch. 4}}</ref>

== Důsledky Einsteinovy teorie ==
Obecná teorie relativity má celou řadu fyzikálních důsledků. Některé vyplývají přímo z&nbsp;axiómů teorie, zatímco jiné byly objeveny až v&nbsp;průběhu mnoha let výzkumu, který následoval po Einsteinově prvotním zveřejnění teorie.

=== Gravitační dilatace času a frekvenční posun ===
[[Soubor:Gravitational red-shifting.png|náhled|Schematické znázornění gravitačního rudého posunu světelné vlny unikající z&nbsp;povrchu masivního tělesa]]
Za předpokladu, že platí [[princip ekvivalence]],<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|pp=24–26 vs. pp. 236–237}} a {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|pp=164–172}}. Einstein odvodil tyto důsledky použitím principu ekvivalence už v&nbsp;roce 1907, srov. {{Harvnb|Einstein|1907}} a popis v&nbsp;{{Harvnb|Pais|1982|pp=196–198}}</ref> gravitace ovlivňuje plynutí času. Světlo vyslané do [[gravitační studna|gravitační studny]] je [[Modrý posuv|posunuto do modra]], zatímco světlo vyslané v&nbsp;opačném směru (tj. vycházející z&nbsp;gravitační studny) je [[Rudý posuv|posunuto do červena]]; společně jsou tyto dva jevy známé jako gravitační frekvenční posun. Obecněji děje v blízkosti masivního tělesa probíhají pomaleji ve srovnání s&nbsp;ději probíhajícími dále; tento jev je znám jako gravitační dilatace času.<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|pp=24–26}}; {{Harvnb|Misner|Thorne|Wheeler|1973 |loc=§ 38.5}}</ref>

Gravitační červený posun byl změřen laboratorně<ref>Pound-Rebkův experiment, viz {{Harvnb|Pound|Rebka|1959}}, {{Harvnb|Pound|Rebka|1960}}; {{Harvnb|Pound|Snider|1964}}; seznam dalších experimentů je uveden v&nbsp;{{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=table 4.1 on p. 186}}</ref> a pomocí astronomických pozorování.<ref>{{Harvnb|Greenstein|Oke|Shipman|1971}}; nejnovější a nejpřesnější měření [[Sirius|Siria B]] jsou publikovány v&nbsp;{{Harvnb|Barstow, Bond et al.|2005}}.</ref> Gravitační časová dilatace v&nbsp;gravitačním poli Země byla mnohokrát změřena pomocí [[Atomové hodiny|atomových hodin]],<ref>Počínaje [[Hafeleův–Keatingův experiment|Hafele-Keatingovým experimentem]] {{Harvnb|Hafele|Keating|1972a}} a {{Harvnb|Hafele|Keating|1972b}} a kulminujícím v&nbsp;Gravity Probe A&nbsp;experimentu; přehled experimentů lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=table 4.1 on p. 186}}</ref> a je průběžně ověřována díky provozu [[Global Positioning System|globálního polohovacího systému]] (GPS).<ref>GPS je nepřetržitě testováno porovnáváním atomových hodin na Zemi a na palubě obíhajících družic; pro popis relativistických efektů viz {{Harvnb|Ashby|2002}} a {{Harvnb|Ashby|2003}}</ref> Ověření předpovědí pro silná gravitační pole přineslo pozorování binárních pulsarů.<ref>{{Harvnb|Stairs|2003}} a {{Harvnb|Kramer|2004}}</ref> Všechny výsledky jsou v&nbsp;souladu s&nbsp;obecnou teorií relativity.<ref>Obecné přehledy naleznete v&nbsp;části 2.1. Will 2006; Will 2003, str. 32–36; {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=sec. 4.2}}</ref> Při současném stupni přesnosti však tato pozorování nerozlišují mezi obecnou teorií relativity a jinými teoriemi, ve kterých platí princip ekvivalence.<ref>{{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|pp=164–172}}</ref>

=== Zakřivení světelného paprsku a gravitační časové zpoždění ===
{{Podrobně|Gravitační čočka|Shapirův efekt}}
[[Soubor:Light deflectionCZ.png|náhled|vlevo|upright|Odklon světla (vysílaný z&nbsp;místa, které je zobrazeno modře) v&nbsp;blízkosti kompaktního tělesa (zobrazeno šedě)]]
Obecná teorie relativity předpovídá, že dráha světla bude sledovat zakřivení prostoročasu, když bude procházet kolem hvězdy. Tento efekt byl nejprve potvrzen pozorováním světla hvězd nebo vzdálených kvazarů, které se zakřiví, když prochází kolem [[Slunce]].<ref>Srov. {{Harvnb|Kennefick|2005}} pro klasická počáteční měření expedicí Artura Eddingtona. Přehled nejnovějších měření viz {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=ch. 4.3}}. Pro nejpřesnější přímé moderní pozorování pomocí kvasarů, srov. {{Harvnb|Shapiro|Davis|Lebach|Gregory|2004}}</ref>

Tyto a související předpovědi vyplývají ze skutečnosti, že světlo sleduje dráhu tzv. světelné nebo nulové geodetiky – zobecnění přímek, kterými putuje světlo v&nbsp;klasické fyzice. Tyto geodetiky jsou zobecněním [[Invariant (matematika)|invariance]] rychlosti světla ve speciální teorii relativity.<ref>Toto není nezávislý axiom; lze ho odvodit z&nbsp;Einsteinových rovnic a z&nbsp;Maxwell [[Lagrangeova funkce|Lagrangeovy]] funkce pomocí aproximace WKB, srov. {{Harvnb|Ehlers|1973|loc=sec. 5}}</ref> Při zkoumání vhodných modelů prostoročasu (buď vnější Schwarzschildova metrika, nebo pro více než jedno těleso post-newtonovská aproximace)<ref>{{Harvnb|Blanchet|2006|loc=sec. 1.3}}</ref> se objevuje několik vlivů gravitace na šíření světla. I&nbsp;když ohyb světla může být také odvozen zobecněním volného pádu na světlo,<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 1.16}}; pro historické příklady {{Harvnb|Israel|1987|pp=202–204}}; ve skutečnosti Einstein publikoval jedno takové odvození jako {{Harvnb|Einstein|1907}}. Takové výpočty mlčky předpokládají, že geometrie prostoru je [[Eukleidovský prostor|Euklidovská]], srov. {{Harvnb|Ehlers|Rindler|1997}}</ref> takto vypočtený úhel zakřivení je pouze poloviční oproti hodnotě dané obecnou teorií relativity.<ref>Z&nbsp;hlediska Einsteinovy teorie tyto odvození berou v&nbsp;úvahu vliv gravitace na čas, ale ne její důsledky pro deformaci vesmíru, srov. {{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 11.11}}</ref>

Se zakřivením světelného paprsku úzce souvisí gravitační časové zpoždění (neboli [[Shapirův efekt]]), jev, kdy světelný signál cestuje déle, pokud prochází gravitačním polem, než kdyby se pohyboval mimo toto pole. Tato předpověď byla mnohokrát úspěšně experimentálně ověřena.<ref>Experiment pro gravitační pole Slunce za použití radarových signálů odražených od planet [[Venuše (planeta)|Venuše]] a Merkur, viz {{Harvnb|Shapiro|1964}}, {{Harvnb|Weinberg|1972|loc=ch. 8, sec. 7}}; pro signály aktivně odeslané kosmickými sondami (měření transpondérů), viz {{Harvnb|Bertotti|Iess|Tortora|2003}}; pro přehled viz {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=table 4.4 on p. 200}}; pro novější měření s&nbsp;využitím signálů přijatých z&nbsp;[[pulsar]]u, který je součástí binárního systému hvězd, přičemž časové prodlevy vytváří gravitační pole druhého pulsaru viz {{Harvnb|Stairs|2003|loc=sec. 4.4}}</ref> V&nbsp;parametrizovaném post-newtonovském formalismu (PPN) je jak míra zakřivení světelného paprsku, tak gravitačního časového zpoždění dána parametrem γ, který zahrnuje vliv gravitace na geometrii prostoru.<ref>{{Harvnb|Will|1993|loc=sec. 7.1 and 7.2}}</ref>
{{clear}}

=== Gravitační vlny ===
{{Podrobně|Gravitační vlny}}
[[Soubor:Gravwav.gif|náhled|Prstenec testovacích částic deformovaných průchodem gravitační vlny (linearizované, zesílené pro lepší viditelnost)]]
Roku 1916<ref>{{Citace periodika|autor=Einstein, A|titul=Näherungsweise Integration der Feldgleichungen der Gravitation|datum vydání=June 1916|url=http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte|periodikum=[[Pruská akademie věd]]|6=Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften Berlin|ročník=part 1|strany=688–696|jazyk=anglicky|příjmení=|jméno=|datum přístupu=2018-12-15|url archivu=https://web.archive.org/web/20190321062928/http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte|datum archivace=2019-03-21|nedostupné=ano}}</ref><ref>{{Citace periodika |autor=Einstein, A |titul=Über Gravitationswellen |datum vydání=1918 |url=http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte |periodikum=Sitzungsberichte der Königlich Preussischen Akademie der Wissenschaften Berlin |ročník=part 1 |strany=154–167 |jazyk=anglicky |příjmení= |jméno= |datum přístupu=2018-12-15 |url archivu=https://web.archive.org/web/20190321062928/http://einstein-annalen.mpiwg-berlin.mpg.de/related_texts/sitzungsberichte |datum archivace=2019-03-21 |nedostupné=ano }}</ref> Einstein předpověděl existenci gravitačních vln, fluktuací v&nbsp;metrice prostoročasu, které se šíří rychlostí světla. S ohledem na analogie mezi gravitací slabého pole a elektromagnetismem se zde jedná o analogii [[elektromagnetické záření|elektromagnetických vln]]. Dne 11. února 2016 vědecký tým [[LIGO|aLIGO]] oznámil, že přímo detekoval gravitační vlny ze srážky dvojice černých děr.<ref name="Discovery 2016">{{Citace periodika |titul=Einstein's gravitational waves found at last |periodikum=Nature News| url=http://www.nature.com/news/einstein-s-gravitational-waves-found-at-last-1.19361 |datum vydání=February 11, 2016 |příjmení=Castelvecchi |jméno=Davide |příjmení2=Witze |jméno2=Witze |doi=10.1038/nature.2016.19361 |datum přístupu=2016-02-11 |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref name="Abbot">{{Citace periodika |titul=Observation of Gravitational Waves from a Binary Black Hole Merger| autor=B. P. Abbott |<!--WIRE:nepřevedeno:-->collaboration=LIGO Scientific Collaboration and Virgo Collaboration| periodikum=Physical Review Letters| rok=2016| ročník=116|číslo=6| url=https://journals.aps.org/prl/abstract/10.1103/PhysRevLett.116.061102 | doi=10.1103/PhysRevLett.116.061102| pmid=26918975| strany=061102|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = 1602.03837 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2016PhRvL.116f1102A |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref><ref name="NSF">{{Citace elektronické monografie|titul = Gravitational waves detected 100 years after Einstein's prediction {{!}} NSF - National Science Foundation|url = https://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=137628|<!--WIRE:nepřevedeno:-->website = www.nsf.gov|datum přístupu = 2016-02-11|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>

Nejjednodušší typ takové vlny lze znázornit jejím působením na prstenec volně se vznášejících částic. Sinusová vlna prostupující tímto kruhem směrem k&nbsp;pozorovateli zkresluje prstenec charakteristickým rytmickým způsobem (viz animovaný obrázek vpravo).<ref>Nejpokročilejší učebnice obecné teorie relativity obsahují popis těchto vlastností, např. {{Harvnb|Schutz|1985|loc=ch. 9}}</ref> Vzhledem k&nbsp;nelinearitě Einsteinových rovnic se libovolně silné gravitační vlny neřídí [[Princip superpozice|principem superpozice]], což ztěžuje jejich popis. Pro slabá pole však lze provést lineární aproximaci. Takové linearizované gravitační vlny jsou dostatečně přesným popisem extrémně slabé vlny, o kterých se předpokládá, že dorazí na Zemi jako následek událostí ve velmi vzdáleném vesmíru, které obvykle vytváří odchylky relativních vzdáleností o&nbsp;<math>10^{-21}</math> nebo méně. Metody analýzy dat běžně využívají skutečnosti, že tyto linearizované vlny mohou být [[Fourierova řada|Fourierovou řadou]].<ref>Např. {{Harvnb|Jaranowski|Królak|2005}}</ref>

Některá exaktní řešení popisují gravitační vlny bez jakékoli aproximace, např. sled vln putující prázdným prostorem<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|loc=ch. 13}}</ref> nebo Gowdyho vesmír, typy rozšiřujícího se vesmíru naplněného gravitačními vlnami.<ref>{{Harvnb|Gowdy|1971}}, {{Harvnb|Gowdy|1974}}</ref> Ale pro gravitační vlny produkované v&nbsp;astrofyzikálně významných situacích, jako je splynutí dvou černých děr, jsou v&nbsp;současné době numerické metody jediný způsob pro konstrukci vhodných modelů.<ref>Viz {{Harvnb|Lehner|2002}} krátký úvod k&nbsp;metodám numerické relativity a {{Harvnb|Seidel|1998}} pro spojení s&nbsp;astronomií gravitačních vln</ref>

=== Orbitální efekty a relativita směru ===
Obecná teorie relativity se liší od klasické mechaniky v&nbsp;řadě předpovědí týkajících se oběžných těles. Předpovídá celkovou rotaci ([[Precese|precesi]]) oběžných drah planet, stejně jako pokles oběžné dráhy způsobený emisí gravitačních vln a účinky související s&nbsp;relativitou směru.

==== Precese apsid ====
[[Soubor:Relativistic precession.svg|náhled|newtonovská (červená) vs. einsteinovská oběžná dráha (modrá) planety obíhající hvězdu]]

Podle obecné teorie relativity se [[Apsida (astronomie)|apsidy]] jakékoliv oběžné dráhy (bod přiblížení nejbližšího tělesa obklopujícího [[Těžiště|centrum hmoty systému]]) stáčí. Oběžná dráha není čistě [[Elipsa|eliptická]], podobá se spíše elipse otáčející se ve svém ohnisku, výsledná křivka má tvar podobný růžici (viz obrázek). Einstein nejprve odvodil tento výsledek použitím přibližné metriky představující newtonovskou hranici a využitím oběžného tělesa jako testovací částice. Skutečnost, že jeho teorie poskytovala jasné vysvětlení odchylky [[stáčení perihelia Merkuru]], objevené v&nbsp;roce 1859 [[Urbain Le Verrier|Urbainem Le Verrierem]], byla pro Einsteina důležitým důkazem toho, že konečně našel správný tvar rovnic gravitačního pole.<ref>{{Harvnb|Schutz|2003|pp=48–49}}, {{Harvnb|Pais|1982|pp=253–254}}</ref>

Jev lze také odvodit buď použitím přesné Schwarzschildovy metriky (popisující prostoročas kolem sférické hmoty)<ref>{{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 11.9}}</ref> nebo mnohem obecnější post-newtonovské aproximace.<ref>{{Harvnb|Will|1993|pp=177–181}}</ref> Je způsoben vlivem gravitace na geometrii prostoru a přenosem vlastní energie na gravitaci tělesa (zakotvenou v&nbsp;nelinearitě Einsteinových rovnic).<ref>V&nbsp;důsledku toho v&nbsp;parametrizovaném post-newtonovském formalismu (PPN) je míra tohoto efektu určena lineární kombinaci výrazů β a γ, srov. {{Harvnb|Will|2006|loc=sec. 3.5}} a {{Harvnb|Will|1993|loc=sec. 7.3}}</ref> Relativistická precese byla pozorována u&nbsp;všech planet, které umožňují přesné měření precese (Merkur, Venuše a Země)<ref>Nejpřesnější jsou měření poloh planet s pomocí interferometrie s velmi dlouhou základnou (VLBI); viz {{Harvnb|Will|1993|loc=ch. 5}}, {{Harvnb|Will|2006|loc=sec. 3.5}}, {{Harvnb|Anderson|Campbell|Jurgens|Lau|1992}}; pro přehled, {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|pp=406–407}}</ref>, stejně jako v&nbsp;binárních pulsarových systémech, kde je o&nbsp;pět [[Řádová velikost|řádů]] větší.<ref>{{Harvnb|Kramer|Stairs|Manchester|McLaughlin|2006}}</ref>

V&nbsp;obecné teorii relativity je posun perihelia σ, vyjádřený v&nbsp;radiánech za otáčku, dán přibližně:<ref>{{Citace monografie |titul=Theory and Practice of Natural Computing: Fourth International Conference, TPNC 2015, Mieres, Spain, December 15–16, 2015. Proceedings |<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=illustrated |jméno=Adrian-Horia |příjmení=Dediu |jméno2=Luis |příjmení2=Magdalena |jméno3=Carlos |příjmení3=Martín-Vide |vydavatel=Springer |rok=2015 |isbn=978-3-319-26841-5 |strany=141 |url=https://books.google.com/books?id=XmwiCwAAQBAJ}} [https://books.google.com/books?id=XmwiCwAAQBAJ&amp;pg=PA141 Výtah na stránce 141]</ref>

:<math>\sigma=\frac {24\pi^3L^2} {T^2c^2(1-e^2)} \,</math>

kde:
* L je [[velká poloosa dráhy]]
* T je [[doba oběhu]]
* <math>c</math> je rychlost světla
* e je [[excentricita dráhy]]

==== Pokles oběžné dráhy ====
[[Soubor:PSR B1913+16 period shift graph CZ.svg|náhled|Pokles oběžné dráhy pro PSR1913+16: časový posun v&nbsp;sekundách, sledovaný v průběhu tří desetiletí.<ref>Obrázek, obsahující chybové úsečky, je obr. 7 v&nbsp;{{Harvnb|Will|2006|loc=sec. 5.1}}</ref>]]
Podle obecné teorie relativity [[binární systém]] vyzařuje gravitační vlny, čímž ztrácí energii. Kvůli této ztrátě se vzdálenost mezi oběma těmito tělesy snižuje, stejně jako jejich doba oběhu. V&nbsp;rámci [[Sluneční soustava|sluneční soustavy]] nebo pro běžné dvojité hvězdy je účinek příliš malý, aby byl pozorovatelný. To ale není případ blízkého binárního pulsaru, systému dvou obíhajících [[Neutronová hvězda|neutronových hvězd]], z&nbsp;nichž jedna je pulsar: od pulsaru pozorovatelé na Zemi dostávají pravidelnou řadu rádiových pulsů, které mohou sloužit jako vysoce přesné hodiny, což umožňuje přesné měření oběžné dráhy. Protože neutronové hvězdy jsou nesmírně kompaktní, vyzařují značné množství energie ve formě gravitačního záření.<ref>{{Harvnb|Stairs|2003}}, {{Harvnb|Schutz|2003|pp=317–321}}, {{Harvnb|Bartusiak|2000|pp=70–86}}</ref>

První pozorování poklesu doby oběhu vlivem emise gravitačních vln provedl [[Russell Alan Hulse|Russell Hulse]] a [[Joseph Hooton Taylor|Joseph Taylor]] pomocí binárního pulsaru PSR1913+16, který objevili v&nbsp;roce 1974. Jednalo se o&nbsp;první, byť nepřímou, detekci gravitačních vln, za kterou jim byla v&nbsp;roce 1993 udělena [[Nobelova cena za fyziku]].<ref>{{Harvnb|Weisberg|Taylor|2003}}; pro objev pulsaru, viz {{Harvnb|Hulse|Taylor|1975}}; pro počáteční důkaz gravitačního záření viz {{Harvnb|Taylor|1994}}</ref> Od té doby bylo nalezeno několik dalších binárních pulsarů, zvláště dvojitý pulsar [[PSR J0737-3039]], ve kterém jsou pulsary obě hvězdy.<ref>{{Harvnb|Kramer|2004}}</ref>

==== Geodetický efekt a stáčení prostoročasu ====
{{Podrobně|Geodetický efekt|Strhávání časoprostoru}}
Několik relativistických efektů přímo souvisí s&nbsp;relativitou směru.<ref>{{Harvnb|Penrose|2004|loc=§14.5}}, {{Harvnb|Misner|Thorne|Wheeler|1973|loc=§11.4}}</ref> Jedním z&nbsp;nich je [[geodetický efekt]]: osový směr [[gyroskop]]u ve volném pádu v&nbsp;zakřiveném prostoročasu se změní ve srovnání například se směrem světla přicházejícího od vzdálených hvězd – i&nbsp;když takový gyroskop představuje způsob, jak udržet směr jak jen to je možné stabilně („[[Paralelní přenos (geometrie)|Paralelní přenos]]“).<ref>{{Harvnb|Weinberg|1972|loc=sec. 9.6}}, {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=sec. 7.8}}</ref> Pro systém Měsíc-Země byl tento efekt změřen pomocí odrazu laserového paprsku od Měsíce.<ref>{{Harvnb|Bertotti|Ciufolini|Bender|1987}}, {{Harvnb|Nordtvedt|2003}}</ref> V&nbsp;poslední době byla změřena pro testování hmotností na palubě družice Gravity Probe B s&nbsp;přesností lepší než 0,3 %.<ref>{{Harvnb|Kahn|2007}}</ref><ref>Popis úkolu lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Everitt|Buchman|DeBra|Keiser|2001}}; první hodnocení po letu je uvedeno v&nbsp;{{Harvnb|Everitt|Parkinson|Kahn|2007}}; další aktualizace budou k&nbsp;dispozici na webové stránce mise {{Harvnb|Kahn|1996–2012}}.</ref>

V&nbsp;blízkosti rotující hmoty se objevují gravitomagnetické efekty neboli [[strhávání časoprostoru]] (Lensův-Thirringův jev). Vzdálenému pozorovateli se zdá, že objekty blízko masivního tělesa se stáčí kolem tohoto tělesa. Nejvíce extrémní je to pro rotující černé díry, kde je rotace nevyhnutelná pro jakýkoli objekt vstupující do zóny známé jako [[ergosféra]].<ref>{{Harvnb|Townsend|1997|loc=sec. 4.2.1}}, {{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|pp=469–471}}</ref> Takové účinky mohou být opět testovány díky jejich vlivu na orientaci gyroskopů při volném pádu.<ref>{{Harvnb|Ohanian|Ruffini|1994|loc=sec. 4.7}}, {{Harvnb|Weinberg|1972|loc=sec. 9.7}}; pro novější přehled viz {{Harvnb|Schäfer|2004}}</ref> Poněkud sporné testy byly provedeny pomocí satelitů [[LAGEOS]], což potvrdilo relativistické předpovědi.<ref>{{Harvnb|Ciufolini|Pavlis|2004}}, {{Harvnb|Ciufolini|Pavlis|Peron|2006}}, {{Harvnb|Iorio|2009}}</ref> Byla také využita sonda [[Mars Global Surveyor]] obíhající kolem Marsu.<ref>{{Cit| autor=Iorio L.|titul=COMMENTS, REPLIES AND NOTES: A note on the evidence of the gravitomagnetic field of Mars |datum vydání=August 2006| periodikum=Classical and Quantum Gravity|ročník=23| číslo=17| strany=5451–5454|doi=10.1088/0264-9381/23/17/N01|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0606092 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006CQGra..23.5451I }}</ref><ref>{{Cit| autor=Iorio L.|titul=On the Lense–Thirring test with the Mars Global Surveyor in the gravitational field of Mars| periodikum=Central European Journal of Physics |datum vydání=June 2010| doi=10.2478/s11534-009-0117-6|ročník= 8 |číslo =3 |strany= 509–513|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0701146 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2010CEJPh...8..509I }}</ref>

== Astrofyzikální aplikace ==

=== Gravitační čočka ===
{{Podrobně|Gravitační čočka}}
[[Soubor:Einstein cross.jpg|náhled|[[Einsteinův kříž]]: čtyři obrazy stejného astronomického objektu, vytvořené gravitačním čočkováním]]
Zakřivení paprsků světla gravitací je zodpovědné za novou třídu astronomických jevů. Pokud je mezi astronomem a vzdáleným cílovým objektem umístěn masivní objekt s&nbsp;vhodnou hmotností a vhodnou relativní vzdáleností, astronom uvidí několik deformovaných obrazů zdroje. Takové účinky jsou známé jako gravitační čočky.<ref>Přehledy gravitačních čoček a jejich aplikací viz {{Harvnb|Ehlers|Falco|Schneider|1992}} a {{Harvnb|Wambsganss|1998}}</ref> V&nbsp;závislosti na konfiguraci, rozměrech a rozložení hmoty může vzniknout dva nebo více obrazů, jasný prsten známý jako [[Einsteinův prstýnek]] nebo částečné prstence nazvané oblouky.<ref>Pro jednoduché odvození viz {{Harvnb|Schutz|2003|loc=ch. 23}}; srov. {{Harvnb|Narayan|Bartelmann|1997|loc=sec. 3}}</ref>
První případ byl objeven v&nbsp;roce 1979;<ref>{{Harvnb|Walsh|Carswell|Weymann|1979}}</ref> od té doby byly pozorovány stovky gravitačních čoček.<ref>Obrázky všech známých čoček lze nalézt na stránkách projektu CASTLES, {{Harvnb|Kochanek|Falco|Impey|Lehar|2007}}</ref> Dokonce i&nbsp;když je více obrazů příliš blízko k&nbsp;sobě, aby bylo možné je vyřešit, efekt může být stále měřen, např. jako celkové zesvětlení cílového objektu; bylo zaznamenáno několik takových „událostí gravitačního mikročočkování“.<ref>{{Harvnb|Roulet|Mollerach|1997}}</ref>

Gravitační čočka se rozvinula v&nbsp;nástroj [[pozorování oblohy]]. Používá se k&nbsp;detekci přítomnosti a rozdělení [[Temná hmota|temné hmoty]], k&nbsp;poskytnutí „přírodního dalekohledu“ pro pozorování vzdálených galaxií a k&nbsp;získání nezávislého odhadu [[Hubbleova konstanta|Hubbleovy konstanty]]. Statistické vyhodnocení údajů z&nbsp;čoček poskytuje cenný pohled na strukturální vývoj [[Galaxie|galaxií]].<ref>{{Harvnb|Narayan|Bartelmann|1997|loc=sec. 3.7}}</ref>

=== Gravitační astronomie ===
{{Podrobně|Gravitační vlny|Gravitační astronomie}}
[[Soubor:LISA.jpg|náhled|180px|Umělecká představa vesmírného gravitačního vlnového detektoru [[Evolved Laser Interferometer Space Antenna|LISA]]]]
Pozorování binárních pulsarů poskytuje silné nepřímé důkazy o&nbsp;existenci gravitačních vln (viz pokles dráhy výše). Detekce těchto vln je hlavním cílem současného výzkumu souvisejícího s&nbsp;relativitou.<ref>{{Harvnb|Barish|2005}}, {{Harvnb|Bartusiak|2000}}, {{Harvnb|Blair|McNamara|1997}}</ref> V&nbsp;současnosti je v&nbsp;provozu několik pozemních detektorů gravitačních vln, zejména [[Interferometrický detektor gravitačních vln|interferometrické detektory gravitačních vln]] GEO 600, [[LIGO]] (dva detektory), TAMA 300 a VIRGO.<ref>{{Harvnb|Hough|Rowan|2000}}</ref> Různá časová pole pulsaru používají milisekundové pulzy pro detekci gravitačních vln v&nbsp;kmitočtovém rozsahu 10<sup>−9</sup> až 10<sup>−6</sup> [[hertz]]ů, který pochází z&nbsp;binárních superobřích černých děr.<ref>{{Cit | příjmení=Hobbs | jméno=George |titul=The international pulsar timing array project: using pulsars as a gravitational wave detector | příjmení2=Archibald | jméno2=A. | příjmení3=Arzoumanian | jméno3=Z. | příjmení4=Backer | jméno4=D. |<!--WIRE:nepřevedeno:--> last5=Bailes |<!--WIRE:nepřevedeno:--> first5=M. |<!--WIRE:nepřevedeno:--> last6=Bhat |<!--WIRE:nepřevedeno:--> first6=N. D. R. |<!--WIRE:nepřevedeno:--> last7=Burgay |<!--WIRE:nepřevedeno:--> first7=M. |<!--WIRE:nepřevedeno:--> last8=Burke-Spolaor |<!--WIRE:nepřevedeno:--> first8=S. |<!--WIRE:nepřevedeno:--> last9=Champion |<!--WIRE:nepřevedeno:--> first9=D. |<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8| doi=10.1088/0264-9381/27/8/084013 | datum vydání=2010 | periodikum=Classical and Quantum Gravity | ročník=27 | číslo=8 | strany=084013 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0911.5206 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2010CQGra..27h4013H }}</ref> V&nbsp;současnosti je ve vývoji evropský vesmírný detektor [[Evolved Laser Interferometer Space Antenna|eLISA / NGO]],<ref>{{Harvnb|Danzmann|Rüdiger|2003}}</ref> jehož předcházející mise (LISA Pathfinder) byla zahájena v&nbsp;prosinci 2015.<ref>{{Citace elektronické monografie|url=http://www.esa.int/esaSC/120397_index_0_m.html|titul=LISA pathfinder overview|vydavatel=ESA|datum přístupu=2012-04-23|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>

Pozorování gravitačních vln slibuje doplnění pozorování v&nbsp;[[Elektromagnetické spektrum|elektromagnetickém spektru]].<ref>{{Harvnb|Thorne|1995}}</ref> Očekává se, že poskytnou informace o&nbsp;černých dírách a jiných hustých objektech, jako jsou neutronové hvězdy a bílí trpaslíci, a o&nbsp;některých druzích kolapsů [[Supernova|Supernov]] a o&nbsp;procesech ve velmi raném vesmíru, včetně charakteristických rysů určitých druhů hypotetických [[Kosmická struna|kosmických strun]].<ref>{{Harvnb|Cutler|Thorne|2002}}</ref> V&nbsp;únoru 2016 vědecký tým aLIGO oznámil, že detekoval gravitační vlny ze splynutí černých děr.<ref name="Discovery 2016"/><ref name="Abbot"/><ref>{{Citace elektronické monografie|titul = Gravitational waves detected 100 years after Einstein's prediction {{!}} NSF – National Science Foundation|url = https://www.nsf.gov/news/news_summ.jsp?cntn_id=137628|<!--WIRE:nepřevedeno:-->website = www.nsf.gov|datum přístupu = 2016-02-11|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}</ref>

=== Černé díry a další kompaktní předměty ===
{{Podrobně|Černá díra}}
Vždy, když se poměr hmotnosti objektu k&nbsp;jeho poloměru stává dostatečně velkým, obecná teorie relativity předpovídá vznik černé díry, oblasti v&nbsp;prostoru, ze které nic, ani světlo, nemůže uniknout. V&nbsp;současnosti přijímaných modelech [[vývoj hvězd|vývoje hvězd]] jsou neutronové hvězdy kolem 1,4 [[sluneční hmotnost]]i a hvězdné černé díry s&nbsp;hmotností několika až několika desítek sluncí považovány za konečný stav vývoje masivních hvězd.<ref>{{Harvnb|Miller|2002|loc=lectures 19 and 21}}</ref> Obvykle má galaxie ve svém středu jednu obří černou díru s&nbsp;hmotností několika milionů až několik [[Miliarda|miliard]] hmotností Slunce,<ref>{{Harvnb|Celotti|Miller|Sciama|1999|loc=sec. 3}}</ref> a o&nbsp;její přítomnosti se předpokládá, že hraje důležitou roli při vzniku galaxie a větších kosmických struktur.<ref>{{Harvnb|Springel|White|Jenkins|Frenk|2005}} a doprovodný souhrn {{Harvnb|Gnedin|2005}}</ref>

[[Soubor:Star collapse to black hole.png|náhled|vlevo|Simulace založená na rovnicích obecné teorie relativity: hvězda se zhroutila, aby vytvořila černou díru a přitom emitovala gravitační vlny]]
Astronomicky nejdůležitější vlastností kompaktních objektů je, že poskytují nadmíru účinný mechanismus pro přeměnu gravitační energie na elektromagnetické záření.<ref>{{Harvnb|Blandford|1987|loc=sec. 8.2.4}}</ref> [[Akrece (astronomie)|Akrece]], pád prachu nebo plynné hmoty do hvězdné nebo obří černé díry, se považuje za zodpovědný za některé velkolepě zářící astronomické objekty, zejména různé druhy aktivních galaktických jader v&nbsp;galaktických mírách a hvězdných objektech, jako jsou mikrokvasary.<ref>Základní mechanismus viz {{Harvnb|Carroll|Ostlie|1996|loc=sec. 17.2}}; více o&nbsp;různých typech astronomických objektů s&nbsp;tím spojených, srov. {{Harvnb|Robson|1996}}</ref> Zejména akrece může vést k&nbsp;[[Výtrysk plazmatu|relativistickým výtryskům]], soustředěným paprskům vysoce energetických částic, které jsou vymrštěny do prostoru téměř rychlostí světla.<ref>Pro přehled viz {{Harvnb|Begelman|Blandford|Rees|1984}}. U&nbsp;vzdáleného pozorovatele se zdá, že některé z&nbsp;těchto proudů se pohybují rychleji než světlo ; toto však lze vysvětlit jako optickou iluzi, která neporušuje principy relativity, viz {{Harvnb|Rees|1966}}</ref>
Obecná teorie relativity hraje ústřední roli při modelování všech těchto jevů<ref>Pro konečné stavy hvězd, srov. {{Harvnb|Oppenheimer|Snyder|1939}} nebo, pro novější numerickou práci, {{Harvnb|Font|2003|loc=sec. 4.1}}; pro supernovy stále existují velké problémy, které je třeba vyřešit, srov. {{Harvnb|Buras|Rampp|Janka|Kifonidis|2003}}; pro simulaci akrece a tvorbu proudů, srov. {{Harvnb|Font|2003|loc=sec. 4.2}}. Také se předpokládá, že relativistické efekty čočky hrají roli pro signály získané z&nbsp;rentgenových pulsarů, srov. {{Harvnb|Kraus|1998}}</ref> a pozorování poskytují silné důkazy o&nbsp;existenci černých děr s&nbsp;vlastnostmi předpověděnými teorií.<ref>Důkaz zahrnuje limity na kompaktnost z&nbsp;pozorování akrečně řízených jevů („Eddingtonova limita“), viz {{Harvnb|Celotti|Miller|Sciama|1999}}, pozorování hvězdné dynamiky v&nbsp;centru naší [[Galaxie Mléčná dráha|Galaxie]], srov {{Harvnb|Schödel|Ott|Genzel|Eckart|2003}} a indikace, že alespoň některé z&nbsp;kompaktních objektů se zdají, že nemají žádný pevný povrch, což lze odvodit z&nbsp;vyšetření rentgenových záblesků, u&nbsp;nichž je centrální kompaktní objekt buď neutronová hvězda nebo černá otvor; srov. {{Harvnb|Remillard|Lin|Cooper|Narayan|2006}} pro přehled, {{Harvnb|Narayan|2006|loc=sec. 5}}. Nedočkavě se hledá pozorování „stínu“ středového horizontu černé díry Mléčné dráhy, srov. {{Harvnb|Falcke|Melia|Agol|2000}}</ref>

Černé díry jsou také vyhledávanými cíli při hledání gravitačních vln (srov. gravitační vlny, výše). Spojení binárních černých děr by mělo vést k&nbsp;tomu, že některé z&nbsp;nejsilnějších signálů gravitačních vln dopadnou na detektory na Zemi a fáze přímo před spojením („cvrlikání“) by mohla být použita jako [[standardní svíčka]] pro odvození vzdálenosti k&nbsp;událostem spojování – a proto slouží jako sonda kosmické expanze na velké vzdálenosti.<ref>{{Harvnb|Dalal|Holz|Hughes|Jain|2006}}</ref> Gravitační vlny produkované, když se hvězdná černá díra vrhá do obří černé díry, by proto měly poskytovat přímé informace o&nbsp;geometrii obřích černých děr.<ref>{{Harvnb|Barack|Cutler|2004}}</ref>
{{clear}}

=== Kosmologie ===
[[Soubor:Lensshoe hubble.jpg|náhled|Modrá podkova vpravo od středu obrázku je obraz vzdálené galaxie zvětšený gravitačním působením bližší masivní červené galaxie zobrazené uvnitř podkovy; obraz vzdálenější galaxie je zdeformovaný do tvaru téměř úplného kruhu.]]

Současné modely kosmologie jsou založeny na Einsteinových rovnicích gravitačního pole, které zahrnují kosmologickou konstantu Λ, která má významný vliv na rozsáhlou dynamiku vesmíru,
:<math> R_{\mu\nu} - {\textstyle 1 \over 2}R\,g_{\mu\nu} + \Lambda\ g_{\mu\nu} = \frac{8\pi G}{c^{4}}\, T_{\mu\nu} </math>
kde ''<math>g_{\mu\nu}</math>'' je metrika prostoročasu.<ref>Původně {{Harvnb|Einstein|1917}}; srov. {{Harvnb|Pais|1982|pp=285–288}}</ref> [[Izotropie|Izotropní]] a homogenní řešení těchto rozšířených rovnic, Friedmann-Lemaître-Robertson-Walkerovo řešení<ref>{{Harvnb|Carroll|2001|loc=ch. 2}}</ref>, umožňují fyzikům modelovat vesmír, který se vyvinul za posledních 14 [[Miliarda|miliard]] let z&nbsp;horké rané fáze velkého třesku.<ref>{{Harvnb|Bergström|Goobar|2003|loc=ch. 9–11}}; použití těchto modelů je odůvodněno skutečností, že ve velkých měřítkách kolem sto milionů [[Světelný rok|světelných let]] a více se náš vlastní vesmír skutečně jeví jako izotropní a homogenní, srov. {{Harvnb|Peebles|Schramm|Turner|Kron|1991}}</ref> Jakmile je v&nbsp;astronomickém pozorování fixováno malé množství parametrů (například průměrná hustota hmoty vesmíru),<ref>Např. s&nbsp;daty WMAP viz {{Harvnb|Spergel|Verde|Peiris|Komatsu|2003}}</ref> mohou být k&nbsp;testování použity další pozorovací údaje.<ref>Tyto zkoušky zahrnují další podrobná pozorování, viz např. obr. 2 v&nbsp;{{Harvnb|Bridle|Lahav|Ostriker|Steinhardt|2003}}</ref> Předpovědi, všechny úspěšné, zahrnují počáteční množství chemických prvků vytvořených v&nbsp;období primární nukleosyntézy,<ref>{{Harvnb|Peebles|1966}}; pro nedávný popis předpovědí, viz {{Harvnb|Coc, Vangioni‐Flam et al.|2004}}; dostupný popis najdete v&nbsp;{{Harvnb|Weiss|2006}}; srovnej s&nbsp;poznatky v&nbsp;{{Harvnb|Olive|Skillman|2004}}, {{Harvnb|Bania|Rood|Balser|2002}}, {{Harvnb|O'Meara|Tytler|Kirkman|Suzuki|2001}} a {{Harvnb|Charbonnel|Primas|2005}}</ref> rozsáhlou strukturu vesmíru<ref>{{Harvnb|Lahav|Suto|2004}}, {{Harvnb|Bertschinger|1998}}, {{Harvnb|Springel|White|Jenkins|Frenk|2005}}</ref> a existenci a vlastnosti „ozvěny sálání“ z&nbsp;raného kosmu, tzv. [[Reliktní záření|kosmického mikrovlnného pozadí]].<ref>{{Harvnb|Alpher|Herman|1948}}, pro pedagogický úvod viz {{Harvnb|Bergström|Goobar|2003|loc=ch. 11}}; pro počáteční detekci viz {{Harvnb|Penzias|Wilson|1965}} a pro přesná měření družicovými observatořemi {{Harvnb|Mather|Cheng|Cottingham|Eplee|1994}} ([[COBE]]) a {{Harvnb|Bennett|Halpern|Hinshaw|Jarosik|2003}} (WMAP). Budoucí měření by také mohly odhalit důkazy o&nbsp;gravitačních vlnách v&nbsp;raném vesmíru; tyto dodatečné informace jsou obsaženy v&nbsp;polarizaci záření, viz {{Harvnb|Kamionkowski|Kosowsky|Stebbins|1997}} a {{Harvnb|Seljak|Zaldarriaga|1997}}</ref>

Astronomické pozorování kosmologické rychlosti rozpínání umožňují odhadnout celkové množství hmoty ve vesmíru, i&nbsp;když povaha této záležitosti zůstává zčásti tajemná. Zdá se, že přibližně 90 % veškeré hmoty je temnou hmotou, která má hmotnost (nebo ekvivalentně gravitační účinek), ale nepůsobí elektromagneticky, a proto nemůže být přímo pozorována.<ref>Důkaz pro toto pochází z&nbsp;určení kosmologických parametrů a dalších pozorování zahrnujících dynamiku galaxií a kup galaxií, srov. {{Harvnb|Peebles|1993|loc=ch. 18}}, důkazy z&nbsp;gravitačních čoček, srov. {{Harvnb|Peacock|1999|loc=sec. 4.6}} a simulace formování velkých struktur, viz {{Harvnb|Springel|White|Jenkins|Frenk|2005}}</ref> V&nbsp;rámci známé [[Fyzika částic|fyziky částic]] nebo jinde<ref>Někteří fyzici zejména zpochybnili, zda důkazy o&nbsp;temné hmotě jsou ve skutečnosti důkazem odchylek od Einsteinovského (a Newtonovského) popisu gravitace, srov. přehled v&nbsp;{{Harvnb|Mannheim|2006|loc=sec. 9}}</ref> neexistuje obecně přijímaný popis tohoto nového druhu hmoty.<ref>{{Harvnb|Peacock|1999|loc=ch. 12}}, {{Harvnb|Peskin|2007}}; Pozorování zejména ukazují, že veškerá zanedbatelná část této hmoty není ve formě obvyklých [[Elementární částice|elementárních částic]] („[[baryon]]ová hmota“), srov. {{Harvnb|Peacock|1999|loc=ch. 12}}</ref> Pozorované důkazy z&nbsp;průzkumů rudých posunů vzdálených supernov a měření kosmického záření také ukazují, že vývoj našeho vesmíru je významně ovlivněn kosmologickou konstantou, která vede k&nbsp;zrychlení rozpínání vesmíru nebo ekvivalentní formou energie s&nbsp;neobvyklou [[Stavová rovnice|stavovou rovnicí]], známou jako [[temná energie]], jejíž povaha zůstává nejasná.<ref>{{Harvnb|Carroll|2001}}; přístupný přehled je uveden v&nbsp;{{Harvnb|Caldwell|2004}}. I&nbsp;zde vědci argumentovali, že důkazy neznamenají novou formu energie, ale potřebu modifikací v&nbsp;našich kosmologických modelech, srov. {{Harvnb|Mannheim|2006|loc=sec. 10}}; výše zmíněné úpravy nemusí být modifikace obecné teorie relativity, mohou to být například modifikace ve způsobu, jakým se s&nbsp;nehomogenitou ve vesmíru zachází, srov. {{Harvnb|Buchert|2007}}</ref>

[[Inflace (kosmologie)|Inflační fáze]],<ref>Dobrý úvod je {{Harvnb|Linde|1990}}; pro novější přehled viz {{Harvnb|Linde|2005}}</ref> dodatečná fáze silně zrychlené expanze v&nbsp;kosmickém čase kolem 10<sup>−33</sup> sekund, byla představena jako hypotéza v&nbsp;roce 1980, kdy se vyskytlo několik záhadných pozorování, které nebyly vysvětleny klasickými kosmologickými modely, jako byla téměř dokonalá homogenita záření kosmického pozadí.<ref>Přesněji řečeno se jedná o&nbsp;problém plochosti, problém horizontu a problém monopolu ; učitelský úvod lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Narlikar|1993|loc=sec. 6.4}}, viz také {{Harvnb|Börner|1993|loc=sec. 9.1}}</ref> Nedávná měření kosmického záření vedly k&nbsp;prvnímu důkazu tohoto scénáře.<ref>{{Harvnb|Spergel|Bean|Doré|Nolta|2007|loc=sec. 5,6}}</ref> Existuje však ohromující škála možných inflačních scénářů, které nelze omezit současnými pozorováními.<ref>Přesněji řečeno, potenciální funkce, která je rozhodující pro určení dynamiky inflatonu, je prostě postulovaná, ale není odvozena ze základní fyzikální teorie</ref> Ještě větší otázkou je fyzika nejstaršího vesmíru před inflační fází a blízká době, kdy klasické modely předpovídají [[Gravitační singularita|singularitu]] velkého třesku. Směrodatná odpověď by vyžadovala úplnou teorii kvantové gravitace, která ještě nebyla zformulována<ref>{{Harvnb|Brandenberger|2007|loc=sec. 2}}</ref> (viz kapitola o&nbsp;kvantové gravitaci níže).

=== Cestování v&nbsp;čase ===
[[Kurt Gödel]] ukázal,<ref>{{harvnb|Gödel|1949}}</ref> že existují řešení Einsteinových rovnic, které obsahují [[uzavřená časupodobná křivka|uzavřené časupodobné křivky]] (UČK), které umožňují smyčky v&nbsp;čase. Řešení vyžadují extrémní fyzikální podmínky, které se v&nbsp;praxi pravděpodobně neobjeví a zůstává otevřenou otázkou, zda je další fyzikální zákony zcela nevyloučí. Od té doby byly nalezeny další podobně nepraktické řešení obsahující UČK, jako je například Tiplerův válec a průchozí červí díra.

== Pokročilé koncepty ==

=== Příčinná struktura a globální geometrie ===
[[Soubor:Penrose.svg|náhled|Penrose-Carterův diagram nekonečného Minkowského vesmíru]]
V&nbsp;obecné teorii relativity žádné hmotné těleso nedokáže dohonit nebo předstihnout světelný impuls. Žádný účinek události ''A'' nedosáhne jiné místo ''X'' před dopadem světla z&nbsp;''A'' na ''X''. V&nbsp;důsledku toho zkoumání všech světelných světočar (nulových geodetik) poskytuje klíčové informace o&nbsp;kauzální struktuře prostoročasu. Tato struktura může být zobrazena pomocí Penroseových diagramů, ve kterých jsou nekonečně velké oblasti prostoru a nekonečné časové intervaly zmenšeny („kompaktní“) tak, aby se vešly na konečnou mapu, zatímco světlo stále cestuje po diagonálách jako ve standardních prostoročasových schématech.<ref>{{Harvnb|Frauendiener|2004}}, {{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 11.1}}, {{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|loc=sec. 6.8, 6.9}}</ref>

S&nbsp;vědomým důležitosti významu příčinné struktury [[Roger Penrose]] a další vyvinuli to, co je známo jako globální geometrie. V&nbsp;globální geometrii nejsou předmětem studia žádná [[Diferenciální rovnice|partikulární řešení]] (nebo rodina řešení) Einsteinových rovnic. Spíše se vztahy, které platí pro všechny geodetiky, jako je Raychaudhuriova rovnice a další nespecifické předpoklady o&nbsp;povaze hmoty (obvykle ve formě energetických podmínek), používají k&nbsp;odvození obecných výsledků.<ref>{{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 9.2–9.4}} a {{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|loc=ch. 6}}</ref>

=== Horizonty událostí ===
{{Podrobně|Termodynamika černých děr}}
Pomocí globální geometrie mohou být některé prostoročasy zobrazeny tak, že obsahují hranice nazývané [[Horizont událostí|horizonty událostí]], které ohraničují jednu oblast od zbytku prostoročasu. Nejznámějšími příklady jsou černé díry: jestliže je hmota stlačena do dostatečně malého prostoru (podle tzv. obručové hypotézy je příslušným rozměrovým měřítkem [[Schwarzschildův poloměr]]<ref>{{Harvnb|Thorne|1972}}; pro nejnovější číselné studie viz {{Harvnb|Berger|2002|loc=sec. 2.1}}</ref>), žádné světlo zevnitř nemůže uniknout ven. Vzhledem k&nbsp;tomu, že žádný objekt nemůže předstihnout světelný impuls, je taktéž uvězněna veškerá vnitřní hmota. Průchod z&nbsp;vnějšku do vnitřku stále zůstává možný, což ukazuje, že hranice, ''horizont'' černé díry, není fyzickou bariérou.<ref>{{Harvnb|Israel|1987}}. Přesnější matematický popis rozlišuje několik druhů horizontů, zejména horizonty událostí a zdánlivý horizont srov. {{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|pp=312–320}} nebo {{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 12.2}}; tam jsou také intuitivnější definice pro izolované systémy, které nevyžadují znalost prostoročasových vlastností v&nbsp;nekonečnu, srov. {{Harvnb|Ashtekar|Krishnan|2004}}</ref>

[[Soubor:Ergosphere of a rotating black hole.svg|jazyk=cs|náhled|vlevo|Ergosféra rotující černé díry, která hraje klíčovou roli při získávání energie z&nbsp;takové černé díry]]
Časné studie černých děr se opíraly o&nbsp;explicitní řešení Einsteinových rovnic, konkrétně o&nbsp;sféricky symetrické Schwarzschildovo řešení (používané k&nbsp;popisu statické černé díry) a o&nbsp;osově symetrické Kerrově metrice (používané k&nbsp;popisu rotující, stacionární černé díry, které přivádí zajímavé vlastností, jako je [[ergosféra]]). Pozdější studie za pomocí globální geometrie ukázaly obecnější vlastnosti černých děr. Z&nbsp;dlouhodobého hlediska jsou to spíše jednoduché objekty charakterizované jedenácti parametry specifikujícími energii, lineární hybnost, [[moment hybnosti]], polohu v&nbsp;určitém čase a [[elektrický náboj]]. To je uvedeno v&nbsp;teorémech o&nbsp;jedinečnosti černé díry: „černé díry nemají vlasy“, to znamená že nemají žádné rozlišovací znaky jako jsou například účesy lidí. Bez ohledu na složitost gravitačního objektu, který se zhroutí, aby vytvořil černou díru, je výsledný objekt (vysílající gravitační vlny) velmi jednoduchý.<ref>Pro první kroky, srov. {{Harvnb|Israel|1971}}; viz {{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|loc=sec. 9.3}} nebo {{Harvnb|Heusler|1996|loc=ch. 9 and 10}} pro odvození a {{Harvnb|Heusler|1998}} stejně jako {{Harvnb|Beig|Chruściel|2006}} jako přehledy posledních výsledků</ref>

Ještě více pozoruhodné je, že existuje obecná sada zákonů známá jako [[termodynamika černých děr]], která je analogická [[Termodynamický zákon|termodynamickým zákonům]]. Například podle druhého zákona termodynamiky černých děr plocha (povrch) horizontu událostí obecné černé díry je v čase neklesající, podobně jako [[entropie]] termodynamického systému. To omezuje energii, kterou lze získat klasickými prostředky z&nbsp;rotující černé díry (např. pomocí Penroseova procesu).<ref>Zákony mechaniky černé díry byly poprvé popsány v&nbsp;{{Harvnb|Bardeen|Carter|Hawking|1973}}; názornější prezentaci lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Carter|1979}}; pro novější přehled viz {{Harvnb|Wald|2001|loc=ch. 2}}. Důkladný úvod do knihy s&nbsp;úvodem k&nbsp;potřebné matematice {{Harvnb|Poisson|2004}}. Pro Penroseův proces viz {{Harvnb|Penrose|1969}}</ref> Existují silné důkazy, že zákony termodynamiky černé díry jsou ve skutečnosti podmnožinou zákonů termodynamiky a že povrch černé díry je úměrný její entropii.<ref>{{Harvnb|Bekenstein|1973}}, {{Harvnb|Bekenstein|1974}}</ref> To vede k&nbsp;úpravě původních zákonů termodynamiky černé díry: například když druhý zákon termodynamiky černé díry se stává součástí druhého zákona termodynamiky, je možné, že oblast černých děr klesá – dokud ostatní procesy zajistí, že celkově se entropie zvyšuje. Jako termodynamické objekty s&nbsp;nenulovou teplotou by měly černé díry vyzařovat tepelné záření. Poloklasické výpočty naznačují, že to skutečně dělají, přičemž povrchová hmotnost hraje roli teploty v&nbsp;[[Planckův vyzařovací zákon|Planckově zákonu]]. Toto záření je známé jako [[Hawkingovo záření]] (viz níže sekce kvantové teorie).<ref>Fakt, že černé díry vyzařují kvantově mechanicky, byl nejprve odvozen v&nbsp;{{Harvnb|Hawking|1975}}; důkladnější odvození lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Wald|1975}}. Přehled je uveden v&nbsp;{{Harvnb|Wald|2001|loc=ch. 3}}</ref>

Existují i&nbsp;jiné typy horizontů. V&nbsp;rozpínajícím se vesmíru může pozorovatel zjistit, že některé oblasti minulosti nelze pozorovat („částicový horizont“) a některé oblasti budoucnosti nemohou být ovlivněny (horizont událostí).<ref>{{Harvnb|Narlikar|1993|loc=sec. 4.4.4, 4.4.5}}</ref> Dokonce i&nbsp;v&nbsp;plochém Minkowského prostoru, který je popisován zrychleným pozorovatelem (Rindlerův prostor), budou existovat horizonty spojené s&nbsp;poloklasickým zářením známým jako [[Unruhův jev]].<ref>Horizonty: srov. {{Harvnb|Rindler|2001|loc=sec. 12.4}}. Unruhův efekt: {{Harvnb|Unruh|1976}}, srov. {{Harvnb|Wald|2001|loc=ch. 3}}</ref>

=== Singularity ===
{{Podrobně|Gravitační singularita}}
Dalším obecným rysem obecné teorie relativity je výskyt hranic prostoročasu známých jako [[Gravitační singularita|singularity]]. Prostoročas může být prozkoumán sledováním časupodobných a světlupodobných geodetik – všech možných způsobů, jak může světlo a částice ve volném pádu cestovat. Některá řešení Einsteinových rovnic však mají „ostré okraje“ – oblasti známé jako gravitační singularity, kde dráhy světla a padajících částic náhle končí a geometrie se stává špatně definovanou. V&nbsp;zajímavějších případech se jedná o&nbsp;„singularity zakřivení“, kde geometrické veličiny charakterizující zakřivení prostoročasu, jako je Ricciho skalár, nabývají nekonečné hodnoty.<ref>{{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|loc=sec. 8.1}}, {{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 9.1}}</ref> Známé příklady prostoročasů s&nbsp;budoucími singularitami – kde končí světočáry – jsou Schwarzschildovo řešení, které popisuje singularitu uvnitř věčně statické černé díry<ref>{{Harvnb|Townsend|1997|loc=ch. 2}}; rozsáhlejší zpracování tohoto řešení lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Chandrasekhar|1983|loc=ch. 3}}</ref> nebo Kerrova řešení s&nbsp;prstencovitou singularitou ve věčně rotující černé díře.<ref>{{Harvnb|Townsend|1997|loc=ch. 4}}; pro rozsáhlejší zpracování, srov. {{Harvnb|Chandrasekhar|1983|loc=ch. 6}}</ref> Friedmann-Lemaître-Robertson-Walkerovo řešení a další prostoročasové popisy vesmíru mají singularity v&nbsp;minulosti, ve kterých světočáry začínají, a to singularitu Velkého třesku, a jiné mají budoucí singularitu ([[Velký křach|Velkého křachu]]).<ref>{{Harvnb|Ellis|Van Elst|1999}}; bližší pohled na samu singularitu je převzat z&nbsp;{{Harvnb|Börner|1993|loc=sec. 1.2}}</ref>

Vzhledem k&nbsp;tomu, že všechny tyto příklady jsou velmi symetrické – a tedy zjednodušené – nabízí se závěr, že výskyt singularit je artefaktem idealizace.<ref>Zde bychom měli připomenout fakt, že důležité „kvazioptické“ singularity tzv. eikonální aproximace mnoha vlnových rovnic, jmenovitě „kaustiky“, jsou vyřešeny do konečných vrcholů nad rámec toho přiblížení.</ref> Známé singulární teorémy, které prokázaly použití metod globální geometrie, říkají jinak: singularity jsou obecnou vlastností obecné teorie relativity a jsou nevyhnutelné, jakmile kolaps objektu s&nbsp;realistickými vlastnostmi prošel určitou etapou<ref>Přesněji, když jsou zachyceny nulové povrchy, srov. {{Harvnb|Penrose|1965}}</ref> a také na začátek široké třídy rozšiřujících se vesmírů.<ref>{{Harvnb|Hawking|1966}}</ref> Nicméně teorémy velmi málo říkají o&nbsp;vlastnostech singularit a většina současného výzkumu je věnována charakterizování generické struktury těchto entit (navržená hypotéza např. BKL singularity).<ref>Domněnka byla podána v&nbsp;{{Harvnb|Belinskii|Khalatnikov|Lifschitz|1971}}; pro novější přehled viz {{Harvnb|Berger|2002}}. Dostupnou expozici uvádí {{Harvnb|Garfinkle|2007}}</ref> [[Hypotéza kosmické cenzury]] uvádí, že všechny realistické budoucí singularity (bez dokonalých symetrií, hmota s&nbsp;realistickými vlastnostmi) jsou bezpečně ukryty za horizontem a tedy neviditelné pro všechny vzdálené pozorovatele. Zatím neexistují žádné formální důkazy, výsledky numerických simulací však podporují její platnost.<ref>Omezení na budoucí singularity přirozeně vylučuje počáteční singularity, jako je singularita Velkého třesku, která je v&nbsp;zásadě viditelná pro pozorovatele v&nbsp;pozdějším kosmickém čase. Hypotéza kosmické cenzury byla poprvé představena v&nbsp;{{Harvnb|Penrose|1969}}; Popis na úrovni učebnice je uveden v&nbsp;{{Harvnb|Wald|1984|pp=302–305}}. Číselné výsledky naleznete v&nbsp;přehledu {{Harvnb|Berger|2002|loc=sec. 2.1}}</ref>

=== Evoluční rovnice ===
Každé řešení Einsteinových rovnic zahrnuje celou historii vesmíru. Popisuje stav hmoty a geometrii všude a v&nbsp;každém okamžiku v&nbsp;tomto konkrétním vesmíru. Kvůli své obecné kovarianci Einsteinova teorie sama o&nbsp;sobě nestačí k&nbsp;určení [[časová evoluce|časové evoluce]] metrického tenzoru. Musí být kombinována s&nbsp;podmínkami souřadnic, které jsou analogické ke kalibraci měřidel v&nbsp;jiných teoriích pole.<ref>{{Harvnb|Hawking|Ellis|1973|loc=sec. 7.1}}</ref>

Abychom pochopili Einsteinovy rovnice jako parciální diferenciální rovnice, je užitečné je formulovat takovým způsobem, který popisuje vývoj vesmíru v&nbsp;čase. To se děje ve vyjádření „3 + 1“, kde je prostoročas rozdělen na tři rozměry prostoru a jednu časovou dimenzi. Nejznámějším příkladem je ADM formalismus.<ref>{{Harvnb|Arnowitt|Deser|Misner|1962}}; pro pedagogický úvod viz {{Harvnb|Misner|Thorne|Wheeler|1973|loc=§21.4–§21.7}}</ref> Tyto rozklady ukazují, že prostoročas evoluční rovnice obecné teorie relativity se dobře chovají: řešení vždy existují a jsou jednoznačně definovány, jakmile byly specifikovány vhodné výchozí podmínky.<ref>{{Harvnb|Fourès-Bruhat|1952}} a {{Harvnb|Bruhat|1962}}; pro pedagogický úvod viz {{Harvnb|Wald|1984|loc=ch. 10}}; on-line recenze lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Reula|1998}}</ref> Takové formulace Einsteinových rovnic pole jsou základem numerické relativity.<ref>{{Harvnb|Gourgoulhon|2007}}; pro přezkoumání základů numerické relativity, včetně problémů vyplývajících z&nbsp;zvláštností Einsteinových rovnic, viz {{Harvnb|Lehner|2001}}</ref>

=== Globální a kvazi-místní veličiny ===
Pojem evolučních rovnic je úzce spojen s&nbsp;jiným aspektem obecné relativistické fyziky. V&nbsp;Einsteinově teorii se ukázalo nemožné najít obecnou definici pro zdánlivě jednoduchou vlastnost, jakou je celková hmotnost (nebo energie) systému. Hlavním důvodem je to, že gravitačnímu poli, jako každému [[fyzikální pole|fyzikálnímu poli]], musí být připsána určitá energie, ale přitom je fundamentálně nemožné tuto energii lokalizovat.<ref>{{Harvnb|Misner|Thorne|Wheeler|1973|loc=§20.4}}</ref>

Nicméně existují možnosti definovat celkovou hmotnost systému buď pomocí hypotetického „nekonečně vzdáleného pozorovatele“ (ADM hmotnost)<ref>{{Harvnb|Arnowitt|Deser|Misner|1962}}</ref> nebo pomocí vhodných symetrií (Komarova hmotnost).<ref>{{Harvnb|Komar|1959}}; pro pedagogický úvod viz {{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 11.2}}; ačkoli je definována úplně jiným způsobem, může být prokázáno, že je ekvivalentní ADM hmotě pro stacionární prostoročas, srov. {{Harvnb|Ashtekar|Magnon-Ashtekar|1979}}</ref> Pokud vyloučíme z&nbsp;celkové hmotnosti systému energii, která je gravitačními vlnami odnášena do nekonečna, je výsledkem Bondiho hmotnost v&nbsp;nulovém nekonečnu.<ref>Pro pedagogický úvod viz {{Harvnb|Wald|1984|loc=sec. 11.2}}</ref> Stejně jako v&nbsp;klasické fyzice lze prokázat, že tyto hmotnosti jsou kladné.<ref>{{Harvnb|Wald|1984|p=295 and refs therein}}; to je důležité pro otázky stability – kdyby existovaly záporné hodnoty hmotnosti, potom by se plochý prázdný Minkowského prostor, který má nulovou hmotnost, mohl vyvinout do těchto stavů</ref> Pro hybnost a moment hybnosti existují odpovídající globální definice.<ref>{{Harvnb|Townsend|1997|loc=ch. 5}}</ref> Četné pokusy se snažily definovat ''kvazi-lokální'' veličiny, jako je hmotnost izolovaného systému formulovaného za použití pouze veličin definovaných v&nbsp;konečné oblasti prostoru obsahujícího tento systém. Je naděje, že se získá veličina užitečná pro obecná tvrzení o&nbsp;[[Izolovaná soustava|izolovaných soustavách]], jako je například přesnější formulace obručové domněnky.<ref>Takové kvázi-lokální definice hmotné energie jsou Hawkingova energie, Gerochova energie nebo Penrosova kvazi-lokální energetická hybnost založená na [[twistor]]ových metodách; srov. přehledový článek {{Harvnb|Szabados|2004}}</ref>

== Vztah s&nbsp;kvantovou teorií ==
Pokud je obecná teorie relativity považována za jeden ze dvou pilířů moderní fyziky, potom by kvantová teorie, základ pochopení hmoty od elementárních částic po fyziku pevných látek, byla druhá.<ref>Přehled kvantové teorie lze nalézt ve standardních učebnicích, jako je {{Harvnb|Messiah|1999}}; jednodušší popis je uveden v&nbsp;{{Harvnb|Hey|Walters|2003}}</ref> Nicméně je stále otevřenou otázkou, jak sladit kvantovou teorii s&nbsp;obecnou teorií relativity.

=== Kvantová teorie pole v&nbsp;zakřiveném prostoročasu ===
Obvyklé [[Kvantová teorie pole|kvantové teorie pole]], které tvoří základ moderní fyziky elementárních částic, jsou definovány v&nbsp;plochém Minkowského prostoru, což je vynikající aproximace, pokud jde o&nbsp;popis chování mikroskopických částic ve slabých gravitačních polích, jako jsou ty, které se nacházejí na Zemi.<ref>{{Harvnb|Ramond|1990}}, {{Harvnb|Weinberg|1995}}, {{Harvnb|Peskin|Schroeder|1995}}; dostupnější přehled je {{Harvnb|Auyang|1995}}</ref> Aby bylo možné popsat situace, kdy je gravitace dostatečně silná k&nbsp;ovlivnění (kvantové) hmoty, přestože není dostatečně silná k&nbsp;tomu, aby vyžadovala kvantizaci, fyzikové formulovali kvantové teorie pole v&nbsp;zakřiveném prostoročasu. Tyto teorie se spoléhají na obecnou teorii relativity k&nbsp;popisu zakřiveného prostoročasu a definují obecnou teorii kvantového pole, která popisuje chování kvantové hmoty v&nbsp;tomto prostoročasu.<ref>{{Harvnb|Wald|1994}}, {{Harvnb|Birrell|Davies|1984}}</ref> Pomocí tohoto formalismu lze prokázat, že černé díry vyzařují spektrum částic [[Absolutně černé těleso|absolutně černého telesa]] známých jako [[Hawkingovo záření]], což vede k&nbsp;možnosti, že se časem vypaří.<ref>Pro Hawkingovo záření {{Harvnb|Hawking|1975}}, {{Harvnb|Wald|1975}}; přístupný úvod k&nbsp;vypařování černé díry lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Traschen|2000}}</ref> Jak již bylo zmíněno výše, toto záření hraje důležitou roli v&nbsp;termodynamice černých děr.<ref>{{Harvnb|Wald|2001|loc=ch. 3}}</ref>

=== Kvantová gravitace ===
{{Podrobně|Kvantová gravitace}}
{{Viz též|Teorie superstrun|Smyčková kvantová gravitace}}

Požadavek na ucelenost mezi kvantovým popisem hmoty a geometrickým popisem prostoročasu,<ref>Jednoduše řečeno, hmota je zdrojem zakřivení prostoročasu a jak má hmota kvantové vlastnosti, můžeme očekávat, že je bude mít prostor i&nbsp;čas.</ref> stejně jako výskyt singularit (kde se stupnice délky zakřivení stávají mikroskopickými), naznačují potřebu úplné teorie kvantové gravitace: pro vhodný popis vnitřku černých děr a velmi raného vesmíru je nutná teorie, v&nbsp;níž je v&nbsp;jazyce kvantové fyziky popsána gravitace a související geometrie prostoročasu.<ref>{{Harvnb|Schutz|2003|p=407}}</ref> Navzdory velkým snahám není v&nbsp;současné době známa žádná úplná a konzistentní teorie kvantové gravitace, i&nbsp;když existuje řada slibných kandidátů.<ref name="Hamber 2009">{{Harvnb|Hamber|2009}}</ref><ref>Časová osa a přehled naleznete v&nbsp;{{Harvnb|Rovelli|2000}}</ref>

[[Soubor:Calabi yau.jpg|vlevo|náhled|Projekce [[Calabiho–Yauova varieta|Calabiho–Yauovy variety]], jednoho ze způsobů [[Kompaktifikace (fyzika)|kompaktifikace]] dodatečných dimenzí definovaných teorií strun]]
Pokusy o&nbsp;zobecnění obvyklé kvantové teorie pole používané v&nbsp;elementární fyzice částic k&nbsp;popisu základních interakcí tak, aby zahrnovaly gravitaci, vedou k&nbsp;vážným problémům.<ref>{{Harvnb|'t Hooft|Veltman|1974}}</ref> Někteří tvrdí, že při nízkých energiích je tento přístup úspěšný, protože vede k&nbsp;přijatelné efektivní kvantové teorii gravitace.<ref>{{Harvnb|Donoghue|1995}}</ref> Při velmi vysokých energiích jsou však perturbační výsledky špatně divergentní a vedou k&nbsp;modelům bez předvídatelné síly („perturbační ne-renormalizace“).<ref>Zejména perturbační technika známá jako renormalizace, která je nedílnou součástí odvozování předpovědí, které berou v&nbsp;úvahu příspěvky s&nbsp;vyšší energií, srov. {{Harvnb|Weinberg|1996|loc=ch. 17, 18}} v&nbsp;tomto případě selže; srov. {{Harvnb|Veltman|1975}}, {{Harvnb|Goroff|Sagnotti|1985}}; pro nedávnou komplexní recenzi selhání perturbační renormalizability kvantové gravitace viz {{Harvnb|Hamber|2009}}</ref>

[[Soubor:Spin network.svg|náhled|Jednoduchá [[spinová síť]] typu používaného ve smyčkové kvantové gravitaci.]]
Jedním z&nbsp;pokusů překonat tato omezení je [[Teorie superstrun|teorie strun]], kvantová teorie nikoliv [[Bodová částice|bodových částic]], ale nepatrných jednorozměrně protažených objektů.<ref>Dostupný úvod na vysokoškolské úrovni lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Zwiebach|2004}}; podrobnější přehledy naleznete v&nbsp;{{Harvnb|Polchinski|1998a}} a {{Harvnb|Polchinski|1998b}}</ref> Teorie slibuje být [[Teorie všeho|jednotným popisem]] všech částic a interakcí, včetně gravitace;<ref>Při energiích dosažených v&nbsp;současných experimentech jsou tyto struny nerozeznatelné od bodových částic, ale zásadně se odlišné způsoby kmitání jednoho a stejného typu základní struny objevují jako částice s&nbsp;různými (elektrickými a jinými) náboji, např. {{Harvnb|Ibanez|2000}}. Teorie je úspěšná v&nbsp;tom, že jeden režim bude vždy odpovídat [[graviton]]u, posílající částice gravitace, např. {{Harvnb|Green|Schwarz|Witten|1987|loc=sec. 2.3, 5.3}}</ref> cenou za to jsou neobvyklé vlastnosti, jako šest rozměrů prostoru navíc k obvyklým třem.<ref>{{Harvnb|Green|Schwarz|Witten|1987|loc=sec. 4.2}}</ref> Takzvaná druhá superstrunová revoluce ve 2. polovině 90. let přinesla hypotézu, že jak teorie strun, tak sjednocení obecné teorie relativity a [[supersymetrie]] známé jako supergravitace<ref>{{Harvnb|Weinberg|2000|loc=ch. 31}}</ref> tvoří součást hypotetického jedenáctirozměrného modelu známého jako M-teorie, což by představovalo jednoznačně definovanou a konzistentní teorii kvantové gravitace.<ref>{{Harvnb|Townsend|1996}}, {{Harvnb|Duff|1996}}</ref>

Jiný přístup začíná kanonickými kvantovacími postupy kvantové teorie. Použitím formulace počáteční hodnoty obecné teorie relativity (viz výše uvedené evoluční rovnice) je výsledkem Wheeler-deWittova rovnice (analogie [[Schrödingerova rovnice|Schrödingerovy rovnice]]), která se bohužel ukázala jako špatně definována bez řádné ultrafialové (mřížkové) hranice.<ref>{{Harvnb|Kuchař|1973|loc=sec. 3}}</ref> Nicméně zavedením toho, co je nyní známo jako Aštekarovy proměnné,<ref>Tyto proměnné reprezentují geometrickou gravitaci pomocí matematické analogie [[Elektrické pole|elektrických]] a [[Magnetické pole|magnetických polí]]; srov. {{Harvnb|Ashtekar|1986}}, {{Harvnb|Ashtekar|1987}}</ref> vede ke slibnému modelu známému jako [[smyčková kvantová gravitace]]. Prostor je reprezentován pavučinovou strukturou nazývanou spinová síť, která se vyvíjí v&nbsp;průběhu času v&nbsp;nespojitých krocích.<ref>Pro přehled viz {{Harvnb|Thiemann|2006}}; rozsáhlejší zprávy lze nalézt v&nbsp;{{Harvnb|Rovelli|1998}}, {{Harvnb|Ashtekar|Lewandowski|2004}} stejně jako v&nbsp;přednáškách {{Harvnb|Thiemann|2003}}</ref>

V&nbsp;závislosti na tom, které vlastnosti obecné teorie relativity a kvantové teorie jsou přijímány beze změny a na jakých úrovních jsou zavedeny změny<ref>{{Harvnb|Isham|1994}}, {{Harvnb|Sorkin|1997}}</ref> existuje řada dalších pokusů dospět k&nbsp;životaschopné teorii kvantové gravitace. Některé příklady jsou mřížková teorie gravitace založená na přístupu Feynmanova dráhového integrálu a Reggeova kalkulu,<ref name="Hamber 2009"/> dynamická triangulace,<ref>{{Harvnb|Loll|1998}}</ref> kauzální množiny,<ref>{{Harvnb|Sorkin|2005}}</ref> modely twistoru<ref>{{Harvnb|Penrose|2004|loc=ch. 33 and refs therein}}</ref> nebo modely založené na integrální cestě kvantové kosmologie.<ref>{{Harvnb|Hawking|1987}}</ref>

Všechny kandidátské teorie stále mají velké formální a koncepční problémy, které je třeba překonat. Čelí také společnému problému, že dosud neexistuje způsob, jak dát předpovědi kvantové gravitace k&nbsp;experimentálním zkouškám (a tedy rozhodnout mezi kandidáty, kde se jejich předpovědi liší), i&nbsp;když existuje naděje, že se to změní, protože budou k&nbsp;dispozici budoucí údaje z&nbsp;kosmologických pozorování a experimentů s&nbsp;částicovou fyzikou.<ref>{{Harvnb|Ashtekar|2007}}, {{Harvnb|Schwarz|2007}}</ref>

== Současný stav ==
[[Soubor:LIGO measurement of gravitational waves.svg|náhled|Pozorování gravitačních vln ze zdroje GW150914 vzniklého srážkou dvou černých děr.]]
Obecná teorie relativity se ukázala jako velmi úspěšný model gravitace a kosmologie, který dosud prošel mnoha jednoznačnými pozorovacími a experimentálními testy. Existují však silné náznaky, že teorie je neúplná.<ref>{{Harvnb|Maddox|1998|pp=52–59, 98–122}}; {{Harvnb|Penrose|2004|loc=sec. 34.1, ch. 30}}</ref> Problém kvantové gravitace a otázka reality prostoročasových singularit zůstávají otevřené.<ref>Část [[Obecná teorie relativity#Kvantová gravitace|kvantová gravitace]], výše</ref> Pozorované údaje, které jsou považovány za důkaz temné energie a temné hmoty, mohou naznačovat potřebu nové fyziky.<ref>sekce [[Obecná teorie relativity#Kosmologie|Kosmologie]], výše</ref> I přesto má samotná obecná teorie relativity bohaté možnosti dalšího zkoumání. Matematičtí relativisté se snaží porozumět povaze singularit a základním vlastnostem Einsteinových rovnic<ref>{{Harvnb|Friedrich|2005}}</ref> zatímco numeričtí relativisté používají stále výkonnější [[Počítačová simulace|počítačové simulace]] (například ty, které popisují splynutí černých děr).<ref>Přehled různých problémů a technik, které byly vyvinuty k&nbsp;jejich překonání, viz {{Harvnb|Lehner|2002}}</ref> V&nbsp;únoru 2016 bylo oznámeno, že dne 14. září 2015 byla vědeckým týmem aLIGO přímo detekována existence gravitačních vln.<ref name="NSF"/><ref>Viz {{Harvnb|Bartusiak|2000}} pro přístup až do tohoto roku; aktuální novinky lze nalézt na webových stránkách hlavních spolupracovníků detektorů, jako jsou [http://geo600.aei.mpg.de/ GEO 600] {{Wayback|url=http://geo600.aei.mpg.de/ |date=20070218123705 }} a [http://www.ligo.caltech.edu/ LIGO]</ref><ref>Nejnovější zprávy o&nbsp;gravitačních vlnách polarizací inspirativních kompaktních dvojhvězd viz v&nbsp;{{Harvnb|Blanchet|Faye|Iyer|Sinha|2008}} a {{Harvnb|Arun|Blanchet|Iyer|Qusailah|2007}}; pro přehled práce s&nbsp;kompaktními binárními hvězdami viz {{Harvnb|Blanchet|2006}} a {{Harvnb|Futamase|Itoh|2006}}; pro obecný přehled experimentálních testů obecné teorie relativity viz {{Harvnb|Will|2006}}</ref> Obecná teorie relativity zůstává století po jejím zavedení velmi aktivní oblastí výzkumu.<ref>Viz např. přehledový časopis dostupný elektronicky [http://relativity.livingreviews.org/ Living Reviews in Relativity] {{Wayback|url=http://relativity.livingreviews.org/ |date=20161227064809 }}</ref>

== Odkazy ==

=== Poznámky a reference ===
{{překlad|en|General relativity|872681792}}
<references />

=== Použitá literatura ===
* {{Cit
|příjmení=Alpher
|jméno=R. A.
|odkaz na autora=Ralph Asher Alpher
|příjmení2=Herman
|jméno2=R. C.
|datum vydání=1948
|titul=Evolution of the universe
|periodikum=Nature
|ročník=162
|číslo=4124
|strany=774–775
|doi=10.1038/162774b0
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1948Natur.162..774A
}}
* {{Cit
|příjmení=Anderson
|jméno=J. D.
|jméno2=J. K.
|příjmení2=Campbell
|jméno3=R. F.
|příjmení3=Jurgens
|příjmení4=Lau
|jméno4=E. L.
|datum vydání=1992
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Recent developments in solar-system tests of general relativity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Sato
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=H.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=T.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Nakamura
|titul=Proceedings of the Sixth Marcel Großmann Meeting on General Relativity
|vydavatel=World Scientific
|isbn=981-02-0950-9
|strany=353–355
}}
* {{Cit
|příjmení=Arnold
|jméno=V. I.
|odkaz na autora=Vladimir Arnold
|titul=Mathematical Methods of Classical Mechanics
|vydavatel=Springer
|datum vydání=1989
|isbn=3-540-96890-3
 }}
* {{Cit
|příjmení=Arnowitt
|jméno=Richard
|odkaz na autora=Richard Arnowitt
|jméno2=Stanley
|příjmení2=Deser
|jméno3=Charles W.
|příjmení3=Misner
|datum vydání=1962
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=The dynamics of general relativity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Witten
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Louis
|titul=Gravitation: An Introduction to Current Research
|vydavatel=Wiley
|strany=227–265
}}
* {{Cit
|příjmení=Arun
|jméno=K.G.
|příjmení2=Blanchet
|jméno2=L.
|příjmení3=Iyer
|jméno3=B. R.
|příjmení4=Qusailah
|jméno4=M. S. S.
|datum vydání=2007
|titul=Inspiralling compact binaries in quasi-elliptical orbits: The complete 3PN energy flux
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0711.0302
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2008PhRvD..77f4035A |doi = 10.1103/PhysRevD.77.064035
|periodikum=Physical Review D
|ročník=77
|číslo=6 }}
* {{Cit
|příjmení=Ashby
|jméno=Neil
|titul=Relativity and the Global Positioning System
|url=http://www.ipgp.jussieu.fr/~tarantola/Files/Professional/GPS/Neil_Ashby_Relativity_GPS.pdf
 |formát=PDF| periodikum=Physics Today
|ročník=55
|strany=41–47
|datum vydání=2002
|doi=10.1063/1.1485583
| číslo=5|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2002PhT....55e..41A }}
* {{Cit
 |příjmení        = Ashby
 |jméno       = Neil
 |titul       = Relativity in the Global Positioning System
 |url         = http://relativity.livingreviews.org/Articles/lrr-2003-1/index.html
 |periodikum     = Living Reviews in Relativity
 |ročník      = 6
 |datum vydání        = 2003
 |datum přístupu  = 2007-07-06
 |doi         = 10.12942/lrr-2003-1
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode     = 2003LRR.....6....1A
 | nedostupné = ano
 |url archivu  = https://web.archive.org/web/20070704102558/http://relativity.livingreviews.org/Articles/lrr-2003-1/index.html
 |datum archivace = 2007-07-04
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->df          =
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->pmc= 5253894
 |pmid=28163638
 }}
* {{Cit
|příjmení=Ashtekar
|jméno=Abhay
|titul=New variables for classical and quantum gravity
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=57
|strany=2244–2247
|datum vydání=1986
|doi=10.1103/PhysRevLett.57.2244
|pmid=10033673
|číslo=18
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1986PhRvL..57.2244A
}}
* {{Cit
|příjmení=Ashtekar
|jméno=Abhay
|titul=New Hamiltonian formulation of general relativity
|periodikum=Phys. Rev.
|ročník=D36
|číslo=6
|strany=1587–1602
|datum vydání=1987
|doi=10.1103/PhysRevD.36.1587
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1987PhRvD..36.1587A }}
* {{Cit
|příjmení=Ashtekar
|jméno=Abhay
|titul=The Eleventh Marcel Grossmann Meeting - on Recent Developments in Theoretical and Experimental General Relativity, Gravitation and Relativistic Field Theories – Proceedings of the MG11 Meeting on General Relativity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0705.2222
|datum vydání=2007
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2008mgm..conf..126A |doi = 10.1142/9789812834300_0008
|kapitola=LOOP QUANTUM GRAVITY: FOUR RECENT ADVANCES AND A DOZEN FREQUENTLY ASKED QUESTIONS
|isbn=978-981-283-426-3
|strany=126 }}
* {{Cit
|příjmení=Ashtekar
|jméno=Abhay
|jméno2=Badri
|příjmení2=Krishnan
|datum vydání=2004
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2004-10
|titul=Isolated and Dynamical Horizons and Their Applications
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=7
|datum přístupu=2007-08-28
|doi=10.12942/lrr-2004-10
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0407042 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LRR.....7...10A }}
* {{Cit
|příjmení=Ashtekar
|jméno=Abhay
|jméno2=Jerzy
|příjmení2=Lewandowski
|titul=Background Independent Quantum Gravity: A Status Report
|periodikum=Class. Quantum Grav.
|ročník=21
|datum vydání=2004
|číslo=15
|strany=R53–R152
|doi=10.1088/0264-9381/21/15/R01
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0404018
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004CQGra..21R..53A }}
* {{Cit
|příjmení=Ashtekar
|jméno=Abhay
|jméno2=Anne
|příjmení2=Magnon-Ashtekar
|datum vydání=1979
|doi=10.1063/1.524151
|titul=On conserved quantities in general relativity
|periodikum=Journal of Mathematical Physics
|ročník=20
|číslo=5
|strany=793–800
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1979JMP....20..793A }}
* {{Cit
|příjmení=Auyang
|jméno=Sunny Y.
|titul=How is Quantum Field Theory Possible?
|vydavatel=Oxford University Press
|datum vydání=1995
|isbn=0-19-509345-3
}}
* {{Cit
|příjmení=Bania
|jméno=T. M.
|jméno2=R. T.
|příjmení2=Rood
|jméno3=D. S.
|příjmení3=Balser
|datum vydání=2002
|titul=The cosmological density of baryons from observations of 3He+ in the Milky Way
|periodikum=Nature
|ročník=415
|strany=54–57
|doi=10.1038/415054a
|pmid=11780112
|číslo=6867
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2002Natur.415...54B }}
* {{Cit
|příjmení=Barack
|jméno=Leor
|jméno2=Curt
|příjmení2=Cutler
|datum vydání=2004
|titul=LISA Capture Sources: Approximate Waveforms, Signal-to-Noise Ratios, and Parameter Estimation Accuracy
|periodikum=Phys. Rev.
|ročník=D69
|číslo=8
|strany=082005
|doi=10.1103/PhysRevD.69.082005
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0310125
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004PhRvD..69h2005B }}
* {{Cit
|příjmení=Bardeen
|jméno=J. M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->|příjmení2=Carter
|jméno2=B.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=Brandon Carter
|příjmení3=Hawking
|jméno3=S. W.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author3-link=Stephen Hawking
|datum vydání=1973
|url=http://projecteuclid.org/euclid.cmp/1103858973
|titul=The Four Laws of Black Hole Mechanics
|periodikum=Comm. Math. Phys.
|ročník=31
|číslo=2
|strany=161–170
|doi=10.1007/BF01645742
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1973CMaPh..31..161B }}
* {{Cit
|příjmení=Barish
|jméno=Barry
|datum vydání=2005
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=P.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Florides
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=B.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Nolan
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-first=A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-last=Ottewil
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Towards detection of gravitational waves
|titul=General Relativity and Gravitation. Proceedings of the 17th International Conference
|vydavatel=World Scientific
|strany=24–34
|isbn=981-256-424-1
}}
* {{Cit
|příjmení=Barstow
|jméno=M
|datum vydání=2005
|příjmení2=Bond
|jméno2=Howard E.
|příjmení3=Holberg
|jméno3=J. B.
|příjmení4=Burleigh
|jméno4=M. R.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Hubeny
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=I.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Koester
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=D.
|titul=Hubble Space Telescope Spectroscopy of the Balmer lines in Sirius B
|periodikum=Mon. Not. R. Astron. Soc.
|ročník=362
|číslo=4
|strany=1134–1142
|doi=10.1111/j.1365-2966.2005.09359.x
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0506600
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2005MNRAS.362.1134B
|ref=Barstow, Bond et al.2005
}}
* {{Cit
|příjmení=Bartusiak
|jméno= Marcia
|titul= Einstein's Unfinished Symphony: Listening to the Sounds of Space-Time
|isbn= 978-0-425-18620-6
|vydavatel=Berkley
|datum vydání=2000
}}
* {{Cit
|příjmení=Begelman
|jméno=Mitchell C.
|jméno2=Roger D.
|příjmení2=Blandford
|jméno3=Martin J.
|příjmení3=Rees
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author3-link=Martin Rees
|datum vydání=1984
|titul=Theory of extragalactic radio sources
|periodikum=Rev. Mod. Phys.
|ročník=56
|číslo=2
|strany=255–351
|doi=10.1103/RevModPhys.56.255
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1984RvMP...56..255B
}}
* {{Cit
|příjmení=Beig
|jméno=Robert
|jméno2=Piotr T.
|příjmení2=Chruściel
|datum vydání=2006
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Stationary black holes
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Françoise
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=J.-P.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=G.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Naber
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-first=T.S.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-last=Tsou
|titul=Encyclopedia of Mathematical Physics, Volume 2
|vydavatel=Elsevier
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0502041
|isbn=0-12-512660-3
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005gr.qc.....2041B
|strany=2041 }}
* {{Cit
|příjmení=Bekenstein
|jméno=Jacob D.
|odkaz na autora=Jacob Bekenstein
|datum vydání=1973
|titul=Black Holes and Entropy
|periodikum=Phys. Rev.
|ročník=D7
|číslo=8
|strany=2333–2346
|doi=10.1103/PhysRevD.7.2333
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1973PhRvD...7.2333B }}
* {{Cit
|příjmení=Bekenstein
|jméno=Jacob D.
|datum vydání=1974
|titul=Generalized Second Law of Thermodynamics in Black-Hole Physics
|periodikum=Phys. Rev.
|ročník=D9
|číslo=12
|strany=3292–3300
|doi=10.1103/PhysRevD.9.3292
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1974PhRvD...9.3292B }}
* {{Cit
|příjmení= Belinskii
|jméno=V. A.
|jméno2=I. M.
|příjmení2= Khalatnikov
|jméno3=E. M.
|příjmení3= Lifshitz
|datum vydání=1971
|titul=Oscillatory approach to the singular point in relativistic cosmology
|periodikum=Advances in Physics
|ročník=19
|doi=10.1080/00018737000101171
|číslo=80
|strany=525–573
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1970AdPhy..19..525B }}; originální text v&nbsp;ruštině: {{Cit
|příjmení=Belinskij
|jméno=V. A.
|příjmení2=Lifšic
|jméno2=I. M.
|příjmení3=Chalatnikov
|jméno3=E. M.
|datum vydání= 1970
|titul=Колебательный Режим Приближения К Особой Точке В Релятивистской Космологии
|periodikum=Uspechi Fizičeskich Nauk (Успехи Физических Наук)
|ročník=102 |číslo=
|strany=463–500
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1970UsFiN.102..463B
|doi=10.3367/ufnr.0102.197011d.0463}}
* {{Cit
|příjmení=Bennett|jméno= C. L.
|datum vydání=2003
|příjmení2=Halpern
|jméno2=M.
|příjmení3=Hinshaw
|jméno3=G.
|příjmení4=Jarosik
|jméno4=N.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Kogut
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Limon
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last7=Meyer
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first7=S. S.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last8=Page
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first8=L.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last9=Spergel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first9=D. N.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=First Year Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP) Observations: Preliminary Maps and Basic Results
|periodikum=Astrophys. J. Suppl. Ser.
|ročník=148
|číslo=1
|strany=1–27
|doi=10.1086/377253
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv= astro-ph/0302207
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2003ApJS..148....1B
}}
* {{Cit
|příjmení=Berger
|jméno=Beverly K.
|datum vydání=2002
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2002-1
|titul=Numerical Approaches to Spacetime Singularities
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=5
|datum přístupu=2007-08-04
|doi=10.12942/lrr-2002-1
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0201056 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2002LRR.....5....1B }}
* {{Cit
|příjmení=Bergström
|jméno=Lars
|jméno2=Ariel
|příjmení2=Goobar
|datum vydání=2003
|titul=Cosmology and Particle Astrophysics
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=2nd
|vydavatel=Wiley & Sons
|isbn= 3-540-43128-4
 }}
* {{Cit
|příjmení=Bertotti
|jméno=Bruno
|jméno2=Ignazio
|příjmení2=Ciufolini
|jméno3=Peter L.
|příjmení3=Bender
|datum vydání=1987
|titul=New test of general relativity: Measurement of de Sitter geodetic precession rate for lunar perigee
|periodikum=Physical Review Letters
|ročník=58
|strany=1062–1065
|doi=10.1103/PhysRevLett.58.1062
|pmid=10034329
|číslo=11
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1987PhRvL..58.1062B
}}
* {{Cit
|příjmení=Bertotti
|jméno=Bruno
|jméno2=L.
|příjmení2=Iess
|jméno3=P.
|příjmení3=Tortora
|datum vydání=2003
|titul=A test of general relativity using radio links with the Cassini spacecraft
|periodikum=Nature
|ročník=425
|strany=374–376
|doi=10.1038/nature01997
|pmid=14508481
|číslo=6956
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2003Natur.425..374B }}
* {{Cit
|příjmení=Bertschinger
|jméno=Edmund
|datum vydání=1998
|titul=Simulations of structure formation in the universe
|periodikum=Annu. Rev. Astron. Astrophys.
|ročník=36
|číslo=1
|strany=599–654
|doi=10.1146/annurev.astro.36.1.599
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1998ARA&A..36..599B
}}
* {{Cit
|příjmení=Birrell
|jméno=N. D.
|jméno2=P. C.
|příjmení2=Davies
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=Paul Davies
|titul=Quantum Fields in Curved Space
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1984
|isbn=0-521-27858-9
}}
* {{Cit
|příjmení=Blair
|jméno=David
|příjmení2=McNamara
|jméno2=Geoff
|titul=Ripples on a Cosmic Sea. The Search for Gravitational Waves
|datum vydání=1997
|vydavatel=Perseus
|isbn=0-7382-0137-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Blanchet
|jméno=L.
|příjmení2=Faye
|jméno2=G.
|příjmení3=Iyer
|jméno3=B. R.
|příjmení4=Sinha
|jméno4=S.
|datum vydání=2008
|titul=The third post-Newtonian gravitational wave polarisations and associated spherical harmonic modes for inspiralling compact binaries in quasi-circular orbits
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0802.1249
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2008CQGra..25p5003B |doi = 10.1088/0264-9381/25/16/165003
|periodikum=Classical and Quantum Gravity
|ročník=25
|číslo=16
|strany=165003 }}
* {{Cit
|příjmení=Blanchet
|jméno=Luc
|datum vydání=2006
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2006-4
|titul=Gravitational Radiation from Post-Newtonian Sources and Inspiralling Compact Binaries
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=9
|datum přístupu=2007-08-07
|doi=10.12942/lrr-2006-4
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006LRR.....9....4B }}
* {{Cit
|příjmení=Blandford
|jméno=R. D.
|datum vydání=1987
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Astrophysical Black Holes
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Hawking
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Stephen W.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Werner
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Israel
|titul=300 Years of Gravitation
|vydavatel=Cambridge University Press
|strany=277–329
|isbn=0-521-37976-8
}}
* {{Cit
|příjmení=Börner
|jméno=Gerhard
|datum vydání=1993
|titul=The Early Universe. Facts and Fiction
|vydavatel=Springer
|isbn=0-387-56729-1
}}
* {{Cit
|příjmení=Brandenberger
|jméno=Robert H.
|datum vydání=2007
|titul=Inflationary Cosmology
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-th/0701111
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2008LNP...738..393B |doi = 10.1007/978-3-540-74353-8_11
|kapitola=Conceptual Problems of Inflationary Cosmology and a New Approach to Cosmological Structure Formation
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->series=Lecture Notes in Physics
|isbn=978-3-540-74352-1
|ročník=738
|strany=393–424 }}
* {{Cit
|příjmení=Brans
|jméno= C. H.
|příjmení2=Dicke
|jméno2= R. H.
|odkaz na autora=Carl H. Brans
|datum vydání=1961
|titul=Mach's Principle and a Relativistic Theory of Gravitation
|periodikum=Physical Review
|ročník=124
|číslo=3
| strany=925–935
|doi=10.1103/PhysRev.124.925
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1961PhRv..124..925B }}
* {{Cit
|příjmení=Bridle
|jméno=Sarah L.
|jméno2=Ofer
|příjmení2=Lahav
|jméno3=Jeremiah P.
|příjmení3=Ostriker
|jméno4=Paul J.
|příjmení4=Steinhardt
|datum vydání=2003
|titul=Precision Cosmology? Not Just Yet
|periodikum=Science
|ročník=299
|strany=1532–1533
|doi=10.1126/science.1082158
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0303180
|pmid=12624255
|číslo=5612
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2003Sci...299.1532B }}
* {{Cit
|příjmení=Bruhat
|jméno=Yvonne
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=The Cauchy Problem
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Witten
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Louis
|titul=Gravitation: An Introduction to Current Research
|vydavatel=Wiley
|datum vydání=1962
|strany=130
|isbn=978-1-114-29166-9
}}
* {{Cit
|příjmení=Buchert
|jméno=Thomas
|datum vydání=2007
|titul=Dark Energy from Structure—A Status Report
|periodikum=General Relativity and Gravitation
|ročník=40
|číslo=2–3
|strany=467–527
|doi=10.1007/s10714-007-0554-8
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0707.2153
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2008GReGr..40..467B }}
* {{Cit
|příjmení=Buras
|jméno=R.
|jméno2=M.
|příjmení2=Rampp
|jméno3=H.-Th.
|příjmení3=Janka
|příjmení4=Kifonidis
|jméno4=K.
|datum vydání=2003
|titul=Improved Models of Stellar Core Collapse and Still no Explosions: What is Missing?
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=90
|strany=241101
|doi=10.1103/PhysRevLett.90.241101
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0303171
|pmid=12857181
|číslo=24
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2003PhRvL..90x1101B}}
* {{Cit
|příjmení=Caldwell
|jméno=Robert R.
|titul=Dark Energy
|periodikum=Physics World
|strany=37–42
|ročník=17
|datum vydání=2004
|doi=
| číslo=5
}}
* {{Cit
|příjmení=Carlip
|jméno=Steven
|titul=Quantum Gravity: a Progress Report
|periodikum=Rep. Prog. Phys.
|ročník=64
|číslo=8
|datum vydání=2001
|strany=885–942
|doi=10.1088/0034-4885/64/8/301
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0108040
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2001RPPh...64..885C }}
* {{Cit
|příjmení=Carroll
|jméno=Bradley W.
|jméno2=Dale A.
|příjmení2=Ostlie
|titul=An Introduction to Modern Astrophysics
|datum vydání=1996
|vydavatel=Addison-Wesley
|isbn=0-201-54730-9
}}
* {{Cit
|jméno=Sean M.
|příjmení=Carroll
|titul=The Cosmological Constant
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=4
|datum vydání=2001
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2001-1
|datum přístupu=2007-07-21
|doi=10.12942/lrr-2001-1
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = astro-ph/0004075 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2001LRR.....4....1C }}
* {{Cit
|příjmení=Carter
|jméno=Brandon
|odkaz na autora=Brandon Carter
|datum vydání=1979
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=The general theory of the mechanical, electromagnetic and thermodynamic properties of black holes
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-first=S. W.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-last=Hawking
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=W.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Israel
|titul= General Relativity, an Einstein Centenary Survey
|strany=294–369 and 860–863
|vydavatel= Cambridge University Press
|isbn= 0-521-29928-4
}}
* {{Cit
|titul=Astrophysical evidence for the existence of black holes
|jméno= Annalisa
|příjmení=Celotti
|jméno2= John C.
|příjmení2=Miller
|jméno3=Dennis W.
|příjmení3=Sciama
duf|periodikum=Class. Quantum Grav.
|ročník=16
|číslo=12A
|datum vydání=1999
|strany= A3–A21
|doi=10.1088/0264-9381/16/12A/301
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/9912186
 }}
* {{Cit
|příjmení=Chandrasekhar
|jméno=Subrahmanyan
|odkaz na autora=Subrahmanyan Chandrasekhar
|titul=The Mathematical Theory of Black Holes
|datum vydání=1983
|vydavatel=Oxford University Press
|isbn=0-19-850370-9
}}
* {{Cit
|příjmení=Chandrasekhar
|jméno=Subrahmanyan
|titul=The general theory of relativity - Why 'It is probably the most beautiful of all existing theories'
|datum vydání=1984
|periodikum=Journal of Astrophysics and Astronomy
|ročník=5
|strany=3–11
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1984JApA....5....3C
|doi=10.1007/BF02714967
}}
* {{Cit
|jméno=C.
|příjmení=Charbonnel
|jméno2=F.
|příjmení2=Primas
 |titul=The Lithium Content of the Galactic Halo Stars
|periodikum= Astronomy & Astrophysics
|ročník=442
|datum vydání=2005
|číslo=3
|strany= 961–992
|doi=10.1051/0004-6361:20042491
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0505247
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2005A&A...442..961C
}}
* {{Cit
|příjmení=Ciufolini
|jméno=Ignazio
|příjmení2=Pavlis
|jméno2=Erricos C.
|titul=A confirmation of the general relativistic prediction of the Lense-Thirring effect
|periodikum=Nature
|ročník=431
|doi=10.1038/nature03007
|strany=958–960
|datum vydání=2004
|pmid=15496915
|číslo=7011
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004Natur.431..958C }}
* {{Cit
|příjmení=Ciufolini
|jméno=Ignazio
|příjmení2=Pavlis
|jméno2=Erricos C.
|příjmení3=Peron
|jméno3=R.
|titul=Determination of frame-dragging using Earth gravity models from CHAMP and GRACE
|periodikum=New Astron.
|ročník=11
|číslo=8
|doi=10.1016/j.newast.2006.02.001
|strany=527–550
|datum vydání=2006
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006NewA...11..527C }}
* {{Cit
|příjmení=Coc
|jméno=A.
|příjmení2=Vangioni‐Flam
|jméno2=Elisabeth
|příjmení3=Descouvemont
|jméno3=Pierre
|příjmení4=Adahchour
|jméno4=Abderrahim
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Angulo
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=Carmen
|titul=Updated Big Bang Nucleosynthesis confronted to WMAP observations and to the Abundance of Light Elements
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=600
|datum vydání= 2004
|číslo=2
|strany=544–552
|doi=10.1086/380121
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv= astro-ph/0309480
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2004ApJ...600..544C
|ref=Coc, Vangioni‐Flam et al.2004
}}
* {{Cit
|příjmení=Cutler
|jméno=Curt
|příjmení2=Thorne
|jméno2=Kip S.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=An overview of gravitational wave sources
|datum vydání=2002
|titul=Proceedings of 16th International Conference on General Relativity and Gravitation (GR16)
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-last=Bishop
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-first=Nigel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Maharaj
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Sunil D.
|vydavatel=World Scientific
|isbn=981-238-171-6
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0204090
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2002gr.qc.....4090C
|strany=4090 }}
* {{Cit
 |jméno=Neal
 |příjmení=Dalal
 |jméno2=Daniel E.
 |příjmení2=Holz
 |jméno3=Scott A.
 |příjmení3=Hughes
 |jméno4=Bhuvnesh
 |příjmení4=Jain
 |titul=Short GRB and binary black hole standard sirens as a probe of dark energy
 |periodikum=Phys. Rev. D
 |ročník=74
 |číslo=6
 |datum vydání=2006
 |strany=063006
 |doi=10.1103/PhysRevD.74.063006
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0601275
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006PhRvD..74f3006D }}
* {{Cit
 |jméno      = Karsten
 |příjmení       = Danzmann
 |jméno2      = Albrecht
 |příjmení2       = Rüdiger
 |titul       = LISA Technology—Concepts, Status, Prospects
 |periodikum     = Class. Quantum Grav.
 |ročník      = 20
 |číslo       = 10
 |datum vydání        = 2003
 |strany       = S1–S9
 |url         = http://www.srl.caltech.edu/lisa/documents/KarstenAlbrechtOverviewCQG20-2003.pdf
 |formát      = PDF
 |doi         = 10.1088/0264-9381/20/10/301
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode     = 2003CQGra..20S...1D
 | nedostupné = ano
 |url archivu  = https://web.archive.org/web/20070926105922/http://www.srl.caltech.edu/lisa/documents/KarstenAlbrechtOverviewCQG20-2003.pdf
 |datum archivace = 2007-09-26
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->df          =
}}
* {{Cit
|příjmení= Dirac
|jméno=Paul
|odkaz na autora=Paul Dirac
|titul=General Theory of Relativity
|vydavatel=Princeton University Press
|datum vydání=1996
|isbn=0-691-01146-X
}}
* {{Cit
|příjmení=Donoghue
|jméno=John F.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Introduction to the Effective Field Theory Description of Gravity
|datum vydání=1995
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/9512024
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Cornet
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Fernando
|titul=Effective Theories: Proceedings of the Advanced School, Almunecar, Spain, 26 June–1 July 1995
|isbn=981-02-2908-9
|vydavatel=World Scientific
|místo=Singapore
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1995gr.qc....12024D
|strany=12024 }}
* {{Cit
|příjmení=Duff
|jméno=Michael
|titul=M-Theory (the Theory Formerly Known as Strings)
|periodikum=Int. J. Mod. Phys. A
|ročník=11
|číslo=32
|datum vydání=1996
|strany=5623–5641
|doi=10.1142/S0217751X96002583
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-th/9608117
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1996IJMPA..11.5623D }}
* {{Cit
|příjmení=Ehlers
|jméno=Jürgen
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Survey of general relativity theory
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Israel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Werner
|titul=Relativity, Astrophysics and Cosmology
|datum vydání=1973
|vydavatel=D. Reidel
|strany=1–125
|isbn=90-277-0369-8
}}
* {{Cit
|příjmení=Ehlers
|jméno=Jürgen
|příjmení2=Falco
|jméno2=Emilio E.
|příjmení3=Schneider
|jméno3=Peter
|titul=Gravitational lenses
|vydavatel=Springer
|datum vydání=1992
|isbn=3-540-66506-4
 }}
* {{Cit
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Ehlers
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Jürgen
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Lämmerzahl
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Claus
|titul=Special Relativity—Will it Survive the Next 101 Years?
|vydavatel=Springer
|datum vydání=2006
|isbn=3-540-34522-1
 }}
* {{Cit
|příjmení=Ehlers
|jméno=Jürgen
|příjmení2= Rindler
|jméno2=Wolfgang
|titul=Local and Global Light Bending in Einstein's and other Gravitational Theories
|periodikum=General Relativity and Gravitation
|ročník =29
|datum vydání=1997
|číslo=4
|doi=10.1023/A:1018843001842
|strany= 519–529|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1997GReGr..29..519E }}
* {{Cit
 |příjmení=Einstein
|jméno=Albert
|odkaz na autora=Albert Einstein
|datum vydání=1907
|titul=Über das Relativitätsprinzip und die aus demselben gezogene Folgerungen
|periodikum=Jahrbuch der Radioaktivität und Elektronik
|ročník=4
|strany=411
|url=https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol2-doc/468}} Viz také [https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol2-trans/266 anglický překlad v&nbsp;Einstein Papers Project]

* {{Cit
|příjmení=Einstein
|jméno=Albert
|odkaz na autora=Albert Einstein
|datum vydání=1915
|titul=Die Feldgleichungen der Gravitation
|periodikum=Sitzungsberichte der Preussischen Akademie der Wissenschaften zu Berlin
|strany=844–847
 |url=https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol6-doc/272}} Viz také [https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol6-trans/129 anglický překlad v&nbsp;Einstein Papers Project]
* {{Cit
|příjmení=Einstein
|jméno=Albert
|odkaz na autora=Albert Einstein
|titul=Die Grundlage der allgemeinen Relativitätstheorie
|periodikum=Annalen der Physik
|ročník=49 |datum vydání=1916|url=https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol6-doc/311
|doi=10.1002/andp.19163540702
|strany=769–822
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1916AnP...354..769E }} Viz také [https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol6-trans/158 anglický překlad v&nbsp;Einstein Papers Project]
* {{Cit
|příjmení= Einstein
|jméno=Albert
|odkaz na autora=Albert Einstein
|titul=Kosmologische Betrachtungen zur allgemeinen Relativitätstheorie
|datum vydání=1917
|periodikum=Sitzungsberichte der Preußischen Akademie der Wissenschaften
|strany=142
|url=https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol6-doc/568
}} Viz také [https://einsteinpapers.press.princeton.edu/vol6-trans/433 anglický překlad v&nbsp;Einstein Papers Project]
* {{Cit
|jméno=George F R
|příjmení=Ellis
|odkaz na autora=George Francis Rayner Ellis
|jméno2=Henk
|příjmení2=Van Elst
|titul=Theoretical and Observational Cosmology: Cosmological models (Cargèse lectures 1998)
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Marc
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Lachièze-Rey
|vydavatel=Kluwer
|datum vydání=1999
|strany=1–116
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/9812046
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1999ASIC..541....1E
|periodikum=Theoretical and observational cosmology : proceedings of the NATO Advanced Study Institute on Theoretical and Observational Cosmology
|doi=10.1007/978-94-011-4455-1_1
|isbn=978-0-7923-5946-3 }}
* {{Cit
|příjmení=Engler
|jméno=Gideon
|titul=Einstein and the most beautiful theories in physics
|periodikum=International Studies in the Philosophy of Science
|datum vydání=2002
|ročník=16
|číslo=1
|strany=27–37
|doi=10.1080/02698590120118800
}}
* {{Cit
|jméno=C. W. F.
|příjmení=Everitt
|jméno2= S.
|příjmení2= Buchman
|jméno3= D. B.
|příjmení3= DeBra
|jméno4= G. M.
|příjmení4= Keiser
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Gravity Probe B: Countdown to launch
|titul=Gyros, Clocks, and Interferometers: Testing Relativistic Gravity in Space (Lecture Notes in Physics 562)
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Lämmerzahl
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first= C.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last= Everitt
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first= C. W. F.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-first= F. W.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-last= Hehl
|vydavatel=Springer
|datum vydání=2001
|strany= 52–82
|isbn=3-540-41236-0
}}
* {{Cit
|jméno=C. W. F.
|příjmení=Everitt
|jméno2=Bradford
|příjmení2=Parkinson
|jméno3=Bob
|příjmení3=Kahn
|datum vydání=2007
|titul=The Gravity Probe B experiment. Post Flight Analysis—Final Report (Preface and Executive Summary)
|url=http://einstein.stanford.edu/content/exec_summary/GP-B_ExecSum-scrn.pdf
 |formát=PDF| datum přístupu=2007-08-05
|vydavatel=Project Report: NASA, Stanford University and Lockheed Martin
}}
* {{Cit
|příjmení=Falcke
|jméno=Heino
|příjmení2=Melia
|jméno2=Fulvio
|příjmení3=Agol
|jméno3=Eric
|titul=Viewing the Shadow of the Black Hole at the Galactic Center
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=528
|strany=L13–L16
|datum vydání=2000
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/9912263
|doi=10.1086/312423
|pmid=10587484
|číslo=1
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2000ApJ...528L..13F}}
* {{Cit
|příjmení=Flanagan
|jméno=Éanna É.
|jméno2=Scott A.
|příjmení2=Hughes
|titul=The basics of gravitational wave theory
|periodikum=New J. Phys.
|ročník= 7
|datum vydání=2005
|strany= 204
|doi=10.1088/1367-2630/7/1/204
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv= gr-qc/0501041
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005NJPh....7..204F }}
* {{Cit
|jméno=José A.
|příjmení=Font
|titul=Numerical Hydrodynamics in General Relativity
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=6
|datum vydání=2003
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2003-4
|datum přístupu=2007-08-19
|doi=10.12942/lrr-2003-4
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2003LRR.....6....4F |<!--WIRE:nepřevedeno:-->pmc=5256036
 |pmid=28179854
}}
* {{Cit
|jméno=Yvonne
|příjmení= Fourès-Bruhat
|titul= Théoréme d'existence pour certains systémes d'équations aux derivées partielles non linéaires
|periodikum= Acta Mathematica
|ročník=88
|doi=10.1007/BF02392131
|číslo=1
|datum vydání=1952
|strany=141–225
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1952AcM....88..141F }}
* {{Cit
|jméno=Jörg
|příjmení=Frauendiener
|titul=Conformal Infinity
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=7
|datum vydání=2004
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2004-1
|datum přístupu=2007-07-21
|doi=10.12942/lrr-2004-1
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LRR.....7....1F |<!--WIRE:nepřevedeno:-->pmc=5256109
 |pmid=28179863
}}
* {{Cit
|příjmení=Friedrich
|jméno=Helmut
|titul=Is general relativity 'essentially understood'?
|periodikum=Annalen der Physik
|ročník=15
|číslo=1–2
|datum vydání=2005
|strany=84–108
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0508016
|doi=10.1002/andp.200510173
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006AnP...518...84F }}
* {{Cit
|příjmení=Futamase
|jméno=T.
|příjmení2=Itoh
|jméno2=Y.
|datum vydání=2006
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2007-2
|titul=The Post-Newtonian Approximation for Relativistic Compact Binaries
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=10
|datum přístupu=2008-02-29
|doi=10.12942/lrr-2007-2
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2007LRR....10....2F }}
* {{Cit
|příjmení=Gamow
|jméno=George
|odkaz na autora=George Gamow
|titul=My World Line
|datum vydání=1970
|isbn=0-670-50376-2
|vydavatel=Viking Press
}}
* {{Cit
|příjmení=Garfinkle
|jméno=David
|titul=Of singularities and breadmaking
|url=http://www.einstein-online.info/en/spotlights/singularities_bkl/index.html
|periodikum=Einstein Online
|datum vydání=2007
|datum přístupu=2007-08-03
|url archivu=https://web.archive.org/web/20070810114535/http://www.einstein-online.info/en/spotlights/singularities_bkl/index.html
|datum archivace=2007-08-10
|nedostupné=ano
}}
* {{Citace elektronické monografie
 | jméno = Robert
 | příjmení = Geroch
 | odkaz na autora = Robert Geroch
 | titul = Partial Differential Equations of Physics
 | url = https://arxiv.org/abs/gr-qc/9602055
 | datum vydání = 1996
 | ref = harv
 | <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Cit
|příjmení=Giulini
|jméno=Domenico
|titul=Special Relativity: A First Encounter
|vydavatel=Oxford University Press
|isbn=0-19-856746-4
|datum vydání=2005
}}
* {{Cit
|příjmení=Giulini
|jméno=Domenico
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Algebraic and Geometric Structures in Special Relativity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Ehlers
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Jürgen
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Lämmerzahl
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Claus
|titul=Special Relativity—Will it Survive the Next 101 Years?
|vydavatel=Springer
|datum vydání=2006a
|isbn=3-540-34522-1
|strany=45–111
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=math-ph/0602018
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006math.ph...2018G
|doi=10.1007/3-540-34523-X_4}}
* {{Cit
|příjmení=Giulini
|jméno=Domenico
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Stamatescu
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=I. O.
|titul=An assessment of current paradigms in the physics of fundamental interactions: Some remarks on the notions of general covariance and background independence
|vydavatel=Springer
|datum vydání=2006b
|isbn=978-3-540-71115-5
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0603087
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2007LNP...721..105G
|ročník=721
|strany=105–120
|periodikum=Approaches to Fundamental Physics
|doi=10.1007/978-3-540-71117-9_6
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->series=Lecture Notes in Physics }}
* {{Cit
|příjmení=Gnedin
|jméno=Nickolay Y.
|titul=Digitizing the Universe
|periodikum=Nature
|ročník=435
|datum vydání=2005
|doi=10.1038/435572a
|strany=572–573
|pmid=15931201
|číslo=7042
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005Natur.435..572G }}
* {{Cit
|jméno=Hubert F. M.
|příjmení=Goenner
|titul=On the History of Unified Field Theories
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=7
|datum vydání=2004
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2004-2
|datum přístupu=2008-02-28
|doi=10.12942/lrr-2004-2
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LRR.....7....2G |<!--WIRE:nepřevedeno:-->pmc=5256024
 |pmid=28179864
}}
* {{Cit
|příjmení=Goroff
|jméno=Marc H.
|příjmení2=Sagnotti
|jméno2=Augusto
|titul=Quantum gravity at two loops
|datum vydání=1985
|periodikum=Phys. Lett.
|ročník=160B
|číslo=1–3
|doi=10.1016/0370-2693(85)91470-4
|strany=81–86
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1985PhLB..160...81G }}
* {{Citace elektronické monografie
| jméno = Eric
| příjmení = Gourgoulhon
| titul = 3+1 Formalism and Bases of Numerical Relativity
| url = https://arxiv.org/abs/gr-qc/0703035
| datum vydání = 2007
| ref = harv
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Cit
|jméno=Robert H.
|příjmení=Gowdy
|titul=Gravitational Waves in Closed Universes
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=27
|číslo=12
|strany=826–829
|datum vydání=1971
|doi=10.1103/PhysRevLett.27.826
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1971PhRvL..27..826G
}}
* {{Cit
|jméno=Robert H.
|příjmení=Gowdy
|titul=Vacuum spacetimes with two-parameter spacelike isometry groups and compact invariant hypersurfaces: Topologies and boundary conditions
|periodikum=Annals of Physics
|ročník= 83
|číslo=1
|strany=203–241
|doi=10.1016/0003-4916(74)90384-4
|datum vydání=1974
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1974AnPhy..83..203G }}
* {{Cit
|příjmení=Green
|jméno=M. B.
|příjmení2=Schwarz
|jméno2=J. H.
|příjmení3=Witten
|jméno3=E.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author3-link=Edward Witten
|titul=Superstring theory. Volume 1: Introduction
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1987
|isbn=0-521-35752-7
}}
* {{Cit
|příjmení=Greenstein
|jméno=J. L.
|příjmení2=Oke
|jméno2=J. B.
|příjmení3=Shipman
|jméno3=H. L.
|titul=Effective Temperature, Radius, and Gravitational Redshift of Sirius B
|periodikum=Astrophysical Journal
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1971ApJ...169..563G
|ročník=169
|strany=563
|datum vydání=1971
|doi=10.1086/151174
}}
* {{Cit
|příjmení=Hamber
|jméno=Herbert W.
|titul=Quantum Gravitation - The Feynman Path Integral Approach
|vydavatel=Springer Publishing
|datum vydání=2009
|isbn=978-3-540-85292-6
|doi=10.1007/978-3-540-85293-3
}}
* {{Citace periodika |ref=harv| příjmení=Gödel | jméno=Kurt|odkaz na autora=Kurt Gödel| titul=An Example of a New Type of Cosmological Solution of Einstein's Field Equations of Gravitation | periodikum=Rev. Mod. Phys. | rok=1949 | ročník=21 | strany=447–450 | doi=10.1103/RevModPhys.21.447 | číslo=3|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1949RvMP...21..447G |<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}
* {{Citace periodika | příjmení = Hafele | jméno = J. C. | příjmení2 = Keating | jméno2 = R. E. | doi = 10.1126/science.177.4044.166 | titul = Around-the-World Atomic Clocks: Predicted Relativistic Time Gains | periodikum = [[Science|<!--WIRE:nepřevedeno:-->Science]]| ročník = 177 | číslo = 4044 | strany = 166–168 | datum vydání = July 14, 1972| pmid = 17779917|<!--WIRE:nepřevedeno:--> pmc = |<!--WIRE:nepřevedeno:--> bibcode = 1972Sci...177..166H| ref = HafeleKeating1972a|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}
* {{Citace periodika | příjmení = Hafele | jméno = J. C. | příjmení2 = Keating | jméno2 = R. E. | doi = 10.1126/science.177.4044.168 | titul = Around-the-World Atomic Clocks: Observed Relativistic Time Gains | periodikum = [[Science|<!--WIRE:nepřevedeno:-->Science]]| ročník = 177 | číslo = 4044 | strany = 168–170 | datum vydání = July 14, 1972| pmid = 17779918|<!--WIRE:nepřevedeno:--> pmc = |<!--WIRE:nepřevedeno:--> bibcode = 1972Sci...177..168H| ref = HafeleKeating1972b|<!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky}}
* {{Cit
|příjmení=Havas
|jméno=P.
|titul=Four-Dimensional Formulation of Newtonian Mechanics and Their Relation to the Special and the General Theory of Relativity
|periodikum=Rev. Mod. Phys.
|ročník=36
|datum vydání=1964
|číslo=4
|strany=938–965
|doi=10.1103/RevModPhys.36.938
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1964RvMP...36..938H}}
* {{Cit
|příjmení=Hawking
|jméno=Stephen W.
|odkaz na autora=Stephen W. Hawking
|datum vydání=1966
|titul=The occurrence of singularities in cosmology
|periodikum=Proceedings of the Royal Society
|ročník= A294
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->jstor=2415489
|strany=511–521
|číslo=1439
|doi=10.1098/rspa.1966.0221
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1966RSPSA.294..511H }}
* {{Cit
|příjmení=Hawking
|jméno=S. W.
|datum vydání=1975
|titul=Particle Creation by Black Holes
|periodikum=Communications in Mathematical Physics
|ročník=43
|číslo=3
|strany=199–220
|doi=10.1007/BF02345020
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1975CMaPh..43..199H }}
* {{Cit
|příjmení=Hawking
|jméno=Stephen W.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Quantum cosmology
|strany =631–651
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Israel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Werner
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-last=Hawking
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-first=Stephen W.
|titul=300 Years of Gravitation
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1987
|isbn=0-521-37976-8
}}
* {{Cit
|příjmení=Hawking
|jméno=Stephen W.
|příjmení2=Ellis
|jméno2=George F. R.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=George Francis Rayner Ellis
|titul=The large scale structure of space-time
|vydavatel=Cambridge University Press
|isbn=0-521-09906-4
|datum vydání=1973
}}
* {{Cit
|příjmení=Heckmann
|jméno=O. H. L.
|příjmení2=Schücking
|jméno2=E.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Newtonsche und Einsteinsche Kosmologie
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Flügge
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=S.
|titul=Encyclopedia of Physics
|ročník=53
|strany=489
|datum vydání=1959
}}
* {{Cit
|příjmení=Heusler
|jméno=Markus
|titul=Stationary Black Holes: Uniqueness and Beyond
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=1
|datum vydání=1998
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-1998-6
|datum přístupu=2007-08-04
|doi=10.12942/lrr-1998-6
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1998LRR.....1....6H }}
* {{Cit
|příjmení=Heusler
|jméno=Markus
| titul=Black Hole Uniqueness Theorems
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1996
|isbn=0-521-56735-1
}}
* {{Cit
|příjmení=Hey
|jméno=Tony
|příjmení2=Walters
|jméno2=Patrick
|titul=The new quantum universe
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=2003
|isbn=0-521-56457-3
}}
* {{Cit
|jméno=Jim
|příjmení= Hough
|jméno2=Sheila
|příjmení2=Rowan
|titul=Gravitational Wave Detection by Interferometry (Ground and Space)
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=3
|datum vydání=2000
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2000-3
|datum přístupu=2007-07-21
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2000LRR.....3....3R
|doi=10.12942/lrr-2000-3
}}
* {{Cit
|příjmení=Hubble
|jméno=Edwin
|odkaz na autora=Edwin Hubble
|titul=A Relation between Distance and Radial Velocity among Extra-Galactic Nebulae
|periodikum=Proc. Natl. Acad. Sci.
|ročník=15
|strany=168–173
|datum vydání=1929
|url=http://www.pnas.org/cgi/reprint/15/3/168.pdf
 |formát=PDF| doi=10.1073/pnas.15.3.168
|pmid=16577160
|číslo=3
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->pmc=522427
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1929PNAS...15..168H
}}
* {{Cit
|příjmení=Hulse
|jméno=Russell A.
|odkaz na autora=Russell Alan Hulse
|příjmení2=Taylor
|jméno2=Joseph H.
|periodikum=Astrophys. J.
|titul=Discovery of a pulsar in a binary system
|ročník=195
|datum vydání=1975
|strany=L51–L55
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1975ApJ...195L..51H
|doi=10.1086/181708
}}
* {{Cit
|příjmení=Ibanez
|jméno=L. E.
|titul=The second string (phenomenology) revolution
|periodikum=Class. Quantum Grav.
|ročník=17
|číslo=5
|datum vydání=2000
|strany=1117–1128
|doi=10.1088/0264-9381/17/5/321
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-ph/9911499
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2000CQGra..17.1117I }}
* {{Cit
| příjmení=Iorio
| jméno=L.
| titul=An Assessment of the Systematic Uncertainty in Present and Future Tests of the Lense-Thirring Effect with Satellite Laser Ranging
| periodikum=Space Sci. Rev.
| doi=10.1007/s11214-008-9478-1
| datum vydání=2009
| ročník=148
| číslo=1–4
| strany=363–381
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2009SSRv..148..363I |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = 0809.1373 }}
* {{Cit
|příjmení=Isham
|jméno=Christopher J.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Prima facie questions in quantum gravity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Ehlers
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Jürgen
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Friedrich
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Helmut
|titul=Canonical Gravity: From Classical to Quantum
|datum vydání=1994
|vydavatel=Springer
|isbn=3-540-58339-4
}}
* {{Cit
|příjmení=Israel
|jméno=Werner
|datum vydání= 1971
|titul=Event Horizons and Gravitational Collapse
|periodikum= General Relativity and Gravitation
|ročník= 2
|číslo=1
|doi=10.1007/BF02450518
|strany= 53–59
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1971GReGr...2...53I }}
* {{Cit
|příjmení=Israel
|jméno=Werner
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Dark stars: the evolution of an idea
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Israel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Werner
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-last=Hawking
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-first=Stephen W.
|titul=300 Years of Gravitation
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1987
|strany=199–276
|isbn=0-521-37976-8
}}
* {{Cit
|příjmení=Janssen
|jméno=Michel
|titul=Of pots and holes: Einstein's bumpy road to general relativity
|periodikum=Annalen der Physik
|ročník= 14
|číslo=S1
|datum vydání=2005
|strany=58–85
|url=https://netfiles.umn.edu/xythoswfs/webui/_xy-15267453_1-t_ycAqaW0A
 |formát=PDF| doi=10.1002/andp.200410130
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005AnP...517S..58J }}
* {{Cit
|jméno=Piotr
|příjmení=Jaranowski
|jméno2=Andrzej
|příjmení2=Królak
 |titul=Gravitational-Wave Data Analysis. Formalism and Sample Applications: The Gaussian Case
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=8
|datum vydání=2005
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2005-3
|datum přístupu=2007-07-30
|doi=10.12942/lrr-2005-3
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005LRR.....8....3J }}
* {{Cit
|příjmení=Kahn
|jméno=Bob
|datum vydání=1996–2012
|titul=Gravity Probe B Website
|url=http://einstein.stanford.edu/
|datum přístupu=2012-04-20
|vydavatel=Stanford University
}}
* {{Cit
|příjmení=Kahn
|jméno=Bob
|datum vydání=April 14, 2007
|url=http://einstein.stanford.edu/content/press_releases/SU/pr-aps-041807.pdf
 |formát=PDF| titul=Was Einstein right? Scientists provide first public peek at Gravity Probe B results (Stanford University Press Release)
|vydavatel=Stanford University News Service
}}
* {{Cit
|příjmení=Kamionkowski
|jméno=Marc
|jméno2=Arthur
|příjmení2=Kosowsky
|jméno3=Albert
|příjmení3=Stebbins
|titul=Statistics of Cosmic Microwave Background Polarization
|periodikum=Phys. Rev.
|ročník=D55
|číslo=12
|datum vydání=1997
|strany=7368–7388
|doi=10.1103/PhysRevD.55.7368
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/9611125
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1997PhRvD..55.7368K }}
* {{Cit
|příjmení=Kennefick
|jméno=Daniel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Astronomers Test General Relativity: Light-bending and the Solar Redshift
|strany=178–181
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Renn
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Jürgen
|titul=One hundred authors for Einstein
|datum vydání=2005
|vydavatel=Wiley-VCH
|isbn=3-527-40574-7}}
* {{Cit
|příjmení=Kennefick
|jméno=Daniel
|datum vydání=2007
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Not Only Because of Theory: Dyson, Eddington and the Competing Myths of the 1919 Eclipse Expedition
|titul=Proceedings of the 7th Conference on the History of General Relativity, Tenerife, 2005
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0709.0685
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2007arXiv0709.0685K
|ročník=0709
|strany=685
|doi=10.1016/j.shpsa.2012.07.010}}
* {{Cit
|příjmení=Kenyon
|jméno=I. R.
|titul=General Relativity
|vydavatel=Oxford University Press
|datum vydání=1990
|isbn=0-19-851996-6
}}
* {{Cit
|jméno=C.S.
|příjmení=Kochanek
|jméno2=E.E.
|příjmení2=Falco
|jméno3=C.
|příjmení3=Impey
|jméno4=J.
|příjmení4=Lehar
|titul=CASTLES Survey Website
|url=http://cfa-www.harvard.edu/castles
|vydavatel=Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics
|datum přístupu=2007-08-21
|datum vydání=2007
}}
* {{Cit
|příjmení=Komar
|jméno=Arthur
|titul=Covariant Conservation Laws in General Relativity
|doi=10.1103/PhysRev.113.934
|periodikum=Phys. Rev.
|ročník=113
|číslo=3
|strany=934–936
|datum vydání=1959
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1959PhRv..113..934K }}
* {{Cit
|příjmení=Kramer
|jméno=Michael
|strany=33–54
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-last=Karshenboim
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor1-first=S. G.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Peik
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=E.
|titul=Astrophysics, Clocks and Fundamental Constants: Millisecond Pulsars as Tools of Fundamental Physics
|vydavatel=Springer
|datum vydání=2004
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0405178
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LNP...648...33K
|ročník=648
|periodikum=Lecture Notes in Physics
|doi=10.1007/978-3-540-40991-5_3
|isbn=978-3-540-21967-5 }}
* {{Cit
|příjmení=Kramer
|jméno=M.
|jméno2=I. H.
|příjmení2=Stairs
|jméno3=R. N.
|příjmení3=Manchester
|jméno4=M. A.
|příjmení4=McLaughlin
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Lyne
|datum vydání=2006
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=A. G.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Ferdman
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=R. D.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last7=Burgay
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first7=M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last8=Lorimer
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first8=D. R.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last9=Possenti
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first9=A.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=Tests of general relativity from timing the double pulsar
|periodikum=Science
|ročník=314
|číslo=5796
|strany=97–102
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0609417
|doi=10.1126/science.1132305
|pmid=16973838|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006Sci...314...97K }}
* {{Cit
|příjmení=Kraus
|jméno=Ute
|datum vydání=1998
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Light Deflection Near Neutron Stars
|titul=Relativistic Astrophysics
|vydavatel=Vieweg
|isbn=3-528-06909-0
|strany=66–81
 }}
* {{Cit
|příjmení=Kuchař
|jméno=Karel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Canonical Quantization of Gravity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Israel
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Werner
|titul=Relativity, Astrophysics and Cosmology
|datum vydání=1973
|vydavatel=D. Reidel
|strany=237–288
|isbn=90-277-0369-8
}}
* {{Cit
|příjmení=Künzle
|jméno=H. P.
|titul=Galilei and Lorentz Structures on spacetime: comparison of the corresponding geometry and physics
|periodikum=Annales de l'Institut Henri Poincaré A
|ročník=17
|datum vydání=1972
|strany=337–362
|url=http://www.numdam.org/item?id=AIHPA_1972__17_4_337_0 }}
* {{Cit
|příjmení=Lahav
|jméno=Ofer
|jméno2=Yasushi
|příjmení2=Suto
|datum vydání=2004
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2004-8
|titul=Measuring our Universe from Galaxy Redshift Surveys
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=7
|datum přístupu=2007-08-19
|doi=10.12942/lrr-2004-8
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = astro-ph/0310642 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LRR.....7....8L }}
* {{Cit
|příjmení=Landau
|jméno=L. D.
|příjmení2=Lifshitz
|jméno2=E. M.
|titul=The Classical Theory of Fields, v. 2
|datum vydání=1975
|vydavatel=Elsevier Science, Ltd.
|isbn=0-08-018176-7
}}
* {{Cit
|příjmení=Landgraf
|jméno=M.
|jméno2=M.
|příjmení2=Hechler
|jméno3=S.
|příjmení3=Kemble
|datum vydání=2005
|titul=Mission design for LISA Pathfinder
|periodikum=Class. Quantum Grav.
|ročník=22
|číslo=10
|strany=S487–S492
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0411071
|doi=10.1088/0264-9381/22/10/048
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005CQGra..22S.487L }}
* {{Cit
|příjmení=Lehner
|jméno=Luis
|titul=Numerical Relativity: A review
|periodikum =Class. Quantum Grav.
|ročník=18
|číslo=17
|datum vydání=2001
|strany=R25–R86
|doi=10.1088/0264-9381/18/17/202
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0106072
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2001CQGra..18R..25L }}
* {{Cit
|příjmení=Lehner
|jméno=Luis
|datum vydání=2002
|titul=General Relativity and Gravitation - Proceedings of the 16th International Conference
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0202055
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2002grg..conf..210L |doi = 10.1142/9789812776556_0010
|kapitola=NUMERICAL RELATIVITY: STATUS AND PROSPECTS
|isbn=978-981-238-171-2
|strany=210 }}
* {{Cit
|příjmení=Linde
|jméno=Andrei
|datum vydání=1990
|titul=Particle Physics and Inflationary Cosmology
|vydavatel=Harwood
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-th/0503203
|isbn=3-7186-0489-2
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005hep.th....3203L
|strany=3203 }}
* {{Cit
|příjmení=Linde
|jméno=Andrei
|datum vydání=2005
|periodikum=J. Phys. Conf. Ser.
|titul=Towards inflation in string theory
|ročník=24
|strany=151–160
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-th/0503195
|doi=10.1088/1742-6596/24/1/018
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2005JPhCS..24..151L }}
* {{Cit
|příjmení=Loll
|jméno=Renate
|titul=Discrete Approaches to Quantum Gravity in Four Dimensions
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=1
|datum vydání=1998
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-1998-13
|datum přístupu=2008-03-09
|doi=10.12942/lrr-1998-13
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/9805049 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1998LRR.....1...13L }}
* {{Cit
|příjmení=Lovelock
|jméno=David
|titul=The Four-Dimensionality of Space and the Einstein Tensor
|periodikum=J. Math. Phys.
|ročník=13
|datum vydání=1972
|číslo=6
|strany=874–876
|doi=10.1063/1.1666069
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1972JMP....13..874L }}
* {{Citace monografie|příjmení=Ludyk|jméno=Günter|titul=Einstein in Matrix Form|datum vydání=2013|vydavatel=Springer|místo=Berlin|isbn= 978-3-642-35797-8 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=1st}}
* {{Cit
|příjmení=MacCallum
|jméno=M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Finding and using exact solutions of the Einstein equations
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0601102
|titul=AIP Conference Proceedings
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->type=A Century of Relativity Physics: ERE05, the XXVIII Spanish Relativity Meeting
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=L.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Mornas
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=J. D.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Alonso
|vydavatel=American Institute of Physics
|datum vydání=2006
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006AIPC..841..129M |doi = 10.1063/1.2218172
|ročník=841
|strany=129
}}
* {{Cit
|příjmení=Maddox
|jméno=John
|titul=What Remains To Be Discovered
|vydavatel=Macmillan
|datum vydání=1998
|isbn=0-684-82292-X
}}
* {{Cit
|příjmení=Mannheim
|jméno=Philip D.
|datum vydání=2006
|titul=Alternatives to Dark Matter and Dark Energy
|periodikum=Prog. Part. Nucl. Phys.
|ročník=56
|číslo=2
|strany=340–445
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0505266
|doi=10.1016/j.ppnp.2005.08.001
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006PrPNP..56..340M }}
* {{Cit
| příjmení=Mather
|jméno=J. C.
|jméno2=E. S.
|příjmení2=Cheng
|jméno3=D. A.
|příjmení3=Cottingham
|jméno4=R. E.
|příjmení4=Eplee
|odkaz na autora=John C. Mather
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last5=Fixsen
|datum vydání=1994
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first5=D. J.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1994ApJ...420..439M
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last6=Hewagama
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first6=T.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last7=Isaacman
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first7=R. B.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last8=Jensen
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first8=K. A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last9=Meyer
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first9=S. S.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=Measurement of the cosmic microwave spectrum by the COBE FIRAS instrument
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=420
|strany=439–444
|doi=10.1086/173574
}}
* {{Cit
|příjmení=Mermin
|jméno=N. David
|titul=It's About Time. Understanding Einstein's Relativity
|vydavatel= Princeton University Press
|datum vydání=2005
|isbn=0-691-12201-6
 }}
* {{Cit
|příjmení=Messiah
|jméno=Albert
|titul=Quantum Mechanics
|vydavatel=Dover Publications
|datum vydání=1999
|isbn=0-486-40924-4
}}
* {{Cit
|příjmení=Miller
|jméno=Cole
|datum vydání=2002
|url=http://www.astro.umd.edu/~miller/teaching/astr606/
|titul=Stellar Structure and Evolution (Lecture notes for Astronomy 606)
|vydavatel=University of Maryland
|datum přístupu=2007-07-25
}}
* {{Cit
|jméno=Charles W.
|příjmení=Misner
|jméno2=Kip. S.
|příjmení2=Thorne
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=Kip Thorne
|jméno3=John A.
|příjmení3=Wheeler
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author3-link=John A. Wheeler
|titul=Gravitation
|vydavatel= W. H. Freeman
|datum vydání=1973
|isbn=0-7167-0344-0
}}
* {{Cit
|jméno=Christian
|příjmení=Møller
|titul=The Theory of Relativity
|vydavatel=Oxford University Press
|datum vydání=1952
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=3rd
|url=https://archive.org/details/theoryofrelativi029229mbp
|isbn=
}}
* {{Cit
|příjmení=Narayan
|jméno=Ramesh
|datum vydání=2006
|doi=10.1088/1367-2630/7/1/199
|titul=Black holes in astrophysics
|periodikum=New Journal of Physics
|ročník=7
|strany=199
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0506078
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2005NJPh....7..199N
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Narayan
| jméno = Ramesh
| příjmení2 = Bartelmann
| jméno2 = Matthias
| titul = Lectures on Gravitational Lensing
| datum vydání = 1997
| url = https://arxiv.org/abs/gr-qc/0506078
| ref = harv
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Cit
 |příjmení=Narlikar
 |jméno=Jayant V.
 |odkaz na autora=Jayant Narlikar
 |titul=Introduction to Cosmology
 |vydavatel=Cambridge University Press
 |datum vydání=1993
 |isbn=0-521-41250-1
}}
* {{Cit
|příjmení=Nieto
|jméno=Michael Martin
|titul=The quest to understand the Pioneer anomaly
|periodikum=EurophysicsNews
|ročník=37
|datum vydání=2006
|strany=30–34
|url=http://www.europhysicsnews.org/articles/epn/pdf/2006/06/epn06604.pdf
 |formát=PDF
| číslo=6
|doi=10.1051/epn:2006604|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006ENews..37f..30N |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0702017
}}
* {{Cit
|příjmení=Nordström
|jméno=Gunnar
|odkaz na autora=Gunnar Nordström
|datum vydání=1918
|titul=On the Energy of the Gravitational Field in Einstein's Theory
|periodikum=Verhandl. Koninkl. Ned. Akad. Wetenschap.
|ročník=26
|url=
|strany=1238–1245
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Nordtvedt
| jméno = Kenneth
| datum vydání = 2003
| titul = Lunar Laser Ranging—a comprehensive probe of post-Newtonian gravity
| url = https://arxiv.org/abs/gr-qc/0301024
| ref = harv
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Cit
|jméno= John D.
|příjmení=Norton
|titul=What was Einstein's principle of equivalence?
|periodikum= Studies in History and Philosophy of Science
|datum vydání=1985
|ročník= 16
|číslo= 3
|strany=203–246
|datum přístupu=2007-06-11
|url=http://www.pitt.edu/~jdnorton/papers/ProfE_re-set.pdf
 |formát=PDF| doi=10.1016/0039-3681(85)90002-0
}}
* {{Cit
 |příjmení=Ohanian
 |jméno=Hans C.
 |příjmení2=Ruffini
 |jméno2=Remo
 |titul=Gravitation and Spacetime
 |datum vydání=1994
 |vydavatel=W. W. Norton & Company
 |isbn=0-393-96501-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Olive
|jméno=K. A.
|jméno2=E. A.
|příjmení2=Skillman
|datum vydání=2004
|titul=A Realistic Determination of the Error on the Primordial Helium Abundance
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=617
|číslo=1
|strany=29–49
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0405588
|doi=10.1086/425170
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2004ApJ...617...29O
}}
* {{Cit
|příjmení=O'Meara|jméno= John M.
|příjmení2=Tytler
|datum vydání=2001
|jméno2=David
|příjmení3=Kirkman
|jméno3=David
|příjmení4=Suzuki
|jméno4=Nao
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Prochaska
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=Jason X.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Lubin
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=Dan
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last7=Wolfe
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first7=Arthur M.
|titul=The Deuterium to Hydrogen Abundance Ratio Towards a Fourth QSO: HS0105+1619
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=552
|číslo=2
|strany=718–730
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0011179
|doi=10.1086/320579
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2001ApJ...552..718O
}}
* {{Cit
|odkaz na autora=Robert Oppenheimer
|příjmení=Oppenheimer
|jméno=J. Robert
|jméno2=H.
|příjmení2=Snyder
|datum vydání=1939
|titul=On continued gravitational contraction
|periodikum=Physical Review
|ročník=56
|číslo=5
|strany=455–459
|doi=10.1103/PhysRev.56.455
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1939PhRv...56..455O }}
* {{Cit
|příjmení=Overbye
|jméno=Dennis
|titul=Lonely Hearts of the Cosmos: the story of the scientific quest for the secret of the Universe
|vydavatel=Back Bay
|datum vydání=1999
|isbn=0-316-64896-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Pais
|jméno=Abraham
|titul='Subtle is the Lord&nbsp;...' The Science and life of Albert Einstein
|vydavatel=Oxford University Press
|datum vydání=1982
|isbn=0-19-853907-X}}
* {{Cit
|příjmení=Peacock
|jméno=John A.
|datum vydání=1999
|titul=Cosmological Physics
|vydavatel=Cambridge University Press
|isbn=0-521-41072-X
}}
* {{Cit
|příjmení=Peebles
|jméno=P. J. E.
|datum vydání=1966
|titul=Primordial Helium abundance and primordial fireball II
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=146
|strany=542–552
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1966ApJ...146..542P
|doi=10.1086/148918
}}
* {{Cit
|příjmení=Peebles
|jméno=P. J. E.
|titul=Principles of physical cosmology
|vydavatel= Princeton University Press
|datum vydání=1993
|isbn=0-691-01933-9
}}
* {{Cit
|příjmení=Peebles
|jméno=P.J.E.
|jméno2=D.N.
|příjmení2=Schramm
|jméno3=E.L.
|příjmení3=Turner
|jméno4=R.G.
|příjmení4=Kron
|datum vydání=1991
|doi=10.1038/352769a0
|titul=The case for the relativistic hot Big Bang cosmology
|periodikum=Nature
|ročník=352
|číslo=6338
|strany=769–776
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1991Natur.352..769P }}
* {{Cit
|odkaz na autora=Roger Penrose
|příjmení=Penrose
|jméno=Roger
|datum vydání=1965
|titul=Gravitational collapse and spacetime singularities
|periodikum=Physical Review Letters
|ročník=14
|číslo=3
|strany=57–59
|doi=10.1103/PhysRevLett.14.57
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1965PhRvL..14...57P}}
* {{Cit
|odkaz na autora=Roger Penrose
|příjmení=Penrose
|jméno=Roger
|datum vydání=1969
|titul=Gravitational collapse: the role of general relativity
|periodikum=Rivista del Nuovo Cimento
|ročník=1
|strany=252–276
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1969NCimR...1..252P }}
* {{Cit
|příjmení=Penrose
|jméno=Roger
|odkaz na autora=Roger Penrose
|titul=The Road to Reality
|vydavatel=A. A. Knopf
|datum vydání=2004
|isbn=0-679-45443-8
}}
* {{Cit
|příjmení=Penzias
|jméno=A. A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=Robert W. Wilson
|jméno2=R. W.
|příjmení2=Wilson
|datum vydání=1965
|titul=A measurement of excess antenna temperature at 4080 Mc/s

|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=142
|strany=419–421
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1965ApJ...142..419P
|doi=10.1086/148307
}}
* {{Cit
|příjmení=Peskin
|jméno=Michael E.
|příjmení2=Schroeder
|jméno2=Daniel V.
|titul=An Introduction to Quantum Field Theory
|vydavatel=Addison-Wesley
|datum vydání=1995
|isbn=0-201-50397-2
}}
* {{Cit
|jméno=Michael E.
|příjmení=Peskin
|titul=Dark Matter and Particle Physics
|datum vydání=2007
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=0707.1536
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2007JPSJ...76k1017P |doi = 10.1143/JPSJ.76.111017
|periodikum=Journal of the Physical Society of Japan
|ročník=76
|číslo=11
|strany=111017 }}
* {{Cit
|příjmení=Poisson
|jméno=Eric
|datum vydání=2004
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2004-6
|titul=The Motion of Point Particles in Curved Spacetime
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=7
|datum přístupu=2007-06-13
|doi=10.12942/lrr-2004-6
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0306052 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LRR.....7....6P }}
* {{Cit
|příjmení=Poisson
|jméno=Eric
|datum vydání=2004
|titul=A Relativist's Toolkit. The Mathematics of Black-Hole Mechanics
|vydavatel= Cambridge University Press
|isbn= 0-521-83091-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Polchinski
|jméno=Joseph
|datum vydání=1998a
|titul=String Theory Vol. I: An Introduction to the Bosonic String
|vydavatel=Cambridge University Press
|isbn=0-521-63303-6
|odkaz na autora=Joseph Polchinski
}}
* {{Cit
|příjmení=Polchinski
|jméno=Joseph
|datum vydání=1998b
|titul=String Theory Vol. II: Superstring Theory and Beyond
|vydavatel=Cambridge University Press
|isbn=0-521-63304-4
}}
* {{Cit
|příjmení=Pound
|jméno=R. V.
|jméno2=G. A.
|příjmení2=Rebka
|datum vydání=1959
|doi=10.1103/PhysRevLett.3.439
|titul=Gravitational Red-Shift in Nuclear Resonance
|periodikum=Physical Review Letters
|ročník=3
|číslo=9
|strany= 439–441
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1959PhRvL...3..439P
}}
* {{Cit
|příjmení=Pound
|jméno=R. V.
|jméno2=G. A.
|příjmení2=Rebka
|datum vydání=1960
|doi=10.1103/PhysRevLett.4.337
|titul=Apparent weight of photons
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=4
|číslo=7
|strany=337–341
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1960PhRvL...4..337P
}}
* {{Cit
|příjmení=Pound
|jméno=R. V.
|jméno2=J. L.
|příjmení2=Snider
|datum vydání=1964
|titul=Effect of Gravity on Nuclear Resonance
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=13
|číslo=18
|strany=539–540
|doi=10.1103/PhysRevLett.13.539
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1964PhRvL..13..539P
}}
* {{Cit
|příjmení=Ramond
|jméno=Pierre
|odkaz na autora=Pierre Ramond
|titul=Field Theory: A Modern Primer
|vydavatel=Addison-Wesley
|datum vydání=1990
|isbn=0-201-54611-6
}}
* {{Cit
|příjmení=Rees
|jméno=Martin
|titul=Appearance of Relativistically Expanding Radio Sources
|periodikum=Nature
|ročník=211
|datum vydání=1966
|číslo=5048
|strany=468–470
|doi=10.1038/211468a0
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1966Natur.211..468R }}
* {{Cit
 |příjmení=Reissner
 |jméno=H.
|datum vydání=1916
|titul=Über die Eigengravitation des elektrischen Feldes nach der Einsteinschen Theorie
|periodikum=Annalen der Physik
|ročník=355
 |číslo=9
|strany=106–120
|doi=10.1002/andp.19163550905
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1916AnP...355..106R }}
* {{Cit
|příjmení=Remillard
|jméno=Ronald A.
|příjmení2=Lin
|jméno2=Dacheng
|příjmení3=Cooper
|jméno3=Randall L.
|příjmení4=Narayan
|jméno4=Ramesh
|titul=The Rates of Type I X-Ray Bursts from Transients Observed with RXTE: Evidence for Black Hole Event Horizons
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=646
|číslo=1
|strany=407–419
|datum vydání=2006
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0509758
|doi=10.1086/504862
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2006ApJ...646..407R
}}
* {{Cit
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Jürgen
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Renn
|titul=The Genesis of General Relativity (4 Volumes)
|místo=Dordrecht
|vydavatel=Springer
|datum vydání=2007
|isbn=1-4020-3999-9}}
* {{Cit
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Jürgen
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Renn
|titul=Albert Einstein—Chief Engineer of the Universe: Einstein's Life and Work in Context
|místo=Berlin
|vydavatel=Wiley-VCH
|datum vydání=2005
|isbn=3-527-40571-2}}
* {{Cit
 |jméno= Oscar A.
|příjmení=Reula
|titul=Hyperbolic Methods for Einstein's Equations
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=1
|datum vydání=1998
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-1998-3
|datum přístupu=2007-08-29
 |doi= 10.12942/lrr-1998-3
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1998LRR.....1....3R |<!--WIRE:nepřevedeno:-->pmc=5253804
 |pmid=28191833
}}
* {{Cit
|příjmení=Rindler
|jméno=Wolfgang
|titul=Relativity. Special, General and Cosmological
|vydavatel=Oxford University Press
|datum vydání=2001
|isbn=0-19-850836-0
}}
* {{Cit
|příjmení=Rindler
|jméno=Wolfgang
|titul=Introduction to Special Relativity
|vydavatel= Clarendon Press, Oxford
|datum vydání=1991
|isbn=0-19-853952-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Robson
|jméno=Ian
|datum vydání=1996
|titul=Active galactic nuclei
|vydavatel=John Wiley
|isbn=0-471-95853-0
}}
* {{Cit
|příjmení=Roulet
|jméno=E.
|jméno2=S.
|příjmení2=Mollerach
|datum vydání=1997
|titul=Microlensing
|periodikum=Physics Reports
|ročník=279
|číslo=2
|strany=67–118
|doi=10.1016/S0370-1573(96)00020-8
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = astro-ph/9603119 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1997PhR...279...67R }}
* {{Cit
|příjmení=Rovelli
|jméno=Carlo (ed.)
|titul=General Relativity: The most beautiful of theories (de Gruyter Studies in Mathematical Physics)
|datum vydání=2015
|vydavatel=Walter de Gruyter GmbH
|místo=Boston
|isbn=978-3110340426
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Rovelli
| jméno = Carlo
| odkaz na autora = Carlo Rovelli
| datum vydání = 2000
| titul = Notes for a brief history of quantum gravity
| url = https://arxiv.org/abs/gr-qc/0006061
| ref = harv
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Cit
|příjmení=Rovelli
|jméno=Carlo
|titul=Loop Quantum Gravity
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=1
|datum vydání=1998
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-1998-1
|datum přístupu=2008-03-13
|doi=10.12942/lrr-1998-1
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->citeseerx=10.1.1.90.7036
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/9710008 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1998LRR.....1....1R }}
* {{Cit
|příjmení=Schäfer
|jméno=Gerhard
|datum vydání=2004
|titul=Gravitomagnetic Effects
|periodikum=General Relativity and Gravitation
|ročník=36
|číslo=10
|strany=2223–2235
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0407116
|doi=10.1023/B:GERG.0000046180.97877.32
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004GReGr..36.2223S }}
* {{Cit
| příjmení=Schödel
|jméno=R.
|jméno2=T.
|příjmení2=Ott
|jméno3=R.
|příjmení3=Genzel
|příjmení4=Eckart
|jméno4=A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last5=Mouawad|datum vydání=2003
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first5=N.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last6=Alexander
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first6=T.
|titul=Stellar Dynamics in the Central Arcsecond of Our Galaxy
|periodikum=Astrophysical Journal
|ročník=596
| číslo=2
|strany=1015–1034
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0306214
|doi=10.1086/378122
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> bibcode=2003ApJ...596.1015S}}
* {{Cit
|příjmení=Schutz
|jméno=Bernard F.
|titul=A first course in general relativity
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1985
|isbn=0-521-27703-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Schutz
|jméno=Bernard F.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Gravitational radiation
|titul=Encyclopedia of Astronomy and Astrophysics
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Murdin
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Paul
|vydavatel=Grove's Dictionaries
|isbn=1-56159-268-4
|datum vydání=2001
 }}
* {{Cit
|příjmení=Schutz
|jméno=Bernard F.
|titul=Gravity from the ground up
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=2003
|isbn=0-521-45506-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Schwarz
|jméno=John H.
|titul=String Theory: Progress and Problems
|datum vydání=2007
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-th/0702219
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2007PThPS.170..214S |doi = 10.1143/PTPS.170.214
|periodikum=Progress of Theoretical Physics Supplement
|ročník=170
|strany=214–226 }}
* {{Cit
|příjmení=Schwarzschild
|jméno=Karl
|odkaz na autora=Karl Schwarzschild
|titul=Über das Gravitationsfeld eines Massenpunktes nach der Einsteinschen Theorie
|periodikum=Sitzungsber. Preuss. Akad. D. Wiss.
|datum vydání=1916a
 |strany=189–196
}}
* {{Cit
|příjmení=Schwarzschild
|jméno=Karl
|odkaz na autora=Karl Schwarzschild
|titul=Über das Gravitationsfeld einer Kugel aus inkompressibler Flüssigkeit nach der Einsteinschen Theorie
|periodikum=Sitzungsber. Preuss. Akad. D. Wiss.
|strany=424–434
|datum vydání=1916b
}}
* {{Cit
|příjmení=Seidel
|jméno=Edward
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Numerical Relativity: Towards Simulations of 3D Black Hole Coalescence
|titul=Gravitation and Relativity: At the turn of the millennium (Proceedings of the GR-15 Conference, held at IUCAA, Pune, India, December 16–21, 1997)
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Narlikar
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=J. V.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Dadhich
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=N.
|vydavatel=IUCAA
|isbn=81-900378-3-8
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/9806088
|datum vydání=1998
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1998gr.qc.....6088S
|strany=6088 }}
* {{Cit
|příjmení=Seljak
|jméno=Uros̆
|příjmení2=Zaldarriaga
|jméno2=Matias
|titul=Signature of Gravity Waves in the Polarization of the Microwave Background
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=78
|datum vydání=1997
|číslo=11
|doi=10.1103/PhysRevLett.78.2054
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/9609169
|strany=2054–2057
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1997PhRvL..78.2054S
}}
* {{Cit
 |příjmení=Shapiro
|jméno=S. S.
 |příjmení2=Davis
|jméno2=J. L.
 |příjmení3=Lebach
|jméno3=D. E.
 |příjmení4=Gregory
|jméno4=J. S.
|titul=Measurement of the solar gravitational deflection of radio waves using geodetic very-long-baseline interferometry data, 1979–1999
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=92
|strany=121101
|datum vydání=2004
|doi=10.1103/PhysRevLett.92.121101
 |pmid=15089661
 |číslo=12
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2004PhRvL..92l1101S
}}
* {{Cit
|odkaz na autora=Irwin I. Shapiro
|příjmení=Shapiro
|jméno=Irwin I.
|datum vydání=1964
|titul=Fourth test of general relativity
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=13
|číslo=26
|strany=789–791
|doi=10.1103/PhysRevLett.13.789
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1964PhRvL..13..789S
}}
* {{Cit
|odkaz na autora=Irwin I. Shapiro
|příjmení=Shapiro
|příjmení2=Pettengill|jméno= I. I.
|jméno2=Gordon
|doi=10.1103/PhysRevLett.20.1265
|příjmení3=Ash
|jméno3=Michael
|příjmení4=Stone
|jméno4=Melvin
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Smith
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=William
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Ingalls
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=Richard
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last7=Brockelman
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first7=Richard
|titul=Fourth test of general relativity: preliminary results
|periodikum=Phys. Rev. Lett.
|ročník=20
|číslo=22
|strany=1265–1269
|datum vydání=1968
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1968PhRvL..20.1265S
}}
* {{Cit
|příjmení=Singh
|jméno=Simon
|titul=Big Bang: The Origin of the Universe
|vydavatel=Fourth Estate
|datum vydání=2004
|isbn=0-00-715251-5
}}
* {{Cit
|příjmení=Sorkin
|jméno=Rafael D.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Causal Sets: Discrete Gravity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0309009
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Andres
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Gomberoff
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Donald
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Marolf
|titul=Lectures on Quantum Gravity
|datum vydání=2005
|vydavatel=Springer
|isbn=0-387-23995-2
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2003gr.qc.....9009S
|strany=9009 }}
* {{Cit
|příjmení=Sorkin
|jméno=Rafael D.
|titul=Forks in the Road, on the Way to Quantum Gravity
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/9706002
|periodikum=Int. J. Theor. Phys.
|ročník=36
|datum vydání=1997
|číslo=12
|doi=10.1007/BF02435709
|strany=2759–2781
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1997IJTP...36.2759S }}
* {{Cit
| příjmení=Spergel
|jméno=D. N.
|jméno2=L.
|příjmení2=Verde
|jméno3=H. V.
|příjmení3=Peiris
|jméno4=E.
|příjmení4=Komatsu
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last5=Nolta
|datum vydání=2003
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first5=M. R.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last6=Bennett
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first6=C. L.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last7=Halpern
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first7=M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last8=Hinshaw
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first8=G.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last9=Jarosik
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first9=N.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=First Year Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP) Observations: Determination of Cosmological Parameters
|periodikum=Astrophys. J. Suppl. Ser.
|ročník=148
| číslo=1
|strany=175–194
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0302209
|doi=10.1086/377226
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> bibcode=2003ApJS..148..175S
}}
* {{Cit
| jméno=D. N.
|příjmení=Spergel
|jméno2=R.
|příjmení2=Bean
|jméno3=O.
|příjmení3=Doré
|jméno4=M. R.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last5=Bennett
|příjmení4=Nolta
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first5=C. L.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last6=Dunkley
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first6=J.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last7=Hinshaw
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first7=G.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last8=Jarosik
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first8=N.
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> last9=Komatsu
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> first9=E.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (WMAP) Three Year Results: Implications for Cosmology
|periodikum=Astrophysical Journal Supplement
|ročník=170
| číslo=2
|strany=377–408
|doi=10.1086/513700
|datum vydání=2007
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=astro-ph/0603449
|<!--WIRE:nepřevedeno:--> bibcode=2007ApJS..170..377S
}}
* {{Cit
|příjmení=Springel
|jméno=Volker
|jméno2=Simon D. M.
|příjmení2=White
|jméno3=Adrian
|příjmení3=Jenkins
|jméno4=Carlos S.
|příjmení4=Frenk
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Yoshida
|datum vydání=2005
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=Naoki
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Gao
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=Liang
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last7=Navarro
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first7=Julio
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last8=Thacker
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first8=Robert
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last9=Croton
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first9=Darren|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=Simulations of the formation, evolution and clustering of galaxies and quasars
|periodikum=Nature
|ročník=435
|strany=629–636
|doi=10.1038/nature03597
|pmid=15931216| číslo=7042
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2005Natur.435..629S|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = astro-ph/0504097 }}
* {{Cit
|příjmení=Stairs
|jméno=Ingrid H.
|datum vydání=2003
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2003-5
|titul=Testing General Relativity with Pulsar Timing
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=6
|datum přístupu=2007-07-21
|doi=10.12942/lrr-2003-5
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = astro-ph/0307536 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2003LRR.....6....5S }}
* {{Cit
|příjmení=Stephani
|jméno=H.
|příjmení2=Kramer
|jméno2=D.
|příjmení3=MacCallum
|jméno3=M.
|příjmení4=Hoenselaers
|jméno4=C.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Herlt
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=E.
|titul=Exact Solutions of Einstein's Field Equations
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=2
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=2003
 |isbn=0-521-46136-7
}}
* {{Cit
|příjmení=Synge
|jméno=J. L.
|titul=Relativity: The Special Theory
|vydavatel=North-Holland Publishing Company
|datum vydání=1972
|isbn=0-7204-0064-3
}}
* {{Cit
 |příjmení=Szabados
 |jméno=László B.
 |titul=Quasi-Local Energy-Momentum and Angular Momentum in GR
 |periodikum=Living Reviews in Relativity
 |ročník=7
 |datum vydání=2004
 |url=http://www.livingreviews.org/lrr-2004-4
 |datum přístupu=2007-08-23
 |doi=10.12942/lrr-2004-4
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2004LRR.....7....4S }}
* {{Cit
|příjmení=Taylor
|jméno=Joseph H.
|datum vydání=1994
|periodikum=Rev. Mod. Phys.
|ročník=66
|číslo=3
|strany=711–719
|titul=Binary pulsars and relativistic gravity
|doi=10.1103/RevModPhys.66.711
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1994RvMP...66..711T
}}
* {{Cit
|příjmení=Thiemann
|jméno=Thomas
|datum vydání=2006
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2007LNP...721..185T
|ref=harv
|doi=10.1007/978-3-540-71117-9_10
|titul=Approaches to Fundamental Physics: Loop Quantum Gravity: An Inside View
|periodikum=Lecture Notes in Physics
|isbn=978-3-540-71115-5
|ročník=721
|strany=185–263
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=hep-th/0608210
}}
* {{Cit
|příjmení=Thiemann
|jméno=Thomas
|titul=Lectures on Loop Quantum Gravity
|datum vydání=2003
|periodikum=Lecture Notes in Physics
|ročník=631
|strany=41–135
|doi=10.1007/978-3-540-45230-0_3
|isbn=978-3-540-40810-9
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0210094
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=2003LNP...631...41T}}
* {{Cit
|příjmení='t Hooft
|jméno=Gerard
|příjmení2=Veltman
|jméno2=Martinus
|datum vydání=1974
|titul=One Loop Divergencies in the Theory of Gravitation
|periodikum= Ann. Inst. Poincare
|ročník=20
|strany=69 }}
* {{Cit
|příjmení=Thorne
|jméno=Kip S.
|odkaz na autora=Kip Thorne
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Nonspherical Gravitational Collapse—A Short Review
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Klauder
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=J.
|titul=Magic without Magic
|strany=231–258
|vydavatel=W. H. Freeman
|datum vydání=1972
}}
* {{Cit
|příjmení=Thorne
|jméno=Kip S.
|datum vydání=1994
|titul=Black Holes and Time Warps: Einstein's Outrageous Legacy
|vydavatel=W W Norton & Company
|isbn=0-393-31276-3
}}
* {{Cit
|příjmení=Thorne
|jméno=Kip S.
|datum vydání=1995
|titul=Gravitational radiation
|isbn=0-521-36853-7
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv= gr-qc/9506086
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1995pnac.conf..160T
|strany=160
|periodikum=Particle and Nuclear Astrophysics and Cosmology in the Next Millenium }}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Townsend
| jméno = Paul K.
| titul = Black Holes (Lecture notes)
| datum vydání = 1997
| url = https://arxiv.org/abs/gr-qc/9707012
| ref = harv
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Citace elektronické monografie
| příjmení = Townsend
| jméno = Paul K.
| titul = Four Lectures on M-Theory
| datum vydání = 1996
| url = https://arxiv.org/abs/hep-th/9612121
| ref = harv
| <!--WIRE:doplněno:-->jazyk=anglicky
}}
* {{Cit
|příjmení=Traschen
|jméno=Jenny
|titul=An Introduction to Black Hole Evaporation
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Bytsenko
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Williams
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=F.
|vydavatel=World Scientific
|datum vydání=2000
|periodikum=Mathematical Methods of Physics (Proceedings of the 1999 Londrina Winter School)
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0010055
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2000mmp..conf..180T
|strany=180
}}
* {{Cit
|jméno=Andrzej
|příjmení=Trautman
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Einstein–Cartan theory
|titul=Encyclopedia of Mathematical Physics, Vol. 2
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=J.-P.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Françoise
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=G. L.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Naber
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-last=Tsou
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-first=S. T.
|vydavatel=Elsevier
|datum vydání=2006
|strany= 189–195
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv=gr-qc/0606062
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006gr.qc.....6062T|jazyk=en }}
* {{Cit
|příjmení=Unruh
|jméno=W. G.
|datum vydání=1976
|titul=Notes on Black Hole Evaporation
|periodikum=Phys. Rev. D
|ročník=14
|číslo=4
|strany=870–892
|doi=10.1103/PhysRevD.14.870
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1976PhRvD..14..870U |jazyk=en}}
* {{Cit
|příjmení=Valtonen|jméno= M. J.
|příjmení2=Lehto
|jméno2=H. J.
|příjmení3=Nilsson
|jméno3=K.
|příjmení4=Heidt
|jméno4=J.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last5=Takalo
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first5=L. O.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last6=Sillanpää
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first6=A.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last7=Villforth
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first7=C.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last8=Kidger
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first8=M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->last9=Poyner
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->first9=G.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> displayauthors = 8
|titul=A massive binary black-hole system in OJ 287 and a test of general relativity
|periodikum=Nature
|ročník=452
|strany=851–853
|datum vydání=2008
|doi=10.1038/nature06896
|pmid=18421348
|číslo=7189
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2008Natur.452..851V |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = 0809.1280 |jazyk=en}}
* {{Cit
|příjmení=Veltman
|jméno=Martinus
|datum vydání=1975
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=Quantum Theory of Gravitation
|titul=Methods in Field Theory - Les Houches Summer School in Theoretical Physics.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=Roger
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Balian
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=Jean
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Zinn-Justin
|vydavatel=North Holland
|ročník=77|jazyk=en}}
* {{Cit
|příjmení=Wald
|jméno=Robert M.
|datum vydání=1975
|titul=On Particle Creation by Black Holes
|periodikum=Commun. Math. Phys.
|ročník=45
|číslo=3
|strany=9–34
|doi=10.1007/BF01609863
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1975CMaPh..45....9W|jazyk=en }}
* {{Cit
|příjmení=Wald
|jméno=Robert M.
|titul=General Relativity
|vydavatel=University of Chicago Press
|datum vydání=1984
|isbn=0-226-87033-2|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Wald
|jméno=Robert M.
|titul=Quantum field theory in curved spacetime and black hole thermodynamics
|vydavatel=University of Chicago Press
|datum vydání=1994
|isbn=0-226-87027-8|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Wald
|jméno=Robert M.
|datum vydání=2001
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2001-6
|titul=The Thermodynamics of Black Holes
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=4
|datum přístupu=2007-08-08
|doi=10.12942/lrr-2001-6
 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2001LRR.....4....6W |<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/9912119 |jazyk=en}}
* {{Cit
|příjmení= Walsh
|jméno= D.
|příjmení2=Carswell
|jméno2=R. F.
|příjmení3=Weymann
|jméno3=R. J.
|titul=0957 + 561 A, B: twin quasistellar objects or gravitational lens?
|periodikum=Nature
|ročník=279
|strany=381–4
|datum vydání=1979
|doi=10.1038/279381a0
|pmid= 16068158
|číslo= 5712
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode=1979Natur.279..381W|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Wambsganss
|jméno=Joachim
|datum vydání=1998
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-1998-12
|titul=Gravitational Lensing in Astronomy
|periodikum=Living Reviews in Relativity
|ročník=1
|datum přístupu=2007-07-20
|doi=10.12942/lrr-1998-12
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = astro-ph/9812021 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 1998LRR.....1...12W |jazyk=en}}
* {{Cit
 |příjmení=Weinberg
 |jméno=Steven
 |odkaz na autora=Steven Weinberg
 |titul=Gravitation and Cosmology
 |datum vydání=1972
 |vydavatel=John Wiley
 |isbn=0-471-92567-5|jazyk=en
 }}
* {{Cit
|příjmení=Weinberg
|jméno=Steven
|titul=The Quantum Theory of Fields I: Foundations
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1995
|isbn=0-521-55001-7|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Weinberg
|jméno=Steven
|titul=The Quantum Theory of Fields II: Modern Applications
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1996
|isbn=0-521-55002-5|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Weinberg
|jméno=Steven
|titul=The Quantum Theory of Fields III: Supersymmetry
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=2000
|isbn=0-521-66000-9|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Weisberg
|jméno=Joel M.
|jméno2=Joseph H.
|příjmení2=Taylor
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=Joseph Hooton Taylor, Jr.
|datum vydání=2003
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->contribution=The Relativistic Binary Pulsar B1913+16"
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-last=Bailes
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor-first=M.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-first=D. J.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor2-last=Nice
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-first=S. E.
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-last=Thorsett
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->editor3-link=Stephen Thorsett
|titul=Proceedings of "Radio Pulsars," Chania, Crete, August, 2002
|vydavatel=ASP Conference Series|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Weiss
|jméno=Achim
|datum vydání=2006
|url=http://www.einstein-online.info/en/spotlights/BBN_obs/index.html
|titul=Elements of the past: Big Bang Nucleosynthesis and observation
|periodikum=Einstein Online
|vydavatel=Max Planck Institute for Gravitational Physics
|datum přístupu=2007-02-24
|jazyk=en
|url archivu=https://web.archive.org/web/20070208212728/http://www.einstein-online.info/en/spotlights/BBN_obs/index.html
|datum archivace=2007-02-08
|nedostupné=ano
}}
* {{Cit
|jméno=John A.
|příjmení=Wheeler
|odkaz na autora=John Archibald Wheeler
|titul=A Journey Into Gravity and Spacetime
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->series=Scientific American Library
|místo=San Francisco
|isbn=0-7167-6034-7
|vydavatel=W. H. Freeman
|datum vydání=1990|jazyk=en
}}
* {{Cit
|příjmení=Will
|jméno=Clifford M.
|odkaz na autora=Clifford Will
|titul=Theory and experiment in gravitational physics
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=1993
|isbn=0-521-43973-6|jazyk=en
}}
* {{Cit
|odkaz na autora=Clifford Will
|příjmení=Will
|jméno=Clifford M.
|datum vydání=2006
|url=http://www.livingreviews.org/lrr-2006-3
|titul=The Confrontation between General Relativity and Experiment
|periodikum=Living Reviews in Relativity
 |datum přístupu=2007-06-12
|doi=10.12942/lrr-2006-3
|ročník=9
|<!--WIRE:nepřevedeno:-->arxiv = gr-qc/0510072 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->bibcode = 2006LRR.....9....3W |jazyk=en}}
* {{Cit
|příjmení=Zwiebach
|jméno=Barton
|titul=A First Course in String Theory
|vydavatel=Cambridge University Press
|datum vydání=2004
|isbn=0-521-83143-1|jazyk=en
}}

=== Populární literatura ===
* {{Cit|příjmení=Geroch|jméno= R.|titul=General Relativity from A to B|místo=Chicago|vydavatel=University of Chicago Press|datum vydání=1981|isbn=0-226-28864-1|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Lieber, Lillian| titul=The Einstein Theory of Relativity: A Trip to the Fourth Dimension|místo=Philadelphia|vydavatel=Paul Dry Books, Inc.|datum vydání=2008|isbn=978-1-58988-044-3|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Wald, Robert M.|titul=Space, Time, and Gravity: the Theory of the Big Bang and Black Holes|místo=Chicago|vydavatel=University of Chicago Press|datum vydání=1992|isbn=0-226-87029-4|jazyk=en}}
* {{Cit|odkaz na autora=John Archibald Wheeler|příjmení=Wheeler|jméno=John|příjmení2=Ford|jméno2=Kenneth|datum vydání=1998|titul=Geons, Black Holes, & Quantum Foam: a life in physics|isbn=0-393-31991-1|místo=New York |vydavatel=W. W. Norton|jazyk=en }}

=== Vysokoškolské učebnice pro začátečníky ===
* {{Cit|autor=Callahan, James J.|titul=The Geometry of Spacetime: an Introduction to Special and General Relativity| místo=New York|vydavatel=Springer|datum vydání=2000|isbn=0-387-98641-3|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Taylor, Edwin F.; Wheeler, John Archibald |titul=Exploring Black Holes: Introduction to General Relativity|vydavatel=Addison Wesley|datum vydání=2000|isbn=0-201-38423-X|jazyk=en}}

=== Pokročilé vysokoškolské učebnice ===
* {{Cit|autor=B. F. Schutz|titul=A First Course in General Relativity |<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=Second |vydavatel=Cambridge University Press| datum vydání=2009|isbn=978-0-521-88705-2|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Cheng, Ta-Pei|titul=Relativity, Gravitation and Cosmology: a Basic Introduction|místo=Oxford and New York| vydavatel=Oxford University Press| datum vydání=2005|isbn=0-19-852957-0|jazyk=en}}
* {{Cit|příjmení=Gron|jméno=O.|příjmení2=Hervik|jméno2=S.| titul=Einstein's General theory of Relativity|vydavatel=Springer|datum vydání=2007|isbn=978-0-387-69199-2|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Hartle, James B.|odkaz na autora=James Hartle|titul=Gravity: an Introduction to Einstein's General Relativity|místo=San Francisco|vydavatel=Addison-Wesley|datum vydání=2003|isbn=0-8053-8662-9|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Hughston, L. P. & Tod, K. P.|titul=Introduction to General Relativity|místo=Cambridge|vydavatel=Cambridge University Press|datum vydání=1991|isbn=0-521-33943-X|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=d'Inverno, Ray|titul=Introducing Einstein's Relativity|místo=Oxford|vydavatel=Oxford University Press|datum vydání=1992|isbn=0-19-859686-3|jazyk=en}}
* {{Citace monografie|příjmení=Ludyk|jméno=Günter|titul=Einstein in Matrix Form|datum vydání=2013|vydavatel=Springer|místo=Berlin|isbn= 978-3-642-35797-8 |<!--WIRE:nepřevedeno:-->edition=First|jazyk=en}}

=== Učebnice na úrovni absolventů ===
* {{Cit|autor=Carroll, Sean M. |titul=Spacetime and Geometry: An Introduction to General Relativity |místo=San Francisco |vydavatel=Addison-Wesley |datum vydání=2004 |isbn=0-8053-8732-3|jazyk=en}}
* {{Cit|příjmení=Grøn|jméno=Øyvind | autor2=Hervik, Sigbjørn|titul=Einstein's General Theory of Relativity|místo=New York|vydavatel=Springer|datum vydání=2007|isbn=978-0-387-69199-2|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Landau, Lev D.|odkaz na autora=Lev Landau|autor2= Lifshitz, Evgeny F.|<!--WIRE:nepřevedeno:--> author2-link=Evgeny Lifshitz|titul=The Classical Theory of Fields (4th ed.)|místo=London|vydavatel=Butterworth-Heinemann|datum vydání=1980|isbn=0-7506-2768-9|jazyk=en}}
* {{Cit|jméno=Charles W.|příjmení=Misner|jméno2=Kip. S.|příjmení2=Thorne|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author2-link=Kip Thorne|jméno3=John A.|příjmení3=Wheeler|<!--WIRE:nepřevedeno:-->author3-link=John A. Wheeler|titul=Gravitation|vydavatel= W. H. Freeman|datum vydání=1973|isbn=0-7167-0344-0|jazyk=en}}
* {{Cit|autor=Stephani, Hans|titul=General Relativity: An Introduction to the Theory of the Gravitational Field,|místo=Cambridge|vydavatel=Cambridge University Press|datum vydání=1990|isbn=0-521-37941-5|jazyk=en}}
* {{Cit|příjmení=Wald|jméno=Robert M.|titul=|General Relativity|vydavatel=University of Chicago Press|datum vydání=1984|isbn=0-226-87033-2|jazyk=en}}

=== Související články ===
* [[Ehrenfestův paradox]]
* [[Eötvösův experiment]]
* [[Gravitační vlny]]
* [[Speciální teorie relativity]]
* [[Teorie relativity]]

=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat}}
* [http://www.aldebaran.cz/astrofyzika/gravitace/otr.html Obecná teorie relativity na Aldebaranu]
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20140601190245/http://www.einstein-online.info/ Einstein online] – články o&nbsp;různých aspektech relativistické fyziky pro obecné publikum; pořádané institutem Maxe Plancka pro gravitační fyziku
* {{en}} [https://web.archive.org/web/20150327100311/http://archive.ncsa.illinois.edu/Cyberia/NumRel/NumRelHome.html NCSA Spacetime Wrinkles] – vytvořen numerickou relativistickou skupinou v&nbsp;NCSA, se základním úvodem k&nbsp;obecné teorii relativity
'''{{Vseznam|Kurzy|Přednášky|Návody}}'''
* {{YouTube|id=hbmf0bB38h0&list=EC6C8BDEEBA6BDC78D|title=Einstein's General Theory of Relativity}} (přednáška Leonarda Susskinda pořízená 22. září 2008 na [[Stanfordova univerzita|Stanfordově univerzitě]]). {{en}}
* [https://web.archive.org/web/20160303175347/http://www.luth.obspm.fr/IHP06/ Série přednášek o&nbsp;obecné teorii relativity] z&nbsp;roku 2006 v&nbsp;Institutu Henri Poincaré (úvodní/pokročilá). {{en}}
* [https://web.archive.org/web/20070707011024/http://math.ucr.edu/home/baez/gr/ Výuka obecné teorie relativity] Johna Baeze. {{en}}
* {{Citace elektronické monografie |autor=Brown, Kevin |titul=Reflections on relativity |periodikum=Mathpages.com |url=https://www.mathpages.com/rr/rrtoc.htm |datum přístupu=2005-05-29 |jazyk=anglicky }}
* {{citace elektronické monografie |autor=Carroll, Sean M. |titul=Lecture Notes on General Relativity |url=https://arxiv.org/abs/gr-qc/9712019|jazyk=en}}
* {{Citace elektronické monografie |autor=Moor, Rafi |titul=Understanding General Relativity |url=http://www.rafimoor.com/english/GRE.htm |datum přístupu=July 11, 2006 |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20151228173642/http://www.rafimoor.com/english/GRE.htm |datum archivace=2015-12-28 |nedostupné=ano }}
* {{Citace elektronické monografie |autor=Waner, Stefan |titul=Introduction to Differential Geometry and General Relativity |url=http://www.zweigmedia.com/diff_geom/tc.html |datum přístupu=2015-04-05 |formát=PDF |jazyk=anglicky |url archivu=https://web.archive.org/web/20150419010152/http://www.zweigmedia.com/diff_geom/tc.html |datum archivace=2015-04-19 |nedostupné=ano }}

{{Autoritní data}}
{{Portály|Fyzika}}
{{1000 nejdůležitějších článků}}

[[Kategorie:Obecná teorie relativity| ]]
[[Kategorie:Relativistická fyzika]]
[[Kategorie:Teorie gravitace]]
[[Kategorie:Fyzikální teorie]]
[[Kategorie:Albert Einstein]]